Vyhledávání

Logo TZB-info

Rady a zkušenosti díky portálu TZB-info

Kam dál pro informace ze stavebnictví

  • TZB-info Stavebnictví. Úspory energií. Technická zařízení budov.
  • ESTAV.cz Architektura. Stavba. Bydlení.
  • estav.tv On-line televize pro architekturu, stavbu a bydlení.
  • Kalkulátor cen energií Nezávislý porovnávač cen elektřiny a plynu
  • Energospot Nejrychlejší přehled o spotových cenách elektřiny

Setrvačnost PT

Rubriky:

Setrvačnost PT

Dobrý den,

plánuji stavbu RD a trochu jsem se zasekl při řešení otázky topení. Na 85% jsem rozhodnutý pro (kondenzační) plynový kotel a příležitostné přitápění v krbu, ze kterého bych chtěl vytáhnout průduch do podkroví.
Otázku, kterou ale řeším je zda podlahové topení, radiátory nebo jejich kombinace. Už jsem přečetl spoustu o výhodách a nevýhodách jednotlivých systémů.
Radiátory bych nechtěl, ale u podlahového topení mám strach z velké doby náběhu a setrvačnosti. Mnoho autorů udává setrvačnost jako výhodu, ale já to vidím trochu jinak:
1 - Mám pocit, že je to mrhání energií. Přes den, kdy se topí se dodá do podlahy tolik tepla, že to udrží stálou teplotu i v době, kdy to není potřeba. Otázkou ale je kolik energie je potřeba na ohřátí rediátoru.
2 - Co třeba dětské pokoje, kdy chci mít na spaní menší teplotu než přes den. Vypnout topení o několik hodin dřív mi nepříjde jako dobrý nápad.
3 - Na podzim příjdu z práce a chtěl bych se ohřát, ale už se mi nechce zatápět v krbu. Mám čekat několik hodin než se nahřeje podlaha?
Chtěl bych se proto zeptat jestli někdo neřešil podobné otázky a k jakému závěru dospěl. Nejsou třeba moje obavy zcestné? S jakou dobou náběhu a setrvačností se dá počítat u běžných RD. Jaký rozdíl v tom může udělat třeba podlaha z anhydritu? Existují případně jiné materiály nebo techniky, které tento problém řeší?

PS. Nečekám přesné hodnoty ani složité teorie z termodynamiky. Zajímaly by mě spíš zkušenosti nebo alespoň nějaký nápad jaké možnosti bych mohl ještě ověřit.

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele
Registrovat

Nejnovější příspěvky

BS Bob Svaton @bob.svaton259

tak ty ani nevis co to je tiskova chyba

před 7 roky

JD Josef Devátý @josef.devaty

Bobe tys nikdy neudělal tiskovou chybu? Tak už přestaň ze sebe dělat kašpara. Až Metball pochopí dva Dopplery proti…

před 7 roky

BS Bob Svaton @bob.svaton259

vavra a tu kulturu zvedas tim ze radis poustet v aute do halogenky nekolik tisic V? tak to budou zcela jiste take…

před 7 roky

71 odpovědí

Zobrazit všechny reakce

Dobrý den,

nerad bych zakládal nové vlákno, proto využiji prostor.
Můžete mi prosím sdělit zkušenost z teplovodním vytápěním pokud jde o setrvačnost. Plánuji 25cm EPS a horní vrstva lino.

Je skutečně pravda, že setrvačnost se počítá na hodiny? Tzn. chci-li rychle zatopit, když přijdu domů vymrzlí, tak čekám další 3 hodiny?
Nebo je dnešní technologie a rychlost jiná?

MN Martin Neu @martin.neu

U podlahovky (klasicke nizkoteplotni, vodni, s nekolika cm betonu) je "rychle zatopit" z principu nesmysl. Proste udrzujete vicemene konstantni teplotu, protoze ta setrvacnost je spise pul dne nez 3 hodiny.
Co jsem jednou nechal poklesnout teplotu z 22 na 18, tak jsem to vytapel zpet den a pul ...

Dobrý den,jen jako laika mě napadlo že přeci jde udělat v podlahovém systému vícero větvý které se dají různě regulovat přes ruzné ventily ne?uplně podobně jako radiátor-termohlavice.Přeci nebudete tahat jednu větev po celém domě!toto řešení má kamarád a bez větších problémů reguluje teplotu v jednotlivých místnostech-samozřejmě že né rázově

MŘ Miroslav Řehák @miroslav.rehak351

Těm větvím se nadává okruhy a dokonce jich může být i více než jeden v místnosti.
Nezávislá regulace okruhů pomocí termohlavic samozřejmě možná je. Ovšem je nutno počítat s tím, že uzavření jednoho (nebo více) okruhů ovlivní hydraulické poměry v tom zbytku.

Hlavni otazka je proc chcete to co chcete.

1.) Podlahove topeni je udavano jako uspornejsi nez napr. radiatorove.
2.) Pri nizke tepelne ztrate domu nejsou ztraty tepla velke, hodne tepla naopak prostoupi vnitrnimi stenami mezi mistnostmi.

Jinymi slovy s podlahovkou v dome s nizkou tepelnou ztratou dosahnete velice dobre efektivity a tedy uvaha o nehospodarnosti vcelku pada. Vetsiho rozdilu teplot mezi mistnostmi ale nedosahnete (napr. obyvak 24 a loznice 16). Castecne se to da uplnym nevytapenim mistnosti a pouze spolehanim na prostup tepla z ostatnich. Nemam praktickou zkusenost (az tak za rok) ale uvadi se ze to muze udelat stejne jen tak 2-3 stupne.

