Tepelný most u PD ve svahu |
Autor: ladislav klíma
Datum: 13.06.2013 20:23 | uživatel: 113536
|
Fotogalerie:
Dobrý den,
rád bych znal váš názor a doporučení na odstranění tepelného mostu v patě obvodové stěny u pasivního domu. Situace je následující. Rodiný dům je umístěn ve svahu (sklon 17°), spodní část domu je zapuštěná do svahu, zde se nalézá technická místnost, koupelna+WC, ložnice dětský pokoj, chodba a schodiště, ostatní je v dalším patře. viz přiložený obrázek
Jedná se o masivní sendvičovou konstrukci, spodní stavba bude realizována proarmováním ztraceného bednění rozměru 20 cm a zalitím betonem, čelní strana může být realizována BST. Vrchní stavba je bez omezení, zřejmě ji budu realizovat z BST. Zateplení je realizováno adekvátní tloušťkou EPS a XPS pro pasivní dům.
Otázka zní : Jak minimalizovat tepelný most v patě obvodové stěny s základy domu. Tato stěna zároveň vykonává funkci opěrné zdi. Z vnitřní strany je vyztužená dvěma příčkami a schodištěm.
Řešení je několik:
1) použití pěnoskla (bojím se statiky, tuhost a zatížení stěny na ohyb, smyk)
2)zalití ZB keramzitem (liapor, pěnobeton) do výšky 40 cm
3)konstrukce Hoštětín-eliminovat stičnou plochu a vytvořit malé pilířky
4)realizovat vnitřní zateplení
5)na dno pasů nasypat pěnosklo
Je nutné tento problém vůbec řešit, když se nalézá 2,8 m pod povrchem v nezámrzné hloubce? Pasy základů budou zatepleny z obou stran XPS.
Budu rád, když se zmíníte i o dalších úskalýíh výstavby ve svahu.
Děkuji za odpověď.
odpovědět na příspěvek |
|
| Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat. |
| Chronologický seznam příspěvků |
|
| Příspěvky |
Autor: Jan Sturm
Datum: 11.01.2020 18:18 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 128296
reakce na ... | Dobrý den,
chystáme se stavět velmi podobný dům. Rád bych se zeptal, jak jste vyřešil stavbu Vašeho domu?
Děkuji Sturm.
|
|
Autor: Josef Fencl
Datum: 23.02.2016 21:02 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 116263
reakce na ... | Zdravím, už je to asi pozdě, ale řešil jsem to samé jako vy. Původní řešení - postavit za domem do svahu extra opěrnou zeď z proarmovaného ZB, pak izolace a obvodová zeď domu vycházelo moc draho a tak architekt se statikem přišli naštěstí s mnohem efektivnějším řešením - obvodová zeď domu směrem do svahu je zároveň opěrná, nicméně není proarmována do základové spáry skrze desku. Deska ze spárami je řešena stejně jako máte vy, zadní obvodová opěrná zeď směrem do svahu je z ytongu stejně jako zbytek OZ domu ale mezi stropem a základovou deskou jsou ve zdi vždy cca ve třetině další dva ztužující betonové věnce, které přecházejí do čelních stěn, kde jsou do hloubky cca 1,5m. Věnce tak v půdorysu mají tvar U. K tomu opěrnou stěnu vyztužují cca v první a třetí čtvrtině délky nosné příčky. Tím pádem v obvodovém zdivu v jeho opěrné části nevzniká nikde tepelný most.
