Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Izolace půdy domu

Autor: Jiří Postupa
Datum: 26.05.2012 17:22
uživatel: 109823


Dobrý den, prosím o radu k zateplení půdy (na usklad. věcí, nevytáp.), zda je možné použít polystyren a OSB nebo minerál. vatu a OSB (s 3cm odvětrávacími otvory po cca 0,5 m), jestli je potřeba parotěs. folie a hlavně otázka,
jakou tloušťku izolace byste doporučili?


(Běžná půda 1patr. domku, r.90, hurdisky, velká vrstva škváry min. 10-15 cm, beton.)

Za odpověď děkuji všem.

odpovědět na příspěvek

Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat.
Zobrazit všechny příspěvky zobrazuji 1 - 30 z 37   starší >>
Příspěvky
Autor: Miroslav Mlckovsky
Datum: 01.02.2017 10:21 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 124525
reakce na ...
Fotogalerie:
Dobrý den,

všem děkuji za věcné názory a doporučení.
Dovolil jsem si sumarizovat varianty které přicházejí v úvahu a vytvořit ilustrační náčrt.

Uvedu popis varian a chtěl bych Vás na závěr požádat o doporučení funkčního řešení především z hlediska dlouhé životnosti, tedy eliminace nežádoucí kondenzace u dřevěných konstrukcí.

Pro všechny varianty bude totožné zateplení střechy ve složení:
1) nová plech. krytina
2) provětrávaný dřevěný rastr s odvětráním do hřebene střechy
3) stará plech. krytina která bude sloužit jako pojistná folie
4) dřevěné bednění
5) 30cm vaty
6) parozábrana

Dále bude totožný záklop 2x18mm OSB perodrážka s odvětráním na krajích + vrtané větrací otvrory, pod záklopem 2cm větrací dutina. Pokud bz to měl být benefit, mohl bych OSB nahradit dřevěnýma fošnama bez konstrukčního spoje na tupy sraz.

No a nyní varianty oné komplikované podlahy:

1) do dutin mezi trámz je vložena pouze skelná vata

2) dutina mezi trámy je vyložena parozábranou do vaničky, která by byla takřka po celé výšce trámů, vanička vyložena skelnou vatou

3) dutina mezi trámy je vyložena parozábranou do vaničky, která by byla takřka po celé výšce trámů, do vaničky vložena deska EPS polystyrenu, dotinka mezi parozabranou a EPS vyplněna montážní pěnou která by díky své expanzi precizně přitlačila parozabranu na trámy

4) do dutin vložena geotextilie a do vaničky nastříkána měká PUR pěna s difuzně otevřenou struktůrou ( tedy aspon to výrobce uvádí )

5) totožné jako varianta 4. pouze s použitím tvrdé, tedz difuzně uzavřené pěny která má lepší tepelný odpor ( ale je také 3x dražší )

Všech pět variant bude izolovat dle možností zvolených materiálů. Spíše mi jde o to zvolit variantu která zajistí dlouhou životnost kce.

Předem děkuji za vaše názory a doporučení.
S podravem a přáním hezkého dne Míra

Autor: Jiří Kubíček
Datum: 01.02.2017 12:43 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 113007
reakce na ...
Zdravím, tak když vezmu jednotlivé varianty:
1) určité né - hrozí kondenzace na spodní straně OSB
2) jedna z použitelných variant, ale parozábrana musí být na těch bocích trámů dobře připevněna
3) ano - parozábrana není úplně nutná, ale dát ji tam klidně můžete, tato možnost má ale horší akustické vlastnosti, než s minerálem, neřeší moc vzduchovou neprůzvučnost, když se bude používat podkroví
4) určitě né - hrozí kondenzace na spodní straně OSB, muselo by to být s parozábranou
5) ano - podle mne ze všech hledisek nejlepší varianta (nehrozí kondenzace, nízká lambda, přijatelné akustické vlastnosti, vyplní dobře všechen prostor), ale taky bohužel nejdražší

Co se týká toho budoucího složení střechy, tak tam se mi nelíbí dvě věci, a to dřevěné bednění (nebyl by to problém, kdyby prkna nebyla natěsno u sebe a kdyby se nechala pod bednění malá mezera), ale především ta stará plechová krytina. Vy sice píšete, že bude soužit jako pojistná fólie, ale každá pojistná fólie je difúzní, zatímco ta plechová krytina na ochlazované straně to difúzně úplně uzavírá a když se vám dostane nějaké vlhkost do té konstrukce, tak vám zde zkondenzuje a vůbec vám nepomůže nějaká provětrávaná mezera pod novou plechovou krytinou. Tu starou plechovou krytinu byste měl určitě odstranit a případně lepenku, která by byla pod ní. Na dřevěné bednění byste měl dát pojistnou kontaktní vysocedifúzní fólii.

