Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Přívod vzduchu do krbu

Autor: František Nový
Datum: 19.05.2012 08:58
uživatel: 100543


Byl jsem proti externím přívodům vzduchu do krbu.

Argumenty proti externímu přívodu vzduchu:

1/ Do krbu se nasává studený vzduch, který se musí v krbu ohřívat - odebírá vyrobené teplo = energetické ztráty. (Určité procento tepla krb předává studenému vzduchu)
2/ v případě nasávání z interiéru krb zajistí přirozené větrávání (odsávání) "zaprděného" vzduchu. Větrat se musí tak jako tak. Proto se toto nedá považovat za energetické ztráty.

Vždy se musí dostat do krbu stejné množství vzduchu z venku. Buď přímo z venku a nebo přes interiér.
S tím rozdílem, že v případě přívodu vzduchu z interiéru bude v domě čistčí vzduch a do krbu se bude dostávat předehřátý vzduch.

3/ pokud se večer přestane topit a krb v noci úplně vyhasne, tak komínový efekt bude v případě externího nasávání, nasávat ledový vzduch do krbu a dále do komína. Kovovu konstrukci krbu to bude silně ochlazovat a třeba od 2hodin do rána krb bude fungovat jako lednička. Protože nikdo ve 2 hodiny nebude vstávat aby zavřel externí přisávání vzduchu.
4/ nadruhou stranu v případě nasávání z exteriéru bude komínový efekt vysávat teplý vzduch ven. Tj větrání bude pokračovat i v noci.
Energeticky opět teoreticky stejné s tím rozdílem, že druhá varianta zároveň zajistí výměnu zaprděného vzduchu za čerstvý. Kdyby jsme totiž větrali i ve variantě přívodu vzduchu z exteriéru tak ty ztráty jsou dvojnásobné.



Prosím o názor jen co chtějí psát k tématu. A ne ty co sem chtějí napsat že topení krbem je přežitek a že jen jejich nizkoenergetické vytápění je to nejlepší.....


(Editováno 26.1.2016)
Argumenty pro externí přívod vzduchu:

1/ Můj známý co má krb bez externího přívodu vzduchu fungoval naprosto v pohodě do té doby než si koupil výkonnou digestoř. Stará digestoř a ani nevýkonný větrák v koupelně a na záchodě nepřetáhly komínový tah. Takže byl naprosto v pohodě. Nyní si na to musí dávat pozor. K problému u něj nyní dochází hlavně při roztápění, když je malý tah komína. To si vůbec nemůže dovolit digestoř pustit. Když už je komín horký a má velký tah, tak digestoř sice komínový tah nepřetáhne, ale hoření začne být nekvalitní a bylo by asi otázkou času než by vyhrála digestoř.

2/ Přílišné větrání také není to pravé ořechové. Komínová klapka nelze 100% uzavřít z důvodu bezpečnosti. A tak komínem proudí vzduch i když krb nehoří. Musí se tedy udělat i klapka na uzavírání přívodního vzduchu z interiéru, tak aby v případě nepoužívání krbu nevznikal komínový efekt - tj sání teplého vzduchu z místnosti komínem.

*****

Osobně jsem si od té doby (od příspěvku z roku 2012) již nechal krb postavit s externím přívodem vzduchu.
Chtěl jsem ale udělat přepínací klapku na přívodu vzduchu proto, abych si kdykoliv mohl místnost vyvětrat nasáváním z vnitřku a zvýšit účinnost krbu a zase přepnout zpět na externí přívod. Ale nenašel se žádný krbař, který by mi to tak udělal :(


*****
Známý, má krb o výkonu 7kW bez externího přívodu, já mám 6kW s externím přívodem vzduchu. Oba máme patrové nízkoenergetické domy. Takže to mohu porovnat.

1. Na pocit je ten jeho 7kW krb výkonnější o víc než o ten 1kW. (nesaje ledový vzduch z venku a to je subjektivně znát)
2. Když naše rodiny spolu slaví (například silvestra), tak vzduch u něj v obýváku je příjemný, není až tak vydýchaný, zaprděný. Klima u něj je jednoznačně lepší. Když je u nás hodně lidí, tak se u nás musí jedině otevírat okno a větrat - občas udělat průvan.
3. U něj je naopak nepříjemné to, že je cítit tok chladnějšího vzduchu z předsíně pod dveřmi.

