Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Ohřev vody fotovoltaickými panely

Autor: Petr Příborský
Datum: 04.06.2013 11:30
uživatel: 100197


Zdravím,

mám na střeše 4 solární panely připojené k 615l zásobníku pro TUV a topení (rekuperace). Statistiku k solárům nemám, ale zdá se mi, že vše funguje, jak má.
V zimním období (nebo i v současném deštivém) se pro ořev zásobníku používá elektrika. Tři topné spirály mají 1x 4.5kW a 2x 3.0kW (statistika níže)

Protože některé FV panely fungují i v zimě a pod mrakem (amorfní panely využívají rozptylové světlo), uvažuji o možnostech...

Moje úvaha:
- Přímé přpojení DC fotovoltaiky na současné AC spirály je nemožné
- Výměna topné spirály v zásobníku je reálná ale nikde jsem takovou spirálu nenašel (a hlavně, musí pasovat do mého zásobníku)
- Takže jsem nakonec skončil u zapojení: FV panely --> regulátor --> akumlátory --> DC/AC měnič --> současná topná spirála na 230V (3kW)

Už jsem na netu strávil několik dní, ale pořád nemůžu najít odpovědi.

1) je moje finální zapojení opravu jediná možnost?
2) na kolik asi takové zapojení celkem vyjde?
3) je ekonomicky návratné?

Pro zajímavost zde je statistika spotřeby elektriky pro TUV + topeni:
- v zimním období (leden): cca 30kW/24h
- současné deštivé období: cca 8kW/24h
- několik slunečných dnů: cca 2kW/24h


Díky za jakýkoliv nápad, odkaz nebo i kritiku.

odpovědět na příspěvek

Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat.
Zobrazit všechny příspěvky zobrazuji 1 - 30 z 45   starší >>
Příspěvky
Autor: Rudolf Škarda
Datum: 14.01.2014 16:14 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 115369
reakce na ...
Zdravím, mám v RD na míru dělaný nerezový kombinovaný bojler 215 litrů. 8 FV panelů v sérii dává optimálně 235V do nerezového! třífázového topného tělesa (3x500W paralelně), tedy něco kolem 1600W a funguje to bezvadně.Výhledově chci topné těleso nahradit výkonnějším (3x 1500W nerez!!! ), na FV připojit jednu spirálu 1500W ( optimální zátěž pro mojich 8 FV panelů ),druhou zapojit standartně přes termostat na síť pro případ,že nebude několik dní svítit sluníčko,třetí nechat rezervní.Vzimním období se bojler nahřívá tím co slunce dá a dotápí se kotlem.Nic dalšího není nutné vymýšlet, snad jen jak to zařídit v létě,když nebudu doma několik dní a nebude žádný odběr TUV,aby se bojler "neuvařil" .Chytřejší nápady uvítám.

Autor: Lukáš Švinger
Datum: 26.01.2014 15:36 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100847
reakce na ...
Musíte samozřejmě i do ss obvodu zařadit termostat!

Autor: Rudolf Škarda
Datum: 09.02.2015 12:53 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 112738
reakce na ...
Do ss obvodu kde je z FV panelů až 240V DC žádný termostat zapojit nelze!!! Při vypínání se vytáhne oblouk více než 1cm a to žádný termostat "nepřežije".Vyřešil jsem to hlídáním teploty vody v bojleru elektronickým termostatem,který při nahřátí nad 70°C alarmovým kontaktem zapíná oběhové čerpadlo topení a nadměrné teplo se "uklidí" do akumulační nádrže .(kombinovaný bojler)

Autor: Alexandr Frey
Datum: 21.06.2013 11:57 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 113575
reakce na ...
Dobrý den,

ad1) Vaše zapojení mi přijde v pořádku, pokud bojler není jediným spotřebičem s nap. napětím 230V napájeným z fotovoltaiky. Platí že čím více zařízení na 230V, tím lepší návratnost investice do potřebných komponentů.

ad2) Některé spotřebiče se ovšem taky hodí pro přímé připojení k fotovoltaickému systému, obzvlášť pak odporové topné prvky. Tyto samozřejmě musí být dimenzovány na napětí FV systému. Pro relativně levnou Pat@Mat aplikaci můžete ale počítat s max. napětím cca 60V DC, při vyšším napětí jsou tu jak technické, tak bezpečnostní problémy.
Kdo vám řekl, že AC topnou spirálu nelze použít pro DC ? Principielně samozřejmě ano, technicky se bude lišit v materiálu adporového drátu, izolační vrstvě a může mít vestavěnou ochranu pro zhášení oblouku, vše úměrné přiloženému DC napětí.