Autor: Miroslav Mlckovsky
Datum: 01.02.2017 13:02 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 124525
reakce na ...
Dobrý den pane Kubíček,

děkuji za vaší reakci!
Mohu říci, že pokud akustocká průzvučnost není žádný problém je varianta 3. lepší než varianta 2. už jen proto že polystyren je oproti vatě nanasákavý a také proto že parozábrana bude nuceně přitlačena k trámu, nebo tomu tak není?

S prkeným bedněním střechy asi nic neudělám, ale to co píšete o staré krytině určitě dává smysl a za to děkuji.
Toto "úsporné opatření" bzlo navrhnuto pokrývačem, a zdálo se být jako rozumné. Ale tedy pouze do chvíle než se do konstrukce dostane nějaká vlhkost, takže za to ta úspora asi nestojí. Popravdě mi to také přišlo jako "prasárna" pohřbít starou krztinu tímto způsobem, to už bude lepší když demontáž provedu svépomocí...

Autor: Jiří Kubíček
Datum: 01.02.2017 13:47 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 113007
reakce na ...
Jestli vás netrápí akustika té konstrukce, pak bych upřednostnil 3. variantu před 2. variantou. Jinak jednoznačně ta stará plechová krytina musí jít pryč. Pokrývač vám chtěl pravděpodobně ušetřit práci a viděl to ze svého hlediska, ale difúzní vlastnost konstrukce mu asi nic neříká. Dalo by se to tam teoreticky nechat pouze v případě, že by se dělala nadkrokevní izolace.

Autor: stepan Hejl
Datum: 02.02.2017 17:45 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 122306
reakce na ...
Jen tak pro zopakování postupů.
https://www.youtube.com/playlist?list=PLcm7NCgQldLPIEgMVwuICSjJ51M6rr8M2

Je tu toho více, at se nám má z čeho motat makovice : https://stavba.tzb-info.cz/tepelne-izolace/archiv-clanku

Autor: Miroslav Mlckovsky
Datum: 30.01.2017 22:30 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 124525
reakce na ...
Dobrý den,

všem moc děkuji za reakce. Vezmu to pěkne chronologicky tak jak jsem to četl :)

Vanička z parobrzdy mezi trámy:
Toto řešení bylo první na které jsem narazil, ale... kam se poděje kondenzát který se na parobrzdě vytvoří? mám za to že bude v bezprostřední blízkosti trámů, a tam ho přeci nechceme,nebo ano?
Na druhou stranu chápu, že nechceme aby se dostala vlhkost do vaty, kde by se stala reziduální a samosebou nežádoucí. Připadá mi to tak, že ani jedno řešení není správné.

Vzdálenost mezi trámy je cca. těch 80cm, a jelikož jsem již dělal OSB mezi přízemím a 1. patrem, ( btw zde jsem izoloval liaporem 4~8mm spíše z důvodu akustické izolace ) tak jsem dával 2x22mm OSB perodrážka lepeno i šroubováno, no a musím říct že toho nelituji. Vážím cca. 100kg a jedna vrstva OSB měla velice markantní průhyb při chůzi, asi jen pár milimetrů....ale spíš ten pocit. Dvě vrstvy jsou naprosto rigidní a ten "pocit" se zcela vytratil.

Rošt a tedy další vrstva vaty mě také napadla, i když myslím že dřevo je velmi dobrý izolant, tzn. spíše než eliminaci tepelných mostů jsem chtěl tímto docílit dalších 15cm izolace. Nicméně nyní je mezi prkny a vazníky 200cm, a jelikož mám 196cm tak to nepřipadá v úvahu protože bych se musel celý zbytek života ohýbat :D

Pane Hejl, proč myslíte že je pěna menší zlo než vata? ona vata není dobrým izolantem?