odpovědět na příspěvek

Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat.
Zobrazit všechny příspěvky zobrazuji 1 - 30 z 107   starší >>
Příspěvky
Autor: Slivo Trnka
Datum: 07.02.2017 12:32 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 124603
reakce na ...
Keď čítam rôzne fóra okolo krbov, kde sa hovorí o prívode vzduchu z exteriéru, vždy sa tým myslí prívod cerstveho vzduchu do ohniska. Čiže oheň má čerstvý vzduch a my dýchame ohriaty, zaprasený a vydychany vzduch.
Ja som pri stavbe krbu riešil prívod čerstvého vzduchu z exteriéru pod krbovu vložku, kde sa ohrieva a prieduchmi prúdi do miestností.
Ohnisko na svoju činnosť je nútene nasávať vydychany a zaprášeny vzduch z interiéru.
Počas viacročneho používania mám len tie najlepšie skúsenosti.
-Prakticky neviem čo je to vydychany vzduch v miestnosti aj bez vetrania.
-Pretoze sa ohrieva čistý vzduch, nevznikajú na vyduchoch čierne miesta. Keď sa ohrieva vzduch z miestnosti, prach sa spaľuje na krbovej vlozke a z toho tie čierne výduchy.
-V zime má vonkajší vzduch zákonite nižšiu relativnu vlhkosť, preto nehrozí nejaká vlhkosť v dome.
-V noci nehrozí prievan do komína.
-Straty pri ohrieva studeného vzduchu sú pri výkone krbovych vloziek zanedbateľné.

Autor: Václav Fígl
Datum: 08.02.2017 19:50 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 122323
reakce na ...
Mám to takhle u krbovych kamen a super. Vzduch z venku vyveden za kamny v rohu KG 125, venku klapka.Jediné, co bych udělal jinak, je, že bych do potrubí vložil tlumič hluku. Občas je hodně dobře slyšet sousedova psa. Uvažuji,že buď sejmu jezevčíka :-), nebo dám tlumič na trubku KG za kamna.

Autor: Karel Kopfrkingl
Datum: 10.02.2017 19:09 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 119678
reakce na ...
Pak máte oba štěstí, že nemáte za souseda čoudila. Občas když v zimě projíždím nějakou vyuzenou vesnicí, tak mít tento způsob zapojení musí být pro zlost. Ale tam, kde je vzduch čistý je to určitě super :-)

Autor: Jaromír Jaitner
Datum: 01.11.2017 11:16 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 108090
reakce na ...
Zdravím. Sice starší příspěvek, ale... Píšete, že máte klapku venku na KG125. Jak ji ovládáte? Díky za odpověď.

Autor: Lukáš Březina
Datum: 06.02.2017 15:56 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 122469
reakce na ...


Ahoj, chceme dělat krbovou vložku v místnosti, kde je SDK strop - parozabrana - 20cm izolace - trámy - 30cm izolace - OSB deska - půda. Komín - schiedel absolut prochází skrz tyto vrstvy. Podél komína bych chtěl do krbové vložky natáhnout ext. přívod vzduchu. Vzhledem k tomu, že v obestavbě krbové vložky může být až cca 300°C, je asi nejrozumnější ten přívod ext. vzduchu udělat v kovové flexibilní trubce. Ten přívod vzduchu bych chtěl brát z půdy (cca 2m). Jakým způsobem podél komína vést tuto trubku na půdu, skrze všechny jmenované vrstvy, aby nebyly ohroženy tyto materiály ? Vata, trámy,... Předpokládám, že se ta trubka trochu ohřeje... Mám tam udělat stěnu z Silcy nebo Grenasolu? Zároveň, stačí SDK strop oizolovat deskami Silca nebo Grenasol - a zároveň také zdi, aby byla zaručena požární bezpečnost?

je nutné na přívod vzduchu dát automatickou klapku nebo stačí manuální?

Děkuji předem mnohokrát.

Autor: Lubomír Jindra
Datum: 29.12.2016 00:36 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 120146
reakce na ...
Mám krbovou vložku AQUAFLAM s výměníkem, 12kW s plně automatickou regulací, přívod vzduchu ze sklepa. Celý systém jsem pečlivě dolaďoval, zde jsou mé zkušenosti:

Problém není v teplotě vstupního vzduchu - vždyť jak by mohl, v krbu je teplota několik set stupňů a jestli se tam přivede vzduch o dvacet stupňů chladnější nebo teplejší je v celkovém měřítku teplot jedno.

Problém je v množství přisávaného vzduchu.
Mám nový komín, trubka je tepelně izolovaná, takže komín má vynikající tah, tedy asi tak o 500% větší, než je třeba. Vsadím se že tento problém bude u drtivé většiny nových komínů, protože se všichni sichrují. Výrobce raději udá potřebu silnějšího průměru než je ve skutečnosti třeba, projektant a normy pro jistotu navrhují větší výšku komínů atp. Ve výsledku se do krbu i při "zavřeném" přívodu vzduchu a "zavřeném" komínu dostává stále moc vzduchu, který vnitřek krbu ochlazuje. A ochlazoval by ho i kdyby měl teplotu 50°C. Obzvláště v dnešní době sekundárních a terciálních přívodů je to zlo.

