Rubriky:
Pokud byste měli možnost sehnat levněji dřevo z lesa, šli byste do toho a sami si dřevo nachystali? Samozřejmě s pomocí odborníků? Vyplatí se to? Nemusí ty trámy nějak schnout? A kolik tak stojí dřevo na střechu. (Bungalov cca 220 m2 zastavené plochy)
Ty by si neměl stloukat ani psí boudy.
před 2 roky
Dobrý den Radime Měl bych stejnou představu o přípravě dřeva na vazbu předem. Už je to více jak rok o Vašeho…
před 3 roky
Dobrý den, prosím o radu a praktické zkušenosti s dřevem na střechu. Kulatinu jsme 20.4.2018 dovezli na pozemek.…
před 6 roky
43 odpovědí
Zobrazit všechny reakceDobrý den, prosím o radu a praktické zkušenosti s dřevem na střechu.
Kulatinu jsme 20.4.2018 dovezli na pozemek.
Cca 1.6.2018 nám ji přijede na pozemek pán s katrem nařezat.
Předpokládám, že pán bude vědět jak nejlépe nařezat. Jestli jeden trám středem, nebo raději porušit střed jak tady bylo zmíněno.
Nejvíce potřebujeme krokví 100/160, délka 6800, 40 ks
Na krokve jsme dovezli přes 40 kmenů délky 7200 a průměru 260.
Vyhovovalo by nám udělat letos základovou desku a příští rok na jaře začít s hrubou stavbou.
V jakých krocích postupovat po nařezání dřeva?
Zkusím nastínit představu po nařezání:
1) trám po trámu zkontrolovat, ručně dočistit od kůry, a válečkem nebo štětcem naimpregnovat. Máte nějaký tip na impregnaci včetně ředění?
2) uložit do hraně a proložit překládkama- stačí podložit 10cm trámkem? Nezaboří se? Jak daleko od sebe překládky? Uložit předpokládám ať jsou letokruhy směrem dolů, ať vidím písmeno U
3) nad hraň dát stříšku. Krýt i kraje ze západní strany proti nadměrnému vysychání?
4) zatížit. čím nejlépe? Někde jsem viděl proti kroucení pod a nad hraň dát železnou pásovinu a po bocích sešroubovat závitovou tyčí.
Dík za Vaš info
Radim
RK Radim Koshee @radim.kosheeDobrý den Radime
Měl bych stejnou představu o přípravě dřeva na vazbu předem.
Už je to více jak rok o Vašeho příspěvku (bohužel bez odpovědi)
Mohl bych se prosím zeptat, jak jste s dřevem dopadl, jak se chovalo při schnutí?
Děkuji
Dobrý den, ale proč ne, jistě jde sehnat soukromého vlastníka lesa, který Vám prodá kulatinu pod cenou, mě samotnému se to spíš nedaří a to se tomu věnuji profesionálně, ale není to nemožné a v poslední době jsem narazil na fakt, že je to přímo úměrné, výskytu dřevařského průmyslu v okolí dané lokality. Jinými slovy, hledejte soukromníky tam, kde nejsou přímí zpracovatelé na každém rohu, a pokud možno co nejblíže své plánované stavby.
S kvalitou je to různé, záleží co od krovu chcete. Pohledová záležitost je dost náročná i pro profesionály, kteří mají z čeho vybírat a surovinu si chystají průběžně, jinak to dnes opravdu nejde, již se nerespektuje třízení kulatiny dle ČSN, běžně mi nabídnou cenu za A,B,C,D tedy mix, jak skupin tak tl. stupnů s tím, že mi nikdo negarantuje alespoň přibližný procentuální podíl té či oné kvality, tak jak s tím chcete podnikat...
Pokud tedy chcete zateplovat nad krokvemi a vůbec dřevo v konstrukci přiznat nedělejte si to sami, případně zvažte lepený profil, pokud chcete krov obyčejný, tady toho není až moc co zkazit, v případě řeziva i kulatiny se rozhodujte citem, jestli je něco čerstvé nebo ne, to snad odhadne každý (neloupající se zdravá kůra, bez boulí a neobvyklých výronů smůly, bez výrazných prasklin čela apod.), ale to nakupujte v zimě, jinak se těží většinou hmota napadená kůrovcem a tam můžete na zdravou kůru zapomenout, v srpnu budete rádi, když na tom dřevě bude alespoň nějaká. Kůrovec samotný dřevu přímo neškodí, takže i tato hmota je vhodná na krov, jen se nedivte, že vám řezivo z odstupem zamodrá (není tedy vhodné pro pohledovou konstrukci).