Já používám FV panely pro ohřev bazénu, což je blízké Vašemu použití. Teď k technice celé věci.
Používám 2 panely v seriovém zapojení, ty dají cca 60V při 7,5A. Od panelů vede kroucené vedení (pro co nejmenší indukčnost) do "černé skříňky".
Ta obsahuje silový stykač, SSR relé, měkký zdroj 24V a varistory.
Takže, přívod od FV jde na SSR relé, používám typ RP1D060D8, je na hranici s parametry, ale zatím drží. Můžete použít jiné, ale musí být určeno pro DC.
Dále je v serii zapojen stykač, mám tam LP1k1210BD od Telemechaniku. Silové kontakty stykače se zapojí seriově a každý se přemostí varistorem např. ERZC10DK101.
Za stykač se zapojí antiparalelně dioda s co největším závěrným napětím, aspoň 2kV. Pak už to vede zase krouceným vedením k topné patroně. Kabel k patroně musí být co nejkratší, ne víc než 1m. Patronu mám 1800W (při 230V AC) takže ve finále to dá nějakých 400W.
Současně je na výstup připojené filtrační čerpadlo, které prohání vodu přes patronu.Originál motor je vyměněný za 60V DC motor.
Bazénový termostat spíná SSR relé současně se stykačem přes ten "měkký zdroj", ten zabrání vzniku oblouku na kontaktech termostatu a současně je napětí pro termostat "bezpečné".
Takový zdroj vám vyrobí každý průměrný elektronik za cca 500kč. Takže celkem mě to vyšlo asi na 1500kč v materiálu.

Autor: pan Tumus
Datum: 04.06.2013 17:00 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 112583
reakce na ...
jaké máte kolektory - ploché nebo trubice?

Autor: Petr Příborský
Datum: 04.06.2013 17:28 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100197
reakce na ...
Kolektory jsou ploché.

Při výberu mi bylo řečeno, že v létě uchladit trubicové kolektory bez bazénu není možné. Bazén nemáme a peněz taky nebylo nazbyt.

Díky,

Petr

Autor: Radek Němec
Datum: 04.06.2013 20:27 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 111856
reakce na ...
Když už FV na ohřev vody, tak se podívejte na tohle http://www.vesttherm.dk/index.php/dk/
V principu to chce bojler s TČ a ten napájet FV. FV přímo do vody je naprosto neefektivní. Přečetl jste si odkazovanou diskuzi?

Autor: Petr Příborský
Datum: 05.06.2013 14:20 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100197
reakce na ...
Diskuzi jsem si přečetl...
Pravda, zmiňovaná účinnost 15% není nic moc. A je otázka, kolik by byly počáteční náklady.

Kouknul jsem se proto na zmiňovaná tepelná čerpadla. Bohužel nevím, jestli hledám dobře, ale cena se pohybuje od 100 do 150 tis. K tomu něco na zapojení TČ do systému a jsem na max 200 tis.
Při současných cenách elektriky je návratnost asi 10 let. Ale to by TČ muselo kompletně nahradit ohřev elekrikou, což nevím, jestli jde.

Pokud by se cena FV přiblížila sumě TČ, což nevím, tak je další směr uvažování jasný :o)

Diky,

Petr

Autor: Radek Němec
Datum: 05.06.2013 20:49 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 111856
reakce na ...
Nevím, jaká TČ jste prohlížel, ale bojler s TČ se dá podle kvality pořídit mezi 30 a 50 tisíci Kč. Když vezmete roční průměrné COP 3, budete na tom líp než s ohřevem pomocí FV a úplně nejlíp, pokud FV budete napájet právě ten bojler s TČ.

Autor: Petr Příborský
Datum: 06.06.2013 08:52 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100197
reakce na ...
Je hodně pravděpodobné, že jsem hledal špatně. Vždy jsem našel TČ nejen pro TUV ale i pro vytápění. Všechny systémy, kde byl bojler jsem přeskakoval, protože mám akumlační nádrž...
Možná toto je právě ten důvod mých špatných výsledků.