Vyřešil jsem to přidáním automatické klapky na komín nad krbem, která do komínu přisává falešný vzduch, čímž snižuje tah vzduchu z krbu. Je na ní jednoduchý knoflík s těžítkem, kterým se nastaví požadovaný tah. Výrobce požaduje obvykle min 12Pa, jako nejlepší jsem našel hodnotu 15Pa, což je podle chování klapky mnohonásobně méně, než tah, který komín má, když se topí.

Řešení vypadá tak, že vzadu za krbem je na přívodu vzduchu téčko, jedna větev jde do krbu a druhá nahoru a je napojena přímo na tu klapku. Klapka tak do komína zbytečně nevypouští teplý vzduch z okolí krbu, ale studený vzduch ze sklepa. (v bytném prostoru mám vzduchotechniku s rekuperací, takže mi to nedělá brikule v rovnováze vzduchu ven/dovnitř.)

Naprosto zásadním zůsobem se snížila spotřeba dřeva, odhaduju tak o 50 - 60%. Plameny v krbu jsou klidné. Dostatečnou teplotu pro perfektní fungování teplovodní vložky stačí zajišťovat i řeřavé uhlíky s malými plamínky =právě proto= že do horních částí krbu nefuní kvanta studeného sekundárního a terciálního vzduchu, který je potřebný jen v určitých fázích hoření. Přitom sekundární spalování funguje bezvadně dál, řekl bych možná i o něco lépe.

Zapalování krbu bezproblémové, suché dříví podpaluji malým kouskem pepa (zkoušel jsem různé jiné drahé "ekologické" a pepo je jednoznačně nejlepší) a vůbec nepoužívám třísky, rovnou malá polínka.

Jediné co se zhoršilo - při přikládání se musí opravdu pomalu dle pokynů výrobce - otevírat dvířka aby to do místnosti nezakouřio. Dříve při tom megatahu bylo prakticky nemožné aby do msítnosti uniklo sebemnší množství kouře.

Nyní se mi do krbu dostává přesně takové množství vzduchu jaké je třeba. Když funguje sekundární spalování tak to znamená, že tento vzduch má teplotu kolem 800°C. Je tedy patrné, že je úplně jedno, jestli má přívodní vzduch -20 nebo +20.

Ještě dodám že k tomuto řešení mě dovedla zkušenost firmy, prodávající tyto krby. Psali že řešili problémy s přehnaným hořením u mnoha zákazníků a nakonec dospěli právě k řešení, že instalovali regulaci tahu komína a nastavili na tah 14Pa a pak bylo vše v pořádku. Potvrzuji, jen já to nemám čím změřit, je to nastaveno podle stupnice na knoflíku regulace.


Jinak automatická regulace pozná, když oheň dohořel a "zavře" vzduchovou klapku, Ovšem sek. a ter. vzduch jsou otevřené vždy, takže nějaké proudění skrz krb vždycky je.

Autor: Pavel Badovský
Datum: 15.01.2017 01:37 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 115378
reakce na ...
Regulační automatická přisávací klapka je sice super věc protože zamezí postupné zvyšování tahu a tedy nežádoucího zvyšování výkonu spotřebiče, ale vůbec neřeší problém s případným únikem zplodin, ba naopak protože v momentě kdy ji připojíte na venkovní vzduch začne být topeniště ještě náchylnější k případné hrozbě úniku zplodin zejména v případě že by zároveň nebylo vyřešené přisávání pro hoření. To už teď pociťujete při přikládání jak ostatně přiznáváte. Komín si totiž bude přisávat přes klapku a nesníží tah v případě podtlaku v místnosti a tok zplodin v připojeném kouřovodu se může zastavit.
Čili měl bych trochu obavy aby lidi kterým hrozí že jim digestoř otočí tah to nepochopili tak že jim to vyřeší přisávací komínová klapka s připojením na venkovní vzduch protože by to správně měli napojit naopak tak aby to bralo vzduch z místnosti a klapka se v případě podtlaku automaticky zablokovala.

Jsem pořád toho názoru že to že krb vyměňuje v interiéru vzduch je považováno za výhodu, jen se to musí ošetřit tak aby byl šikovně zajištěn přívod například formou té ventilační smyčky. Nedostatečné provětrání utěsněných prostor což je dneska všeobecný problém RD.

