Jak u TČ dosahuje ekvitermní regulace výstupní teplotu vody

TZB-info
Diskuzní fórum
Obnovitelné zdroje energie
Jak u TČ dosahuje ekvitermní regulace výstupní teplotu vody

JH Jan Horák @jan.horak643 před 14 roky

Dobrý den,
vím, že COP TČ je závislý na výstupní teplotě topné vody. Je tedy vhodné ji doporučovanou ekvitermní regulací držet co nejníže, i když mám za to, že řídící veličinou není vstupní teplota do TO, ale naopak teplota vratky z TO. Když neuvažuji invertor!!! a AKU nádobu se směšovacím ventilem, tak mi jako jediný regulovatelný prvek vychází zapínání a vypínání (časté) kompresoru TČ tak, aby se teplota v místnostech pohybovala dle požadavku uživatele nemovitosti. To ovšem nemůže reagovat na tepelné zisky (ostatní spotřebiče, oslunění, vítr apod.) a asi půjdou velmi těžce realizovat poklesy na útlumovou teplotu a hlavně návraty na teplotu komfortní. Pokud tedy systém doplním o pokojový termostat, tak zaktivuji případné zisky a nastavím programové útlumy. Vypínání TČ budu moci regulovat přes minimální dobu běhu kompresoru a v závislosti na nastavené hysterezi vnitřní teploty (0,5°C). Kde se mi pak projeví to ekvitermní řízení? Adaptací topné křivky, která se mi průběžně přenastaví dle venkovní teploty v závislosti na teplotě referenční místnosti tak, že bude požadována stále nižší teplota vratné vody z TO (která při běhu kompresoru naopak neustále stoupá), až dojde k vypnutí kompresoru? Nezvládl by toto úplně stejně pouze vnitřní termostat? Vždyť stejně nedojde k vypnutí kompresoru dříve, než je překročena nastavená vnitřní teplota o nastavenou hysterezi. Babo raď, tedy prosím raďte všichni, kdož můžete, chcete a máte k tomu co říci!

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele

Registrovat

Nejnovější příspěvky

JZ Josef Zapletal @josef.zapletal

Já to mám řešeno tak, že tč jede podle ekvitermní křivky , případné solární zisky řeší termostatické…

před 13 roky

RV Robert Vrána @robert.vrana

Předělávat to u mě nemá asi smysl. Musel bych udělat dvě opatření - otevřít naplno směšovák(šlo by pomocí relé) -…

před 13 roky

JŠ Jakub Šafanda @jakub.safanda304

Můj směšovák má koncový doraz. Teda asi ne vlastní armatura ale ten pohon. V pohonu jsou 2 motory, každý pro pohon na…

před 13 roky

46 odpovědí

Zobrazit všechny reakce

JZ Josef Zapletal @josef.zapletal před 13 roky

Já to mám řešeno tak, že tč jede podle ekvitermní křivky , případné solární zisky řeší termostatické regulační ventily na otopných tělesech. Teplotní diference je 2°C.

RV Robert Vrána @robert.vrana před 13 roky

Mám ekviterm realizovaný pomocí toho směšováku z AKU, tedy na první pohled ne zcela ideálním způsobem s ohledem na COP tč. Tč se vypne při přetopení o cca 4st nad požadavek ekvitermu. U mě je to cca stejné jako diference na sekundáru(4,5st).
Prve mě to mrzelo(pro zbytečně horší COP), ale ono to jinak ani s AKU asi nejde. V momentě vypnutí tč musí být dole teplota v AKU alespon shodná s požadovanou podle ekvitermu, aby se mohl do topení "vypustit" celý obsah AKU, než opět sepne tč. Ze spodku AKU se bere zpátečka pro tč, čili nahoře v AKU by měla být teplota spodku plus diference sekundáru tč. (Proto mám oběhovku sekundáru na nejvyšší stupeň, kvůli co nejnižší diferenci na sekundáru a co možná nejrovnoměrnější nabití AKU). Výhodou směšováku je, že do podlahy jde pořád voda o teplotě, která je ekvitermem požadována.