Můžu Vás poprosit o nějaký odkaz? V případě investice 50tis bude návratnost mnohem kratši :o)

Je otazka, jestli nevytvořit nové vlákno...

Diky!

Autor: Radek Němec
Datum: 06.06.2013 14:38 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 111856
reakce na ...
Tohle je Čína:
http://www.sunline-agida.cz/uploads/ke-stazeni/cenik.pdf
Tady Dražice (ČR):
najdete pod označením TC80-120
http://www.dzd.cz/index.php/cs/cenik
Tohle je Nilan (Dánsko):
najdete pod označení VT 313x
http://www.nilan.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=15&Itemid=67

Důležité je (mimo jiné) sledovat, s jak studeným venkovním vzduchem mohou pracovat. Moudra opět tady:
http://www.airforum.cz/viewtopic.php?f=18&t=1239

Autor: Petr Vorlíček
Datum: 06.06.2013 15:41 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100184
reakce na ...
Pane Němec,
hovoříte zde o pracovní teplotě TČ, které je ale-nepletu-li se- určeno primárně k nasávání vnitřního vzduchu z objektu. (proto má také pracovní teploty výrazně plusové)

Nebo lze nějak snadno připojit takovou jednotku k jedinému přívodu vzduchu do domu společně s nezávislou rekuperační jednotkou, kde pak nepřetržitě pracují obě zařízení nezávisle na sobě? To si nějak neumím představit...Vám je takové použití jednotek známo?

Autor: Radek Němec
Datum: 06.06.2013 19:18 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 111856
reakce na ...
Přenesl jsem naší diskuzi do již připraveného vlákna. http://www.airforum.cz/viewtopic.php?f=18&t=1239&p=7263#p7263

Autor: Petr Čermák
Datum: 29.08.2013 23:35 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 113716
reakce na ...
Dobré bojlery s TČ mohou pracovat jen s venkovním vzduchem, dají se instalovat zcela samostatně do domů i bez rekuperace a nebo vzájemně spojit a i ve spojení pracovat nezávisle na sobě. Pracovní režimy mohou až do -10°C.

Autor: Václav Basch
Datum: 06.07.2018 20:00 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 128052
reakce na ...
Dobrý den,,,přečetl jsem si Váš zasvěcený příspěvek a myslím,že by jste mi mohl poradit. Mám starý kamenný dům ve kterém jsem do všech místností zabudoval podlahové el. topení. Toto topení je záložní pro případ havárie kamen. Napadlo mi,zda by se nedalo využít solárních panelů jako zdroje pro letní i zimní nepatrné prohřívání a vysušování podlahy. Nevím,zda by třeba čtyři panely vůbec něco dokázaly s jedním okruhem topení cca 2500W . Pokud ano tak se domnívám že bych měl vyřešenou i otázku jakékoliv regulace protože by byla vzhledem k výkonu panelů a příkonu topného vodiče zbytečná .

Autor: Radek Němec
Datum: 04.06.2013 12:50 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 111856
reakce na ...
Přečtěte si tenhle článek a zjistíte, že ohřívat vodu FV je velmi nevýhodné.
http://www.airforum.cz/viewtopic.php?f=18&t=1233

Autor: Laďa Jaskva
Datum: 04.06.2013 12:14 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100179
reakce na ...
Dobrý den. Problém přímého napojení FV panelů na Ohřívací těleso, je jednoduchý. Musí se na to použít originální těleso, které montují do FV bojlerů v DZD. Údajně je to jiné těleso, má jiné rozměry a co je hlavní, neprodají Vám ho, neboť je to patent jednoho Slováka, který nedovolí samostatný prodej tělesa. Toto jsem si ověřoval přímo v DZD a nic mě to nebylo platné. Jednak to těleso nepasuje do klasické šachty a celou přírubu se šachtou a tělesem Vám také neprodají. Čili, moje dávnější představa, že si pořídím nepřímo ohřívaný bojler a el. tělesem a budu to napájet i FV, vzala s těchto důvodů za své. Ono také napojení stejnosměrného proudu do spotřebiče, který má celou regulaci a připojení na proud střídavý, je skoro životu nebezpečné. Je to z důvodů, že všechny prvky musí mít určené pro stejnosměrný proud, protože možnost vzniku el. oblouku je jistá a nevybavení nějakého regulačního, či spínacího prvku může vést k přehřátí a následně i k explozi celé nádrže. Nicméně 615 l nádrž - není to několikanásobně více, než jednak potřebujete a než stačí panely ohřát ?
S pozdravem Laďa