Pane Kubíček, souhlasím že za těchto podmínek není žádné řešení ideální, proto zvažuji celou skladbu přehodnotit a stávající strop sice zanechat, ale udělat podhled kde by bylo dalších 15cm vaty, parobrzda a SDK. tzn. celá skladba by byla následující(směrem vzhůru): SDK, parobrzda,15cm vaty, omítka, prkna, 15cm vaty, 2cm dutina na odvětrávání, a pak onen OSB záklop s větráním na krajích.

V takovém případě je ale otázkou, zda nebudu mít divný pocit z toho že strop nebude 240cm vysoko ale jen 220cm, už bych si nikdy neprotáhl paže v patře směrem vzhůru...takový stísnený pocit, nemyslíte?
Ale z hlediska parobrzdy asi nelepší varianta, bude celoplošně. Poté možná není ani potřeba řešit odvětrávání OSB, nebo ano?
Někdo by řekl že by zde měla byt pod OSB i pojistná folie kdyby náhodouo zatékalo ( to opravdu s novou hliníkovou střechou neplánuji ) a navíc nevím kam bych jí v té skladbě jak jsem jí popisoval měl vložit. To snad leda, že bych jí položil na trámy před zaklopením OSB.

Také se nabízí varianta bez parozábrany, bez OSB, jen fošny bez tvarového spoje, tedy zcela propustné, a nějakou zcela difuzně otevřenou izolaci, jako je např. liapor, který není nasákavý ani nemůže plesnivět. Ale to je jak kdyby tam nic nebylo a budu topit celou půdu, že?

At už to udělám tak či onak, rád bych se vyvaroval rozebírání a předělávání. Prostě to musí být na první dobrou od samého návrhu, nechci ani dělat sondy, odmontovávat desky a kontrolovat. Jinak řečeno, chci mít jistotu. Myslíte že popsaná skladba mi tuto jistotu zajistí?

Omlouvám se za litánie, děkuji za Vás čas!

Autor: Jiří Kubíček
Datum: 30.01.2017 23:26 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 113007
reakce na ...
Dobrý večer, máte pravdu, že to řešení s vanou z parozábrany není úplně ideální, ale ve vašem případě, kdy nechcete dělat podhled ani zvyšovat podlahu, je to řešení nejlepší. Jen je potřeba, aby ta parozábrana byla na bocích trámů dobře přidělaná, např. pomocí lišt a ještě přilepená (hlavně u horní části trámů). Jinak nevím, kde si myslíte, že by se měl kondenzát na parozábraně tvořit ? Dále souhlasím s vaším přehodnocení, ta navrhovaná skladba s tím podhledem atd. by byla nejlepší, ale 220 cm je mizérie na světlou výšku stropu. Ale jak z toho ven. Dalo by se to ještě vyřešit tak, že byste mezi trámy nechal aplikovat PUR pěnu s uzavřenou buněčnou strukturou. Tato pěna má lepší tepelně izolační vlastnosti, vyplní vám každou škvíru a má vysoký faktor difúzního odporu, takže by se to obešlo i bez parozábrany, ale není nejlevnější. Není to jednoduché rozhodování ve vašem případě při takových nízkých světlých výškách.

Autor: Miroslav Mlckovsky
Datum: 31.01.2017 08:20 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 124525
reakce na ...
Dobrý den pane Kubíček,

máte pravdu, 220cm je mizérie, to by byl doživotní pocit úzkosti:(
Asi jsem se spletl, na parozábraně nic kondenzovat nebude protože je na teplé straně daleko od rosného bodu?
Také mě napadlo folii přilištovat, či dokonce podlepit PUR pěnou a přilištovat.
S tou tvrdou pěnou se takřka vracíme k mému originálnímu řešení kde jsem chtěl použít polystyren. Chápu to správně že "tvrdá" difuzně uzavřená pěna sama osobně funguje jako parozábrana? V tom případe by mělo být možné tuto tvrdou pěnu nahradit EPS deskama, kde by se samozřejmě muselo dokonale jednotlivé desky mezi sebou lepit penou a samozřejme dokonale vypěnit i mezeru EPS deskou a trámem. Co myslíte?

