Přívod od zemního kolektoru do tepelného čerpadla v podlaze?

TZB-info
Diskuzní fórum
Obnovitelné zdroje energie
Přívod od zemního kolektoru do tepelného čerpadla v podlaze?

RK René Krell @rene.krell před 12 roky

Zdravím, předem se omlouvám, pokud bych něco popletl, jsem na oblasti tepelných čerpadel nováček.

Máme hrubou stavbu pod střechou a dodatečně zvažujeme změnu vytápění tepelným čerpadlem země - voda s kolektorem. Jelikož jsme nepřipravili průstupy pro propojení s kolektorem v základové desce, řešíme teď, jaká by mohla být ideální varianta. Technická místnost s čerpadlem je navíc na druhé straně budovy než pozemek, kde by bylo možné kolektor pokládat.

V podstatě jsou dvě varianty:

1. Obkopat půl budovy a přípojka rovnou na straně technické místnosti. Výhoda: prodlouží se kolektor. Nevýhoda: složitější výkop, riziko porušení vodovodu a hlavního přívodu elektřiny v zemi.

2. Pokládka potrubí z/do kolektoru přímo v podlaze nad hydroizolaci nebo polystyrenem. Od vrtu přes obvodové zdivo by byla volná a skoro přímá cesta pod dveřmi, takže to by bylo jednodušší. Otázka je, jaké to může přinést nevýhody (tepelné ztráty, náklady atd.).

Další rozhodnutí by bylo, jak se dostat přes základovou desku a nebo obvodové zdivo dodatečně ven.

(a) skrytý přístup - šikmý vrt základovou deskou ven s vyústěním pod zemi. Výhoda - opticky lepší, trubky by také byly lépe chráněné. Nevýhoda: složitější vrt betonem a kari sitěmi, riziko porušení drenážního potrubí, nutnost izolace proti vlhkosti a radonu.

(b) kolmý přístup přes obvodové zdivo - optický horší, přívody hůř chráněné (tepelně i mechanicky), jednoduché provedení.

Osobně bych preferoval kombinaci variant 2. a (a), u dodavatele čerpadel mi zase poradili opak.

Řešil to už někdo z vás?

Děkuji

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele

Registrovat

Nejnovější příspěvky

RK René Krell @rene.krell

Musím dodat, že kdyby to bylo bez rizik pro budovu a sítě, bych preferoval pokládku kolektoru co nejdál mimo budovu…

před 11 roky

RK René Krell @rene.krell

Dobrý den, ano, vrtalo se a kolektor vede nad základovou desku napříč domu do TČ. Ve finále jsem se nechal…

před 11 roky

JS Jan Smíšek @jan.smisek957

Dobrý den vrtal jste nakonec šikmý vrt skrz desku s vyústěním pod zemí? Podělíte se o zkušenost? Čeká mě totéž. Čím…

před 11 roky

8 odpovědí

Zobrazit všechny reakce

JS Jan Smíšek @jan.smisek957 před 11 roky

Dobrý den
vrtal jste nakonec šikmý vrt skrz desku s vyústěním pod zemí?
Podělíte se o zkušenost? Čeká mě totéž. Čím a jaký průměr jste vrtal? Jak to šlo? Jak hluboko pod zem a jakou délku vrtu jste dělal?

RK René Krell @rene.krell před 11 roky

JS Jan Smíšek @jan.smisek957

Dobrý den,

ano, vrtalo se a kolektor vede nad základovou desku napříč domu do TČ.
Ve finále jsem se nechal přesvědčit samotnou realizační firmou, která mně také dohodila pracovníky s vybavením na vrt o průměru 10 cm betonovou základovou deskou s armováním. Délka vrtu byla necelý metr, s nástavcem, hloubka pod základovou deskou cca. 80 cm. Záleží, kde máte na tom místě drenáž, aby se nepoškodila.

Napřed k vrtu: Čekal jsem, že budou mít speciální vrtačku, která se musí přichytit šrouby k podlaze, na konci měli nic víc než silnou vrtačku v ruce, uhel odhadli, jeden držel vrtačku a druhý přišlápl na korunu, než se zavrtala do betonu. Museli to jen dobře chladit, byla kolem vrt louže, stříká to trochu a potřebujete přívod vody, pokud se do toho pustíte. Uhel vyšel, samozřejmě ne na centimetr přesně, je to určité riziko, pokud se na to nepoužívá zařízení k přichycení k podlaze, u které se uhel dopředu nastavuje. U nás bylo zadání splněno, že vrt měl skončit pod drenáži. Sám bych se do toho asi nepustil, chce to trochu rutiny.

