Zavětrování a zatížení konstrukce na rovné střeše

TZB-info
Diskuzní fórum
Obnovitelné zdroje energie
Zavětrování a zatížení konstrukce na rovné střeše

Rubriky:

Fotovoltaika a akumulace elektřiny

MP Miroslav PFEILER @miroslav.pfeiler877 před 11 roky

Zavětrování a zatížení konstrukce na rovné střeše

Dobrý den,
rád bych se zeptal, jestli je lepší provést zavětrování uzavřené nebo otevřené, viz obr ? Jde mi o to, která konstrukce bude odolnější vůči větru. Laicky, když se na to dívám, tak mi připadá, že do plného zavětrování se snáze opře vítr a může s konstrukcí pohnout. Naopak otevřené větr podfoukne a může konstrukci nadzvednout. Co je tedy lepší?
A druhá otázka je, jestli existuje nějaká norma nebo studie, jak velké závaží by mělo být na jeden panel?

Ještě doplním, že se jedná o střechu plechovou (falcovaný plech) se sklonem 2°.

Děkuji.

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele

Registrovat

Nejlépe hodnocené

HM Harry Minduton @harry.minduton

Ty odpovědi jsou dle mého názoru generované AI.

Nejnovější příspěvky

JZ Jiří Zilvar @jiri.zilvar

Děkuji za upozornění, AI příspěvky odstraněny. Možná si to někdo chtěl vyzkoušet. Jiří Zilvar - administrátor

před 2 měsíci

KN Katka Nová @katka.nova

Typické žvásty od AI

před 2 měsíci

JN Jarda Nezbeda @jarda.nezbeda

Myslím si totéž. Jen hromada obecných keců. S takovou toto fórum skončí, nikoho to nebude zajímat. Už jste také…

před 2 měsíci

12 odpovědí

Zobrazit všechny reakce

HM Harry Minduton @harry.minduton před 2 měsíci

Mám taky klasickou falcovanou plechovou plochou střechu ("blbá" orientace SSV, sklon cca 3-5 st. - nevím přesně). Taky neustále polemizuji o jejím využití pro situování FVE, ale nakonec jsem tuto myšlenku zavrhl. Rizika spojená s tímto typem střechy jsou prostě příliš velká, zvláště v kontextu vyvýšených konstrukcí pro dosažení významnějších sklonů FV panelů.
Zprvu jsem koketoval s myšlenkou uchycení FV konstrukcí oněmi typickými šroubovacími svěrkami za falce a na ně ukotvit vyvýšené pozinkované FV konstrukce - důvodem podstatně menší zatížení střechy, než u samotíže. I když počítám s tím, že FV panely by byly naležato/horizontálně orientované (nastojato/vertikálně by to sice vyšlo levnějc, otázkou však je, zda už se neuplatní neúměrně riziko "rogalo" efektu, tj. panely by vám neuletěly i se střechou, pár orkánů už jsme zažili, a co to dělá se střechou, no podle zvukových projevů asi nic příjemného), je otázkou, zda by to ty falce udržely. Na netu je už pár fotek vycukaných a potrhaných falců. Prostě plech díky větrným rázům a teplotním dilatacím (které se nemohou díky sevření ocelovými konstrukcemi samovolně roznést v ploše) v ohybech plechů v blízkosti svěrek pod falcema praskne.
Druhou otázkou je dilatace plechů. Některé části plechů budou zastíněny, jiné ne, to znamená velmi rozdílné teploty a s tím spojené blíže neurčité dilatační problémy. Něco se bude moci hýbat/dilatovat, něco zase ne, a čert ví, co to ve finále udělá se střechou a plechem. Taky problém.
Další možností je rezignovat na uchycení za falce a použít prostě klasické samotížné konstrukce s betonovými zátěžovými bloky a klást to volně na plech. Zde je problém v tom, že aby to fungovalo, musíte dosáhnout zatížení cca 50 kg/m2. 1 ks FV panel má obvykle 2 m2 a výkon 450-500W, tj. na 5 kWp potřebujete 20 m2 panelů, což je 1000 kg(!) na relativně malém prostoru.
Už jsem viděl fotky takto osazené FVE na falcovanou plochou střechu s převažující severní orientací. Vypadá to vysloveně prasácky. Problém je i v tom, že firmy na to s oblibou používají klasické průmyslově vyráběné FV konstrukce, kdy je prostě dělící část konstrukce sdílena mezi dvěma FV panely a tyto konstrukce mají obvykle pouze 15 st. sklon. Takže na ploché střeše s protisklonem, z toho máte rázem jen cca 10 st. sklon - pro samočistící schopnost panelů naprosto nedostatečné. V zimě budou panely prohnuté od sněhu jak luk. Že jsou FV konstrukce z důvodu úspory materiálu provázané mezi sebou, je taky problém, jelikož to limituje volnou dilataci plechu.
Další komplikací je, že taková plechová střecha by se měla každých cca 5-10 let natírat asfaltostříbrnou barvou (zvyšuje odraz slunečních paprsků), což, když na té střeše něco je a leží, už logicky moc nejde že.

Upraveno autorem před 2 měsíci

JS Jiří Slouka @jiri.slouka před 2 měsíci

Jaroslave,
dotyčný "Net blabla" se přihlásil a hned má zde ve třech vláknech obdobně dlouhé odpovědi ve stejnou dobu...
Velmi zajímavé, když to srovnávám, tak mi připadá , že se tady začíná realizovat "kdosi" se zvláštní, skoro nic neříkajícím obsahem z teoretických pouček =spam.Viz další vlákna:
"Solární panely s vyšším napětím nebo proudem? "
nebo:
"Omezení výkonu FVE z neznámých důvodů".
Můj názor, vhodný pro admina. Jirka

Upraveno autorem před 2 měsíci

HM Harry Minduton @harry.minduton před 2 měsíci

JS Jiří Slouka @jiri.sloukaMám stejný názor. Nicneříkající teoretické kecy a na závěr výzva ke konzultaci s odborníkem.

NC Net Chain @emanuels před 2 měsíci

Tento příspěvek byl odstraněn administrátorem.

Příspěvek byl administrátorem odstraněn z důvodu porušení pravidel diskuzního fóra nebo na žádost autora příspěvku.

JR Jaroslav Reidl @jaroslav.reidl před 2 měsíci

NC Net Chain @emanuelsDěkuji za vysvětlení! Pokud máte zájem zkusit přesnější vysvětlení, mohu poslat bližší údaje a fotografie.

JR Jaroslav Reidl @jaroslav.reidl před 2 měsíci

Zajímavé, že si dodnes nikdo netroufá napsat odborně podložený názor. Oplechování totiž někdy může tlak větru na konstrukci zhoršit. Například při sklonu panelů 60 st., dole s mezerou!