Jedna se o rekonstrukci stareho rodineho domku. Symetricka sedlova strecha se sklonem 35°, krytina plech. Pozednice jsou od sebe vzdaleny 7,5m. Stredovky vaznik 18x14cm (v polovine krokve). Krokve maji rozmery 18x8cm a jsou od sebe vzdaleny 70cm. Klestiny 5x17cm jsou pod vaznikem. Vaznik je na stojce cca v polovine 5,5m. Problem je ze vyska pod klestinami je pouze 215cm. Nejjednoduzsim resenim nam prislo dat klestiny nad vaznik. Takhle bychom ziskali 35cm a vse by bylo v pohode. Bohuzel projektant to povazuje za blbost a vubec se o tom nechce bavit. Prosim o nazor zda je to vubec mozne takto udelat.
Právě tyto souvisloti jsou zcela na mém uvážení a návrhu. Nejsem ničím limitovaní. Zkoušela jsem 2 varianty, ale…
před 11 roky
Bylo by dobré dát příčný řez domu a další souvislosti jako je provedení stropu a kolik místa pod střechou je nutné…
před 11 roky
Dobrý den, chtěla jsem Vás poprosit o radu. Nyní pracuji na bakalářské práci a moc si nevím rady s konkrétním…
před 11 roky
49 odpovědí
Zobrazit všechny reakceDobrý den,
nejspíše pro vás již pozdě, ale v rámci osvěty mě nedá na tuto diskuzi reagovat, neboť co názor, to zde perla. Samozřejmě, že částečně má vždy někdo pravdu, ale jen částečně a mnohdy zde nikdo neví ani proč.
Odpověď na váš dotaz - přesun kleštin je možný. Je potřeba pouze ověřit průhyb krokví, který se vzdáleností kleštin a pozednice zvýší. Podle mne v desetinách milimetrů, takže o.k. Více nemá smysl řešit, neboť krov za stávajícího stavu drží.
Další postřehy z diskuze:
1) Pozednici není třeba kotvit, ale pouze v případě obr. 1, 3.
2) Pozdenice se přesto kotví vždy z důvodu konstrukčního (pro dobrý pocit) a z důvodu bočního zatížení větrem (teoreticky při těžké střeše může zatížení přenést pouhé tření mezi pozednicí a betonem)
3) V diskutovaném případě Vám tesaři zvýšili náklady, neboť změna Vašeho hambálku na vaznicovou soustavu nepřináší žádný efekt. Srovnání obr. 5 a 6. Výsledky jsou stejné, akorát u obr. 6 kolabuje výpočet - hloupost tak dělat. Jiná věc by byla přidání spodních kleštin (obr. 3) nebo zachcení sloupků proti posunu (což je nejspíše realizováno třecí silou) a tím snížení vodorovné síly v místě pozednice. Otázka, na jak velko sílu jste měl toto místo navržené. Pokud bylo poddimenzované, tak Vás tesaři zachránili.
4) Vše je o zachycení vodorovných sil v místě pozednice - toto je ústřední téma, ve kterém mají zde přítomní chaoz.
K zachycení vodorovných sil v místě pozednice:
1) V pŕípadě, že zde vznikají vodorovné síly (ty v reálu vznikají vždy, ale v rámci statických výpočtů,statického modelu, se s němi uvažuje nebo ne, v raálu je zásadní jejich velikost), tak je třeba je zachytit. V případě, že se nezachytí, realizují se deformací.
2) Nemá smysle řešit zakotvení pozednice bez zakotvení krokev-pozednice, zakotvení (zastabilizování) věnce ve vodorovném směru (např. spojení věnce s vnitřními nosnými zdmi), nadimenzování svislé stěny pod věncem na ohyb.
Ze všeho tedy plyne:
1) Hambálek, je možné provést pouze tam, kde je možné chytnout vodorovnou sílu (krokev-pozednice, pozednice-věnec, věnec a zeď) - obr. 5. V případě, že toto nelze zajistit, je nutné doplnit hambálek o spodní táhlo (dřevo, kov). U obr. 1 je táhlo dřevo doplněné o stojky a střední vaznice (toto je krov u mého domu, kde jsem měl požadavek trámového stropu bez uložení mimo obvodové zdivo)
2) Vaznicovou soustavu je vždy lepší použít z důvodu lepší stabilizace, tuhosti celého krovu a minimálních nároků na kotvení vodorovných sil (ale dle obr. 3, jinak je vodorovné síly nutno kotvit)
Snad je z mého příspěvku trošku jasné, v čem je celá problematika "moderních" krovů, které se dnes proti tradičním používají.
Popis obrázků:
Krov je na rozpětí 10 m, sklon střechy 23°, průřezy jsou standardní (není třeba zmiňovat - irelevantní pro znázornění),
zatížení je rovnoměrné 5kN/m2 - aby byla představa o průhybech.
obr.1 - vaznicová soustava pouze s konstrukčním uchycením pozednice a minimálními vodorovnými sílami - vhodné, kde není možnost podepřít mimo obvodové zdivo, navíc vznikne trámový strop
obr. 2 - vaznicová soustava bez zajišténí vodorovných sil - kolaps
obr. 3 - vaznicová soustava podepřená na vnitřních sténách
obr. 4 - hambálek bez zachycení vodorovných sil - kolaps
obr. 5 - hambálek se zachycenými vodorovnými silami (např. ocelová pásovina mezi věncem a stopem u nadezdívky půdní vestavby)
obr. 6 - vaznicová soustava se zajištěním vodorovných sil v místě věnce - je patrné, že nemá smysl oproti obr. 5 - pouze ze statického pohledu kolaps stojek (ale to se v reálu neděje).
V případě, že bude zajištěn nulový posun pat stojek, má to smysl - získá se tím menší vodorovná reakce v místě pozednice. Takže tímto Vás možná tesaři zachránili, protože je otázkou jak byste měl vodorovnou sílu chycenou...
Ing. Tichý
Děkuji za informaci.
Možná doplním.
Stojky jsou na patkách, které jsou zabetonovány v nosné zdi. Kleštiny jsme přesunuli nad vaznice. Krov stále drží.
Hodily by se nějaké fotky nebo výkresy krovu. Takto to podle popisu vypadá, že by to nemusel být vůbec žádný problém. Ale jestli je nebo není se bez shlédnutí alespoň fotky říct nedá.
Pro nazornost jsem zkusil nakreslit "vykres".
1. obrazek znazornuje polohu klestin (cervene) pod vaznikem
2. obrazek tak jak bychom to chteli.
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
