Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Diskuse ke článku: Denní osvětlení z pohledu Nařízení 11/2014 Sb. Pražské stavební předpisy

Autor článku: Ing. Viktor Zwiener, Ph.D.
Plné znění článku: Denní osvětlení z pohledu Nařízení 11/2014 Sb. Pražské stavební předpisy
Anotace článku: Nařízení 11/2014 Sb. vstoupilo v platnost 1. října 2014. Ještě před vydáním a i v průběhu jeho platnosti se ozývaly kritické hlasy k některým ustanovením. Jedním z nich je také § 45 týkající se denního a umělého osvětlení. Jako spoluautor uvedeného paragrafu jsem byl autory Nařízení 11/2014 Sb. požádán o vysvětlení, jak některá ustanovení vznikla.

přidat ke článku nový příspěvek

Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat.
Chronologický seznam příspěvků
Re: dvě výhradyKvěta Podroužková02.01.2015 10:47
dvě výhradyJan Kaňka17.12.2014 21:55

Příspěvky
Předmět: dvě výhrady
Autor: Jan Kaňka
Datum: 17.12.2014 21:55 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 117676
reakce na ...
Vážený pane kolego,

Mohu-li se k vašemu článku vyjádřit z pozice učitele stavební světelné techniky na ČVUT v Praze a z pozice zpracovatele českých technických norem o denním osvětlení v období 2007 až limitně do 2014 (zpracovatele, nikoli autora norem – autorem je celá komise TNK 76, jejímž jste členem a v tomto smyslu těchto norem také spoluautorem), pak v této chvíli mohu vám a čtenářům článku sdělit asi toto (na podrobnější analýzu nyní není čas – je třeba psát rychle protože věc přestává být aktuální).

Jisté je, že jste svými výpočty odvedl kus zajímavé práce a věřím, že vaše výsledky bude možno využít k případným dalším jednáním, která ještě mohou nastat resp. domnívám se, že by měla nastat. Moje kritika ani tak nesměřuje k vaší práci jako takové, ale spíše ke způsobu, jakým bylo výsledků vaší práce zatím využito. Tuto kritiku lze shrnout do dvou bodů:

1. Absence projednání s orgány ochrany veřejného zdraví
Limitní hodnoty denního osvětlení v bytech (ale i jinde) byly stanoveny jako výsledek hodnocení zdravotního rizika, nikoli jako důsledek analýzy šířky ulic a rozměrových parametrů domů, místností a jejich oken. Taková analýza může dobře sloužit jako argument k jednání s Hlavním hygienikem nebo jím pověřeným pracovištěm o přehodnocení zdravotního rizika a následné změně limitů denního osvětlení. Dovoluji si tvrdit, že k takovému přehodnocení nejste kompetentní ani vy, ani já, ani celé IPR Praha. Jsem informován o tom, že limit 0,5 % uprostřed obytné místnosti nebyl s orgány ochrany veřejného zdraví kladně projednán. Nevíme tedy, jakým způsobem by se nová úprava projevila na zdraví uživatelů bytů v domech s uzavřenou uliční čarou. Tvrzení o tom, že lidé, kteří dnes žijí v nevyhovujících podmínkách, jsou zdraví, nemá oporu v žádných epidemiologických studiích.

2. Destrukce systému
V době, kdy se připravoval zákon 258/2000 Sb. o veřejném zdraví již platily vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu a č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy, o obecných technických požadavcích na výstavbu v hl.m. Praze, které řešily neprůzvučnost, větrání, denní osvětlení a oslunění bytů. Aby nedošlo ke dvojkolejnosti v posuzování, byly tyto věci ze zákona o veřejném zdraví vypuštěny. Tak se stalo, že hygienická služba dnes nemá legislativní nástroj k posuzování zdravotních rizik uvedeného typu v bytech. Změny v hygienických požadavcích, pokud naznáme, že jsou nutné, je ale třeba realizovat v celém systému. Není možné partyzánským způsobem využít momentální legislativní mezeru a snížit limity jen v části systému. Tak se nepochybně stalo při tvorbě nařízení 11/2014. Pane inženýre, trochu se divím, že nevidíte, kam bychom se při zachování platnosti tohoto nařízení dostali.

