Diskuse ke článku: České energetické projekty pro Junckerův balíček

TZB-info
Diskuzní fórum
Diskuze ke článkům
Diskuse ke článku: České energetické projekty pro Junckerův balíček

Reklama

Redakce @redakce před 9 roky

Diskuse ke článku: České energetické projekty pro Junckerův balíček

Plné znění článku: České energetické projekty pro Junckerův balíček

Anotace článku: Česká vláda má za za úkol vybrat projekty, které by podle Junckerova investičního balíčku byly financovány dílem Evropskou unií a dílem soukromými investory. Které projekty to jsou a mají naději na úspěch?

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele

Registrovat

Nejnovější příspěvky

BV Bohuslav Vintr @bohuslav.vintr235

Přípojku elektřiny budete potřebovat i při používání FV a pro kogeneraci i tu plynovou. Díval jste se také někdy na…

před 9 roky

VK Václav Kopal @vaclav.kopal

SS energie se na rozdíl od st dá na domácí úrovni docela dobře akumulovat a využívat ke svícení ..... Sezónní…

před 9 roky

BV Bohuslav Vintr @bohuslav.vintr235

Ledničky, pračky, spotřebiče..... Ty se ale většinou vyrábějí v Číně a mateřské podniky Siemens, Miele, Elektrolux,…

před 9 roky

13 odpovědí

Zobrazit všechny reakce

VK Václav Kopal @vaclav.kopal před 9 roky

Mě by docela zajímalo, z jakého balíčku se vycházelo když ve středověku vystavěli pánové Ruthard, Krčín... geniální jihočeskou rybniční soustavu jak počítali NPV, IRR ...
Mimochodem, pokud by bylo propojení Lipno - Dunaj při povodních 2002 tak není v Praze 3m vody - to se dává blbě do tabulky.

BV Bohuslav Vintr @bohuslav.vintr235 před 9 roky

VK Václav Kopal @vaclav.kopalTenkrát se sice podobné zkratky nepoužívaly, ale pokud vím tak ekonomickou návratnost stavby jihočeských rybníků měli dobře spočítanou.
Z bažinaté krajiny málo vhodné na pěstování čehokoliv udělali výdělečné rybníky z kterých už tenkráty byly ryby vyváženy a prodávány do širokého okolí.
Jak mohla být místní krajina využívána před stavbou rybníků dokumentuje poslední kousek zachované (chráněné) původní krajiny. Když pojedete kolem Třeboně můžete si všimnout na louce několika starých roubených památkově chráněných seníků. Ty tam byly proto, že přes léto se tam kvůli močálům nedalo zajet s vozem, ani pást dobytek. Seno tam sklidili a usušili a až po zamrznutí bažin pak v zimě odvezli na zkrmení a podestýlku.
Ale zpět k článku.
Je tam přímo porovnávána možnost (za stejné finance) akumulace energie (např. z OZE) v době nadbytku, kdy má energie velmi nízkou cenu (někdy i 0) a prodej v době ceny vysoké. To je ta PVE Dunaj-Lipno.
Nebo instalace FV panelů na značnou část domů, které ale budou vyrábět převážně v době, kdy už teď máme energie nadbytek, případně ji můžeme nakoupit za cenu blížící se 0 např z Německa. S tím že dotaci (výkupní cenu) zaplatí Němci.
Pokud by se připojila taková masa nových FV, mělo by to takový výsledek, že by v době, když svítí cena elektřiny ihned klesla k 0, nebo i do záporných hodnot.
To by mělo několik důsledků, nebo možností:
1) Znovu zavést dotace za každou takto vyrobenou kWh, aby mohl být zaplacen alespoň provoz těchto FV. Otázka je, co s tou energií v době jejího nadbytku.
2) Prakticky vždy, když svítit bude je bude nutno odpojit od sítě, protože tu energii nebudeme moci spotřebovat. Ty miliardy investic "budou vyhozeny".
3) Pro dobu, kdy svítit nebude (například skoro celou zimu) stejně budeme muset mít jiné zdroje (elektrárny). Ty ale budou muset být v létě odstaveny. Otázka je, jaké to budou elektrárny. Například v Německu s velkým podílem OZE to jsou především elektrárny uhelné. Takže tam tažení zelených způsobuje nyní stále větší podíl OZE a společně s odstavováním reaktorů paradoxně způsobuje zhoršování životního prostředí.
Dalším důsledkem je pak zdražování energií, když OZE je nutno dotovat a současně je nutno udržovat záložní a vyrovnávací zdroje.
Co myslíte, že by si v naší situaci vybrali pánové z rodu Rožmberků a jejich "technici" jako Jakub Krčín a spol. Ostatně už tenkrát byli určitě v pozadí dnes zapomenutí bankéři, kteří to financovali a uměli si spočítat, na co je výhodné půjčit. Naštěstí tenkrát nebyli žádní Zelení, kteří by vymýšleli nesmyslné dotace. A přitom ti pánové i bez zelené ideologie na životní prostředí mysleli a výsledek přetrval století a může nám ho závidět (a závidí) celý svět.

