Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov
Reklama

Zateplení stěny pod mansardovou střechou

Autor: Jiří Klasna
Datum: 06.09.2013 21:18
uživatel: 114033


Dobrý den,
poradíte, jak zateplit stěnu, jež je "schovaná" pod "prudkou částí mansardové střechy.
Jedná se o trojpodlažní rodinný dům, jehož dvě podlaží jsou nadzemní. Druhé nadzemní podlaží je zároveň ze dvou stran "překryto" mansardovou střechou. Dům je na Karlovarsku a jedna z "překrytých stěn je na západ a ještě ve strání. Takže jak se říká "na výdrholci.
Teď už technicky. Střecha doznala po 80 letech změnu. Na původní podbití byla po sundání proklínaného eternitu nainstalovaná "tašková" tabulová krytina od Lindabu. K tomu jsem celý dům a jeho fasádu "oblékl" do polystyrenového kabátu vyzdobený klasickou akrylátovou "jedenapůlkou". Tedy zatepleno zvenčí. Hlavní nectností domu je, že pod onou "šikmější" částí mansardové střechy je jen "ubohá" příčka z dutých cihel. Takže v místnostech za střechou je během pár minut "zima jak na motorce".
Napadá vás, co s tím? Mě logicky napadlo vnitřní zateplení. Zateplovat zvenčí nepřipadá do úvahy. Mé finanční možnosti nedovolují znovu rozebrat střechu a zateplit tu stěnu zvnějšku.
Máte někdo zkušenosti se zateplením takovéto konstrukce?
Předem děkuji za předané zkušenosti nebo dobré rady.
Klasna

odpovědět na příspěvek

Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat.
Chronologický seznam příspěvků
Jiří Kubíček26.03.2020 20:16
Roman Kohout25.03.2020 20:36
Jiří Kubíček08.09.2013 10:58
Laďa Jaskva07.09.2013 20:01
Jiří Klasna07.09.2013 18:41
Laďa Jaskva07.09.2013 17:46
Jiří Klasna07.09.2013 16:28
Jiří Kubíček07.09.2013 01:00
Laďa Jaskva07.09.2013 00:57
Jiří Klasna06.09.2013 23:39
Jiří Kubíček06.09.2013 23:29
Jiří Klasna06.09.2013 23:00
Jiří Kubíček06.09.2013 22:33
Jiří Klasna06.09.2013 22:12
Jiří Klasna06.09.2013 22:08
Jiří Kubíček06.09.2013 22:06
Jiří Klasna06.09.2013 22:04
Jiří Kubíček06.09.2013 22:01
Jiří Klasna06.09.2013 21:58
Jiří Kubíček06.09.2013 21:57
Laďa Jaskva06.09.2013 21:36

Příspěvky
Autor: Roman Kohout
Datum: 25.03.2020 20:36 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 122325
reakce na ...
dobrý den,

chtěl bych navázat na toto téma a poradit se ohledně zateplení falešné mansardy. Jsem v o něco lepší situaci než pan Klasna, protože výměna střechy mě teprve čeká.

Přesto mi není jasné, jak to zateplení zvenčí technicky provést. Sundá se krytina, pod kterou bude dřevěné bednění kotvené do té stěny. Takže by to obnášelo rozebrat bednění, nalepit EPS na stěnu a znovu postavit bednění? Půjde pak ale rozumně kotvit to bednění přes vrstvu polystyrenu? Nebo by šlo polystyrenem obložit současné bednění, pak laťování připevněné vruty skrz polystyren do toho původního bednění a na to pak krytinu?

Autor: Jiří Kubíček
Datum: 26.03.2020 20:16 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 113007
reakce na ...
Zdravím, je potřeba uvést, jaké je přesně složení té konstrukce. Jinak nemůžete dát dřevěné bednění z venku na EPS, to bednění má velký difúzní odpor, hrozí kondenzace vlhkosti mezi EPS a bedněním, takže mnohem lepší by byla ta druhá možnost.