A jinak bych si ještě dovolil podotknout že rozdíl v teplotě když venku mrzne ( což je právě moment kdy je potřeba nejvíc topit) a pokojovou teplotou není 20°C ale až 40°C a jedno to není protože to například zchlazuje místa kde topeniště přisává což vede ke kondenzaci v určitých zónách a ke korozi a deformaci, praskání šamotu atp. Podobně by jste mohl tvrdit že chlad nezhoršuje spotřebu u spalovacího motoru atp.

Autor: Petr Svoboda
Datum: 26.01.2016 09:30 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 121740
reakce na ...
Zdravím,
Jen chci dodat k tomuto tématu, že jsme si pořídili před novým rokem s ženou vytoužená krbová kamna o výkonu 9kW.Jelikož tomu moc nerozumíme, rozhodli jsme se oslovit jednu krbařskou firmu,ta nám vše propočítala,doporučila,namontovala nerezový komín a dodala i kamna. Vše s příslušnými papíry a revizí.Všechno fungovalo jak mělo do té doby než se nám potkalo topení v krbu a odvětrávání větrákem v koupelně (přes uzavřené dveře) Totálně nás kamna vykouřila, protože se kouř vracel přes dvířka zpět do místnosti. Naštěstí v místnosti nespíme, tak se nestalo krom vyuzení nic tak hrozného.
Štve mě jen to,že kdyby mi na začátku řekli, že se toto může stát, udělal bych ten ex.přívod vzduchu hned a nemuselo k tomu vůbec dojít.
Nebo je jiná varianta, jak se tomu vyvarovat. Jo a máme ještě stará kastlová okna,tak předpokládám, že mikroventilace tam určitě je.
Díky za případné komentáře.
Přeji hezký den,ahoj.

Autor: Petr Malík
Datum: 26.01.2016 10:02 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110233
reakce na ...
A co upravit to odvětrávání koupelny tak, že pokud větrák odsává zároveň by se (automaticky) v koupelně otevřela klapka která by umožnila zase vstup vzduchu do koupelny zvenku, jakmile by větrák vypl klapka by se uzavřela tím by se tlak v koupelně vyrovnával a nevznikal by "podtlak" který mění tah komínu, bylo by to jednodušší
Je-li v koupelně otvíratelné okno co ho osadit spínačem dokud ho neotevřete (alespoň na škvíru) větrák se nespustí.
Je-li odsávání zapínáno manuálně pak vždy když se odsává pára otevřít větračku.....

P.S.
Aby to nebylo nepříjemné že jde do koupelny klapkou "studený vzduch" šla by vhodně osadit i samostatně kdekoliv např. před koupelnou ale musela by být propojena s odsáváním v koupelně zkrátka by jen vyrovnala tlak a mohla by na ní být připojena i digestoř v kuchyni jsou-li s tím podobné problémy....

P.S.
A ještě by to šlo udělat jinak odvětrávací klapku umístit v místnosti s kamny a propojit s kouřovým čidlem to by mohlo mít i tu výhodu že by napomohla tahu komína i při zhoršených tahových podmínkách venku, většinou by ale byla uzavřená což na rozdíl od CPV je možná výhodnější protože tam bývají někdy problémy (záleží jak je to řešeno) s "chlazením potrubí" kondenzací na stěně kamen ač je to "uzavřené" apod.

Autor: Pavel Badovský
Datum: 26.01.2016 10:50 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 115378
reakce na ...
Já mám tu zkušenost jak už jsem tu psal, že se to stane jen při roztápění či těsně po přiložení do již téměř vyhaslého topeniště, prostě když není tak v komínu. Zajímalo by mne zda to nastalo při běžném provozu či při roztápění a zda to šlo z přímo kamen nebo jen z netěsného kouřovodu. A jestli máte takto těsný dům a nejedná se o pasiv s rekuperací, tak bych řekl že špatně už je sám o sobě vymyšlený ten dům z hlediska ventilace a měl by jste s tím něco dělat nejen kvůli těm kamnům jestli nechcete dýchat nějaké plísně atd.

Autor: František Nový
Datum: 26.01.2016 11:31 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100543
reakce na ...
Větrák v koupelně? Jaký má výkon? Většina větráků v koupelnách má naprosto nicotný tah, aby dokázala změnit tlak v celém domě.

Jinak, editoval jsem svůj příspěvek, dle nových zkušeností.

Autor: Petr Malík
Datum: 26.01.2016 12:40 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110233
reakce na ...
Na přívod vzduchu z interiéru nemusí být uzávěra v době kdy se v topidle netopí stačí když je zavřené a uzavřít na topidle všechny vzduchy tudíž k odsávání vzduchu z místnosti kdy se netopí komínovým tahem nedojde, pokud by topidlo jak se to dnes někdy dělá mělo např. neuzavíratelný přívod terciálního nebo sekundárního vzduchu pak tam možná ale i tak je tato ztráta zanedbatelná.

