Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Fotodokumentace stavby EPD + diskuse

Autor: Jan Martínek
Datum: 09.11.2012 10:40
uživatel: 103770


Fotogalerie:

Dobrý den,

pro zájemce, či stavebníky pasivních domů (EPD), jsem na stránce http://www.pasiv-projekt.cz/pasivnidum.html zveřejnil obsáhlou fotodokumentaci ze stavby svého pasivního domu (masivní stavba z VPC zdiva).
Jednotlivé fotografie jsou doplněny základním popisujícím textem a doporučeními, které se mi v daném stupni výstavby zdáli důležité.
Tímto bych také rád otevřel diskusi na téma - jaké řešení je "dobrý nápad" a opačně, co by šlo provést lépe - jistě se nejedna věc najde. Myslím, že by podobná diskuse mohla být zajímavá pro každého, kdo má zájem pustit se do stavby pasivního domu (ať svépomocí nebo jako kontrola postupů stavební firmy).

Jan Martínek

odpovědět na příspěvek

Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat.
Chronologický seznam příspěvků
Josef Richter04.12.2014 20:31
Kit Kat03.02.2013 17:34
Kit Kat03.02.2013 17:34
David Zdeněk05.01.2013 21:00
LUKÁŠ DROBNÝ05.01.2013 20:48
David Zdeněk05.01.2013 20:30
LUKÁŠ DROBNÝ05.01.2013 20:25
David Zdeněk05.01.2013 20:14
David Zdeněk05.01.2013 20:09
David Zdeněk05.01.2013 20:06
LUKÁŠ DROBNÝ05.01.2013 20:04
Jan Martínek05.01.2013 19:45
LUKÁŠ DROBNÝ05.01.2013 19:45
David Zdeněk05.01.2013 18:52
LUKÁŠ DROBNÝ05.01.2013 18:00
David Zdeněk05.01.2013 09:29
Jan Martínek04.01.2013 22:00
David Zdeněk04.01.2013 20:10
Jan Martínek04.01.2013 20:05
David Zdeněk04.01.2013 18:54
Mir Pol02.01.2013 21:24
Kit Kat02.01.2013 21:12
Jan Martínek02.01.2013 20:19
Mir Pol02.01.2013 16:39
Jan Martínek02.01.2013 12:04
Jan Martínek28.12.2012 13:52
Jaroslav Suchánek28.12.2012 11:11
Jan Martínek28.12.2012 10:13
LUKÁŠ DROBNÝ28.12.2012 09:48
Jan Martínek27.12.2012 19:48
Jaroslav Suchánek27.12.2012 18:36
Jan Martínek27.12.2012 17:27
Jozef Homola25.12.2012 18:37
LUKÁŠ DROBNÝ25.12.2012 17:49
Jozef Homola25.12.2012 17:33
LUKÁŠ DROBNÝ25.12.2012 16:21
LUKÁŠ DROBNÝ25.12.2012 15:57
Jaroslav Suchánek25.12.2012 11:17
Jan Martínek25.12.2012 10:38
LUKÁŠ DROBNÝ24.12.2012 16:45
LUKÁŠ DROBNÝ24.12.2012 16:45
petr kocina22.12.2012 14:17
Jan Martínek20.12.2012 18:33
Martin Souček20.12.2012 17:50
Jiří Mitáček20.12.2012 16:56
Jan Martínek20.12.2012 16:07
Jan Martínek17.12.2012 17:02
petr kocina08.12.2012 21:34
RADEK STANKOVSKY08.12.2012 17:52
jaroslav Šalý08.12.2012 09:21
Pavel Kříž08.12.2012 09:02
jaroslav Šalý08.12.2012 08:05
Pavel Kříž08.12.2012 06:22
petr kocina07.12.2012 23:27
petr kocina07.12.2012 23:22
Pavel Kříž07.12.2012 13:43
Petr Kostelecký07.12.2012 12:18
petr kocina07.12.2012 11:36
Pavel Kříž06.12.2012 06:58
petr kocina05.12.2012 07:52
Jozef Homola01.12.2012 08:46
jaroslav Šalý01.12.2012 07:47
Jozef Homola30.11.2012 23:52
Jiří Mitáček30.11.2012 23:41
Roman Novák30.11.2012 23:07
jaroslav Šalý30.11.2012 22:55
Jiří Mitáček30.11.2012 21:21
jaroslav Šalý30.11.2012 19:34
Jiří Mitáček30.11.2012 19:28
Jiří Mitáček30.11.2012 19:08
petr kocina30.11.2012 19:06
Roman Novák30.11.2012 18:29
Jiří Mitáček30.11.2012 09:30
Pavel Kříž30.11.2012 06:24
Roman Novák30.11.2012 06:03
Jiří Mitáček29.11.2012 23:00
Jiří Mitáček29.11.2012 20:55
Pavel Kříž29.11.2012 20:50
Roman Novák29.11.2012 20:14
Jan Martínek29.11.2012 15:25
Jiří Mitáček29.11.2012 14:59
Petr Kostelecký29.11.2012 14:51
Jiri Přibyl29.11.2012 13:50
Jan Martínek29.11.2012 13:32
Jiří Mitáček29.11.2012 12:57
Jan Martínek29.11.2012 12:14
Jan Martínek29.11.2012 12:06
Jiří Mitáček29.11.2012 11:58
Jan Martínek29.11.2012 11:52
Jiří Mitáček29.11.2012 11:43
Petr Kostelecký29.11.2012 11:12
Jan Martínek29.11.2012 10:08
Jiří Mitáček29.11.2012 09:38
Roman Novák29.11.2012 03:50
Jiří Mitáček28.11.2012 21:26
jaroslav Šalý28.11.2012 12:55
Petr Kostelecký28.11.2012 12:53
Pavel Kříž28.11.2012 10:36
Roman Novák28.11.2012 10:26
Pavel Kříž28.11.2012 10:16
Roman Novák28.11.2012 10:13
Pavel Kříž28.11.2012 09:36
jaroslav Šalý28.11.2012 09:05
petr kocina28.11.2012 08:01
petr kocina28.11.2012 07:54
Roman Novák28.11.2012 07:49
Pavel Kříž28.11.2012 07:46
petr kocina28.11.2012 07:31
petr kocina28.11.2012 07:25
Roman Novák28.11.2012 07:25
jaroslav Šalý28.11.2012 06:08
Roman Novák27.11.2012 23:28
jaroslav Šalý27.11.2012 22:00
Roman Novák27.11.2012 21:50
Jan Martínek27.11.2012 19:58
Roman Novák27.11.2012 17:50
Petr Chalupný27.11.2012 14:36
Jan Martínek27.11.2012 09:38
Petr Chalupný24.11.2012 18:14
Jiří Mitáček24.11.2012 11:35
Pavel Kříž23.11.2012 07:35
Jiří Mitáček23.11.2012 00:45
Jiří Mitáček23.11.2012 00:31
Jan Martínek22.11.2012 22:17
Pavel Kříž22.11.2012 21:42
Jiří Mitáček22.11.2012 21:35
Jiří Mitáček22.11.2012 21:29
Jiri Přibyl22.11.2012 21:06
Petr Kolařík22.11.2012 20:52
Jiří Mitáček22.11.2012 20:42
Jiří Mitáček22.11.2012 20:32
Jiri Přibyl22.11.2012 19:40
Jiří Mitáček22.11.2012 18:31
Jiri Přibyl22.11.2012 18:01
Jiří Mitáček22.11.2012 17:56
Jiří Mitáček22.11.2012 17:34
Jiri Přibyl22.11.2012 17:04
Petr Kostelecký22.11.2012 13:31
Pavel Kříž22.11.2012 12:45
Pavel Kříž22.11.2012 12:29
Jan Martínek22.11.2012 12:27
Jiří Mitáček22.11.2012 12:09
Jan Martínek22.11.2012 10:55
Jiří Mitáček22.11.2012 10:38
Jan Martínek22.11.2012 10:31
Petr Kostelecký22.11.2012 09:58
Jan Martínek22.11.2012 09:08
Petr Kostelecký22.11.2012 07:44
Jan Martínek21.11.2012 13:26
Petr Kostelecký21.11.2012 11:56
Petr Kolařík21.11.2012 11:49
Jan Martínek21.11.2012 11:40
Petr Kostelecký21.11.2012 11:09
Petr Kostelecký21.11.2012 11:03
Jan Martínek20.11.2012 18:20
Petr Kolařík19.11.2012 15:02
Jan Martínek16.11.2012 15:49
Jan Martínek16.11.2012 15:37
Laďa Jaskva16.11.2012 14:05
Jiří Mitáček16.11.2012 13:50
Jiří Mitáček16.11.2012 13:41
bob svaton15.11.2012 23:28
petr kocina15.11.2012 23:07
Jan Martínek15.11.2012 12:17
Jan Martínek15.11.2012 11:31
Pavel Kříž15.11.2012 11:08
Pavel Kříž15.11.2012 10:49
Jan Martínek15.11.2012 10:45
Jiri Přibyl15.11.2012 10:19
Jan Martínek15.11.2012 09:53
Jan Martínek15.11.2012 09:47
Zdenek Verner15.11.2012 09:38
Jozef Homola15.11.2012 07:52
Pavel Kříž15.11.2012 07:10
Zdenek Verner15.11.2012 06:46
Jozef Homola14.11.2012 20:30
Pavel Kříž14.11.2012 20:04
Zdenek Verner14.11.2012 19:53
Pavel Kříž14.11.2012 19:21
Zdenek Verner14.11.2012 18:52
Pavel Kříž14.11.2012 17:52
Zdenek Verner14.11.2012 17:11
Jan Martínek14.11.2012 13:35
Jozef Homola14.11.2012 12:58
Pavel Kříž14.11.2012 12:38
Jozef Homola14.11.2012 11:29
Jan Martínek14.11.2012 09:41
Jan Martínek14.11.2012 09:29
Jan Martínek14.11.2012 09:26
Jan Martínek14.11.2012 09:23
Jiří Mitáček13.11.2012 22:41
Jiří Mitáček13.11.2012 22:35
Jiří Mitáček13.11.2012 22:32
Jiří Mitáček13.11.2012 22:25
Jan Martínek13.11.2012 21:05
Jan Martínek13.11.2012 21:01
Jan Martínek13.11.2012 20:58
Jan Martínek13.11.2012 20:55
Jan Martínek13.11.2012 20:53
Jozef Homola13.11.2012 20:49
bob svaton13.11.2012 20:27
Jan Martínek13.11.2012 20:16
Jiří Mitáček13.11.2012 19:17
Jiří Mitáček13.11.2012 19:00
Jiří Mitáček13.11.2012 18:59
Jiří Mitáček13.11.2012 18:56
Jan Martínek13.11.2012 18:43
Mir Pol13.11.2012 18:14
Jiří Mitáček13.11.2012 18:09
Zdenek Verner13.11.2012 17:16
Jan Martínek13.11.2012 15:58
Jiří Mitáček13.11.2012 15:18
Jan Martínek13.11.2012 14:00
Jozef Homola13.11.2012 13:09
petr kocina13.11.2012 12:48
Jan Martínek13.11.2012 12:15
Jiří Mitáček13.11.2012 11:53
Jan Martínek13.11.2012 10:49
Jan Martínek13.11.2012 10:46
Jan Martínek13.11.2012 10:37
Jan Martínek13.11.2012 10:10
Jan Martínek13.11.2012 10:00
Jiří Mitáček13.11.2012 00:15
Jiří Mitáček12.11.2012 23:51
Jiří Mitáček12.11.2012 23:48
petr kocina12.11.2012 23:06
petr kocina12.11.2012 22:56
petr kocina12.11.2012 22:38
Petr Chalupný12.11.2012 22:37
Jiří Mitáček12.11.2012 22:33
Jiří Mitáček12.11.2012 22:25
petr kocina12.11.2012 22:17
Jiří Mitáček12.11.2012 22:03
petr kocina12.11.2012 21:51
Petr Chalupný12.11.2012 21:47
petr kocina12.11.2012 21:38
Petr Chalupný12.11.2012 21:30
Jiří Mitáček12.11.2012 21:24
Petr Nes12.11.2012 21:11
Petr Chalupný12.11.2012 21:03
Petr Chalupný12.11.2012 20:58
petr kocina12.11.2012 20:49
Zdenek Verner12.11.2012 20:41
Petr Chalupný12.11.2012 20:37
petr kocina12.11.2012 20:26
petr kocina12.11.2012 20:21
Petr Chalupný12.11.2012 20:13
Pavel Kříž12.11.2012 19:49
petr kocina12.11.2012 19:43
jaroslav Šalý12.11.2012 19:42
petr kocina12.11.2012 19:39
Pavel Kříž12.11.2012 19:29
jaroslav Šalý12.11.2012 19:25
petr kocina12.11.2012 19:13
petr kocina12.11.2012 19:05
Honza Kopřiva12.11.2012 19:02
petr kocina12.11.2012 18:55
bob svaton12.11.2012 18:23
Jozef Homola12.11.2012 18:19
Honza Kopřiva12.11.2012 18:15
Pavel Kříž12.11.2012 18:08
petr kocina12.11.2012 17:51
petr kocina12.11.2012 17:31
Mir Pol12.11.2012 13:50
Jan Martínek12.11.2012 11:21
Jan Martínek12.11.2012 11:19
Jan Martínek11.11.2012 13:13
Jan Martínek11.11.2012 13:07
Roman Novák10.11.2012 13:33
Jano Hrach10.11.2012 12:59
petr kocina09.11.2012 16:17
Laďa Jaskva09.11.2012 14:06

Příspěvky
Autor: Josef Richter
Datum: 04.12.2014 20:31 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109691
reakce na ...
Pane Martínku, jaký typ OSB desky od výrobce EGGER jste prosím použil na vnitřní záklop v podkroví? Koukal jsem, že aktuálně jsou v nabídce OSB 3 E0 a OSB 4 TOP. Předem děkuji za informaci.

Autor: David Zdeněk
Datum: 04.01.2013 18:54 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100379
reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2 obrázek č. 3 obrázek č. 4 obrázek č. 5
Dobrý den ,přemýšlím jak vyřešit ostění u namontovaných oken viz. foto a zaujalo mě Vaše řešení pomocí SDK .Můžete vložit ještě nějaké foto a podrobnosti.Na mích oknech mám takovou to představu.Na hranu okna nalepím APU lištu cca 0,5 cm od pantu ,prostor směrem k ostění vyplní podložky z EPS tak aby se vytvořila rovina ,přilepím PU pěnou.Následně vložím SDK do APU lišty ,v prostoru ostění bez parotěsných pásek přišroubuji (pravděpodobně přes distanční trubičku) a opět vypěním spáru PU pěnou.

Autor: Jan Martínek
Datum: 04.01.2013 20:05 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103770
reakce na ...
Zdravím,
myslím, že by to šlo. U rámu zasunout do APU lišty a v interiéru zakončit volně. Já APU nepoužíval - což byla chyba (chybama se člověk učí), SDK u rámu místy praská. To by se u APU nestalo. Co se týče připevnění SDK, tak bych to nekomplikoval - zkoušel jsem také podkládat, šroubovat,...atp., ale nejlepší to bylo jen přilepit PUR pěnou a hotovo - za 30min to krásně drží a druhý den to neutrhnete i kdyby jste se sebevíc snažil.
Můj postup byl takový, že jsem si nařezal SDK desky, poskládal na místo a pořádně ve špaletě rozepřel prkny a latěmi, aby PUR pěna s SDK nepohnula. Pak jsem jen dutinu vystříkal nízkoexpanzní PUR pěnou - stačí lehce a tak za 30min můžete odbednit a jít na další otvor.
Přebytečná PUR pěna se ořízla do roviny zdiva a pak se to celé překrylo omítkou až k SDK - na rok jsem ještě dal rohový alu profil.
Prvních pár oken jsem zkoušel všelijak, ale takto mi to později přišlo jako nejjednodušší řešení - bohužel jsem nepoužil APU lištu a občas jsem trochu ošidil vyztužení, tak ty špalety nejsou všude zrovna zcela přesné, ale ve finále to poznat není a nikdo s úhloměrem to po mě kontrolovat nebude :)

Jan Martínek

Autor: David Zdeněk
Datum: 04.01.2013 20:10 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100379
reakce na ...
Děkuji o rozepření a jenom vypěnění jsem také uvažoval , ale vzhledem k tomu že kotvy jsou cca 1,5 cm od ostění ,by spára na PU pěnu byla celkem asi 2,5 až 3 cm ,což nevím jestli nebude už moc na kvalitní zapěnění a ještě je problém v tom že u rámu není páska kolmo na ostění ale zahnutá a mám obavu aby jí pěna neodtrhla od rámu okna.

Autor: Jan Martínek
Datum: 04.01.2013 22:00 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103770
reakce na ...
S tl. nemějte starost - já pěnil i 4cm. A mohu říci, že mezery 2-3cm se dělali snad nejlépe. Pokud to nebudete přehánět, tak se nemusíte odtržení pásky bát. Musíte použít nízkoexpanzní a lépe i rychletuhnoucí pěnu, která příliš nenabobtná. Pokud uděláte např. jen jednu housenku na vnitřní cca 1/3 zdi, bohatě to bude stačit a přebytečná pěna vyteče místem nejmenšího odporu a to do interiéru. Není potřeba spáru vypěňovat stylem "co se tam vejde". Stačí jedna čára a expanze si s tím v úzkém prostoru poradí. Pro to, aby SDK desky pevně držely stačí velmi málo - já zkoušel všechno - lepení na PU lepidlo, klínky, vruty a tohle šlo nejlépe. S APU lištou to myslím nebude mít chybu :)

Jan Martínek

Jo ještě jedna věc - SDK použijte pořádný - min. 12,5mm. Zkoušel jsem i 9,5mm a ty se dost kroutily. S odstupem času bych možná i použil např. požární desky, které jsou výrazně těžší a pevnější a na těch pár deskách příliš nepřiplatíte.

Autor: David Zdeněk
Datum: 05.01.2013 09:29 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100379
reakce na ...
Děkuji ,pěnu jsem uvažoval od Illbrucku ,bohužel APU lištu jsem našel 6 a 9 mm ,proto jsem uvažoval ještě o použití cetris desky která se dělá 8 mm. Ještě se zeptám jak jste dělal rohy ,máte spoj na tupo nebo nejprve nadpraží a potom špalety.

Když to shrnu tak ,je dobré použit nízkoexpanzní PUR pěnu ,APU lištu a teď už jenom vyřešit jaké použit desky

Autor: Jan Martínek
Datum: 05.01.2013 19:45 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103770
reakce na ...
cetris by tako nebyl špatný, ale bude to dražší a asi i realizace půjde hůře. Pokud nebudou APU, půjde to i bez nich - myslím, že menší zlo než se řezat s Cetrisem. Jen to pořádně zašprajcovat a zarovnat. Do spáry tmel - stylem pokus-omyl se mi osvědčil silikon-akryl, který je pružnější a nepraská. Roh jsem neřešil - na SDK jen rohovou alu lištu (pro SDK) - ze špalety zatmelit (stejně jako u normálního SDK rohu), ze zdi pak přetáhnout omítku také až na roh - obojí je poměrně napevno, tak s prasklinami není žádný problém. Jen ve finále je špaleta hladká a zeď hrubší.

Jan Martínek

Autor: David Zdeněk
Datum: 05.01.2013 20:06 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100379
reakce na ...
Opět děkuji ,podařilo se mi najít lištu 15 mm ,tak se možnosti trochu rozšířili.Rozhodnutí o materiálu proběhne tedy podle ceny a dostupnosti potřebných rozměrů ,raději nařežu cetris než napojovat desky ,nejdelší rozměr mám přes 2 m což se dá sehnat jenom u cetrisu ,nebo rigunuru ,fermacellu - dělá se v rozměru až 3 m a síla je právě 15 mm .Musím si spočítat potřebné množství a podle toho se rozhodnu (špaleta má jenom 12 cm) a rád bych se vyhnul právě těm rohům přetaženým na zeď ,protože nebudu dělat omítky ,ale nevím jak se povede spoj začistit aby nepraskal.

Ješe jednou děkuji za potvrzení že tento způsob začištění je dobré řešení plus Vaše poznatky z montáže ,doufám že se bude rovnat nejméně stejně dobrý výsledek u mě jako u Vás

Autor: LUKÁŠ DROBNÝ
Datum: 05.01.2013 20:25 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100454
reakce na ...
Vy máte dům z monolitu jen 12 cm ?
Je patrový ?

Autor: David Zdeněk
Datum: 05.01.2013 20:30 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100379
reakce na ...
Patro ne ,monolit ne ,stěna 12 cm ano :-0

Jedná se betonový panel ,v podstatě je to montovaná stavba,s patrem by problém asi nebyl ale já ho nechtěl.

Autor: LUKÁŠ DROBNÝ
Datum: 05.01.2013 20:48 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100454
reakce na ...
Kdo Vám panely vyráběl a montoval ?
Konzultoval jste s dodavatelem dispozici - statiku ?
Nebo šlo vyrobit cokoli ?
Jste s dodávkou spokojen ?

Autor: David Zdeněk
Datum: 05.01.2013 21:00 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100379
reakce na ...
Zde jsem se snažil diskutovat zamýšlenou stavbu již před cca rokem:https://forum.tzb-info.cz/120087-steny-z-betonovych-panelu

Jinak dispozice ,byla moje ,statika byla součástí řešení ale zde to nechci rozebírat ,abych nenič vlákno ,pokud máte dotaz tak raději tam

Autor: LUKÁŠ DROBNÝ
Datum: 05.01.2013 20:04 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100454
reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2
Dobrý den,

dle mého názoru je nejlepší (když se to umí) netáhnout špaletu obyčejným cementovým stěrkovým lepidlem a přeštukovat a někdo to už umí i bez štuku do naprosté roviny jen s lepidlem. viz. foto.

Špaleta-ostění může být i otevřené, takže ve vašem případě EPS vyrovnáte jen nerovnost u oken a směrem k vnitřnímu líci zdi EPS zbrousíte do ztracena. Potom už jen okenní lišty, lepidlo, perlinku.
Také jste mohl použít menší šířku těsnící pásky, ale pro případ ostění z SDK je to asi jedno.

Autor: David Zdeněk
Datum: 05.01.2013 20:09 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100379
reakce na ...
Ano ,ale natahování na pružnou pásku by se dělalo asi dost špatně a užší páska není ,protože bylo nutné překrýt kotvy ,které jsou skvělé pro předsazenou montáž ,ale o to hůře se dělá špaleta.

Autor: LUKÁŠ DROBNÝ
Datum: 05.01.2013 18:00 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100454
reakce na ...
Dobrý den,

jen se chci zeptat kdo Vám dodával tyto okna a jak jste s dodávkou spokojen ?

Autor: David Zdeněk
Datum: 05.01.2013 18:52 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100379
reakce na ...
Dobrý den ,
jedna se o firmu Proton okna ,dodávka ještě není dokončena ,ale jedničku bych nedal ,nějaké problémy se našly ,ale zatím se vše podařilo vyřešit.Vzhledem k tomu že se nebydlí je na závěrečný soud brzo.Pokud by jste se ptal zda bych si vzal okna od nich ještě jednou ,tak říkám ne a volil bych mnou původně vybraného dodavatele ELK a to zejména proto že jsem tam pracoval a také proto že dodávají okna např do Rakouska ,Německa a Anglie.A pasivní dům pro ně také není prázdný pojem ,ale to je jenom můj subjektivní názor.

PS:bral by jste okna opět ze Slavony?

Autor: LUKÁŠ DROBNÝ
Datum: 05.01.2013 19:45 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100454
reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2 obrázek č. 3
Dobrý den,
děkuji za informaci. ELK je výrobcem oken ?

Slavonu ? Nevím, ale zajisté bych ji po letošní zkušenosti nikomu již nedoporučil.

Situace na trhu oken je dle mého názoru v ČR dost špatná.
Jsem však přesvědčen, že problémů s okny bude přibývat tím
více čím více se bude stavět EPD nebo NED s rekuperací.
Osobně si myslím že okna v průběhu dalších 10 let musí projít dalším technickým i výrobním zlepšením. Prostoru pro technické vylepšení je stále dost.

Mám již zkušenosti s několika výrobci oken a jsem na tom stejně jako vy. Znovu bych zakázku žádné firmě nezadal. Poslední perlička byla se svařeným těsněním na plastových oknech v kvalitě pro EPD, viz. foto. Nejlépe vždy vše vypadá v prospektu.

