TZB-info - Teplotní pole v zemině pod…
Stávající postupy stanovení přenosu tepla v zemině. Měření teplot v zemině pod podlahou experimentálního domu MSDK na VŠB v Ostravě. Rozdíl mezi vypočtenými teplotami v zemině pod podlahou a…
Tloušťka izolace podlahy
Reklama
Dobrý den, protože se zde na toto téma koná dost roztříšťěná diskuse, pokusím se zde data trochu sjednotit.
Základní myšlenka při dimenzování tepelných izolací s ohledem na cenu a minimalizování úniku tepla u budovy vychází z principu rovnoměrné tepelné ztráty přes konstrukci za topné období. Z toho plyne, že bychom měli použít nějaké teploty blížící se váženému průměru za otopné období pro danou konstrukci a ty uplatnit ve výpočtu. Zatímco u nadzemních konstrukcí je situace poměrně jednoduchá a teplota po obvodu celkem rovnoměrná, u konstrukcí se stykem se zeminou se tato teplota dost liší v závislosti na vzdálenosti okraje stavby, izolaci a spoustě dalších vlivů.
Navrhuji proto se v první fázi zabývat stacionárním stavem a teplotou neovlivněnou okraji stavby.
Dále budeme uvažovat že je instalováno podlahové topení.
Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele
Nejnovější příspěvky
Mne pasivy nezajímají, protože je jich asi méně než promile, tudíž váha vlivu bude stejná. Ani rok 2020 mne v podstatě…
před 8 roky
ja neklickuji. muzete mi ukazat ktery pasiv ma v podlaze pouze 10cm izolace? ja mam 15cm a synovec ma 40cm…
před 8 roky
Začínáte kličkovat na nepodstatných detailech. Byl to všeobecný příklad na nějaký běžný dům a ne nějaký úplně nově…
před 8 roky
316 odpovědí
Zobrazit všechny reakceReklama
Dobrý den,
nebudu zakládat extra novou diskuzi (třeba se tato oživí a pan Kocina odpoví na některé položené otázky).
Měl jsem špatné spaní, že jsem si do RD (který by byl rád NED), navrhnul jen 18cm EPS. Dlouho jsem koketoval s tím, že bych to zvedl na 20cm.
Odnesl jsem si (nejen) z této diskuze správný postřeh, že když zateplím plošně 18cm, ale na podlahu u obvodových zdí položím 1m široký pás 18cm šedého EPS, že docílím cca téhož?
Děkuji.
MM Michael Mansel @michael.manselze by se to ozivilo tomu moc neverim - hodne lidi totiz nechce slyset fakta :-( - tedy hlavne tech co se to tyka - odborniku.oni jsou radeji, kdyz jede vse v zabehnutych kolejich - vase ucty a vase investice totiz nikdy platit nebudou!! - jedine,ze by jste si je dal do smlouvy a museli by za vypocty a investicni realizace rucit svymi penezi - to by teprve nastala zmena v mysleni odborniků.
nechte tech 18cm - bude to stacit.nejsem sice presvedcen o tom,ze za zvysenou cenu sedeho EPS po obvode se vam investice do sedeho EPS vubec nekdy vrati.
problamatika sedeho EPS je ta, ze nikdy nikdo nikde nezverejnil jeho fakticke vlastnosti - proste 100x opakovana lez se stala pravdou i pro odborniky a ti jej zacali propagovat jako skoro zazrak a revoluci v EPS.ze by si odbornik zjsitil fakta???to od nej nepozadujte :-( - proste vas postavi pred hotovou vec - tak to je a basta.
stejne jako teploty pod domem - je tam 5st prumer a basta - to ze vy tuto teplotu uz v pasivu davno nepotrebujete s koncem topne sezony - spis naopak uz odbornikum jaksi nedochazi.
vubec jim nedochazi,ze teploty zeminy pod pasivnimi domy jsou v prumeru okolo 12st (ja to zjistil uz v roce 2008 a byl jsem zde za magora - hori mi uhlena sloj pod domem).
stejne tak jsem byl v roce 2004 za magora ,ze jsem daval na tehdejsi dobu extremni izolace,kdy vsude se pouzivalo okolo 5cm izolace - v tehdy uz jsem mel 15cm podlaha,30cm steny a 50cm strop.okna na tehdejsi dobu trojskla s tehdy spickovymi parametry (2007).
