Klimatizace jako zdroj tepla pro přitápění

TZB-info
Diskuzní fórum
Obnovitelné zdroje energie
Klimatizace jako zdroj tepla pro přitápění

LJ Laďa Jaskva @lada.jaskva před 13 roky

Spousta známých si pořizuje klimatizace jako zdroj chlazení v létě a zdroj přitápění v přechodném období. Nyní si jeden známý nechal takovou klimajednotku nainstalovat a k mému překvapení se ten vychlazený vzduch celkem rovnoměrně rozšířil do celého přízemí, čili to samé se dá předpokládat i o teplu. V této souvislosti mě zajímají Vaše zkušenosti, jelikož spousty podobných jednotek jsou zaregistrovány v ZÚ jako tepelná čerpadla. A i když nejsou dotace, tak pro přiznání sazby 56d je potřeba mít TČ dimenzováno na 60 % pokrytí TZ. Jaká je Vaše zkušenost z dodavateli EE - akceptují to bez problémů? Jedná se samozřejmě o dělené jednotky - split.
Děkuji za reakce.

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele

Registrovat

Nejnovější příspěvky

JŠ Jakub Šafanda @jakub.safanda304

Dobrý den. Ne, je to od jedné malé firmy. TČ má 20kW, velikost výměníku SWEP B25THx50, chladivo R410. Ekovy.

před 13 roky

OC Ondra Celerin @ondra.celerin

Dobrý den, pane Šafando. Dekuji za reakci. Vy jste koupil samostatně venkovní jednotku a k ní zvlášť vymenik? Můžete…

před 13 roky

JŠ Jakub Šafanda @jakub.safanda304

Ten poslední bd mám já. Venku bedna se vším kromě deskového výměníku, ten je v domě u AKU.

před 13 roky

17 odpovědí

Zobrazit všechny reakce

OC Ondra Celerin @ondra.celerin před 13 roky

Hezký den vespolek.

Také řeším jak přitápět v přechodných obdobích, nebo mírných zimách a zatím jsem rohodnut právě pro splitovou klimu s inverterem. Mám ale obavy z hluku, který bude vnitřní jednotka vydávat.
Protože budu instalovat systém pasivní rekuperace, říkám si, jestli někdo z diskutujících nezkusil tyto dva systémy nějak propojit. Nejsem vzdělán v oboru, ale říkám si , že by snad mělo nějak jít výměník z vnitřní jednotky klimatizace vykuchat, dát ho do izolované trubky a včlenit ho na začátek přívodního potrubí čerstvého vzduchu do domu z rekuperátoru. Asi si to představuji jako Hurvínek válku, takže uvítám něajké argumenty proč to nejde. Předem děkuji.

Když už jsme u těch domácích bastlů, nemá náhodou někdo venkovní jednotku klimatizace, pro účely přitápění, nebo ohřevu TUV, napojenou na deskový výměník chladivo/voda?

Děkuji a přeji všem na fóru krásné Vánoce.

JŠ Jakub Šafanda @jakub.safanda304 před 13 roky

OC Ondra Celerin @ondra.celerin

Ten poslední bd mám já. Venku bedna se vším kromě deskového výměníku, ten je v domě u AKU.

LT Luděk Trunec @ludek.trunec před 13 roky

Delší dobu přemýšlím o přitápění TČ vzduch-vzduch. Chtěl bych se zeptat, zda při používání TČ vzduch-vzduch nedochází k nadměrnému víření prachu , které ač se to nezdá,může být hodně nepříjemné. Podělte se prosím o Vaše zkušenosti z provozu. Zvažuji , zda by nebylo vhodnější TČ vzduch-voda....ovšem tam jsou pořizovací náklady mnohem vyšší.

PL Petr Lukáš @petr.lukas743 před 13 roky

Jaskvo, mám multisplit 2+1 invertorovou klimatizační jednotku a používám to právě tak.
Dalo by se říci, že ji používám spíše na přítop, než na chlazení. Dnů, kdy je z mého osobního pohledu nutno klimatizovat je tak max. 10-14 do roka. Dnů, kdy se dá relativně levně a bez problému takto přitápět (tj. nezamrzá odvod kondenzátu či nedochází k častému odmrazování), je několikanásobně více.
Koeficient COP je při tomto využití podstatně vyšší než u klasického tepelného čerpadla, zčásti tím, že se nesnažím s klimatizací přitápět při nižších průměrných denních teplotách pod 4st.C (zapínám plynový kotel), a zčásti proto, že tepelná vazba mezi výměníky je extrémně krátká a je pouze jednoduchá - u klasického čerpadla máte defacto tepelné obvody dva, namísto jen jednoho klimatizačního.
Troufám si odhadnout (dle srovnání spotřeb plynu a elektřiny před pořízením klimatizace a po), že s COP nejdu nikdy pod 3.

Žel, po dobu předpokládané životnosti zařízení (15 let), je toto pouze efektem přitápění (ve srovnání s plynem) ekonomicky nesplatné. Pouze pro přítop v přechodných obdobích roku (cca 60-70 dní ročně) je samozřejmě po stránce provozních nákladů klimatizace výhodnější než plyn, ale ani zdaleka to "nepřebije" pořizovací náklady na klimatizaci.
Kdybych měl jako jedinou alternativu pak pouze přímotopy, a ne relativně provozně levný zemní plyn, tak je to samozřejmě po stránce ekonomické návratnosti o něčem jiném.

Mám přímotopnou sazbu. Mám spočítáno, že efekt levnějšího přitápění díky klimatizaci, mi zasanuje tak asi něco přes polovinu pořizovacích nákladů na klimatizaci. Zbylá polovina pořizovacích nákladů je zkrátka daň za komfort klimatizování v těch cca 10-14 dní extrémních veder ročně.

