Rubriky:
Zdravim,
rad bych letos na podzim realizoval fasadu na RD idealne tradicnim zpusobem s pridanim odlezele vapenne kase do omitek. Zjistuji ale, ze sehnat nekoho s vapennou jamou je vpodstate nemozne. Prosim o radu ohledne alternativ ulezeleho vapna, minimalni doby haseni, nejlepe vsak tipy na vapenne jamy v okoli Zlina. Diky a vapnu zdar!
Ještě nechával vápno v sudech na mrazu přes zimu, když není kam uklidit, ale důležité je nechat v sudu zapíchlou…
před 4 roky
Samozřejmě se vždy vápno hasilo v sudech, náš extra zedník ho tak hasí celý život, samozřejmě poprvé to nedělal sám,…
před 4 roky
Dobrý den, zaujala mne tato pěkná diskuse (na kterou jsem narazil při zjišťování, jak se vlastně vyrábí vápenný…
před 6 roky
38 odpovědí
Zobrazit všechny reakceZdravíčko, pročetl jsem si tuto divokou diskuzi a přidám zkušenost. Mleté vápno je třeba na stavebninách většinou objednat, nemívají skladem.. že jim to může nasát vlhkost a pukají pytle (až 4x se zvětší objem). Prodávají se 25kg pytle. Jestli není vana, často je po ruce 200l sud. Já to míchal v sudu, začal na pár kýblech vody a dosypával 2 pytle lopatou, chladil vodou z hadice, pravidelně míchal klackem. Brýle jsou třeba.. mě to 2x prsklo na kalhody a do oka by to stálo zrak. domícháno a doředěno do hustoty mlaskavého pudinku cca do hoďiny za teploty mezi 80° a bodem varu. V diskuzi ti co nadávali, že míchat v sudu může jedině debil jsou sami blbci, kteří u toho nikdy nebyli. Okolo mě to všichni míchali buď v jámě nebo v 200l sudu. A 2 pytle zabraly 2/3 sudu. Tak hodně štěstí.
JK Jan Kadlec @jan.kadlec391Dobrý den, zaujala mne tato pěkná diskuse (na kterou jsem narazil při zjišťování, jak se vlastně vyrábí vápenný hydrát). Neboť pro svoji kutilskou činnost hasím vápno každý rok, nedá mi, abych zde přítomné neoblažil mojí zkušeností s touto činností. Tedy: kupuji výrobek "vápno bílé CL90 nehašené, jemně mleté 20 kg CARMEUSE" (možná 25 Kg - nevím, letos jsem ještě nehasil). Pak používám 200 litrů zinkovanou bečku + přiměřeně širokou motyku. Postup: Napustit do bečky cca 100 -120 litrů vody, dále si připravit další alespoň 4 kbelíky po 10 litrech vody. Na hranu bečky položím pytel, nožem jej přiměřeně rozříznu, vysypu polovinu obsahu do bečky. Pytel bezpečně odložit, motykou okamžitě rozmíchat vápno s vodou (točením do kruhu a pumpováním ode dna do střední úrovně objemu kapaliny). V této fázi se pálené vápno rozmíchává velmi dobře - je dostatek vody k rozptýlení částic. Jakmile mám rozmíchanou první polovinu obsahu pytle, přisypu další čtvrtinu, opět rozmíchat, pak to samé s poslední čtvrtinou. Postupně je stále obtížnější zamísit novou dávku do kapaliny (nasypaný prášek má tendenci vařit na hladině, potopené shluky prášku se mohou vynořovat a poprskávat). Nicméně ještě je potřeba to vydržet a rozmíchat obsah v původní várce vody - je třeba se dostat s celým pečlivě rozmíchaným objemem na cca 90 až 95 stupňů Celsia (neudržíte ruku na bečce, ani náhodou). A pak je vhodné to tak pět minut míchat, na dně ani na stěnách nesmí nic držet, výsledek je horká hladká kaše. Jakmile je hotovo, jde se na druhý pytel. Do bečky dolít kbelík vody, dosypat cca pětinu až čtvrtinu z druhého pytle, pečlivě rozmíchat atd. Vždy míchat