Dalším kriteriem jsou suky, tyto se posuzují jak v kulatině tak v řezivu a jejich výskyt by měl být nepravidelný, tedy nemělo by docházet k výrazným shlukům (5 a více suků v jedné úrovni apod.), velikost tak do 5 ti cm, norma povoluje občas i vetší, ale držte se těch pěti cm, jistě jako začátečníci něco přehlédnete. Naopak suky pod 3 cm již moc neškodí, pod 2 cm se v podstatě zanedbávají. Suky se dělí ještě na srostlé, vypadavé a něco mezi tím, ale pro stavební konstrukce je toto zanedbatelné, každý suk je totiž na okrajích kulatiny vypadavý a tak je to problém spíše deskového řeziva, případně materiálu pro palubky apod.
Další vady na které je dobré dát si pozor, je točitost, tzv. odklon vláken (více jak 2 - 3 procenta už při vysychání bude znát a řezivo rovné neudržíte, dále pak odlupčivost, tu poznáte tak, že prasklina čela bude kopírovat letokruh, výsledný hranol se zčásti odloupne, rozpadne a do třetice excentrické jádro, tedy střed stromu, duše, by měl odpovídat přibližnému středu čela, čepu. Jinak hrozí, že se bude řezivo nepředvidatelně prohýbat i když dodržíte základní praxi pro jeho zpracování.
Dejte si pozor a nekupujte dřevo osamoceně stojící, nebo z krajů lesa. To první bude mít větve a tím i suky rovnoměrně po celém kmeni, včetně jejich shluků v přeslenu. To druhé je zase nerovnoměrně namáhané a podle toho také roste, pravděpodobnost, že budete vědět jak hranol zatížit, aby jste toto respektovali je nulová, vzpomeňte vánočák na Václaváku. Dřevo se růstem v lese vyštíhlí a vytvoří část kmene z velmi malým počtem suků, skoro bez větví (hlavně bez těch mohutných) a to je surovina o kterou máte zájem především.
Stavební řezivo má svou třídu pevnosti C24, která posuzuje především výskytu suků (nejvíce a dále i jiných vad). Pokud tedy dodržíte výše zmíněný přístup, měl by se výsledek vlézt do této normy.
To co v kulatině nevidíte jsou barevné změny dřeva, ty se poznají až v řezivu. Degradace dřeva je postupný proces, který se dá zastavit až usušením. Když k němu dochází (procesu degradace), dochází i k barevným změnám. Tyto barevné změny se vyskytují buď jako pruhy nebo jako odlišné zbarvení celé plochy (části objemu), nejlépe půjdou tyto vady vidět za mokra, doslova vyniknou, naopak po slunném dni vyblednou a půjdou najít jen ztěžka.
zamodrání - zbarvení do modra, nevadí v pruzích ani v ploše, na pevnost nemá vliv a jde spíše o vadu estetickou...
zabarvení - zbarvení do hněda, by se nemělo vyskytovat, praxe je však jiná a v ojedinělých pruzích se připouští, plošně už radši ne ...
tvrdá hniloba - zbarvení do hněda, není přípůstná ani v pruzích, navíc se v nich tolik nevyskytuje, od zabarvení lze rozeznat mechanickým vrypem (hřebík, šídlo, šroubovák), dřevo je již zkřehlé...
měkká hniloba - zabarvení do hněda, opět se v pruzích moc nevyskytuje, mechanický vryp pouhým prstem, dřevo lze drolit rukou, že je tato vada jakkoli nepřípustná, došlo asi každému...