V ČSN 730580-1 máme zrakové činnosti rozděleny do sedmi tříd. Nejčastější je třída IV. umožňující čtení a psaní s požadovanou hodnotou D = 1,5 %. Současný požadavek normy na průměrnou hodnotu D = 0,9 % uprostřed obytné místnosti má zajistit u okna alespoň minimální prostor pro tuto činnost při denním světle. Jako spoluautor nařízení 11/2014 jste ale uprostřed obytné místnosti navrhl hodnotu 0,5 %. Ta odpovídá třídě VI. s činnostmi jako je převlékání nebo sprchování. V hloubce obytné místnosti budou ale hodnoty ještě nižší, tj. vyhovující jen poslední třídě VII., která umožňuje jen celkovou orientaci v prostoru a chůzi. Uživatelé obytné místnosti navržené v uzavřené uliční čáře podle vašeho nařízení by nemohli u okna číst při denním světle, uprostřed místnosti by jim denní osvětlení umožnilo bez chyby si obléci kabát a v části místnosti protilehlé k oknu by je denní osvětlení asi uchránilo před nárazem do stěny nebo do skříně při chůzi. Kdo posoudí, jaký vliv by mělo toto nařízení na zdraví a psychickou integritu uživatelů takového bytu? – odpověď viz bod 1 této mé repliky.

Namítnete, a budete mít pravdu, že si uživatelé mohou přisvítit umělým světlem a že při proměnlivosti oblohy jako zdroje denního světla budou jistá období dne a roku, kdy i v takové místnosti bude možno číst a možná nejen u okna. Proměnlivost denního světla jistě připouští diskusi o snížení limitů, ukáží-li se tyto limity být překážkou realizace jiného obecně prospěšnějšího cíle. Proč ale jen v bytech? Vždyť denní světlo svítí i na pracoviště a do škol!

Nařízení 11/2014 bude pravděpodobně zrušeno. Domnívám se ale, že tím celá věc nekončí, protože úsilí některých architektů a některých stavebních podnikatelů o nový způsob stavění měst se zřejmě stává trvalým trendem. Navíc ani naše světelně technická praxe není zcela bez chyb. Nejvíce našemu oboru škodí skutečnost, že se v průběhu času požadavky na denní osvětlení a oslunění bytů staly jediným prostředkem orgánů státní správy k regulaci rekonstrukcí a výstavby v částech města s blokovou zástavbou. Tzv. pražské stavební předpisy měly k lepší regulaci snad nakročeno. Doufám, že v nové pražské vyhlášce o technických požadavcích, která jistě časem vznikne, bude kromě regulace výšky staveb i jasné vymezení pravidel pro výstavbu uvnitř obytných bloků včetně určení dvorní čáry a podmínek jejího překročení. Pane inženýre, jestliže jste si jistý, že je třeba limity denního osvětlení a oslunění měnit, pak jednejte se zdravotnictvím a usilujte o změnu celého systému požadavků. Při změně jen částečné a vytržené z kontextu nemůže vzniknout nic jiného, než nefunkční legislativní zmetek.

doc. Ing. Jan Kaňka, Ph.D.
katedra konstrukcí pozemních staveb
stavební fakulta ČVUT Praha

Předmět: Re: dvě výhrady
Autor: Květa Podroužková
Datum: 02.01.2015 10:47 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 118458
reakce na ...
Dovoluji si přispět zkušeností z praxe. Jako uživatel jsem dlouhé roky bydlela v nádherném bytě v centru Prahy. Okna šířkou kopírující šířku místnosti měl orientována na sever a do dvora, protější dům byl vzdálen asi jako v Liliové ulici (profil ulice A, světlá výška místností 3,2m, hloubka 7m, šířka 5m). Zhruba od dvou třetin vzdálenosti od okna se muselo vždycky svítit. A protože se k oknům dvou místností nevešlo všechno, co by si denní světlo zasloužilo, dostaly přednost psací stoly před vařením a stolováním. Okna musela mít záclony i závěsy - samozřejmě čistě bílé, protože protější domy nabízely ty nejintimnější výhledy. Bydlení v centru je vyhledávané a žádané navzdory vyšším pořizovacím nákladům, asi ale nikoli proto, že by si někdo liboval v tmavých místnostech, nebo by žil pro sofistikovaná osvětlovací tělesa. K předpisu na osvětlení místností, jenž ovlivní životy mnoha lidí, by určitě měl říct svoje hygienik, psychiatr a oftalamolog. Nyní žiju v domě se standardním osvětlením a řeknu vám, je to změna! Snad jedině prachu teď vidím víc, to bylo u bytu v centru milosrdnější, tam prostě vidět nebyl.

přidat ke článku nový příspěvek

Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:
Toto je nemoderovaná diskuse čtenářů portálu TZB-info. Redakce nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo příspěvky odstraňovat.