Autor: Petr Příborský
Datum: 04.06.2013 12:57 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100197
reakce na ...
Dobrý den,

Bojler od DZD s přímým napojením na FV jsem našel taky ale přesně, jak píšete není možné spirálu samostatně sehnat. Variantou v tomto případě by bylo pořídit celý bojler od DZD a teplou vodu z něj pak použít jako sekundární okruh do nádrže. To je ale trochu složité na můj vkus. Navíc 615l nádrž už má vnitřní šnek obsazený solárními panely.

O nebezpečí vzniku oblouku při odpojování DC od AC spirály jsem se na internetu dočetl (plus další problémy se samotnou regulací), a proto jsem tento směr úplně zavrhl.

Zda je 615l zásobník veliký nebo ne, nedokážu odhadnout. Je součástí projektu celého systému rekuperace a solárů. Ale je pravda, že maximální teplota, co jsem na nádrži viděl při celodenním slunečnu bylo něco kolem 80st. To ale už bylo z bezpečnostních důvodů odpojeno oběhové čerpadlo aby nedošlo k přehřátí nádrže. Ale po pravdě, jestli jsem za 5 let života systému tento stav viděl 3x, tak je to moc.
Pokud nejsou optimální podmínky, mám i za slunečních dní spotřebu u nádrže cca 2,5kW /24h.

To je pravě také důvod, proč přemýšlim o dalších možnostech.
Střechu máme otočenou na západ a subjektivně mám pocit, že od tam svítí slunce víc než na jižní sřechu, kde máme soláry. Vím, že je to blbost, ale jde o subjektivní pocit.

Díky za příspěvek.

Petr

Autor: Laďa Jaskva
Datum: 04.06.2013 13:41 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100179
reakce na ...
Dobrý den. No jasně, vy tam toho máte napojeno více a tak to už ale není bojler, ale nějaká akumulační nádoba. Nicméně, ohřev vody pomocí FV je proti přímému ohřevu pomocí solárnímu systému několikanásobně horší. Je to dáno účinností přeměny slunečního záření na teplo a na elektriku, a to je nejméně 3 x horší. Čili, pokud už máte solární systém, tak FV na ohřev teplé vody je totální nesmysl a vyhozené prachy. Nicméně, jeden člověk zde psal, že to všechno má zdarma, tak tomu se to vyplatí. Také je to jiné u systémů, kde na počátku není nic. FV je jednodušší, je sice dražší, ale z dlouhodobého hlediska se to může srovnat, neboť se tam nemá co pokazit. A letadla nepadají každý den.
S pozdravem Laďa

Autor: František Rezek
Datum: 04.06.2013 16:47 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 102553
reakce na ...
Dobrý den pane Jaskvo,

dočetl jsem se, že máte na střeše fotovoltaiku. Jaké máte zkušenosti při tomto počasí a jaké zkušenosti po prvním měsíci provozu?Kolik se Vám toho daří spotřebovat?

Autor: Laďa Jaskva
Datum: 06.06.2013 14:56 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100179
reakce na ...
Dobrý den. Dneska mě to připojili. Slunko svítí, jak o půlnoci. Za 6 hodin to vyrobilo 6 kWh. A to se vyplatí.
S pozdravem Laďa

Autor: Jiří Mitáček
Datum: 29.08.2013 12:14 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100188
reakce na ...
Ano FV mí cca 14-18% účinnost oproti solárům, které mají cca 80-90% Problém ale je že sice soláry dokážou být až 5x účinnější, ale taky je mnohem složitější ten výkon udržeta neztratit ho po cestě k bojleru. Bude nutné mít v systému oběhové čerpadlo stejně tak bude problém s přehříváním. Systém je mnohem náchylnější na jakékoliv chyby. U FV bude investive pouze do panelů a dejme tomu nějakého klidně i staršího bojleru.