Snad ještě zmíním napadení dřevokazným hmyzem, je samozřejmě nepřípustné, ale kvůli jednomu náletovému otvoru asi devíti metrový hranol nevyhodíte, pokud je zřetelné, že cesta, chodbička nikam nevede, nemáte se čeho bát, pokud to nelze ověřit ani třeba drátkem, můžete přímo otvor napustit, třeba hypermanganem, když to vypadá jak cedník, vyhoďte to. Rozřezané larvy tesaříka zabarví dřevo žlutě, takže, jsou li na řezivu žluté fleky, budou na něm i požerky, chodbičky.
Co se pořezu týče, máte dvě možnosti, buď surovinu odvést na pilu a nechat si ji zpracovat tam, to je ale trochu v rozporu s prvním odstavcem, tedy pokud chcete nakupovat levně nakupujte tam kde nejsou pily...
Já sám to taky nemám moc rád a to hlavně proto, že dovezená surovina může obsahovat cizí tělesa, šrapnely, hřebíky a asi by se Vám nelíbilo, kdybych Vám třeba k patnácti tisícové faktuře za pořez přiložil patnácti tisícový účet za renovaci kotoučových pil, zkrátka tato cesta vyžaduje trochu vzájemné důvěry, tedy něčeho, co se v poslední době jen těžko hledá.
Další možností je pořez na mobilní pásové pile a to buď přímo v lese, nebo asi lépe přímo na staveništi (pokud na sebe stavební práce přímo nenavazují tak oploceném). Toto má tu výhodu, že všechno, co Vám z kulatiny napadne, už je přímo na místě kde se to hodí, v lese by jste určitě něco nechali.
Pásové pily jsou citlivé na ostrost a broušení vůbec, po otupení velmi rády vlní, některé to dělají dokonce běžně (hlavně na místech kde jsou suky nebo jejich zhluky) a jejich obsluha to často ani nepovažuje za problém, pokud to vy, jako problém vnímáte a chcete si na věci dohlídnout, stačí Vám k tomu delší vodní váha a pevné nervy.
A teď se dostáváme asi k tomu nejproblematičtějšímu, k tomu co na své práci nemám rád. Je to ta nekonečná improvizace, protože nikdy nevím, jestli z lesa dovezu to co přesně potřebuji, resp. jestli to tam mají. Samozřejmě se na kulatinu jezdím dívat a vždy jsem při jejím nakládání, ale praxe je taková, že to co zrovna potřebujete, není na jednom místě, musí se to různě kombinovat, čekat a často do poslední chvíle nevíte, zda splníte termín a také to dokáže pěkně nadrolit výrobu, není nic horšího než dořezávat jeden hranol série z týdenním odstupem, uprostřed jiné seriové výroby, produktivita na bodě mrazu.
Zkrátka hlavním problémem vidím výběr vhodné hmoty né z hlediska kvality, ale z hlediska dimenzí vhodných pro ten či onen rozměr hranolu, délka je asi každému jasná, zbývají další dva rozměry a zde už to bude trochu složitější. Ale zkusíme to.
Ideálním výřezem z kruhu je čtverec, jakýkoli odklon, bude znamenat více boku (desek), samozřejmě se mu nevyhnete, ale čím menší rozdíl tím lépe a zde to dost závisí také na projektantovi, když Vám do projektu napíše hranol 150/200, tak z toho čtverec prostě nedostanete, kdyby použil dimenzi 100/200 řežete z ideální výtěží.
Jaký průměr kulatiny pro jaký hranol zvolit lze snadno odvodit koeficientem 1,5. Tedy chci hranol 140 x 140, tak 14 x 1,5 = 21 cm na čepu (tenči konec kulatiny), pokud to není čtverec ale obdélník, pak se držte delší strany a při výraznějším rozdílu můžete koeficient snížit na 1,45 apod. Další možností je grafické řešení, prostě si to nakreslíte v měřítku a šmitec.
Problémem ale je, že hranol 140 x 140 nařezaný z jednoho kusu je dobrý akorát tak na palety, pokud nechcete mít z jednotlivých hranolů krovu vrtule, musíte dodržet základní pravidlo a to řezat půleně (dva hranoly z jedné kulatiny), nebo ještě lépe čtvrceně (čtyři hranoly z jedné kulatiny), smyslem je prořezat střed, duši kmene. Zde opět excelují projektanti, a to, když Vám do projektu dají třeba tři čtvrtkované hranoly, tedy musíte vyrobit čtyři, ale potřebujete jen tři, opět úkol hodný Šalamouna.
