Vyhledávání

Logo TZB-info

Rady a zkušenosti díky portálu TZB-info

Kam dál pro informace ze stavebnictví

  • TZB-info Stavebnictví. Úspory energií. Technická zařízení budov.
  • ESTAV.cz Architektura. Stavba. Bydlení.
  • estav.tv On-line televize pro architekturu, stavbu a bydlení.
  • Kalkulátor cen energií Nezávislý porovnávač cen elektřiny a plynu
  • Energospot Nejrychlejší přehled o spotových cenách elektřiny

Oplatí se výměna článkových radiátorů za deskové?

Reklama
Oplatí se výměna článkových radiátorů za deskové?

Pročítal jsem různé články o energeticky úsporných opatřeních a narazil jsem na zdejší PR články společnosti KORADO o úspornosti jejich deskových radiátorů: https://vytapeni.tzb-info.cz/otopne-ploc… nebo https://vytapeni.tzb-info.cz/otopne-ploc…
Byl jsem vcelku nadšen, jelikož se dají na netu koupit za polovinu doporučené ceny a úspory by měly být velké (někde jsem zahlédnul, že snad až 30 %).

Jenže pak jsem narazil na jiný PR článek, tentokrát firmy IRSAP, ve kterém jsem se dočetl přesný opak. Cituji: "Pokud budeme běžně provozovat nízkoteplotní systém s deskovými radiátory a systém s článkovými radiátory, jako zdroj tepla budeme používat kondenzační kotel, pak systém s článkovými radiátory bude vykazovat mnohem větší úsporu energie a následně i úsporu našich finančních prostředků."
- http://www.irsap.cz/index.php?p=proc_ins…

Kd je pravda? Máte někdo zkušenosti s reálnou spotřebou s oběmi typy radiátorů?

TZB-info - Deskové radiátory KORADO

TZB-info - Deskové radiátory KORADO

Hlavním úkolem správně navrženého otopného tělesa je zajistit tepelnou pohodu prostředí. Tento termín lze definovat jako pocit, který vnímá člověk při pobytu v daném prostředí (ve kterém vykonává…

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele
Registrovat

Nejnovější příspěvky

OH Otakar Haška @otakar.haska

Řekl bych, že ze všech těch informací dohromady jsem si udělal závěr, že měnit radiátory kvůli úspoře je zcela…

před 13 roky

JH Jozef Homola @jozef.homola562

Musel bych znát okolnosti možné žádoucí - nežádoucí výměny mezi pokoji. To je velmi důležité. Uvedu příklad. Chtěl…

před 13 roky

KP Karel Plaček @karel.placek

Pane Homolo, jak byste řešil v projektu topný systém v domě se čtyřmi místnostmi s požadovanými teplotami 16, 18, 20,…

před 13 roky

15 odpovědí

Zobrazit všechny reakce

https://forum.tzb-info.cz/103417-vymena-…

PS Petr Stoll @petr.stoll418

Řekl bych, že ze všech těch informací dohromady jsem si udělal závěr, že měnit radiátory kvůli úspoře je zcela neopodstatněná investice :)

obecně každá otopná soustava s větším objemem vody, například z důvodů instalovaných článkových radiátorů, je vždy zatížena větší setrvačností. Pomaleji se zahřívá, pomaleji chladne, pomaleji reaguje na změny.

V objektu nezatepleném, anebo s velkou akumulační schopností (staré kamenné domy) je vetší setrvačnost otopné soustavy určitou výhodou, protože rovněž tepelné ztáty objektu vykazují určitou setrvačnost a jsou více lineární.

U takovýchto hmotných staveb s velkou akulační schopností a setrvačností je rovněž výhodou trvalé temperování s menšími rozdíly v teplotě otopné vody. Zde mají klasické článkové radiátory bezesporu své místo.

Otopná soustava v tomto případě nepotřebuje náhlých změn teploty těles, která je vždy provázena zvýšeným zatížením zdroje tepla, a to ať v případě plynového kotle, nebo kotle na TP.

Rovněž ani TČ nemá rádo časté změny teplot soustavy. Právě nízkoteplotní soustavy pracují s menší teplotou a zde je nutností mnohem větší plocha otopných těleles, kdy je přímo výhodou větší objem vody v soustavě.
Rovněž i dřevoplynové kotle bez dostatečných akunádrží se obtížně přizpůsobují náhlým větším výkyvům odebíraného tepla.
U staveb dostatečně zateplených, s velmi nízkou tepelnou ztrátou, je naopak žádoucí, aby otopná soustava byla schopna rychlejší reakce na změny. Právě u zateplených staveb přesná a rychlá reakce otopné soustavy na změny přináší další úspory.

Proto nelze pokládat otázku který radiátor je lepší, či úspornější. Vždy je třeba vycházet z přesných konkrétních podmínek stavby, jejího užívání a požadavků uživatelů.

U regulovatelných zdrojů tepla (automaty na uhlí, biomasu, TČ) je určitá setrvačnost výhodnější, protože každá změna provozu zdroje, který reaguje, přináší zvýšené ztráty a to úměrně se zvyšujícím se počtem cyklů natápění a chladnutí. Nadměrným počtem cyklů rovněž trpí i regulační ovládací a spínací prvky soustavy, nehledě ke zvýšené zátěži živ. prostředí.

U zdrojů na pevná paliva bez regulace (klasický uhelný, či dřevokotel) ovládaných pouze dusivkou a tahem komínu je těžké tento uregulovat tak, aby adekvátně reagoval na náhlé změny z důvodů uzavírání a otevírání otopných těles, kdy navíc v případě malého objemu vody může docházet k přetápění kotle.