Autor: František Nový
Datum: 26.01.2016 13:06 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100543
reakce na ...
Mám krb od firmy BeF a v krbu hoří i když mám šoupě na přívod vzduchu zavřené. Sice hoří tak na 30% ale hoří.
Tak nevím jestli ta nětěsnost je kvůli firmě BeF a nebo jestli je tam kvůli bezpečnosti, například aby v krbu nevznikly plyny, které by se vznítily až po otevření krbových dvířek.
Proto je dobré mít nezávislou klapku na 100% uzavření přívodu vzduchu. Krb nemám jako jediný zdroj tepla a tak nechci aby mi krbem, v období kdy topím automatickým kotlem, proudil studený vzduch z venku.

Autor: Petr Malík
Datum: 26.01.2016 13:18 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110233
reakce na ...
Já mám kamna a ta jsou celouzavíratelná když je uzavřete vč. klapek tak uhasnou, čili jakmile v kamnech netopím zavřu klapky a na 100% komín neodtáhne nic....

Autor: Karel Kopfrkingl
Datum: 26.01.2016 15:07 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 119678
reakce na ...
Já mám krbovky od Haas a Sohn a taky nejsou 100% těsné. Když vše zavřu oheň se utlumí, ale kamna rozhodně nechcípnou. Asi je to opravdu záměrně.

Autor: Pavel Badovský
Datum: 26.01.2016 15:24 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 115378
reakce na ...
A na co 100% uzavření? Chystáte výrobu dřevěného uhlí?

Autor: Petr Malík
Datum: 26.01.2016 16:59 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110233
reakce na ...
Ne nechystám výrobu dřevěného uhlí ale když kamna netopí tak je jednoduše uzavřu a není možné aby mi komín odsával teplo z interiéru tudíž nepotřebuji žádnou těsnou klapku na uzavření přívodu interního vzduchu, jak jsem ale již psal ty sekundáry a terciály atd. co dnes výrobci nechávají "trvale otevřené" neznamenají většinou zásadní ochlazení místností přez komín když se netopí....
Já jen reagoval na to že je třeba mít "uzavírání přívodu interního vzduchu do kamen"

Autor: Pavel Badovský
Datum: 26.01.2016 20:09 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 115378
reakce na ...
No já reagoval na p. Nového v tom smyslu proč výrobci neumožňují 100% uzavření, ale v pohodě. Každopádně on řeší že nechce aby mu proudil vzduch z venku skrz kamna do komínu, protože se zřejmě se obává že takto chlazená kamna budou fungovat jako chladič interiéru, a vy zase řešíte přisávání do kamen z interiéru, čili úplně jiný problém, což by ovšem jak uvádíte problém neměl být vzhledem k dostatečnému odporu topeniště, a navíc já zase dodávám že určité odvětrání vydýchaného vzduchu, pakliže by k němu došlo, by bylo spíše žádoucí. Jediná varianta kdy má smysl 100% externí klapka u krbu je když je napojení do obezdívky jako tkzv. ventilační smyčka ( viz. můj příspěvek hodně nahoře), protože tam by v případě mrazu mohl vzniknout nepříjemný průvan.

A potom ještě bych si dovolil poznámku k tomu "terciálnímu vzduchu". Primární vzduch jak už název napovídá je prvotní okysličení nutné ke vzniku ohně, čili na začátku. Sekundární je potom vzduch přidávaný teprve do plamene (po celé jeho dráze až k momentu odlivu do kouřovodu, čili na konci) kdy za dostatečné teploty dohoří plynné látky které plamen obsahuje a které jsou zatím nespálené vlivem obsence kyslíku způsobené předchozím vyhořením v primáru. Správným nastavením těchto dvou přísunů dojde k dokonalému turboefektu, tedy k úplné reakci vyhoření. Kdyby tedy existovalo něco jako třetí okysličení tedy to terciální, muselo by proběhnout někde až za tím sekundérním, což je úplný nesmysl. Je to jako by jste se snažil vytvořil nový tón ve stupnici nebo úplně novou barvu duhy. Ve skutečnosti se může jednat maximálně o kombinaci těchto dvou způsobů okysličení. To že výrobce přidá třetí trysku samostatně ovladatelnou které fouká někam do ohniště a nazve to významně jako "terciální", aby vzbudil u laika dojem že se jedná o nějakou novou revoluční věc, neznamená že to tak je. On pouze rozdvojil to sekundérní což v podstatě vůbec ani nemusí být ku prospěchu věci a jedná se o stejnou komerční blamáž jako tomu bylo u čtvrtého komínu Titaniku.