Autor: Pavel Pabista
Datum: 29.08.2013 14:08 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109548
reakce na ...
Zaklínání se účinností panelů je pro výběr systému naprosto k ničemu - o ničem totiž nic nevypovídá. Důležitý je jen a pouze výstupní výkon který dané zařízení dodá ven bez ohledu na to, s jakou vnitřní účinností ho získá. Takže když si koupíte 1kW FV panel budete mít 1kW výkonu (pochopitelně pouze špičkově) a je vám jedno, jestli se vyrobil v systému A s účinností 1% nebo v jiném systému B s 98%, vždy to bude stejný 1kW pro vás. Systém s horší účinností se navenek projeví pouze tak, že bude na plochu větší (aby při blbé účinnosti dodal deklarovaný výkon tak logicky vyjde větší). Takže ohánění se účinností je podobně zcestné jako by to bylo v případě odsouzení spalovacích motorů v autech (s účinností sotva 30%) s tím že jejich účinnost je prachmizerná a tak fungují špatně a lepší jsou elektromobily s trojnásobnou účinností. Pokud máte 100kW motor máte tento výkon a nic vám situaci nevyřeší jestli ho vyrobila elektřina při 85% nebo benzín při pouhých 30%. Takže porovnávejte jedině výkony nikoli vnitřní účinnosti přeměny, ty vás navedou zcela mylně.

Autor: Jiří Mitáček
Datum: 29.08.2013 15:36 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100188
reakce na ...
no problem je že neexistuje srovnání mezi FVE a solarními panely. A za druhé mě je celkem příjemné mít jen 5x menší kolektor obroti obrovské FVE. Nicméně pro ohev TUV je mnohem vhodnější ta FVE

Autor: Pavel Pabista
Datum: 29.08.2013 18:38 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109548
reakce na ...
Já naopak zvolil metodu že mi nevadí když to je na střeše velký (stejně by ležela bez užitku) a ohřívám vodu elektricky. Nadimenzoval jsem si to právě tolik aby mi to za den ohřálo celý bojler a vůbec mě netrápí že to je rozlezlé přes půl střechy. Naopak kvituju spolupůsobení jevů které tomu částečně stabilizují denní produkci - s klesající teplotou dost výrazně roste výroba. Řečeno naopak - v létě kdy je slunce nadbytek mi nevadí pokles výroby, naopak v zimě kdy je slunce pomálu se raduji z toho, jak tomu vyleze výkon (i nad nominální udávaný v katalogu při +25C). Problémy kolem připojení AC spirály k DC zdroji jsem zvládnul, zařízení už celou sezonu funguje a šlo zvládnout vše svépomocí. S termickým ohřevem bych to sám asi nedal (roury čerpadla atd). Takže elektrický ohřev mohu doporučit fakt to funguje výborně - pochopitelně zátěž je třeba přizpůsobit k panelům, o čemž je dlouhé vlákno v sekci fotovoltaika

Autor: Jiří Mitáček
Datum: 29.08.2013 21:39 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100188
reakce na ...
ano přesně pro to jsem rozhodnutý o FVE.
Mám v Plánu 6-8 standartních panelů paraelně připojenou napřímo na AC topnou spirálu.

Jaký máte výkon panelů? A kolik vody spotřebujete? Máte nějaké provozní zkušenosti? Dělal jste jakoukoli úpravu nebo přispůsobení spirály, případně vstupního DC?

Autor: Petr Čermák
Datum: 29.08.2013 23:25 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 113716
reakce na ...
Váš názor, pane Pabisto, mi tak trochu připomíná sovětské extenzivní hospodaření. Potřebuji tunu pšenice a je přeci jedno, jestli ji vypěstuji na hektaru nebo na deseti hektarech. Půdy je dost, takže je fuk, když by měla zůstat ladem. Právě pořizovací náklady 1kW, údržba panelů, recyklace hrají také svoji roli. To se musí také porovnat především, nejde jen o plochu. Ta samozřejmě také hraje svoji roli. Čím je instalovaný výkon větší, tím je levnější 1kWp. V bilanci se zeleným bonusem to samozřejmě hraje ekonomickou roli. Vyplatí se mi co nejvíce energie spotřebovat pro sebe, ale proč bych to dělal s malou efektivitou? Vezměte to tak, že např. 1/10 plochy střechy mi pomocí solárního systému stačí na ohřev vody a 9/10 využiju na FV. Na chod domácích spotřebičů a zbytek přeprodám. Když ale použiji hloupě extenzivně 5/10 plochy střechy na neefektivní ohřev vody FV, nemusí mi ani zbylý výkon stačit a budu draze EE nakupovat.