K dokonalosti(byť se směšovákem) mi schází naplno otevření směšováku v čase běhu tč.

Pan Šafanda:
Zajímalo by mě, jak to máte řešeno, zda je to vlastnost regulátoru nebo to máte nějak nadrátováno.

U verze bez směšováku(výstup z tč přímo do podlahy) mi není pořádně jasné, co se děje když není tč v běhu. To se pořád točí zchladlá voda v podlaze kolem dokola nebo se nějak přepnutím trojcestného ventilu odebírá teplá voda z AKU(pokud je v systemu zařazena)?
Mám totiž tušení, že v době kdy tč neběží, obíhá v podlahovce chladnější voda než když je tč v běhu. A tak je třeba brát, jako dlohodobou teplotu nějakou střední hodnotu. A tato střední hodnota bude oproti teplé vodě z běžícího tč nižší. Tedy i v tomto případě(bez směšováku) bude docházet k nějakému navýšení výstupní teploty z tč(a horšímu COP) jako u verze se směšovákem.

JŠ Jakub Šafanda @jakub.safanda304 před 13 roky

RV Robert Vrána @robert.vrana

Ekviterm má zabudována přímo ŘJ od TČ. Reguluje jak průtok (otáčkami oběhovky) tak i směšovák. Teplo při vypnutém TČ se odebírá z TUV (ze spodní poloviny). Pokud TČ běží, směšovák pouští teplejší vodu a obě oběhovky jedou naplno. Pokud už TČ běží, je dobré teplo odebírat co to jde i za cenu teplejší vody do podlahovky než by odpovídalo ustálenému stavu. Ekvitermem se také mírně řídí teplota v AKU. Pokud mám nastavenu TUV třeba na 45st, při záporných venkovních teplotách stoupá k 50-ti st.

AU autor @autor před 14 roky

a proč vůbec řešit ekviterm?

JH Jan Horák @jan.horak643 před 14 roky

AU autor @autor

No Vaše otázka by asi měla mířit mezi výrobce TČ, kteří ekvitermní regulaci implementují do svých výrobků a nestor p. Ing. Klazar píše o zvýšení COP o několik desetin při jejím používání. Já bych se jen rád dopátral, kde se ty úspory berou prakticky. Co se kdy přenastaví, vypne, omezí atd.

HK Honza Kopřiva @honza.kopriva před 14 roky

Adaptace nepřenatavuje křivku v závislosti na venkovní teplotě ale volí tu správnou topnou křivku potřebnou pro vytápění prostoru.
Ekvitermní regulace reguluje teplotu výstupu ze směšovacího ventilu v závislosti na venkovní teplotě, tj. na vstupu do topného systému. Né teplotu vratné vody!

JH Jan Horák @jan.horak643 před 14 roky

HK Honza Kopřiva @honza.kopriva

Hezké poučení. Omlouvám se za svoji chybu o posunu křivky, správně tedy změnu na jinou křivku! Směšovací ventil a TČ je určitě kravina, protože by muselo TČ permanentně topit na vyšší teplotu a tedy s nižším COP, aby bylo směšovákem z čeho míchat. To je dobrý u AKU nádob a vysokoteplotních kotlů! Jak ale ekvitermní regulace řídí teplotu výstupu do topného systému. Určitě nereguluje teplotu zpátečky, ale dle ní řídí teplotu výstupu. Jediné co mě napadá, že počítá s delta t na výměníku-kondenzátoru, které závisí na nastaveném objemovém průtoku oběhovým čerpadlem, které se nastavuje na 5K. Lepšího COP se ale dosahuje dle p. Ing. Klazara při větším delta t. To ale znamená vyšší výstupní teplotu! Jak tedy donutím tu ekvitermní regulaci, aby jí stačila nižší teplota vratky? Tady se nabízí ten posun křivky, kterej ale není použitelnej spolu se zapnutou adaptací topné křivky. Raďte!