Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Diskuse ke článku: Zdravotní rizika světelné techniky v nových pražských stavebních předpisech

Autor článku: doc. Ing. Jan Kaňka, Ph.D., Fakulta stavební ČVUT v Praze
Plné znění článku: Zdravotní rizika světelné techniky v nových pražských stavebních předpisech
Anotace článku: Nové pražské stavební předpisy mění kromě jiného i požadavky stavební světelné techniky. Zmírňují hygienické požadavky a podceňují význam slunečního záření a denního světla pro zdraví člověka. Změny hygienických požadavků nelze neprojednat se zdravotníky. Doufejme, že k takovému projednání a k uvedení předpisů do souladu se zásadami ochrany zdraví bude ještě příležitost.

přidat ke článku nový příspěvek

Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat.
Chronologický seznam příspěvků
Re (2): nekompetentnost autora i recenzenta?Jan Kaňka26.10.2014 09:14
Re: nekompetentnost autora i recenzenta? Tomáš Maixner25.10.2014 13:16
Re: nekompetentnost autora i recenzenta? Jan Kaňka25.10.2014 11:20
nekompetentnost autora i recenzenta? jakub novák24.10.2014 16:36
Zdravotní rizikacelie cyrung20.10.2014 22:29

Příspěvky
Předmět: nekompetentnost autora i recenzenta?
Autor: jakub novák
Datum: 24.10.2014 16:36 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 117675
reakce na ...
Doporučuji autorovi doplnit si podklady v oblasti kritického pohledu na Athénskou chartu. Pro výčet významnějších dokumentů (které podle autora neexistují), z nichž některé jsou i mezinárodními úmluvami, český právní řád zavazující, zde není prostor. Autor prostě zcela ignoruje 80letý vývoj architektonické teorie, která odmítla Corbusierovu ideologii destrukce ulice a udržitelných veřejných prostranství na úkor solitérů stojících na hrobech měststských center. Za všechny vzpomeňme třeba Jane Jacobs, Rema Koolhase, Jana Michla atd.... Požadavek na oslunění musí být vždy vyvážen požadavky na další parametry obytného prostředí. V článku proto zcela postrádám jiné, než ideové proklamace (podobně jako v athénské chartě), tedy především vědeckými (tedy ověřitelnými) argumenty doloženou průkaznost nezbytnosti prokazování oslunění bytů. Nikde v Evropě se tak neděje, není tedy možné, že si lidé neosvětelné byty nekupují? Není možné, že autor pouze obhajuje své živobytí postavené na specializaci na světelnou techniku? Není možné, že kontrola oslunění bez argumentů je jen výnosný byznys několika vyvolených?
Též si dovoluji upozornit, že proces přijímání právních norem a pozákonných předpisů v ČR má svá pravidla. Autor je zcela dezinterpretuje, pokud je vůbec zná.
V neposlední řadě je skandální recenze článku. Kde bere recenzent odvahu tvrdit, a jak to též dovodil z článku autora, že "Je zřejmé, že toto snížení souvisí s komerčními cíli Rady hlavního města Prahy"? Kde je pro to jediný argument v recenzovaném článku? Považuji článek za skandálně amatérský vypovídající o absenci relevantních argumentů pro posuzování oslunění bytů a nemožnosti vést o problematice racionální diskuzi, což je velká škoda. Pokud je toto vrchol argumentace pro posuzování oslunění, je jisté, že tento požadavek v ČR časem opravdu zanikne, podobně jako ve zbytku civilizované Evropy.
Jakub Novák

Předmět: Re: nekompetentnost autora i recenzenta?
Autor: Jan Kaňka
Datum: 25.10.2014 11:20 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 117676
reakce na ...
Dobrý den vážený pane Jakube Nováku,

sluníčko může svítit i do ulic a náměstí. Rád se od vás poučím, sdělíte-li mi, ve které chartě moderního urbanismu je sluneční záření zmiňováno jako něco škodlivého.

Souhlasím s vámi, že požadavky na oslunění je třeba vyvážit s požadavky na další parametry obytného prostředí. Je tomu tak vždycky, protože investiční výstavba je věc složitá. Je zatížená mnoha různorodými požadavky a zájmy, mezi kterými je vždy nutno hledat odůvodněný kompromis. Tím spíše je nutno takto projednat jakoukoli novou normu či předpis o stavbě čehokoli - i města. Výsledný text je vždy kompromisem mezi představou optimálního řešení a technickými, ekonomickými a bůhví jakými jinými možnostmi takové řešení v praxi realizovat. Autoři pražských stavebních předpisů požadavky na oslunění vyvážili s ostatními parametry obytného prostředí tak, že oslunění zrušili od Staroměstského náměstí až po Koloděje.

