Jelikož panuje spousta mýtů ohledně reflexe a radiace, tak jsem se rozhodl dát postupně (jako seriál) pár obrázků a tvrzení k veřejné debatě za účelem osvětlit něco i pro laika. Nejlépe je dobré vyjít ze situace panující na nízkém orbitu, kde je dosti dobré vakuum a jenom něco málo zředěných plynů. Tento prostor , kde mimo jiné pluje nejvíce družic se nazývá TERMOSFÉRA. Je to od výšek nad 90 km až někam k 500 km. Už z názvu odtušíte, že tam musí být asi teplo a skutečně je (až 1300°C). Jenže to má háček, toto teplo nikoho na palubě kosmické lodi nebo ve skafandru nijak neohrozí. „Molekuly jsou daleko od sebe“ a ani to nejde běžnými teploměry měřit ale pouze se měří kinetická energie a z toho se dovozuje teplota. „Elektrikáři“ znají podobný případ s vysokým napětím a malým až žádným proudem. Připojením měřáku se všechno „spotřebuje“ a výsledek není věrohodný. Měřit teplotu na orbitu je vůbec problém, protože je tam vakuum a silné sálaní a vždy de facto měříme teplotu absorbovanou něčím odněkud. Svítí tam pořád slunce, vyzařuje zem, a zem odráží část slunečných paprsků zpět (albedo). Dobře a přesně jsou známé tyto veličiny. Slunce dává 1360W/m2 a zem cca 410 W/m2. Někdo namítne ale ta zem má neskonale nižší teplotu než slunce, ano to má ale je neskonale blíže než to slunce. No a teď proč je v názvu použito slovo blecha. Obléci do skafandru kosmonauta nebo blechu je mnoha řádový rozdíl v produkci tepla. který silně zaváží do bilance. Takový kosmonaut vypotí 1 l potu během 2 hodin a to má v obleku 95 m kapilárních trubiček s vodou. Všechno co kolem země lítá má výhodu, že se na čas může schovat do stínu slunce. Ale o tom až později. V prvním obrázku jsem okopíroval tvrzení z úvodní strany na lupotherm, kde se snaží za pomocí kosmonauta poukázat, jak to je a přitom z těch tvrzení není nic pravda. Jestli to je z nevědomosti nebo záměr nebudu posuzovat.
2 odpovědi
Zobrazit všechny reakceTeď tu "blešku" umístíme do koule zaparkovanou na orbitu, která je dokonale černá jak pro viditelné - solární záření, tak pro infra až do 50 mikronů. proste solární pohltivost a emisivita je rovná jedné a koule je výborně vodivá. Když budeme uvažovat pouze solární záření bude uvnitř teplo 5°C, při působení záření ze země už 27°c a při odrazu ze země 56°C. To všechno by možná přežila vzhledem k malému výdaji tepla metabolizmem ale kosmonaut už ne. Ten už se musí chladit (dává až 250-300 W) ale jak, když venku je teplo a není atmosféra. Dělá se to kombinací "všeho", necháme jej potit (výparné teplo), kuli nebo skafandr uděláme s odrazem ale ne moc, využijeme akumulaci vody obíhající v okruhu. On se "ochladí" jakmile zajde za obzor. To znamená cca 45 minut je na slunci a 45 minut "schovaný". Takže se to musí vybilancovat aby mu bylo snesitelně, protože s příliš odrazným povrchem by na opačné straně zeměkoule nic moc tepla neztratil.
Dvě důležité tabulky naposled vhodné k podrobnému prozkoumání. Ta první ukazuje jak je důležitý poměr mezi absorbtivitou slunce a emisivitou materiálu nebo povrchu a jakých hodnot na oko relativně podobné povrchy můžou dosáhnout.
Zkratky:
VD Au- vakuově deponované zlato
VDA - totéž s hliníkem
SSM - second surface mirror (zrcadlo pokovené za sklem
OSR - opticky odrážející povrch asi sklo
Druhá tabulka ukazuje vypočítané teploty jaké jsou dasažitelné na oběžné dráze směrem ke slunci za různých kombinací tvarů (plocha, válec, koule krychle) a povlaků. Paradoxně pozlacené se oteplí nejvíce a to proto, že jednou stranou něco sluneční energie přijme ale zbylým stranami se jej nemůže "zbavit" kvůli nízké emisivitě.
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
