akumulace tepla v budově

TZB-info
Diskuzní fórum
Stavba
akumulace tepla v budově

Reklama

JN Jan Novák @jan.novak351 před 13 roky

akumulace tepla v budově

Prosím pěkně,
hromadu informací jsem si přečetl a stále mi není jasné, jak je to s potřebou akumulace tepla v RD. Je mi jasné, že pokud postavím dřevostavbu tak nemám akumulaci a mohu ji řešit zděnými příčkami, betonovou podlahou apod..

Proč? Proč musím mít materiál který akumuluje? Opravdu je to např. v dřevostavbě bez akumulace tak hrozné, že zasvitne slunce + zapnu plasmu v obýváku a teplota letí vzhůru tak prudce, že ji nezvládne ani řízené větrání?

Možná i konkrétní příklad, bungalow 150m2, řízené větrání, topení el. přímotopy, "kachlová kamna" (myšleno akumulační kamna která při spalování vydávají minimální okamžité teplo a maximum cpou do akumulace a pak ho postupně uvolní - ne klasické krbovky, tam je mi jasné, že se rychle upeču).
V čem se zásadně mýlím, když budu tvrdit, že:
- zásadní přehřívání nehrozí a běžné výkyvy teplot pořeší řízené větrání
- zásadní zchlazení nehrozí protože "přímotopy" nemají žádnou setrvačnost a spínají dle aktuální potřeby, navíc mohu topit přesně jak potřebuji, tím že nemám akumulaci stačí přijít domů, zapnout přímotopy a za pár minut je teplo, nemám žádné ztráty z toho, že mám zbytečně někde naakumulované teplo které nevyužiji, protože už/ještě tam nejsem...

díky za každou konstruktivní odpověď.....

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele

Registrovat

Nejnovější příspěvky

DD dps dps @dps.dps

Mozna to pan Jaskva pouze spatne napsal, ale samozrejme 100% akumulace neexistuje ... jak pisete vy. Ale na druhou…

před 13 roky

PP Pavel Pleva @pavel.pleva197

"venkovní netuším ale ta samozřejme spadla o mnoho níž, odhaduji 15st. a méně" A měl jste otevřené přes noc…

před 13 roky

JN Jan Novák @jan.novak351

Jen aby nedošlo k nedorozumnění tak ještě jednou rekapitulace teplot - přes den venkovní teplota cca stejná jako…

před 13 roky

21 odpovědí

Zobrazit všechny reakce

Reklama

JH Jano Hrach @jano.hrach979 před 13 roky

1. Ak staviate drevostavbu, nevyhadzujte peniaze za základy, postavte ju na pilótoch: http://www.zemneskrutky.sk/drevostavby , http://www.skrine.cz/reference/27/

2. V letných horúčavách môžete drevostavbu chladiť zemným registrom, podlahovým chladením, tepelným čerpadlom.

3. Akumulačná pec nemá konštantný výkon, napríklad pár hodín hreje silno a potom pár hodín hreje slabo. Akumulačné pece sa používajú do akumulačných domov, napríklad betónový alebo kamenný dom, pretože akumulácia tak vyrovná rozdiely výkonu pece že sa to nepozná. Riešenie by bolo aj pre drevostavbu, napríklad akumulačno - teplovzdušná pec.

4. Uvediem príklady

Poznámka: Pre tepelnú pohodu treba udržať teplotu v dome v rozmedzí 1 C v rámci príjemnej teploty.

a) betónový akumulačný dom 20 cm hutný betón a 25 cm EPS:
- tepelná kapacita C = 50 kWh/K, maximálna tepelná strata v mrazoch Q = 100 kWh/deň, maximálny tepelný zisk v horúčavách Q = 50 kWh/deň
- v najväčších mrazoch klesne teplota v dome bez kúrenia o T = Q / C = 100 / 50 = 2 C ... ak máte akumulačnú pec tak teplota kolíše v rozsahu 1 C, takže si to ani nevšimnete
- v najväčších horúčavách stúpne teplota pri normálnom vetraní o T = Q / C = 1 C ... celý deň je to v rozmedzí príjemnej teploty a teplotu zas znížite v noci vetraním

b) drevostavba s nejakými akumulačnými časťami a 25 cm izoláciou
- tepelná kapacita C = 7 kWh/K, maximálna tepelná strata v mrazovh Q = 100 kWh/deň, maximálny tepelný zisk v horúčavách Q = 50 kWh/deň
- v najväčších mrazoch klesne teplota v dome bez kúrenia orientačne o T = Q / C = 100 / 7 = 14 C , ak máte akumulačnú pec tak rozdiel teplôt kolíše približne v rozsahu kolísania výkonu pece, napríklad 7 C a to je už nepríjemné
- v najväčších horúčavách stúpne teplota pri normálnom vetraní o T = Q / C = 50 / 7 = 7 C ... prakticky sa vyrovná s vonkajšou ... je potrebné dom chladiť alebo si zvyknúť na horúčavu.