ZS Zdenek Smid @zdenek.smid

To o té úspornosti podlahového topení jsem pořád ještě nepochopil. Možná mi to vysvětlíte. Uvažuji takto:

- tepelné ztráty vnímám jako množství energie, která uteče zkrz vnější plášť domu za jednotku času
- tepelné ztráty jsou mimo tepelně izolační vlastnosti stavby dané rozdílem teplot
- pokud tedy chceme porovnávat dvě otopné soustavy, měly bysme uvažovat stejné tepelně izolační vlastnosti domu
- tepelné ztráty jsou přímo úměrné rozdílu vnější a vnitřní teploty
- pokud je vše co jsem zatím napsal pravda, pak mi vychází, že menších tepelných ztrát dosáhneme tím, že budeme topit na co nejnižší teplotu a pokud chceme teplotu vyšší, tak to omezit na nezbytně nutnou dobu
- z toho mi zatím vyplývá, že by rozumně regulované radiátory měly dosahovat menších tepelných ztrát a tím i větší účinnosti
- jediný protipól k tomu vidím v účinnosti kotle, ta by pak musela být natolik výrazná aby pokryla tu tepelnou ztrátu navíc

Co mi uniká? Je skutečně rozdíl účinnosti jednoho kotle tak vysoký při rozdílných teplotách? U PD asi ano ale co NED a ostatní konstrukce?

Jinak s bodem 2 souhlasím.

Děkuji všem za Vaše příspěvky. V podstatě jste mi potvrdili to co čeho jsem se bál. Podlahovku jsem chtěl hlavně kvůli tomu, že není nutné nikde počítat s místem pro radiátory a že je v místnostech lépe rozdělená teplota. Trochu jsem doufal, že byste mi poradili nějakou jednoduchou fintu jak snížit dobu náběhu. Myslím ale, že se můžu smířit s tím že zůstanu u radiátorů.

MF Michal Flídr @michal.flidr

pokud si myslite ze radiatory jsou lepsi volba tak se mylite.
bezte ale do radiatoru a muzem pak porovnat s podlahovkou.

toipt musite tak jako tak.mam radeji stalou teplotu v celem dome,nez aby byl velky teplotni rozptyl.uz mi ani nevadi spat v loznici pri teplote 20st - je to naopak prijemny .-)

Pokud hodláte svůj příbytek užívat převážně jako noclehárnu - to je přes den bez přítomnosti osob k večeru příchod a požadovaná teplota 24°C a na noc 18°C, není podlahové akumulační topení zrovna tou nejlepší volbou. Je třeba přistoupit k řešení otopného systému komplexně včetně systému tepelné izolace budovy. Při velkém dynamickém rozsahu požadovaných teplot a jejich rychlém střídání je vhodnější použití vnitřní izolace s minimem akumulačních hmot uvnitř budovy. Pokud se s touto variantou nepočítalo již ve fázi projektu, je to chyba, kterou lze jen částečně napravit některými opatřeními jako například použitím lokálních topidel s nízkou akumulací (teplovzdušných), teplotním zónováním (ložnice na nižší teplotní úrovni než obývací pokoj), a v případě požadavku na podlahové topení použít k jeho budování metodu "suché cesty" s minimem akumulačních hmot (bez betonu a anhydridu), ale i tak je potom nutno počítat minimálně s tepelnou kapacitou krycí vrstvy a v případě použití kondenzačního kotle i s tepelnou kapacitou teplonosného média a potrubí.
Podlahové akumulační topení v kombinaci s kondenzačním plynovým kotlem a venkovní tepelnou izolací je vhodné do budov, kde se požaduje víceméně konstantní teplota s minimálními odchylkami a se zanedbatelnou dynamikou změn. V mém případě (kde byla vysoká akumulace cílem řešení), se musí zimní návštěvy hlásit o den napřed. Reálná doba změny z udržovací (+15°C na které se nevytápěná místnost udržuje jen prostupem z okolních místností) na provozní (+22°C) teplotu trvá bez mimořádných opatření (pouze po otevření příslušného ventilu) cca 8 až 12 hodin (dle venkovní teploty).

I když z vašeho hlediska jsou požadavky tak trochu v rozporu s chováním soustav, tak vaše požadavky na operativní změnu teploty prostředí lze řešit. Sám vlastním otopnou soustavu s rychlou reakcí na potřebu změny (i když toho nevyužívám a ani to nepotřebuji).
Několik zásad a podnětů:
- Předně už v projektu počítat aby okolní materiál měl malou jímavost, u mne je to "cihlovduch", tenké duté příčky a dřevěná podlaha
- Panelové otopná tělesa větší plochy, mají malý obsah vody, třeba jenom 1,5 l na panel a tím možnou rychlou reakci. Například od zapnutí kotle termostatem, jsou už teplé za 3-4 minuty. Navíc mají sálavý účinek, což se projevuje okamžitě po náběhu ale taky vymizí brzy po vypnutí což je negativní pocit rep. může být pociťován
- Rychlá odezva teploty u podlahového topení je také možná ale to musí být topení nahoře nad betonovou deskou třeba ve formě elektrické topné fólie.
Závěr je asi takový. Pokud se topného děje účastní akumulace materiálu, tak rychlá změna teploty není možná a ani z hlediska šetření přínosem.

pokud volíte podlahovku tak nemůžete počítat s nějakými změnamiu teplot
Pokud by jste uvažoval s nějakým způsobem větrání (a s rekuperací) a tím možností teplovzdušného vytápění, tak v kombinaci s podlahovým vytápěním určité změny dosáhnout můžete.

Reklama

Přihlášení

nebo se přihlaste emailem

Zapomněli jste heslo?

Nemáte účet?

Registrovat se

Vypadá to, že nejste přihlášen

Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.

Registrovat se

Technická podpora

Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.