JN Josef Novák @josef.novak269 před 9 roky

Myslím, že nejsmysluplnější je podpora rozvoje EPC. To ve svém principu nemusí stát ČR skoro nic. Jde jen o to dostatečně rozšířit povědomí o obchodních modelech umožňujících prodávat úspory energií a třeba poskytnout státní garance na úvěry. A začít by se mohlo na státním.
Pro zájemce, jak to funguje: https://www.youtube.com/watch?v=iBQ1K90z…

YouTube - Jigar Shah Whiteboard…

JS Jan Schindler @jan.schindler před 9 roky

Dobrý den,

já si nemyslím, že to jsou špatné projekty.

Já jsem jen chtěl napsat, že řada věcí na světě je dobrých, ale když nenajdou investora, tak se neuskuteční.

Když EU dá do projektů 16 mld. a zbytek soukromí investoři, tak už vidím, jak to pro energetiku dopadne, když do ní nikdo nechce investovat. S dálnicemi je to ale asi jiné.

BV Bohuslav Vintr @bohuslav.vintr235 před 9 roky

JS Jan Schindler @jan.schindlerPak si tedy položme otázku, proč do energetiky dnes nikdo nechce investovat. Respektive do ní nechce investvat bez pořádně "tučných" dotací.
Hlavní příčinu vidím v tom v jaké výši a jakým způsobem byly zavedeny dotace OZE. K tomu patří kromě selhání systému dotací také selhání systému emisních povolenek, které měly naopak omezit zdroje energie neúměrně zatěžující životní prostředí.
Dnes je totiž taková patová situace, že nikdo nechce investovat (bez dotací a někdy ani s němi) do žádné energetiky. Spousta peněz je ve formě dotací blokována (po dobu 20 let od připojení), tedy ještě zhruba dalších 15 let v garantovaných výkupních cenách OZE. Za loňský rok se udává cca 35 mld kč, tedy zhruba 1,3 mld €. V € jsem to přepočítal pro srovnání, abychom si mohli lépe uvědomit, že i ty největší v článku uvedené projekty bychom mohli lehce financovat cca částkou jednoroční podpory výkupních cen OZE.
Zastánci dotací OZE rádi zdůrazňují:
a) Že OZE snižují cenu elktřiny. Ovšem, na burze i díky OZE cena elektřiny klesá. Jak by taky ne, když OZE elektřina je účetně dodávána v podstatě zadarmo.
b) Ale nedodávají k tomu, že skutečná cena elektřiny z OZE je vlastně pěkně vysoká. Za minulý rok to u nás vycházelo za všechny OZE skoro 4 kč/kWh (ale např u samotné FV někde kolem 10 kč/kWh). Jen se to neplatí jako silová elektřina, ale v kolonce podpora OZE.
V důsledku platíme mnoho peněz za málo vyrobené OZE elektřiny. Navíc u FV ap. je využitelnost jen cca 20%. To znamená, že z nějakého průměrného výkonu (daného tou využitelností) se někdy vyrobí 5* více a někdy také nic.
Takže pokud bychom chtěli mít stálý výkon 5 (třeba MW), museli bychom ve skutečnosti mít FV se špičkovým výkonem 5 a k tomu záložní špičkový zdroj s výkonem 5, který by ale vyráběl jen někdy, což by výrobu prodražilo.
A nebo by to šlo také udělat tak, že by byl výkon FV třeba 10 z čehož by se přebytky v době vysokého výkonu akumolovaly tak, aby byl opět zajištěn stálý výkon 5. Ovšem zase je tu otázka celkových nákladů a také vůbec technická proveditelnost akumulace, pokud bychom uvažovali výrobu a spotřebu celé ČR.