Autor: David Zdeněk
Datum: 05.01.2013 20:14 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100379
reakce na ...
Hezké , jinak ELK dnes dělá okna pod značkou Window star.Z počátku se okna a dveře dělala převážně do montovaných domů a na vývoz ,v té obě se zde dokonce dřevěná okna dělala opravdu od začátku ,sám jsem přerovnával a třídil prkna pro budoucí výrobu lamel ,dnes se již lamely dováží z německa.

Autor: Kit Kat
Datum: 03.02.2013 17:34 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110216
reakce na ...
Řešil jsem podobný problém a nakonec jsem to vyřešil tak že jsem nalepil EPS cca 1-2cm dle potřeby PU pěnou přes kotvy. Na to jsem dal pás perlinky do stěrky a přilepil parotěsnou pásku, přesto další vrstvu perlinky se stěrkou a na okna APU lišty. Bylo to asi nejjednoduší řešení tak abych srovnal ostění a moc nezmenšil otvor okna. Dnes bych volil kratší pásky s perlinkou na konci, měl zbytečně dlouhé, které jsem nakonec krátil.

Autor: Kit Kat
Datum: 03.02.2013 17:34 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110216
reakce na ...
Řešil jsem podobný problém a nakonec jsem to vyřešil tak že jsem nalepil EPS cca 1-2cm dle potřeby PU pěnou přes kotvy. Na to jsem dal pás perlinky do stěrky a přilepil parotěsnou pásku, přesto další vrstvu perlinky se stěrkou a na okna APU lišty. Bylo to asi nejjednoduší řešení tak abych srovnal ostění a moc nezmenšil otvor okna. Dnes bych volil kratší pásky s perlinkou na konci, měl zbytečně dlouhé, které jsem nakonec krátil.

Autor: Jan Martínek
Datum: 02.01.2013 12:04 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103770
reakce na ...
Aktualizovány spotřeby domu za kompletní měsíc prosinec:
http://www.pasiv-projekt.cz/pasivnidum_td.html

Jan Martínek

Autor: Mir Pol
Datum: 02.01.2013 16:39 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100591
reakce na ...
Nevite kolik jde z celkove spotreby na vytapeni?

Autor: Jan Martínek
Datum: 02.01.2013 20:19 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103770
reakce na ...
přesně to bohužel nevím - plánuji osadit přímotopy samostatnými měřiči spotřeby. Na to bude potřeba ale zásah ro rozvaděče. Takže to vidím nejdříve na únor.
Zatím odhadem je to dílčí spotřeba VP18 + elektřina bez cca 300kWh, což odhaduji jako spotřebu domácnosti. Ten zbytek jde na ohřev TUV a vytápění. Samostatná spotřeba jen na vytápění nejde změřit - VP18 současně topí a ohřívá TUV.

Jan Martínek

Autor: Mir Pol
Datum: 02.01.2013 21:24 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100591
reakce na ...
diky

Autor: Jan Martínek
Datum: 20.12.2012 16:07 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103770
reakce na ...
Trochu jsem přemýšlel, co po prvních měsících v domě upravit, resp. doplnit. Byl bych rád za odpověď někoho, kdo má zkušenosti s biokrbem. Hlavně mě zajímá, zdali opravdu hřejí a jaké mají cca provozní náklady, resp. na co si dát při výběru pozor.
Jelikož místo mám, tak přemýšlím o instalaci biokrbu (vyhlídnutý typ s výkonem 1,6-5,5kW) pro rychlé večerní dohřátí domu, resp. odlehčení přímotopům, kterých mám po domě rozmístněny 4ks o výkonu 500W.

K bydlení jen dodám postřehy z nedávné doby - při nedávných mrazech žádný problém udržet teplotu v domě (přímotopy zapnuty pouze večer - cca 6hod/den). Na spotřebu asi nejhorší lezavé počasí při teplotách 0 - +5st., kdy pouštím vybraný přímotop i během dopoledne. V případě mrazivého a slunečného dne teplota v interiéru stoupala až na 23st. - VP18 se dokonce přepnula na část dne i do pasivního režimu. Vlhkost při 1.st. (96m3/h) 48%, při 2.st. (150m3/h) 38-41%

Jan Martínek

Autor: Jiří Mitáček
Datum: 20.12.2012 16:56 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100188
reakce na ...
Bio líh moc bio bohužel není a ekonomické to není už vůbec.

I v těch největších mrazech mě dům vytápí pouze jediný okruh a spíná velice minimálně. V těch velkých mrazech co byly asi před 14 dny jsem topil daleko méně než jsem čekal protože mráz= jasná obloha a tedy dostatečné solární zisky. mnohdy jsem už kolem 10té -11té hodiny měl bytopíno na celý zbytek dne jen vlivem slunce. počítám, že do zítřejšího slunovratu se vejdu do 400kW na vytápění. škoda že slunovrat neznamení logicky i polovinu otopného období :-)
Topid jsem začal tučím, že 30. října. Ukončení počítám někdy během Března, pak už budou dlouhodobě slušné solární zisky.

Autor: Martin Souček
Datum: 20.12.2012 17:50 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 106811
reakce na ...
Blahopřeji k takovému domu, měl bych na vás dotaz jak budete ohřívat TUV v létě počítáte s chodem VP18 celoročně nebo je jiná varianta ?

Autor: Jan Martínek
Datum: 20.12.2012 18:33 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103770
reakce na ...
TUV ohřívá Nilan a v létě při tom ohřevu využívá teplotu (chlad) vody pro chlazení vzduchu. Přes léto vyzkoušeno a opravdu to funguje. Při letních tropech jsem nevěděl co s TUV - ohřátá prakticky neustále na 65st. S provozem VZT počítám celoročně - člověk si na obsenci větrání zvykne velmi rychle :). Můj Compact narozdíl od klasické VP18 má i pasivní výměník, takže kompresor TČ se v ně zapíná, jen když je opravdu potřeba. S vypnutým kompresorem spotřeba jednotky cca 18W, což mi nestojí za to jej vypínat.

Jan Martínek

Autor: petr kocina
Datum: 22.12.2012 14:17 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100182
reakce na ...
tak to jsem zvedav jake spotreby budete mit za listopad a prosinec.
pokud tedy kompakt nemate oddeleny od ostatni spotreby.
vcetne vnitrni teploty,ktera je jiste v celem dome a nikoli jen v prizemi.
ma stalou teplotu v celem dome 22st po ranu.

Autor: Jan Martínek
Datum: 17.12.2012 17:02 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103770
reakce na ...
Stránka přesunuta vč. aktualizací na nový web pasiv-projekt.cz - aktualizace odečtené celkové spotřeby + doplnění dat k projektu. Od nového roku se pokusím spotřebu měřit týdně a doplním spotřebu jednotky VP18 Compact, která má zvláštní měřič spotřeby (zatím jsem data nenahrával do PC)

Aktualizace - doplněny spotřeby samostatné VP18

Jan Martínek

Autor: Petr Chalupný
Datum: 24.11.2012 18:14 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100337
reakce na ...
Dobrý den pane Martínku,
bylo by možné sdělit cenu zakladové desky? do stavu založení první řady zdiva.

děkuji
Chalupný

Autor: Jan Martínek
Datum: 27.11.2012 09:38 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103770
reakce na ...
Samotná ŽB deska dle rozpočtu firmy 220tis. Zemní práce, drenáže, pěnosklo,...atd. dalších cca 218tis. Inž. sítě, přípravné zemní práce, rám ze ztraceného bednění - dalších 280tis. Takže cirka do první řady zdění 718tis. - což je na poměry standartních RD šílená cifra. Další postup byl ale výrazně méně finančně náročný - proto i celková cena 3,5mil., což si myslím je cena standartního RD. Nyní bych ale dokázal z této ceny min. 400tis ušetřit.

Jan Martínek

Autor: Petr Chalupný
Datum: 27.11.2012 14:36 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100337
reakce na ...
děkuji
Tak to je darda. Za to já měl hrubou stavbu bez oken.

díky
PCH

Autor: Roman Novák
Datum: 27.11.2012 17:50 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 105259
reakce na ...
Dobrý den,

každý dle možností. Já v této ceně mám i kompletní zateplení a rozvody v obvodových stěnách. Na druhé straně už stavím třetí rok a barák teprve uzavřen (sítě jen na hranici pozemku). Technologicky to máte nesporně na jiném levelu. Otázka je i návratnost tohoto řešení. Izolaci stěn v patě jste zvažoval při přípravě projektu?

Autor: Jan Martínek
Datum: 27.11.2012 19:58 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103770
reakce na ...
Kdybych se i do této části pustil sám, tak jsou náklady cca na 1/2. Další věc je "opěrka" ze ztraceného bednění - dům měl být původně na rovném pozemku, kde se toto nemělo vůbec řešit. Bohužel nastaly změny a projekt jsem narychlo upravil pro svažitý pozemek - kdybych projekt upravil zgruntu, tak sice ušetřím cca 100tis., ale v současnosti bych byl asi stále u rýsovacího prkna :(. To by bylo na delší vyprávění.
V ceně za základy je ale i pěnosklo, tedy zateplení podlahy. Finální cena za hrubou stavbu (vč. krovu, krytiny, všech inž. sítí a studny) byla cca 1,65mil. - to byla nejrychlejší a nejdražší část celé stavby.
Návratnost jsem nepočítal, ale nemám obavy z toho, že by se mi investice nevrátila. První položky z rozpočtu sice vypadají děsivě, ale tyto vícenáklady se zase částěčně kompenzují levnějšími postupy v dalších fázích stavby. Dále je tu roční úspora v desetitisících každý rok za energie oproti klasickému domu.
Z 99% se opravdu celá stavba držela projektu a prakticky vše bylo promyšleno, spočítáno a nasimulováno dlouho před tím, než se poprvé koplo.

Jan Martínek

Autor: Roman Novák
Datum: 27.11.2012 21:50 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 105259
reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2
Také doufám, že ušetřím desetitisíce. Přestože projekt stojí vyloženě za prd a všechny detaily si řeším sám. Ale co bych chtěl za třicet tisíc. Plyn zde není zaveden, uhlí nechci a ani na dřevu nechci být závislý. Dům pojede na elektriku + na jižní valbu 10 m2 solárů. Ještě nejsem definitivně rozhodnut mezi aktivní a pasivní rekuperací.
Cenu jsem samozřejmě myslel včetně toho co píšete.(kromě studny) Když připočítám okna, dveře, pozemek (860m2) a projekt jsem nyní na 970 tisících. Kromě krovu, výkopových prací a montáže oken vše svépomocně.

Autor: jaroslav Šalý
Datum: 27.11.2012 22:00 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100056
reakce na ...
když použijete pasivní rekuperaci a tepelné čerpadlo, Teplou vodu potřebujete celoročně, můžete vynechat soláry. Spočítejte si návratnost systémů.

Autor: Roman Novák
Datum: 27.11.2012 23:28 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 105259
reakce na ...
Těžké rozhodování zvlášť pokud myslíte TČ vzduch/voda. Jsem ve výpočtové oblasti -19 stupňů. Snímek domu je pořízen během posledních inverzních dnů....

Autor: jaroslav Šalý
Datum: 28.11.2012 06:08 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100056
reakce na ...
Těch "pár" dnů, kdy je třeba pod -10, je pár v roce, a přejedete je s bivalentním zdrojem.

Autor: Roman Novák
Datum: 28.11.2012 07:25 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 105259
reakce na ...
Rozumím, ale je tam také porovnaná životnost TČ se solárním systémem? Jaký COP bude mít TČ při -5 stupních, což zde v zimním období nebude nic vyjmečného?

Autor: petr kocina
Datum: 28.11.2012 07:31 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100182
reakce na ...
je to porad lepsi nez primotop.
pokud vas ale netrapi inverze a po vetsinu zimniho obdobi sviti slunce jako v Alpach je rozumnejsi jit do solarů - ovsem do HEAT PIPE - nikoli deskovych.
HEAT PIPE musi mit sklon 60st +-5 - maximalizujete zisk v zimnim obdobi.
zde muzete sledovat intenzitu slunecniho zareni a prepocitat si zisky z 10m2 - samozrejme musite pocitat i okna.ucinnost HEAT PIPE je 80-90%.
http://meteo-jirkalina.com/wx38.php

dulezite je,ze pri tomto sklonu se vam na trubicich nebude drzet snih a v lete nebudete mit takove zisky.sklon trubic bych prepocital na deklinaci slunce 21.12. - ve vasem pripade by byl sklon 70-75st.

Autor: Roman Novák
Datum: 28.11.2012 07:49 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 105259
reakce na ...
Dobrý den,

sklon valby mám 50 stupňů právě pro lepší celoroční využitelnost solárních zisků. Jako v Alpách u nás není nikde :-( Každopádně projektant preferoval deskové verze z důvodu životnosti. Obávám se, že pokud půjdu do TČ bude lepší alespoň země/voda. Těžko ale na trhu sehnat něco výkonově odpovídajícího potřebám takového domu + to samozřejmě žene náklady nahoru. Zajímal by mně reálný COP čerpadel vzduch/voda v zimním období při ohřevu na teplotu pro TUV.

Autor: petr kocina
Datum: 28.11.2012 08:01 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100182
reakce na ...
ve vasem pripade jedine zeme voda - samotne cerpadlo poridite hrave do 100 000kc.jiz jsem videl na aukru zeme/voda za 30 000kc (nove!).
vam bude bohate stacit vykon 6kW.
deskova solarka maji v dobe nejnizsi deklinace slunce pouze polovicni zisky oproti HEAT PIPE - pochybuji ze dnes vyrabi deskace lepsi nez jsou HEAT PIPE ci U PIPE.

Zajímal by mně reálný COP čerpadel vzduch/voda v zimním období při ohřevu na teplotu pro TUV. - pocitejte s COP u vas v tech mrazech na hodnote silne pod 2 !je to ale porad lepsi nez primotop ci ohrev TV elektrinou.
zde muzete jedno v zime sledovat.
http://divamse.cz/therm/

Autor: jaroslav Šalý
Datum: 28.11.2012 09:05 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100056
reakce na ...
neporovnávejte životnost, porovnávejte návratnost. A nejhorší kombinace je solár i TČ. To je nenávratná investice.
COP může být od 1,5 do 3 podle typu.

Autor: Roman Novák
Datum: 28.11.2012 10:13 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 105259
reakce na ...
Pokud je na trhu TČ vzduch/voda, která má při venkovní teplotě -3 stupně s ohřevem vody na 45 stupňů COP 3 (výkon 3kW) s cenou i přes 100 tisíc a předpokládanou životností 15 let je už asi solární varianta na odpis. Čerpadlem země/voda se nemusím ani zabývat.

Autor: Pavel Kříž
Datum: 28.11.2012 10:16 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109519
reakce na ...
A je na trhu takové TC?

Autor: Roman Novák
Datum: 28.11.2012 10:26 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 105259
reakce na ...
... se ptám já a po pravdě to nevím. Takže se v tomto případě se držím nadále projektu. Ale klidně sběhnu přesvědčím-li se o výhodnější varantě.

Autor: Pavel Kříž
Datum: 28.11.2012 10:36 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109519
reakce na ...
Můj osobní názor bez hmatatelných důkazů je, že se bude lišit případ od případu. TC i solary lze pořídit za dost rozdílné ceny a ty budou v porovnání hrát zásadní význam, Jestliže dolar pořídím za 40k a víc jak polovinu roku mám teplo téměř zdarma, bude konkurence TC i za 1/3 ceny el energie asi vyrovnaná. Ale cena TC zásadně vyšší (vzduch voda) a k tomu stále hluk...

Autor: Petr Kostelecký
Datum: 28.11.2012 12:53 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 111312
reakce na ...
Přečtěte si článek https://stavba.tzb-info.cz/pasivni-domy/8238-ekonomicke-porovnani-provozu-pasivniho-domu-a-bezne-vystavby . Nějak mi hlava nebere, proč se použití solárních termických panelů na ekonomice téměř neprojeví? To pak nemá smysl si je pořizovat. Viz tab.5 nebo tab.7. Co vy na to?

Autor: jaroslav Šalý
Datum: 28.11.2012 12:55 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100056
reakce na ...
nejblíže vyhovující jsem (mimo dosud neměřené s výkonem cca 3kW) našel pouze Geotherm VWL 71 a HAUTEC HWL-A43

Autor: Pavel Kříž
Datum: 28.11.2012 07:46 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109519
reakce na ...
Dobrý den pánové, tak to porovnání TC proti solarum by mě docela zajímalo. Nemyslím si, že výslwdek bude nějak jednoznačný...

Autor: petr kocina
Datum: 28.11.2012 07:54 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100182
reakce na ...
jednoznacny nejspis bude.
budu to vsak vedet az na jare po uzavreni topneho obdobi,ktere teprve zacalo.
zatim to vypada ve prospech TC.ovsem ve spojitosti se solarkama zas TC odpociva v klidu a pokoji po dobu 7-8 mesicu v roce.
obycejny deskovy solarka se daji dnes poridit za pakatel - alespon pro vyuziti 6 mesicu v roce.

Autor: Pavel Kříž
Datum: 28.11.2012 09:36 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109519
reakce na ...
Asi se shodneme na tom, že TC i solár zároveň je nenávratná investice. Takže tato varianta instalace bude dost ojedinělá a proto pro většinu lidí nezajímavá.
Pokud půl roku jedete na TC a druhou půlku na solar, tak asi neporovnáte který způsob je lepší protože srovnání snese jen hodnocení za rok...

Autor: petr kocina
Datum: 05.12.2012 07:52 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100182
reakce na ...
jestli je to navratne ci neni bych az tak neposuzoval - lide jsou schopni vydat podstatne vyssi castky za porizeni auta.u takoveto investice neni navratnost (finacni) vubec zadna.
i kdyby se investice do solaru s TC vratila za dobu zivotnosti tak to neni tak spatna investice.
jeste jsem neslysel,ze by nekdo za 20 let stary vuz dostal stejne vysokou castku,jako kdyz si jej porizoval.

nekteri maji 2 TC,jini navic jeste k temto systemum FV.

koneckoncu jak solar,tak i TC zeme/voda budu mit pristi rok zaplacene (tedy diky dotacim).ty zamerne neuvadim.

solar a TC stalo 200 000kc (dotace 155 000).zbytek 50 000kc byly pripravy v dome.rozhodne jsem v dobe vystavby o nejakych dotacich nevedel - o nich se zacalo psat az kdyz jsem se do domu nastehoval.pouze jsem vyuzil dane situace.

solary (deskove) se daji v dnesni dobe poridit za 30 000kc.
svoje solary vyuzivam cca 8 mesicu v roce.

neporovnáte který způsob je lepší protože srovnání snese jen hodnocení za rok... - on je problem taky v tom,ze systemy se do domy pridavaly postupne - nejprve provoz domu pouze na elektrinu,potom solar pro ohrev TUV,potom i s pritapenim,nasledne TC pouze pro vytapeni nakonec i TC s ohrevem TV.posledni letosni priprava na topnou sezonu bylo zvyseni ucinosti TC - vypocet ukazoval na 20%.jaka bude realita zatim nevim.

koneckoncu je vse videt v tabulce a grafech,vcetne pozdravu od skupiny CEZ s historii spotreb za posledni roky.bohuzel tam chybi prvni rok bydleni a provozu domu pouze na elektrinu.

Autor: Pavel Kříž
Datum: 06.12.2012 06:58 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109519
reakce na ...
Dobrý den, návratnost auta je zcela jiná otázka. je to stroj který vám slouží pro pohodlí.
Při vytápění se většina lidí snaží nalézt nejlevnější způsob v kombinaci s pohodlím. Tady už o návratnosti mluvit můžeme.
Když vezmu tu nejlevnější variantu na pořízení - el. přímotop a budu ji srovnávat s jiným zařízením - třeba s TČ, tak vyšší pořizovací náklady na pořízení TČ jsou kompenzovány nižšími náklady na vytápění. Takže si můžu udělat jednoduchým propočtem srovnání, jestli se mi ta provozní úspora zaplatí a kdy to bude. Pokud je to za 15 let, asi nemá cenu si takové zařízení (s životností 15let) pořizovat.

Mě by spíš zajímalo jak Vám jedou soláry v tomto období, jestli je máte odstavené nebo občas dotápí. Kolik máte metrů (trubic)? Vím bylo to tu psáno několikrát, ale v té záplavě příspěvků se mi to nechce hledat. Šel byste do solárů znovu? Nebo volil jen TC?

Autor: petr kocina
Datum: 07.12.2012 11:36 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100182
reakce na ...
solarka momentalne topi do podlahy a TC je odstavene.
trubic mam 60.

priklanel bych se spise k TC nez k solarum (tedy pokud by byly cenove nabidky stejne).na konci topneho obdobi budu vedet vice.jeste jsem na systemu delal nejake upravy pred topnou sezonou pro zvyseni ucinnosti.

Autor: Petr Kostelecký
Datum: 07.12.2012 12:18 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 111312
reakce na ...
Proč jste si pořídil kolektory HEAT PIPE a ne U-PIPE?

Autor: petr kocina
Datum: 07.12.2012 23:22 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100182
reakce na ...
hrave takovou trubici vymenite.
kazda trubice je vlastni topidlo.

Autor: Pavel Kříž
Datum: 07.12.2012 13:43 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109519
reakce na ...
NO jo, ale Vy máte zemní kolektor, to já nechci, protože na to nemám dost pozemku, který bych na to mohl použít. Maximálně TČ voda- voda to by snad šlo...

Autor: petr kocina
Datum: 07.12.2012 23:27 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100182
reakce na ...
muzete vyuzit i vzduch/voda - tedy pokud mate vhodnou oblast a ne ledovou kotlinu.
voda/voda by bylo super - jenze bude ta voda i za desitky let?

Autor: Pavel Kříž
Datum: 08.12.2012 06:22 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109519
reakce na ...
Se mnou je to těžké, vzduch voda se mi nelíbí z důvodu hlučnosti a nízkého COP v zimě.
Voda by měla být pořád, z toho bych strach neměl, ale zrovna jsem si spočítal kolik by jí bylo potřeba přečerpat a je to na studnu opravdu hodně...
Asi zůstane u těch termických kolektorů. Vy máte 60 trubic - není to na léto moc? Na jaro a podzim je to zase fajn...

Autor: jaroslav Šalý
Datum: 08.12.2012 08:05 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100056
reakce na ...
Ono je nutno vybrat tepelné čerpadlo s nizkou hlučností - to ale nejsou klimatizace předělané na TČ.
Nízký COP v zimě nevadí, celoroční prúměr je vysoký a pokud máte na ohžev vody v létě (obzvlᚍ U OBJEKTŮ S NIŽŠÍ VÝPOČTOVOU ZTRÁTOU), tak srovnatelné s ostatními typy.

Autor: Pavel Kříž
Datum: 08.12.2012 09:02 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109519
reakce na ...
No jo, když ono je to vše o návratnosti toho systému. A COP je hlavní ukazatel. Navíc to teplo potřebuji nejvíce v zimě. U TUV je zase potřeba vyšší teplota a COP je zase nižší...
I kvalitní vzduchová TČ musí přečerpat spoustu vzduchu a ten hluk tam prostě bude...

Autor: jaroslav Šalý
Datum: 08.12.2012 09:21 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100056
reakce na ...
Ano je to o návratnosti, vždy nutno počítat konkrétní případ, nelze jednoznačně odsoudit. A velmi záleží na použitých ventilátorech - nízkohlučné jsou dražší, proto u "klimaček" nenajdete.

Autor: RADEK STANKOVSKY
Datum: 08.12.2012 17:52 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100366
reakce na ...
Jestli také neni ta hlučnost taky většinou mýtus měl jsem z toho strach a nakonec vůbec nevím že tam u zdi něco stojí ani já ani nikdo z okolí a je to vlastně klimatizace vzduch-vzduch,pro každého by bylo dobré aby si to někde poslechl aby věděl u vnitřní jednotky ani nemluvím to mě překvapilo nejvíce tam jsem měl strach také ale to už je mimo diskusi.

Autor: petr kocina
Datum: 08.12.2012 21:34 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100182
reakce na ...
precerpavat by jste musel hodne - minimalne 1m3/hod - spis vice pokud by byly studny dve.

60trubic neni zas tak moc - alespon se daji v zime vyuzivat k pritapeni (vetsi zisk do podlahy nez ohrev TUV).
v lete to neni tragedie,tedy pokud jsou spravne nasmerovany a maji velky sklon z duvodu deklinace a maximalizace slunecnich zisku prave pro mesice rijen - brezen.idealni sklon je nekde mezi 65-70st.neudrzi se na nich snih.
do konce rijna postacuje na mozne pritapeni vcetne TUV.rovnez tak od konce unora.
nejhorsi mesice jsou tedy listopad,prosinec a leden - maximalne vyuziti pro pritapeni.pokud je v teto dobe jasno dodaji za den cca 5-6kWh.

