Vůbec bych nechtěl rozpoutávat diskuzi, zda je lepší/levnější variata 1 nebo 2. Ve finále bude výsledný efekt podobný. Osobně mi ale příjde, že se více základá na té drti z pěnoskla. Obě varianty mohou mít společnou samonosnou desku, řekněme 25cm a dvojitě armovanou kari 8x100x100. Pokud je na takto udělaná deska vyrovnána a položena finální vrstva podlahy, jen málo lidí Vám řekne, jak se obrovská akumulační hmota chová. Dalším řešením může být teplovodní dotápění desky, tj. využití aktivace betonového jádra nebo naopak vložení ještě dotačné vrstvy izolantu před finální podlahou. Diskuze by se mohla rozvinout na to, jaké kdo použil skladby jednotlivých vrstev, jak elegantně řešit přípojky, zemnící soustavu, u pěnoskla např. velikost přesahu, drenáže, hutnění a nejlépe ukázat nějaké fotky z realizace, popř. uvést kontakt.
Pane Jakovec, děkuji za odkaz. Nemáte náhodou kontakt přímo na pana Šumbery? V opačném případě mu budu muset napsat do wankel diskuze. Dům je to mimořádný...
Nicméně, narazil jsem na zajimavý dotaz ohledně uzemnění u tohoto typu stavby, viz http://www.pasivnidomy.cz/forum/viewtopic.php?f=1&t=941&start=0. Mně se bohužel nepadařilo před stavbou zjistit to pravé ořechové řešení, takže popíšu jak jsem nakonec zrealizoval já>> Zemnící FeZn /celkem 75m/ pásovinu mám ve dvou okruzích navzájem propojených. 1. je ve sklepě v betonových základech kousek od domu, 2. je pak kolem domu v jílovité zemině pod vrstvou štěrku na kterém je zjednodušeně XPS a deska. Vývody ve 4 rozích u domu + ve 2 rozích u sklepu. Do domu k rozvadeči mám vyvedenou kulatinu od pásoviny skrz všechny vrstvy (přes XPS v kopoflexu vyplněno bílou komínovou vatou), v desce pak ještě přichyceno ke kari sítím. V tomto řešení vídím možné nedostatky: 1. Pásovina v jílu může během xx let uhnít, navíc rozdílné uložení jíl/beton údajně nemusí dělat dobrotu. Dle revizáka ve výslužbě ale uložení v zemině nevadí??? 2. Propojka dovnitř domu skrz XPS dělá tepelný most, proto jsem se to snažil zmírnit zmíněnou izolaci v kopoflexu. Tohle mě trápí asi nejméně :-). 3. Pokud jednou dojde opravdu k úderu blesku, stačí se náboj vybít v pásovině nebo pronikne i skrz propojku k rozvaděči? Nedělám si iluzi, že by nepomohla ani komínová izolace s kopoflexem /spálení XPS/, případně i poškození teplovodní podlahovky, která je uchycena ke kari sítím.
Uvitám komentáře, zkušenosti, doporučení či názory. Já to asi stejně už nepředělám, ale snad by pomohlo budoucím stavebníkům.
kontakt bohužel nemám, ale myslím, že pan Šumbera své vlákno občas sleduje (možná má i nastavené automatické sledování - přijde mu příspěvek e-mailem).
zemnění: Nejsem sice z oboru (a právě někdo z oboru by Vám měl i navrhnout ochranu před bleskem), zároveň se domnívám: - právě jakoukoliv možnou "disfunkci" řeší pozdější (pravidelná) revize - rozvaděč se musí (měl by se) chránit taky - před bleskem i před jakýmkoliv "jiným" přepětím
Elektrotechnické normy pro skytý svod (což je ve Vašem případě ten průchod skr XPS a desku) požadují "nevodivou netříštivou trubku". A to kopoflexa nesplňuje :( Ta nehořlavá vata by to mohla řešit, pokud se svod nikde nedotýká té trubky.
Cesty boží a blesků jsou nevyzpytatelné .... Statisticky vzato se energie blesku rozdělí v poměru vodivostí (neboli 1/R) jednotlivých částí rozvodů - proto ten důraz na co nejnižší zemní odpor uzemňovací soustavy.
