Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Nosnost dřevěných trámů a jejich rozměry

Autor: František Janák
Datum: 07.11.2012 00:05
uživatel: 111168


Dobrý den. Rád bych Vás požádal, jestli někdo neví, jaký rozměr by měl mít dřevěný trám nesoucí stříšku o velikosti 500 cm x 150cm , která je ve sklonu 22stupňů. Na vrchní pětimetrové straně je přichycená k domu, je pod ní 6 nosníků kolmo od domu cca 10cm x 14cm, které leží na již zmiňovaném trámu. Střešní krytina je pálená taška..... cca 45 kg na m2. Hlavní nosný trám se již po dvou letech začíná prohýbat a já uvažuji o výměně , jen nevím za jaký. Záměrně nepišu jeho rozměry, abych Vás neovlivnil. Děkuji za info , popř. radu kam se obrátit. Janák

odpovědět na příspěvek

Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat.
Zobrazit všechny příspěvky zobrazuji 1 - 30 z 179   starší >>
Příspěvky
Autor: Pavel Toupal
Datum: 13.03.2020 11:11 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132120
reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2 obrázek č. 3 obrázek č. 4 obrázek č. 5 obrázek č. 6 obrázek č. 7
Dobrý den pane Homolo, vážení odborníci.
Prosím o zhodnocení mého návrhu chaty, především statiky a řešení střechy.

Jedná se o rámovou difúzně otevřenou dřevostavbu 2by4 ze smrkového dřeva (třídu pevnosti zatím neznám), založenou na patkách kvůli blízkosti řeky. Sněhová oblast 2. K ní bude dostavěna samonosná pergola se skleníkem, propojena s chatou pouze v místě balkonu.
Rozměr chaty 6,4x 3,2m, výška 5m bez patek. Pergola se skleníkem 6,4x3m.
Řezivo bude čerstvé ze zimní těžby, uskladněné k proschnutí 2 měsíce před stavbou na zahradě. Stavba bude ztužena OSB a měla by promrznout a sednout další zimu. Příští rok izolace a fasáda. Stavební otvory včetně skleníku vytvořeny dle zakoupených oken z bazaru.
Současný stav: betonové patky s ukotvenými trámy, betonová deska.

Jednotlivé skladby:
Patky 40x50 ztracené bednění od 100cm hloubky do výšky 75cm nad zemí, vylité domíchávačem z betonárky. (Pro skleník před chatou vylitá malá betonová deska, časem ponese dlažbu a krb)
Nosné trámy dub 18x18 cm, kotvení závitové tyče.

Podlaha rošt sbíjený z 10x20 a 5x20 zaklopený OSB 15mm, 2 vrstvy křížem.

Stěny 5x10cm , osová vzdálenost většinou 62,5cm, překlady 10x20cm. Zaklopeno zevnitř OSB 15mm P+D s přelepením spojů = zavětrování i parozábrana, izolace minerální vata, venku heraklith a provětrávaná dřevěná fasáda.

Vnitřní stěny předsíně a koupelny 5x10 nesou v jedné třetině rošt stropu 1.patra a také v 2.patře kulaté sloupy nesoucí vnitřní kulatý nosník. Zároveň brání klopení stěn.

Strop 1.patro 5x15cm délka 3m, rozteč 50cm, podlaha dubové fošny 5,4cm.

Strop 2.patro 5x10cm délka 3,1m pod úhlem 9,3° , rozteč 62,5cm, zaklopený shora OSB 15mm P+D, vyplněný ovčí vlnou nebo minerální vatou a zdola pohledové palubky. Je zavěšený po obvodu, nedochází k průniku do stěn, OSB uzavírá celou obálku.

Krokve 10x20cm rozteč 62,5cm pod úhlem 9,3° , vyplněné minerální vatou a zaklopené Steico univerzál 22mm P+D. Délka krokve 5,4m, s větším přesahem 120cm nad balkon, po stranách 55cm. Uvažuji o sbití (sešroubování) ze dvou 3m částí, nebo 4m a 2m pomocí přeplátování. Pozednice vytváří čelní a zadní stěna spolu s přeplátovaným věncem, tedy celkem 15cm výška (x 10cm šířka stěny).