Autor: petr kocina
Datum: 28.11.2012 07:25 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100182
reakce na ...
když použijete pasivní rekuperaci a tepelné čerpadlo, Teplou vodu potřebujete celoročně - to jiste neni z vasi hlavy.

Autor: petr kocina
Datum: 30.11.2012 19:06 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100182
reakce na ...
zkuste se podivat na tohle.
zaujaly me solarka s FV a TC vzduch/voda.
ta cena je solidni.
http://www.cerpadlaavrty.cz/tepelna-cerpadla-vv.php

Autor: Jiří Mitáček
Datum: 30.11.2012 19:28 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100188
reakce na ...
Podle mě TČ jako taková mají na (nejen) našem trhu ještě co dohánět. Doteď žádná firma nedělá jednotný unifikovaný systém něčeho léty prověřeného a proto jsou tyto |TČ dost náročné na servis a životnost je nízká. solární kolektory vakuové nejlépe heat pipe jsou díky čínskému zaplavení světového trhu i přes svou nekvalitu defacto bezporuchovějším systémem ohřevu.
navíc šistě solární systém je méně náročný na EE z JE.
Ono je v celku jedno jestli budu tu EE dodávat stýle v menším množství a nebo ji budu potřebovat pouze sezóně ve větším...
TČ má výhodu hlavně u bytových domů, kde Vám těžko někdo povolí umístit kamkoli rozměrné kolektory.
Oba systémy nejsou v žádném případě soběstačné a oba potřebují ke svému provozu navíc náhradní zdroj.

Autor: jaroslav Šalý
Datum: 30.11.2012 19:34 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100056
reakce na ...
Co Vás vede k závěru "TČ je dost náročné na servis a životnost je nízká"?

Autor: Jiří Mitáček
Datum: 30.11.2012 21:21 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100188
reakce na ...
Mám kolem sebe pouze 3 Tč o kterých něco vím, pravda je to málo, ale nějakou hodnotu srovnání to má. Jen zapojení a rozchození stálo v průměru 20k Kč, jedno bylo 3x sevisováno než jej dokázali rozchodit se stávající otopnou soustavou, teď pravda jede jak má. Druhé u nějž po cca 8mi letech provozu odešlo cosi co bylo nerentabilní opravit. a u třetího byla sice jen jedna malá oprava- renovace, která nebyla ani tak drahá materiálově jako prací k znovurozchození (stáří něco přes 10let). Ani u jednoho z těch dvou starších TČ nedošlo k předem vypočtené návratnosti, i pčes neustále stoupající cenu za EE. Velký vliv na to má právě ta neunifikovanost dílů a zpětná nekompatibilita. Až se z TČ stane spotřební zbožíbude to vypadat jinak.
soláry (jakýkoliv systém) je snadno zaměnitelný za jiný. Životnost také není kdovíjaká, ale oprava je snažší a méně zavislí na prodejci-dodavateli. Dokonce díky velmi levným kopiim z číny doslova 1:1 je možná často zaměnitelnost jednoitlivých dílů, jako jsou třeba na zničení nejnáchylnější trubice.

Nechci jakkoliv hanit nebo obhajovbat jakýkoliv z těchto systémů. Ale díky masovosti solárů, mají zatím jasně na vrch. Hlavně v kategorii pro PD, jelikož ty menší TČ se nevyrábějí témněř vůbec a jsou mnohdy dražší než ty výkonější.
Je to jen a jen můj názor, ale myslím že TČ mají před sebou ještě dlouhou ale zato snadnou cestu ke zlepšení.
Až TČ budou stát to co pračka bude to jiné.

Autor: jaroslav Šalý
Datum: 30.11.2012 22:55 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100056
reakce na ...
ono je třeba rozlišovat tepelné čerpdlo a "tepelné čerpadlo". Asi máte na mysli to druhé. Pokud neuvedete konkrétní typ, tak to je jako JPP.
To je napsal, že osobní auta jsou hrozně poruchová, protože tři sousedi měli Trabanta nebo MB a pořád to spravovali.
A že každý výrobek má nějakou "zmetkovitost" nemusím zdůrazňovat.

Autor: Jiří Mitáček
Datum: 30.11.2012 23:41 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100188
reakce na ...
Já nechci zavádět údaje o konkrétních značkách ale chtěl jsem zdůraznit to že jakákoliv prkotina, kterou by jste u bězného spotřebiče nijak moc neřešili, Vás u TČ bude stát majlant. a když už jste zabrousil do těch aut, tak je to stejný důvod proč automobilky založili koncerny, kde vyrábějí jednu součást pro mnoho typů aut. Je to jedinná možná cesta jak zefektivnit a zlevnit výrobu a vývoj.
Princip TC je v celku primitivní, nic technologicky složitého na tom není, ale pokud se bude dělat malokusově a jednotlivý monteři pokaždé budou montovat odlišný typ a budou při montáži improvizovat, bude to nechutně drahé a nijak moc spolehlivé, jelikož budou chybět konkrétní zkušenosti.
Všiměte si, že nejlevnější auta na provoz jsou ty co se dělaj v obrovských seriích, je v celku jedno jak bude drahé a od jaké automobilky bude vyrobeno.

Autor: Jozef Homola
Datum: 30.11.2012 23:52 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Docela dobrá otázka. Proč se vyrábí tolik druhů a typů TČ? To snad ani není možné držet nějaké náhradní díly. Jenom Čína toho chrlí mraky.
http://www.made-in-china.com/products-search/find-china-products/0b0nolimit/Heat_Pump-10.html

Autor: jaroslav Šalý
Datum: 01.12.2012 07:47 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100056
reakce na ...
náhradní díly jsou standardní výrobky chladicích zařízení, které koupíte na "každém rohu"

Autor: Jozef Homola
Datum: 01.12.2012 08:46 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Jsem rád, že na každém rohu se dostanou po dobu 10-ti let náhradní díly k 2400 typům tepelných čerpadel, které byly přihlášené v rámci akce "Zelená úsporám".

Autor: Roman Novák
Datum: 30.11.2012 23:07 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 105259
reakce na ...
Z posbíraných informací mi vychází, že pokud bude spotřeba mého domu 5x větší než je výpočet PENB, což je dost pravděbodobné. (výpočet s 10m2 deskových solárů). Nemůže se mi investice do TČ vzduch voda (dražšího či levného) nikdy vrátit.
Prvotní nadšení z principu funkce ustupuje reálnějšímu pohledu na v mnoha směrech nedokonalý předražený stroj.

Autor: Jiří Mitáček
Datum: 28.11.2012 21:26 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100188
reakce na ...
Bylo by info detailněji o ceně toho pěnoskla a za kolik m3 to bylo. Včetně jeho konkretních parametrech po zhutnění?

Docela by mě zajimalo srovnání této varianty s klasikou kde pěnosklo je jen jako první řada.

Ať počítam jak počítam tak roznášecí desku na pásech postavím mnohem ale mnohem levněji i když to nebude svépomocí.

Cena u vaší stavby (odhaduji na 120m2) by byla odhadem 5k za práci bagru, 10-15k beton pro pásy, 45k beton na roznašecí desku, a asi 12k na ocel. Dejme tomu 10k na ruzne odpady a jiné víceprace a štěrk. Tedy sumasumarum dejme tomu 100k Kč. Odpovídající izolace dejme tomu 25-30k Kč plus to pěnosklo pod patu cca m2 cena???

Autor: Roman Novák
Datum: 29.11.2012 03:50 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 105259
reakce na ...
Dobrý den,

ke klasické variantě. Pohled na dům klame. Deska je na štítové straně delší a má 100 m2. Chtěl jsem interiér prosvětlit co nejvíce z jihu. Prosklení jižní strany tvoří 62 procent z celkového. Tloušťka betonových stěn je malinko přes 15 cm, šířka pěnoskla 17,5 cm. Mě na stavbu při tloušťce 10 cm u obvodové stěny přišla na 18 tisíc. Po zateplení soklu vychází tepelná ztráta v tomto detailu do 100 Wattů. Tam připočtěte asi dlaších 12 tisíc za XPS (zatím nemám v nákladech)
U mé stavby byl ale rozhodně dražší beton do pasu. Stavba od stavby se to bude dost lišit (terén), ale za 15 tisíc ani umíchat nepůjde :-) .
Naopak na desku stačí zase jen 2 mixy.
+ kamenný podsyp pod desku (asi 300 kč/m3)
+ zemní registr. (200 mm KG)
projektatnt mě od něj odrazoval, ale zbudoval jsem trochu kratší hlavně jako protizámrzovou ochranu rekuperátoru.

Autor: Jiří Mitáček
Datum: 29.11.2012 09:38 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100188
reakce na ...
To byl dotaz na pana Martínka. Proto ty metry.
Základový pás pro takový dům bude v cca 80cm hloubce takže první 20cm od spodu by bylo 40 dál jen 20. takže průřez bude 0,2m2 pokud počítám celkovou délku do 50ti metrů bude to do 10ti m3 tedy 1500Kč kubík. Do pásů můžete nalejt jakejkoli beton nicmoc kvalita. Za to na odpovídající desku 120m2 x 0,2 výška bude potřeba 24m3 cca C16/20 ta bude i při tomhle množsví cca za 45k Kč.

Jak jste dělal betonovou stěnu? Jakým betonem a jak jste řešil bednění?

Autor: Roman Novák
Datum: 29.11.2012 20:14 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 105259
reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2
Ta hloubka základů je relativní. Když projdete definici hloubky základového pasu v projektu zjistíte, že je závislá na únosnosti podloží. A já musel hned zhruba o 20 cm níže, než byla minimálně stanovená hloubka.
Jako podkladní beton (do nezámrzné hloubky) opravdu stačí beton nebeton nad to už je potřeba "mastit" více.
Pokud máte projektanta, který schválí těch 20cm tloušťky horní části pasu tak gratuluji. Já jsem začal 50cm a končil 40cm. Ta minimální hloubka je zároveň stanovena "pod upravený terén". Základový pas bude mít určitě svou nadzemní část (u mne v průměru 35 cm) a realita uteče předpokladu. Přesto oproti základové desce na pěnoskle rozdíl, který se v nejbližších XY letech podle mne nemůže vrátit.

Betonovou stěnu mám vnějším ztraceným, vnitřním posuvným bedněním. Beton míchán na stavbě podle receptury na B25, v projektu požadováno B20.

Autor: Jiří Mitáček
Datum: 29.11.2012 20:55 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100188
reakce na ...
Mohu jen poprosit o detail jak jste připevňoval vnější bednění z čeho bylo zhotoveno a po jaké výšce jstejej zaléval betonem. Pčedstava subtilní ZB stěny s EPS byl můj velký sen. De facto je to IMHO nejideálnější skladba materiálů. Odhadoval jsem že bych si mohl dovolit udělat stěnu z betonu tenší než 10cm (respektive by nebyl až takový statický problém, jako realizační. Pod 10cm už se velice blbě vyvazují roxory a špatně se beton hutní. Je potřeba hlídat minimálůní překrytí výztuže betonem a pod. Vzhledem k tomu že ručně míchat beton a nosit jej po schodech do bednění je celkem velká limitující faktor mé stavby a taky díky tomu že jsem nenašel statika co by si vyhrál s výpočtem, jsem od toho upustil. Ale jsem rád že vidím někoho, kdo se do toho pustil svépomocí.

Ad hloubka pásů)
ta je přeci závislá hlavně na nezámrzné hloubce. a šířka je závislá na podloží. Ta musí takto být široká ale pouze dole, kde se dotýká mnohem méně pevnějšího podloží.
A 35cm nad terén jsem desku koukat opravdu nenechal. Naopak jsem se snažil stavbu co nejvíce scovat do terénu, což se my myslím v celku podařilo.
PS: jaká je receptura na B20 a B25?

Autor: Roman Novák
Datum: 30.11.2012 06:03 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 105259
reakce na ...
Je to vždy případ od případu, já kdybych stavbu takhle "utopil" tak v zimě doslova a byl bych na tom se sněhem hůře než sousedé v 150 let starých domech.
Jsou i jiné vynálezy (nakloněná rovina). Já jsem s její pomocí překonal maximální denní limit ve zdvihání břemen 6x. :-)
Vše vyžadovalo zimní přípravu. Pak to ale odsejpalo. Samozřejmě by se to dalo ještě zrychlit třeba mixy s pumpou.

Zbytek na odkazu:

https://forum.tzb-info.cz/115905-zkusenosti-se-stavbou-pasivniho-domu/vsechny-prispevky#text93

Autor: Pavel Kříž
Datum: 29.11.2012 20:50 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109519
reakce na ...
Dobrý den, myslím, že základy nejsou to správné místo na šetření. Ono se těch pár ušetřených tisíc může dost prodražit...

Autor: Jiří Mitáček
Datum: 29.11.2012 23:00 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100188
reakce na ...
Nemluvim o nějákem škudlení, ale o vyváženou koncepci v projektu.
Je to jako, když jezdim kolem jedné novostavby, kde přízemí, kde je z jedné strany více stavebníc otvorů než zdiva, je použita cihla ementálového typu 24cm a první a druhé patro ze 44cm. Občas mi rozum zustává stát...

Autor: Pavel Kříž
Datum: 30.11.2012 06:24 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109519
reakce na ...
Vyvážená koncepce je samozřejmě základ projektu. Základy mají hlavní funkci přenést zatížení do méně únosné zeminy a na to by stačil opravdu poměrně nízký pás. Jenže zároveň musí být dostatečně tuhé, aby přenesly a roznesly nerovnoměrné sedání a nerovnoměrné zatížení. Potíž je v tom, že se velmi těžko ta nerovnoměrnost definuje. Tak je podle mě lepší předimenzovat základy (třeba já jsem je u sebe armoval), než pak řešit trhliny ve zdivu.

Autor: Jiří Mitáček
Datum: 30.11.2012 09:30 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100188
reakce na ...
armování smysl má jelikož uděláte velmi vysoký nosník. Stačí armovat jen dole a nahoře v desce. Rozšiřování pásu do šířky ale moc větší pevnost nepřináší

Autor: Roman Novák
Datum: 30.11.2012 18:29 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 105259
reakce na ...
Přemýšlel jste nad tím co se bude dít, když zvenku vymrzající zemina bude tlačit na 20 cm tlustý beton základového pasu dlouhého deset metrů? Nebude třeba i v tom zakopaný pes?

Autor: Jiří Mitáček
Datum: 30.11.2012 19:08 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100188
reakce na ...
Přemýšlel...
1) se snažím stavbu vzdy koncipovat tak aby se kolem stavby nehromadila voda
2) před betonem bude ještě vrstva EPS (XPS chcete-li) a předním nopová folie
3) zevnitř bude zhutněn štěrk, takže ta zeď nebude mít takovou možnost se pohnout. Hlavně v horníc vrstvách. a té spodní už zase nebude promrzat
4) pokud by se zmrzlý voda v zemině opravdu o něco zapřela a opřela do zdi, tak už je celkem jedno jak je široká.
5) pokud by to bylo potřeba řešit, tak bude jiste při stejné odolnosti ekonomičtější udělat ten pás tenký, ale za to ho v půlce té hladové zdi spojit s protějškem

Autor: Jan Martínek
Datum: 29.11.2012 10:08 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103770
reakce na ...
Zdravím,
pěnosklo v té době vyšlo na 1120,-/m3 vč. dopravy (nyní se myslím dá sehnat již za 850,-/m3) a přivezeno bylo 109m3. Z tohoto množsví ale ještě zbyla hromada - odhadem 5m3 - kterou jsem použil na obsyp desky a výměnu znečištěného pěnoskla. Tl. po zhutnění by měla být 60cm, což dá U=0,117. Myslím, že by stačila i 40cm vrstva, ale dům jsem musel posadit o něco výše a v rozpočtu byl podsyp ze štěrku za 725,-/m3 - tedy oproti pěnosklu by člověk ani příliš neušetřil. Finální poměr hutnění přesně neznám - hutnilo se dokud to šlo. Mělo by se to pohybovat kolem 1:1,3 (plocha pěnoskla cca 122,5m2).
Varianta s podlahovým EPS a deskami z pěnoskla vyjde podle mne cca na stejné peníze nebo i možná dráž. Nehledě na negativa, které toto řešení přináší. Srovnatelnou cenou ale myslím částku na izolace a řešení tepelného mostu - u pěnoskla je problém spíše v té základové desce, u které je cenový rozdíl kolem 100tis. - tedy 100% navýšení, které se v základech cenově ničím nekompenzuje. Otázka co je 100tis v ceně celého domu? Samozřejmě je velký rozdíl, zdali je stavba na rovině nebo ve svahu - pak vícenáklady rostou.
Ještě bych ale uvedl jednu věc - v ceně za desku mám i hydroizolaci (radonovou) a také krycí 5cm potěr, což je pro někoho možná zbytečná a ne zrovna levná věc, ale mám jistotu, že se s hydroizolací po celou dobu stavby nic nestane - strojově upravený, rovný potěr by pak mohl sloužit jako podklad pro nášlapnou vstrvu podlahy.
Plocha ŽB desky je 101m2.

S pozdravem
Jan Martínek

Autor: Petr Kostelecký
Datum: 29.11.2012 11:12 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 111312
reakce na ...
Plocha pěnoskla 122,5m2 x 0,6m = 73,5m3.
Vy jste použil 109 - 5 = 104m3.
Pokud dobře počítám tak máte zhutnění 104 / 73,5 = 1,41.
Vím, že jistota je jistota, ale velké hutnění rozbije pěnosklo na prach, který už má horší tepelnou vodivost.

Autor: Jiří Mitáček
Datum: 29.11.2012 11:43 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100188
reakce na ...
Ano přesně tohle jsem chtěl znát. Jáká bude po takovémto zhutnění tepelná vodivost.

Autor: Jan Martínek
Datum: 29.11.2012 11:52 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103770
reakce na ...
Ha, chybka se mi vloudila :( - máte pravdu, hutnění bylo patrně kolem 1:1,4. K rozdrcení pěnoskla ale nedošlo - granulát měl svoji podobu i po zhutnění (viz foto). Izolační vlastnosti jsou při zhutnění o něco horší než při volném vysypání, ale ve výpočtu se počítalo s patřičně "horší" tepelnou vodivostí pěnoskla 0,075 místo 0,06.
Problém s vyšším poměrem hutnění je dán tl. vrstvy - čím vyšší vrstva, tím je potřeba více hutnit - doporučených 1:1,3 je pří 40cm vrstvě. Nemám ale porovnání pro potvrzení této doměnky - nevím o jiné stavbě, kde by byla použita tak silná vrstva jako u mne.

Jan Martínek

Autor: Jan Martínek
Datum: 29.11.2012 12:06 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103770
reakce na ...
Ještě mne napadlo jedno možné vysvětlení. Pod vrstvou z pěnoskla mám ještě 10-15cm drenážní a vyrovnávací vrstvy ze štěrku a je možné, že i tato vrstva si při hutnění pěnoskla sedla. Jelikož se hutnilo a postupně dosypávalo do určité výškové urovně, je možné, že pěnoskla je i více nežli těch 60cm. To ale již nikdo nezjistí. Další otazník je nad skutečným množství drti - mnou udané hodnoty jsou z faktury, kolik se ale skutečně použilo je ve hvězdách - díky takovému množství (hromada přes polovnu zahrady) jsou granule poházeny téměř všude na pozemku. Také si myslím, že několik m3 se cestou "odrolilo" - při sypání z kamionu bylo patrné, že v dodávce bylo mimo samotné drti i poměrně velké množství prachu.

Jan Martínek

Autor: Petr Kostelecký
Datum: 29.11.2012 14:51 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 111312
reakce na ...
Asi myslíte "skelného" prachu. To by mě zajímalo, protože na některých fotkách pěnoskla na webu ze staveb je vidět prachu hodně.
Pak je asi lepší vyklopit skloštěrk mimo zákl. desku a navozit ho tam bez prachu a zbylý prach reklamovat. Jako u uhlí :(.
Měl ste tam (nebo jiní stavebníci) hodně prachu?

Autor: Jan Martínek
Datum: 29.11.2012 15:25 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103770
reakce na ...
Prachu bylo poměrně dost, ale jde jen o odhad. Podle mne je určit lepši (pokud to lze) drť složit vedle a pak přvážet, což je sranda, protože ten materiál v kolečku ani nepocítíte. Zbavíte se prachu (po prvním dešti se spláchne) a bude se i lépe hutnit - v mém případě se hutnilo 3x - vždy po 60ti cm. Přesné množství prachu není šance změřit - prach je opravdu všude, mezi granulemi, nalepený na drti, i samostatně a rychle zmizí - stačí jeden déšť a je pryč. Reklamovat se ale něco podařilo - resp. dostal jsem slevu na 2. várku. Hlavně fotit a natáčet celou vykládku.

Jan Martínek

Autor: Jiří Mitáček
Datum: 29.11.2012 11:58 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100188
reakce na ...
Proboha kde jste vzal informaci že bude roznášecí deska se základovými pásy dražší než základová deska? Ted jsem tu spočítal že základová deska vyjde ani ne 20% a Vy pod to napíšete že vyjde dráž?

BTW beton na hydroizolaci je naprosto opodstatněné navýšení ceny. Je to sice z pohledu nutnosti zbytečné, ale myslím, že to za to ohromné zvětšení životnosti stojí...

Autor: Jan Martínek
Datum: 29.11.2012 12:14 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103770
reakce na ...
To jsme si asi nerozuměli. Pokud porovnám samotné náklady na izolaci základů (pěnosklo x EPS+řešení TM u zdí), tak mi vyjde podle mne opravdu výhodněji pěnosklo.
Pokud ale do tohoto porovnání započítám i cenu základové desky, resp. základové pasy+desky, tak je samozřejmě výrazně levnejší varianta se základovými pasy a EPS v podlaze. O tom není pochyb. Celkový rozdíl (vícenáklad) si u běžného domu (v rovině), dokážu představit tak +50-60% pro ŽB desky+pěnosklo.

Na mé stavbě ve svahu bych porovnání nákladů (ŽB deska+pěnosklo vs. "klasika"+EPS v podlaze) nebral v úvahu. To je extrémní řešení bez ekonomického opodstatnění.

V podobném případě (již jsem řešil u pasivního domu ve 3 projektech) volím zcela jiné řešení - buď "klasika" nebo pěnosklo, ale zapuštěné do terénu a ne nad terénem jako u mne - to má podle mne ještě smysl.

Jan Martínek

Autor: Jiří Mitáček
Datum: 29.11.2012 12:57 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100188
reakce na ...
v 10cm výšce přijde perinsul na cca 800Kč to jest cca 65k Kč při 20cm navíc. Takže za celou izolaci základů dáte max 100k Kč a to jsem to počítal pro 120m2 a koukam, že Vy máte o dost méně. A to se to dá řešit mnohem šetrněji (finančně).

Jinak mě se to řešení líbí, jen bych ho malinko zjednodušil a více se snažil využít jeho klady viz "plovoucí ohrádka" na pěnosklo, včetně zjednodušení hydroizolace. Ona tam v tomto případě totiž nebude vůbec potřeba, jelikož pěnosklo je nenasákavé.... Velice elegantně by se tam řešil ZR a pod. Zajímavě vy se dalo pohrát i z masivní akumulační hmotou, kterou bezesporu základová deska je.

Autor: Jan Martínek
Datum: 29.11.2012 13:32 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103770
reakce na ...
Ona eqivalentní tl. izolace v podlaze by byla 30cm šedého EPS, takže min 50tis za podlahový EPS + ten extrémně předražený perinsul - cena by byla kolem 110ti tis., což se víceméně rovná pěnosklu - při aktuálních cenách pěnoskla bych zaplatil cca 88tis, což je ještě o nějaký podstatný peníz méně. Pak je ještě jedna věc proti EPS v podlaze - k ceně byste měl ještě připočítat nějaký anhydrid nad EPS, který v mém případě odpadl. A to jsme na dalších 25-30tis Kč. Pak už to ve finále může docela zamávat i s návratností investice do ŽB desky. Po započtení tohoto už by se vícenáklady desky+pěnoskla pohybovaly +20% oproti "klasice".
Ta plovoucí ohrádka za cca 100tis byla právě kámen úrazu mého řešení. Dost výrazně zdražila stavbu - i když hodila se např. pro uzemnění hromosvodu.
Zemní registr pod základy by nebyl dobrý nápad, docházelo by akorát k jejich prochlazování. S lepším využitím ŽB desky máte pravdu - viděl jsem řešení, kdy celou hmotu desky aktivovaly, resp. do betonu byl vložen systém trubek pro podlahové vytápění/chlazení. Hmota desky je obrovská a dokázal bych si představit do tohoto okruhu zapojit (i v PD) nějaký silnější zdroj tepla s obtížnou regulací (např. kotel na dřevoplyn, apod.) - energie naakumulovaná v ŽB desce by musela vydžet na mnoho dní.
Toto ve mě hlodalo dlouho dobu, ale opět je otázka nad ekonomickou návratností takovéhoto typu vytápění.