Autor: Jiří Kubíček
Datum: 06.09.2013 21:57 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 113007
reakce na ...
Dobrý den, jen takový drobný dotaz, kolik máte místa mezi zateplovanou zdí a střešní krytinou ? Osobně jsem v domě s takou střechou nebyl, tak se možná ptám blbě. Jen mne napadlo, zda by jen nešlo do zdi udělat otvor, aby se člověk dostal do toho meziprostroru mezi stěnou a střešní krytinou a z vnější strany nalepit EPS. Neznám to však, tak je možné, že to nepůjde. Ještě si říkám, zda by se ten prostor mezi střechou a stěnou nedal vyfoukat nějakým klimatizérem jen přes udělané otvory.

Autor: Jiří Klasna
Datum: 06.09.2013 22:04 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 114033
reakce na ...
Prostor je tam zhruba od 10cm nahoře až k 80 cm dole. Takže na probourání a dolepení EPS to není. Mám na to moc široká ramena ;o))
Ano, foukaná mě taky napadla, ale obávám se, že zadělání všech těch děr, kde tam všude jsou by trvalo déle než by mi narostl plnovous až ke kolenům. Vím, že do prostoru pod "šikmější střechu se dá rukou sáhnout z půdy ;o)

Autor: Jiří Kubíček
Datum: 06.09.2013 22:06 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 113007
reakce na ...
To by se chtělo poradit s někým, kdo foukanou izolaci dělá, ale podle mne by těch děr nebylo zas tolik potřeba. Mně sáhly doma s klimatizéram až 6 metrů daleko v úzkém prostoru pod přístavbou.

Autor: Jiří Klasna
Datum: 06.09.2013 22:12 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 114033
reakce na ...
S přístupem do izolované části by asi problém nebyl. Mě jde spíš o to, až mi to tam začnou foukat, aby to u nás na stráni nevypadalo jak na sjezdovce kvůli různým skrytým dírám ;o)

Autor: Laďa Jaskva
Datum: 06.09.2013 21:36 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100179
reakce na ...
Dobrý den. Jsou dvě možnosti zateplení a tu "vhodnější" jste zavrhl z důvodů vysoké finanční náročnosti. ( Zde bych pouze poznamenal, že to venkovní zateplení pod mansardovou střechou stačí udělat tak, že pouze nalepíte EPS a necháte ho tak, čili žádná stěrka, žádná finálka. Podle mě i s rozebráním střechy nejlacinější řešení ). Druhá alternativa je to vnitřní zateplení, což je také jednoduché a dobré, akorát to bude dražší. Uděláte předstěnu ze sádrokartonu, musíte nainstalovat dokonalou parozábranu a zateplíte to tak cca 20 cm minerální vlny. Doporučuji udělat konstrukci s montážní mezerou, aby se do parozábrany neudělaly díry od vrutů, kterými budete připevňovat SDK desky. Toto řešení je na materiál dražší, zmenší to místnosti a při špatné instalaci hrozí i nějaká kondenzace, ale celoroční bilance vodní páry bude OK.
Já sám bych asi uděl to vnitřní zateplení, neboť se mi už nechce nějak moc fyzicky dělat. Nicméně teoreticky je dobré celý barák mít zateplen jednotně, čili ve Vašem případě z venkovní strany. Ať chcete, nebo ne, tak si po celém styku těch dvou zateplovacích systémů vyrobíte lineární tepelné mosty, kde to bude tak trochu kritické.
S pozdravem Laďa

Autor: Jiří Klasna
Datum: 06.09.2013 21:58 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 114033
reakce na ...
Děkuji za nápad.
Problémem vnějšího zateplení je opět rozebrat tu šikmější střechu. K tomu nové bednění pod něj. Střecha je samozřejmě nad 8 metry. Takže do nákladů musí člověk počítat lešení(minimálně 6 kostek), 50 metrů čtverečních bednění pod střechu.
Je mi jasné, že nalepení EPS by bylo nejjednodušší, ale to mě mělo napadnout, když jsem v červnu dělal střechu ;o))
Osobně mě napadlo, protože mi zahradu "zdobí" skoro paleta YTONG 75, že bych místo sádrokartonu ten sendvič udělal z něj. Co vy na to? Prostor neřeším. zatím bydlím sám v domě 7+2, zatepluji podkroví, kde bude dalších 60 metrů čtverečních a ve sklepě mám také tři místnosti. S prostorem nemám problém. Problém mám, že v těch dvou místnostech je za pár minut neskutečná zima. Kdybych tam umístil termostat k topení, tak budu vydělávat jen na topení ;o))