Moc Vám děkuji za diskuzi. S pozdravem Míra

Autor: Jiří Kubíček
Datum: 31.01.2017 15:06 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 113007
reakce na ...
Dobrý den, díval jsem se ještě na výpočet. Vzhledem k tomu, že máte zespoda ten rákos a bednění, tak i kdybyste použil EPS o síle 17 cm bez parozábrany, nemělo by docházet pod OSB deskami ke kondenzaci vlhkosti. Ta PUR pěna s uzavřenou buněčnou strukturou má však ještě asi 2x větší difúzní odpor, než EPS a hlavně lepší tepelně izolační vlastnosti, což by se vám vzhledem k tomu, že více izolace do stropu dát nemůžete, celkem hodilo. Rozhodnutí je jen na vás. Jinak EPS ani ta uzavřená PUR pěna úplně parozábranu nenahrazují, vlhkost difúzí těmito materiály prochází, ale vzhledem k jejich síle pomalu a v menším množství, než kdyby tam byl třeba minerál. Takže je to spíše taková parobrzda, ale jelikož difúzní odpor je podobný nebo větší, než OSB desek a ani OSB desky nemají úplně špatné izolační vlastnosti, ke kondenzaci by docházet pod OSB deskami nemělo, nesmíte však z horní strany dát na OSB desky materiál, který by to difúzně uzavřel, jako třeba lino apod.

Autor: stepan Hejl
Datum: 01.02.2017 09:22 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 122306
reakce na ...
Pane Hejl, proč myslíte že je pěna menší zlo než vata? ona vata není dobrým izolantem?
To není tolik o izolaci. Je to o prachu který z vaty práší. Moc dobře si všímám rozdílného klimatu (atmosféry) v místnostech kde je použita vata a kde jiné materiály. Nejsem sám. Myslím že každý se cítí jinak v dřevěném nebo betonovém či jiném domě.

Autor: Miroslav Mlckovsky
Datum: 29.01.2017 22:07 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 124525
reakce na ...
Dobrý den všem,

předem děkuji za kloudnou radu. Na úvod, postupně dělám rekonstrukci 85 starého domu a jelikož jsem strojař tak to vše beru s nadsázkou. Nyní jsem se dostal na zateplení půdy, a zde přestává sranda. Původně jsem si myslel, že vyberu suť, naláduju vatu a bude hotovo...po přečtení 10 vláken jsem si začal uvědomovat proč a jak parobrzdy, paropropustné folie atd... A také jsem si uvědomil, proč je můj dům a celé jeho střecha i po 85letech naprosto v pořádku:
1) nezatékalo
2) celá stavba je difuzně otevtřená

A proto bych se zde chtěl poradit, abych jak se říká neudělal botu a za pál let neměl trámy uhnilé.
Nyní k meritu věci. Zateplení půdy, kde jsou tyto vstupní data parametry. Půda bude pochozí a vytápěná pouze příležitostně.
Střecha bude zateplená tak jak má být, tzn. vata, parobrzda a SDK.

Velkou neznámou je pro mě ale strop. Jak jsem zmínil, půda bude vytápěná jen příležitostně, tzn. rád bych kvalitně izoloval i strop mezi patrem a půdou tak, abych zbytečně prostor netopil když to nebude potřeba.
Stávající podlaha půdy má stávající skladbu(směrem vzhůru) omítka, rákos, prkna, trámy vysoké 17cm, cca uprostřed trámů je bednění, pod ním dutina a na něm hlína se sutí.
Originál plán byl jednoduchý. Vyndata suť i bednění , vložit 16cm vaty a zaklopit 2x18mm OSB křížem na pero drážku, zde ale přichází to ale....
Nebude sloužit OSB jako parobrzda a místo kde bude voda kondenzovat?
Mohl bych nechat dostatečné větrací otvory, ale bude stačit 1cm mezi vatou a OSB?
Nebo bych do dutin měl před položením vaty vyskládat parobrzdu ve tvaru U a přisponkovat na trámy?

Jasné je to, že parobrzdu nemohu dát pod trámy, protože nechci předělávat stropy které jsou jako nové. A také to, že na stávající podlahu již nemohu dát dalších 20cm, protože bych pak neprošel pod vazníkama.
Nakonec jsem narazil na "kanadskou pěnu" která je mimochodem 3x dražsí než varianta s vatou svépomocí. A navíc mě to příjde jako svinstvo, přímo na dřevo nastříkat pěnu... tvrdí že je difuzně otevřená,ale...