Jan Martínek

Autor: Jiri Přibyl
Datum: 29.11.2012 13:50 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100296
reakce na ...
budete potřebovat ještě míň cihel

Autor: Jiří Mitáček
Datum: 29.11.2012 14:59 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100188
reakce na ...
No myslím že není třeba tam dávat rovnou 40cm na výšku. jde o omezení TM. Stejnou skladbu podlahy jsem neuváděl protože je to IMHO zbytečné když dle mého soudu bude daleko problematičtější místo v izolaci krovu. Pokud to najdu tak Vám pošlu snímek z termokamery na nezikrokevní izolaci na zbíjených vaznících, řešených právě touto celulózou. Jde o stavbu sic výše položenou (asi 700mnm), ale po 4 letech došlo k tomu, že mezi celulózou a "krokví" došlo ke vzniku několika mm mezery někde i půl centimetru napříč. Vlivem toho došlo k porušení parozábrany tvořené OSB deskou nabitou přimo zespodu "krokví" a voda si vesele kondenzovala přimop ve vazníku a došlo k následnému prohnutí onoho prvku. až po zapůjčení termokamery se zjistilo proč. To proto jsem se ptal na nějakou kontraizolační vrstvu.

Ten anhydrit by jste ušetřil/neušetřil, protože buď nebudete mít podlahovku a nepotřebujete ho. Což je, ale ve vašem případě velká škoda, a nebo by ste tu podlahovku musel řešit už před fází zdění, což mi přijde krajně nepraktické.

Zemní registr by izolaci pod základy nijak neškodil. Naopak by jste využil malinko tu akumulační hmotu v desce. ZR musí být samosebou o něco větší na konec desky. To využití vidím v tomže bych vyřešil pěkně drenáž a ZR dohromady Vlivem vlhkosti by měl mnohem větší účinnost.

Autor: Petr Kolařík
Datum: 19.11.2012 15:02 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 104267
reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2 obrázek č. 3
Dobrý den,
pane Martínku gratuluji k úspěšnému postavení RD ve vysoké kvalitě.
Stavím se stejnou technologií jako Vy a pan Přibil, se kterým jsem byl od začátku stavby v písemném kontaktu a docela mi pomohl, čímž mu také děkuji.
Momentálně mám vyzděný dům na 40cm vrstvě pěnoskla. Železobetonová deska mi dala zabrat asi nejvíc. Hromada železa a drahý beton, to je ve zkratce ale to asi znáte. Cena za tento "komfort" byla ale hodně vysoká. Před stavbou jsem oslovil statika, který mi vypočítal základovou desku, stropy, věnce a hlavně rohové okna. Zpočátku bylo docela složité předat informace statikovi co vlastně chci - např proč chci balkon vyvázat do střechy garáže atd...
Teď jsem před objednávkou oken a oslovil jsem asi stejné firmy jako Vy. Měl by to být dřevo-hliník s motáží do OSB kastlíku.

Chtěl bych se Vás zeptat jakou tloušťku OSB desek jste na kastlík použil a jak jste je kotvil?

Já bych chtěl použít 25mm EGGER. Protože jsou ale okna docela těžká, rozhodl jsem se pro vybetonování cca 12cm pásu pod otvory, do kterých bych chtěl navrtat a na chemickou kotvu přichytit závitové tyče. Na těchto tyčích by byl připevněný "L" profil pod OSB deskou, který by nesl váhu okna (500-600kg). Mám strach s přichycením spodních kotev pouze do VPC bloku.

Jinak Garáž má svůj základ, je vyzděná z Ytongu 30cm a oddělená od RD právě šířkou izolantu tzn. 30cm. Na horním patře a garáži bych chtěl dřevěnou fasádu. Garáž ale můžu rozšířit jen o 10cm (kvůli hotové atice a oknu vedle garáže) takže na garáž bych musel dát jen rošt ze střešních latí a palubky - tzn. bez zateplení. Nevím jesti to ale bude možné.

pár fotek je zde : http://http://www.passiv-haus.cz
zatím tam ale nemám základy - doplním později.

Autor: Jan Martínek
Datum: 20.11.2012 18:20 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103770
reakce na ...
Zdravím,
montáž OSB kastlíku u oken mi dělal také přímo Internorm. Používali 22mm OSB (typ nevím, ale tipuji EGGER - Krono to nebylo na 100%). Rám byl cca po 500mm připevněn přímo do VPC bloků. Nevím jistě čím, ale tipuji masivnější hmoždinky nebo turbošrouby. Spodní deska je jestě podepřená na 2-3 místech oc. konzolou (každá prý unese 0,5t), takže postup odhaduji dostatečně předimenzovaný a univerzální.
Dveře jsme si dělaly sami a použily jsem jen 15mm OSB (Egger), do VPC jsme kotvily turbošrouby. Všechny 4 desky jsou k sobě nevzájem spojeny vruty a celý rám najednou vložen do otvoru. Pevnost více než dostatečná = s rámem se nehne ani při použití hodně hrubé síly.
Ještě připomenu - u mne se konzolovalo cca 15cm do EPS.

Podbetonování mi nepřijde potřebné (možná s výjimkou rohových oken), protože většinu zatížení nesou spíše boční desky a o spodní je okno "jen" opřeno.

Pevnost VPC je vynikající - jen je potřeba si dát pozor na dutiny. Pokud ji trefíte hned na kraji bloku, tak určitě použít delší hmoždinky, aby prošli s jistotou skrz několik dutin. A nebo doporučuji turbošrouby - ty opravdu nepustí :).

Jan Martínek

Autor: Jiří Mitáček
Datum: 13.11.2012 19:17 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100188
reakce na ...
a ještě jedna věc když to v patě zdi není Ytong, tak jak je řešen tepelný most v patě zdiva? Můžete sem hodit řez?

Autor: Jan Martínek
Datum: 13.11.2012 20:58 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103770
reakce na ...
Založením ŽB desky na podkladu z drceného pěnoskla (je to vidět na foto). Deska je tedy "v teple" a k tepelnému mostu nedochází. Řez zkusím zítra někde vyhrabat.

Jan Martínek

Autor: Jiří Mitáček
Datum: 13.11.2012 22:32 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100188
reakce na ...
aha takže jestli to dobře chápu tak jde skutečně o základovou desku a ty pásy kolem jsou jen bednění pro pěnosklo aby neujelo. To je velmi zajímavé řesení V jednom projektu se kterám si zase teď trochu hraju usazuji domek pedsklepením do terénu, tak abych měl desku i zdi v teple. nadzemní varianta mě nenapadla.

Autor: Jan Martínek
Datum: 14.11.2012 09:41 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103770
reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2
Jo, je to přesně tak jak píšete. Klasická plná ŽB deska, ztracené bednění je jen vana pro pěnosklo. Konstrukce vynucená svažitostí pozemku a také tím, že kvůli vyšší spodní vodě a specifiku místa jsem potřeboval dům zvednout nad terén. V příloze slíbený detail a prostup tepla.

Jan Martínek

Autor: Jiří Mitáček
Datum: 16.11.2012 13:50 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100188
reakce na ...
Nerad bych plácal hlouposti, ale myslím, že ta ohrazující zeď pro pěnosklo, by nemusela být vůbec tak masivní a dokonce by nemusela být ani do nezámrzné hloubky. Měla by být jen kolem dokola dobře proarmována Z hlediska ceny práce i materiálu by bylo asi rozumější udělat klasické bednění než použít ZB které neumožnují betonový monolit souvislého průřezu.

Autor: Jan Martínek
Datum: 16.11.2012 15:49 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103770
reakce na ...
Nad tímto nápadem jsem ani neuvažoval. Teoreticky by to stačilo, jen bych měl obavu o pevnosti té zdi - dům je ve výšce kolem 500m.n.m. a mrazy jsou tu poměrně dost kruté. Tl. zdi mi navrhl statik na 300mm, což mi zase nepřišlo tolik - na tuto "opěrku" navazuje základ budoucí garáže, který je z 200mm a v to bych už důvěru neměl. S armování by byl docela problém - zeď je někde 400mm nad terénem a někde i 1200mm. Reálně se použil beton kde to jen šlo a nad zemí se navázalo ztraceným bedněním - notně proarmovaným. Bednění jsme dělali jen pro závěrečný věneček vysoký 120mm (podle navazujících parapetů) a i tato výška nám celkem dala zabrat.

Jan Martínek

Autor: Laďa Jaskva
Datum: 16.11.2012 14:05 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100179
reakce na ...
Dobrý den. Já to vidím asi takto. Nemá to chybu. Ale je pravda, že by se to dalo ojebat naprosto totálně a nakonec to postavit na laciném recyklátu. Naštěstí takové nápady nemáte. A mě se líbí, že to máte udělané tak, jak to má být.
Včetně geotextílie, nopovky a drenáže. Super. Gratuluji.
S pozdravem Laďa

Autor: Petr Kostelecký
Datum: 21.11.2012 11:09 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 111312
reakce na ...
Pane Martínku máte pěkné řešení základů. Nevadí však, že zákl. deska je uzavřená mezi fóliemi? Nemůže pak vyschnout. Nestačiloa by pod deskou jen geotextýlie? Děkuji.

Autor: Jan Martínek
Datum: 21.11.2012 11:40 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103770
reakce na ...
PE folie je kvůli tomu, aby se beton nedostal do pěnoskla, což by vedlo k jeho znehodnocení. Vysychání jsem nebál - než se pokračovalo dále, tak deska vysychala poctivě 3 týdny a i poté je konstrukce alespoň zboku "na vzduchu" - až do realizace zateplení.

Autor: Petr Kostelecký
Datum: 21.11.2012 11:56 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 111312
reakce na ...
Hrozně se mi líbí ta vaše vana na pěnosklo. Já ji potřebovat nebudu, ale líbilo by se mi oddělit hlínu (terén) od pěnoskla ještě nečím víc než geotextýlií. Aby se mi břeh hlíny neuvážel třeba při hutnění a další práci. Nemáte někdo nějaký nápad co tam dát? Nějaké desky...ty by pak zůstaly v zemi.

Autor: Jan Martínek
Datum: 21.11.2012 13:26 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103770
reakce na ...
Buďte rád, že ji nepotřebujete :) Ta sranda vyšla cca na 100tis. Geotextilie je myslím dostatečná - když se břeh při hutnění o něco posune, tak to není žádný problém. On přesah pěnoskla kolem desky my měl mýt min. 500mm a když by byl o pár cm víc, tak toho příliš nezmění.
Pokud budete dávat do země cokoliv jiného betonového, tak to bude poměrně dost drahé.
Břeh hlíny také nemusí být kolmý, ale mnohem lépe vychází, když je šikmý (např. 45st., horní hrana min. 500mm od desky). Budou jednodušší výkopy, břeh se nebude bortit a s pěnosklem na tom budete lépe (buď nastejno nebo trochu i ušetříte).

Autor: Petr Kostelecký
Datum: 22.11.2012 07:44 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 111312
reakce na ...
Pane Martínku, ještě bych se vás zeptal (nebo ostatních) jestli by nešlo obvodovou zeď postavit na hraně zákl. desky a proč jste to tak neřešil. Jestli to bylo z důvodu statiky nebo pro nepřesnost zákl.desky či náročnost na její dosažení.
Podle mě je právě v místě XPS z boku zákl. desky nejslabší tepelná izolace.

Ještě by mě zajímalo jak jste se bránil tomu, aby vám nepršelo do pěnoskla při budování zákl. desky a potom kolem domu do přesahu pěnoskla. Nebo jste to neřešil? Mě by se líbilo takové provizorní zastřešení nad celým staveništěm :-).

Děkuji.

Autor: Jan Martínek
Datum: 22.11.2012 09:08 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103770
reakce na ...
Dobrý den,

přesah je kvůli statice. Kdyby těžká zeď byla hned na kraji desky, mohla by se deska odlomit - nebo by musela být jěště masivnější. I s těmi 10ti cm jsem musel dost smlouvat :).
Kdyby přesah nebyl, tak ty tento detail byl o dost jednodušší.
V reálu je ale asi problém udělat desku na mm, takže nakonec jsem byl rád za tento přesah - izolování soklu bylo sice o nervy, ale povedlo se. V reálu je totiž přesah místo 10ti cm měco mezi 8-12cm - na každém místě jinak.
Z boku jsem dával XPS, ale také jsem ještě dosypával pěnosklo - oproti detailu jsem ještě více nadbetonoval zídku a z boku je pěnosklo prakticky až na úroveň EPS. Dále jsem kvůli tomuto detialu použil u obvodových zdí založení na ISO VPC blocích - dělal jsem si min. 10 simulací tohoto detailu, než mi vyšlo nejvhodnější řešení. Rozdíly byly ale v desetinách - takže dalo by se říci zanedbatelné.

Zatékání do pěnoskla není problém - pěnosklo je krásná drenáž, takže když se do něj dostane voda, tak proteče a vsákne se do podloží - případně do drenáže v mém případě. Jinak omezení vtékání vody jsem se pokusil nopovou folií (viz detail), která by měla vodu z přesahu svést podél zdi rovnou do drenáže - mimo vrstvu pěnoskla. Zakrývání pěnoskla je ale myslím zbytečné.

Jan Martínek

Jan Martínek

Autor: Petr Kostelecký
Datum: 22.11.2012 09:58 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 111312
reakce na ...
Co by za to jiní dali mít zákl.desku +-2cm!! Moc pěkné!
Zde ve vlákně pan Jiří Přibyl (uhlirovi) to zdivo dával na kraj základové desky, ale asi tam měl podle fotek podstatně víc železa.

Ještě otázka: Na svém webu píšete:"při betonáži je potřeba utěsnit mezery mezi chráničkami a vlastními prostupy inž. sítí. V případě vniknutí betonu do tohoto prostoru je tu možnost poškození odpadních trubek postupným sedáním základové desky".
Rozumím tomu správně, že máte přes ZD dány chráničky a v nich pak teprve vedete např, odpadní trubry, přívod vody, elektro ... Většinou všichni přímo ty odpadní trubky atd. zalejou do betonu ZD.

Děkuji. Vím moc se ptám, ale rád se poučím.

Autor: Jan Martínek
Datum: 22.11.2012 10:31 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103770
reakce na ...
Podle fotografií jsme na tom byly s železem v desce nastejno. Ale třeba v tomto případě nebylo zatížení na desku tak vysoké (nebo návrh dělal jiný statik :)).
Co píši je pravda - všechny prostupy by měli být od desky oddilatovány! Je to proto, že deska si na pěnoskle bude 100% sedat (otázkou je o kolik), což by mohlo ovlivnit hlavně kanalizaci - deska zatíží potrubí, to si více sedne a v krajním případě může prasknout nebo si sednout o tolik, že se sníží potřebný spád ležaté kanalizace. A to je malér, protože pod desku se už nikdo nikdy nedostane (rozbít nejde, leda podhrabat). Takže myslím, že je opatrnost na místě. I kdyby to ve finále nebylo zapotřebí, určitě to nic nezkazí.

Jan Martínek

Autor: Jiří Mitáček
Datum: 22.11.2012 10:38 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100188
reakce na ...
nevím co je tak těžkého udělat tu desku přesně. Ten přesah si myslím že je zbytečný, stačilo by kdyby deska byla na okrajích širší, což není zas takový problém udělat.

Autor: Jan Martínek
Datum: 22.11.2012 10:55 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103770
reakce na ...
Otázka je co je jednodušší. Zvýšením tl. desky při okraji mírně zkomplikujete realizaci a zase vznikne TM v základech (pokud neprohloubíte i je). U několika domů jsem řešil i založení pomocí ŽB pasů (což je ve výsledku velmi podobné vašemu návrhu) a i tak statik nepovolil jít se zdivem méně než 10cm od okraje desky.
Ale podotýkám - TM je v tomto místě natolik zanedbatelný, že není potřeba kvůli němu komplikovat stavbu. Přesah se hodil např. při založení první řady EPS - místo zakládací lišty. "Sokl" jsem izoloval až po zateplení RD, abych mohl jeho tl. upravit dle EPS.

Jan Martínek

Autor: Jiří Mitáček
Datum: 22.11.2012 12:09 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100188
reakce na ...
Ano teren bych na krajích vyhloubil více, což má velká pozitiva pro k-ci drenáže. Ono nejde tak o to ušetřit těch 10cm na stranách, ale ta deska by se dala lepším profilováním hodně ztenčit při stejné pevnosti.
Teď nechci narážet na to jestli máte desku předimenzovanou nebo ne, ale věřím, že ta profilace desky, díky které bych vytvořil jakási žebra by dokázala uspořit odhadem až polovinu materiálu v desce. a s použitím "plovoucího" bednění z mého dřívějšího přízpěvku, je to velice razantní úspora. Vím že cena je pro Vás až druhořadá záležitost, díky které můžeme vidět v dnešních paskvilech velmi zajímavé a netypické řešení, ale z pohledu člověka která se zabýval u svého domu jak projekcí tak i realizací, je to v tomto ohledu hodně neohrabané. Nad tím stálo už v době projektu více přemýšlet. Jak jsem pochopil nějaké zkušenosti jste již měl, tak jste je mohl více promítnout do řešení těchto "detailů"

Jediné IMHO ujetí ale stejně vidím v tí izolaci vazníků tím climatizerem a vazníkem průběžným zkze celou izolaci.

Autor: Jan Martínek
Datum: 22.11.2012 12:27 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103770
reakce na ...
Na svém domě jsem se v mnohém poučil. A základy je jedna z věcí, kterou bych již nyní dělal jinak. V posledních 2 projektech je použil právě ty ŽB pasy - tedy patrně to co máte na mysli i vy. Místo desky tl.250mm ŽB rám pod nosnými zdmi (šířka cca 600, výška 250), jinde klasická deska s 2x kari tl. 150. Pokud je dobré podloží a dobře zhutněno pěnosklo, funguje to a úspora je nemalá (něco málo na oceli, a tak 1/3 na betonu). Je to sice o něco pracnější, ale ve finále to jistě pár desítek tisíc ušetří. Bočního přesahu jsem se ale ani v tomto nevyhnul - statik pod 100mm stějně jít nechtěl.

Jan Martínek

PS: Věřte nebo ne - ty Icka i když prochází zkrz izolaci je menší problém než libovolná příhradová kce :). Toto mám ověřeno.

Autor: Pavel Kříž
Datum: 22.11.2012 12:45 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109519
reakce na ...
Dobrý den, nejsem si zcela jist, jestli se toto řešení opravdu vyplatí při tloušťce desky 250mm. Ušetří se pár kubíků betonu, přibude práce s vybedněním a mírně stoupne i spotřeba pěnoskla.
Kouzlo zakládání na desce je právě v té jednoduchosti.

Autor: Petr Kostelecký
Datum: 22.11.2012 13:31 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 111312
reakce na ...
Je zajímavé, že všechny běžně dostupné konstrukční detaily základů na pěnoskle jsou dělány tak, že zdivo lícuje ze základovou deskou nebo je dokonce u Therm bloků přesahuje směrem ven cihla je vystrčená)! (např. http://www.penove-sklo.eu/konstrukcni-detaily---zakladove-desky-070/ nebo http://www.pasivnidomy.cz/databaze-detailu/databaze-konstrukcnich-detailu.html ). Co si mám pak jako laik myslet? Asi musím najít statika co to podepíše 8-)

Autor: Jiri Přibyl
Datum: 22.11.2012 17:04 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100296
reakce na ...
nevím co statik sledoval přesahem. Já ho rozhodně nemám a statikem deska vypočtená je. Když jsem se ho ptal, kolik se jistil tak řekl, že dost :) Žebra v desce jsem měl v prvotním nákresu taky (statik domu)..ale odmítl jsem to z důvodů pracnosti. Na můj dům by to dělalo pár kubíků z celkových cca 40, rozhodně né třetna. Desku jsem dělal svépomoci a ani dnes si nedovedu představit jak bych tam vytvářel žebra(pan Kříž má pravdu). Opravdu raději bez přesahů a ušetřený beton hodit do desky bez žeber. No a zateplení jsem přetáhl až k pěnosklu (ano nemám ve styku se zeminou(štěrk) perimetr, ale jen eps100F)

Autor: Jiří Mitáček
Datum: 22.11.2012 17:56 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100188
reakce na ...
Já právě ty žebra umím vyřešit poměrně elegantně, Dokonce je i několik způsobů. Ono je otázka jak komu se to vyplatí. Když si někdo vydělá za den svou prací na kubík nějakého lepšího betonu, tak to zato stojí. pokud vydělává denně desetitisíce je to o ničem. Tuplem pokut toto řešení použije jen jednou.

Byl jsem u toho když se řešilo u jedné staby jestli celoplošná deska nebo v krytických mistech udělat žebra a vychátelo to tak že tam kde byl problém s 30cm deskou která vyšla jen tak tak, vyšla deska 20 a žebra 40 naprosto v pohodě a dokonce by vyšla i 15cm 40cm žebra, která se nerealizovala jen z důvodu výškového napojení na stávající vedlejší objekt. Uspora materiálu byla markantní. statický posudek stál asi 4000Kč a to i s tím že byl počítýn asi na šest variant. pracnost byla podobná...

Autor: Jiri Přibyl
Datum: 22.11.2012 18:01 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100296
reakce na ...
no tak sem stím, určitě se to někomu bude ještě hodit..

Autor: Jiří Mitáček
Datum: 22.11.2012 18:31 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100188
reakce na ...
v zemi bych se vyflak na ZB a pouzil bych normální stavel bych ho soucasne se zavaženim pěnoskla takže by bednici desky bylo potreba pouze rozeprit, to penosklo se k tomu primo vybízí. V míste kde jsou žebra je pouze potreba vykopat hlubci výkop aby tam nebyl TM. To pěnosklo na to naprosto výborný materiál protože je homogení a bude slewhávat stejně. Takže už se ta váha roznese po celé ploše a nebude tedy deska někde nadměrně namáhána víc než jinde. Což se může stát u základové desky na klasické zemině

Autor: Jiri Přibyl
Datum: 22.11.2012 19:40 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100296
reakce na ...
rozumím, na pár metrech jsem taky benil a hutnil s přidáváním skla, pak jsem desku jen vytáhnul, jen si nedovedu představit armování, ale asi by to nazohýbat na tvar zesílení šlo. Ještě postřeh: nejsen statik, ale dle kladečáku výztuže jsem si všiml, že deska není jen pořádně vyarmovaná na krajích a u nosných zdí, ale také mám pořádnou horní výztuž v ploše obýváku jako by měla být deska namáhána v této části na ohyb. A tam si nejsem jistý zda vy oslabená deska šla použít.

Pořád se ale nemohu dopočítat masivní úspory. Ale beru to, pohled každéhoo je jiný.

Autor: Jiří Mitáček
Datum: 22.11.2012 20:32 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100188
reakce na ...
armovani je celkem sranda to se dělá nakonec i když je vhodne si tam natahat pruty už v době stavby bednení aby jste je nemusel protahovat mezi vzperami.

Úspora u té stavby (jen odhadem) 150m2 plochy při 30cm je 45m3 x 2500 je 112500Kč za materiál

Naproti tomu 15cm základ 22,5m3 plus zesílení po ovvodu a dvě žebra napříč dejme tomu 70bm x cca 30x 20cm je asi 4m3 za 10000Kč.
Tak mi vychází uspora 46 000Kč s dopravou je to přes 50k Kč. a to je jen materiál!!! Ocel mohla přijít na cca 5000Kč, což je cca uspora na menšim počtu lidí při zalívání a kratší doba vylévání.

Nevím jak tomu říkáte Vy já tomu říkám obrovská úspora. navíc by mě velmi těšil technologický efekt. Dneska už nedokážeme docenit úspornou technologii našich předků, kdy jediným nehořlavým stavebním prvkem na zastřešení byla klenba. Dneska architekt místo aby něco staticky počítal vezme ve valné většině případů zavděk zavedený postup bez jakéhokoli velkého počítání, protože to tak dělali jinde a nebo dělali jiní. Kde to jsme, když už nás obtěžuje myslet?
Kdybych ve svém oboru pracoval stejným stylem, tak bych přišel o práci, protože moji práci by převzala jakákoli se(x)ktetářka, která by vše řešila jedním a tentýž naučeným postupem...