|
|
Autor: Ivan Havel
Datum: 25.10.2013 00:13 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 114470
reakce na ... | Fotogalerie:
 | Dobrý den,
řeším stejný problém, pro vynesení bočních tlaků ve svahu (asi stejně jako pan Klíma) věřím spíše než plovoucí desce založení na pasech. Pročetl jsem mnoho zdejších diskuzí, ale uspokojivé řešení tepelného mostu v patě zdi nad základovými pasy jsem nenašel (ano, teplota v zemi není kritická, ale tepelný most to je a relativně tím větší, jak zvyšujeme ostatní izolace). Pravděpodobně zatím neexistuje materiál, který by měl zároveň dostatečné izolační i statické vlastnosti - a ty materiály, které se tomu alespoň částečně přibližují (ISO-Kimmstein s lambda 0.33 a podobné) jsou docela drahé. Navíc, navázání armatur z betonu základů do betonu opěrné zdi skrz takové cihly by také asi nebylo dobře řešitelné. Proto zatím zvažuji kombinaci 4 opatření:
1) Izolace paty zdi podle příspěvku Jana Kadlečka (11.10.2004 17:56, https://forum.tzb-info.cz/101049-pasivni-dum-izolace-nosnych-zdi/strana-3 ) vylitím prvních 30-40cm lehkým betonem s pórovitým kamenivem (např. Liapor beton). Pro eliminaci vlivu "vodivějšího" ztraceného bednění z obyčejného betonu bych prvních 25cm bednil klasicky dřevem. Provázat armování železobetonu desky a opěrných zdí by neměl být problém.
2) Izolace boků základových pasů deskami XPS. Ta ovšem neřeší tepelný tok do základové spáry - a v této souvislosti je otázka, jak silná izolace boků potom má ještě smysl.
3) Izolace toku pasy k základové spáře. Protože izolovat základovou spáru nelze, zbývá zvýšení tepelného odporu na cestě betonem mezi patkou pasu a deskou. Inspiroval jsem se použitím Liapor betonu a chtěl bych jej (lambda cca polovičním oproti běžnému betonu) lít přímo do pasů. Spodní část pasů bych neřešil a použil běžný beton, jsou pod úrovní drenáže můžou tedy teoreticky stát ve vodě - ani u výrobce neznali tepelný odpor promáčeného Liapor betonu. Zbytek pasů už bych pokračoval Liapor betonem. Abych minimalizoval tepelný tok ztraceným bedněním, použil bych tvarovky pouze místně pro vymezení mezery a bednil bych přímo XPS deskami, které bych stejně později na pasy lepil (viz řešení od mio23 http://www.modrastrecha.sk/blog/mio23/album/nulovy-dom-bez-komina-som-ufo/8344468/ ).
4) Izolace pod základovou deskou - zhutněný Liapor nebo pěnové sklo. Tloušťka by asi měla korespondovat s izolací pasů (náhrada obyčejného betonu v pasech Liapor betonem sice zvýší tepelný odpor, ale stále bude malý oproti možnostem "opravdových" izolantů) - tedy výrazně menší než u založení na izolované základové desce.
Volal jsem technologům výrobce Liaporu a proti použití Liapor betonu (odpovídající třídy pevnosti) v základech neměli námitek. V obrázku jsou třídy betonu jen od boku, samozřejmě bych si je nechal stanovit statikem.
Možná už jsem to překombinoval, ale chtěl jsem obvyklé řešení, kdy se izolují pouze boky základových pasů, trochu vyvážit. Nákladově by to snad nemuselo být tak náročné, náhrada betonu Liapor betonem (pata zdí, pasy) dělá dle ceníku rozdíl asi +800Kč/m3 betonu; zásyp izolací pod desku by samozřejmě byl navíc. Na druhou stranu je možné ztenčit izolaci ve (vytápěné) podlaze suterénu.
Prosím o kritiku. Děkuji,
Ivan Havel
|
|
Autor: Jan Martínek
Datum: 14.06.2013 10:58 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 103770
reakce na ... | Zdravím,
toto by bylo ideální spočítat. Ale rozhodně bych neřešil přerušení TM bloky z pěnoskla (Foamglass). To nemá nijak extra vysoké pevnostní parametry. U Vašeho domu bych se spíše zaměřil na minimalizaci těchto TM. V případě zdi v hloubce cca 2,8m pod terénem TM neřešte - v této hloubce bude naprosto minimální. Problém bude ta část základů, resp. podlahové desky "na vzduchu" nebo, řeknu s hloubkou od 800mm pod terénem a výše. Tam již k TM docházet bude. Pro optimalizaci máte na výběr několik možností:
- z venkovní strany doplnit svislou izolaci též izolací vodorovnou, cca v pásu 0,5-0,8m
- izolace z vnitřní strany základů nahradit zásypem z drceného pěnoskla. Např. v ploše o tl. cca 0,2m (místo štěrkového podsypu), s náběhem do hl. spodní hrany ztraceného bednění u J strany (na terénu). Toto řešení Vám ušetří i několik cm EPS, které budete dávat do podlahy
...pak je tu ještě jedna "totální" možnost. Již jsem to před několika lety řešil u podobného, již realizovaného projektu. A tou je založení na plovoucí ŽB desce podsypané pěnosklem. Myslím, že jedině takto se zbavíte 100% všech TM. Vícenáklady bych odhadoval vyšší cca 100-200tis - podle geologie pozemku a usazení domu do terénu.