Odvodit průměry pro tento druh pořezu je zase snadné, zkrátka jejich délky sečtete k sobě a místo čtyř hranolů 140 x 140, to spočítáte jako jeden hranol 280 x 280, tedy 28 x 1,5 = 42 cm, (stojky, pozednice, vaznice) a dva hranoly 100 x 200, spočítate jako jeden 200 x 200, tedy 20 x 1,5 = 30 cm na čepu (krokve) apod. Další možností je opět grafické řešení, třeba v Google SketchUp, prostě si to nakreslíte.
Dodržením tohoto, si zajistíte stabilní krov, půlene hranoly se prohýbají na stranu a tento průhyb lze v konstrukci zachytit kotvením, čtvrcené se ohýbaji o něco méně a přes hranu (uhlopříčně) a opět lze tento průhyb částečně zachytit, třeba i orientací daného prvku v konstrukci.
Z vlhkostí si hlavu nelamte, sice by bylo lepší udělat to jak to tu někteří zmiňují postaru, ale to se už dnes prostě nenosí a není to fenomén naší doby, k mechanizaci v lesním hospodářství došlo již v 60., 70., 80. tých letech, nástup lakatošů a hydraulických manipulátorů urychlil zpracování dřeva natolik, že se přestalo v lese skladovat, odpadla nutnost odstranění kůry, neboť než by mohl byt kmen napaden, byl už vlastně pryč. Že byla a je praxe mnohdy jiná Vám nemusím vykládat a je to jeden z faktorů, kterému děkujeme za dnešní "válku" proti kůrovci, díky které je stále co těžit...
Obecně k vlhkosti jen toto, z mé vlastní zkušenosti je lepší řezivo čerstvě nařezané, než začne vysychat, mělo by být již v konstrukci, ta průhyb částečně zachytí a zbytek by měl být již v přijatelných mezích (dodržíte-li půlený, čtvrcený pořez). Pokud krov nařežete dopředu, pak velmi pečlivě proložit, klást důraz na rovinu, tak jak Vám řezivo vyschne, tak už zůstane u hranolů 120 x 120 a větších už s tím nikdo nic nesvede. Pokud by jste chtěli hranoly suché, rovné, museli by jste postupovat jako kdysi, pozvolným sušením kulatiny ve stínu lesa, v průběhu celého roku, nechat jí vymrznout a řezat z proschlého, případně hranoly nařezat z několikacentimetrovým nadměrkem a po vysušení je přeřezat, ale řezání tak zaplatíte dvakrát, další možností je použít lepený profil. Za zpracovatele pak dodávám, že řezat suché dřevo je za trest.
Asi poslední věcí je pak impregnace, ta je dost sporná, já sám jsem spíše proti, jak už jsem výše uvedl, degradaci dřeva lze zastavit sušením a pokud dřevo suchým zůstane, pak je "věčné" i bez impregnace, v případě krovu, který nebude obýván (třeba střecha bungalovu) je impregnace zbytečná, v zimě vazníky promrznou, v letě se zase prohřejí, důležité je, aby nikde nezatikalo a nevlhly.
Jiné už to bude v obytném podkroví a to je také důvod, proč se vlastně impregnace začala používat, ceny nemovitostí nás nutí využívat prostory domu bezezbytku. Domy z obytným podkrovím pak nejlépe vychází v poměru podlahové plochy k samotné ceně nemovitosti. Obytné podkroví znamená zateplení, obecně mezi krokvemi a tím je konstrukce vystavena vlhkosti, která se teď špatně vypařuje, protože musí překonávat překážku v podobě zateplení. Vlhké dřevo je pak atraktivní pro většinu jeho škůdců, od bakterií a plísní až po nejznámějšího tesaříka. Ano, dostatečná vlhkost je podmínkou pro přežití škůdců ve dřevě, přičemž zrovna larva zmiňovaného tesaříka si na tu správnou umí počkat i několik let. Suché dřevo pak napadá jen červotoč, specialita nábytku.
