Diskuse ke článku: Analýza termodynamických jevů v potrubních sítích

TZB-info
Diskuzní fórum
Diskuze ke článkům
Diskuse ke článku: Analýza termodynamických jevů v potrubních sítích

Redakce @redakce před 10 roky

Plné znění článku: Analýza termodynamických jevů v potrubních sítích

Anotace článku: Tento článek je druhým pokračováním série článků na téma mapování termodynamických jevů v zasypaném potrubí i v jeho okolí. Nedílnou součástí vyšetřování jevů, ovlivňujících provoz především teplárenských sítí, je i správné stanovení hydraulických parametrů. Tyto jsou mapovány s ohledem na správnou funkci potrubního systému a z ní vyplývajícího ekonomického provozu. Čtenáři nyní předkládaný text je rešerší aktuálního stavu v tomto oboru a měl by být informací o současných přístupech k řešení hydraulických poměrů v teplárenství.

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele

Registrovat

Nejnovější příspěvky

VK Vladimír Křen @vladimir.kren

V tomto případě je největší chyba na straně provozovatele. Každá manipulace takového rázu musí mít přesný popis. Pokud…

před 10 roky

VK Václav Kopal @vaclav.kopal

Ochoz čerpadel mají všechny "starší" systémy CZT ještě před nástupem elektronické regulace... ale bohužel to…

před 10 roky

VK Vladimír Křen @vladimir.kren

Právě že jsem zažil výpadek vlastní spotřeby s obnovou napětí po krátké době. Výtlaky oběhových čerpadel začaly…

před 10 roky

7 odpovědí

Zobrazit všechny reakce

VK Václav Kopal @vaclav.kopal před 10 roky

Abychom nevynalézali již vynalezené a funkční 20 let. Tepelné jevy v sítích CZT perfektně modeluje a predikuje SW fy ORTEP Dymos a GVT - natápět a odtápět síť optimalizovat průtok ale i vazbu teplo - elektřina.
Pokud se týká dynamických tlakových rázů je to problém. Ochozové armatury nastavení sekvenčních automatů ... je dobré ale nezabrání kumulaci několika chyb např.:
a) výpadek napětí
b) chyba nebo špatný úmysl operátora - přepnutí do ručního režimu a zpětné najíždění tzv. na ruku.

a máme tu tlakový ráz neměřitelné velikosti nad 4 MPa.

Tady pomůže pouze přepouštění tlaku z přívodu do vratu nebo autonomní pojišťovací ventil např. s průraznou membránou - tak to mají v Aarhusu v Dánsku.
Důkazem, že nejde zcela zabránit tlakovým rázům je oblast Malešice a Strašnice Pražské Teplárenské, kde je zvýšený výskyt poruch při skoro každém najíždění čerpadel.

VK Vladimír Křen @vladimir.kren před 10 roky

VK Václav Kopal @vaclav.kopal

Právě že jsem zažil výpadek vlastní spotřeby s obnovou napětí po krátké době. Výtlaky oběhových čerpadel začaly zavírat protože byly tak naprogramované a po uzavření přišla rána se vznikem netěsností. Po úpravě algoritmů se vše usadilo. Byl odzkoušen různě dlouhý beznapěťový stav a vše přežilo. Pokud na zařízení není nějaká blbuvzdorná pojistka tak se havárii nedá zabránit. Proto navrhuji u teplofikačních systémů zhotovení ochozu oběhových čerpadel dostatečně velkou zpětnou klapkou která funguje i při ztrátě napětí nebo při chybné manipulaci. Jedna zpětná klapka s pár metry potrubí je podstatně levnější než oprava přírubových spojů spojená s kompletní drenáží dotčeného zařízení.

VK Vladimír Křen @vladimir.kren před 10 roky

Článek je přínosný pro prvotní navrhování v rámci projekční přípravy. To znamená že teplofikační systém má své nějaké minimální a maximální parametry. V rámci těchto parametrů se musí systém zprovoznit. Pro provoz sítě je nutno u zdroje zajistit následující parametry. Regulace neutrálního bodu (zajišťuje dostatečný tlak v každém bodě topné sítě), regulace tlakové diference (zajišťuje dostatečný průtok odpovídající okamžitému zatížení topné sítě), regulaci teploty na vstupu do teplofikační sítě (ve vazbě na průtok zajišťuje přenos tepelného výkonu). Dnešní možnosti regulace oběhových čerpadel zabraňují při jejich startu (odstavení) vzniku tlakových rázů, starty (odstavení) jsou opravdu plynulé. Největší problém s nastavením průběhu teploty je nutnost rozlišení vazby vnější teploty a teploty na výstupu ze zdroje je v čase. Pokud je například venkovní teplota 0stC ve 4 hod ráno a ve 4 hod odpoledne není možno nastavit stejnou teplotu na výstupu ze zdroje protože odpolední teplota je ovlivněna zvýšenou spotřebou TUV. V ranních hodinách je odběr TUV minimální. Během procesu uvádění do provozu teplofikační sítě je nutno sledovat denní průběhy průtoků a minimalizovat rozdíl mezi minimálním a maximálním průtokem. Touto optimalizací se výrazně sníží nutná čerpací práce oběhových čerpadel.
Opravdu nejproblematičtější okamžik je výpadek oběhových čerpadel a jejich opětovné najetí. U velkých sítí je nutno vyčkat několik minut než se zastaví průtok protože setrvačnost obsahu potrubního systému je obrovská. Zde by měly být oběhová čerpadla vybavena neuzavíratelným ochozem se zpětnou klapkou (klapka bez čerpadla). Potom je možné splnit podmínku startu do uzavřeného výtlaku při všech odstavených čerpadlech.

PS Pavel Sláma @pavel.slama316 před 10 roky

VK Vladimír Křen @vladimir.kren

Děkuji, k té první části Vaší poznámky - ano, i z mého pohledu je tomu tak, tedy sledování průtoků a minimalizace rozdílů průtoků mezi odběrovým sedlem a špičkou znamená jasnou úsporu provozních nákladů.

U druhé části si dovoluji konstatovat, že bohužel ani v zemích na západ od nás není toto "ochozové havarijní vybavení" standardem - řešíme právě teplárenský projekt do jedné ze čtvrtí Newcastlu a jak to vypadá, tak rázová pevnostní analýza potrubí, pro Vámi popsané havarijní případy, nás asi nemine... Dovoluji si ze své praxe tvrdit, že podstatná část teplárenských sítí v celé Evropě není ve skutečnosti na tyto provozní režimy připravena.