Autor: Jiri Přibyl
Datum: 22.11.2012 21:06 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100296
reakce na ...
od stolu to vypadá dobře. já si desku dělal svépomoci a můžu Vám zaručit, že pěnosklo si rozhodně nezarovnáte do kolmé krabičky 20xx30cm natož tak zhutněného. Takže padne trochu víc betonu. Beton už je za 2500..sakra zdražili...Mě vycházela úspora 10 000..

Ale nehme toho, řešení se nastínilo. Potřeba betonu bude menší s žebry, o tom žádná..teď je na každém znás jak si to spočítá.

A s tím přemýšlením..zrovna zde se musí přemýšlet a počítat, to není typák od canaby se záklama v nezámrzné..

Autor: Jiří Mitáček
Datum: 22.11.2012 21:29 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100188
reakce na ...
No mam zkušenosti že i tady se to jede stylem tamhle v projektu je horší podloží stavba je o trochu těší a rozměrnější takže to udělíme stejne nebo i o malinko přidáme....

Docela vy mě zajimalo za kolik a jaký beton máte Těch deset tisíc vychází na to že za pětikolo vám pčivezou kubík i s dopravou. ale nechci se v tom rejpat, byl to jen takový nástřel přesné ádaje si už nepamatuju.

ty žebra vybedníte deskama takže presnost na cm není zádný problém nehledě na to že taky je pčesnost vedlejší. Nedávno jsem našel v ZB stopu pivní láhev a nějaké další odpadky :-)

Autor: Pavel Kříž
Datum: 22.11.2012 21:42 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109519
reakce na ...
No je otázka jestli to porovnání, co jste provedl jsou dvě staticky rovnocenné varianty. Já myslím, že zdaleka ne. Ono to většinou dopadne tak, že co ušetříte na tloušťce betonu to připlatíte na oceli....
Pokud je deska tl.30cm, tak to výška a šířka těch žeber bude min. 400mm. K tomu o něco víc oceli a víc práce s přípravou bednění...
O jaké úsporné technologii našich předků to hovoříte?
A klenba na zastřešení?

Autor: Jiří Mitáček
Datum: 23.11.2012 00:31 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100188
reakce na ...
ocel je navíc pouze v těch žebrech a ty žebra byly 20x 30 (tedy celkem 45cm na vejšku a jen 20 na šířku. Nechci tady nejak mystifikovat šlo o jednu konkretni situaci a nevim kde byl největší problem, ale takto nějak to vyšlo a ta úspora tam byla velká. Řešení cca rovnocené co se tyče statiky. Obojí jen tak tak vyšlo. A taky nevim pro co to byl projekt... Nicméně úspora znatelná.

Ano v dobách kdy frčely klenby se stavělo celkem úsporně-vyrovnaně co se týče dimenzování jednotlivých k-cí. Treba taková gotika, kde vznikali první stavby s klenbou která všechny síly prenášela jen kolmo dolu, lomené oblouky a žebrové klenby s dvojího materiálu, vnější opěrný systém. Vše bylo navrženo tak aby usporili co nejvíce materiálu se zachovaním požadované pevnosti, například když už jsem zabrousil do té gotiky takovej Notre Dame má svojí šelní vytráž dimenzovanou tak že jen těžko by se našim dnešním architektům podařilo udělat větší se stávající technologií. To sklo je odlehcené přesne v tech místech kde je to nejvíce potřeba a olověné celky jsou dělany na hranici toho, aby se pod svou vahou neroztekly. Ten obrazec je rozčleněn ne úplně náhodně tak aby staticky "vyhověl". Stavby byly velmi složité a do posledního zrnka písku velmi pečlivě rozvržené. Přesný opak zde popsané stavby. Což je jedna z mála věcí která se mi na ní nelíbí. Což není problém jen této stavby ale obecně.
Místo aby se přemýšlelo jak odstaňovat staticky nejslabší části a nahrazovat je vhodnějším k-ním řešením, tak se nejdříve něco navrhne a pak se to celé nadimenzuje tak, aby to vyhovělo, protože to v době ocely není problém. A nebo se to dokonce rovnou předienzuje.

Autor: Pavel Kříž
Datum: 23.11.2012 07:35 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109519
reakce na ...
S těmi základovými deskami jde o to, že samozřejmě záleží na velikosti stavby a zatížení. Rodinné domky jsou spíš menší stavby, u kterých se nepředpokládá nasazení techniky jako u velkých staveb. Pak jsou zde jisté konstrukční zásady a pravidla, která to trochu komplikují. Třeba předepsané krytí výztuže. Navíc s výškou desky narůstá potřeba pevnosti betonu a většího množství oceli. Proto většina zkušených i nezkušených projektantů je v této oblasti konzervativní. Prostě vítězí jednoduchost nad úsporou materiálu. Projekt je vždy o kompromisech. Jak jsem psal výš- záleží případ od případu, ale pokud vychází rozdíl v řádu desítek tisíc, má smysl se tím zabývat.
Co se týká našich předků - jistě zbytečně neplýtvali, protože materiál stál peníze a značné úsilí. Ale to dnes také. Srovnávat kostely s běžnými stavbami z mnoha důvodů nelze. Každopádně klenby nepřenášejí síly kolmo dolů - na to slouží ty mohutné podpůrné konstrukce - opěrné pilíře či oblouky, případně stěny tloušťky někdy víc než metr . Z tohoto pohledu jsou současné stavby velmi materiálově úsporné.
Předpokládám, že nemáte stavební vzdělání, proto vám ten postup "nejdřív se něco navrhne a pak dimenzuje" dovysvětlím. Jednak máte pravdu nejdřív je návrh. Z toho dostanete rozměry stavby a zatížení. Pak je na řadě statik, který navrhne výztuž, beton, případně jiný rozměr... Hledání vhodnějšího konstrukčního řešení je normální, ale ta větší vhodnost nebo nevhodnost je většinou dost subjektivní názor...

Autor: Jiří Mitáček
Datum: 24.11.2012 11:35 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100188
reakce na ...
Mě by zajímalo spíš ze statického hlediska nejůspornější řešení na materiál v době železobetonu. Řekněme že stavbu přispůsobíme statice.
Podle mě by třeba na domek cca 120m2 bungalov. 10x12m stačilo řekněme 40 tenkých sloupků ze železobetonu spojených na desce a věncem. Tedy místo styčné plochy cca 10-20m2 by stačilo cca 40 slopků dejme tomu 15cm v průměru. tedy 2,5-3m2 styčné plochy! Takové "odvážné" přitom velice racionální stavby ze světa vymizeli. Přitom právě dnes jsme (měli bychom) být schopni nejlépe vypočítat nejslabší místa a správě je nadimenzovat...

EDIT: možna by jich stačila dokonce jen pulka a nebo s pruřezem 10cm nejsem statik, chtěl jsem jen uvést t nehospodárnost...

Autor: Jiří Mitáček
Datum: 22.11.2012 20:42 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100188
reakce na ...
apropo by mě zajimal ten Váš kladečák, jestli ho můžete zveřejnit byl by pro mě zajívavý.

Autor: Petr Kolařík
Datum: 22.11.2012 20:52 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 104267
reakce na ...
Já jsem si nechal také vše naprojektovat od statika. Základovou desku, stropy a věnce s garáží. Zdivo lícuje se základovou deskou. Dle mého názoru síla desky, armování atd. je také závislé od podloží. Projekt statika mám zde : http://www.mojezubarka.cz/rd/index.php/projektova-dokumentace

Autor: Jiří Mitáček
Datum: 22.11.2012 21:35 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100188
reakce na ...
zcela urcitě je zavislý na podloží, ale na té zhutněné haldě z pěnoskla se to pěkně rovnoměrně roznese. Kdyby byl problém s nestejnoměrně sesedajícím podložím, tak to běnosklo tomu může velmi pomoci

Autor: Jan Martínek
Datum: 22.11.2012 22:17 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103770
reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2
Přidám také něco do mlýna. Pokud by někdo odborně znalý mohl posoudit návrh, byl bych rád - docela mne to zajímá.

A propo - teoreticky nebylo by možné místo poměrně drahého betonu a hromady oceli použít např. drátkobeton? Osobně mi to v hlavě vrtalo docela dlouho, ale nenarazil jsem na nikoho, kdo by mi s tím poradil.

Autor: Jiří Mitáček
Datum: 23.11.2012 00:45 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100188
reakce na ...
s drátkobetonem nemám zkušenosti, protože mi vadí nedostatečná odolnost díky korozi, ale takové vlákna benesteel 55 používám už dlouho. U tenkých k-cí je to něco nepřekonatelného a u masivních je to stále lepší než ocel. Není to vhodné ale používat do "O" bednení kde je třeba masivní provázání v jenom tenkém bodě. problém je s neochotou betonárek to do betonů přidávat. Pamatuju si že mi někde řekli že chtěl asi 2000Kč za to že mi do mixu hoděj krabici mejch vláken...
Při ručnim míchání to chce trochu praxe při přípravě betonových směsí s nízkým poměrem vody. Pod cca 8 litrů vody na 70l betonové směsi se už velmi těžko míchá.

Autor: Jiří Mitáček
Datum: 22.11.2012 17:34 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100188
reakce na ...
Pásy jsem nemyslel, prostě by to byla tvarovaná základová deska, tedy samonosná ležící na pěnoskle, pásy by museli být do nezámrzné hloubky.

Ty ickla nejsou špatne samy o sobě ale je podle me chyba neudělat ještě nějakou izolační vrstvu kontra. Nejde o plošnou velikost TM ale o jeho intenzitu v bodě styku vazníku a celulozy. Ona totiž po čase dost slehne a blbě se dofukuje pokud neni dostatek vstupů. Vyřešit to jde jedině jak to udělal fany fany zde z fora. Nechal po celom obvodě z vrchu nezakrytou k-ci pro následné doplňovaní.

Autor: Pavel Kříž
Datum: 22.11.2012 12:29 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109519
reakce na ...
Dobrý den pane Mitáčku,
víte ono na papíře se dá zrealizovat ledacos. Jiná věc je to pak spočítat a zcela jiná zrealizovat. Nakonec zjistíte, že ta zkratka "o co je delší, o to je horší cesta". U objektu velikosti rodinného domku je vymýšlení takto složitých "úsporných řešení většinou kontraproduktivní.

Autor: Jiří Mitáček
Datum: 13.11.2012 19:00 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100188
reakce na ...
Teď ještě koukám jak je řešen spoj OSB deska a Ičko?

Autor: Jan Martínek
Datum: 13.11.2012 21:01 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103770
reakce na ...
Pokud myslíte podbití, tak jsme používali vruty. Hlavičky opět přelepeny airstop páskou. Větší cedník vznikl při kotvení SDK roštu do OSB (resp. skrz OSB do Icek). Tam jsme použily také vruty pod které jsem vyzkoušel vkládat těsnící čtverečky pod hřebíky od Isocellu. Výsledek byl myslím OK.

Jan Martínek

Autor: Jiří Mitáček
Datum: 13.11.2012 22:35 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100188
reakce na ...
Zajímalo mě jak je to v řezu. TM vazník - OSB je řešen jak? Z fotek to není vůbec vidět co je mezi tím...

Autor: Jan Martínek
Datum: 14.11.2012 09:23 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103770
reakce na ...
Fotogalerie:
Tepelný most vazník-OSB řešen není nijak - on v tom místě prakticky žádný není (teplo vede pouze 8mm sololitová deska). U střechy tento TM zohledňuje. Pod OSB ještě přislo cca 60mm vaty do SDK podhledu.

Jan Martínek

Autor: Jiří Mitáček
Datum: 16.11.2012 13:41 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100188
reakce na ...
Měj jsem pocit, že je svislá deska v íčku z OSB, které v podélném směru nevykazuje zrovna dobré izolační vlasnosti. Osobně si myslím, že je to relativně velký TM který je v takovéto k-ci a u takového domu potřeba ošetřit.

Autor: Jan Martínek
Datum: 16.11.2012 15:37 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103770
reakce na ...
I varianty z OSB (myslím tl. 12mm) TM může být znatelnější. Já mám Ička od Steica, které používá 8mm dřevovláknitou desku (sololit), která se používá i jako izolace.
V PHPP má tuto desku zahrnutu a rozpočítánu v velkovém U střechy. I nosníky zhorši tuto hodnotu cca o 0,003 W/(m2K). Z celé plochy střechy připadne na sololit 0,8% a pásnice I nosníků 8,2%. TM v tomto místě určitě existuje, ale je zanedbatelný a jistě i nižší nežli takový, který by vznikl jiným řešením krovu. (neberu nadkrokevní izolaci - ta je bez TM, ale cena není rozhodně nejnižší).

Jan Martínek

Autor: Jiří Mitáček
Datum: 12.11.2012 21:24 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100188
reakce na ...
Musím smeknout, koukám na ty datumy a pěkně vám to odsejpalo. Líbí se mi u vás řešení spousta detailů, akorát škoda že jste tolik nevěnoval tomu jak ty detaily obejít, nebo zjednodušit. Hodně těchto řešení jsou IMHO předražené.
Parotěsnost OSB je lépe řešit PUR lepidlem v zámcích, je to sice pakárna to lepit nad hlavou, ale výsledek je trvalý.
Zajímalo by mě na kpolik vás vyšel materiíl na krov a kolik čeho v tom bylo. S těmi íčky se musí pracovat dobře a nepadne na krov půlka lesa.
Pěkný schodiště a hlavně elektroinstalace. Naopak ty rozvody VZT by se hodili do nějaké utopistické Verneovky :-)
Ten Ytong mi tam moc nesedí, ale to je věc vkusu.

Autor: petr kocina
Datum: 12.11.2012 21:51 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100182
reakce na ...
odsejpalo to diky hrube stavbe firmou (takovou stavbu musi zvladnout do 2-3 mesicu.dcera ma stavbu na klic a za 3mesice bydleli) - zbytek a ten nejdrazsi si dotycny dodelaval sam.toto plne chapu z jeho strany.proto taky i ta cena.

predrazene je slabe slovo,je to stejne jako s TC a solarem.na to v pripade tohoto domu jeste dojde.ja jen doufam,ze jsou provedene pripravy.cena energii v EU rozhodne klesat nebude - neni to politicky zajem, rovnez pokladny vsech statu EU by znacne utrpeli.

YTONG je vyborny na vyrovnani vlhkosti v dome - ovsem jako zvukova izolace je to hodne mizerny.nez SDK do domu to radeji ytong.

krov a material _ pokud to vezmu v pripade meho domu tak je to stejny - mozna mam vetsi spotrebu.toto bych neresil - jedna se mozna s rozdilem 2-3m3.k cemu vas tato myslenka vede?plochu strechy mam vice jak 300m2

Autor: Jiří Mitáček
Datum: 12.11.2012 22:03 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100188
reakce na ...
SDK příčka splňuje naprosto všechny požadavky co od příčky požadujete. Zvukovou izolaci, zdravé prostředí, hladký a rovný povrch. A to vše v minimální šířce. Negativa žádná...

Nevím o tom že by jste měl krov z íček zbytek nebudu komentovat.

Autor: petr kocina
Datum: 12.11.2012 22:17 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100182
reakce na ...
az vam budou behat ctyri caparti po baraku pak mi o SDK neco rikejte.
krov u icek nemam - jak jste k nemu dosel.
komplet krov je ze dreva a icka jsou jen preklady nad okny.
myslel jsem,ze muj dum po stavebni strance znate detailne.

Autor: Jiří Mitáček
Datum: 12.11.2012 22:33 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100188
reakce na ...
Já se nebavím o vašich překladech, ale o krovu z I beam nosníků, čtete pozorně.
Když se bojíte jedné desky z SDK dejte jich tam víc. Dejte jich tam třeba 5 a nepotřebujete žádné nosné profily. Garantuju Vám, že to pak neprorazí sekerou ani šaolinský mnich. Za to Vaším Ytongem projede jak máslem :-)

Autor: petr kocina
Datum: 12.11.2012 23:06 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100182
reakce na ...
stavbu z ytongu jsem stavel z duvodu presnosti,rychlosti,vlhkosti a teplotni stabilite domu,jednoduchosti vystavby a jestli nekdo zasekne sekeru tak se nejdriv musi prokousat 30cm EPS - no kabaret by to jiste dokazal - ma k tomu sklony ze Ladinku s adresou slepa ulice :-)

pokud bych se ale techto veci mel obavat,tak nesmite zverejnit vubec nic a vsichni si budem zit jak na zamku - to si mysleli i lidi pred rokem 48 !!!!!!!!!nekecej - my s tebou zatocime,o tom nepochybuj ani minutu.
to bylo za vlady CSSD a KSC :-( - bohuzel lidi zapominaji a doba se vraci :-(

Autor: Jiří Mitáček
Datum: 12.11.2012 23:48 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100188
reakce na ...
Proč se Vaše odpověd nikdy nedrží tématu? Vaše odpovědi jsou náhodné a nikdo by jsi nevšiml kdyby jste odpověď pod jedním příspěvkem vyměnil zža jinou.

Pokud vím bavili jsme se příčkách, nebo Vy používáte SDK jako nosné obvodové zdi, nebo máte v příčkách 30cm EPS?

Autor: Jan Martínek
Datum: 13.11.2012 10:00 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103770
reakce na ...
Mohlo to odsejpat i rychleji - hlavně ke konci stavby byly poměrně dlouhé prostoje. Detaily jsem řešil maximálně poctivě (tedy hlavně ty, týkající se vzduchotěsnosti), protože díky tomu, že elektrorozvody jsem měl rozdělané cca 3/4 rokum, tak nešlo udělat kontrolní BD test před zakrytím - pro odstranění případných chyb. BD test jsem dělal prakticky několik dní před nastěhováním. Právě kvuli návrhům zjednodušení určitých věcí jsem založil toto téma.

- parotěsnost je mimo pásek řešena i lepením PU lepidlem. PU lepidlo jako hlavní spoj, pásky pro sichr, kdyby někde nebyly desky dobře slepeny. Pásky a lepidla na celý dům vyšly na cca 16tis. - vč. různých pokusů, než jsem vychytal to, na jaký spoj, jaká páska se více hodí. Pěkných pár desítek m skončilo v popelnici :(.

- pásky na styku zeď/strop, zeď/podlaha se např. dají vyřešit i tekutou hydroizolací. Ta je také ale poměrně drahá, tak nevím, zdali by to bylo levnější řešení.

- asi nejdražší řešení bylo založení na ŽB desce. Díky návrhu statika (i když časem možná budu rád) se použilo šílené množství železa a extra pevnostního betonu. Dům měl původně stát na jiném pozemku (na rovině), kde by ŽB deska i pěnosklo mělo svůj ekonomický význam. Pak se hodně narychlo vše změnilo a už jsem neměl chuť ani čas projekt přepracovávat (strávil jsem na něm 3 roky života), tak jsem projekt na rovinatý pozemek doplnil "obručí" ze ztraceného bednění, čímž vznikla potřebná vana pro pěnosklo.

- dodávka krovu (firma) stála cca 220tis. Kč. Cena je ale také dána hlavně tím, že pokud vím, takto to u nás ještě nikdo neřešil. Samotná cena I nosníků 55tis, vaznice 40tis - zbytek práce, kování, obrábění, impregnace,.... atp. Montáž rychlá a snad i bezproblémová - jeřáb byl potřeba jen pro usazení vrcholové vaznice (lepený profil cca 100x750mm), zbytek v pohodě ručně.

- VZT rozvody jsou opět dílem firmy - 2 montážníci za 2 dny.

- Ytong také není nejlepší, ale u některých příček se dal použít pouze on nebo SDK. Tak jsem myslím zvolil menší zlo - zdění šlo celkem bez problému, u SDK jsme dost improvizovali. Cca 4/5 příček jsou z VPC, Ytong je jen někde, kde to nešlo kvůli zatížení stropu (tl. 200mm). VPC se použilo v celém 1.NP a v 2.NP tam, kde vyšli příčky nad sebou a bylo s tím v návrhu stropu počítáno.

Jan Martínek

Autor: Jiří Mitáček
Datum: 13.11.2012 11:53 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100188
reakce na ...
"(lepený profil cca 100x750mm)" To jste se doufám přepsal ne? Na takovej trám by jste mohl tu stavbu i s těmi VPC rovnou pověsit :-) a i tak při odhadu délky cca něco přes 12m to má jen cca kubík. Nění to moc 40k Kč za takovou vaznici?

Vaše stavba rozhodně tedy není poddimenzována. Na ten krov bych místo krytiny hodil 20cm železobetonu. Pak by se to dalo v případě válečné hrozby hodnotit jako kryt.
..jen ten Ytong v patě zdiva je nějakej divnej. Chápu že ho tam vrazí člověk, který se snaží ušetřit (většina investorů), ale Vaše stavba je jinak ukázová tím, že jste neřešil poměr cena výkon, ale jen ten výkon a to se jen tak nevidí.
To že jste nepředělal základy je možná dobře. Ono čim víc měníte v průběhu původní plán zdánlivě pro další vývoj nepodstatnými detaily tím více si pak zaděláváte starostí. Vlastní zkušenost.

Autor: Jan Martínek
Datum: 13.11.2012 12:15 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103770
reakce na ...
S vaznicí jsem se nepřepsal - ale raději jsem se podíval na vaznici přesněji - přesný rozměr je 80x560mm a délka 14m(proto ten jeřáb a cena - je to opravdu monstrum, i když spojené na délku ze 3ks). Střecha je opravdu težce předimenzovaná - Icka by stačily v pohodě i 300mm, ale potřeboval jsem 400mm pro izolaci - tak se použily 400mm (nejvyšší co byly k dostání). ŽB desku nevím, ale metr sněhu to unese hravě :).

Jako Ytong to jen vypadá - ty světlé bloky v patě zdiva jsou VPC bloky. O použití Ytongu v tomto místě jsem slyšel, ale při představě toho, jaká hmotnost by na tom Ytongu stála, by mi na hlavě vstávaly vlasy hrůzou :). Každý typ zdiva byl z jiné cihelny, tak proto takové barevné rozdíly.

Jan Martínek

Autor: Jozef Homola
Datum: 13.11.2012 13:09 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Přiznám se, že ta vaznice je jediné z toho seriálu nad čím jsem kroutil hlavou s otázkou - proč?

Autor: Jan Martínek
Datum: 13.11.2012 14:00 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103770
reakce na ...
To by byla spíš otázka na projektanta krovu. Bez ní by byl krov v podélném směru velice nestabilní. Velikost je daná tim, že jsou na ní zboku přibity oc. třmeny (kování) pro uchycení I nosníků. Výška vychází cca z řezu 400mm I nosníku pod úhlem 40st. (sklon střechy). Máte ale pravdu - viděl jsem dřevostavbu, kde nebyla žádná vaznice, středová ani vrcholová a drží to - jak, tomu také moc nerozumím.

Jan Martínek

Autor: Jiří Mitáček
Datum: 13.11.2012 15:18 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100188
reakce na ...
Pokud ty vazníky zalaťujete tak už střechu docela solidně podélně zavětrujete. Zevnitř to máte zavětrované tou OSB deskou naprosto dokonale. Kdybych to dělal |Vaší metodou, tak bych místo vaznice v kuse použil jen jednotlivé kusy na šířku k dalšímu vazníku. A nakonci bych to celé stáhnul ocelovým nizkoprůtažným lanem na zavítovou tyč. Nepotřeboval bych žádný jeřáb a celá krov by se ve dvou třech lidech dal postavit za jediný den. Nejhorší je ten první pak už je to sranda. Výhodou je že tam máte to podkrový pak to neni tak vysoko, Já to měl nahoru přes 5m a to dost zdžuje. Takže jsem měl vazníky které jsem nahoru dostával v celku a dílku měli asi přes 9m, takže to byla docela sranda. Cena za práci se mi zdá ale dost přemrštěná. Prokejtant by měl navrhnout nejen pevnostně dostatečné řešení, ale zýrove%n i co nejlépe realizovatelné. To je tak když někdo vidí stavbu jen nad papírem. Čest všem vyjímkám...

