Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Diskuse ke článku: Plyn z elektřiny bude mít nové výrobní jednotky

Autor článku: Ing. Jan Schindler, redakce
Plné znění článku: Plyn z elektřiny bude mít nové výrobní jednotky
Anotace článku: Technologie P2G (Power to gas – plyn z elektřiny) se začíná objevovat stále ve více aplikacích. Tyto informace jsou dosti odlišné od zpráv z Česka, kde stále převládá téma dostavby Temelína. Je příjemné sledovat změny tohoto odvětví energetiky v zahraničí. Mimo popisované aplikace v Dánsku se objevují nové projekty na celém světě, např. v Jižní Koreji nebo ve Spojených státech.

přidat ke článku nový příspěvek

Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat.
Chronologický seznam příspěvků
Reakce v Power to gas.Radim Polášek02.10.2014 17:37
OZE-elektřina plynBohuslav Vintr02.10.2014 07:06

Příspěvky
Předmět: Reakce v Power to gas.
Autor: Radim Polášek
Datum: 02.10.2014 17:37 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110015
reakce na ...
Reakce využité v Power to gas jsou známé už velmi dlouho a už mnoho desetiletí se v průmyslové praxi využívají ve velkém měřítku.
Ovšem opačným směrem, k produkci vodíku z metanu z dováženého hlavně ruského plynu. Metan CH4 se štěpí za vysokého tlaku, teploty a vhodného katalyzátoru na vodík H2 a oxid uhelnatý CO nebo uhličitý CO2. Vzniklý vodík dále slouží k výrobě amoniaku NH3 a z něho potom se oxidací zase na katalyzátoru vyrábí oxidy dusíku a potom kyselina dusičná HNO3. Což potom dohromady s amoniakem vytváří cestu jednak k výrobě dusičnanových a potom močovinových hnojiv, kterých se vyrábí v každé zemi stovky tisíc tun nebo třeba k výrobě roztoku Ad Blue, který slouží k snižování emisí oxidu dusíku v současných typech dieselů. V každém případě se přes tady toto štěpení metanu na vodík získává přístup k výrobě obrovské palety organických sloučenin , všelijakých aminů, anilínů, nitrosloučenin i všelijakých sofistikovaných heterocyklických sloučenin a dalších.
Dá se předpokládat, že vodík vyráběný elektrolýzou je při normální ceně elektřiny znatelně dražší než vodík vyráběný štěpením zemního plynu, jinak by logicky chemické podniky nezískávaly vodík ze zemního plynu, ale elektrolýzou vody. A pokud by se z takového vodíku měl ještě vyrábět opačným směrem metan, cena takto skladované energie bude velice vysoko. Rentabilní to bude maximálně při záporné ceně elektřiny, kdy se bude za spotřebu přebytečné elektřiny ještě platit. Případně to bude rentabilní , pokud budou vedle dotací na výrobu spotřebované OZE elektřiny prosazeny i další dotace přímo na proces Power to gas. Vypočtené nejspíš stejně jako u dotací na OZE elektřinu tak, aby příslušný provoz Power to gas se zaplatil plus aby provozovatel dosáhl "přiměřeného" zisku. Přiměřeného zisku v takové výši, jaký zelená lobby uzná za vhodné, aby byl přiměřený. Neboli to bude vedle plateb na OZE zase další tunel, kterým budou peníze z kapes občanů příslušného státu přesměrovány na konto příslušného zeleného barona.

Předmět: OZE-elektřina plyn
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 02.10.2014 07:06 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100268
reakce na ...
Tento způsob přeměny a hlavně využití a skladování energií nestálých (na počasí, roční a denní době závislých) OZE dává smysl. U nás by se jednalo hlavně o elektřinu z FV. Zemní plyn (metan CH4) se totiž běžně skladuje a to nejen v průběhu dne, ale lze i v průběhu roku (z léta na zimu).
Avšak je ještě potřeba vyřešit mnoho problémů a při jejich řešení můžeme nakonec zjistit, že to nakonec perspektivní nebude.
1) Otázka ekonomická: Výroba elektřiny z OZE (FV) je bez dotací (podpory formou výkupní ceny, která je vyšší, než je prodejní cena konvenční elektřiny, atp) je už i tak ekonomicky problematická. Nyní je tepelná energie vzniklá jednoduchým spálením plynu s účinností blízkou 100% levnější, než elektrická energie (jak ze sítě, tak vyrobená OZE). K tomu přidejte náklady na elektrolýzu, konverzi na matan, skladování.
2) Bezpečnost: Tato technologie už není tak bezpečná, jako samotná FV, případně VtE. Vodík je výbušný a velmi snadno uniká.
3) Ekologie: Elektrolýza už není tak ekologická, jako samotná FV a VtE. Elektrody a elektrolyt s kalem je nutno pravidelně měnit. U elektrolytu a kalů z něho se bude jednat o nebezpečný odpad. Záleží také na tom, který způsob elektrolýzy se použije (alkalická, kyselá). Většinou nevzniká jen zcela čistý vodík a kyslík. Nebezpečí ekologické havárie v případě poruchy elektrolyzéru.
4) Další investiční náklady na budování infrastruktury: sítě elektrické (z FV k elektrolyzérům), sítě plynové (od elektrolyzéru) k zásobníky plynu.
5) Legislativa a podpora OZE: Viz případy FV a nyní nás "dobíhá" kauza podpory bioplynu. Aby to nedopadlo stylem: budeme finančně podporovat FV, aby mohla vyrábět za konkurenční cenu, abychom mohli finančně podporovat přeměnu solární elektřiny na plyn a nakonec budeme muset ještě finančně podporovat skladování toho plynu. Protože jinak by tržní cena takto vyrobeného plynu byla tak 10-20 krát vyšší, než koupit ZP ať už z Ruska, nebo odjinud.
p.s. Pokud budete argumentovat, že podpora výkupu elektřiny z FV už není, tak vězte, že stejně ještě tak cca 15 let bude pro ty v minulosti připojené. Je totiž garance na 20 let od připojení, což je největší problém.
Celkem nás podpora OZE už teď stojí cca 38 miliard kč ročně (2013) a tato částka bude do budoucna ještě růst. dokud se budou připojovat nějaké OZE s podporou a nebudou dobíhat garance na 20 let.

přidat ke článku nový příspěvek

Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:
Toto je nemoderovaná diskuse čtenářů portálu TZB-info. Redakce nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo příspěvky odstraňovat.



 
 
Reklama