BV Bohuslav Vintr @bohuslav.vintr235 před 9 roky

Na počátku bych chtěl podotknout, že pro celkové zhodnocení zde uvedených projektů nemám dostatečné informace. Tedy další, co napíši berte jen jako zhodnocení některých aspektů "na druhý pohled" bez ambicí určit pořadí, ekonomiku, nebo proveditelnost jednotlivých návrhů.
Trochu více se zaměřím na projekt Dunaj-Lipno, protože i autor článku se oněm zmiňuje více (samostatný odstavec na konci) a projektů, které patří do podobné kategorie.
V kontextu je potřeba si uvědomit, že jednou z podmínek, aby bylo možno více rozšířit OZE zdroje typu VtE a FV (u nás jde hlavně o FV) je vyřešení skladování elektřiny a rychle spustitelných záložních zdrojů vyrovnávajících výkon OZE.
Tak tedy Dunaj-Lipno: využití stávající vltavské kaskády, obří PVE. Udává se výkon až 1000 MW. Beru střízlivěji udávaný max. výkon současné vltavské kaskády 750 MW. Uvádějí se mnohadenní cykly.
Náklady 1,5-2 miliard €. 1 MW výkonu přijde na 0,0027 miliard €.
CSCeP: Skladování elektřiny do stlačeného vzduchu. Výkon 60 MW 40 hodin. Náklady 0,036 mld €. 1 MW za 0,0006 mld €.
Smart metering na to jde "z druhého konce". Místo doby výroby se snaží ovlivnit dobu spotřeby. Otázka je jak (a do jaké míry) na to zákazníci-spotřebitelé budou chtí a hlavně budou moci reagovat. Například já osobně, stejně jako firma ve které jsem zaměstnán svoji spotřebu prakticky přesunout nemohou. Respektive část svojí domácí spotřeby elektřiny, která přesunout jde už nyní provozuji na 8 hod NT převážně v noci. Náklady 0,7-1,4 mld € a výsledek nepředvídatelný.
Orlík. Výkon 160 MW, náklady 0,09 mld €. Za 1 MW 0,0006 mld €.
Dále se mimo projekty zmiňuje možnost instalace FV na střechy za srovnatelné 2 mld € na 16% domů s ambicí poloviny spotřeby v těchto domech. To vypadá "papírově" pěkně. Ale jako už jsem uváděl dříve: Je potřeba si uvědomit, že to jakžtakž může fungovat v létě, kdy budou ale přebytky. Například já osobně bych přes poledne (největší výkon FV) doma mohl spotřebovat minimum. Naopak v zimě, kdy mám spotřebu nejvyšší (a dalo by se uvažovat i o topení elektřinou) je využitelné solární záření (s více než zanedbatelným výkonem) pouze v řádu jednotek hodin za měsíc.
Tedy se oklikou dostáváme zase k problému z čeho napájet v zimě spotřebiče závislé na výrobě z OZE (hlavně FV) včetně stále více se rozšiřujícího topení a ohřevu vody tepelnými čerpadly.
Nicméně mnou vypočtené náklady na 1 MV výkonu mohou být určitým vodítkem. Jasně vyhrává Orlík s o řád nejnižšími náklady a přitom příznivé životnímu prostředí. Bohužel tam asi nejsou peníze hlavním problémem.
Také Dunaj-Lipno vypadá zajímavě. Kromě poměrně příznivé ceny za MW výkonu jde o to, že se vlastně využije stávající technologie téměr bez negativních zásahů do životního prostředí. Naopak se udávají i vlivy kladné. Vysoký potenciál akumulace energie potřebný pro další rozvoj energetiky směrem k využívání OZE. Podle mého názoru rozhodně lepší podpora OZE, než formou dotace pomocí garantované výkupní ceny. Nezanedbatelný by byl i význam politický - mezinárodní spolupráce.