Rekonstrukce dřevostavby (stavební fyzika)

TZB-info
Diskuzní fórum
Stavba
Rekonstrukce dřevostavby (stavební fyzika)

Rubriky:

Dřevostavby

Reklama

ML Martin Lachman @martin.lachman před 14 roky

Rekonstrukce dřevostavby (stavební fyzika)

Dobrý den

Prosím o radu ohledně stavební fyziky:
Provádím rekonstrukci asi 80 let staré dřevostavby. Jedná se o trámovou konstrukci, kdy původní skladba obvodových stěn je následující - bráno směrem od interiéru k exteriéru:
1) Vnitřní omítka, štuk
2) Heraklit 60mm
3) Trámová konstrukce 120mm, vyplněná vzduchovou mezerou, tedy ničím
4) Prkna 25mm
5) Heraklit 60mm
6) Vnější omítka

Nové složení obvodových stěn pak bude (interiér->exteriér):
1) Sádrokarton
2) Instalační mezera vyplněná minerální vatou 40mm
3) OSB deska 18mm (OSB3, PD, lepeno, tmeleno)
4) Trámová konstrukce, nastavená na tl. 160mm, vyplněná minerální izolací
5) Dřevovláknité desky 100mm
6) Větraná mezera 40mm
7) Vnější předstěna - asi dřevěná

Protože objekt je zároveň obýván, je rekonstrukce - vlastně přestavba - prováděna postupně. Před touto zimou dokončíme vrstvu 1-3. A můj dotaz zní: Jak rychlé, jsou destruktivní procesy v uvedené konstrukci, kdy bude v zimní sezóně zřejmě docházet ke kondenzaci vodních par uvnitř této konstrukce. Tj. zda takto rozestavěná stavba vydrží 1-2 roky bez poškození (než bude dokončena).

Děkuji všem za případné odpovědi.

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele

Registrovat

Nejnovější příspěvky

ML Martin Lachman @martin.lachman

Děkuji všem za příspěvky do diskuse. Argumenty pana Jaskvy jsou pro mně dostatečně silné, takže se na něj v tomto…

před 14 roky

LJ Laďa Jaskva @lada.jaskva

Dobrý den. Tak já jsem to také schválně počítal a mě vyšlo něco jiného. A Vašemu konstatování, že tam něco bude…

před 14 roky

LJ Laďa Jaskva @lada.jaskva

Dobrý den. Ti Amíci si stlučou cokoliv, bez ladu a skladu, protože to většinou stavějí v jiném teplotním pásmu. Jestli…

před 14 roky

16 odpovědí

Zobrazit všechny reakce

Reklama

ML Martin Lachman @martin.lachman před 14 roky

Děkuji všem za příspěvky do diskuse. Argumenty pana Jaskvy jsou pro mně dostatečně silné, takže se na něj v tomto smyslu spoléhám ;-). Přeji všem hezký den.

LJ Laďa Jaskva @lada.jaskva před 14 roky

Dobrý den. Jak rychlé jsou nějaké destruktivní procesy nevím. Ale co vím naprosto jasně, že to děláte úplně obráceně. Tedy v obráceném pořadí. A to zejména z pohledu stavební fyziky.Vy vlastně přechodně uděláte vnitřní zateplení , které v podstatě bude ukončeno parobrzdou. A ta bude v zimě opravdu studená. Tak na ni zkondenzuje všechno, co proleze přez sádrokarton. Dost by tomu pomohla pokovená parozábrana hned pod sádrokarton. Ale nejlepší řešení by bylo udělat venkovní stranu, včetně toho zateplení a z vnitřní strany zatím skončit tou OSB deskou. A tu montážní mezeru vyplněnou izolací a SDK až nakonec.
S pozdravem Laďa

ML Martin Lachman @martin.lachman před 14 roky

LJ Laďa Jaskva @lada.jaskva

Děkuji za radu. To, že to dělám tak nějak obráceně má svůj důvod. Stav dřevěné konstrukce odpovídá jejímu stáří, kupříkladu prahy (dříve se u trámové konstrukce pokládaly vodorovné trámy na věnec) byly z poloviny shnilé, a bylo je tak třeba vyměnit. A takové věci se v našem případě provádějí nejlépe z interiéru. Do zimy pak už prostě z časových důvodů nestihneme provést plánované úpravy exteriéru.
No, zkusím to ještě nějak promyslet - třeba nějaká provizorní izolace ve vzduchové mezeře mezi nosnou konstrukcí? Ostatně ta vzduchová mezera - pokud je nevětraná - je svým způsobem také tepelný izolant, ne?
Jestli to teď dobře chápu, tak vlastně hlavní problém - nebo spíše rozdíl mezi původní skladbou a tou z části nově provedenou je ta parobrzda. Protože dřív nedocházelo ke kondenzaci, vnitřní heraklit s omítkou byl také něco jako tepelná izolace, ale difúzní odpor ve srovnání s OSB je zřejmě jiný.