Autor: Pavel Pabista
Datum: 30.08.2013 09:38 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109548
reakce na ...
Pane Čermák, věřte že jsem vše pečlivě zvážil. Popisujete to trefně a zvenčí se to tak i jeví, ale já přesně věděl proč to dělám a proč pouze natupo ohřívám vodu a proč elekticky. Ve zkratce: fototermicky - pro mě blbé (charakter střechy a druh prací, nejsem instalater), vlastní FV s odkupem do sítě v režimu barevných bonusů - ani nápad, osoba oprávněná, dále nehodlám se státem nic řešit a k ničemu se hlásit a ani nic nikam vykazovat. Analyzoval jsem tedy ostatní zbylé možnosti a vyšlo mi z toho co mám - ostrovní ohřev elektřinou, tedy akumulace do teplonosné látky (tím odpadá potřeba připojení k síti nebo akumulátory). Díky tomu současně ani nemám výrobnu elektrické energie (ve smyslu energetického zákona). Také jsem vše zvládnul úplně sám a nad vším mám plnou kontrolu. Čili jak píšete, zaplaťbůh nemusím řešit věci poplatné připojeným výrobnám: Údržba panelů? - neudržuji, pouze je občas umyju a zkontroluju. Poplatek z recyklace? - nikomu jsem nepotřeboval hlásit že jsem je koupil, žádný poplatek se mě netýká a se státem tam nekupčím. Příspěvek na operátora trhu? - nemám výrobnu (mám jen zařízení k získávání energie ze slunce, nikoli výrobnu dle zákona) atd... Takže i když to vypadá jak kolchozničení a maření možností, ve výsledku jsem daleko spokojenější...

Pane Mitáčku, myslím že provozních zkušeností mám na rozdávání, klidně se ptejte. Vše jsem si dělal sám, vím tedy úplně o všem (elektrická část se řešila v nekonečném vlákně regulace bojleru). Mám 160l bojler a 1.45kW panelů orientovaných 180° elevace 35° (6x 240Wp). Za den spotřebujeme skoro celý bojler. Regulaci samozřejmě mám (vlastní návrh i výroba - stabilizace pracovního bodu do bodu MPP za všech podmínek osvětlení), samosebou že v instalaci mám veškeré jištění a ochrany (DC odpojovač, stykač, oddálený jímač hromosvodu, svodič přepětí, ...). Bojler mám se suchým keramickým tělesem nikoli však OKFE, nýbrž obyčejný původně pro 230V AC, elektrické těleso je však vyhrazeno pouze pro soláry tj. k síti připojen není (záloha plynový kotel a topný had). Instalaci bylo třeba doplnit o bezpečné zhášení oblouku (kteý by vznikl na kontaktech termostatu bojleru kdybyste napájel DC proudem), to je vyřešeno komplet přepojením vnitřku bojleru na dva okruhy - okruh výkonu tj. tělesa a okruh ovládací (zde bezpečnostní + pracovní termostat). Do bojleru tedy vede 5 vodičů, 3x CY2.5 na těleso a 2x CY1.5 na ovládání. Předřazen je regulátor a dva stykače (pracovní stykač na vstupu - vypíná celý vstupní výkon už na střeše a bezpečnostní /ochranný stykač na výstupu - odpíná spotřebič na všech polech dle normy pro instalace). Stykače mi řídí řídící jednotka vyhodnocující stav bojleru i míru venkovního osvětlení - díky tomu dojde např. i k samočinnému odpojení celé elektrárny před bouřkou (tehdy se totiž současně dostatečně setmí). Tím jsem snížil i vlastní spotřebu sepnutých sykačů pouze na ty části dne, kdy je účelné je vůbec mít sepnuté (kdy elektrárna může vyrábět - což není ani v noci ani když je bojler natopený). Je to navíc celé dimenzováno "akorát" a tím pádem to běží úplně optimálně co se průběhu dne týče. Spuštěno to bylo letos v červnu. Od té doby běžel záložní plynový ohřev snad 2x, ve všech ostatních dnech byla naše spotřeba vody plně pokryta z FV a to jsme doma tři/čtyři. Přes den však ne, je tedy celý den na to bojler nahřát. Z principu věci tak nemám žádné elektrické přebytky a s tím jsem to taky dimenzoval (hřeje to až do večera, nestává se aby bylo nahřáto v poledne). Provozní zkušenosti mám tedy naprosto výborné a mohu doporučit. Naopak přímé propojení panelů na spirálu naprosto nedoporučuji - šíleně tím budete tratit na výkonu. Nejen v oblačných dnech ale i každé ráno a večer. Výkonové přizpůsobení je tedy nutné a přímé propojení vás zklame (vyzkoušeno). Snad jen poznámka na závěr - mám elektrotechnické vzdělání, svépomocnou instalaci tedy mohu doporučit jedině elektotechnikům s kvalifikací. Že by to stavěl sám laik si představit nedovedu - výkon se kterým se pracuje a charakter instalace (hlavně ochrana před úrazem proudem a bleskem/přepětím) to skutečně vylučuje. Další kapitolou by bylo připojení zaplavené spirály v jímce bojleru kdybyste neměl suché těleso - tato spirála vyžaduje AC napájení a tuto byste DC proudem brzy zničil (elektrochemickou korozí). Zaplavené spirály je potřeba řešit regulátorem s AC výstupem nebo se smířit s její krátkou životností.