Každá rada se hodí, předem zdůrazňuji, ž ebych byl rád aby má rekonstrukce nepoznamenala životnost trámů které jsou zcela zachovalé :)

Předem děkuji za Vaše reakce! S pozdravem Míra

Autor: Jiří Kubíček
Datum: 30.01.2017 00:16 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 113007
reakce na ...
Dobrý den, vaše obavy jsou správné, je jedno jestli použijete minerál nebo pěnu icynene, obojí má velice malý difúzní odpor, takže hrozí kondenzace vlhkosti na rozhraní izolantu a záklopu z OSB desek. Správná je tedy ta varianta s vložením parozábrany mezi trámy, na boky trámů a na obvodové zdivo do výšky trámů (né přes trámy) a do této "vany" vložit izolant. Celé to pak překryjete OSB deskami. Jinak nevím, jak velkou máte osovou vzdálenost podpor, ale na záklop by vám pravděpodobně stačila jedna vrstva silnějších OSB desek. Dvě vrstvy sešroubovaných a slepených OSB desek se zpravidla používají pro vytvoření plovoucí roznášecí vrstvy na kročejovce, ale to asi dělat nebudete, když se jedná o nevytápěnou půdu. Ještě pak stojí za zvážení, zda neudělat přes trámy ještě třeba rošt ze střešních latí a nedat izolaci ještě křížem přes trámy pro vyrušení tepelných mostů a navýšení izolace.

Autor: stepan Hejl
Datum: 30.01.2017 08:17 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 122306
reakce na ...
Dovolím si poznámku. Tou vanou nasměrujete všechno vlhko na ty trámy a na horní straně trámů to bude kondenzovat. Parozábrana vytažená do oblasti rosného bodu to umocní!

Autor: Jiří Kubíček
Datum: 30.01.2017 10:45 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 113007
reakce na ...
Zdravím, s tím bych nesouhlasil, dřevo má vysoký faktor difúzního odporu a nevím, proč by to mělo kondenzovat na styku trámů a OSB desek, když OSB desky mají menší faktor difúzního odporu a podobnou nebo dokonce o něco lepší lambdu. Zkuste si tu skladbu zadat do nějakého výpočtového programu. Ta parozábrana tam jednoznačně patří a i na ty boky trámů. Když ji na ty boky nedáte, půjde vám vlhkost do vaty a pak to bude kondenzovat mezi vatou a OSB.

Autor: stepan Hejl
Datum: 30.01.2017 11:28 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 122306
reakce na ...
Zdravím. Nemůžu Vám odborně odpovědět ani se nechci hádat, beru to jako diskuzi a urovnání si věcí z praxe a teorie. Což od sebe nelze oddělit. Jsem za to že pochopením obojího se člověk dostane nejdál. A však: OSB desky zrovna parodifuzitou nevynikají. Několik jsem jich nechal ležet na půdě na prkenné nefalcované podlaze a po přeskládání jsem se nestačil divit co bylo pod nimi vlhkosti a počínající plísně. Po úvaze proč, to bylo jasné, procházející vlhkost narazila na málo propustnou vrstvu která byla ke všemu prochladlá. Nyní jsem je nechal položené na latích a je pod nimi sucho.
S parozábranou: pokud tam je tak jen max do poloviny trámů aby končila ještě v teplé zóně. I tak se bude vlhký vzduch tlačit mezi trámem a folii (to by musela být safra dobře a bezchybně k trámu přilepena. Po té dát na trámy kontra latě na ně OSB. Kontra latě zajistí že sražená vlhkost zůstane na deskách, které jsou vlhkosti odolnější než dřevo a částečně podepřou desky.