Autor: Jan Martínek
Datum: 13.11.2012 15:58 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103770
reakce na ...
Zajímavé řešení - jen mne napadá jeden háček. Kusy by nebyly jen na délku k další krokvy (1m), ale na délku k dalšímu sloupku (3,5). Vrcholová vaznice neleží na zdi, ale také poměrně vysoko - cca 1,8m nad věncem středové zdi, tedy cca 4,5m nad podlahou 2.NP. On ten jeřáb konstrukci příliš neprodražil - zase bylo hotovo za pár hodil. Krokve (I nosníky) se nahoru již daly vytahat bez problému ručně. Ze sledování bylo největší zdržování ve spojování jednotlivých segmentů příslušným kováním. Různých hřebů je v konstrukci opravdu dost.
Nyní bych se již do toho pustil klidně svépomocí s polovičními náklady, ale nyní....
V té době na se to každý díval s nedůvěrou a i pokrývači měli na to strach při laťování vylézt - prý, jestli nás to unese :). Na konstrukci z Icek jsem sehnal firmu, která snad jako jediná u nás měla s podobnou kcí zkušenosti - nebo alespoň odvahu do toho jít. Proto ta cena.
Se zavětrováním latěmi a OSB máte také pravdu. Jenže krov mi firma postavila v červenci, pokrývači na laťování a tašky mi dorazily koncem srpna a do OSB jsme se již pustily sami až koncem září. Hlavně bez latí byla celá kce dost nestabilní :(.
Projekt krovu jsem dával dohromady s odborníkem z realizační firmy a statikem poměrně dlouhou dobu a asi i nyní bych na projektu nic neměnil - jen vlastní realizace by se dala provést levněji. Velice podobnou konstrukci jsem použil i v projektu svého dalšího EPD o rok později, kde se do toho pustila stavební firma sama a cena byla kolem 150ti tis.

Jan Martínek

Autor: Jiří Mitáček
Datum: 13.11.2012 18:09 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100188
reakce na ...
Ta horní vaznice tam je podle mě jen pro účel jednoduší stavby Váhu roznášejí kleštiny. Ta kleština se dá snadneji zavětrovat než když tam není už na začátku výstavby když nebude náhrada za vazník průběžná, ale od krokve ke krokvy tak se budou krokve k sobě ve vrcholu lépe spojovat a nemusím nic měřit jen přesah od oka zaříznu. ale nejsem statik.
Osobně jsem si z projekcí a výběrem krovu taky docela pohrál. nakonec jsem ho udělal s gang nail vazníků, protože mi chtěli za nařezání dřeva dle mnou požadovaných rozměrů na pile započítat navíc k ceně dřeva 12000Kč za m3!!! Ale zase co mě překvapilo, že by mi dodaly tu vaši vrcholovou vaznici na stavbu v kuse! I když teď nevim jestli to nebylo jen 12m už si to přesně nepamatuju.
Pro spíjené vazníky hrálo taky to, že snížim plochu tepelného mostu skrze jednu vrstvu. Takže mám 10cm pod vazníky z hutní kamené vaty ve dvou vrstvách aby nevznikali mezery, pak mezi "kleštiny" a nakonec nad ně abych omezil TM skze vazník. U Vás je to jednodušší tam stačí mezi ty íčka a pak nějakou menší vrstvu pod ně.

Autor: Jan Martínek
Datum: 13.11.2012 18:43 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103770
reakce na ...
Kdybych mohl řešit střechu vazníkem, asi bych do mého řešení nešel. Vazníky dokážou ušetřit nemalé peníze. Bohužel v původním místě, kde měl RD stát byl nařízen min. sklon myslím 30%. Ta moje horní vaznice není z jednoho kusu - to by snad jeřáb ani neuzvedl, ale 3 nebo dokonce 4ks - teď si to už nepamatuji.
Máte pravdu - cena za nařezání a zpracování konstrukce na CNC byla také pořádná.

Jan Martínek

Autor: Jiří Mitáček
Datum: 13.11.2012 18:59 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100188
reakce na ...
Z jakého důvodu to nešlo? Když už jste tam měl težkou techniku?

Autor: Jan Martínek
Datum: 13.11.2012 21:05 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103770
reakce na ...
hlavně z estetického. Již nyní je domek jeden z nejvyšších v okolí a stavba se 2.NP a ještě poměrně vysokou vazníkovou střechou by se do okolí moc nehodila - RD je v malé vesnici a v okolí jsou (až na jednu výjimku) samé "klasické" domy se sedlovou střechou. Byl jsem rád, že mi prošla alespoň orientace, kterou jsem potřeboval.

Jan Martínek

Autor: Jiří Mitáček
Datum: 13.11.2012 22:25 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100188
reakce na ...
Ta vazníková střecha by mohla být stejných nebo rozměrů. Vazník nemusí být vždy plný. Pokud nejste limitován financemi, můžete vytvořit velmi zajímavou k-ci.

Autor: Jan Martínek
Datum: 14.11.2012 09:26 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103770
reakce na ...
Aha - myslíte spíše vytvoření nějakého typu příhradové konstrukce. To by bylo také zajímavé řešení - podobně nestandartní, ale možná opravdu i o něco levnější.

Autor: Jozef Homola
Datum: 14.11.2012 11:29 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Vy jste měl výhodu, že jste si mohl dovolit podepřený vrcholový vazník a to skýtá jisté možnosti výhod. Nicméně buďte spokojen, že krov je velmi dobře řemeslně povedený, pěkný ale silně předimenzovaný pevnostně i "finančně".

Autor: Pavel Kříž
Datum: 14.11.2012 12:38 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109519
reakce na ...
Dobrý den, vrcholová vaznice tam má zásadní význam. Protože je podepřená sloupky. Významě eliminuje boční síly od krokví do pozednice.

Autor: Jozef Homola
Datum: 14.11.2012 12:58 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Fotogalerie:
Dovolím si doplnit, ano je to tak a zvláště u pozednic vyložených do půli zdi bez možnosti vazby na strop. Trošku mne u některých konstrukcí vadí "statická neurčitost" , která je omluvitelná neznalosti problému. V tomto případě například položení kleštin uprostřed na zeď (alespoň se mne to tak jeví). Když už se mluví o kleštinách a nebo hambálcích, tak dám takový ilustrační obrázek jak se může změnit namáhání kleštiny v ose z tlaku (zakotvená pata krovu) na tah při nemožnosti zakotvit a jak se tam přidá a změní ohybové namáhání krokve. Jedna barva představuje tlak a jiná tah.

Autor: Jan Martínek
Datum: 14.11.2012 13:35 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103770
reakce na ...
Jen doplním - kleštiny nejsou položeny na středové zdi, ale visí cca 10-20mm nad ní. Původně totiž měly OSB desky přecházet průběžně nad středovou zdí, což se nepovedlo. OSB jsou ukončeny u středové zdi a spára utěsněna plastickou butylovou páskou.

Jan Martínek

Autor: bob svaton
Datum: 13.11.2012 20:27 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 108292
reakce na ...
tu vrcholovou vaznici jste fakt nejak preplatil. 1m3 rovnych lepenych profilu je za 20tis. oblouky za 30tis a dodavame delky az 33m

Autor: Jan Martínek
Datum: 13.11.2012 20:55 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103770
reakce na ...
o tom vím - ale potřeboval jsem firmu, která to dokáže složit. Byť za takovou cenu. Krov dělalo Tesařství Biskup, což je velice solidní firma s dlouhou tradicí.

Autor: Jiří Mitáček
Datum: 13.11.2012 22:41 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100188
reakce na ...
On tam hlavně nemusí být vůbec lepený vazník, když tam máte ty podpěry, když už tam ten vazník musí být.

Autor: Jan Martínek
Datum: 14.11.2012 09:29 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103770
reakce na ...
Máte pravdu, kdyby se místo lepeného profilu použilo obyč. dřevo, mechanicky spojené do potřebného rozměru, nebyl by v tomto případě žádný rozdíl.

Autor: Petr Chalupný
Datum: 12.11.2012 20:58 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100337
reakce na ...
Pánové!!! mohu Vás požádat, aby jste si založili jiné vlákno a tam se dohadovali!!!
Toto vlákno si ty vaše dětské úlevy opravdu nezaslouží. Tady je konečně vidět pasivní dům, tak mu dejte prostor.

děkuji
PCH

Autor: Zdenek Verner
Datum: 12.11.2012 20:41 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100813
reakce na ...
Dobrý den,
moc pěkné, gratuluji k dokončení projektu. Jen pár dotazů.

- proč jste volil Climatizer plus - osobně bych se obával nekvalitního provedení zafoukání mezer, dále pak sedání hmoty atd. Volil bych např. 10 cm stříkané PUR + zbytek volně ložené MW.

- proč jste použil červené SDK desky v podkroví - z hlediska požární bezpečnosti nejsou většinou nutné, pro podkroví RD

-jak jste zachytil vodorovnou sílu od krovu u pozednice. Vzhledem k tomu, že zeď je docela vysoká a tenká a věnec pod pozednicí není uzavřený bych měl osobně obavu.

-proč jste volil zrovna Internorm, kteří jsou známi vysokou kvalitou, ale i cenou _?

-ATREA, jak Vám vyhoval systém plochých kanálů v podlaze? Nebál jste se prošlápnutí tenkého plechu v průběhu stavby? Proč padla volba na Atreu, myslím, že už jsou v ČR lepší systémy rekuperace a hlavně systému rozvodů.

Moje dotazy neberte prosím jako rýpání, ale jako snahu se něco nového dozvědět metodou konfrontace názorů.

Děkuji

ZV

Autor: Jan Martínek
Datum: 13.11.2012 10:37 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103770
reakce na ...
Dobrý den,
pokusím se na dotazy odpovědět:

- Climatizer jsem volil kvůli ceně (myslím že srovnatelná s MW a s lepšími vlastnostmi pro letní stabilitu). Stříkaná PUR pěna není nejlevnější a u Climatizeru jsem se špatným provedením strach neměl - šikminy se vyplnily pod tlakem od pozednice směrem nahoru, tak by problém se sesedáním být neměl. Mezi kleštinami se papír jen volně nafoukal - tam se se sesednutím trochu počítá, ale stačí vysadit několik prken na půdě a Climatizer snadno doplnit. Climatizer mi také přijde jako "zdravější" materiál nežli PUR - v celém domě jsem se pokusil vyvarovat používání plastů (kde to tedy bylo možné a cenově únosné).

- červené SDK jsem použil na základě požární zprávy. Osobně myslím, že jsou zbytečné, ale to jsem si u 3t oceli v základech myslel také - i přesto jsem projekt neměnil. Červené SDK jsou také o poznání těžší a pevnější, tak se s nimy trochu lépe pracovalo.

- toto řešení prošlo přes statika. Myslím, že vodorovné síly by měli dostatečně zajistit masivní kleštiny cca v 1/2 délky krokve. U krovu jsem se dost inspiroval z dřevostaveb (o podovné realizaci v ČR nevím) a tam jsou myslím větší harakiri :).

- v době kdy jsem řešil okna jsem poptával min. 6 výrobců oken v kategorii dřevohliník - plast jsem nechtěl a u dřevohliníku je dobrá reálná bezúdržbovost. Mohu říci, že v porovnání s českými výrobci nevyšel Internorm vůbec draze (nejdražší rozhodně nebyl). Kvalita a reference hovoří za vše - u oken jsem chtěl (u EPD je to myslím i nutnost) použít to nej, co je na trhu dostupné, protože okna tvoří podstatnou část TZ. Mám i několik velkých oken na S, tak jsem jejich ztrátu musel kompenzovat kvalitou. Jen vstupní dveře od Internormu jsem finančně nestrávil - tam jsem použil polovlastní řešení dokonce s lepšími vlastnostmi nežli nabízí Internorm za 1/2 cenu.

- S Atreou jste se asi spletl - VZT mám od Nilanu a veškeré rozvody klasickým spiro potrubím v SDK podhledu. Podlahové kanálky spolu s dodatečnými vícenáklady na podlahu Atreu z mé volby po finanční stránce vyřadilo. K projektu mám ale projekt systému od Atrey spolu s CN na realizaci (systém jsem změnil až prakticky při zahájení stavby). U mne porovnání na realizaci systému Atrea/Nilan 500/260tis. - a to při stejných parametrech.

Jan Martínek

Autor: petr kocina
Datum: 13.11.2012 12:48 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100182
reakce na ...
nezda se vam za aktivni nilan 260 000kc prilis?uspora bude maximalne 1 500kWh/rok.
za tu cenu jsem poridil TC zeme/voda vcetne solar HEAT PIPE s pritapenim.
podstatne levneji jste si mohl koupit pasivni rekuperaci s ohrev TUV pres TC - tedy vyuziti zbytkoveho tepla.nikoli s pritapenim.
nekritizuji vase rozhodnuti - dcera dala za nilan 300 000kc.

zasnu co jsou lidi ochotni dat za systemy.

http://www.srovnanicen.cz/q/bojler%20s%20tepelnym%20cerpadlem/

Autor: Jan Martínek
Datum: 15.11.2012 12:17 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103770
reakce na ...
Máte pravdu, ale pasivní rekuperace s ohřevem vody TČ mi nebude dotápět a také v létě když bude potřeba chladit. Hlavně ono dotápění Nilanem by u mě mělo pokrýt min. 80% potřeby tepla. Jen pro upřesnění 260tis stála jednotka, rozvody VZT a regulace - prostě komplet.

Jan Martínek

Autor: petr kocina
Datum: 15.11.2012 23:07 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100182
reakce na ...
zadny pasivni dum se v lete nemuze prehrat o tom nepochybujte.rozhodne nepotrebuje chlazeni - tedy pokud nechcete marodit a vytvorit v dome rozdil teplot oproti venku 10st.
6st je az za - chlazeni netreba.

Hlavně ono dotápění Nilanem by u mě mělo pokrýt min. 80% potřeby tepla. - tak na to zapomente.to by jste to teplo musel do domu nejak dodavat,aby jste mel jak TUV (ta vezme z domu znacnou cast tepla) tak i teplo pro dum.bezna ostatni spotreba vam tolik energie nedoda.leda ze by vas v baraku bylo 10.

Jen pro upřesnění 260tis stála jednotka, rozvody VZT a regulace - prostě komplet. - ano dcera ma taky komplet jen ji to stalo 300 000kc - ja rikam,drahy elektrokotel.

poznate sam.kazdopadne jsem zvedav na vase vysledky a je mi jedno jestli budou kladne ci zaporne (o tech nikdo nechce mluvit,aby nebyl za blbce).kazdopadne vam preji spokojene bydleni - konecny ucet vam vystavi vas dodavatel energii.me jej vystavi hned 1.12.2012 - jsem na nej zvedav.bohuzel jste prvni z domem,ktery jede pouze na elektriku (uz tu byl pasiv s hromadou dreva za barakem - to bylo usmevny) - tedy krome me.proto se kabaret do me neustale strefuje - bohuzel ,vyvoj nezastavi.

Autor: bob svaton
Datum: 15.11.2012 23:28 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 108292
reakce na ...
a ted si predstav kocino ze by si mel opravdu pasiv.

Autor: Zdenek Verner
Datum: 13.11.2012 17:16 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100813
reakce na ...
Dobrý den,
děkuji za odpovědi.

Jenom bych se ještě pozastavil u té statiky krovu, která mi přijde trošku nepochopitelná. Z Vašich odpovědí ostatním diskutujícím co se týká profilu vrchol vaznice a podélného zavětrování jsem trošku zmaten.

Ta vrcholovka šla podle mě řešit jednoduše a levněji z ocelového profilu, ale to je spíše individuální věc. Podélné zavětrování masivním profilem je nesmysl - promiňte.

Navrhování masivních kleštin pro zachycení vodorovných sil, kde není svislá podpora je další nesmysl.

Možná nemám jenom dostatek informací a nebo jsem něco přehlédl.

Schválně se zeptejte statika jak velká je vodorovná síla v místě uložení pozednice a jak je tato síla dále přenášena. Pokud řekne, že jí přebírají kleštiny tak s prominutím lže nebo není statik.

To co jste psal o předimenzovaných základech nemá taky moc logiku pokud nejste na nějakém ultra špatném podloží. Zajímala by mě maximální svislá síla na desku.
Když budu střílet hodně od boku tak deska tl. 20 cm beton B 25 vyztužená 2xKari 8/150/150, předpoklad únosnost podloží 150 kPa musí být pro tento model absolutně v klidu. Maximálně ještě nějaké přivyztužení v místech, kde je velké zatížení.

Omlouvám se za přímočarost, ale zajímaly by mě konkrétní hodnoty od statika, které jistě má k dispozici.

Autor: Jiří Mitáček
Datum: 13.11.2012 18:56 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100188
reakce na ...
Nechci do toho nějak vstupovat, ale kam přenáší kleštiny síly ve vodorovném směru? IMHO svisle do pozednice. asi tam bude nějaká síla kterou kleštiny nepřenesou z důvodu průhybu krokvý od kleštin dolu, ale při I 400 to nebude nic závratného. Co ke ale pravdou že díky absenci podpěry přímo pod klešinamy na tu výšku krokvý budou daleko větší nároky. Pokud ale chtěl stějně těch 400mm kvůli zafoukání (což se jako nesmysl jeví mě), tak už je to v celku jedno.
Jak jsem psal v úvodu většina věcí jde udělat hospodárněji.

Autor: Jan Martínek
Datum: 13.11.2012 20:53 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103770
reakce na ...
V původním návrhu od statika byly kleštiny jako obyč. trámy 80x200mm (jednostranné). I400 byly jen kvůli zafoukání a zjednodušení kce - podlaha půdy se jen přibila na kleštiny a hotovo, žádná další kce, která by zvýšila dutinu na 400mm, což byl požadavek pro izolaci. Cenově mezi I400 a trámem 80/200 rozdíl nebyl - I nosníky jako takové jsou poměrně levné - cca 200,-/mb při výšce 400.

Jan Martínek

Autor: Jan Martínek
Datum: 13.11.2012 20:16 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103770
reakce na ...
Musím se omluvit za možná občasné bludy - statika není zrovna moje silná stránka, tak ji raději přenechávám povolanějším. Vrcholovka oc. profilem by určitě vyřešit šla, otázka je v ceně, zdali bychom si výrazněji pomohli. Osobně ale nerad míchám oc. a dřevěné nosné prvky - opodstatnění pro to asi nemám, ale prostě z toho "nemám dobrý pocit" :). S vodorovnou silou jsme si asi nerozuměli - laicky: aby se mi pozednice neroztahovaly od sebe, pro to mi kleštiny pomohou, abych měl menší zatížení na věnec (nadezdívku), to samozřejmě nepomůže.
Dle skici statika jsou síly na pozednici následující svislé 12,7kN/mb, vodorovné +/- 1,4kN/mb. Maximální svislou sílu na desku se pokusím někde najít - mohlo by to být 66kN.
Jinak deska byla navržena v tl. 250mm, beton C30/37, kari 100x100x8 nahoře i dole, třmínky pod nosnými stěnami. Celkem 3,5t oceli (2,5t kari + 1t třmínky). Nejen mě se to zdá "lehce" předimenzované. Ale statika stála několik desítek tisíc Kč, tak se mi ji měnit nechtělo.

Jan Martínek

Autor: Zdenek Verner
Datum: 14.11.2012 17:11 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100813
reakce na ...
Dobrý den,
děkuji za hodnoty.
Ta vodorovná reakce je hodně malá, pokud to tak opravdu je tak samozřejmě není problém. Teď už by mě zajímal jen statický model.

Ta maximální svislá síla na základy je malá. Nechápu proč ten lepší beton, možná kvůli lepší vodotěsnosti.

Hodně oceli určitě padlo do té opěrné zdi, to bych souhlasil. Ale samotná základová deska by neměla být nic speciálního.

Ale já Vám za to neručím a to je to podstatné. Takže člověk co to projektoval chtěl mít lehčí spaní.

Autor: Pavel Kříž
Datum: 14.11.2012 17:52 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109519
reakce na ...
Dobrý den pane Vernere, tak deka na pěnoskle s drenáží jistě nebude z lepšího betonu kvůli vodotěsnosti...
Já takovou "střelbu od pasu"ohledně dimenzování, jakou zde předvádíte moc nechápu. Statik spočítá zatížení a nadimenzuje konstrukci Jestliže byla dimenze desky tl.25cm asi k tomu měl důvod. Mě se to jako přehnané tedy vůbec nezdá...
PS: Také se omlouvám za přímočarost.

Autor: Zdenek Verner
Datum: 14.11.2012 18:52 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100813
reakce na ...
Dobrý den,
střílení od pasu je akorát tak dobré k tomu, že po Vás taky někdo může vystřelit, zacož děkuji. Protože jsme na internetu a máme svobodu projevu můžeme si střílet dle libosti.

1) Beton je C 30/37, to znamená charakteristickou pevnost v tlaku 37 MPa (krychle). Maximální svislá 66 kN nevím jestli normová nebo výpočtová. Tato maximální síla bude s velkou pravděpodobností pod střední nosnou zdí. Roznášecí úhel pro železobeton 45 st. Pro desku tl. 20 cm a zed 175 mm mi vychazí roznášecí plocha 0,575 m2. Napětí v zakl. spáře 66/0,575 = 115 kPa. Ještě by to chtělo posoudit obvodové zdivo, kde bude roznášecí plocha menší. Ted je otázka s jakou únosností Refaglassu počítal statik. Jenom pro upozornění, projektanti typových domů typu G-Servis nebo Euroline běžně uvažují ve výpočtech Rdt=200 kPa rostlé zeminy a odkazují se na dodatečný geologický průzkum a na zhutnění podkladních vrstev na tuto hodnotu. Takže se zeptám, na kolik MPa je zhutněn Refaglass?

Dokážete mi pane Kříži následně vysvětlit použití betonu C 30/37. Na patě střední nosné zdi bude tlakové napětí 0,38 MPa od svislé síly. Nevím na co je tak obrovská pevnost v tlaku požadovaná. Proto mě jediná napadla vodotěsnost, což je v tomto případě samozřejmě bez účelu.

2) Existence vrcholové vaznice jistě snižuje velikost vodorovné síly u pozednice. Řeč tu byla o její výšce.


ZV

Autor: Pavel Kříž
Datum: 14.11.2012 19:21 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109519
reakce na ...
Tak samozřejmě, že Vám právo na střelbu upírat nechci.
Já jsem trochu v rozpacích jak moc odborně můžu psát. Počítal jste někdy železobetonový nosník? Ono totiž ani tak nejde o roznášecí úhel železobetonu, ale o to, že zatížením základové desky v ni vznikají ohybové momenty a ty je potřeba vynést. trochu potíž je, že není zcela jasné, jak bude sedat podloží i když zhutněné... on pak tem noment může vycházet docela velký a tl. 25 - krytí zase taková bomba není... jinak:
http://www.penove-sklo.eu/konstrukcni-detaily---zakladove-desky-070/

Autor: Zdenek Verner
Datum: 14.11.2012 19:53 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100813
reakce na ...
Dobrý den,
ano počítal. Ten roznášecí úhel jsem použil pro bezpečný výpočet napětí v zakladové spáře. To co píšete o prohýbání základové desky je samozřejmě pravda. Donutil jste mě se podívat do podkladů firmy Refaglass, kde jsou podrobné statické modely a doporučení pro jednotlivé typy kcí. želbet, zdivo, dřevo. Ne to co je na internetu. Pro všechny varianty desek je použit beton C 20/25 a v případech, kdy hydroizolace je nad základovou deskou je použit beton C 25/30, takžemi stále uniká význam betonu C30/37. Refaglass se bere jako štěrk max. Rdt=150 kPa min 100 kPa

Tloušťka desky pro tento model zděného objektu je navržena 200 mm s výztuží Kari sítěmi 8/100/100. Zpracovano pražskou statickou kanceláří pro firmu Refaglass.

Víte ono to vypadá jako když někdo okopíroval info ztéto příručky a ještě si k tomu přisadil, aby bylo bezpečno. Pak za to p. Martínek zaplatí jak říká desetitisíce.

Tak to si pak musím vystřelit i já a zadarmo.

Autor: Pavel Kříž
Datum: 14.11.2012 20:04 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109519
reakce na ...
Tak jsem se schválně díval - já mám zrovna na "stole" projekt s deskou na pěnoskle a tl. desky je 300mm C20/25 kari KH 30.+ R10 .. PS nemáte odkaz na ty statické modely?

Autor: Jozef Homola
Datum: 14.11.2012 20:30 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Sleduji toto povídání o výpočtech jenom jako "strojař", přesto mne zajímá jaký asi ohybový moment přenese deska tloušťky 200 mm. Něco málo o výpočtu betonu vím a taky vím, že se výpočtem kontroluje nejenom tah (který se plně eliminuje ocelí) ale i tlak a ten u tenké desky narůstá se zmenšující se tloušťkou a zvětšující se plochou desky a pokud překročí únosnost tlakovou v horní nebo dolní vrstvě, tak se bortí. Samozřejmě vyšší pevností betonu se tato hranice posouvá.