Takže asi tak.

Můžeš samozřejmě se snažit těžit po stránce vytápění z klimatizace na doraz, ale to už je skutečně zoufalství. Při teplotách pod 2 st.C namrzá venkovní vyměník. Klimatizace má sice čidlo, takže zreverzuje a prohřeje ho, takže námrazek odteče, ale to má samozřejmě dopad na efektivnost provozu klimatizace v topném režimu. Dalším problémem je odvod kondenzátu, který při teplotách pod -1 st.C zamrzá v trubkách. Jde to samozřejmě řešit topným kabelem nataženým do trubky, ale to opět sráží efektivitu provozu. Navíc při nízkých teplotách klesá dosti dramaticky COP.
Nezanedbatelným negativem je hlučnost. Což o to, venkovní jednotku hlukově odstíníš vnější zdí, ale hluk vnitřní jednotky zkrátka musíš strpět. A ten hluk není malý - aby se vyventilovalo nuceně teplo z vnitřního výměníku, musí to zkrátka fučet. Mně osobně ten hluk dosti vadí, mít to puštěné 24/7 non-stop, to bych nesnesl... při tom hluku normálně slabší povahy neusnou...
Jak píšu používám to pouze pro přítop v přechodných obdobích, tj. třebas hodina provozu ráno, dvě hodinky provozu večer, v noci odstaveno.

O udělení sazby na tepelné čerpadlo bych se nepokoušel. Tato sazba se velmi silně diskutuje, a je snaha ji nějak okleštit a svázat (např. samostatný elektroměr pro TČ, přísnější podmínky pro její udělení, pouze v oblastech bez plynu, apd.).
Radši bych se držel strategicky krapet víc při zemi a nedráždil. Přímotopná sazba je prakticky to samé (jo, vím, je o cosi dražší, ale né o moc, abych kvůli pár grošům riskoval do budoucna komplikace). Víc jak tisícovku ročně ten rozdíl ve finále mezi sazbou pro TČ a sazbou pro přímotopy stejně neudělá...

PS: Nepodobáš se snad s tou úpornou snahou ušetřit, už kolegovi Kocinovi? Nezapomeň, že šetřením ještě nikdo nezbohatl... :)

LJ Laďa Jaskva @lada.jaskva před 13 roky

PL Petr Lukáš @petr.lukas743

Dobrý den. Děkuji za rozbor. Opravdu mě to zajímá spíše z pohledu teoretického. Protože mám v domě plyn, tak se mi pořád jeví jako výhodné ho ponechat zapojený. Mám podlahovku a honím to kotlem Vaillant, který původně také ohříval průtokáčem teplou vodou. Průtokáč odešel, tak jsem to v rychlosti nahradil 100 l elektrickým boilerem. Komfort se neuvěřitelně zvedl, neboť sprcha na plné pecky je něco úplně jiného, jak z průtokáče. A abych ten komfort měl pořád, tak to není blokované na NT a tudíž já ani dvoutarif nemám. Úspory jsou u mě až na dalším místě. První je spolehlivost, druhá komfort a teprve úspora. Jenže situace se po zateplení a změně tepelných ztrát diametrálně změnila a ten kotel, který byl původně seřízen při topení na nejměnší možný výkon, už prostě nejde stáhnout a bude cyklovat , jak o závod. Neboť on cykloval už tuto zimu, kdy ještě nebyla všechna opatření ZÚ realizována. Zde bych pouze podotkl, že jedinná úspora, po které jsem prvoplánově šel byla ta dotace. A to ještě z mrzkých pohnutek, protože jsem původně ten barák chtěl prodat a přestěhovat se do druhého, který vlastním na dědině, ale to neprošlo přez manželku. Takže jsem těch cca 350k Kč vrazil do realizace ZÚ a na dotacích mě vyplatí 230k Kč. V této fázi mohu pouze litovat, že jsem nešel i do totální výměny topného systému, klterý mě nabízel známý a to KK v kombinaci se solárkem , včetně AKU 300 l. To bych dneska už vůbec neuvažoval o ničem, protože za těch cca 60k Kč ( s dotací ) bych to měl zřejmě vyřešeno. Peníze nebyl problém. Ty zase tak zásadní roli nehrají. Ale čas. Já v tom baráku nejsem pořád a v podstatě pendluji, jak nosiči chlastu na polských hranicích. Pokud bych se rozhodl pro tu klimu, tak bych ji určitě provozoval stejným způsobem, jako Vy. To chlazení by se třeba u mě využilo letos tak 8 dnů. Protože po zbytek parna, jsem v druhém domě a díky zateplení a způsobu větrání, se to dá docela dobře přežít i bez té klimy.
A díky za rozbor.
S pozdravem Laďa

VK Vladimír Křen @vladimir.kren před 13 roky

Nejdřív k sazbě - mám pouze akumulaci a ne topení TČ. Nepokoušel jsem se topit při venkovních teplotách pod 8stC, jednotka nemá odmrazování. Skutečně chlazení funguje jak popisujete. S topením to funguje v jedné místnosti kde je klimajednotka. Ohřátí okolních místností omezujou dveřní otvory. Využívám klapky na výduchu kterou při topení nastavuji směrem dolů a při chlazení co nejvýše. Tzv. "SWING" se poněkud neosvědčil. Studený vzduch sem tam není nic příjemného a pokud se použije při topení tak se rychleji ohřeje horní vrstva vzduchu a termostat v jednotce vypíní aniž je dole teplo.