Pokud má být impregnace k něčemu dobrá, měli by jste to provést tak, že si necháte tesařem podle šablon zařezat hranoly (i čepy, dlaby) a pak je teprve natřete (namočíte) dle postupu uvedeného výrobcem nejlépe tři a vícekrát a to hlavně v místech spojů, tam kde na sebe budou prvky napojeny. Tam se totiž bude držet zkondenzovaná vlhkost nejdéle a bude jen pozvolna vysychat. Pokud tedy naimpregnujete hranoly dopředu, tesaři je zařežou a pak bez ošetření spojů sestaví, natírali jste to zbytečně.
I přes vaši snahu Vám stejně hranoly popraskají a pokud je bude chtít něco napadnout, napadne je samozřejmě v místech, kde impregnováno není, tedy v hluboký výsušných trhlinách. Dá se předejít i tomuto, opětovným nátěrem krovu, nebo jen jeho popraskaných částí po vyzrání konstrukce, nebo lépe i vymrznutí, ale na to nebudete mít samozřejmě čas, uvidíte...
Nejspolehlivějším řešením na věky věků je pak impregnace tlaková, k té by jste měli dostat protokol a jistou garanci, pokud zvolíte profesionální impregnační závod (kterých až tolik není). Zkontrolovat kvalitu takové impregnace můžete rozřezáním hranolu, kde na průřezu uvidíte, do jaké hloubky se impregnační látka dostala (což by mělo souhlasit s protokolem), měly by to být centimetry, u jaderných dřevin pak celá běl a opět centimetry jádra. Tohle všechno je však nákladné už jen samotnou opakovanou přepravou, takže tímhle rozhodně neušetříte.
S impregnací nakonec trochu souvisí i vlhkost (hlavně s tou tlakovou) a to, že suché dřevo impregnovat nejde (bavíme se o dřevě našich jehličnanů), nebo jen velmi obtížně, resp. až po jeho opětovném navlhnutí. Je to dáno anatomickou stavbou, kdy v suchém dřevě jsou uzavřeny mezibuněčné průchody a impregnace nemá kudy se dostat dovnitř, naopak zase vlhké dřevo nemá důvod přijímat další vlhkost, je to trochu paradox, ale má to vliv hlavně na impregnaci takovou, u máčení, natírání je to asi jedno.
Nakonec se k impregnaci váže jedna nelibost a to fakt, že toho umí hodně schovat, jistě Vás asi napadlo, že když mají vady dřeva hnědou barvu, hnědá impregnační látka je schová a můj osobní názor je ten, že proto také vznikla, (u průmyslového napouštědla snad jeden zelený odstín stačí ne). Takže chcete li to mít opravdu pod kontrolou, udělejte si to sami, většina firem vyznává filozofii, že když se špatné dřevo napustí, je vlastně v pořádku, není...
K posouzení snad ještě obecnou cenu za řezivo obvyklou, já sám provozuji malou pilu na severní moravě a cena k jednání začíná na 5.400,- (bez DPH) čím větší dimenze a délky, tím je to samozřejmě dražší. Takže mi 5.500,- v roce 2011 jako sci-fi nepřipadá. Opět lze použít jednoduché pravidlo, neboť výrobce z běžnou technologii, což jsme z těch tuzemských všichni, by měl prodávat zhruba za 2,5 násobek vstupu, tak mě to kdysi učili staří mistři v TONu a dokud poroste dřevo v lese, tak to tak prý bude.
Současná cena dřevní hmoty na internetových aukcích přesahuje 2.000,- za kubický metr, s dopravou se pak hravě dostanete na 2.300 - 2.600,- tedy průměr 2.400 x 2,5 = 6000,-. Takže i tato cena je pořád slušný průměr pokud nakupujete surovinu legálně. Lepší ceny lze dosáhnout u některých firem pokud s nimi máte dlouhodobý kontakt, výrazně lepší pak u soukromníků, ale i ti by za své dřevo chtěli co nejvíce.