Autor: Zdenek Verner
Datum: 15.11.2012 06:46 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100813
reakce na ...
..soubor má 17 MB, tak jsem to pro Vás a pana Homolu umístil na server uložto

http://www.ulozto.cz/xGWMmaX/refaglass-studie-statika-pdf

Soubor má 372 stran, pro zděné stavby od str. 250.

Deska tl. 200 mm a beton všude C 20/25.

Nato, že jsem střílel od boku jsem se docela trefil :)

Autor: Pavel Kříž
Datum: 15.11.2012 07:10 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109519
reakce na ...
Díky, já jsem tam tedy našel i tl. desky 300 a280 a párkrát i C25/30.
Použitím lepšího betonu se nic nezkazí a je to jen pár tisíc navíc a klid na duši... U výpočtu desek je potíž se statickou neurčitostí a z toho vyplývající síly. Dovedu si představit, že 3 statici dojdou k dost rozdílným výsledkům...

Autor: Jozef Homola
Datum: 15.11.2012 07:52 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Je zajímavé čtení o amerických stavbách, kde se hojně využívají vysokopevnostní betony až do návrhové hodnoty 90 MPa. Kromě jiného to zdůvodňují i tím, že mnohde daleko větší zátěž dělá beton "sám sobě". Je-li ho tam méně a pevnějšího, tak to má význam.

Autor: Zdenek Verner
Datum: 15.11.2012 09:38 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100813
reakce na ...
...je to tam rozděleno podle toho jestli je hydroizolace nad nebo pod vlastni deskou. Pokud jsem se dobře koukal tak pokud je nad deskou tak je použit beton B30, jinak B 25. Asi se statik moc nespoléhá na drenážní schopnosti pěnoskla. Jinak sám dobře asi víte o kolik Vám pomůže při výpočtu žb nosníku o stupeň lepší beton. Odpovím si velmi málo.

Tloušťka desky je tam i 280 mm i 300 ok, ale pro železobetonové stavby s velkými rozpony. Já jsem koukal na zděné kce. s rozponem stropu do 4 m a 6 m. Tam je deska tl. 200 mm akorát se mění výztuž R8/100 na R8/150 mm.

Cena B 37 je u Zapy 2385 Kč/m3 a B 25 1950 Kč/m3 na tomto, dále ušetřených 50 mm na tloušťce mi dává rozdíl cca 18000 Kč (beru půdorys 12x7). Ok pro někoho to možná nejsou peníze.

Pane Homolo naprostý souhlas.

Autor: Jan Martínek
Datum: 15.11.2012 09:53 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103770
reakce na ...
Potvrdím - lepší beton se projevil ve vícepracích o cca 10tis. (bohužel jsem udělal chybu a v PD jsem měl jiný typ než ve statice).

Autor: Pavel Kříž
Datum: 15.11.2012 10:49 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109519
reakce na ...
Ty počty mi trochu nesedí:
12*7*0,2*2385=40.068,-
nebo 12*7*0,25*1950=40.950,-
Nebo jak to myslíte?
PS: ono asi nejde o drenážní schopnost ale o předepsané krytí výztuže...
....
Už vím, porovnáváte tl.200 s nižší třídou
a tl.250 s vyšší třídou...
NO ono taky záleží na osobní odvaze statika. Ono doporučení Refaglasu versus statický posudek s razítkem a osobní zodpovědností trochu mění náhled na dimenzování...

Autor: Jan Martínek
Datum: 15.11.2012 09:47 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103770
reakce na ...
Děkuji za odkaz - zajímavé čtení. S Refaglassem v poslední době občasně spolupracuji a něco takového se jin snažím vysvětlit již delší dobu. Cena materiálu je myslím celkem únosná, ale probém je právě v návrhu a ceně ŽB desky. Do toho řešení se ještě nyní statikům příliš nechce.
S návrhem desky je to jak říkáte - na projektu jsem spolupracoval s třemi statiky. Jeden mi dělal desku, další bet. zeď kolem domu a poslední krov. Podle druhého statika se prý desky počítají s určitou možností průhybu, ale návrh byl zpracován tak, aby se deska nehnula ani o píď.
Jinak, co jsem se doslechl od lidí co staví podobné domy na pěnoskle na Slovensku, tak se používá běžně rozmezí 20-25cm, beton C20/25 a 2x KARI. Dodatečné vyztučení třmínky se příliš nepoužívá.
Ještě k mému projektu. Jak jsem již někde psal, projekt jsem připravoval několik let - v době, když jsem říkal, že chci postavit EPD, tak si každý klepal na čelo :), že jsem se zbláznil. Podobné to bylo i s tou deskou - sehnat statika, který v roce 2009 (Refaglass ještě neexistoval) navrhne VPC dům na desce z pěnoskla byl oříšek. Statika se musím zastat - obšlehnout návrh z katalogu v té době ani nemohl, protože žádné podobné informace v češtině nebyly k dispozici. I co se týče refaglassu - náš domek byl mezi jejími vůbec prvními realizacemi (a určitě první v takové tl.).
Přesné číslo na kolik se pěnosklo zhutnilo nevím. Vím jen, že se hutnilo víbrační deskou po cca 20cm a o nějaké zkoušce únosnosti nevím. Fakt je, že na cca 60cm vrtsvu padlo tolik pěnoskla, že bych tipoval poměr zhutnění min. 1:1,4. Jeden kamion se musel ještě doobjednávat. První 2 vrstvy celkem šli, ale ta třetí se skoro celá zmizela v předchozích 2.

Jan Martínek

Autor: Jiri Přibyl
Datum: 15.11.2012 10:19 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100296
reakce na ...
dům jsem dělal podobně jako Vy, nebo Vy jako já? :) jsou technologicky podobné. Každopadně desku mám 28cm a beton C25/30 a cca 4 tuny želez na 140m2. A ano se statikem jsem si také užil.. http://www.uhlirovi.cz/phpAlbum/main.php?cmd=album&var1=stavba/

Autor: Jan Martínek
Datum: 15.11.2012 10:45 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103770
reakce na ...
Také velmi pěkné dílo :). S armováním jsme na tom byly myslím velmi podobně. Deska velmi pěkná. Podle fotografií to vypadá, že jste si desku dělali alespoň zčásti svépomocí - mohu se zeptat, na kolik Vás takováto samotná deska vyšla?

Jan Martínek

Autor: Petr Kostelecký
Datum: 21.11.2012 11:03 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 111312
reakce na ...
Pane Přibyl moc díky za pěkné fotky. Jen otázka: Proč máte ze zákl. desky vystrčeny ty železné u-profily? Je to vidět na fotkách v sekci bednění. Děkiji

Autor: Petr Kolařík
Datum: 21.11.2012 11:49 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 104267
reakce na ...
Řekl bych že je to právě kvůli oknům - které jsou dost těžké, memýlím-li se.

Autor: Pavel Kříž
Datum: 15.11.2012 11:08 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109519
reakce na ...
Pane Martínku, to by mě docela zajímalo, kolik byl poměr zhutnění toho pěnoskla...

Autor: Jan Martínek
Datum: 15.11.2012 11:31 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103770
reakce na ...
Jak jsem psal cca 1:1,4. Podle projektu by stačilo 1:1,3, ale... jedna věc je projekt a druha realita. Připravila se hluboká vana z geotextilie, sypalo se a hutnilo se, a hutnilo se do doby do kdy si pěnosklo sedalo. Při 30-40cm se asi poměr 1:1,3 dá, ale při 60cm je tento poměr asi problém dosáhnout - nevím o někom jiném, kdo by předemnou použil takovou tl., tak nemohu porovnávat.
Když si přepočtu cca kolik drti bylo přivezeno, kolik bylo v dodávce prachu místo drti, kolik zbylo, tak mi vychází, že jsme postupně zhutnily min 0,85m drti.

Autor: Jozef Homola
Datum: 13.11.2012 20:49 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
"Máte špatného statika". Kdo pochybuje o velikosti sil v pozici kleštiny, tak mu doporučuji postavit na kluzkou podlahu 2 široce rozdvojené žebříky (něco jako dvoják) a svázat horní příčky a vložit siloměr a poté svázat spodní příčky a také vložit siloměr. Bude se divit i ušima, když na to poleze.

Autor: LUKÁŠ DROBNÝ
Datum: 25.12.2012 16:21 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100454
reakce na ...
Dobrý den pane Homolo,

můžete mi prosím trochu podrobněji vysvětlit Váš příspěvek v souvislosti s vrcholovou vaznicí. Jinak příměr ke štaflím je vtipný a trefný.

Děkuji

Autor: Jozef Homola
Datum: 25.12.2012 17:33 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Už nevím v jaké souvislosti jsem dal ten příspěvek. Ale určitě se týkal osových sil v kleštinách různě posazených vzhledem k vrcholu. Pokud se jedná o vrcholovou vaznici, tak může být podepřena nebo nebo ne a pak tam plní jinou funkci.

Autor: LUKÁŠ DROBNÝ
Datum: 25.12.2012 17:49 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100454
reakce na ...
Jak je to tedy s tou podepřena nebo nepodepřenou vrcholovou vaznicí. Píšete že tam potom plní jinou funkci.

Autor: Jozef Homola
Datum: 25.12.2012 18:37 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Když je mohutná vrcholová nebo hřebenová vaznice podepřena co 3-4 krovy, to znamená svislé sloupy na nosnou příčku nebo až na podlahu přízemí, tak se vlastně rozpadne silový trojúhelník klasické hambálové vazby. Zatížení střechy působí pouze kolmo dolů a nemá snahu rozevírat stavbu. Pokud je vrcholová vaznice menší a nepodepřena, tak řečeno zjednodušeně tam pro parádu tedy ze silového hlediska. Funkci má takovou, že usnadňuje přesné položení krokví a navíc pokud některá nesedí v ozubu přesně, tak se zatížení roznese. Nebo jinak. Kdybychom tu vaznici odstranili, tak ještě krokve musí plnit funkci tím, že se budou čely tlačit proti sobě a na opačném konci budou tlačit do pozednice nebo vazného trámu (a snaží se rozevřít stavbu). Podepřené vrcholové vaznice nepotřebují spodní vazný trám nebo pozednici i když něco se tam dává ( při důmyslném provedení lze využít stropních trámů, traverz stropu nebo armování věnce).

Autor: LUKÁŠ DROBNÝ
Datum: 24.12.2012 16:45 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100454
reakce na ...
Dobrý den pane Martínku,

píšete : "Jen vstupní dveře od Internormu jsem finančně nestrávil - tam jsem použil polovlastní řešení dokonce s lepšími vlastnostmi nežli nabízí Internorm za 1/2 cenu "

Jak jste tedy vyřešil ty vstupní dveře ?

Děkuji a přeji hezké Vánoční svátky

Autor: Jan Martínek
Datum: 25.12.2012 10:38 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103770
reakce na ...
V té době jsem dostal od Internormu CN na cca 110tis., což opravdu není málo. Nakonec jsem v Německu našel stavebnici dveří (na míru) s certifikací PHI a i lepšími parametry něžli Selectiony od Internormu. Truhlář stavebnici dokončil, zkompletoval a společně jsme je osadily. Finální cena i s montáží se pohybovala cca na 1/2 nabídky od Inernormu. Odkaz na nabídku: http://www.truhlarstvimalan.cz/produkty.html

Jan Martínek

Autor: Jaroslav Suchánek
Datum: 25.12.2012 11:17 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 101872
reakce na ...
Zajímavý odkaz.
Netušil, jsem, že běžný truhlář - živnostník - řemeslník - dokáže (při vší úctě) vyrobit vchodové dveře s těmito parametry. Nemůžete sem dát nějaké fotky - detaily - osazení padacího prahu, apod.?
Díky a příjemné svátky!

Autor: LUKÁŠ DROBNÝ
Datum: 25.12.2012 15:57 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100454
reakce na ...
To nedělal běžný truhlář, ten to jen smontoval a udělal povrchovou úpravu. Je to kvalitní německý výrobek. Již jsem od nich něco kupoval. U nás je obchodní zastoupení viz. odkaz níže.

http://www.virtualsro.cz/1-dverni-kridla/

Autor: Jan Martínek
Datum: 27.12.2012 17:27 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103770
reakce na ...
Fotogalerie:
Zdravím,
je to přesně tak - po technické stránce se jedná o kompletní polotovar z Německa, zpracovaný na míru na CNC strojích. Balení je komplet vč. zámku, těsnění, padacího mostu,... atd. Kování je také kvalitní německé nebo švýcarské.
Na truhláře (nebo i zručnějších kutila) je "jen" povrchová úprava (přebroušení, lak), případně zasklení a poskládání dílů dohromady. Postavit z této stavebnice funkční a cenově únosné dveře pro EPD není opravdu problém. Koncový řemeslník ovlivní "jen" končený vzhled a také hlavně montáž - na to je potřeba si dát pozor! Dveře samotné jsou opravdu velmi kvalitní výrobek, ale chybná montáž může všechno zkazit - takže vybírat někoho se zkušeností z EPD se vyplatí.
Přikládám foto vzorku křídla - foto s padacím prahem nemám, jestě jsem ho totiž ani nenamontovával. Na dveřích je ještě pár věcí, které budou potřeba dodělat, mám i pár zlepšováků, které vlastnosti dveří posunou dále - to ale počká do jara - dveře se mi nyní nechce vysazovat (venku zima a pro jednoho člověka je docela problém vůbec dveře zvednout). Potvrzuji ale, že i bez padacího prahu dveře těsní parádně.

Jan Martínek

PS: Zdroj na polotovar viz odkaz ve vedlejším příspěvku. Podobné polotovary využívají i velké firmy prodávající okna a dveře - jen obvykle z nižší řady. Thermosafe 100 je vrchol nabídky - tomu odpovídá o něco vyšší cena, ale i lepší vlastnosti a hlavně individualita (libovolní rozměry na mm, libovolné zasklení - velikost, množství, výběr typu dřeva a spousta volitelných úprav).

Autor: Jaroslav Suchánek
Datum: 27.12.2012 18:36 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 101872
reakce na ...
Díky za fotku. Ledacos je teď jasnější.

Smím se zeptat, na kolik vás ta stavebnice s montáží přišla?

Autor: Jan Martínek
Datum: 27.12.2012 19:48 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103770
reakce na ...
Samotná stavebnice stála cca 40tis. (vč.DPH) - rám borovice,křídlo smrk,výřez pro okno,příprava pro okopový plech. Když jsme dávali s truhlářem dohromady cenu, za jakou by se daly kompletní dveře nabízet, tak nám vyšlo cca 65tis vč. montáže. K ceně stavebnice se muselo připočítat následující: kvalitní lazeura, práce, izolační trojsklo a hlavně dveřní kování a bezpečnostní vložka. Hlavně ty 2 poslední položky byl docela problém sehnat a cena nebyla nejnižší - v běžných obchodech si mysleli, že jsem se zbláznil, když jsem po nich chtěl kování pro 10cm tl. dveřní křídlo :).

Jan Martínek

Autor: LUKÁŠ DROBNÝ
Datum: 28.12.2012 09:48 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100454
reakce na ...
Dobrý den, pane Martínku,

píšete: "mám i pár zlepšováků, které vlastnosti dveří posunou dále "

Rád bych se zeptal o jaké zlepšováky se jedná ? Děkuji

Mám také dveře od virtualu - supr kvalita- jen mě stéle kondenzuje vzdušná vlhkost na vnitřní klice a bezpečnostní vložce.

Autor: Jan Martínek
Datum: 28.12.2012 10:13 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103770
reakce na ...
U mne zatím bez problému. I když minulou zimu to bylo podobné - voda se doslova valila z kliky, vložky a také z dřevěného rámu dveří (to je z masivu narozdíl od křídla). Jen musím podotknout, ze se to stávalo při loňských mrazech cca -20st a při vnitřní vlhkosti cca 98% (teprve se dělali omítky a voda někde kondenzovat musela) - což je extrémní případ, který se již v reálném provozu oprakovat nebude. Je to dáno tím, že všechny tyto místa jsou určitými tepelnými mosty se kterými toho ale asi příliš neuděláte.
Ze zlepšováků myslím, že by se dala vyřešit klika - díky tl. dveří mám kliku složenou ze 2 spolených čtyřhranů, tak by se místo kovové spojky dalo použít nějaké prastové udělátko - princip stejný jako u kotev Fischer Thermax - 100% to vše nevyřeší, ale určitě to pomůže. Dále pak mám problém, že si mi sníh dostává mezi první falc a křídlo - nevím proč tam výrobce nepočítal s další úrovní těsnění (např. Internorm tak má pryžovo lištu). Prostor tam ale je, tak bych chtěl zkusit koupit nějaké kvalitní samolepící těsnění. V tomto místě je cítit trochu vůle, tak by myslím i křídlo více dosedlo do ostatních těsnění.

Jan Martínek

PS: ještě mne napadla vložka - jakou máte? Mě sice voda na ni kondenzovala, ale opravdu jen nepatrně oproti klice. Já si nechával sestavit vložku na míru (ono to ani jinak nešlo) s tím, že mohu mít klíče zasunuty z obou stran a bude fungovat. Je možné že při tomto řešení je TM částečně eliminován - ale je to jen teorie.

Autor: Jaroslav Suchánek
Datum: 28.12.2012 11:11 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 101872
reakce na ...
Pane Martínku, ten přední hliníkový práh byl součástí dodávky stavebnice, nebo jste ho koupil zvlášť? Pokud ano, můžete prozradit kde? Já narazil na nějaký e-shop, kde podobné prodávali, ale jenom po 6m kusech!

A když jste se tak rozepsal, až budete mít chvilku, nemohl byste sem prosím dát ještě nějaké další fotky dveří, v reálu u vás doma, s osazením rámu (nebo obložky) apod.?
Díky a přeji hezký závěr roku 2012.

Autor: Jan Martínek
Datum: 28.12.2012 13:52 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103770
reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2 obrázek č. 3
Ano, hliníkový práh byl součástí základní stavebnice. Přikládám nějaké foto - pokud by Vás zajímal nějaký konkrétní detial, není problém ho přidat. Zepředu je připravena plocha pro okopový plech a je vidět i vyfrézovaná drážka pro padací prah a ještě jednu plastovou lištu (tu jsem se snažil přilepit, ale nešlo to bez vysazení dveří - proto ty stopy od lepidla). Dveře jsou rámové a na rámu není nic speciálního (mimo jeho velikosti), zabudování dveří mám jako u oken - do OSB špatety cca 15cm do izolace.

Jan Martínek

Autor: LUKÁŠ DROBNÝ
Datum: 24.12.2012 16:45 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100454
reakce na ...
Dobrý den pane Martínku,

píšete : "Jen vstupní dveře od Internormu jsem finančně nestrávil - tam jsem použil polovlastní řešení dokonce s lepšími vlastnostmi nežli nabízí Internorm za 1/2 cenu "

Jak jste tedy vyřešil ty vstupní dveře ?

Děkuji a přeji hezké Vánoční svátky

Autor: Petr Chalupný
Datum: 12.11.2012 20:13 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100337
reakce na ...
Dobrý den pane Martínku,
ja dopadla návštěva a akce pasívních domů?

díky za info
PCH

Autor: petr kocina
Datum: 12.11.2012 20:21 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100182
reakce na ...
to by me zajimalo rovnez - hlavne v pripade tech co maji stavby z VPC.
porobeton zverejnuji prubezne - ovsem z tlustocihlovzduchu a z derovaneho VPC jsem se nikdy nic nedozvedel :-(

Autor: petr kocina
Datum: 12.11.2012 20:26 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100182
reakce na ...
pane Chalupny mam dojem,ze uz mate dum postaven a bydlite v nem.nejake info by nebylo ?

Autor: Petr Chalupný
Datum: 12.11.2012 20:37 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100337
reakce na ...
Dobrý den,
postaveno je tak na 90%. Bohužel málo času. Chybí čisté podlahy, dveře, spotřebiče do kuchyně.
stěhování plánuji na duben. Takže zimní poznatky budou až za rok.

PCH

Autor: petr kocina
Datum: 12.11.2012 20:49 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100182
reakce na ...
diky za info - doufal jsem,ze uz bydlite.
presto doufam,ze se s ostatnimi podelite se svymi zkusenostmi - koneckoncu jste cerpal hlavne na TZB - tito lide totiz z TZB mizi diky nekterym prispevovatelum - bohuzel jejich nazory z energetickych bomb me jaksi nezajimaji.maji uplne zkreslene predstavy v ziti v techto domech.
vetrani okny v topnem obdobi neuznavaji i kdyz mate VZT - tomu se musim jen a jen ze srdce zasmat :-)

jen fakta - vsechny domy okolo me nikdy za topne obdobi neotevrou okna a drtiva vetsina z tech domu nema VZT - jak vetraji je mi zahadou - nejspis kominem :-) - treba by nam to mohl vysvetlit pan Kopriva a bobicek svaton s hradem :-) a topenim v jedne mistnosti - preci nebude vytapet mistnost s kulecnikem :-)

Autor: Petr Chalupný
Datum: 12.11.2012 21:03 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100337
reakce na ...
samozřejmě se rád podělím. Jinak jsem nečerpal z TZB, ale z dlouhodobého školního studia a nyní z praxe.

když to shrnu na mojí stavbu, tak jako projektant mám za sebou projektové práce, nyní svépomocnou realizaci a těším se na provoz.

Takže mohu zatím podávat informace z prvních dvou fází:-))
třetí bude za rok

PCH

Autor: Petr Chalupný
Datum: 12.11.2012 21:30 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100337
reakce na ...
jinak pane Kocino něco pro pochlubení a zamyšlení. Blower door test 0,08h-1.

udělá to oproti 0,6h-1 úsporu 3 kWh/m2rok. Což u mě dělá cca 350kWh

PCH

Autor: petr kocina
Datum: 12.11.2012 21:38 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100182
reakce na ...
to je super - takovy vysledek jsem jeste necetl.gratuluji.

350kWh je malo i kdyz vysledek je perfektni.podstatne vice daji alternativy - zem a slunce.pan Homola na TZB poukazuje,ze rekuperace neprinese ocekavany vysledek - uz jsem na to rovnez prisel a ma pravdu.ovsem vetrat se musi.

ja si snad necham kvuli vam udelat BD TEST :-) - takovy vysledek jsem nikde nikdy necetl.smekam.
vas dum znam.

skoda,ze neni vice lidi,kteri by se pochlubili . neni to o nejakem EGU - je to o tom co se me podarilo a muze se podarit jinym se stejnymi finacnimi prostredky - a ze ma nekdo lepsi vysledky? at je ma ja mu je preji.
bohuzel neznam zadny dum v CR,ktery by mel celkovou spotrebu pod 5 000kWh bez setreni - jen v ramci uspor.treba budete prvni a me prekonate - preji to vsem.

Autor: Petr Chalupný
Datum: 12.11.2012 21:47 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100337
reakce na ...
dekuji
je to třetí nej. výsledek v ČR a SR.
jestli je 350kWh málo?? Dle mého názoru u pasivního domu ne. Třeba u vaší spotřeby to dělá 7%. a čím lepší BD test, tak tím je lépe využita VZT.

BD test si nechte určitě udělat. Ukáže to případné netěsnosti, které by šly snad ještě opravit.

PCH

Autor: Jiří Mitáček
Datum: 12.11.2012 22:25 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100188
reakce na ...
Osobně si nemyslím, že by až taková těsnost měla na energetickou bilanci až takový vliv, spíše to dokazuje jak je stavba (ne)pečlivě postavená. Jezdím často kolem jedné stavby od stavební firmy zabývající se stavbou PD, kterou než zakryli fasádou bylo na několika místech na 20m z jedoucího auta vidět zkrz přes zdivo a EPS :-)
Ale docela by mě zajímalo čistš takové teoretické srovnámí materiálů dle těsnosti. Dejme tomu jak by obstála cihla porobeton beton, SDK, VPC EPS SDK, OSB, a růzmé omítkoviny. Taky jak velký vliv má třeba díra 1cm2 a pod.

Autor: Petr Chalupný
Datum: 12.11.2012 22:37 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100337
reakce na ...
vliv to samozřejmě má. jak už jsem uváděl v účinnosti VZT = úspora a poté v odolnosti proti působení větru.
u masivní stavby dělá vzt vrstvu vnitřní omítka. samozřejmě dobře provedena (hl. veškeré liniové spáry - pata zdiva, přechod stěna strop, prostupy - elektro, napojení ostatních kci)
další přínos je celoplošné lepení EPS, vzájemné prolepení EPS, zapěňování spár, fin perlinka, omítka.
samozřejmě čím hutnější materiál tím lepší. prostě méně vzduchu:-)

PCH

Autor: Jiří Mitáček
Datum: 12.11.2012 23:51 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100188
reakce na ...
Jasný, mě spíš zajímalo jednotlivé srovnání materiílu na nějaké pokusné místnosti. Myslím, že by to bylo zajímavé.