PP Pavel Pleva @pavel.pleva197 před 13 roky

Opsaný dotaz z
http://www.airforum.cz/viewtopic.php?f=1…
"Bydlíme s rodiči manželky v domě z 80tých let. Zrekonstruovali jsme podkroví. Jsou vyměněná okna (3skla REHAU Geneo), na střechu je použitá nadkrokenní izolace, v součtu je ve střeše 32cm izolace, zateplený je dům i z vnější stany 18cm polystyren. Přes všechna opatření a nebo možná právě proto máme v bytě neustálé horko, jakmile zasvítí slunce. Okna lze stínit pouze předokeními žaluziemi, to vše máme. Udělal jsem i rozvody pro vzduchotechniku (bez projektu, jen jak jsemsi myslel, že by to mohlo jít), předpokládám nákup větrání později... "

Kde se stala chyba? Také v ničem, izolované celkem dobře, předokenní (!) žaluzie má, - a přesto je horko...
Ukázkový příklad minimální akumulace, v horkém dni není kam odevzdat teplo které vyprodukuje člověk a počítač a něco málo pronikne zvenku. Vím, střechy a trámy nemá betonové nikdo, tuto situaci jsem vzal jako ilustraci. Jistě, můžeme se bavit o tom, zda je podlaha betonová či nikoliv, zda nesou tepelné osty atd. Ale mně nejde o zodpovězení dotazu na air, ale ukázku, k čemu je akumulace dobrá.
Pokud by v podkroví byla dobrá akumulace, a teplota by následující dny spadla na 11-15°C, nemusí se přitápět, protože v bytě bude příjemně.

LJ Laďa Jaskva @lada.jaskva před 13 roky

Dobrý den. Akumulace se zúčastňuje abslutně všechno, co se nachází uvnitř domu. Akumulace je někdy žádoucí a někdy nežádoucí. Čili, u Vašeho případu topení pomocí přímotopů je akumulace celkem bezvýznamná a opravdu ty přímotopy fungují tak, jak to popisujete. Případné odstávky elektriky po celkovou dobu 4 hod. za den nehrají roli, protože tolik akumulační hmoty v domě rozhodně budete mít, aby nebyl citelný pokles teploty. Tak, jak rychle reaguje takový dům na změnu teploty v zimě, tak to platí i pro léto. A zde bude krátkodobý problém s přehříváním, kdy to prostě nějaké řízené větrání nyvytrhne, protože ani noční větrání nesníží množství naakumulovaného tepla natolik, aby to vydrželo po celý horký letní byt. A mohu naprosto jasně z vlastní zkušenosti říci, že problém přehřívání v létě je násobně větší, než topení v zimě. Ale v těchto parnech stejný problém mají i domy s velkou akumulací. Zde pomůže pouze klimatizace, nebo prý " zemní registr ". Ale tomu uvěřím, až to uvidím na vlastní bulvy.
S pozdravem Laďa

BV Bohuslav Vintr @bohuslav.vintr235 před 13 roky

LJ Laďa Jaskva @lada.jaskva

Nemohu souhlasit, že s přehříváním mají stejné problémy i domy s velkou akumulací.
Mám dům s velkou akumulací (bohužel ale s malou izolací - kromně podlah). V minulých dlouhodobých vedrech mi vnitřní teplota nepřestoupila 24-25°C. A to jsem vůbec nestínil okna (na jih) a zpočátku jsem větral přes den, abych nedostal letní angínu kvůli velkým rozdílům vnitřní a venkovní teploty.
Pokud chcete udržovat stálou vnitřní teplotu a ještě při tom využít co nejvíce nárazových zisků (a potom pokrýt spotřebu v době nedostatku), je akumulace žádoucí. Viz obestavba kamen.
Nežádoucí je u objektů s krátkodobým přerušovaným využitím. Jako třeba kulturní dům. Tam se udržuje nezámrzná teplota a teprve bezprostředně před akcí je potřeba co nejrychleji vytopit.