Autor: Petr Malík
Datum: 26.01.2016 20:29 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110233
reakce na ...
Ano moje zkušenost je taková že k dokonalému spálení opravdu stačí dobře řešený sekundární vzduch.
Terciální jsem použil proto, že výrobci opravdu do topenišť přidávají ještě "další přívody vzduchu" jež označují tímto termínem a jež bývají většinou "neuzavíratelné" tedy "přednastavené", ta neuzavíratelnost je právě předmětem řešení pana Nového. Čili slovo "terciální" jsem použil jen proto že se to tak označuje bez ohledu na to, jakou to má nebo nemá funkci nebo do jaké míry to je či není reklamním tahem to ponechávám k diskuzi ostatním :-)

Autor: Martin Mrazík
Datum: 28.01.2016 18:15 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 121373
reakce na ...
Myslím, že byste se mohl mrknout na variantu výměny ventilátoru v koupelně za lokální rekuperaci. Jde o to, že na rozdíl od větráku, který jen odsává vzduch z interiéru a vytváří podtlak, lokální rekuperace zajišťuje i přívod stejného množství čerstvého vzduchu, jako je odtah špatného vzduchu ven. Takže už by neměl vznikat žádný podtlak způsobený větrákem. Bonusem je že vám rekuperace vrátí zpět cca 70% tepla z odsávaného vzduchu, které vám ventilátor bez užitku jen vytáhne ven. Na trhu je toho víc v různých cenových relacích. Některé jsem viděl, že jsou přímo určeny k výměně za ventilátor. Mrkněte třeba na rekuperace od Korada (Korasmart 1200), nebo DL 50, nebo Enex 1002. Určitě toho najdete víc.

Autor: Roman Vik
Datum: 16.01.2019 10:13 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 124951
reakce na ...
Tímto dané nevyřeší. Lokální "rekuperátory" s mizernou účinností pracují (možná ne všechny) na principu cyklování. Tedy chvíli sají, chvíli tlačí.. Výfukem nahřívají vnitřní materiál a poté při sání předávají teplo z tohoto materiálu do vnikajícího vzduchu. Tedy podtlak/přetlak.

Autor: Petr Zíka
Datum: 16.01.2019 17:41 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100057
reakce na ...
Některé lokální rekuperátory tak pracují (chvíli sají, chvíli foukají), ale umí se ve dvojici synchronizovat - když jeden saje, druhý vyfukuje.

Autor: Martin Mrazík
Datum: 22.01.2019 11:18 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 121373
reakce na ...
Samozřejmě jsem neměl na mysli tyto "hloupé" rekuperační jednotky a ani v těch mnou uvedených příkladech typů není žádná taková, o které píšete. Uvedené "lepší" jednotky i od jiných výrobců, pracují tak, že SOUČASNĚ tahají vzduch z venku i zevnitř (buď je roura rozdělena na 2 poloviny, každá pro opačný směr a mezi nima je výměník, nebo jako Mitsubishi Lossnay mají pro každý směr svou rouru a výměník je ve vnitřní jednotce. Pak by měl být poměr obou směrů s neutrálním vlivem na tlak uvnitř místnosti - objektu. Může asi vzniknout malá disproporce, pokud bude zanešený filtr vstupu vnějšího vzduchu, případně jiný výkon jednoho z ventilátorů (přidřený, zanešený...), ale to je chybový stav, který je tak jako tak potřeba vyřešit. A i proto já ve své stavbě preferuji lokální jednotky, kde jednoduše vyjmu výměník z roury, obojí vyčistím včetně ventilárů a složím zpět v krátkém čase. Narozdíl od centrálních, kde si na tohle budu asi muset objednat a tučně zaplatit firmu. Minimálně to platí pro vyčištění rour tažených po celém domě. Argument, že se to "nezasírá" považuji za hloupý reklamní trik, protože mám z profesní zkušenosti chlazení našich elektronických zařízení v klimatizovaných místnostech filtrovaným vzduchem a vím, co se přes filtry za čas stejně dostane.

Autor: Karel Vávra
Datum: 30.12.2015 23:59 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 121426
reakce na ...
Toto je vskutku zajímavé téma. Vzhledem k tomu, že jsem se z jistých důvodů (extrémně nízká vlhkost vzduchu) začal zajímat o externí přívod ke krbu.

Po důkladném studiu tohoto vlákna jsem seznal, že pan Nový je asi absolutista. Dám příklad: mám dva némlich stejné domy a v jednom je krb s nasáváním z interiéru a v druhém není žádný krb. Proč by mělo tedy při přirozeném větrání (netěsnostmi) ale i občasným otevřením oken či dveří domě BEZ krbu chybět dejme tomu těch 400m3 vzduchu který dům s krbem "vyvětrá" navíc ? (mám na mysli normální topení o délce třeba 8h). Nedokážu si představit, že by se v domě bez krbu lidi dusili zaprďeným vzduchem a naopak že by se v domě s krbem vůbec nemuselo větrat otevřeným oknem ... musí se.