Dále difúzně otevřená folie, kontralatě 5x5cm (provětrávaná mezera), latě 5x5 nebo 3x6, trapézový plech. Atika vyvýšena kvůli uvažované 5cm vrstvě zelené střechy.

Dotazy:
Prosím o propočet jednotlivých nosných prvků střechy. Krokve i stropy jsem navrhoval s roztečí shodnou jako u stěn, aby byl přenos zatížení do svislých sloupků a kvůli rozměrům izolace. Stačí krokve kotvit pouze do pozednic, nebo je třeba i skrz OSB do stropu?
Vnitřní nosník je uvažován 20cm průměr, kulatý kvůli estetice a bouchání se do hlavy (2.patro je v zadní části vysoké pouze 130cm) Slabá místa vidím v celkové vysoké hmotnosti celé střechy a možného předimenzování či poddimenzování jednotlivých prvků. Dále by mě zajímal možný přesah střechy s ohledem na sání větru či zatížení sněhem a názor na zelenou střechu. Má omezit přehřívání plechu a hluku z deště a padání žaludů ze svahu nad chatou Ale možná již 30cm izolace bude stačit.

Děkuji všem za pomoc i za dřívější diskuse, ze kterých jsem čerpal. Všem pevné zdraví. Pavel Toupal

Autor: Jozef Homola
Datum: 13.03.2020 12:38 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Jelikož jsem byl osloven, tak mne prosím omluvte, že se zdržím nějakého komentáře. To už je specialita pro projektanta dřevostaveb a k tomu je potřeba i nějaké praxe a znalost mnoha norem a detailů nebo nějaké dokumentace. Z těchto obrázků se nedá vyvozovat žáden odborný náhled, dokonce vůbec nevím co to je 2by4.

Autor: Libor Skýba
Datum: 11.03.2020 13:39 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132115
reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2 obrázek č. 3 obrázek č. 4
Dobrý den,
rozhodli jsme se pro přestavbu zahradního domku. A nyní řešíme co se střechou. Nechce se nám ji bourat a stavět znovu. Momentálně je na krovu záklop z pkrken 25mm a asfaltový pás. Naše představa je , že bychom na tom vytvořili rošt z latí a položili nějakou lehčí krytinu (pravděpodobně vlnitý Cembrit).
Otázka je jak by se daly krovy, pokud je to nutné (což asi bude) vyztužit bez rozebrání střechy.

Krokve a kleštiny jsou z fošen 180x50 a pozednice a vaznice (jsou zazděny ve štítě) 100x100.

Zahradní domek se skládá ze 3 částí. Prostřední má sedlovou střechu (cca 40°) a boční částí mají střechu pultovou (cca 20°). Stavba je ve sněhové oblasti III).

Za jakýkoli podnět nebo nápad budeme moc vděční.

Autor: Jozef Homola
Datum: 11.03.2020 15:38 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Z čeho jsou zdi, má domek věnec a z čeho je strop?

Autor: Libor Skýba
Datum: 11.03.2020 18:33 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132115
reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2
Zdi jsou z betonových skořepinových tvárnic BEST Unika 20 vyztužených roxorama, věnec betonový vyztužený armaturou pod pozednicema.

Stropy a podlahy jsou asi další kritické místo. Podlahy a stropy jsou trámové. Podlaha z prken 25mm na 7 trámech 180x100 na stojato.

Autor: Jozef Homola
Datum: 11.03.2020 20:53 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Fotogalerie:
Na obrázku jsem naznačil co by bylo vhodné. Kleštiny bývají pod středovými vaznicemi. Nutno vytvořit na krajích a uprostřed stavby záchyt vodorovných sil. Vzhledem k velikosti by toto na obrázku mohlo stačit. Pečlivě se musí provést tzv uzlové body a to jak u kleštin tak u táhel aby byly tuhé a nepoddajné, jinak se ty okraje zdí vykloní.

