Diskuse ke článku: Zdravotní rizika světelné techniky v nových pražských stavebních předpisech

TZB-info
Diskuzní fórum
Diskuze ke článkům
Diskuse ke článku: Zdravotní rizika světelné techniky v nových pražských stavebních předpisech

Redakce @redakce před 10 roky

Plné znění článku: Zdravotní rizika světelné techniky v nových pražských stavebních předpisech

Anotace článku: Nové pražské stavební předpisy mění kromě jiného i požadavky stavební světelné techniky. Zmírňují hygienické požadavky a podceňují význam slunečního záření a denního světla pro zdraví člověka. Změny hygienických požadavků nelze neprojednat se zdravotníky. Doufejme, že k takovému projednání a k uvedení předpisů do souladu se zásadami ochrany zdraví bude ještě příležitost.

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele

Registrovat

Nejnovější příspěvky

JK Jan Kaňka @jan.kanka

K příspěvku Tomáše Maixnera bych rád kromě díků za povzbudivá slova doplnil následující. Problém je v tom, že jako…

před 10 roky

TM Tomáš Maixner @tomas.maixner

Pane Nováku, jakoupak to máte asi kvalifikaci, jakpak si asi "vyděláváte na živobytí" :-)? Existuje…

před 10 roky

JK Jan Kaňka @jan.kanka

Dobrý den vážený pane Jakube Nováku, sluníčko může svítit i do ulic a náměstí. Rád se od vás poučím, sdělíte-li mi,…

před 10 roky

5 odpovědí

Zobrazit všechny reakce

JN jakub novák @jakub.novak061 před 10 roky

Doporučuji autorovi doplnit si podklady v oblasti kritického pohledu na Athénskou chartu. Pro výčet významnějších dokumentů (které podle autora neexistují), z nichž některé jsou i mezinárodními úmluvami, český právní řád zavazující, zde není prostor. Autor prostě zcela ignoruje 80letý vývoj architektonické teorie, která odmítla Corbusierovu ideologii destrukce ulice a udržitelných veřejných prostranství na úkor solitérů stojících na hrobech měststských center. Za všechny vzpomeňme třeba Jane Jacobs, Rema Koolhase, Jana Michla atd.... Požadavek na oslunění musí být vždy vyvážen požadavky na další parametry obytného prostředí. V článku proto zcela postrádám jiné, než ideové proklamace (podobně jako v athénské chartě), tedy především vědeckými (tedy ověřitelnými) argumenty doloženou průkaznost nezbytnosti prokazování oslunění bytů. Nikde v Evropě se tak neděje, není tedy možné, že si lidé neosvětelné byty nekupují? Není možné, že autor pouze obhajuje své živobytí postavené na specializaci na světelnou techniku? Není možné, že kontrola oslunění bez argumentů je jen výnosný byznys několika vyvolených?
Též si dovoluji upozornit, že proces přijímání právních norem a pozákonných předpisů v ČR má svá pravidla. Autor je zcela dezinterpretuje, pokud je vůbec zná.
V neposlední řadě je skandální recenze článku. Kde bere recenzent odvahu tvrdit, a jak to též dovodil z článku autora, že "Je zřejmé, že toto snížení souvisí s komerčními cíli Rady hlavního města Prahy"? Kde je pro to jediný argument v recenzovaném článku? Považuji článek za skandálně amatérský vypovídající o absenci relevantních argumentů pro posuzování oslunění bytů a nemožnosti vést o problematice racionální diskuzi, což je velká škoda. Pokud je toto vrchol argumentace pro posuzování oslunění, je jisté, že tento požadavek v ČR časem opravdu zanikne, podobně jako ve zbytku civilizované Evropy.
Jakub Novák

JK Jan Kaňka @jan.kanka před 10 roky

JN jakub novák @jakub.novak061Dobrý den vážený pane Jakube Nováku,

sluníčko může svítit i do ulic a náměstí. Rád se od vás poučím, sdělíte-li mi, ve které chartě moderního urbanismu je sluneční záření zmiňováno jako něco škodlivého.