Mě bez znalosti nějakých čísel a bez nutnosti nasávat do domu další stovky kubíků studeného vzduchu navíc a s přihlédnutím k jistým zanedbatelným nevýhodám vychází, že prostě externí přívod bude výhoda. Asi jako kdybych vyměnil krb za elektrickou spirálu o stejném výkonu - ta taky nepotřebuje nikde nic nasávat.

Ono počítat, jestli je to energeticky trošku lepší tak nebo onak mi nepomůže v případě, když řeším věc související a tou je vzdušná vlhkost. Pokud dům normativně větrá přirozeně, nepotřebuji toto větrání ještě zdvojnásobit, když se jedná, mimo základovu desku o naprosto (stavebně) suchou stavbu (roubené dřevo, dřevěné podlahy a podhledy, sádrokartonové stěny a příčky).

Takže při aktuálním překonávání celkem silného kašle a průměrné vlhkosti cca do 30% na relativní přínosy - a spíš negativa krbu bez exterího přívodu kašlu.

Autor: Petr Malík
Datum: 31.12.2015 09:42 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110233
reakce na ...
Dobrý den

K infiltraci vzduchu "netěsnostmi" zajisté dochází i bez topidla na TP v interiéru, nedá se to ale srovnat s tím, když topidlo na TP v interiéru je (bez ext. přívodu vzduchu) , neboť prostřednictvím komínového tahu vzniká v interiéru určitý "podtlak" který infiltraci přísunu vzduchu zvenčí "napomáhá", zároveň ale topidlo na TP produkuje dostatečné množství tepla na to aby se kryly i tím způsobené tepelné ztráty..

Uvedu příklad z praxe vytápím kamny na TP bez ext. přívodu vzduchu, za celou topnou sezónu nemusím větrat neboť vše pokryje podtlakem podporovaná infiltrace, výsledkem je zdravé příjemné klima čerstvý nezatuchlý nevydýchaný vzduch, po staletí to tak fungovalo v domcích vybavených pecemi kamny apod., a nebyly takové problémy s vodními parami, s nutností větrat (myslet na to že musím tehdy a tehdy větrat otevřenými okny)
Potřeba přívodu externího vzduchu vyvstala až "s moderními technologiemi" kdy je cílem "maximálně utěsnit" a tím minimalizovat tepelné ztráty, ovšem zároveň s tím vznikl problém " výměny vzduchu v interiéru" a tak na scénu přichází "rekuperační jednotka" která v podstatě dělá velmi sofistikovaně to, co dříve dělala přirozená netěsnost oken a dveří + kamna krb nebo třeba kachlová pec a kruh se uzavírá. Zajisté správně každý namítne že tyto moderní "přístupy" umožňují minimalizovat tepelné ztráty na úplné minimum ano to je pravda ale je to na druhé straně vyváženo "složitější technologií"...
Každý si tedy musí vybrat jakou cestou půjde, obě jsou možné....

Autor: Karel Vávra
Datum: 31.12.2015 18:25 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 121426
reakce na ...
Tak samozřejmě, souhlasím s tím, že přidaná hodnota větrání díky komínovému tahu lze leckde považovat za přínos. Dost možná, že staré, myslím tím opravdu staré domy z vepřovic, či roubené, izolace ve formě hromady sena na povale, černá kuchně či sporák s pecí, dvě izby, dvě okna 50x50 cm, prkna položená na mlatě coby podlaha .... tak tam tento efekt v topné sezóně opravdu potřebovaly.

Přínos to může být i v případě běžného domu s krbovou vložkou či kamny, která nejen že udělá i pěknou atmosféru, ale přeci jen při pravidelnějším užívání uleví výdajům na plyn či elktřinu - ale kde se denně sušej tři pračky prádla a nonstop vaří pro tři děti a dva dospělé... samozřejmě s digestoří, která ani náhodou nezdolá tah komína a ani o 0,5% nesníží efektivitu hoření :D natož aby tahala CO ( oxid uhelnaTÝ ) z vložky do interíéru ;)

Jiné je to v pasivních a nízkoenergetických domech, které mají vyšší těsnost, rekuperace, klimatizace, řízené větrání ... Tak tam externí přívod a automatická regulace hoření už je při výdajích na jiné věci jako kolektory, aku nádrže, rekuperace atp úplnou finanční srandou.... ale i funkční nutností.