Aby ta část energie, která se dostane do rozváděče (a je jedno, jestli z blesku, který bacil přímo do hromosvodu, zbloudilých bleskových prodů nedalekého výboje, nebo skrz elektrickou přípojku), nezpůsobil škody na vnitřních rozvodech a přístrojích, je potřeba intalovat systém (= ne jenom jeden kus) přepěťových ochran stupně B, C a k velmi citlivým přístojů i D.
PS: Elektrochemický potenciál FeZn uloženého v betonu nejvíce odpovídá Nerezu v zemině. FeZn pásovina v zemině má potenciál jiný a mezi pásovinou v zemině a dráty v betonu vzniká napětí a teče proud způsobující rychlejší korozi.
Díky za připomínky vás všech. Pokud tedy se zemničem skrz XPS (jedno jestli pod deskou nebo z boku přes sokl), vždy do netříštivé nevodivé trubky. FeZn pásek přístě raději alespoň do nějaké vrstvy betonu s patřičným krytím. Nebo je snad ještě nějaký jiný elegantní způsob řešení pro tenhle typ založení, pokud je tedy člověk na začátku stavby? Napojení pouze na kari sítě v desce, která je odizolovaná od zeminy, bude nejspíše zbytečné.
Mmch, doporučujete v mém případě rozpojit ty 2 okruhy zemniče, jeden nechat v betonu a druhý v zemině i za cenu zvýšení odporu jednotlivých soustav, ale zvýšení životnosti?
já tedy nemám hromosvod, ale uzemnění jsem dělal před pokládkou pěnoskla. Do drážky od kanalizace jsem zasypal nerezovou kulatinu 10mm z nerezu a protáhl ven z domu (2000Kč 8m) venku jsem napojil nerezový plocháč nerezovou spojkou :) cca 6000Kč a dal do drážky od přívodního el. kabelu a ješte mám kousek připraven , který spojím s nádrží na dešťovku...revizák byl s odporem spokojen
Dobrý den. Já stavím z VPC 200 mm Kalksandstein. Vše ostatní je ve fotogalerii na mém webu. Mailový kontakt na mě je v hlavičce diskuze - viz. odkaz výše. M. Šumbera.
Dobrý den pane Chladil, já se rozhodl pro založení na pasech, VPC 175 s P4-500 v 1. šáru. Z finančního důvodu jsem vyloučil XPS i pěnosklo se samonosnou deskou. Pak se mi ten Ytong nějak rozležel v hlavě, dost mě nahlodal i melkor zde, https://forum.tzb-info.cz/118611-bungalow-ze-175-vpc-radosti-a-strasti/vsechny-prispevky#text4. Největší roli pak sehrála cena Kimmsteinu/Novomuru. Výsledkem byl předělaný projekt na XPS se samonosnou deskou. Nebyl bych to já, pokud bych tam nepřidal něco navíc, takže jsme dávali cca 550 m ALPEXU 18x2, alias aktivace betonového jádra. Něco podobného jsem viděl u nás pouze zde, http://www.pasivnidomy.cz/domy/pd-bystrc-vejir.html .V té době byla majitelka ve fázi hrubé stavby, ale proč to také nezkusit, že?
09/2011 jsme betonovali desku a za toto rozhodnutí jsem byl rád. Cca 70% hrubé stavby jsme dělali v 2 lidech, takže za dobu zdění by ten Ytong pořádně nacucnul a já bych neměl minimálně klidné spaní. Vím ale o 2 kamarádech, kteří mají pasy, Ytong, VPC. Stavěla jim to ale firma, tím zajistíte rychlou výstavbu. Pokud to ještě dokáže naplánovat na období mimo dešťů, nebal bych se ani toho Ytongu. Cenově se pak dostanete s materiálem na pasech úplně jinam než s XPS. Dle propočtu mi pak vycházela drť z pěnoskla nejdražší, potřeboval bych 2 sklopky a náhle hrála doprava nezanedbatelnou roli. Pokud Vás bude zajímat něco konkrétně, písnite a já se budu snažit reagovat, i když toho volného času za posledního 1.5 roku moc nemám a toto je první příspěvek na fóru od zahájení stavby. Jen pro ilustraci pár fotek ze začátku...