BV Bohuslav Vintr @bohuslav.vintr235 před 13 roky

Dřevostavba jako stavba s (velmi) malou akumulací je klišé, které nemusí platit. Je potřeba si uvědomit, že akumulace v "denním" cyklu se zůčastňuje max. 10 cm tloušťky kce. A to platí jen pro dobře tepelně vodivé vrstvy na styku s uvažovaným prostředím.
Takový srub z kulatiny bude dobře tepelně akumulační, ale nebude mít dobrou tepelnou izolaci. Dřevo má velkou akumulační schopnost. To samé platí o dřevostavbě obložené zevnitř nějakou aglomerovanou dřevní hmotou 5-10 cm (např. cementoštěpkou, masivním dřevem, apod.) Bude dobře akumulační i bez betonu, cihel, apod.
Naopak velmi málo akumulační bude jakákoliv masivní (třeba betonová) stěna s vnitřní izolací EPS. Jen trochu lepší je vata + SDK 18 mm.
k bodům:
- přehřívání: Spočtěte si někdy vnitřní zisky kuchyně (obýváku) + solární zisky okny při jasné obloze a přímém svitu a porovnejte si se ztrátami dané místnosti při venkovních 10-15°C (jaro, podzim s nejvyšším solárním ziskem na svislou jižní plochu).
- přímotopy: sice se zapnou a vypnou téměř hned, ale jen když je NT. Kromně toho je to nejdražší energie. U akumulačních kamen na pevná paliva akumulaci vítáte, ale u objektu nikoliv? Objekt je od toho topidla neoddělitelný a v podstatě je jedno, zda akumulujete do vyzdívky, nebo do (přilehlé vnitřní) stěny. Raději nadměrné teplo, které se neakumuluje do vyzdívky kamen vyvětráte? Kromně toho po vyhasnutí výkon kamen s akumulací klesá. To může částečně vyrovnat (zpomalit klesání vnitřní teploty) akumulace do kcí.
-Ztráty naakumulovaného tepla: To závisí na tom, kde se akumuluje. Např. u vnitřních stěn ztráty prakticky nejsou. U vnějších sice jsou (v závislosti na vnější izolaci), ale tyto ztráty pokryjí budoucí ztráty, které by jinak musel pokrát ten Váš přímotop po odeznění nárazového zisku.
Ale hlavně jde o to akumulovat teplo, které by jinak nebylo využito vůbec. Bylo by vyvětráno kvůli přehřátí a také by zvýšilo ztráty prostupem (při přehřátí se zvýší delta t a tedy také okamžitá ztráta tepla). Tedy buďto to teplo nevyužijete vůbec (respektive navíc způsobí teplotní nepohodu), nebo využijete, byť s nějakými ztrátami.
Nepohoda - přehřívání bez akumulace (a stínění) v létě na jaře a podzim je další věc. Vede to pak k používání klimatizace a náklady mohou být i vyšší, než za topení v topné sezóně.

MJ Milan Jakovec @milan.jakovec před 13 roky

Zásadně se nemýlíte v ničem. Akumulace (a její využití) má význam právě v systémech, kde (ne)dochází k velkým výkyvům (dle žádoucích situací).

Každý (běžný) hmotný materiál má schopnost akumulace tepla - a právě většinou hmotnost hraje roli (čim hmotnější=těžší, tím větší akumulační schopnost).
Záleží na Vašich preferencích a způsobu užívání stavby:
- "... běžné výkyvy teplot pořeší řízené větrání ..."
- správně, ale právě ten přebytek tepla/chladu, místo akumulace, vyvětráte.

- "... přímotopy nemají žádnou setrvačnost a spínají dle aktuální potřeby, navíc mohu topit přesně jak potřebuji, tím že nemám akumulaci stačí přijít domů, zapnout přímotopy a za pár minut je teplo ..."
- v podstatě správně(nějaká setrvačnost bude vždy), ale opět záleží na způsobu "bydlení" - budete-li přerušovat nebo snižovat teplotu při nepřítomnosti, stejně "nějakou" akumulaci budova má (tak jako všechny hmotné objekty v ní), a stejně "nějakou dobu" bude trvat ohřev na "provozní teplotu".

Obecně, je lepší (pro předměty i obyvatele) stálost (teploty), než časté výkyvy.

K čemu je dobrá akumulace (pro zjednodušení, můžete předpokládat akumulaci tepla i chladu), viz např.:
https://stavba.tzb-info.cz/prostredi-bud…

TZB-info - Pasivní chlazení v letním…

Tepelná pohoda je ovlivňována řadou environmentálních podmínek, jako je teplota vnitřního vzduchu, střední radiační teplota, relativní vlhkost vzduchu a rychlost proudění vzduchu. Navíc je závislá…

JN Jan Novák @jan.novak351 před 13 roky

MJ Milan Jakovec @milan.jakovec

Děkuji za odpověď.

Mohu sice tvrdit, že přebytek tepla/chladu nevyvětrám, protože plánuji nasadit aktivní rekuperaci, nicméně to by asi byla jen taková chlácholivá berlička, protože akumulace do stěn je zadarmo, u aktivní rekuperace musí běžet TČ a dále když už mám max TUV tak stejně platí to co říkáte.

Zbytek víceméně souhlas a za odkaz děkuji.

JH Jozef Homola @jozef.homola562 před 13 roky

Když je venku 34°C jak bylo už letos několikrát a nebo máte nasávání na rozpálené fasádě, kde je ještě více, tak řízeným větráním tomu vnitřnímu komfortu vůbec nepomůžete. Něž se diskuse rozvine, zeptám se. Víte, že tepelný komfort je závislý od teploty vzduchu a teploty povrchu okolních předmětů (zdi, podlaha a vše ostatní). Nebo máte představu kolik tepla je zapotřebí k ohřátí pouze vzduchu v například v obýváku s malou akumulací o 3°C.