Souhlasím s vámi, že požadavky na oslunění je třeba vyvážit s požadavky na další parametry obytného prostředí. Je tomu tak vždycky, protože investiční výstavba je věc složitá. Je zatížená mnoha různorodými požadavky a zájmy, mezi kterými je vždy nutno hledat odůvodněný kompromis. Tím spíše je nutno takto projednat jakoukoli novou normu či předpis o stavbě čehokoli - i města. Výsledný text je vždy kompromisem mezi představou optimálního řešení a technickými, ekonomickými a bůhví jakými jinými možnostmi takové řešení v praxi realizovat. Autoři pražských stavebních předpisů požadavky na oslunění vyvážili s ostatními parametry obytného prostředí tak, že oslunění zrušili od Staroměstského náměstí až po Koloděje.

Souhlasím s vámi, že, jak píšete, „proces přijímání právních norem a zákonných předpisů v ČR má svá pravidla“. Jestliže požadavky na denní osvětlení a oslunění interiérů v budovách jsou požadavky zdravotní prevence (hygieny), tak když je třeba tyto požadavky změnit (a to v zásadě nepopírám), hádejte za kým máte jít: za pekařem? za zahradníkem? za zahradním architektem? za architektem? … všechno špatně – samozřejmě je tuto věc nutno projednat se zdravotnictvím, konkrétně s orgány zdravotní prevence, které původní požadavky stanovily. Na to nemusím být docent, abych tohle věděl a nemusím se kvůli tomu hrabat v žádných předpisech. Ač se to někdy nezdá, některé věci jsou na světe náramně jednoduché, pokud se uvažuje alespoň trochu logicky. Divím se, že autoři pražských stavebních předpisů toto základní projednání nerealizovali. Zároveň absence takového projednání je jediná věc, která mi na těch předpisech vadí. O garáže a billboardy se nestarám a jinak chválím. Chci ale mít jistotu, že nové nařízení skutečně obyvatelům Prahy prospěje. Vy ne?

Nevím, kde jste sebral informaci, že nikde v Evropě požadavek na oslunění nemají. Příkladem může být slovenská STN 734301 „Budovy na bývanie“ nebo německá DIN 5034-1 „Tageslicht in Innenräumen - Teil 1: Allgemeine Anforderungen“. V rámci Evropského výboru pro normalizaci (CEN) pracuje skupina WG 11, která připravuje evropskou normu o proslunění budov. Samozřejmě půjde o jednotný způsob stanovení doby proslunění a jednotlivé státy budou mít vzhledem ke svým klimatickým podmínkám přiděleny různé požadavky. Právě díky německým kolegům, kteří mají podobné podmínky a požadavky jako my a hlavně mají v komisi více hlasů než my, se zdá, že výsledné znění evropské normy bude pro rozvoj našich měst přijatelné. Moji kolegové, kteří se práce WG 11 účastní, bojují za to velmi. Až evropská norma vyjde, bude povinně přijata do legislativy všech členů EU.

Můj recenzent, předseda České společnosti pro osvětlování, pozoruje dění v Praze z velké dálky – až z Ostravy. Pana profesora znám už dlouho a vím, že se ve svých úsudcích málokdy mýlí.

Vážený pane, vaše nařčení z toho, že si zapojováním do diskuse o předpisech jen hájím svoje živobytí svědčí o tom, že jste opravdu zaujatý čtenář mých článků. Skutečnost je ale jiná. Některé architekty, kteří mi práci dávali a tím mi mé „živobytí“ umožňovali, jsem tou diskusí už asi pohněval tak, že od nich práci nedostanu. Bohužel jsem přišel mezi nimi i o několik přátel. Co ale mám dělat, když nemají pravdu?

S přáním zachování ostrého pera i ostrého zraku v šeru pražských bytů.

doc. Ing. Jan Kaňka, Ph.D.

CC celie cyrung @celie.cyrung před 10 roky

Po přečtení tohoto článku se nabízí i otázka zdravotního rizika pro okolí, pokud jsou bez rozmyslu ve staré zástavbě aplikovány nástavby s šikmými okny pod úhlem 60 - 70 st. , která odrážejí intenzivně jak zrcadla sluneční záření do okolních bytů.V těch musí být naopak tím pádem zatažené žaluzie hodin denně , pokud obyvatelé bytů nechtějí oslepnout.A protože jsou to okna šikmá, odráží se slunce mnohem déle, než u svislých.

Existuje norma, která toto řeší?Zdá se mi, že v Česku neexistuje nic co brání developerům stavět co chtějí. Magistrát je k ničemu a stavební odbor participuje na fíglech developerů.
Díky , cel