Levněji také nakoupíte špatnou kvalitu, která když se naimpregnuje, bude od té zdravé k nerozeznání, čímž se opět dostáváme k pořekadlu, že nejsem tak bohatý, abych si mohl kupovat levné věci, podle mě nejnižší cena prostě smrdí.
Celkově jsou ceny kulatiny na svém historickém maximu, což se odvíjí především od výkupních cen největších zpracovatelů dřeva u nás, Stora, Mayr. Nikdo Vám totiž nechce prodat dřevo levněji, což je v tržní společnosti logické, že.
Tak a teď můžete zvážit, jestli se Vám to všechno výše uvedené (a není to samozřejmě všechno) vyplatí podstoupit, nebo to necháte na profesionálech, vzhledem k délce příspěvku je to asi u většiny jasné, dobrodruhům přeji hodně úspěchů.
Nakonec jedna malá rada, než se do přípravy krovu pustíte, poraďte se s tím, kdo Vám jej bude dělat a to i v případě, že si jeho výrobu někde zadáte dle výpisu z projektu, uvidíte, že trochu ušetříte...
FŽ Filip Živný @filip.zivnyDobrý den,
prosím o radu. Je vhodné dřevo napadané kůrovcem použít na stavbu domu? Chtěli bychom z něj udělat stropy a pohledové trámy a nevím, zda je toto dřevo na to vhodné.
Děkuji za odpověď
Krásně to tady řešíte, jak by to mělo být, ale řešte taky současnou situaci na trhu. Co se mi stalo z praxe a ne jednou. Oslovil mě zákazník, který chtěl dělat krov, dohodli jsme se jak na ceně, tak na podmínkách. Krov se měl stavět za měsíc. Po 3 týdnech mi zákazník volá, že sehnal jak levnější dřevo, tak levnější materiál. Já jsem si na materiálu nenechal nic a práci už takhle dělám hodně levnou. Ideální je dělat hned, jak se práce domluví. A vy tady ještě chcete sušit dřevo ... Rychle, Levně, Kvalitně = strhat se jako vůl a mít prázdno v peněžence :D Ale jde to, proč by né :)
Pokud to "levněji" z lesa znamená za cenu paliva, tak pár tisíc ušetříte.
Já bych raději prodal tu levnou kulatinu a na pile si vybral hotové (možná i mírně proschlé) řezivo. Má to tu výhodu, že vidíte ten konečný stav a nestaráte se o boční řezivo z vašich kmenů. Jinak smrk se těží po celý rok, pouze listnáče v období veget. klidu.
Vážení tesaři, staří TESAŔI,kteří neměli žádné vzdělání,ale jenom praxi života by se divili i ušima.Kulatina na vazbu střechy se vždycky kácela leden-únor,dřevo se dovezlo na vhodné místo,když bylo sucho pod nohama,odkornilo,otesalo,proložilo na vodorovině a přikrylo kůrou,potom se kopaly základy,betonovalo,zdily sklepy,tak,aby deka byla hotová min.3 týdny před mrazama,pak to nebylo potřeba ani přikrývat,na jaře opravdoví zedníci začali stavět poctivé zdivo,které bylo ukončeno věncem,který musel min.3týdny vyzrát.TESAŘI zhotovili vazbu,pokrývači položili krytinu,přes zimu to všechno vymrzlo no na jaře atd.....Zdá se Vám to zdlouhavé,možná,ale poctivé,všechno má svůj čas.Nikdy nebylo slyšet o zkroucené vazbě,popraskaném zdivu a pod. Já jsem osobně v roce 1973 použil na svoji stavbu vazbu z roku 1891 i latě.Teď se to dělá nějak opačně,rychle a pak se všemu divíme i ušima.Jen tak dál MFJ
Nenechte se zmást a normálně krov udělejte z čerstvě poraženého. žádné dvouleté sušení. NA to se už nehraje. A cena? Pokud budete hodně shánět tak i 5500 kč kubík.