Autor: Jiří Mitáček
Datum: 30.08.2013 10:58 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100188
reakce na ...
Moc děkuji za pěkný popis. V předjaří jsem chtěl osadit cca 6-8 panelů pro ohřívání bojleru samo že s keramickým tělesem (dražice) kterej bude napojen na vstup do druhého bojleru který bude zapojen do sítě. Tím jsem chtěl odstranit problém rekulace, který stejně nejde dost dobře vyřešit. Pokud večer využiju vodu na mytí, tak mi bude zbytečně ohřívat vodu elektrika ze sítě. A ráno až vyleze na oblohu puňta, tak už bude mít zase svoji potřebnou teplotu a slunce tak nevyužiju, tak jak bych chtěl. U soustavy dvou bojlerů budu mít tu výhodu že odpuštěná voda z koncového bojleru napájeného ze sítě se dopustí z primárního, který byl celý den na slunci, takže půjde max jen o doohřev.

Elektrotechnické vzdělání sice mám, ale o regulaci pracovního bodu FVE toho moc nevím. Proto by mě tato část moc zajímala.

Jsem rád že jste s šesti panely spokojen, nebyl jsem si jistý jestli to není moc málo (8 by jich bylo kdybych koupil vyřazené soláry)

Největší problém je dnes ten že se nedají sehnat za rozumnou cenu. Už jsem je v červenci mohl mít za 10,4Kč/Wp a pak přišli s tím stupidním clem. Názor na nerovné dotace máme ale evidentně stejný.

Autor: Pavel Pabista
Datum: 30.08.2013 13:15 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109548
reakce na ...
Ano problém "nočního proudu" jako zálohy taky znám. Dražice to v OKFE řeší tak, že AC spirála je posunuta výše, čímž vzniká u dna chladná zona cca 30l, ve které pak hřeje pouze níže položená FV. Primárně to pak řeší uživatelsky vzájemným doporučením nastavení termostatů - FV hřeje teplotně "výše" takže začne znovu hřát i do již ohřátého bojleru nočním proudem. Ale máte problém korektně to vyřešit stejně nejde. Vaše myšlenka seriových bojlerů je v tomto naopak úžasná, to je skutečně trefa na hlavičku. U mě není s tímto žádný problém, hřeju plynem a zde žádný "noční plyn" není, takže si kotel můžu naprogramovat na kdy chci. Čili plynový dohřev se mi aktivuje pouze jednorázově a to vždy, když v 18h večer není v bojleru alespoň 50C (pak ohřeje na 55C). Dohřev plynem trvá cca 30min to pokud by bojler byl úplně studený (tj. FV nedalo vůbec nic) takže to jde stihnout do večeního mytí bez problému. V tomto ročním období však bojler má v danou hodinu dávno víc a dohřev se nespustí vůbec. A i kdyby měl méně a kotel spustil, dohřeje to pouze o chybějící část, takže FV pracuje každý den do studeného bojleru a přidá maximum co dovede (vodu do rána vybereme a kotel se již podruhé nespustí, ráno je tedy bojler studený) a standardní chování je, že večer jsme na 65-75C jen z FV (a to 75C je horní mez kam hřeje - pak odpojí termostat).