V mém případě se také nejedná o nízkoenergetický či pasivní dům, ale o 10letou z 20x20cm trámů roubenou dvojpodlažní stavbu o kubatuře cca 500m3, kde je zevnitř po obvodě 20cm nobasilu,na tom fólie, sádrokarton. Ten je na 95% stěn a příček, stropy i podlahy výhradně masivní dřevo. Okna dřevěná s dvojskly a dvojitým těsněním. Vytápění primárně plynovým kotlem s max 24kW do radiátorů a k tomu teplovzdušná 12kW obestavěná vložka s přímým rozvodem do celkem čtyřech zón (cca 3/4 přízemí a cca 1/2 patra).

Vlhkost se v takové stavbě nemůže tolik (nemá moc na co) vázat jako ve zděném domě. Větrání jako takové je dostačující i bez tahu krbu a při zkoumání témata větrání - vlhkost opravdu v mém případě nepotřebuji dalších třeba 500m3 suchého zimního vzduchu. Problémem je udržet vlkost nad 40%! A to celý den běží ultrazvukový zvlčovač, sušej se dvě pračky prádla, nějaké výparníky na tělesech, pár květin, tři lidi, koupelny bez větráku, plus celodenní vaření kapustnice. V topné sezóně jsou tyto podmínky opravdu problém .... takže opravdu se to případ od případu liší a myslím, že pokud je vyřešeno větrání domu přirozeným či řízeným způsobem, není jediná námitka proti tomu externímu přivodu. Pokud máme potíže s vlhkostí vzduchu, a to je, prosím, obecně dost opomíjené téma, jak jsem při studii tohoto oboru zjistil. I kdyby to třeba trošku víc dehtovalo, či trošku míň větralo, když spočtu ceny léků na respirační nemoci u tří lidí za tři zimy, tak mám zaplacenou snad i rekuperaci :) a pět komeníků.

Šťastný nový rok přeji :)

Autor: Petr Malík
Datum: 01.01.2016 11:06 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110233
reakce na ...
Taktéž přeji šťastný Nový i celý nový rok :-)
Přisávání vzduchu z interiéru není vždy výhodné jen u "starých stavení", mnoho lidí po výměně spotřebiče i plynového který dříve bral vzduch z interiéru zaznamenalo zhoršení podmínek v bytě, domku viz. např.

https://www.poradte.cz/domacnost-a-bydleni/15088-kondenzacni-kotel-baxi-vs-vlhko-v-dome.html

Autor: Petr Malík
Datum: 01.01.2016 11:06 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110233
reakce na ...
Těch případů je víc, problémy s vlhkostí které dříve obyvatelé neměli u bytů domků bez rekuperace nastanou většinou po výměně topidla za to co neodsává vzduch z interiéru ať již jde o plynová kamna, kotlík, nebo kamna na TP a současně s výměnou oken za "těsná" nebo jen výměnou oken za "těsná" čímž se omezí i ta přirozená infiltrace i bez podpory komínového tahu...

Autor: Ondřej Říha
Datum: 01.01.2016 12:32 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 117871
reakce na ...
Vlhkost vzduchu rozhodně opomíjené téma není. U Vás je problém ve zvoleném konstrukčním materiálu - nejste první ani poslední, který má u dřevostavby nízkou relativní vlhkost vzduchu.
Takže zatímco jiní řeší, jak vlhkost snížit, vy naopak musíte vlhkost zvyšovat, cesty k tomu jsou...

Autor: Karel Vávra
Datum: 01.01.2016 14:16 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 121426
reakce na ...
Až tak problémem ve volbě materiálu bych to nenazval, ale k tomuto domu jsem přišel jako k hotovému celkem nedávno a předchozí skušenosti s "nepodřezanou" stavbou ze škvárobetonu jsou natolik tristní, že mi opačný extrém v ohledu technickem až tak nevadí :) Podle všeho, při stavbě se právě opomíjel efekt extrémně malé mocnosti jakéhokoliv materiálu, který by byl s to vázat vlhkost a zlepšovat vnitřní klima. Pokud bych stavěl tento dům teď s těmito uživatelskými zkušenostmi, určitě bych zvolil stejnou konstrukci, ale izolaci bych proved jiným, v tomto ohledu vhodnějším způsobem. Něco na způsob nepropustné folie na obvodu vlhkosti odolnější izolace a paropropustná folie pak sádrokarton, nebo něco podobného....

Jen taková perlička: při vyřezávání otvoru do obvodové stěny, použitého na dvířka pro kočku jsem odpad - špalek o rozměrech cca krychle o straně 20cm hodil do krbu, hořelo to tak, že plameny div nešlehali nahoře z komína....

zobrazuji 1 - 30 z 107   starší >>
odpovědět na původní příspěvek

Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:
Toto je nemoderovaná diskuse čtenářů portálu TZB-info. Redakce nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo příspěvky odstraňovat.