děkuji za Vaši rychlou reakci a fotky z realizace základové desky na XPS. Já stále přemýšlým nad založením stavby na XPS nebo vrstvě pěnového skla. Můj projektant tyto způsoby založení nezná, říká že s tím nemá zkušenosti a prosazuje pasy. Navíc tvrdí, že není třeba oddělovat tepelný most v patě zdiva (neuznává perinsul ani ISO-kimmstein z důvodu vysoké ceny) , pokud jsou zatepleny základové pasy z venku vrstvou 20 cm XPS. Potom je prý tepelná ztráta v patě domu minimální (pracuje s cca 1kWh/m2*rok i při použití zdícího materiálu VPC 175 s nízkým tepelným odporem) a nehrozí ani vlhnutí zdiva v patě vlivem ochlazení zdiva a následné kondenzace vody. Jako argument navíc přidává i vyšší cenu založení na XPS případně pěnoskle, než na pasech. Mě osobně překvapil tento článek http://atelier-dek.cz/node/333, který hodnotí založení na XPS jako o cca 20% levnější variantu než na pasech. To je dle mého názoru celkem radikální informace, i když nad její správností pochybuji. I vy uvádíte zvýšené náklady založení na XPS... U mě ja navíc problém v tom, že dům bude v mírném svahu (výškový rozdíl v diagonále obdélníkové základové desky je 1m) a projektant varuje před ujížeděním domu na pěnovém skle. Dle něho by se terén pro toto založení musel srovnat a zhutnit a navíc by se musela stavět ochraná zed s pasem do nezámrzné hloubky. Potom už založení na pasech vychází skutečně jednodušeji.... Takže zřejmě půjdu do pasů bez přerušení tepelného mostu v patě zdiva. Ytong se mi nelíbí z důvodu nasákavosti a navíc mám problém dávat ytong pod takový materiál jako je VPC , perinsul a iso-kimmstein jsou neůnosně drahé (KM beta sendvix D therm též). Mějte se. Michal Chladil
Článek v odkazu je pěkný, ale to cenové zhodnocení se mi také nějak nezdá. Ještě bych souhlasil s posouzením XPS vs pěnosklo, cenově mírně ve prospěch XPS, ale na pasech to bude celkově levněji. Pokud ale neuvažujete řešit 1. šár jinak než z VPC, není co řešit. Pokud neplánujete honičku na 15 kWh/m2*a, bude to rozumná volna. P.S. bratr plánuje rovněž VPC 6DF, pasy a pouze vertikální izolace a rozhodně jej nebudu od tohoto řešení odrazovat. Ostatně i KMBeta doporučovala řešit tímto způsobem, než začali dodávat Thermy. Cenová politika u Thermu/Kimmsteinu/Novomuru je nastavená nehorázně, jinak ale pěkný produkt.
Pokud bych se podíval na řešení s XPS. Zaleží za kolik se dá sehnat XPS (06/2011 1970,-/m3 bez DPH), kari sítě, beton, zemní a ostatní práce. Mohl bych si dát práci a rozepsat cenově jednotlivé položky, ale bude to někdo chtít?? Pár věcí co mě napadá, kde by mohla být úspora XPS vs pasy, tedy za určitých předpokladů... 1. Uděláte perfektně rovnou desku, kde bude minimální vrstva samonivelačky(vs vylití x cm anhydridem). 2. Teplovodní podlahovku dáte na kari sítě do základů (vs drahá systémová deska v anhydridu - samozřejmě jde řešit jinak). 3. Nepotřebujete Kimmstein/Therm (pokud bude VPC nebo Ytong P4-500/P6-650 je to cenově zas někde jinde. 4. To si možná slíznu, ale vynecháte hydroizolaci! Mám dům na kopci, spodní voda v nedohlednu, 50cm štěrku, 20 cm XPS studniční pěnou, 25 cm železobetonu, nízký radon, plánovaná rekuperace - toto na doporučení projektanta. 5. Dost možná (doufejme) očekáváná teplotní stabilita desky v létě, jak se bude chovat podlahovka s 20cm krytím betonu v topné sezóně uvídím po nastěhování.