Autor: Libor Skýba
Datum: 12.03.2020 02:12 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132115
reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2
OK, díky. To by nemusel být problém.

A co průřezy krokví? A hlavně co ty pultové střechy bočnich přístaveb?

Posílám ještě půdorys a čelní pohled celého domku pro lepší představu.

Autor: Jozef Homola
Datum: 12.03.2020 07:04 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Navrhnout průřezy krokví je možné po znalosti délky, tíhy krytiny, možné sněhové zátěže. Je potřeba doplnit orientační kóty.

EDIT
Sněhová zátěž III, už to vidím.

Autor: Libor Skýba
Datum: 12.03.2020 07:11 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132115
reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2
A co takhle místo přemístění kleštin přidat další dvě vaznice nad kleštiny nebo jednu vrcholovou (nebo případně přidat všechny tři?

Autor: Libor Skýba
Datum: 12.03.2020 07:21 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132115
reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2 obrázek č. 3 obrázek č. 4 obrázek č. 5 obrázek č. 6
Hmotnost krytiny 13 kg/m2

Přikládám ještě okotované výkresy obou střech (sedlové i pultové).

Autor: Jozef Homola
Datum: 12.03.2020 09:53 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Fotogalerie:
To jste měl dát hned. Na obrázku jsem naznačil co by bylo vhodné udělat. Uprostřed stavby to přepažit a schovat do přepážek nějakou příčnou vazbu. Vrcholová vaznice se nemusí podepírat a je tam "pro forma" aby krokve lícovaly a roznášelo se zatížení. Ovšem ty dvě středové by se měly u prostřed podepřít a když to strop nedovoluje tak nějak vynést zatížení do stran. Obdobně šikmý přístřešek má příliš dlouhé krokve bez podpěry. Staré pravidlo říká, že bez podpěry se dává do volné délky 3,5 m a jinak to časem se prohne a zvláště při tomto sklonu. Opět podepřít uprostřed nebo vynést síly pomocí silového trojúhelníku, když to neunese strop. Dá se udělat i trojúhelník opačný, kdy se nemusí opírat o srtop (být ve vzduchu). Je to obdoba jednoduchého vazníku.

Autor: Libor Skýba
Datum: 12.03.2020 10:21 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132115
reakce na ...
Moc děkuji za reakce. Moc si toho vážím. Zkusím ty Vaše návrhy nějak pobrat :)
Jestli tomu dobře rozumím, tak i při stávajících průřezech krokví jde hlavně o podporu těchto krokví. Ze spodu střechy je vše zatím přístupné, žádné stropy tam nejsou. Takže tam můžu udělat cokoli. Jen bych raději zatížení nepřenášel do budoucích stropů, ale raději do zdí (do stran) a případně pomoci nějakých těch trojůhelníků (to mi ale asi ještě úplně jasné není).

Autor: Jozef Homola
Datum: 12.03.2020 10:52 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2 obrázek č. 3 obrázek č. 4 obrázek č. 5 obrázek č. 6
Strop se dá s úspěchem využít na zachycení vodorovných sil, které vznikají od zátěže rozložené do jednotlivých složek a od větru. Nevázaná stavba má snahu se při každém nějakém namáhání trochu "rozjet" a už se nikdy nevrátí na původní místo. Zkrátka není síly takového směru a velikosti a tak se situace jenom horší. Takže stropní trámy se nezatěžují na ohyb ale na tah ve pospěch střechy.
Dám sem pár obrázků aby jste pochopil problém vysoké nadezdívky jelikotž dříve se tento prostor nahoře nevyužíval a mohly tam být trámy pro záchyt. je tam vidět jak se stím dá nebo nedá vypořádat.

Autor: Libor Skýba
Datum: 12.03.2020 12:11 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132115
reakce na ...
Fotogalerie:
Takže něco takového (viz obrázek) kotveného do podlahového trámu by to mohlo řešit ? A podlahový trám by při tom nebyl extrémně namáhán na tlak? Stačí tato setava někde v 1/3 prostoru? Nebo by bylo lepší to postavit ještě i na oba kraje střechy u štítů? Vaznicové trámy budou ve štítu zazděny a rozepřeny trámem a štít je vyztužen roxory.