Autor: Jiří Kubíček
Datum: 30.01.2017 17:50 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 113007
reakce na ...
Zdravím, též se nechci hádat, jen jsem napsal svůj názor. Vůbec nerozporuji to, že vám mohly OSB desky naskládané na podlaze půdy zespoda navlhnout, ono taky záleží na tom, jaké bylo celé složené konstrukce pod těmito deskami a zda např. mezi prkny nebyly nějaké mezírky. Taky by bylo zajímavé se podívat, jak to vypadalo pod tou prkennou podlahou. Též nerozporuji, že OSB desky zrovna moc difúzní nejsou, vždyť se používají jako parobrzda, ale věřte tomu, že prkna nebo fošny jsou na tom ještě hůře (tím myslím celoplošná vrstva s perodrážkou a tedy bez jakýchkoli mezer). Z praxe zase vím, že prkna položená na půdě na polystyrenu bez parozábrany jsou náchylná na navlhnutí ze spodní strany více, než OSB desky. Jinak ta konstrukce by měla být udělána tak, aby tam nedocházelo k žádné kondenzaci a zde je potřeba vždy říci, že jakékoli řešení pomocí parozábrany mezi trámy a na bocích nebo alespoň částečně na bocích trámů, je vždy horší, než když se parozábrana řeší celoplošně. Jestli ale tazatel nechce dělat žádné podhledy a nechce navyšovat izolaci ještě nad trámy, pak bohužel nemá jinou možnost, než ty vany z parozábrany udělat, v tu chvíli je to nejlepší možnost, i když né ideální. Ještě by to šlo udělat tak, že by se parozábrana obepínala celé trámy, tedy i nahoře, ale to by šlo pouze za předpokladu, že by se nad trámy přidala další slušná síla izolace, chtělo by to tak 15 cm. Tím by se vyrušily tepelné mosty a celá konstrukce by byla i na dnešní dobu pořádně zateplena.

Autor: stepan Hejl
Datum: 01.02.2017 08:37 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 122306
reakce na ...

Přesně tak.

Jestli tedy bude zaizolovaná celá půda (krovy), jak se výše píše. Tato oblast bude v teplé zóně. Pak nebude potřeba v tomto místě řešit kondenzaci.

Autor: stepan Hejl
Datum: 01.02.2017 09:13 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 122306
reakce na ...
Jenom k tomu co v současnosti mohu pozorovat. Strop je částečně izolovaný ovčí vlnou, částečně původní stav. Pod krytinou je hydroizolační paropropustná folie. Teplota na půdě se pohybuje mez +1 a +5°C podle počasí. Venku -5 -15°C Na půdě je poměrně vlhko. Jsou navlhlé trámy i předměty co tam leží.
Situace se změní jakmile bude dokončená izolace střechy a půda odvětraná.
Nejen z tohoto pozorování ale i z konkrétních případů kdy jsem pomáhal zmámím s opravou na domě a vyděl jsem pěkně shnilé trámy po pár letech. Vyplývá že každý nedostatek v parozábraně se ošklivě nevyplatí. Proto se začínám přiklánět k variantě difuzně otevřené izolace. Každá mince má svůj rub a líc, tyto technologie jsou nepoměrně dražší.

Autor: stepan Hejl
Datum: 30.01.2017 09:01 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 122306
reakce na ...
Píšete že budete mít kvalitně zateplenou střechu a že nechcete bourat stropy kvůli parozábraně. To já ostatně taky.
Zkuste na to nahlédnout takto. Vlhkost Vám bude kondenzovat jen tam kde bude rosný bod (ten se trochu mění s teplotou procházejícího vzduchu +- 3°C). Vodní pára, bud to konstrukcí prochází nebo narazí na překážku a bude se hromadit.
Osobně trochu tepla obětuji a proto podlahu na půdě izoluji ovčí vlnou. bez parozábran podlaha stará prkenná (difuzní). Taky zatepluji střechu s parozábranou, vatou, dif. folii. Půda je odvětrávaná (míra odvětrávání budu upravovat podle okolností). Tím se celá konstrukce stropu dostane do teplé oblasti a nebude zde hrozit kondenzace a s ní spojené jevy.
Jak to postupně dělám, narazil jsem na jeden problém. V trámový se parozábrana nedá udělat na 100%. Ze začátku jsem nebyl možná úplně důsledný, po té jsem si dával hodně bacha ale přesto si pára najde skulinku a bodově začne někde procházet do studené oblasti a kondenzovat. Proto přemýšlím o tom že střechu ještě jednou rozeberu, nad krovy udělám ještě jeden rošt s izolací abych i krovy dostal také do teplé oblasti. Nad nimi už nebude nic překážet dokonalé parozábraně atd.
Kanadské foukané pěně bych se nebránil (mít na to prachy) jeto jen otázka vnímání. Určitě je to menší zlo než skelná vata.