Autor: petr kocina
Datum: 12.11.2012 22:56 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100182
reakce na ...
jak rika pan Chalupny vliv to ma celkem markantni nez by si kdo uvedomoval kteri v techto stavbach nebydli.dulezity je vitr a tesnost domu.
je to stejne jako bych to prirovnal stojce na strazi v mrazivych dnech s vetrem - vzdy jsme fasovali tezke kozichy ve kterych nebyla zima.stat tam jen v munduru si nedokazi predstavit.

tesnost a obalka domu je velmi dulezita - proto jsem vzdy rikal,ze vliv vetru na muj dum i kdyz je mrazivy ma minimalni vliv.vetsi vliv ma TZ domu i kdyz je bezvetri - okna jsou a vzdy budou slabou strankou stavby.kdyz slysim o pasivnich ziscich okny - vstavaji mi vlasy na hlave - proboha kde?? kdyz je inverze - podrobnou studii delal uz ATREA a pasivni zisky se u nas neprokazaly !!!!jak s tim mohou operovat projektanti - asi mohou,kdyz bydli v panelacich !!!!!o oknech a ziscich v ceske kotline nemaji ani paru.
pokud si vzpominam, vas zajimalo vzdy G a nikoli U - tak jestli jste se spolehal na G a nebydlite v Alpach ,tak to za rok zjistite.kazdopadne jsem uz ted presvedcen o tom,ze budete litovat sveho rozhodnuti.

tesnost vami uvedench materialu zalezi na tom jakou praci si s tim stavebnik da - osobne mohu rici,ze budou priblizne stejne.me zajimaji jine vlastnosti techto materialu - ktere jsou dulezitejsi nez jejich tesnost.tou vlastnosti je vlhkost v dome a prijemne klima - teplotni stabilita.

Autor: Jiří Mitáček
Datum: 13.11.2012 00:15 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100188
reakce na ...
Všechno překrucujete, pamatujete si jen to co chcete a vytrháváte věci z kontextů.

V době kdy byl velký cenový rozdíl mezi dvojsky a trojskly, jsem upozorňoval na fakt, že návratnost investice za trojskla není jen o poměru jejich izolačních vlastností, ale o tom že okna mám v domě z důvodu potřeby deního světla a toho je u trojskel o 9 až 10% méně. Tedy při dimenzování oken je potřeba počítat s tím, že aby bylo v místnosti stějně světla, potřebuji u trojskel o těch 9 až 10% větší prosklení. Tím se návratnost trochu snižuje.

Druhou věcí co zde na fóru snad nikdo nedokázal pochopit, je ta, že návratnost za vyšší investici do trojskel, je tím větší, čím je dům jako celek lépe zaizolován.

a Třetí věcí proč jsem to zde uváděl, že firma Sulko od které jsem měl mít původně okna, dodávala bez možnosti výběru ke svým oknům zasklení s výrazně horší prostupností viditelného světelného záření (desítky procent) za cenu toho aby se Hodnota Ug z běžných 0,58 dostala na 0,54 a mohly do katalogu napsat že Ug je 0,5 (namísto 0,6 u běžného zasklení). Takže za cenu Snížení světelných podmínek v desítkách procent zvýšili izolační vlastnosti skla o 4 setiny. Tedy tím ve skutečnosti defacto izolační vlastnosti zhoršily, protože pro stejné světelné podmínky musí být okna o to větší. C co hůř okna velmi drasticky mění spojité barevné spektrum...

Své zasklení jsem vybíral proto z nejlepším poměrem těchto 3 parametrů.

Autor: Jan Martínek
Datum: 13.11.2012 10:46 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103770
reakce na ...
celé vlákno jsem nepročítal. Ale reaguji jen na to co mne trkno do očí. Solární zisky cítím v domě každý den, kdy vyleze slunce - stačí se jen postavit před okno na J fasádě a je to prakticky totožné, jako kdybych stál před radiátorem. Např. nyní mám v pracovně (sever) cca 20st (opravdu mi tato teplota stačí) a v obývacím pokoji (jih) cca 22st - jen díky solárním ziskům. Přímotopy vypnuty (při inverzi zapnu 3ks večer na 1-2 hodiny), Nilan běží 20hod/denně (zatím přímotopní tarif od ČEZu).
Parametry zasklení mám Ug 0,6, g 0,61 - solární skla od Internormu.

Jan Martínek

Autor: petr kocina
Datum: 12.11.2012 22:38 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100182
reakce na ...
neverte tomu pane Chalupny - takovy optimista jako Vy jsem byl taky,nez jsem se ale zacetl do diskuzi a osvetlovani rekuperace panem Homolou.tim nerikam,ze je rekuperace spatna - vetrat musite o tom neni pochyb a obzvlaste v tesnem dome - mam s tim uz sve zkusenosti.
co se tyce ale prestupu tepla vramci rekuperace musim souhlasit s panem Homolou - i kdyz je dum tesny,prestup tepla v ramci rekuperace neni vyznamny.uz jsem si jej i pocital.diky male TZ meho domu dela rekuperace zpetny zisk cca 25% uspory tepla - coz neni mnoho (ovsem otevirat okna 3x denne v celem dome bych rozhodne nechtel - jak to delaji ostatni nevim.treba bobicek by nam mohl vysvetlit jak to praktikuje na hrade bez rekuperace).

vyuziti VZT pri maximalni tesnosti domu chapu - ovsem vysledek neni to prave orechove pro maximalni usporu v dome.bohuzel toto je znamo jen a pouze male casti verejnosti.proc by to taky meli vedet ze?daleko vetsi usporu vam udela pasivni rekuperace s TC zeme/voda - to jsou zas me zkusenosti.proto jsem vzdy rikal udelejte pripravy na vse - solar,VZT,TC vzduch i zem,FV .............rozhodne nebudete potrebovat komin.

BD test si mohu udelat zkusebne - navod je zde na TZB.nemam tu potrebu - dum je velmi tesny to vim - rikaji mi to i deti,pokud jede VZT jen na 50m3/hod.
letos zkusim VZT provozovat ve zvysene mire na 100m3/hod.provozne tak půl na půl - 50 a 100m3/hod.zajima me hlavne co to udela s vlhkosti v dome - energie neresim - ty me nezajimaji.bohuzel pri tomto rezimu bere moje VZT cca 45W/hod.to zas bude kritiky,ze mam smejd,vlhkou zmrseninu a paskvil :-)

jestli je 350kWh málo?? Dle mého názoru u pasivního domu ne. Třeba u vaší spotřeby to dělá 7% - otazka je jak se to vezme,kdyz topeni a TUV u me dela necelych 1 500kWh/rok s komfortni ranni teplotou 22,5st a vecer u TV se nekdy v dome parim jak prase :-) teploty jsou vzdy vyssi minimalne o 1st.nastesti mame otviraci okna :-)

Autor: Mir Pol
Datum: 13.11.2012 18:14 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100591
reakce na ...
Kocino, kdyz to zhrnu:
Rekuperace temer nevetra - musis vetrat okny,
TC ma mizerny COP - 1,3,
velka okna nemaji zadne slunecni zisky - kdovi, jestli je mas na jih - u tebe je mozny, ze je mas na sever a pak se divis,
v dome se paris jak prase......
Byt tebou tak uz se dal radeji nicim nechlubim - jsi jen k smichu.

Autor: Jan Martínek
Datum: 13.11.2012 10:10 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103770
reakce na ...
Dobrý den,
akce dopadla dobře - místo plánovaných 2hod to byly spíše 4. Zájemců o EPD přišlo poměrně dost - občas byla v domě pěkná tlačenice :)

Jan Martínek

Autor: Roman Novák
Datum: 10.11.2012 13:33 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 105259
reakce na ...
Dobrý den,

pěkná práce. Opravdu je reálné s otevřeným potrubím 100mm do domu naměřit tak nízkou hodnotu při BD testu? Nalezli jste při BD testu nějaké poruchy (i v konstrukci), nebo bylo měření úspěšné hned napoprve?
Stříkaná pěna v podkroví určitě ušetří spoustu práce. Jen ta cena... Jsem právě v této fázi klasickým způsobem, ale ta práce....

S pozdravem

Roman

Autor: Jan Martínek
Datum: 11.11.2012 13:07 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103770
reakce na ...
No, kdyby to potrubí bylo zavřené, tak je hodnota BD výrazně lepší. Při testu se nějaké poruchy našli (najdou se asi všude), ale byly to jen drobné prasklinky, vliv na výsledek v řádech setin - výsledek 0,29 byl ale změřen napoprvé. (vlastně první měření jsem ještě přerušil, protože jsem si vzpoměl na další neutěsněnou trubku pro odpad v budoucí druhé koupelně).
Stříkanou pěnu jsem v podkroví nepoužil (cena je opravdu vysoká) - podkroví jsem nechal vyfoukat climatizerem, jehož cena je velmi příjemná - cca srovnatelná s vatou a vlastnosti myslím mnohem lepší. Jen bylo potřeba předem připravit dutinu, do které se climatizer vháněl.

Jan Martínek

Autor: Jano Hrach
Datum: 10.11.2012 12:59 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 101026
reakce na ...
Chýba mi tam komín. :-) Čo je to biele pod VPC stenami? Ytong?

Autor: Jan Martínek
Datum: 11.11.2012 13:13 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103770
reakce na ...
Pokud myslíte zakládací bloky pod zdivem, tak se jedná o stabdartní VPC zakládací bloky (Kimmstein) - u vnitřních zdí použit obyčejný, u obvodového zdiva izolační (šedý ISO Kimmstein). Díky založení domu na ŽB desce a podsypem z pěnoskla nebylo potřeba izolovat první řadu zdivo, kvůli zamezení úniku tepla skrz základy. ISO bloky jsou "jen pro dobrý pocit" - deska je z boku izolována jen 24cm XPS.

Jan Martínek

Autor: petr kocina
Datum: 09.11.2012 16:17 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100182
reakce na ...
tleskam - solidni dum za solidni cenu.vystavba 17 mesicu rovnez super i kdyz hrubou stavela firma.
Nilan VP18 Compact - neuvedl jste,jestli mate zemni vymenik.
cim budete dum vytapet?krbu v dome jsem si nevsim - on tam neni komin :-)
vytapena plocha je kolik?
6000kc za vytapeni je kolik v kWh? u plynu to muze byt 4 000kWh a pri sazbe D02d to muze byt 1 200kWh.
udavat penize je nesmysl,lepsi je udavat v kWh (tomu rozumi kazdy) pripadne v joulech (tomu zas rozumi malokdo i kdyz je to spravne).

Autor: Jan Martínek
Datum: 12.11.2012 11:19 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103770
reakce na ...
Doplňuji pár technických informací:
- vytápěná plocha dle PHPP cca 150m2
- roční potřeba tepla na vytápění 2300 kW (je pravda, pokud zadám do kalkulátoru pouze tuto hodnotu, tak mi vypadne cifra cca 11tis. Kč -tarif D56d. Což je ale cena vč. všech paušálů, kterých se člověk stějně nevyhne - bez nich vyjde cifra právě těch 6tis.Kč)

lambdy obvodových kcí:
- zeď 0,09 W/(m2K)
- podlaha 0,12 W/(m2K)
- střecha 0,08 W/(m2K)
- okna Internom Edition Uf 0,87 W/(m2K), Ug 0,6 (g=0,61)
- dveře Thermosave100 od TruhlařstvíMalán Ud=0,62 W/(m2K)

díky použití TČ v jednotce Nilan (aktivní rekuperace) není zemní výměník potřeba. Komín opravdu nemáme - vhodný systém krbu+výměníku+aku nádrže je poměrně drahá záležitost s ekonomickou návratností v EPD min. 100 let, komplikace při stavbě svépomocí, atp... Pohotovostní dotápění při nedostatku výkonu TČ (max. 2kW) vyřešeno klasickými el. přímotopy v celkové ceně 6000,-Kč

Jan Martínek

Autor: Mir Pol
Datum: 12.11.2012 13:50 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100591
reakce na ...
Hezkej domek. Uz v dome bydlite? Bylo by super, kdybyste se tu pak po nekolika mesicich podelil o zkusenosti vc spotreby za vytapeni apod.

Autor: Jan Martínek
Datum: 13.11.2012 10:49 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103770
reakce na ...
Až budu mít nasbíraná nějaká data, podělím se :). Zatím bydlíme měsíc a spíše dávám dohromady různé měřící zařízení. K dispozici bude časem celková spotřeba domu a odděleně mám datalogger na napájení Nilanu.

Jan Martínek

Autor: petr kocina
Datum: 12.11.2012 17:31 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100182
reakce na ...
jedna vec je vypocet a druha vec je tvrda realita.
ocekaval jsem,ze se neco dovim uz z tohoto pasivniho domu - bohuzel nejspis konecna i kdyz majitel v dome bydli.
https://stavba.tzb-info.cz/nizkoenergeticke-stavby/5629-projekt-pasivniho-domu-ii-zadani
ackoli jsou v ceske republice postaveny stovky pasivnich domů - zadne info nechce nikdo zverejnit.ani se nedivim.

muj odhad je,ze vas dum si spolkne celkove okolo 8 000kWh/rok vcetne nilanu (ten vam usetri cca 1 500kWh) +- 10%.tedy pokud budete vytapet cely dum na 22-23st.pokud to bude pouze na 20st bude to nekde okolo 6-7 000kWh/rok.

primotopy vam pojedou porad pri venkovnich teplotach 0 - -5st.zbytkove teplo vam alespon ohreje TUV - ovsem k prispeni tepla do domu to bude nula.

uvedena cisla jsou pri normativnim chovani vcetne spotreby vody - tedy zadna sauna,obehove cerpadlo pro bazen atd.

mam dum placku tudiz horsi pomer A/V,ktery by se mohl vyrovnat vasi velikosti 150m2 versus 133m2 placky.celkova spotreba domu pouze na elektrinu bez aktivni rekuperace byla cca 8 500kWh/rok.ovsem vytapeno na rannich cca 20,5st :-(

jsem zvedav jak se vas dum bude chovat.ve vasem pripade me bude hlavne zajimat vlhkost v dome.

jeden pasiv se stavi kousek ode me - rovnez z VPC - majitel mi rekl,ze uz by do toho materialu nesel.rovnez druhy,ktery bude stavet byl nejdrive zastancem jen VPC - minuly tyden to prehodnotil a pujde radsi do porobetonu :-)

Autor: Kit Kat
Datum: 02.01.2013 21:12 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110216
reakce na ...
Jestli pan Kocina mluví o mě tak bych to rád upřesnil, do VPC bych šel i napodruhé, ale asi bych již nezvolil KMB pro sílu 17,5. ;-)

Autor: Laďa Jaskva
Datum: 09.11.2012 14:06 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100179
reakce na ...
Dobrý den. Tento způsob Vašeho domu se mi zdá opravdu pasivní. Gratuluji. Líbí se mi.
S pozdravem Laďa

Autor: Jan Martínek
Datum: 12.11.2012 11:21 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103770
reakce na ...
Děkuji za pochvalu :)

Autor: petr kocina
Datum: 12.11.2012 17:51 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100182
reakce na ...
nechvalte dne pred vecerem - jeste se do vas oprou jak je jejich zvykem.fakta neuznavaji a me neustale podsouvaji kocina neumi pocitat :-)
jsem zvedav co reknou vam,az se vypocet nebude shodovat s realitou - nepredpokladam,ze budete mit v dome vypoctovych 20st - velice neprijemna teplota.

ve svem dome jsem ucinil urcita opatreni k trvale uspore (vytapeni a TUV - nikde jinde se uz setrit neda,krom spotrebicu ve stand-by rezimu,ktere si vezmou rocne cca 700kWh) - vypocet mi vysel 20% - tak uvidime.bohuzel spotrebice stand-by si vezmou podstatne vice.pokud bude trvala uspora opatrenim v realu okolo 300kWh/rok budu spokojen.nastesti me to financne nic nestalo.jen jsem musel zapojit mozek a praxi.

Autor: Pavel Kříž
Datum: 12.11.2012 18:08 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109519
reakce na ...
Dobrý den pane Kocino. Myslím, že je to trochu jinak. Celá léta se Vám zde snažíme vysvětlit, že výpočet se s realitou nebude shodovat, protože při výpočtu se používají zprůměrovaná data a je nepravděpodobné, že rok, za který hodnotíte spotřebu bude zrovna průměrný...

Autor: Jozef Homola
Datum: 12.11.2012 18:19 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Totéž jsem se snažil vysvětlit jak je to s výpočtovou teplotou pod podlahou a neuspěl jsem. Nicméně i pro výpočtovou teplotu vnitřní a průměrnou 20°C platí, že je to teplota průměrná a smluvní pro výpočet ale ne reální, protože tu ovlivňuje mnoho faktorů. Těch 20°C nejlépe vyhovuje, když se počítá přestup jednodušeji a přes obálku jako celek. Také mám v obýváku 22,5°C ale jen v určitých hodinách. Na noc je 21 °C, v komoře je trvale 16°c, taková je i teplota v zádveří, v technické místnosti. V ložnicích je něco mezi 20 až 21°C. Takže průměr se hodně blíží průměru a to 20°C za 24 hodin.

Autor: bob svaton
Datum: 12.11.2012 18:23 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 108292
reakce na ...
tak ono pokud Kocina nevi co je vypocet, procenta a jednotky tak mu to nikdy vysvetlit nemuzete.

Autor: petr kocina
Datum: 12.11.2012 19:05 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100182
reakce na ...
a ja zas rikam,ze se musi shodovat v rovine +-10% - pokud ne,tak nekdo udelal chybu.
zprumerovana data - myslite ty pod domem?

pokud jste si nevsim - tak Ladinek zde prohlasil,ze za posledni roky to bylo vzdy -+ stejny.tedy pred totalkou,ackoli vzdy tvrdil,ze jej nic nezajima a nic merit nehodla - natoz sledovat!

dle vypoctu projektanta co mi projektoval dum mela byt MPT 15kWh/rok m2.a
presne se to shodovalo 133x15 = 1995kWh rok pri teplote 20st v dome. rozdil je porad v toleranci +-10%.pokud mi neverite tak si to s tabulky lehce spocitate za prvni rok.ohrev TUV normativne cca 10kWh/den.ostatni spotreba domu dela cca 3 500kWh/rok - nastesti uz mam elektromer pouze pro TUV a TC.

a ze jsem na vasi radu prvni rok radne vetral a topil - rovnez je videt z tabulky.mohu dodat ovsem i graf.

Autor: jaroslav Šalý
Datum: 12.11.2012 19:25 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100056
reakce na ...
vidíš, dle výpočtu 15, ve skutečnosti 32 a průser s dotacema

Autor: petr kocina
Datum: 12.11.2012 19:39 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100182
reakce na ...
vy uz jste toho tady napovidal :-))))))))) i to ,ze jsem dostal pokutu :-))))))
kdyz tu kontrola byla jen zirali jak to mam vymakany - technik mi jen rekl,vas to asi musi bavit :-)
bohuzel jsem vazan mlcenlivosti kterou s kontrolou podepisujete v protokolech.
saly chapu ze jste nemocny,pokud k tematu nemate co rici,radeji se nevyjadrujte a venujte se svemu domu jak docilit uspor.sand vam deti ci vnoucata nepodekuji,ze po vas zdedi danajsky dar - jeden takovy znam a nikdo jej z rodiny nechce.

domy kabaretniho spolku bych nechtel ani zadarmo - tedy pokud nemaji velky pozemky - cenu ma pozemek nikoli stavba !

Autor: jaroslav Šalý
Datum: 12.11.2012 19:42 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100056
reakce na ...
úředníka by nemělo zajímat jestli Tě to baví, ale zda-li byly dotace vyplaceny v souladu se zákonem nebo ne. A když jsi lhal v žádosti, tak musí být zohledněno. Na tom není nic tajné

Autor: Honza Kopřiva
Datum: 12.11.2012 18:15 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100266
reakce na ...
kocino, pokud se tady pán jako ty nebude neustále vychlubovat, prezentovat technologie z popelnice a smetiště, zatracovat odborně provedenou práci, neustále sem cpát nějaké tabulky, pokud nebude neustále odpovídat nebo lépeřečeno otravovat příspěvkama mimo téma tazatelů a pokud někomu stále nepoleze do řiti tak jako ty, tak není sebemenší důvod proč by se do něj měl někdo opírat.
CHÁPEŠ ?

Autor: petr kocina
Datum: 12.11.2012 18:55 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100182
reakce na ...
vhodnejsi by bylo kdyby jste do techto domu zakoponoval tu vasi PAST , hlavne jak je to s ohrevem s PASTi v letnim obdobi :-) a zhodnotil realne jeji TZ !

Autor: Honza Kopřiva
Datum: 12.11.2012 19:02 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100266
reakce na ...
kocino, ty jsi normální ubohej demagogickej hlupák. Zase meleš mimo téma jak je tvým zvykem?
Nevim proč bych měl zrovna já dávat do nějakejch domů PAST a proč zrovna tu moji. Tu mám doma a nemám potřebu jí dávat pryč.

Že nemáš jasno jak je to s ohřevem PASTi v letním období je pouze tvůj problém a neklamná známka tvojí neznalosti a jednoduchosti.

Autor: petr kocina
Datum: 12.11.2012 19:13 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100182
reakce na ...
mate snad solar? - snad ne deskovy,nebo past ohrivate elektrinou.nepredpokladam,ze by jste zatapel v krbu kvuli TUV.

vzdy zasnu nad diskuznimi prispevky ohledne pasivu a jejich provozu od lidi,kteri jej nikdy nepoznali a nikdy v nich bydlet nebudou.
bydůleni v techto domech ma urcita specifika vcetne vystavby - rozvadet to s lidmi kteri bydli v bombach je ovsem ztrata casu.

koneckoncu pan Kriz ma MPT 16kWh/m2.a - uvidime co se dozvime od nej.kazdopadne by uz mel v dome letos bydlet.
ze o tom nebude informovat me vubec neudivuje !!!!!!!!!!!
stejne jako to provedl pan Tacheci - podivejte se na diskuzer okolo bydleni v pasivech na jinych serverech - bes a hruza ze strany tech co bydli v bombach - nedivim se - jejich domy budou za par let neprodejne.

nechtel bych mit kotelnu v byvaku s TZ 700W a velikosti 50m2 - kdo chce kam pomozme mu tam :-)

Autor: Pavel Kříž
Datum: 12.11.2012 19:29 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109519
reakce na ...
Tak jestli budu mít MPT 16kWh/m2a tak to se uvidí až budu mít chuť a čas to spočítat podle skutečného provedení stavby.
Ano, letos bychom měli bydlet - i moje žena to říká. To víte kovářova kobyla.... zákazníci mají přednost...
Co se týká informací - nevím co tak zajímavého by z toho bydlení mohlo být, aby stálo za to informovat širokou veřejnost...

Autor: petr kocina
Datum: 12.11.2012 19:43 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100182
reakce na ...
uz jenom to,ze v takovem dome budete bydlet.doufam,ze to do vanoc stihnete.
bydleni v techto domech ma urcita specifika - poznate sam.

Jarka by uz mela bydlet,tak jsem zvedav jak to po zime dopadne.

Autor: Pavel Kříž
Datum: 12.11.2012 19:49 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109519
reakce na ...
Kompletujeme elektriku a pokládá se dlažba a obklady... Tak snad ano... I když hotovo vše určitě nebude protože mám spoustu nestandardních detailů a ty chci dělat sám...

Autor: Petr Nes
Datum: 12.11.2012 21:11 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 105203
reakce na ...
Pane Kocino , když tak prahnete po spotřebách tak sem přihodím svoje.
Od 1.1.2012 do 12.11.2012
Celková spotřeba VT 2186 kWh
NT 1169 kwh
z toho 211 kwh v NT na ohřev vody.
289 kwh vzduchotechnika
Spotřeba peletek od 1.1.2012 do 12.11.2012 428 kg.

Něco o domě tady https://forum.tzb-info.cz/117600-vetrani-atrea-jsem-zklaman

odpovědět na původní příspěvek

Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:
Toto je nemoderovaná diskuse čtenářů portálu TZB-info. Redakce nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo příspěvky odstraňovat.



 
 
Reklama