Souhlasím s vámi, že, jak píšete, „proces přijímání právních norem a zákonných předpisů v ČR má svá pravidla“. Jestliže požadavky na denní osvětlení a oslunění interiérů v budovách jsou požadavky zdravotní prevence (hygieny), tak když je třeba tyto požadavky změnit (a to v zásadě nepopírám), hádejte za kým máte jít: za pekařem? za zahradníkem? za zahradním architektem? za architektem? … všechno špatně – samozřejmě je tuto věc nutno projednat se zdravotnictvím, konkrétně s orgány zdravotní prevence, které původní požadavky stanovily. Na to nemusím být docent, abych tohle věděl a nemusím se kvůli tomu hrabat v žádných předpisech. Ač se to někdy nezdá, některé věci jsou na světe náramně jednoduché, pokud se uvažuje alespoň trochu logicky. Divím se, že autoři pražských stavebních předpisů toto základní projednání nerealizovali. Zároveň absence takového projednání je jediná věc, která mi na těch předpisech vadí. O garáže a billboardy se nestarám a jinak chválím. Chci ale mít jistotu, že nové nařízení skutečně obyvatelům Prahy prospěje. Vy ne?

Nevím, kde jste sebral informaci, že nikde v Evropě požadavek na oslunění nemají. Příkladem může být slovenská STN 734301 „Budovy na bývanie“ nebo německá DIN 5034-1 „Tageslicht in Innenräumen - Teil 1: Allgemeine Anforderungen“. V rámci Evropského výboru pro normalizaci (CEN) pracuje skupina WG 11, která připravuje evropskou normu o proslunění budov. Samozřejmě půjde o jednotný způsob stanovení doby proslunění a jednotlivé státy budou mít vzhledem ke svým klimatickým podmínkám přiděleny různé požadavky. Právě díky německým kolegům, kteří mají podobné podmínky a požadavky jako my a hlavně mají v komisi více hlasů než my, se zdá, že výsledné znění evropské normy bude pro rozvoj našich měst přijatelné. Moji kolegové, kteří se práce WG 11 účastní, bojují za to velmi. Až evropská norma vyjde, bude povinně přijata do legislativy všech členů EU.

Můj recenzent, předseda České společnosti pro osvětlování, pozoruje dění v Praze z velké dálky – až z Ostravy. Pana profesora znám už dlouho a vím, že se ve svých úsudcích málokdy mýlí.

Vážený pane, vaše nařčení z toho, že si zapojováním do diskuse o předpisech jen hájím svoje živobytí svědčí o tom, že jste opravdu zaujatý čtenář mých článků. Skutečnost je ale jiná. Některé architekty, kteří mi práci dávali a tím mi mé „živobytí“ umožňovali, jsem tou diskusí už asi pohněval tak, že od nich práci nedostanu. Bohužel jsem přišel mezi nimi i o několik přátel. Co ale mám dělat, když nemají pravdu?

S přáním zachování ostrého pera i ostrého zraku v šeru pražských bytů.

doc. Ing. Jan Kaňka, Ph.D.

Předmět: Re: nekompetentnost autora i recenzenta?
Autor: Tomáš Maixner
Datum: 25.10.2014 13:16 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 117681
reakce na ...
Pane Nováku,

jakoupak to máte asi kvalifikaci, jakpak si asi "vyděláváte na živobytí" :-)?

Existuje řada studií, které prokazatelně ukazují, že denní světlo je naprosto nezbytné pro zdravý fyzický i psychický život jedince. Normové požadavky v oblasti osvětlování jsou pouze kompromisem mezi žádoucím a technicko-ekonomicky možným. Jak v umělém, tak přirozeném osvětlení. Snížit (zrušit) požadavky pod normové hodnoty je bezohledné, řekl bych, hraničící s ohrožením zdraví. A důvod je zcela evidentně jediný - zastavět Prahu a na tom "nasekat kačky".

Skandální recenze pana profesora? To jste mě pobavil. Je naprosto korektní. A co jiného je asi důvodem výrazného snížení požadavků na kvalitu životního prostředí, než ekonomické zájmy? Zájem o zlepšení zdraví Pražanů?