Autor: Laďa Jaskva
Datum: 01.02.2017 14:35 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100179
reakce na ...
Dobrý den ( MM ). Pro mě je velkou neznámou využití toho půdního prostoru. Je naprosto evidentní, že zateplit strop a současně i střechu nad tím stropem je totální nesmysl. Akorát si tímto řešením ( ani ryba, ani rak ) zaděláváte na možné problémy a komplikace právě s kondenzací, s větráním, plísněmi atd. Důvod je celkem jednoduchý - neumíte definovat teplotní a vlhkostní poměry mezi jednotlivými konstrukcemi. Mě se také nelíbí kombinace EPS a minerální vlny, i když z hlediska jejich tepelně izolačních parametrů u nich není rozdíl. Mě se zdá kontraproduktivní, že kromě Vás spousta dalších lidí vymýšlí kočkopsy s nejasnými vlastnostmi místo toho, aby se drželi doporučených a dlouhodobě prověřených skladeb konstrukcí. Nicméně, pokud Vám to posvětí pan Kubíček, tak při případných problémech si můžete ztěžovat na lampárně a u něho.
S pozdravem Laďa

Autor: Miroslav Mlckovsky
Datum: 01.02.2017 15:03 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 124525
reakce na ...
Dobrý den pane Jaskva,

děkuji za Vaší rekaci!

využítí prostor bude kombinované, jednak jako klasická půda, a dále jako foto ateliér, tzn. prostor bude příležitostně vytápěn.

Prosím pochopte, jsem laik a jediné čeho chci dosáhnout je dobře izolovaný dům. Tedy střechu, a také podlahu, abych standardné (pokud to nebude potřeba) nenatápěl i půdu.
Jisto jistě nechci kočkopsa:(
Mohl bych Vás požádat o popsání onoho doporučeného řešiní vhodného pro situaci kde:

- bude probíhat rekonstrukce střechy (pouze krytina ) + zateplení
- nechci rušit stávající stropy, tzn. pouze rekonstruovat podlahu půdy kde mám k dispozici 17cm dutinu(mezi trámy), a OSB záklop se zdá být snadné řešení..ale mohu použít i fošny bez tvarového spoje

Rád bych se právě vyvaroval kci kde nebude zajištěna funkce, a to primárně s ohledem na kondenzaci. Abz nebyla zpochybněna životnost stávající dřevěné konstrukce.

Předem děkuji ya Vaše doporučení, jsem zde abych se poradil a při rekonstrukci neudělal nějakou technologickou botu.

S pozdravem Mlčkovský

Autor: stepan Hejl
Datum: 27.01.2017 08:46 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 122306
reakce na ...
Narušení difuzního otevření nezatepleních staveb je záludná věc. Pokud máte možnost, za mrazu si vyleste na půdu a pozorně prozkoumejte místa konstrukce kde se mění teploty. Tam kde klesne teplota materiálu (bez ohledu na jeho druh) pod 2°C bude vlhko až ledová krusta. Největším zdrojem této vlhkosti je teplý vzduch z domu. Tak že pokud nepoužijete plně difuzní zateplovací systém, bude bezchybná parotěska základ. Jak bylo zmíněno nad ní zateplení. Pak vzduchová odvětrávaná mezera. Nakonec případná pochozí vrstva, pokud pochozí vrstvě a izolaci nebude vadit trocha zkondenzované vody.

Autor: Ondřej Petr
Datum: 17.07.2012 16:39 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 107827
reakce na ...
Osobně bych se bál té parozábrany mezi stropem a polystyrenem - resp. kondenzace v tomto místě, ale je možné, že to funguje. Preferoval bych minerální vlnu (http://www.sci-data.cz/vysledky/Sdr5yWpLWj ) bez parozábrany (eventuelně s parozábranou už pod stropem, pokud to lze).

Autor: Laďa Jaskva
Datum: 17.07.2012 17:55 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100179
reakce na ...
Dobrý den. To jsou nějaké pocity, nebo dojmy, nebo co ? Zkuste si to spočítat a raději nepiste, že je možné, že to třeba funguje. Jenom se zeptám, když už zde píšete. Na tu minerální vlnu se dá nějaká pochozí vrstva. Musí tam být parozábrana? Když ano, tak kde ? Ono je to sice jednoduché, ale není to zase tak jednoduché, že to může řešit každý bez elementárních znalostí.
S pozdravem Laďa

Autor: Jiří Postupa
Datum: 18.07.2012 08:32 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109823
reakce na ...
Dobrý den, podle doporučení stavařů (ve stavebninách) by se parotěs. fólie měla dávat (kvůli možné kondenzaci-rosnému bodu) na teplejší stranu stěny, pokud je stěna paropropustná. Což ta stávající z betonu (=betonová podlaha půdy) v podstatě není, tak zřejmě není potřeba.