Ohledně regulace na bod max výkonu jde o velice obšírné téma - v principu ale řešíte (měníte) zatěžovací odpor pro panely tak, aby panely stále pracovaly na napětí Umpp (dáno v katalogu). Pokud propojíte napřímo a správně to napočítáte, dostanete se při plném osvitu panelů celkem logicky na jejich pracovní proud Impp (katalog) tehdy, máte-li napětí serie panelů správné ku zatěžovacímu odporu tělesa (to je typicky 20-30ohm). Takže režim plného světla dokážete zvládnout dobře pouhým návrhem sestavy, pak skutečně máte na tělese Umpp (pro šestici panelů třeba 180V) a tělesem daného odporu teče proud který je blízký Impp (typicky kolem 8A). Panely tedy zatěžujete optimálně a výkon tak dávají nominální. Jenže klesne osvit - každé ráno každý večer a taky každým mrakem. Pro naší úvahu řekněme že na polovinu. Panely nyní dají půlku proudu, ale jejich optimální pracovní napětí Umpp jim zůstává (to totiž s osvětlením téměř nekolísá). Potřeboval byste tedy dvojnásobný zatěžovací odpor aby průchodem polovičního proudu stále vyvolával původní úbytek napětí. Necháte-li však odpor původní (těleso je napřímo) vyvolá vám poloviční proud tímto odporem i poloviční pracovní napětí a panely tím logicky napěťově padnou (měkký zdroj blízký zdroji proudu). Tím pádem ale při polovičním světle máte jen čtvrtinový výkon (půl nominálního proudu krát bohužel i jen půl napětí na stále stejném odporu). Kdybyste ale reguloval, tak tím že zatěžovací odpor režimu polosvětla uměle zvýšíte, padne vám proud na půl (půl světla = půl proudu) ale napětí udržíte, takže výkonu je polovina a to je v souladu s půlkou světla (tedy s fyzikou). Takže s regulací - půl světla dá půl výkonu, bez regulace půl světla dá jen čtvrt výkonu. Pro nižší osvity tím hůř - 1/3 světla je 1/9 výkonu bez regulace atd. Je to jen zhruba, ale pro pochopení podstaty tohle dobře platí. Takže musíte nějak zvedat zatěžovací odpor, jinými slovy zpětnovazební regulace a stabilizovat na vstupní napětí (= odlehčovat proud). Základní metody jsou tři, digitálně procesorem, analogově periodickým odepínáním zátěže podle průběhu napětí a jímáním energie po dobu odpojení na veliké kapacitě anebo snižujícím měničem (step-down converter). Osobně jsem zvolil druhou možnost a konstatuji, že funguje bez výhrad. Další část problému pak je kompenzace teplotní závislosti panelů (s rostoucí teplotou se jim snižuje Umpp), vzhledem k tomu že i tato závislost je téměř lineární a závislá pouze do jedné hodnoty, lze snadno analogově řešit. Jak je proud lineárně závislý na osvitu, podobně je napětí lineárně závislé na teplotě. Rozdělením této komplexní obecné závislosti panelů na dvě dominantní složky (osvit pro proud a teplota pro napětí) pak lze snadno obvodově vyřešit s více než dostatečným efektem a eliminovat tak jeden i druhý vliv (světla na proud a teploty na napětí). Je kolem toho dost počítání a návrhů, ale obvodově pak jde o celkem triviální konstrukce.

zobrazuji 1 - 30 z 45   starší >>
odpovědět na původní příspěvek

Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:
Toto je nemoderovaná diskuse čtenářů portálu TZB-info. Redakce nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo příspěvky odstraňovat.



 
 
Reklama