https://stavba.tzb-info.cz/prostup-tepla…
invektivari i v tomto pripade poukazovali,ze mi pod barakem hori uhli :-)))
otazkou je spis ve vasem pripade, jestli se vam SEDY EPS okolo zdi vubec kdy cenove vrati - jsem presvedcen,ze nikoli!!
osobne bych to neresil a dal vsude jen bily - predpokladam,ze mate do podlahy EPS 100Z - pod pracku si radeji dejte EPS 150-200Z - vibrace pracky dokazi udelat sve s podlahou - ne ze vam praskne podlaha (uz me na TZB obvinovali,ze jsem vse odflaknul a rikali KOCINOVI praskla podlaha - marne jsem rikal,ze se utrhla a z jakeho duvodu !!!) - ale rozhodne se vam utrhne v danem miste od zdiva po obvode!
je to stejny jako SDK na rostech (stropy) - v naproste vetsine pripadu se SDK utrhne pri styku obvodovych sten - zatim to bylo vzdy - je to jen otazkou casu.temer na 100% jsou to vzdy rohy domu - jsou nejvice namahany z fyzikalniho hlediska.
v dome nemam rosty pro SDK - vsechny SDK sli rovnou na drevene tramy - zadny ocelovy rost pro SDK nemam!!
mohu vam rici ze sve praxe po 7,5 letech bydleni - 15cm je dostatecnych - dnes bych sel spise do 20 cm - je ovsem otazkou jestli by se mi ty penize kdy vratily kdyz celkova spotreba domu o dvou bytovych jednotkach dela 4 500kWh/rok se vsim vsudy - bez kominu,plynu,dreva............
v celem dome vodni podlahove topeni.
pokud budete chtit videt graf - nemam s tim problem - jen jsou videt v grafu markantni narusty v lete oproti minulym rokům - vytapeni bazenu TC - mountfield - AZURO B50.
synovci stavim temer nulovy dum - dle projektu, vsude sede EPS - naprosto abnormalni izolace (treba podlaha sedy EPS 40cm a to nerikam zbytek pod podlahou) a jeste okna ktere na trhu malokdo splnuje (jen ukotveni oken - to bude silena prace) - letos by mel bydlet.ocekavam listopad - prosinec.kazdopadne chci v jeho pripade stihnout letosni zimu.bude to ovsem poradna honicka.
potrebuji uz letoz zaznamy z jeho domu v topne sezone 2016/17 - udelam pro jeho bydleni maximum aby se do vanoc stehoval.
Dobrý den,
zajímavé téma. Řešil jsem to také a před zpracováním projektu jsem se rozhodl že dám 25cm EPS100/150 do podlahy a cca 5cm beton. Ještě před začátkem stavby jsem se ale rozhodl pro jiný způsob založení stavby a to místo "klasických" základových pasů pro založení stavby na pěnoskle. Takže mám teď cca 60-70cm pěnoskla pod základovou deskou. Uvnitř budu dávat 15cm polystyren EPS 100.
Původně jsem si myslel, že pokud je stavba založena na pěnoskle, není nutné již dávat polystyren, ale jeden projektant mě vyvedl z omylu. Teď se mi zdá docela zbytečné těch 15cm nad základovou deskou.
Hodně diskutabilní je i návratnost pěnového skla.
Každopádně pro nás nastala ta nejhorší možná varianta co se týče financování. "starou" zelenou úsporám jsme nestihli a "nová" zelená úsporám přišla pozdě. I když ještě stavíme, tak nárok na oněch 400.000,- Kč z dotacíne máme.
PK Petr Kolařík @petr.kolarikTak projektant nejsem,ale já bych nahoru ten polyš už nedával, ubíráte si akumulaci...deska umí hezky chladit v létě. Mě mrzí že jsem právě pěnosklo objevil až když už mi stál barák :( A jak Vás ten projektant vyvedl z míry? Ono kvůli podlahovému topení bych to snad chápal - bude pomalý náběh..ale takto proinvestujete teda značnou sumu.