Tedy pokud volba mezi klasickými článkovými radiátory a deskovými, tak je nutno zohlednit všechny aspekty celé otopné soustavy.
Především ale platí fyzikální zákony, takže potřebné teplo na pokrytí tepelných ztrát se jednoduše musí někde vyrobit a je vcelku jedno, zda-li jej předáme do prostoru článkovým, či deskovým radiátorem.
Vždy je rozhodující správné umístění tělesa, regulace topení jako celku, která je podmíněna typem zdroje a způsobem jakým je provozován a v neposlední řadě i poctivost prodejců, tvrdících, že jejich výrobek zaručeně šetří.

Jsem přesvědčen, že pouhá výměna článkového radiátoru za deskový bez dalšího opatření úspory nepřinese (za předpokladu, že bylo dosavadní umístění a provedení správně navrženo a zhotoveno). Mnohdy přinese úsporu i pouhá izolace potrubí v kotelně.
V současné době jsou na trhu článková tělesa litinová, která již pracují s mnohem menším objemem vody a jsou i vzhledná. Ale ta cena, ale také věčnost.

LV Luboš Vintera @lubos.vintera

Pane Vintero, mockrát děkuji za Váš příspěvek a i laikovi pochopitelné vysvětlení toho, kde je zakopaný pes. Přesně nějaké takové vysvětlení jsem potřeboval někde najít. Ještě jednou díky.

Dobrý den. Důležitá vec je, aby ty radiátory uměly přenést požadovaný tepelný výkon. Je to jenoduchá matematika. Pro udržení konstatní teploty potřebujeme permanentně dodávat přesně tu část tepla, kterou ztratíme z důvodů tepelných ztrát
okolních konstrukcí. Takže je jasné, že ani tak nezáleží na typu radiátoru, ale spíše na jeho tepelném výkonu , samozřejmě při tom určitém tepelném spádu. A zde je celkem jasné, že když ty prostory vytopíte pomocí stávajících radiátorů, tak je vytopíte i pomocí jiných, třeba těch deskových. Ale protože budete předávat pořád stejné množství tepla, tak se žádná úspora nedostaví. Ona to má význam pouze při přerušovaném topení, kdy rychle zahřejete vzduch a to malým objemem topné vody, která se také rychleji zahřeje atd. Já bych s tím nic nedělal, protože by to potom chtělo pro jakousi pofiderní úsporu překopat všechno. A to se nevyplatí.
S pozdravem Laďa

LJ Laďa Jaskva @lada.jaskva

> "Ale protože budete předávat pořád stejné množství tepla, tak se žádná úspora nedostaví."

Ohledně tohoto jsem myslel, že by třeba ty deskové radiátory mohly mít mnohem větší účinnost stran předávání tepla do místnosti (něco jako když mám vyzkoušeno, že harddisk se dokáže zahřát na takovou teplotu, že na něm nelze udržet prsty, ale stačí na něj pustit větráček na minimální otáčky s proudem vzduchu, který skoro není cítit, a teplota disku se drží maximálně o pár stupňů nad pokojovou teplotou - pro výměnu tepla někdy stačí strašně malinko, aby rozdíly byly zásadní) a že by tedy to vyráběné teplo mohlo být mnohem lépe zužitkováno, místo aby se ztrácelo následně v potrubích ve zdech. S deskovými radiátory nemám vůbec žádné zkušenosti, ani nevím, co je přesně myšleno tím sálavým teplem. A všechny články, co jsem k tomu našel, byly public relation :-/

Každopádně děkuji za info a názor.

Já bych neměnil jakékoliv radiátory za jiné, pokud jimi dosáhnu požadované teploty vzduchu i s nízkoteplotním zdrojem-kotlem. Kdybych požadované teploty nedosahoval, zateplil bych z vnějšku barák. Kdybych dával radiátory do nového baráku nebo prováděl celkovou rekonstrukci starého, vždy bych dal do každé místnosti několik menších jednodeskových radiátorů se součtovým výkonem o cca30% víc jak TZ, všechny s termostatickými(programovatelnými) hlavicemi.

KP Karel Plaček @karel.placek

Přesně tak mám osazené pokoje, několik menších jednodeskových těles. Regulace těchto těles je přímo vynikající a už 10 let se vtěsnala do rozsahu 0,3°C. To by tělesa hmotnější, teplotně víceobsažné nikdy nedokázala. Mám i termoventily ale bez hlavic nakolik se ukázalo, že není co omezovat (až na výjimky) nebo regulovat, všechno jde v patřičném souladu s referenční místností. Zde si dovolím poznámku. Už při návrhu a výpočtu se stanoví teploty které v patřičném pokoji chci mít a tomu uzpůsobím návrhem výkon tělesa. Špatně je když v obýváku navrhnu výpočtovou teplotu 22°C a v ložnici také a pak po zjištění chci mít jenom 20°C. Potom termoventil je nutný ale to je taková náplast, protože on moc přesný není a navíc tak trochu rozhodí topný okruh.

Toto tvrzení je novinkou pro mne a myslím si, že je poplatné reklamě, protože potřebují prodat to co nabízí tedy článková tělesa. Na úspory 30 ale i menší je dobré zapomenout. Není problém dokázat, že velké množství ohřáté vody způsobuje značné teplotní překmity a zvláště když moc nemrzne. Sálavý efek článkových těles je zanedbatelný. Pak ještě je tu hledisko kapacity stavby a jakmile je to cihlovzduch, tak ty překmity jsou přímo diskomfortní.

Reklama

Přihlášení

nebo se přihlaste emailem

Zapomněli jste heslo?

Nemáte účet?

Registrovat se

Vypadá to, že nejste přihlášen

Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.

Registrovat se

Technická podpora

Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.