Odrazivost tepelného záření - mýtus nebo realita
Reklama
Dobrý den,
prosím o Vaše názory na použití reflexních fólií ve stavebnictví pro snížení prostupu tepla konstrukcemi.
Asi před rokem jsem byl na školení u firmy Isover, kde bylo jasně řečeno, že použití parozábrany, která ma na vnitřní straně reflexní (odrazivou vrstu), která pak přijde zaklopit např. sdk deskami nebo palubkami atd. je naprosto neefektivní právě z důvodu podhledu, který znemožňuje odražení tepelné energie (infrančerveného záření) zpět do místnosti.
Na druhou stranu z praxe znám několik případů, kde se reflexní fólie již několik let používají a to i v zahraničí. Uvedu pár příkladů.
1. Podlahové vytápění - na vrstvu tepelné izolace se doporučuje dát fólie s vrchní reflexní úpravou- zvýší se účinnost systému resp. se sníži ztráty podlahou (běžně používáno u nás i např. v Německu)
2. šedivý polystyren - lepší tepelně technické vlastnosti jsou dány přísadou grafitu, který působí jako odrazivá složka tepelného záření - certifikováno v ČR
3. Lupotherm - relativně nový izolační materiál na bázi bublinkové fólie s reflexní vrstvou, tvrdí že 3 cm materiálu = až 30 cm minerální vlny - certifikováno v Rakousku
Mohl by prosím někdo uvést odborný názor jak je to s šířením infračerveného (tepelného) záření v uzavřených konstrukcích. Šíří se vůbec? A dále jaké procento zaujímá radiační složka šíření tepla v podobě tepelných ztrát.
Děkuji za názory
Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele
Nejlépe hodnocené
Nejnovější příspěvky
Lupotherm byl podvod od začátku do konce. Nejprve se posunula destinná čárka, pak se padělal protokol ETA ze zkušebny,…
před více než rokem
Dobrý večer. Odpoviem ako keby priamo vám ako autorovi pôvodnej otázky. Prečítal som si väčšinu príspevkov, ale z…
před více než rokem
Takovéto měření se bude teď realizovat v Rakousku - o tom jsem psal, že tam chceme pozvat několik zkušeben. Díky za…
před 10 roky
152 odpovědí
Zobrazit všechny reakceDobrý večer.
Odpoviem ako keby priamo vám ako autorovi pôvodnej otázky. Prečítal som si väčšinu príspevkov, ale z dôvodu času nemám priestor reagovať na všetko a zareagujem len na zopár veci ktoré sa preberajú v rôznych diskusiách aj inde nie len tu.
Najskôr ale odpoviem vám
Add1.
Tu odpoviem sucasne aj na problematiku reflexnej fólie zaklopenej sdk. Podľa Wienovho poisťovacieho zákonu má IR žiarenie bežné teplych predmetov v domácnosti vlnovu dĺžku okolo 10μm +- čiže 0,01mm. Aby s akákoľvek vlna rozvinula tak potrebuje medzeru najmenej λ/2 čiže v tomto prípade 0,005mm. A ja sa domnievam že medzi SDK a reflexnú fóliou je určite hrúbka väčšia aj ako 0,01mm lebo len tá plastová ochrana hliníku je m dojem hrubšia. Čiže k odrazu bezpečné dôjde.
Človek si myslí že spojený sdk s fóliu je bez medzery lebo to vníma z pohľadu makroekonomického = z hľadiska jeho životnej skúsenosti. Ale žiarenie žije v mikro a nanosvete.
Add2.
Sivý eps využíva to že mriežka grafitu v polystyréne rozptýlením vytvára mriezkovy parametre zhruba práve týchto 10μm a teda žiarenie cez túto sieť neprechádza.
Táto technológia sa využíva momentálne napríklad na tankoch v ukrjqinskej vojne. Sieť má oka veľkosti zodpovedajúcej vlnovej dĺžke radarového žiarenia a tým sa stáva tank pre radar "neviditeľným".
Je stará známa vec.
Add 3.
A toto je najzaujímavejšia téma.
Ale najskôr si zastanem Doc. Hejhalka na ktorého adresu tu padlo aj pár negatívnych reakcií.
Treba si uvedomiť že on ako fyzik popisuje v článkoch daný problém. Nemá za úlohu riešiť širšie súvislosti. A nie je to ani vhodné lebo by myslel napísať článok na 20 strán najmenej. Preto s akúsi venovať danej téme.
K termoreflexnym izolaciqm napísal teóriu ktorá zahŕňala optické vlastnosti IR žiarenia s využitím stojaceho členenia a iných optických javov. Kvôli jednoduchosti sa nezaoberal indexom lomu, permitivitou a permeqbilitou prostredí. Ale jeho vysvetlenie je veľmi odborné a dostatočne.
Závery že napríklad lupotherm má relatívnu lambdu takú akú má sú správne. Ale sú teoretické.
