Aerace pitné vody svépomocí - odstranění Rn, Mn, Fe

TZB-info
Diskuzní fórum
Voda, kanalizace, koupelny
Aerace pitné vody svépomocí - odstranění Rn, Mn, Fe

JB Jan Bílek @jan.bilek662 před 12 roky

Zdravím Vás.

Mám nově zřízenou vrtanou studnu a rozbor vody zjistil mnohonásobně překročené limity zejména manganu. I železo a radon jsou překročené. Pro odstranění manganu a železa existují komerční systémy, ale ty jsou neslučitelné s mým smýšlením (příliš mnoho techniky, do které člověk nevidí, příliš mnoho chemie, peněz, znečištěné proplachovací vody ...a voda je spíše "znásilněná" než vyléčená).

Proto zvažuji celý problém řešit svépomocí - a sice aerací vody. Zvažuji podzemní nádrž na pitnou vodu a v té dělat aeraci (bez tlaku). Tj. že bych vždy v noci přečerpal vodu z vrtu do nádrže, tam jí probublal a pak teprve čerpal do domu - do domácí vodárny sacím čerpadlem. A nyní má stěžejní otázka: Máte s tímto někdo zkušenosti??? ....Měl bych v "záloze" řadu dalších otázky jako třeba: Jaký typ podzemní nádrže zvolit s ohledem na životnost? Jak často bude nádrž potřeba čistit od usazenin manganu a železa? Nemám do nádrže přidat nějaký nerost, který celý proces zlepší? (zvedne pH a tedy účinnost aerace - např. vápno?) Kde jej vzít? Je lepší vhánět vzduch do vody nebo rozprašovat vodu do vzduchu a ten ventilátorem prohánět nádrží? Která z těchto dvou variant je odolnější proti zanášení usazeninám manganu a železa? Jak dlouho aeraci vlastně dělat? Deset minut? Deset hodin?... Filtr mechanických nečistot na vstupu domácí vodárny bude asi nutný, že? ...Otázek by bylo opravdu hodně. ...Bohužel jsem na internetu nikde (ani v anglické literatuře) nenašel návod na řešení této otázky svépomocí.

Budu vděčný za jakékoliv zkušenosti, rady, tipy apod.
Honza.

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele

Registrovat

Nejnovější příspěvky

JP Josef Polák @josef.polak

Dobrý den, jak se vám nakonec povedlo vyřešit problém? My řešíme násobné překročení manganu a železa u cca 80 let…

před rokem

ZS Zdeněk Slavík @zdenek.slavik241

Dobrý den, Podařilo se vám (p. Bílek, p. Kotouček) nějak vyřešit ten mangan a jak? Poptával jsem se i u dodavatelů…

před 5 roky

JB Jan Bílek @jan.bilek662

...ještě dodám, že na přiloženém schématu jsou modrou čarou znázorněny vodovodní potrubí a červenou čarou elektrika.…

před 10 roky

9 odpovědí

Zobrazit všechny reakce

ZS Zdeněk Slavík @zdenek.slavik241 před 5 roky

Dobrý den,

Podařilo se vám (p. Bílek, p. Kotouček) nějak vyřešit ten mangan a jak?
Poptával jsem se i u dodavatelů filtračních systémů, ale ty informace jsou rozporuplné a nedaří se mi dobrat vhodné volby.

Děkuji.

JB Jan Bílek @jan.bilek662 před 10 roky

Zdravím.

Chtěl bych navázat na tento můj příspěvek s několika aktualitami.

Opravdu musím potvrdit, že kopaná studna je méně kontaminována manganem než vrtaná studna v téže lokalitě. Nechal jsem si udělat rozbor vody z kopané studny od souseda a on má mangan 10x POD limit. Rozhodl jsem se proto pro realizaci kopané studny (již druhá studna na mém pozemku). Vše jsem po papírové stránce vyřešil a nechal zbudovat kopanou studnu. Ta mě stála cca 80 tisíc Kč při hloubce 8m. Cena vysoká, neboť od 4m se kopalo téměř do skály. Výsledek? Přítok pouhých 50m. Hydrogeolog doporučil v kopání dál nepokračovat se slovy, že již při kopání bylo dosaženo "rostlého terénu" a tedy že pokud ve větší hloubce na vodu přeci jen narazím, bude s největší pravděpodobností stejně kontaminovaná manganem jako ta z vrtané studny. ...Čili téměř vyhozených 80000Kč. Nezbývá tedy přeci jen než realizovat čistírnu k té vrtané studně.

Jak zaznělo v mém předchozím příspěvku, řeším dva problémy: radon a mangan. Pro radon sice existují komerční řešení, ale ta jsou pro velkoodběratele a stojí od 100 tisíc výš. Na druhou stranu se radon z vody dostává relativně snadno provzdušňováním. Mangan - na ten existují komerční systémy v řádu několika desítek tisíc Kč, avšak vyžadují hromadu chemie, laborování apod, neboť mangan se z vody odstranuje relativně neochotně - zejména při nižších pH. Vzhledem k tomu, že se zdá, že koncentrace manganu v mé studni s časem klesá (první rozbor ukázal 30x překročený limit, druhý rozbor po roce už "jen" 13x překročený limit; jsem zvědavý na třetí rozbor, který provedu teď z jara), rozhodl jsem se realizovat čistírnu ve dvou krocích. V prvním kroku realizovat onu aeraci na odstranění radonu, což by mohlo i trošku snížit zároveň koncentraci manganu, ale asi jen málo. V druhém kroku, třeba za další rok, pokud koncentrace manganu neklesne a pokud nám mangan bude opravdu dělat problémy, pak za aerační jednotku zařadím ještě některý z komerčně nabízených systémů pro odstranění manganu.