Dobrý den. Stavební dřevo je rozměrově skoro stabilní, při dosažení vlkosti v rozmezí 15 - 18 %. Dřevo se buď nechá vyschnout samovolně , nebo se suší v kondenzačních sušičkách. Pro vysušení desek tlustých cca 25 mm je potřeba cca 2 roky. Deska se musí ihned po nařezání naskládat na hromadu na rovině a každou vrstvu proložit lajsničkama, které samozřejmě musí být nad sebou. Celá hramada se musí zastřešit. Potom za 2 roky bude mít kvalitní desky. V nouzi se to dá použít i za jeden rok, ale porazit stromy nařezat desky a zabudovat do stavby mokré, je riziková záležitost. U trámů na krovy a pozednice je to ještě dlouhodobější záležitost a rozměrové změny v tloušťce mezi syrovým a vysušeným trámem dosahují několik mm, až cm. Například u trámu rozměru 30 x 30 cm v sysrovém
( mokrém ) stavu po vysušení vznikne trám rozměrů 29 x 29 cm, což je celkem velký rozměrový rozdíl, který má negativní vliv na celou konstrukci. Spoje se uvolňují a pevnost celé konstrukce tím pádem klesá a taktéž se snižuje tuhost a stabilita.
Mám kamaráda, který vyrábí styčníkové vazníky a hned vedle pily má kondenzační sušičky. Bez usušeného dřeva nedá ani ránu. Takže musíte zvážit, co Vám to osobně přinese a do jaké míry se Vám podaří ušetřit nějakou svépomocí. To budete muset konkrétně porovnat dodavatelskou a svépomocnou realizaci.
S pozdravem Laďa
LJ Laďa Jaskva @lada.jaskvaPokud to pán chce na krov tak je zcela běžné že se používá dřevo mokré které ještě před týdnem stálo v lese. Nikdy jsem ještě nezažil aby se na krov dávalo dřevo vysušené.
Dobrý den, to do značné míry záleží na Vašich možnostech. Musíte dřevo vytěžit, přiblížit nechat naložit a odvézt na pilu.
Údajně je to o něco levnější. Pokud máte vlastní les, tak o dost levnější. Dřevo na krov by mělo mít parametry konstrukčního dřeva a mělo by být samozřejmě proschlé. To, že někdo radí dělat z mokrého dřeva je jen hloupost případně pohodlnost prodejce. Nač by držel dřevo na skladě, když ho může prodat hned.
Co se týká ceny - odhaduji množství potřebné na klasický krov na cca 16 m3 cena se pohybuje kolem 6000-8000/m3
PK Pavel Kříž @pavel.krizAno, dřevo do konstrukce patří přiměřeně suché a s tím konečným rozměrem se počítá už při řezání polotovarů. Všechny spoje se sesycháním uvolní. Kdo chce mít dřevo - hranoly rovné, tak je správně uloží, proloží a vrch zatíží např. nějakými kubíky desek a zastíní se. Dával jsem dřevo 2 roky od nařezání (nevím kdy bylo pokáceno) a ještě za další 2 roky šly matice na kleštinách dotáhnout rukou. Přišel jsem na to tak, že jsem hodinu po východu slunce slyšel pohyby na půdě. Literatura uvádí, že nejlepší dřevo na krovy je vytěžené ve vegetačním klidu, plavené a po vyschnutí. To plavení už dneska jaksi nejde použít.
Pokud děláte klasický krov, tak je čersvé dřevo výhodou. Ono sice bude pracovat, ale tím že se zkroutí, se celá k-ce de facto stáhne a bude mnohem pevnější.
Jinak nevím jak si chcete sama nachystat dřevo. Pokácet strom umím, doprava se taky dá nějak zařídit, ale sama si ho asi bez vybavení nenařežete. Čili když oslovíte pilu za kolik to udělaj z vašeho dřeva a za kolik to udělaj z jejich, budete hned vědět na čem jste.
JM Jiří Mitáček @jiri.mitacek613Dobrý den, čerstvé dřevo je chybou. Tím, že se zkroutí bude celá konstrukce pouze zkroucená a na pevnost to bude mít vliv nanejvýš negativní.
Na co odborník??? Záleží na tom za kolik to dřevo z lesa koupíte. Pokud ho máte zdarma ze svého lesa tak se to vyplatí na 100%
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
Přihlášení
nebo se přihlaste emailem
Nemáte účet?
Vypadá to, že nejste přihlášen
Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.
Technická podpora
Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.