K Vašim návrhům bych ve zkratce doplnil:
1- také bych z toho měl strach, viz předchozí text
2- efekt bude minimální, teplo jde cestou nejmenšího odporu, takže si stejně cestu najde. Zrovna do základů bych podobný beton nedoporučoval
3- teoreticky ano, ale v praxi složité a cena bude ve finále odhaduji podobná, jako u ŽB desky
4- asi s tím nebude několik lidí souhlasit. Ale vnitřní zateplení u pasivu je blbost. Vyřešíte tento TM a narazíte na X dalších.
5- záleží na geologii, zdali by to bylo vůbec možné. Např. v jílech toto může udělat víc problémů než užitku. Vytvoříte tím pravděpodobně drenáž, kam se bude stahovat voda. A ta bude narušovat základovou spáru a také mokré pěnosklo je izolačně "k ničemu".
- v hloubce 2,8m toto vůbec neřešte, nemá to cenu. Ale dům celý v této hloubce není.
S pozdravem
Jan Martínek
|
|
 | Autor: Jano Hrach
Datum: 14.06.2013 11:16 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 101026
reakce na ... | Penosklo je nenasiakavé a zrejme tam bude aj drenáž. Fomaglas F má pevnosť 1600 kPa, takže je zaťažiteľné 500 kPa. Pri pôdoryse stien 10 m2 unesie 500 ton, takže vyhovuje. Je fakt že vyjadrovať sa k stavbe domu bez znalosti geologických pomerov je zbytočné.
|
|
| Autor: ladislav klíma
Datum: 14.06.2013 12:23 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 113536
reakce na ... | Děkuji za rady a doporučení.
Sledoval jsem rozložení teplot pod povrchem a říkla jsem si, že skutečně to nebude asi největší problém.
Použití keramzitu jsem myslel do ztraceného bednění obvodové stěny, ne základů.
Počítam s tím že stěnu ke svahu a dejme tomu polovinu bočních stěn a ztužující příčky bych prolil betonem a dle statického návrhu proarmovalzbytek stěn (čelní a 1/2 bočních stěn) bych zdil už z betonových skořepinových tvárnic. Styk ZB a BST by se řešil na vazbu, váška ZB 20 cm a BST 19 cm + malta.
Pokud dobře rozumí tak doporučení : ,,- z venkovní strany doplnit svislou izolaci též izolací vodorovnou, cca v pásu 0,5-0,8m" dát těsne pod zem XPS kolmo k obvodové stěně? Již jsem zde na TZB info viděl pár obrázků. Jinak použití tep. izolace vr formě pěnoskla do základů se mi docela zamlouvá. Největší problém bude asi dovoz, budu toho potřebovat málo.
Co říkate na použití keramzitu místo pěnoskla?
Jsou nějaké specifika pro založení RD na základovou desku na pěnoskle ve svahu, jak jste psal (pokud to bylo ve svahu)?
díky za odpověď
|
|
| Autor: Jan Martínek
Datum: 14.06.2013 13:24 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 103770
reakce na ... | Zdravím,
v takové hloubce je již stálá teploty vysoko nad bodem mrazu. Tam řešit nějaké drobné TM je zbytečné, protože jejich efekt bude nejhůře 1/2 oproti umístnění "na vzduchu".
Keramzit nebo jiný lehčený beton v boční stěně je zbytečný - TM bude jen v napojení na ZB, výše již zaúčinkuje izolace. Problém je tady jen v úzkém pásu v úrovni podlahy.