Realizační firma pak pokládala dobře zaizolovaný kolektor v chráničce a my jsme ho zapouzdřili do podlahového polystyrenu. Jelikož jsme měli 13 cm polystyrenu pod podlahovým topným systémem, celý kolektor pod ním dokonce skoro "zmizel". Byl jedině na místě, kde vyjde vrtem na podlahu, trochu tuhý a tlačil nahoru. Původně jsme mysleli, že ho budeme muset na to místě přichytit k podlaze a vrtat hydroizolací, což přinese určité riziko netěsnosti. Vyřešilo se to samo poté, co jsme na chráničku na tom místě položili par dní těžký betonový překlad, a tvar pak už zůstal, chránička s kolektorem ležela pěkně rovně a netlačila už do reflexní folie podlahového topného systému. Venku pod drenáži je kolektor také ještě kousek zaizolovaný v chráničce, aby nám nepodchladil drenážní rouru v blízkosti.

Jak jsem napsal na tom celém je ještě ta reflexka se systémem GETASYSTEM, teď po zalití anhydritem není vůbec cítit na trase kolektoru v podlaze nějaké "podchlazení", všechno v normálu.

Samozřejmě je čisté řešení pokládka kolektoru před betonáži základů, to byla jen nouzovka po změně projektu před dokončením stavby, ale s úspěšným koncem.

Nenechte se zastrašit, dělat se to dá, pokud počítáte s dost vysokou vrstvou polystyrenu.

RV Robert Vrána @robert.vrana před 12 roky

Udělal bych variantu a. Bohužel jsem si překopl přívod vody v PE trubce, spravila to gebospojka do 100kč, nebo se nechá svařit elektrospojkou(spoj cca 500kč) a pak je spoj na "200procent". Nesmíte zapomenout nechat dostatečný odstup vedení kolektoru od domu, já nechával 2m. Kolik máte prostoru mezi domem a ?????.

RK René Krell @rene.krell před 12 roky

RV Robert Vrána @robert.vrana

Děkuji. No, 1,5 až 2 metry bych měl, je to omezené na druhou stranu, protože tam bude ještě domovní ČOV plus jímka cca. 6m3 a nějaké skruže kolem připravené kanalizace. Obzvlášť tu čističku asi taky nebude vhodné vychladit. Ale v nejhorším se tyto přechody dají asi zaizolovat, předpokládám. Pak se bude ještě muset opatrně bagrovat, protože nad stěnou do technické místnosti, kde by bylo TČ, je již nějaký přístřešek.
Ještě jsem zkoumal, jestli se to nedá vyřešit nějakým podvrtem/protlakem pod základy, možná se sondou, aby se to navigovalo na správné místo a tam dát chráničku až do technické místnosti. Ale to bude asi dost drahá záležitost, ještě jsem nenašel firmu v okolí, kde bych to mohl zjistit.

PK petr kocina @petr.kocina před 12 roky

nezbyva vam nez prvni varianta - druhou bych rozhodne opustil.budete chladit desku trvale - v prvni variante alespon nejake teplo ze zeme i ziskate vedenim hadic okolo domu.

mam to podobne 2varianta,ale s vedenim napric domem jsem pocital a udelal si pripravy.protazeni hadic do tech. mistnosti uz byla brnkacka - delka cca 10m.hadice jsou i v zemi od sebe izolovany.dnes to povazuji za zbytecnost - teplotni rozdil pouze 2-2,5st.

mam 3x100m - dnes bych sel do 3x150m - i pri teto delce jsou tlakove ztraty uchazejici a postaci cerpadlo 60 na primaru (mam elektronicky rizeno na cerpadle - jede cca na polovicni vykon) do 6-7kW vykonu TC.

RK René Krell @rene.krell před 12 roky

PK petr kocina @petr.kocina

Děkuji za odpověď.
K variantě nad základovou deskou - a nedá se třeba potrubí nad základovou deskou izolovat tak, aby na tomto místě (cca. 8 m) nechladilo, ale jen přenášelo?