Reklama
Zde jeden zajímavý odkaz
http://www.geolog.cz/odborne_clanky/Cize…
http://www.fce.vutbr.cz/veda/dk2004texty…
PK Pavel Kříž @pavel.kriz891Také v aktuálním článku jsou uvedeny teploty a hodnoty lambda zeminy:
https://vetrani.tzb-info.cz/vetrani-rodi…
Tak abych debatu trochu posunul dávám sem pár obrázků Obr 1. je pole teplot při externí teplotě -1 st. což by mohla být průměrná teplota za otopné období, teplota vstupní vody do podlahy 31 st. výstup 29 st.
Obr. 2 jsou izotermy pro výše uvedené teploty
Obr.3 detail obr.2
PK Pavel Kříž @pavel.kriz891Takže abychom postoupili dál a mohli spočítat alespoň přibližně ztráty podlahou, stanovíme si střední teplotu desky podlahového topení v rovině mezi trubkami. Budeme uvažovat dva případy - trubku přívodní a trubku odvodní.
Trubka přívodní Z obr.3 plyne, že nejnižši teplota v této rovině je někde mezi 25,5 a 26st. Budeme tedy uvažovat 25,5 a přívod 33 st
průměr - 29,25st.
druhý případ opět 25,5 a odvod 29 -průměr 27,25 st.
Zprůměrujeme-li tyto teploty dostáváme se ke střední teplotě v rovině trubek - 28,25st.
Dostáváme tedy střední rozdíl teplot za otopné období pro střed domu 28,25-8=20,25st.
Pokud bychom započítali vliv okrajů (i s přihlédnutím na fázový posun) budu optimista a připočtu rozdíl 1st.
Dostaneme se k číslu 21.25st
Porovnáme li to se středním rozdílem teplot za otopné období konstrukcí na styku se vzduchem 22,5-(-1)=23,5
(teplota 22,5 je brána z původního zadání úlohy jako průměrná uživatelská teplota v interiéru)
Vnější průměrná teplota -1 st. je spíš nižší a mohlo by být bráno i +1st. Ale to jsou podružné věci.
Porovnání podlaha dT 21.25st a obvodová kce. dT 23,5st.
je patrné, že při podlahovém topení je rozdíl teplot a tedy i tepelné ztráty při stejném U kce. dost podobný.
Takže pokud budeme diskutovat ekonomický smysl tloušťky zateplení podlahy, budeme muset přihlédnout i k ekonomickému smyslu tloušťky zateplení obvodových konstrukcí.
Pro zajímavost uvedu ještě pár obrázků izoterm pro různé případy konstrukcí:
obr. 1 - izotermy bez PT s 15cm EPS
obr. 2 - izotermy bez PT s 30cm EPS
obr. 3 - izotermy s PT s 30cm EPS
obr. 4 - izotermy s PT s 15cm EPS
PS: průběh izoterm se bude lišit pro různé zeminy, ale z posledního obrázku jasně plyne proč mohl pan Kocina naměřit 0,5m pod podlahou teplotu kolem 14st.C
Zde varianty pro eps 150mm a 250mm
PK Pavel Kříž @pavel.kriz891Norma ČSN 06 0210 - byla zrušena
Norma na tepelné ztráty ČSN EN ISO - 12 831 - Tepelný výkon
Základem je určení okrajových podmínek. Pro teplotu zeminy navrhuji použít teplotu v hloubce cca 3-4m, která by měla být dostatečně stabilní a měla by se pohybovat kolem 7-10 st.
Větším problémem bude stanovení střední teploty v desce PT.
Pro tento účel jsem zhruba namodeloval průběh teplot v desce PT viz obr 1. a 2.
Skladba od interiéru: beton s PT vzdálenost trubek 30cm, tl 70mm, EPS100Z tl.150mm, podkladní beton tl.100mm, hlína tl.3m okrajová teplota 8st.
V jednom případě je lambda zeminy 1 a ve druhém 2W/mK.
Z uvedených obrázků plyne, že střední teplota v úrovni středu trubek PT je někde kolem 28 st.
Pokud tedy pro účely výpočtu tepelné ztráty podlahou nahradíme betonovou desku PT deskou tl.1 cm s rovnoměrnou teplotou 28st.
PK Pavel Kříž @pavel.kriz891jak by to tedy vypadalo s detailem cislo 4 pro vasi navrzenou variantu?odkaz uvedl pan Homola.
udajne topim mysim :-)
Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
Reklama