Autor: Laďa Jaskva
Datum: 18.07.2012 08:47 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100179
reakce na ...
Dobrý den. Vážený pane. Ten Váš strop je takový vodič tepla a tak špatný izolant, že se u něho snad ani nedá říci, která strana je teplá. Paropropustný je jak řešeto. Takže, když na něj položíte 20 cm tepelné izolace, tak průběh teploty v jeho průřezu bude takový, že teplota horní strany Vašeho stropu bude o nějaký stupeň nižší, než bude teplota vnitřní strana Vašeho stropu. Čili tím zateplením se tak diametrálně změní teplotní průběh, ža se studená horní plocha stane teplá a klidně na ni kdokoliv může položit parozábranu, tedy i Vy. Základní podmínka je tloušťka izolace kolem těch 20 cm. Jinak, abych pravdu řekl, mě to už ani nebaví něco psát, když se někdo na něco zeptá a potom to zpochybňuje. Takže udělejte to ,co si myslíte, že bude OK, bez ohledu na cokoliv. Stačí se zeptat prodavače ve stavebninách. Hodně zdaru.
S pozdravem Laďa

Autor: Ondřej Petr
Datum: 18.07.2012 09:12 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 107827
reakce na ...
Pane Laďo, vemte v potaz situaci, kdy se na strop pečlivě provede parozábrana a na ní nedbale izolace z polystyrenu tak, že tam bude "foukat", což určitě není žádná rarita, jak znám kvalitu stavebních firem, eventuelně kutilů - pak máte na pěkný malér zaděláno. Parozábranu bych osobně nedával doprostřed ani na studenou stranu. Máte ptavdu, že polystyren je vhodnější pro vytvoření pochozí vrstvy, což se u vaty musí řešit roštem, ale cpát všude polystyren nepovažuji za šťastné, je to ekologická zátěž do budoucna, kdežto vlna je skoro přírodní materiál.

Autor: Laďa Jaskva
Datum: 18.07.2012 09:55 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100179
reakce na ...
Dobrý den. No, jestli připustím, že se budeme sichrovat proti šlendriánu, tak skončíme v jeskyni. O ekologické zátěži se nebudu rozepisovat.
S pozdravem Laďa

Autor: Laďa Jaskva
Datum: 06.06.2012 10:03 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100179
reakce na ...
Dobrý den. Půdu můžete zateplit normálním fasádním EPS 70F
který položíte minimálně ve dvou vrstvách tak, aby se překrývaly spáry. Celková tloušťka by měla být minimálně 20 cm. Pokud byste dal 24 cm, tak je dobré použít vrstvy 3. Pro jistotu je vhodné pod EPS položit parozábranu, která bude slepena do jednoho kusu. Desky EPS musí být dávány na sraz bez mezer. Potom je zaručeno, že tam nebude nic kondenzovat a ta parozábrana to také jistí. Tato skladba umožňuje položení pochozí vrstvy z jakéhokoliv materiálu bez nebezpečí kondenzace a vzniku plísní. Já to tak mám, akorát tu vrstvu EPS mám silnou 30 cm a pochozí vrstva je jenom takový chodník široký 125 cm z dřevotřískových desek silných 12 mm.
S pozdravem Laďa

Autor: Dušan Holík
Datum: 12.11.2015 20:24 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103226
reakce na ...
Dobrý den,

chystám se příští rok zateplit strop půdy způsobem jaký jste napsal Vy pane Laďo. Mám podobnou skladbu stropu jako tazatel. Sílu izolace bych chtěl 30cm, materiál Eps 70F a potřeboval bych, aby půda byla pochozí po celé ploše .

Má otázka je: Mám zvolit 3 desky po 10cm nebo 2 po 15cm? Je možné přímo na polystyren jen položit osb desky popř. durelis po kterých by se chodilo? Neponičí se uvedená izolace?

Děkuji za odpověď

Dušan Holík

zobrazuji 1 - 30 z 37   starší >>
odpovědět na původní příspěvek

Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:
Toto je nemoderovaná diskuse čtenářů portálu TZB-info. Redakce nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo příspěvky odstraňovat.