Autor: Jozef Homola
Datum: 12.03.2020 12:52 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2
Ano takto to jde řešit a je to typická "školská ukázka".

Autor: Libor Skýba
Datum: 12.03.2020 14:32 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132115
reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2 obrázek č. 3
OK, tak sedlovou střechu bychom asi měli :)

A co ta pultovka? Co kdybych jen nějak vyztužil všechny krokve. Trřeba nějak takhle. Možná je to blbost, ale tohle dodělat by nebyl problém.

Autor: Jozef Homola
Datum: 12.03.2020 16:44 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Fotogalerie:
Lepší a příznivější by bylo podle toho co jsem dal na obrázku zeleně. Jsou tam jiné úhly a reakce je menší a zachycena v patě zdiva. Sloupky stačí 4x tedy dva na krajích a další dva někde uprostřed pole. Patní trám nemusí být vcelku ale jenom takové "boty".
Vpravo je vidět jak to mám doma podepřené na asymetrické střeše (jedna strana domu výrazně delší) ale ve stropě jsou ocelové nosníky a už měly před betonovaním potěru navařené "pracny" pro kotvení pozednice.

Autor: Libor Skýba
Datum: 12.03.2020 17:44 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132115
reakce na ...
Fotogalerie:
Tomu rozumín, že by to takhle bylo určitě lepší, ale pokud by se našlo ještě jiné rozumné řešení, tak bych byl raději. Jde o to, že ten můj původní obrázek je hodně zjednodušen a možná i zavádějící (za což se omlouvám).
Tato část nemá totiž zatím žádný strop. Vyšší strana je zděná do výšky 3,5m a nižší je dřevostavba do výšky cca 2,1 m. A chtěl bych udělat strop ve výšce cca 2,5m (modrá čára) a ve zděné zdi už mám pro to uchycený trám (fialový čtverec). Možná by se dal nějak využít i pro podporu střechy. Je uchycený do zdi a ještě leží na koncích trámů budoucí podlahy vedlejší zděné části, takže se ani nehne a udrží i slona.

Autor: Jozef Homola
Datum: 12.03.2020 18:38 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Rouzmím vaší potřebě a tak zkuste dát stejný obrázek ale nakreslený v měřítku a něco navrhnu.

Autor: Libor Skýba
Datum: 12.03.2020 19:24 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132115
reakce na ...
Fotogalerie:
Posílám pohled v měřítku. Nejvyšší stěna (3,5m) zděná. Ostaní tři klasická rámová dřevěná kontrukce z fošen 5x20 cm).
Modře naznačený předpokládaný strop. Fialově uchycený trám ve zděné betonové stěně.

Autor: Jozef Homola
Datum: 12.03.2020 21:05 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2
Dosti mne to mate s ohledem na ten první obrázek co jste dal. Nicméně objasněte jak si představujete dělat ten strop, tedy z čeho a na co se to bude kotvit. To se musí ujasnit.

EDIT
Zde je možné řešení jak přiložením dalšího materiálu posílíme místo, kde se vyskytuje největší ohybový moment. je to momocí přiložených šablon nebo vytvoření na části "I" nosník skládaný.
Jiné silové řešení pomocí příček má nevýhodné úhly a vykáže malou tuhost. Popřemýšlejte. pak můžeme řešit detailní provedení. Deska je OSB, vykazuje doistatečnou tuhost a dlouhodobou stálost.

Autor: Libor Skýba
Datum: 13.03.2020 03:41 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132115
reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2 obrázek č. 3 obrázek č. 4 obrázek č. 5
No vidím, že Vás svými nákresy, vytvořenými v narychlo nainstalovaném SW pro tvorbu krovu, ve kterém se teprve začínám orientovat, dost matu. Ale tenhle poslední nákres by už měl odpovídat realu.
V této části stavby se vlastně nebude jednat o strop v pravém slova smyslu. Má představa je, že se vytvoří kontrukce z fošen a na ní se uchytí podhled, pravděpodobně z dřevěných paubek. Prostor nad podhledem zůstane nepřístupný a nevyužit.