Čili momentálně řeším ono provzdušňování - aeraci. V příloze zasílám náčrtek systému, jak si jej představuji. Půjde pochopitelně o beztlaký systém realizovaný za pomoci dvou sudů - jeden sud, kde bude probíhat samotné provzdušňování (voda rozstřikovaná do vzduchu) a druhý akumulační sud, odkud se bude odebírat voda do domu. Celá technologie bude instalována ve sklepu, který pro tyto účely zbuduji v blízkosti vrtané studny (dům mám nepodsklepený a s něčím takovým se ve fázi projektování opravdu nepočítalo). Pro podpoření oxidace zřejmě dám do toho aeračního sudu polovypálený dolomitický vápenec. To by prý mělo zvednout pH a tak podpořit oxidaci. Zřejmě bude nutné použít nějaký typ filtru (asi pískový s pravidelným proplachováním) na výstupu aerace pro odstranění zoxidovaných částeček železa a manganu.

Budu určitě moc rád, pokud se mi jakkoliv vyjádříte k mému záměru. Třeba že byste něco udělali nějak jinak apod.

JB

JB Jan Bílek @jan.bilek662 před 10 roky

JB Jan Bílek @jan.bilek662...ještě dodám, že na přiloženém schématu jsou modrou čarou znázorněny vodovodní potrubí a červenou čarou elektrika. Řídící jednotka - tu si zrealizuji svépomocí z komponent, které se dodávají ke studničním čerpadlům, do toho nějaký časový spínač, dodatečné stykače apod. V tom nevidím problém.

JB

TK Tomáš Kříž @tomas.kriz před 11 roky

V zásadě souhlasím s doporučením paní Marcely. Jenom u toho manganu to nebude tak jednoduché, za prvé potřebuje vysoké pH, delší reakční dobu a kromě toho se nerad sráží a zachycuje pouhou sedimentací - je potřeba fitlrace. O jaké koncentrace se vlastně jedná?
Při odvětrání radonu bych byl dost opatrný na to, kam bude odveden výfuk odvětrání (aby nedošlo ke kontaminaci vnitřních prostor domu).
Kompresor sice může pomoct, ale nebude drahý provoz? A nakonec i hlučný?

MB Marcela Borovičková @marcela.borovickova před 11 roky

Dobrý den,
než bych začala cokoliv řešit, tak bych pár měsíců počkala, až si nový vrt "sedne". Po 6 měsících čerpání jsou vždycky parametry vody lepší než na začátku. Dokonce tak, že mnohdy není potřeba nic upravovat.
Pokud i tak chcete řešit "samo-domo", tak je nutné si uvědomit, že Mn se z vody odstraňuje daleko hůře než Fe. Fe pravděpodobně srazíte do vloček pouhým probubláním, ale Mn težko. Mn potřebuje pro své vysrážení pH kolem 8,5, lépe 9,0, někdy 9,5. I tak - pokud se Vám podaří vysrážet - bych nevěřila tomu, že Vám vysrážené hydroxidy zůstanou v klidu sedět u dna a nebudete si je čerpat do vodárny. Rozhodně by to chtělo soustavu filtrů - když už teda jen mechanických (svíčkových) - alespoň 3 do série se zmenšujícími se póry.
pH by se dalo upravit průtokem přes dolomitický vápenec (semidol), který se bude postupně rozpouštět. Aerační elementy u dna se daji namontovat i vzhůru nohama, takže póry budou dole a nebude do nich padat kal. Ale kolik se toho vysráží a jak často čistit nelze takto říct. Ani jak dlouho aerovat. Na to se dělají pokusy v laborce. Můžete si to zkusit třeba bubláním 1 l vody akvaristickým kompresůrkem a uvidíte, kolik kalu se udělá po různě dlouhou dobu. Stějně tak vyrazíte Fe a Mn z vody savem. Taky si můžete do 1 l vody kápnout trochu sava a počkat, kolik se vysráží. Jo a pokud chcete bublat i radon, tak ho musíte z té nádrže taky odvětrat.

JB Jan Bílek @jan.bilek662 před 11 roky

MB Marcela Borovičková @marcela.borovickovaDobrý den a moc děkuji za reakci.

Řadu věcí, které uvádíte ve Vaší odpovědi, jsem již zjistil díky konzultaci s odborníky z VŠCHT. Zejména problematiku vysrážení a následné filtrace manganu. Nicméně informaci o tom, že se vyplatí s jakýmikoliv opatřeními třeba půl roku počkat, o tom slyším poprvé. Spíše jsem slyšel opačný názor - a sice že mangan je zkrátka přirozeně obsažen v hornině (podobně jako Fe) a nejde jej z horniny nějak "vypláchnout". A tedy že se koncentrace manganu v čase nějak výrazněji nemění. V mém případě je manganu ve vodě zhruba 1,5mg/l, což je cca 30x víc než je limit. Rozbor byl dělán asi týden po realizaci studny a týdením čerpání vody.

Pokusy s kompresorem určitě vyzkouším. Ostatně jsem si jeden kompresor pro tyto účely už zakoupil :). Ale přemýšlím o tom, že můj problém spíš vyřeším realizací kopané studny. Prý obsah kovů v povrchových vodách je často výrazně menší než je tomu v hlubinných vodách. Můžete tuto informaci prosím potvrdit? ...Sice jsem do kopané studny z počátku nechtěl jít, protože studna by byla cca 70m od domu, ale pokud mám porovnat náklady (investiční a provozní) na čistírnu manganu s náklady na kopanou studnu, příznivěji mi vychází kopaná studna.

Budu moc rád, pokud mi odpovíte na otázku koncentrace kovů v povrchových versus hlubinných vodách.

S pozdravem,
JB.