Tu si treba uvedomiť že nie je lambda ako lambda a pri reflexiu sa o lambde hovoriť korektne nedá keďže lambda je sucinitel teplenej VODIVOSTI ale reflexné materiály nebránia teplú podľa teórie vodovosti ktorá vychádza z Fourierovho zákona ale z teórie žiarenia podľa Steffana a Bolzmanna. Čiže ak by sme vlastnosť toho reflexneho materiálu chceli nazvať korektne tak by sme napísali že ide o sucinitel teplenej reflexie. Praktický výsledok však bude zhodný s λ. Preto môžeme názov ponechať.
Hejhalek (a nie len on ale teraz je reč o ňom) však v ďalších prácach popisuje viacero vlastnosti stavebného materiálu a jednou z nich je teplena zotrvačnosť alebo relaxačná doba.
Ide o dobu kedy by sa vyrovnala teplota interiéru s teplotou exteriéru v zimnom období ak by sme v dome prestali kúriť.
Túto zotrvačnosť majú všetky hmotné stavebné skladby a tým že u nás na Zemi sa mení deň a noc alebo leto a zima tak je význam tejto relaxácie významný.
Vysvetlím.
Ak máme zotrvačnosť napríklad 60 dní = 2 mesiace tak stavba jednoducho ľahšie odolá mrazivému počasiu vonku a spotreba domu bude nižšia ako by sme si vypočítali z teórie vedenia tepla. Vedenie tepla v STN/ČSN 730540 totiž uvažuje s hodnotami λ v ustalenom stave. Teda vo fyzike v nám známom rovnovážnom stave. Ten však nastane až keď prejde táto relaxačná doba. Preto aj teplej skúšky skladieb by mali podľa mňa prebiehať najmenej túto dobu a nie len pár hodín lebo sa dopracujeme nespravnych výsledkov, a verte mi že sa aj dopracujeme relane v dnešnej dobe.
Čiže.
Ak chcem porovnávať lupotherm vs. betón+300mm eps tak zistím že lupotherm aj keď s tabulkovou lepšou lambdou (W/m.K=J/s m.K) má v realite horšie vlastnosti na Zemi. Proste dom z lupothermi bude mať v rwlqite väčšiu teplenu stratu.
Ale! !
Ak by sme tieto dva domy hodnotili na odvrátenej strane mesiaca kde nikdy slnko nezasvieti a vždy je tam rovnaká teplota, po uplynutí 50-60dnoch kedy sa ustqliq pomery v betónovej stene, by lupothernova stena mala výrazne nižšie teplenej straty.
Preto jej význam vidím hlavne vo vesmíre ale určite nie na zemi kde viem za porovnateľné peniaze dostať dom do lepšej spotreby vplyvom efektu zotrvačnosti.
Čiže pravdu majú oba tábory. Ti ktorí lupotherm chvália ale aj tí ktorí hania.
Ak sa bavíme o planéte Zem a o našom klimatickom pásme tak lupotherm nemá opodstatnenie.
Vo Švédsku kde je polárna noc by opodstatnenie možno mal.
Na orbitalnej stanici tiež.
V Česku a Slovensku a podobne bude mať dom s lupothermi logicky vyššie straty.
A teraz sprístupní k ďalším veciam v reláciách.
Ale už som na ne zabudol :-) prepáčte.
Aha už som si spomenul 😀
IR vs. Neprehliadne materiály.
Toto je téma zase z nanosveta. Ide o to ale žiarenie a cez aký materiál. Ak ide porobiť materiál ako napríklad porobeton známy ako Ytong/porfox a podobe tak tam si treba uvedomiť že medzery sú väčšie ako žiarenie IR. Čiže ono viac menej prejde ale následkom častých odrazov a pohlteni je výsledok taký že zanikne v labyrinte strbin. Toto poznáme zo známeho obrázku strbiny absolútne čierneho telesa keď sa učí na VŠ Steffan-Bolzmannov zákon. Čiže žiarenie IR zanikne a preto sa uplatňuje vedenie tepla a teda Fourierov a Newtonove vzťahy.
Iná situácia je vtedy ak sa bavíme o teplenych mostoch. Pri nich vedením tepla zohrejeme materiál až tak moc že salava strata prevýši tú ktorá vzniká vedením a potom je strata závislá v závislosti na 4 mocnine ∆T.
Pri tejto téme ešte zostanem. Súvisí aj s inými témami.
Autor príspevku si neuvedomil termodynamiku ktorá vzniká pri prechode tepla žiarením cez pevný materiál.
Vyššie som uviedol príklad za oku energie žiarenia za predpokladu že by vrstvy boli nekonečné ľahké.
Lenže v realite sú hranice bubliniek v Ytongu z rrlqneho materiálu ktorý má svoju hustotu a tepelnú kapacitu (J/kg.K). A teda podľa termodynamiku vieme že steny sa postupne ohrievaju a to nejaký čas trvá. Čiže aj to je dôvod prečo IR v tichých látkach zanikne.
