Ztráty tepla větráním

TZB-info
Diskuzní fórum
Stavba
Ztráty tepla větráním

Reklama

LJ Laďa Jaskva @lada.jaskva před 14 roky

Podle přibližných výpočtů jsou tepelné ztráty v pasivních domech způsobené hraniční průvzdušností n=0,6/hod přibližně 3,5 kWh/m2.a , zatímco běžná budova má při přirozeném větrání koeficient cca n= 4,5/hod., což představuje tepelnou ztrátu 26 kWh/m2.a. To je citace z literatury. Nyní otázka: Jak určím a jak
spočítám úsporu v klasickém domě, kde řekněme vyměním stará okna za nová a instaluji rekuperaci.

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele

Registrovat

Nejnovější příspěvky

PK petr kocina @petr.kocina

kdyz uz v okoli bydlite,zkuste obehnout jak jsou na tom se spotrebami :-) budu vam vdecny,

před 14 roky

MU melkor unlimited @melkor.unlimited364

U řadových domů v Židlochovicích (porobeton) je jako vzduchotěsnící vrstva použita právě omítka. Poznatek z praxe:…

před 14 roky

LJ Laďa Jaskva @lada.jaskva

Dobrý den. Přesně toto jsem si myslel. Jen jsem si nebyl jistý na 100 %. Všechno člověk nenajde a je dobře, že se to…

před 14 roky

17 odpovědí

Zobrazit všechny reakce

ZV Zdenek Verner @zdenek.verner před 14 roky

Dobrý den,
pane Jaskvo, vzduchová průvzdušnost neprůsvitnými konstrukcemi je podle odborné literatury, kterou jsem měl k dispozici uvážována v jednotkách procent tzn. zanedbatelná za předpokladu, že nejsou ve zdech otevřené otvory atp. Průvzdušnost budovy je zajišťována funkčními spárami oken a dveří (proto se také u pasiv domů navrhují fixovaná okna)
Pokud byste chtěl znát hodnoty neprůvzdušnosti oken s horším a lepším těsněním je toto odcitováno v normě ČSN EN ISO 13789. Bohužel je tam tabulka, která to ale řeší dosti povrchně a to na vysoké, střední a nízké utěsnění. A k tomuto jsou přiřazeny hodnoty. Jediné jak vystihnout realitu je samozřejmě měření in-situ.

Ještě jednou podotýkám, že kvalitní neprůvzdušnost obálky budovy je minimálně závislá na průvzdušnosti stěn, stropů a střech tj. neprůsvitných kcí. Tzn. tak zvané dýchání domu skrz zdi je v podstatě nesmysl.

LJ Laďa Jaskva @lada.jaskva před 14 roky

ZV Zdenek Verner @zdenek.vernerDobrý den. Přesně toto jsem si myslel. Jen jsem si nebyl jistý na 100 %. Všechno člověk nenajde a je dobře, že se to zde dá probrat. Já jsem vycházel z běžné konstrukce domů a vporovnávání obálek všech možných konstrukcí. A omítnuté stěny mě vycházely jako stejně kvalitní, jak různé jiné způsoby utěsnění ( OSB, Stěrky, fólie a pod.) . Je jasné, že realita se dá pouze změřit. To dýchání je jasný nesmysl, to vím. Děkuji.
S pozdravem Laďa

LJ Laďa Jaskva @lada.jaskva před 14 roky

Dobrý den. Vidím, že se do tohoto tématu nehrnete, takže se zeptán trochu jinak. Jak je na tom podle Vašich názorů stěna, která je postavena klasickým způsobem ( třeba cihla, plynosilikát, a pod ) omítnutá klasickou jádrovou omítkou s nataženým štukem z hlediska neprůvzdušnosti ? Zajímá mě pouze ta stěna, bez vlivů oken a všelijakých dír. Dá se to považovat za tak dobré, aby při BD testu ta stěna dosáhla koeficient výměny vzduchu pod 1 ? Děkuji za reakce.
S pozdravem Laďa

ZK Zdeněk Kmín @zdenek.kmin před 14 roky

LJ Laďa Jaskva @lada.jaskvaJe to hodně těžký téma, řeším obdobný problém a ve starších diskuzích nebo odborných článcích jsem se dočet, že pokud je cihlová stěna s jádrovou omítkou je dostačující konstrukce pro dostatečnou neprůvzdušnost a použití rekuperace. Ale jak naznačujete, je to hlavně o vyřešení všech detailů, než o samotné skladbě stěny.

JH Jozef Homola @jozef.homola562 před 14 roky

Ve starším domě něco spočítat znamená vypořádat se s průtokem vzduchu infiltrací - spárami. To znamená znát nebo určit součinitele spárové průvzdušnosti "i". Někde mám nějaké stanovené ale pro rozdíl tlaku mezi konstrukcemi 1 Pa a jak určit skutečný rozdíl. Např. se udává, že při teplotě venku - 10°C a vnitřní 20°C je to 3 Pa u okna. Účinek větru 4 m/s vytvoří 7 Pa a co je horší tyto vlivy se můžou sečíst i odečíst. Kdysi jsem měl údaj jak se měřila výměna vzduchu ve starším paneláku - bytu v rámci nějakého výzkumu. I zjistilo se, že někdy to byl celý objem bytu 2x za hodinu a to prosím bez ventilace.
Jinak pro vysvětlení součinitel spárové průvzdušnosti udává objemový tok vzduchu v m3 za sekundu na 1 bm spáry otevíravých oken a dveří při rozdílu tlaku venku a uvnitř 1 Pa.

LJ Laďa Jaskva @lada.jaskva před 14 roky

JH Jozef Homola @jozef.homola562Dobrý den. Protože nic z toho, co by se mohlo použít pro výpočet v konkrétním domě není známo, tak se uvádí ty diametrálně odlišné rozdíly, které někdy, někdo stanovil pro porovnání pasivního domu a domu klasického. Já si myslím, že se to dá pouze změřit BD testem. A podle naměřené hodnoty potom můžeme zcela jasně určit, jaký koeficient neprůvzdušnosti
naměříme. Podle toho koeficientu stanovíme tepelnou ztrátu infiltrací a zbytek výměny vzduchu do hygienického minima proženeme přez rekuperaci a tam podle účinosti rekuperace
stanovíme tepelnou ztrátu větráním. Nebo je to jinak ?
Já mám takovou tabulku, kde se uvádí na jedné ose ten koeficient neprůvzdošnosti a na druhé ose tepelné ztráty v kWh na m2 za rok.
S pozdravem Laďa

Reklama

Přečtěte si na TZB-info

PODCAST: Statika je jako matematika, tu pochopíš a nezapomeneš

Kdo chce mít jistotu, hledá Osvědčeno pro stavbu

Možnosti recyklace fotovoltaických panelů a jejich využití pro složky kompozitů ve stavební výrobě

Cihelné dlažby a podlahy se stěrkami napodobujícími beton

Program Oprav dům po babičce zvýšil zájem o podporu komplexních renovací rodinných domů

Přečtěte si na ESTAV.cz

Dřevěné trámové stropy ve starém domě nebo chalupě: Jak je rekonstruovat a nepokazit?

Neformální kulturní centrum na Mallorce

Z učňovských škol tzv. centra vzdělanosti, praxe až později. Co na to trh práce?

Co stojí za snahou redukovat odborné školství? A proč se nebrání podniky a trh?

Jak těžký je mrakodrap? Proč se v Číně města propadají, ale New York je v pohodě?

Reklama