Autor: Jiří Kubíček
Datum: 06.09.2013 22:01 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 113007
reakce na ...
Dobrý den, ytongovou příčkovkou stěnu moc nezateplíte vzhledem k tepelněizolačním vlastnostem ytongu, které sice nejsou "špatné", ale oproti klasické teplné izolaci o dost horší.
Příčka z ytongu o síle 7,5 cm nahradí pouze 1,5 cm tepelné izolace.

Autor: Jiří Klasna
Datum: 06.09.2013 22:08 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 114033
reakce na ...
Jasně, myslel jsem mezi stávající příčku či zeď dát vatu a pak to obezdít tím YTONGEM 75. Vytvořil bych vlastně takovou "domácí" Porotherm T tvárnici s vatou.

Autor: Jiří Kubíček
Datum: 06.09.2013 22:33 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 113007
reakce na ...
Teoreticky ytong použít můžete, mezi stěnu a ytong můžete udělat rošt a dát tak 15 - 20 cm vaty, nesmíte ale zapomenout, že mezi ytong a vatu musíte dát parozábranu, proto ten rošt, abyste měl parozábranu na co připevnit. V případě použití pouze EPS by docházelo k nějaké drobné kondenzaci na rozhranní EPS a vnjěší stěny, ale celoroční bilance by byla úplně bez problémů, v případě XPS by téměž vůbec k žádné kondenzaci nedocházelo, ale to uvádím jen jako zajímavost vzhledem k ceně XPS.

Autor: Jiří Klasna
Datum: 06.09.2013 23:00 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 114033
reakce na ...
Dva technické dotazy mě napadají.
Když to vezmu zevnitř, tak budu mít Ytong75 - vatu - nynější příčku. Kam s parotěskou? A nestačilo by ji lepit oboustranou páskou?

Autor: Jiří Kubíček
Datum: 06.09.2013 23:29 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 113007
reakce na ...
Bude ytong, pak parotěska, vata, nynější příčka. Oboustranou páskou jsem parotěsku lepil, ale na rastr pro SDK podhledy. Vůbec ale nevím, jak by držela na vatě, alespoň do chvíle, než k tomu přiklopíte ytong. Můžete to vyzkoušet. Zase minerální nebo sklená vata v rolích, kterou dáte do roštu, vám vyjde levněji. Jen tak mimochodem, jak je silná a z jakého materiálu ta nynější příčka ?

Autor: Jiří Klasna
Datum: 06.09.2013 23:39 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 114033
reakce na ...
Tak jsem si to myslel dobře s umístěním parotěsky, ale raději jsem se zeptal "po blondýnkovskuů ;o))
Ta nynější příčka je "duťák" na kantku. Takže 7,5cm. Vlastně nic ;o) Myšlenka vybourání mě už taky napadla, když tu nad tím tak hloubám. Ovšem furt nejsem schopen to zateplit z vnějšku, protože prostor mezi vybouranou stěnou a střechou je v "ohybu" sotva 20 cm. ;o)

Autor: Laďa Jaskva
Datum: 07.09.2013 00:57 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100179
reakce na ...
Dobrý den. Problém je pořád stejný. Jestli dáte SDK, nebo Ytong, vždy musí být hned za tímto materiálem parozábrana, která zabrání průniku vodní páry do vytvořeného sendviče. Asi nejjednodušším řešením v tomto případě bude vytvořené pomocné konstrukce z UD a CD profilů, která jednak podrží minerální vatu u stěny a jednak umožní nalepení parozábrany.
Čili na podlahu a na strop se našroubuje UD profil a do něho se vloží CD profily ( na výšku ). Za CD profily se nacpe minerální vata a na přední stranu profilů se oboustrannou lepící páskou nalepí parozábrana. Doporučuji použít nějakou AL, která má opravdu vysoký difuzní odpor. Parozábrana se musí nalepit na podlahu, na strop a na obě stěny. Potom už klidně můžete postavit tu příčku z Ytongu těsně před toto zateplení. Taková konstrukce bude naprosto bezpečná a tepelné parametry se vylepší adekvátně tloušťce izolace. Nicméně já bych tam dal minimálně 15 cm Isoveru Unirol Profi, případně i více, podle situace, co stávající stav dovolí. Jinak ještě poznámka - musíte se podívat i na stropy, neboť si nedělám iluze, že by tam nějaká extra izolace vůbec byla.
S pozdravem Laďa