Z těch Vašich řešení se mi asi nejvíc líbí to s klínem z OSB. Jak jednoduché a asi i dostatečně funkční. :) Prostě geniální.

Ještě mne napadla jedna věc. Asi bych dokázal vytvořit jednu vzpěru pro další eventuální vaznici cca uprostřed, která by se opírala o podlahu a byla skryta ve vytvořené příčce, nebo dvě které by se opíraly o konstrukci bočních dřevěných stěn. Ale to by asi nic neřešilo.

Autor: Jozef Homola
Datum: 13.03.2020 10:58 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Fotogalerie:
Pokud vytvoříte 2 vzpěry někde na kraji a jednu uprostřed je problém průhybu vyřešen. Vzpěra bude pod celkem příznivým úhlem a vodorovná složka síly nezatěžuje vrchol nádstavby. Na konstrukce obecně se můžeme dívat z podledu statického a z pohledu pružnosti a pevnosti. Tento pohled považuje všechny styčníky za "poddajné" vlivem změny úhlu, a stačitelnosti materiálu . Tomu odpovídá i hloubka výuky na strojařine. Jeden semestr statiky a 3 semestry pružnosti. To jsem uvedl jen pro představu.
Na obrázku jsem nastínil co se může dít, když sice podepřeme ale nebude to uzavřený silový trojúhelník, tak se to začne klopit a vznikají vodorovné síly, které se snaží posunout pozednici, nebo ji jenom naklonit a nebo odsunout krokev i se zdivem. Obvykle se nevěnuje pozornost tuhosti v uzlech. Málo kdo ví jak malá síla na rameni dokáže naklonit zeď. Mnohem lepší jsou na tom vazníky, které mají z obou stran zalisované desky s mnoha trny, které záměrně nejsou zašpičatěné aby zbytečně neštípaly dřevo. Spoj je to poměrně tuhý dokonce horní pásnice vazníku nesoucí krytinu ani namusí ležet na zdi (být podepřena). Všechno "nejlepší" je jen kompromis horších řešení.

Autor: Libor Skýba
Datum: 13.03.2020 12:46 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132115
reakce na ...
Fotogalerie:
Pane Homolo, děkuji za Vaše odpovědi. Myslím, že z těch Vašich odpovědí jsem pochopil ze statiky více než za svůj celý dosavadní život. :)

Co se týká te části stavby s pultovou střechou, moc se mi líbí to Vaše řešení s trojůhelníkem z OSB. Pokud by tohle mohlo stačit bez dalších podpor a dalších vaznic, tak myslím, že mám pultovou střechu vyřešenou.

Jak silnou OSB by jste eventuálně doporučoval?

Autor: Jozef Homola
Datum: 13.03.2020 13:11 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
https://www.steico.com/fileadmin/steico/content/pdf/Marketing/Czech/Konstruktionshefte/STEICO_Technicka_prirucka_Nosniky_cz_i.pdf

zde pro ilustraci příručka, kde na stojinu používají OSB 12,5 mm a stačí to. Doporučiji tak kolem 15 mm. Větší tloušťka nic nepřinese.
Opět je to o detailech fixace povrchu trámu a povrchu desky aby ke smyku nedošlo. Obecně u spojování platí, že mají být dvě věci )dřevo nebo ocel) k sobě přitažené takovou silou aby tahem (tlakem) nebylo překonané tření ve smykové spáře a to platí pro hřebíky, nýty a šrouby. Jakmile je posun umožńěn nebo k nemu dojde, tak už se to počítá na střih, otlačení a pod, protože to už snese méně.
Ve vašem případě bych doporučil tento způsob. Šablonu v místech budoucích vrutů dopředu předvrtat (jinak by se nepřitáhla). Poté šablonu opatřit nějakou housenkou lepidla pomalu tvrdnoucího, přibít hřebíky a elektrickým šroubovákem dotáhnout vruty (FEST) s velkou hlavou co 10 nebo 15 cm.