Tak či tak, osobně se mi VPC líbí, myslím že jste vybral dobře. Cítím, že pasy u vás vyhrají. Můžete si odškrtnout další rozhodnutí, protože takových bude během stavby ještě mraky. Ať se daří! ZP
Dobrý den, e-mail na mě je milan.sumbera zavináč email.cz. Je i na mých stránkách www.sumbera.eu. Pokud máte dotazy, klidně napište. Na co budu moct, tak odpovím. Šumbera
bohužel stavba svépomocí trvá dlouho, teprve jsme se letos na podzim nastěhovali. Zkušenosti budou až po 1. zimě.
Pokud byste potřeboval rychlou reakci, zkuste mrknout na níže uvedený dům a kontakt, svého času jsem s majitelkou řešil pár věcí ohledně toto způsobu vytápění, dnes by Vám určitě poskytla rozsáhlejší info o užívání.
Díky, za odpověď, líbí se mi myšlenka využít základovou desku přímo k nachystání topení i rozvodů vody či vzduchotechniky, ale příliš informací se mi zatím nepodařilo shromáždit. F.K.
Můj názor. Pokud se později ukáže teplovodní podlahovka v základovce dobrá volba, budiž. Ještě bych si dokázal představit využít věnec/strop pro roztahání el. v husím krku. Ale snažit se dávat vodu/vzt do základovky není dobrý nápad hned z několika důvodů. Hlavně voda+izolace udělá několik cm, to by se už statikovi moc nelíbilo. Těžko se pak k tomu v budoucnu dostanete, ať už bude skladba podlahy jakákoliv, je to definitivně nejdražší a nejzatěžovanější povrch v domě.
Při tomto způsobu desky už nic jiného kromě podlahovky dolů nenarvete. Má veškerou el. zasekanou ve zdech, protohovanou skládaným stropem, kde to dovolí pohled (WC, koupelna, chodba, atd.), táhnout tudy. Vertikální drážky pro vodu v předstěnách y Ytongu, případně přímo ve VPC. Datovka v monoflexech. Další nevýhody jsou přesně rozměřené odpady při betonáži, hrdla mírně utopené a obšalované, atd.
Dobrý den, odpovídám se zpožděním, protože práce na domě a jeho okolí ne a ne skončit. Navíc zhodnocení uplynulé zimy není vůbec jednoduché, protože se tam promítlo mnoho ovlivňujících faktorů. Zkušenosti ostatních mohou být naprosto odlišné už jenom kvůli jiné skladbě, atd. V mém případě je TP uložena ve spodní vrstvě desky, takže krytí nad ní je cca 20cm betonu. Mimo technické/zádvěří/koupelen/ kde je dlažba, mám jinde 15mm masivní dubovou podlahu, zdroj pro ohřev TUV/TP je Ochsner MiniEWP2 s "udávaným" výkonem 3kW.