Autor: Jiří Klasna
Datum: 07.09.2013 16:28 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 114033
reakce na ...
Prostup tepla z druhého nadzemního podlaží do podkroví mi nevadí. V podkroví vytvářím jakousi trucovnu s nábytkem z palet. Budu tam cpát krb přímo do těla komínu, takže tam nebude stabilní topení napojené na nynější topení v domě. Naopak přemýšlím na vytvoření průduchů v pár rozích ve stropech mezi druhým nadzemním podlažím a podkrovím.
Profily si naohýbám v práci, udělám si je přesně podle výšky místností. Na půdě se mi povaluje dvanáct rolí(přes 80 metrů čtverečních) Isoveru Domo 160. Tušil jsem dobře, když se vyprodávala, že se bude hodit ;o)). Kolik myslíte, že si mám udělat výšku profilu? 100 nebo 120?

Autor: Laďa Jaskva
Datum: 07.09.2013 17:46 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100179
reakce na ...
Dobrý den. Okopírujte nějaké profily od Knaufu a pod. Vy to s tím topením a prostupem tepla do podkroví zbytečně komplikujete a nemám tušení, co se bude dít. Jistá věc je, že budete topit se ztrátami, pokud v tom podkroví nebude hořet oheň v krbu. Čili, pokud nevíte, jak často a jak dlouho tam budete v zimě pobývat, tak je zbytečné to řešit. A díry bych tam rozhodně nedělal, protože nevím, co by to mělo přinést. Snad jedině problémy.
S pozdravem Laďa

Autor: Jiří Klasna
Datum: 07.09.2013 18:41 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 114033
reakce na ...
Jasné, profily si obšlehnu od Rigipsu či podobně, ale myslím spíš jak vysoký profil pro vatu 160mm. Myslím prostor, který vytvořím pro vložení vaty. 160mm mi přijde jako moc. Přemýšlím nad tím, jak moc vatu stlačit.
Otvory do stropu. Byly by samozřejmě zavíratelné a chtěl jsem u nich využít fyziku a stoupání teplého vzduchu vzhůru. Už jsem to viděl na dvou chatách, kde se takto vytopilo podkroví. Večer se sedí v přízemí a když "potlach" končí, otevřou otvory ve stropech(kruhové větrací mžížky o průměru 20cm) a během půlhodinky se teplota v podkroví, kde se jen spí zvedla na příjemnou "spací teplotu".

Autor: Laďa Jaskva
Datum: 07.09.2013 20:01 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100179
reakce na ...
Dobrý den. Tam stačí CD profily a minerál nacpat za ně.
To vytápění mě není jasné, ale když jste to ověřoval, tak nemám nic proti. Já jsem zase pouze slyšel opačný názor, a to, že syn mého známého to rušil. Prý topení prachbídné a co se šustne dole, je nahoře stoprocentně slyšet.
S pozdravem Laďa

Autor: Jiří Kubíček
Datum: 08.09.2013 10:58 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 113007
reakce na ...
Dobrý den, tepelněizolační vlastnosti vaty jsou nejlepší, když není stlačená, drobné stlačení sice nějak nevadí, ale když vatu stlačíte více, své tepelněizolační vlastnosti začne ztrácet.

Autor: Jiří Kubíček
Datum: 07.09.2013 01:00 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 113007
reakce na ...
Aha, takže to není nic silného ani nosného. Možností máte více a o čem přemýšlet, chce to nějakou rovnováhu mezi cenou a pracností.

odpovědět na původní příspěvek

Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:
Toto je nemoderovaná diskuse čtenářů portálu TZB-info. Redakce nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo příspěvky odstraňovat.



 
 
Reklama