do stadia hladké horké kaše (držet teplotu na těch 90 st.). Tedy vždy opakovat mírné doředění a dodání nové dávky páleného vápna. Hustota kaše se musí držet fakticky na hranici zamísitelnosti další dávky prášku. Výsledek je pak takový, že ve 200 litrové bečce je cca 3/4 obsahu - hladké horké vápenné kaše. Toto se po několika dnech rozdělí na cca 120 litrů sedlé hmoty a zbytek vodný roztok hydroxidu. "Vodu" odebírám pro pozdější ředění při zpracování malty, sedlou hmotu dávám do menší bečky "na zrání". Na zdění postačí 14 dnů, na omítky používám starší vápno - cca tři až čtyři týdny od hašení. To už je to sedlé ve stylu "zubní pasta" - jde to ještě nabrat šufanem, ale na šufanu už to umí udělat "kopec". Na maltu pak používám 3 kbelíky ostrého písku, jeden opravduplný kbelík tohoto vápna a slabý půlkbelík cementu. Malta je to jedna radost. (ten vápenný hydrát jsem hledal kvůli tomu, že jsem vedl diskusi se sousedem, čím to že pytlovaná malta stojí tolik peněz, když za 200 Kč má člověk "plný sud vápna" (samozřejmě že je to správně tak, že půlku sudu a nepočítal jsem do peněz svoji práci). Jinak k ne/bezpečnosti hašení vápna - já nepoužívám žádné ochranné prostředky, vyjma dostatku času a zdravého rozumu. Jediná rezerva, co mám po ruce, je vždy kbelík čisté vody. Základem je totiž přísné dodržení technologie hašení, pak je třeba se vyvarovat jedinému - nadechnutí se případného odprášení části prášku, když nějaký cucek vyjde k hladině a povařuje si to na povrchu. Pokud člověk dodržuje to, že nepřidá další prášek, dokud nemá dokonale rozmíchaný dosavadní obsah sudu, tak se mu to nemůže vymkout z rukou (ve smyslu jakékoliv nebezpečné situace). Jen pozor s tou motykou, nemíchat až k hladině, jakmile člověk vyjede ven a ponoří to prudce zpět, tak uzavřením hladiny to může žbluňknout a vyhodit kapky do vzduchu - to je jediné nebezpečí potřísnění. Proto ta voda po ruce, hned umýt. - - - - Samozřejmě závěr je ten, že je to dávno překonaná technologie - velmi pracné a při tom, jací lidé (z hlediska používání rozumu) pracují na stavbách, tak i velmi nebezpečné pro lidské zdraví. Jde dle mého názoru o činnost, kde nelze nic ošulit a uspěchat... jinak je neštěstí na světě. Kutilství zdar!
Zdravím
Jediný důvod proč jsem zde napsal bylo odsuzování a považování za nesmyslné hašení vápna v sudu. Z vlastní zkušenosti vím, že to jde a běžně se to dělávalo. Očekával jsem, že oprášim staré znalosti a nekdo mi tu a tam připomene co jsem zapoměl. Se špetkou nostalgie bych zavzpomínal a třeba i osušil slzu, ale marně. Někdo prohlásí, že je to blbost a ostatní se toho chytí jak lejno košile bez jakýchkoliv argumentů potvrzující, že je to fakt. Dá se pochopit, že se s touto možností hašení někdo nesetkal, ale to neznamena, že to nejde. Pro ty, kteří by tak chteli hasit, nebo jen pro zajiavost hodim své poznatky naposledy na plac.
Bezpečnost práce.
Tady se snad všichni shodneme, že při hašení vápna je velké riziko úrazu a kdo nepouživá minimálně brýle je ignorant nejhrubšího zrna a zahrává si se zdravím!
Vápno
Pro potřeby stavebníků v rámci teto diskuze je vápno použitelné jen jako vapenný hydrát v krystalické formě
a ten ziskáme hydrataci (hašením) oxidu vápna. Tady snad také není sporu.