Pri skle je to iné lebo tam je vlastnosť materiálu daná inou medziatomovou väzbou. A svetlo prenikne. Ale nie úplne všetko, čo je dané indexom lomu, emisivitou, a vlastnosťou prostredia.
Pri skle sa napríklad krásne dá vysvetliť a ukázať ako zle stará norma uvažuje o teple. A tu sa zastanem teórie reflexie. Bez nej by moderné 2 a 3-skla vôbec nefungovali. Lebo práve nanovrstva zlata na vnútornej strane skla vylepšuje izolačné vlastnosti skla. Tu sa uplatňuje zase hlavne S-B zákon.
A už ma nic nenapadá.
Upraveno autorem před více než rokem
RK René Krivošík @rene.krivosikLupotherm byl podvod od začátku do konce. Nejprve se posunula destinná čárka, pak se padělal protokol ETA ze zkušebny, pak se nám omluvi Dr. Hejhálek a odvolal své tvrzení. Na STV 2 běžela reportáž, která byla nějak organizovaná p. Bílkem a oklamala všechny diváky. V tom domě, kde se natáčelo (Leopoldov) jsem byl osobně a všechno ve skutečnosti bylo jinak. Dům sice byl izolován zevnitř 30 mm multifólíí ale zamlčelo se, že ve stropě má 40 cm vaty, v podlaze 20 cm EPS včetně izolace základů a v rámové konstrukci dřevostavby bylo 20 cm Nobasilu. Přínos od doplňkové izolace Lupothermem byl zanedbatelný.
Upraveno autorem před více než rokem
Odpověď pro p. Vernera
Budu se věnovat vašemu dotazu na úlohu reflexních multifólií v konstrukcích. Schválně říkám v konstrukcích, protože se tak i používají a hlavně v kosmu (ale i v letectví), kde vzduch není a radiační složka má prioritu. Samozřejmě dají se použít i ve stavebnictví ale zázraky, tak jak tvrdí reklama od nich nečekejte. Dneska výpočty šíření radiační složky záření nebo infra jsou docela dobře zvládnuté v technické praxi. Uvedu příklad. Když počítáte (navrhujete) třeba laserový dálkoměr, tak počítáte kolik vám v záblesku odejde z optiky záření - energie ( v infra), kolik se jí na cestě dlouhé 20 km ztratí, rozptýlí, kolik dopadne na cíl, kolik se pohltí a zpět odrazí do poloprostoru koule s poloměrem 20 km a Vy na ní čekáte s optikou průměru 60 mm a něco málo fotonů neboli světelných kvant zachytíte. Pro lépe informované to bývá -150 dB. Omlouvám se, že jsem odbočil od tématu ale vidíte, že dneska spočítat jak se bude chovat multifólie nebo jaké budou mít parametry není problém. Kruté vystřízlivění nastane, když je měříte tzv. horkou komorou. Nejsou takové izolační "pevnosti" jak tvrdí reklama. Proto vznikla skupina skeptiků, která tvrdí aby se to měřilo "in situ" tedy v reálné stavbě. To možné je ale tam nejsou dodrženy podmínky stejné. Jedna izolace se dá natěsno a druhá multifóle s uzavřenými kapsami vzduchu nahoře i dolů. V takovém případě dostanete o to lepší výsledky než horkou komorou. Proto taky fólie ve stavebních konstrukcích ukládané vodorovně nebo jenom s mírným sklonem dávají lepší výsledky ale totéž se zlepší i u kontaktních izolací, když je dáme na kontralatě z obou stran. Měření in situ není operativní pro opakované kontroly kvality, dlouhodobě, protože to znáte, jak se něco nekontroluje už na druhý den se "podvádí" levnějšími hmotami a levnějšími odraznými vrstvami a pod. Hlavní nevýhoda multifólií je, že u vodorovných převážně konstrukcí dojde časem k úplnému zaprášení horní reflexní a nejvíce důležité vrstvy a zcela ji vyřadí z účinku. Nemusí to ale být všude. Co je výhodou multifólie, tak to je její mnohonásobnost jako parozábrany. Jinak ke kontrole in situ, nemyslím si, že k tomu je nutné stavět baráky. To se dá v terénu provést kontrola na 2 krychlích za týden, kdy jedna strana je nahrazena patřičnou izolací. Včera jsem narazil na vyčerpávající článek kde jsou velmi pečlivě simulované parametry výpočtu ( i se zatím technicky nerealizovatelnými hmotami a vrstvami) a uvedeny do grafů a tyto výsledky se určitě shodnou s měřením a je vidět, že dosáhnout izolační pevnosti 20 cm vaty nebo PS se nepodařilo ani kdyby odrazné vrstvy byly ze stříbra a izolační hmota ve formě aerogelu. Taky distance vzduchem který má obvykle hodnotu 0,026 (vodivosti) toho nebylo dosaženo. Takže pozorně si prohlédněte grafy. Když bude zájem sdělím i adresu dokumentu, protože to není z mé hlavy ale konvenuje to mému názoru.
Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
Reklama