Patrně se, stejně jako pan docent, stanu mezi architekty neoblíbeným a přijdu o řadu zakázek. Vždyť je spousta "expertů", kteří se s radostí (zaplacenou) propůjčí k čemukoliv. Ale těším se na chvíli, kdy se na mne obrátí někdo postižený stavbou plánovanou podle nových předpisů. S radostí (nezávislou na honoráři) mu pomohu.

Předpisy jsou v rozporu s normami, jejichž hodnoty a požadavky jsou dokonce závazné – viz Nařízení vlády 361/2007 Sb. §45. Ano, platí pro pracovní prostory, ale proč by měla být norma závazná jen někde? Jako soudní znalec vycházím při posuzování stavu právě z normových hodnot a požadavků. A to kdekoliv, nejen na pracovištích. Podle Nařízení vlády je naplnění norem žádoucí z hlediska ochrany zdraví při práci. Proč ne i při odpočinku? Ostatně v řadě objektů v Praze jsou nejen byty, ale například i kanceláře. Tam platí bez diskuse ono Nařízení vlády. Takže tam je nepřípustné snížit hodnoty pod normové.

A vzkaz pro pana docenta: Honzo, o přátele jsi nepřišel. To nebyli přátelé, když na Tebe zanevřeli jen proto, že máš jiný názor než oni. Oddělil jsi zrno od plev a to je dobře.

Tomáš Maixner, soudní znalec

Předmět: Re (2): nekompetentnost autora i recenzenta?
Autor: Jan Kaňka
Datum: 26.10.2014 09:14 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 117676
reakce na ...
K příspěvku Tomáše Maixnera bych rád kromě díků za povzbudivá slova doplnil následující.

Problém je v tom, že jako znalci nebudeme mít jinou možnost a budeme muset uživatelům tmavých a neprosluněných bytů pomoct bez ohledu na to, co si myslíme o předpisech a jejich autorech. S prosluněním je to jasné. Buď z uspěchanosti nebo nedostatku odvahy autoři nedotáhli svůj nevlídný záměr do konce. Aby to měli dokonalé, museli by do předpisů napsat, že se posuzování proslunění v Praze zakazuje. Takhle když dostaneme od soudu úkol posoudit proslunění bytu a v pražských předpisech o proslunění nic nenajdeme, budeme to muset udělat podle předpisů celostátních resp. podle normy Obytné budovy, tedy stejně, jak se v Praze posuzovalo doposud.

Pomáhat stěžovatelům budeme muset i v případě nízkých hodnot denního osvětlení. Protože předpisy nebyly projednány se zdravotníky, není jistota, jak se nízké hodnoty osvětlenosti projeví na zdraví uživatelů bytů. Jedná-li se o zdraví a životy lidí, musíme jako znalci dbát principu předběžné opatrnosti a naše vyjádření musí být vždy na straně bezpečnosti. To nejmírnější, co pak o takovém bytu můžeme do posudku napsat je, že při dlouhodobém pobytu nelze vyloučit zdravotní následky.

Trvání na projednání předpisů s hygienickou službou není žádná libůstka doc. Kaňky. Jedná se o nezbytně nutnou podmínku k tomu, aby předpisy mohly řádně fungovat. Doufám, že nová politická reprezentace města pozastaví platnost nových předpisů a poskytne tak jejich autorům čas k uvedení předpisů do souladu se zásadami ochrany zdraví a ke získání potřebných záruk ze strany zdravotnictví.

Jan Kaňka

Předmět: Zdravotní rizika
Autor: celie cyrung
Datum: 20.10.2014 22:29 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 116533
reakce na ...
Po přečtení tohoto článku se nabízí i otázka zdravotního rizika pro okolí, pokud jsou bez rozmyslu ve staré zástavbě aplikovány nástavby s šikmými okny pod úhlem 60 - 70 st. , která odrážejí intenzivně jak zrcadla sluneční záření do okolních bytů.V těch musí být naopak tím pádem zatažené žaluzie hodin denně , pokud obyvatelé bytů nechtějí oslepnout.A protože jsou to okna šikmá, odráží se slunce mnohem déle, než u svislých.

Existuje norma, která toto řeší?Zdá se mi, že v Česku neexistuje nic co brání developerům stavět co chtějí. Magistrát je k ničemu a stavební odbor participuje na fíglech developerů.
Díky , cel

přidat ke článku nový příspěvek

Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:
Toto je nemoderovaná diskuse čtenářů portálu TZB-info. Redakce nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo příspěvky odstraňovat.