Nehašené vápno jemně mleté
Mletím se mnohonásobně zvětší povrch a tím se krátí doba hašení. Pro hašení v sudu je vhodné jen a pouze toto vápno jinak to nemá smysl. Stejně jako každý sypký materiál má toto vápno mezery a v našem případě jsou vyplněné plynem zvaným vzduch, který je cca 450 x lehčí než voda a proto tato směs vápna a vzduchu plave, takže přídávat do vody jen tolik kolik stačíte rozmíchat!
Hašení v 200 litrovém sudu
Napustíte do sudu cca 150 litrů vody a nasypete nehašené vápno. Vaším úkolem je nahradit vzduch obsažen ve vápně vodou a to rychleji než se voda na kontaktu s vápnem promění v páru. Není nutné plašit, ale nepřestávat opatrně míchat. Jakmile se Vám to povede (kaše je bez hrudeh a není vápno nalepené na stěnách a dně) končí prvotní bouřlivá reakce a michání také. Doplníte sud vodou a lehce ji zamicháte.Takto vyhašené vápno je použitelné i pro omítky za měsíc.
Pro bezvěrce
Postup výroby vapenného hydrátu ve vápenkách je stejný přesto časově mnohem kratší a ještě ho vyrobí v suchém stavu.
V laboratořích to dělají ve zkumavkách, nebo jiných malých nádobkách.
Zrnitost jemně mletého vápna se nedá srovnávat s kusovým vápnem a na velikosti zrn a množství vody závisí délka takzvané doby zrání.
Na konec jeden paradox. Vápno se rozpouští lépe ve studené než teplé vodě z toho plyne,že čím více udržíte proces hašení teplotě blížší 0 tím kratší je.
S pozdravem Jan Ňouma
Zdravím
Hašení kusového vápna jsem prováděl jako učeň SOU Bytostav a byly 2 postupy.
1.) Kusové vápno se vysypalo z auta rovnou do jámy s vodou a pak se doplňovala voda podle potřeby. Nevýhodou bylo dlouhé trvání procesu, až roky.
2.) Mnohem kratší dobu hašení popsal pán Vintr. Výhoda kusového vápna byla cena.
Další výrobek vápenek bylo nehašené vápno v papírových pytlích jemně mleté a to se dalo hasit ve 200 litrových plechových sudech. Postup: do čisteho sudu se napustilo cca 150 litrů čisté vody ( zhruba druhá obruč, prolis zdola) pak se vysypal 1 pytel nehašeného jemně mletého vápna (myslín že měl 50kg) a důkladně se to promíchalo. Doplnila se voda až po okraj a hotovo. Jemně mleté vápno výrazně skracuje proces hašení,až na dny a nebylo náročné na prostor při procesu hašení. Je to jednoduché, ale bez ochranných pomůcek nebezpečné!!!
Jan Ňouma
JN Jan Nouma @jan.noumaPromiňte, ale nepíšete náhodou v případě sudu o rozmíchávání vápenného hydrátu ?
Pálené mleté vápno bych v sudu určitě hasit nedoporučuval. Když se udělá ze ztuhlého vápna nahoře koláč, funguje to jako kanón. Natlakuje se to a buď se jen nafoukne sud, nebo to "vystřelí" vzhůru.
Kromě toho, že sud vaří a stříká to všude okolo. (to je ta lepší varianta).
Jinak pro rychlou práci mám ještě jeden postup. Ale ta malta je potom méně kvalitní.
Hasím přímo v míchačce za chodu, kde se naleje voda a pak (na míchačku pro jedno kolečko) max. 5 zednických naběraček páleného mletého vápna. A pak se musí čekat, až probehne reakce (cca 1/2 hod) za stálého míchání. A při tom dávat pozor, aby při nedostatku vody vápno neztuhlo. To se pak znehodnotí a taky jde velmi špatně oddělit od stěn míchačky.