Co se týče vodorovné izolace je to přesně tak jak píšete. Jde o to položit XPS desky po obvodu domu (např. pod chodníček). Toto řešení je poměrně efektivní - účinné a zároveň finančně nenáročné.
Případně samozřejmě můžete kombinovat všechna řešení. Slabá vrstva pěnoskla pod desku Vás opět nebude stát příliš finančních prostředků navíc a i když problém nevyřeší, tak minimálně pomůže. S množstvím myslím nebude problém - zas tak málo ho nebude a dostat ho na stavbu i v množství kolem 10m3 nebude žádný problém.
Spíše bych věřil tomu pěnosklu - má citelně lepší izolační vlastnosti a myslím, že i vyšší odolnost např. při hutnění.
Co se týče desky, tak pokud je svah pevný a nehrozí např. jeho sesunutí a zároveň lze desku "zapustit" do rostlého terénu, tak myslím, že se jedná o celkem rozumné řešení. V reálu byste odřízl kus svahu, na dně vyhloubil cca 0,5-0,6m hlubokou jámu, kterou byste vysypal drtí z pěnoskla (0,4m) a na to celé by se položila cca 25cm vysoká ŽB deska. Samozřejmě by se pěnosklo muselo odderážovat, to ale také není problém. Jak jsem ale psal dříve - je to o znalosti konkrétního místa a jeho geologie.
S pozdravem
Jan Martínek
|
|
| Autor: ladislav klíma
Datum: 17.06.2013 12:19 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 113536
reakce na ... | Fotogalerie:
 | Dobrý den,
Děkuji za další připomínky, celé jsem to shrnul do obrázku. Co říkáte na položení vrstvy pěnoskla na dno pasů, dle statického výpočtu. Budu ještě zvažovat použití XPS místo pěnoskla pod desku, rozhodovat bude cena. Samozřejmě, že založení na XPS je trochu složitější. Lze použít na svislou severní stěnu, která je v kontaktu se zeminou únosnější EPS místo XPS, je mi jasné že XPS je nenasákavý, ale EPS na tom není zas tak špatně.
S pozdravem
L. Klíma
|
|
| Autor: Jan Martínek
Datum: 17.06.2013 13:28 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 103770
reakce na ... | Zdravím,
takto bych viděl izolaci RD jako velice rozumnou, resp. tak bych si to představoval. V tomto případě si dovolím tvrdit, že nějaké pěnosklo do nosné zdi již potřebovat nebudete. Jen tl. XPS z boku pasů bych volil silnější (kolem 20cm?). Pod úrovní zeminy můžete použít XPS, tak EPS Perimetr - obojí je podobné, ale jak vlastnostmi, tak i cenou. Obyčejný EPS bych do terénu rozhodně nedával.
Co se týče XPS a pěnoskla pod základ, tak doporučuji pěnosklo. U XPS musíte připravit naprosto rovný terén a tato skladba nebude nijak levná. Pěnosklo jednoduše vysypete do jámy a srovnáte. Nějaký ten cm nepřesnosti nevadí. Pěnosklo zároveň zajistí drenáž.
S pozdravem
Jan Martínek
|
|
Autor: Jano Hrach
Datum: 14.06.2013 10:50 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 101026
reakce na ... | Nemáš možnosť si vyrovnať pozemok a postaviť normálny dom na vzduchu? To by si mohol prerušiť most aj porobetónom. Po prerušení mostu už nebude nevyhnutné izolovať aj základy.
|
|
Autor: Jano Hrach
Datum: 14.06.2013 10:34 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 101026
reakce na ... | Asi by bolo najlepšie 1) doskové penosklo - v prípade zatekania vody bude izolovať. Treba penosklo s vyššou pevnosťou, aspoň 3x vyššou aké bude zaťaženie. Penosklo treba natrieť asfaltom a nalepiť asfaltové pásy, lebo reaguje s cementom. Nie ste v nejakom prúdovom zosuve pôdy? To je občasná rieka z hliny, vidno to z dialky.
|
|