Autor: Libor Skýba
Datum: 13.03.2020 13:26 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132115
reakce na ...
OK, asi dám tedy z každé strany OSB 12,5 (celkem 25mm). To snad bude stačit.
Na spojování používám tesařské vruty a elektrickou utahovačku. Myslím, že spolu s nějakým lepidlem je z toho monolit.
A ještě jak velký by měl být ten trojůhelník? Bude stačit 1250 nebo raději 2500mm (mám na mysli spodní vodorovný rozměr).

Autor: Jozef Homola
Datum: 13.03.2020 16:47 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Fotogalerie:
Rozumím vašemu požadavku na rozměr 1250 ale nejde to a uděláme kompromis. Bude to ze dvou kusů aby se ta tabule polotovaru dala ekonomicky využít. To že je to tam oddělené hraje v pevnostním působení minoritní roli. Takže trojúhelník 1800 mm ze dvou kusů a aby se to "nepokoušlelo" vzpěrně vybočit ještě do té dlouhé strany vložit špalík a nějaký vrut.

Autor: Libor Skýba
Datum: 14.03.2020 03:45 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132115
reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2 obrázek č. 3 obrázek č. 4
OK děkuji, pane Homolo. Pultovku máme tedy definitivně vyřešenou k mé maximálni spokojenosti.
Ale měl bych ještě dotaz k sedlové střeše. Na internetu jsem našel ještě nějakou obdobu toho co jsme řešili (Qeen Post Truss). A tak bych se chtěl zeptat jestli by to šlo řešit i takhle. Tato konstrukce by byla někde uprostřed (možná v jedné třetině) střechy (opláštěná oboustranně OSB). A na krajích střechy by byly vaznice ukotveny ve zděných železo-betonových štítech. To že by se nějak pohnula pozednice nebo dokonce nadezdívka s železo-betonovým věncem si opravdu nedokážu představit. Taže hlavně mi jde o průhyb střechy.

EDIT

Ještě mne napadlo, že bych tu konstrukci mohl udělát ve střeše i dvakrát. Oddělil bych tim částečně misto pro spaní. Takže by to bylo třeba rozděleno podélně 1,5m/3m/1,5m.

Autor: Jozef Homola
Datum: 14.03.2020 07:34 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Fotogalerie:
Tyto vazby jsou v naprostém pořádku po statické stránce. Všechny působící síly jsou rozloženy a působí především v podlaze. Zkrátka nevytváří boční tlaky na nadezdívku a nebo schytají zátěže od větru. Těmto vazbám se říká plné vazby a nejsou pod každou krokví ale pod každou třetí ne čtvrtou, to už záleží na skutečné zátěži.

Autor: Libor Skýba
Datum: 14.03.2020 09:12 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132115
reakce na ...
Fotogalerie:
Pane Homolo mockrát děkuji za Vaši pomoc. Jsem velký dlužníkem.
Kdyby jste potřeboval něco řešit s elektroinstalací ať klasickou nebo inteligentní, tak rád pomůžu v rámci mých schopností a možností. :)

A jen tak jako závěrečný test minikurzu statiky (jsem elektrotechnik, takže mi statika dosud nic neříkala), jsem zkusil navrhnout zpevnění trámové podlahy, kterou považuji staticky taky za nedotaženou.
Momentálně je podlaha z dřevěných prken položena na trámech 180x100 na stojato.
Pochopil jsem, že asi nejrozumnější by bylo z toho udělat I nosník (něco jako jste navrhoval jako jedno z řešení u pultové sřechy). Na to by přišly zpět prkna a na to OSB desky a nějaká lehká finální krytina.
Co Vy na to? Nebo existuje nějaké jednodušší a efektnější řešení, které mi uniklo?

zobrazuji 1 - 30 z 179   starší >>
odpovědět na původní příspěvek

Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:
Toto je nemoderovaná diskuse čtenářů portálu TZB-info. Redakce nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo příspěvky odstraňovat.



 
 
Reklama