Protože díky mnou způsobené závadě na TČ se začalo topit do podlahovky až v polovině prosince, deska dosti vychladla. Do té doby jsme museli příkládat do krbu, který ale už nevytopil protilehlé pokoje na opačné straně domu. Když pak zapnutá 6kW topná tyč běžela do podlahovky non-stop 36 hodin, zvedlo to teplotu desky sice o cca 3°C v celém domě, ale nad propálenou el. jsem tento způsob vytápění zavrhnul a raději čekal na zprovoznění TČ. Osvědčilo se mi udržovat desku na 22°C, protože stěny/stop/deska měly teplotní rozdíl < 1°C. Pokud jsem desku ohřál na nějakých 24°C, kdy se mi pocitově bosou nohou začíná zdát, že podlaha opravdu "hřeje", teplota se přenesla do zdí i stropu a začalo být až nepříjemné teplo. Dokonce i moje zimomřivá manželka, před zimou odmítající se smířit s pocitovými 21°C v místnosti, neměla sebemenší problem a to je už co říci. Když se zpětně dívám do původního projektu od Rehau, temperování na zmíňovaných 22°C tam bylo vlastně tak napočítáno. Letos budou určitě startovací podmínky jiné, protože díky zpozděné fasádě se budou teprve montovat venkovní žaluzie. Bohužel až v době, kdy je v dome okolo 28°C. Navíc minulý podzim ještě nebyla v provozu rekuperace, takže teplo naakumulované z loňského léta zmizelo rychle během podzimu při větrání okny. Navíc už vím, co mohu čekat od standardního/vlhkostního výměníku rekuperace - mám totiž oba výměníky, jednotka PAUL Novus 300. To by bylo ale povídání na samostatnou kapitolu, stejně tak zkušenosti se zvoleným TČ. Nicméně ale během léta, kdy se s chybějícími žaluziemi dům přehřívá, teplota všech povrchů v domě se neliší vice jak o 1°C, určitě deska bude napomáhat teplotní stabilitě během příštího léta, což byl take jeden z důvodů, proč jsem zvolil tento způsob. Pokud se mi osvědčí i nadcházející zimu temperovat desku okolo 22°C, není to sice na procházení bosou nohou, ale to mi nevadí. Praktikujeme to pouze nyní v létě, kdy jsou teploty vyšší než bychom všchni v domě chtěli maximálně mít. Spotřebu el. asi uvádět nemá smysl, hodně záleží na velikosti domu, počtu osob spotřebovávající TUV, pocitově přijatelných teplot a mnoha jiných faktorech.
Bylo něco z toho co jsem napsal přínosné? Případně podobné i u vás ostatních, co mate podobnou skladbu základové desky? Pokud ne, nasměřujte dotazy specifičtěji, případně popište svoje zkušenosti.
během několika měsíců budeme stavět pasivní dům a máme v plánu to řešit úplně stejně. Plovoucí základová deska na XPS, podlahové topení v ní, TČ, rekuperace, VPC.
Jak jste po letošní zimě spokojený? Udělal by jste něco jinak? Netopíte Luciferovi do podhledu? Na kolik vás vyšel m2 desky?
roční spotřeba na topení a TUV byla okolo 2 MWh. Deska v zimě 21-22°C, v létě max. 24-25°C. S tímto rozsahem nemám starch o dřevěnou podlahu.
Cenu za m2 rozepisovat nebudu, záleží za kolik dnes seženete hlavně železo, beton a XPS nebo pěnosklo. V neposlední řadě platí přibližně pro práci na klíč - 1/2 ceny material a 1/2 ceny práce. Kde se dá ušetřit je zřejmé.
Co bych udělal jinak? ...spoustu věcí. Pokud se budu držet tématu, tak podlahovku dát na osu desky nebo výše, tj. obětovat 3. řadu slabější karisítě pro uchycení trubek. TČ při mé ploše a max. výkonu 3kW bych příště volil silnější, cca 5kW.
Ať se dílo podaří. Klidně pak dejte do vlákna nějaké fotky z realizace. ZP
děkuji za reakci. Jak to myslíte s těmi kari sítěmi? Přidat jednu tenkou navíc a až na ní uchytit trubky? Jaké tepelné čerpadlo máte (vzduch-voda)? Od jaké značky a na kolik vás to vyšlo.
Zatim osobni zkusenost nemam, ale letos se to zmeni. Muj architek/projektant a take moje stavebni firma mel schuzku ve firme refaglass aby mi byli schopni zalozit muj domu na penovem skle. Jinak zatim co se komunikace tyce, tak jsem s firmou refaglass velmi spokojen. Prijemne me prekvapili svym pristupem, zvlast v nynejsi dobe.
vzhladom k cene jednoznacne XPS, za menej penazi viacej tepelneho odporu
a pod dosku sa nedava cela hrubka izolacie podlahy ale len tkzv optimum cize napr 8 ci 10cm XPS zvysok sa dava nad dosku napr dalsich 30cm EPS S100 ... cisla su len od stola, zalezia od velkosti plochy dosky a tepelnotechnickych parametrov zvysku obalky domu