I když se míchačka stále točí, častu zůstane někde kus špatně vyhašeného vápna. Tomu se pak musí pomoct ručně, což s horkým vápnem není ani příjemné, ani bezpečné.
p.s. kusové vápno se snad už dlouho ani nedá sehnat.
Panove,
dekuji za podnetne prispevky;-) Je videt, ze vapenne tema je stejne zhave jako proces haseni.
Urcite klidne dal pokracujte v diskuzi, vasimi glosami uz nekolik dni bavim spolecnost.
MH Martin Hart @martin.hart...samozrejme uprimne dekuji za skutecne konstruktivni poznamky;-)
Zdravím, taky mě tohle zajímá - hašení vápna dejme tomu, pár pamětníků kolem sebe ještě mám, kteří vzpomínají jak to v karbu dělali. Jasno ale nemám ve venkovní omítce, jaký podíl cementu k vápnu přidat, aby to za chvíli neopadalo,
jestli dobře chápu -pokud se vyhasí pálené vápno, vznikne vápenný hydrát? tzn. veškerá vápna, která lze koupit, jsou vápenné hydráty?
pokud koupím pálené nehašené vápno a doma ho vyhasím, vznikne mi úplně ten samý vápenný hydrát, jaký bych mohl koupit?
v té terminologii totiž nemám moc jasno, občas se dočítám, jako by vápenný hydrát byl něco jiného a míň kvalitního.
další problém je, že když jsem v okolních stavebninách poptával pálené nehašené vápno z čertových schodů, tak nemají nevedou neobjednávají. vy si jezdíte přímo do vápenky?
PN Petr Němec @petr.nemec546Dobrý den, z chemického hlediska získáte vyhašením stejný materiál, jako je hydrát koupený v pytil. Ale vyhašené vápno musíte nechat nějakou dobu odležet a t o čín déle, tím lépe. Nesmí zmrznout. Vyhašené a uležené vápno je mnohem kvalitnější, než hydrát v pytlích, ale taky mnohem pracnější a náročnější na skladování.
Poměr na jádro je přibližně 140kg hašeného vápna na 50-100kg cementu a 1m3 písku...
Stejně jako psal p. Homola o kusovém vápnu lze hasit dnešní práškové. Rozhodně nedoporučuji sud. Na poměru záleží, málo vody vede ke "spálení" a vzniku nekvalitní vápenné kaše. Vody je potřeba značné množství a musí být vždy dostatek ihned k dispozici.
Při hašení prášku není takové nebezpečí "nedopalků", takže před použitím není nutné dlouhé odležení v jámě. Z karbovny se vápenné mlékp vypouští přes jemné síto, aby se do jámy nedostaly nevyhašené kousky "nedopalky". V jámě ještě několik dní dolévejte vodu, aby bylo vápno potopeno (ještě se dohašuje), pak je nejlépe zasypat pískem.
Místo jámy lze na skladování případně použít sudy (ale ne v nich hasit !). Nevyhoda sudů je, že v zimě zmrznou, což vápno zcela znehodnotí.
Pro rychlou práci je možno použít vápenný hydrát. Ten se už nehasí.
ps. Je nutno rozlišovat mezi vápnem mletým páleným a vápenným hydrátem.
Dřív se to hasilo i v sudech. Normálka dáte vápno a zalejete vodou a na poměru nesejde. Každopádně si přiděláváte práci....
PT pavel Tomší @pavel.tomsiPamatuji jak se hasilo vápno ale v sudech to nebylo. Byla to velká plochá karbovňa, kde se do vody přidávalo kusové vápno a dlouhými (pro nebezpečnost) "pohrablemi" se to míchalo a bouřlivě "vařilo", až dovařilo, tak se zdvihlo šoupě a vypustilo se to jámy a pokračovalo se dál. Vápenná kaše ležela v jámě asi 2 roky. Práce s takto odleženým vápnem a maltou byla vynikající.
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
Přihlášení
nebo se přihlaste emailem
Nemáte účet?
Vypadá to, že nejste přihlášen
Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.
Technická podpora
Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.
