Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov
Reklama

Civilizace se může rozvíjet i se zdroji energie s kolísající produkcí

Autor: Bronislav Bechník
Datum: 24.09.2013 12:09
uživatel: 110148


Osobně si myslím, že civilizace vyrostla na obnovitelných zdrojích energie (OZE). Od předchůdců člověka, kteří využívali biomasu již před miliony let. Pokud budeme uvažovat civilizace od starověkého Egypta, Sumeru nebo Číny, přes starověké Řecko, Řím, nebo třeba Kartágo, civilizace Mayů, genocidu Indiánů po Kolumbových výpravách, napoleonské války... Minimálně 5000 let byl rozvoj civilizace založen výhradně na obnovitelných zdrojích.
Teprve zhruba od první světové války začínají převládat zdroje, které dnes nazýváme konvenční, a které mají tu vlastnost, že jsou k dispozici podle potřeby. Teprve zhruba půl století používáme jádro, přičemž si stále nejsme jistí, jestli jsme tuto technologii zvládli. Máme sen o zvládnutí fúze, jenže ten se stále vzdaluje.
Z historického hlediska je však příliš brzy na hodnocení, zda se v případě fosilních a jaderných zdrojů jedná o výhodu, nebo nevýhodu. Je možné, že v důsledku využívání fosilních zdrojů lidé zlenivěli a ztratili kontakt s realitou (= přírodou).
Jsem přesvědčen, že existuje celá řada možností, jak se současná takzvaně vyspělá civilizace může přizpůsobit možnostem OZE. Stačí chtít a hledat možnosti, ne jen důvody, proč to nejde.
Spotřeba energie vždy výrazně kolísala. Ani velké firmy by neměly vyrovnaný odběr, kdyby k tomu nebyly tlačeny nastavením tarifů. Dnes je například výhodné zastavit na 15 minut válcovací trať, aby mohla být puštěna oblouková pec. Kdo ví, co by se stalo, kdyby tarify byly nastaveny jinak, nebo kdyby velcí odběratelé ve větší míře nakupovali na spotovém trhu.
Nemusí proto být pravdivé tvrzení, které je stále dokola opakováno, a sice, že civilizace potřebuje stabilní dodávky energie. Stačí si uvědomit, kolik lidí dobrovolně pere, suší, myje nádobí a mnozí i vaří v době, kdy je elektřiny relativní nadbytek a je proto levnější.

odpovědět na příspěvek

Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat.
Chronologický seznam příspěvků
metball iGIN23.10.2013 17:42
Bronislav Bechník03.10.2013 07:19
Petr Zíka02.10.2013 22:48
Bronislav Bechník02.10.2013 07:36
melkor unlimited02.10.2013 07:10
Bronislav Bechník01.10.2013 23:27
Jozef Homola01.10.2013 21:59
Bronislav Bechník01.10.2013 18:46
Jozef Homola01.10.2013 18:15
Bronislav Bechník01.10.2013 17:47
Jozef Homola01.10.2013 17:26
Bronislav Bechník01.10.2013 16:45
Laďa Jaskva01.10.2013 15:52
Bronislav Bechník01.10.2013 15:17
Laďa Jaskva01.10.2013 15:12
Bronislav Bechník01.10.2013 15:09
Laďa Jaskva01.10.2013 15:04
Petr Babiš01.10.2013 11:59
Jakub Šafanda01.10.2013 11:52
Jozef Homola01.10.2013 11:06
melkor unlimited01.10.2013 10:58
Laďa Jaskva01.10.2013 10:09
Petr Babiš01.10.2013 09:17
Bronislav Bechník29.09.2013 20:42
Jozef Homola29.09.2013 17:42
Bronislav Bechník29.09.2013 17:14
Laďa Jaskva29.09.2013 15:56
Pavel Kříž29.09.2013 14:28
Jozef Homola29.09.2013 13:53
Bronislav Bechník29.09.2013 13:38
František Rezek29.09.2013 08:17
Jozef Homola28.09.2013 21:21
Bronislav Bechník28.09.2013 20:38
Vláďa Křen28.09.2013 17:39
Bronislav Bechník28.09.2013 16:54
Bronislav Bechník28.09.2013 16:46
Bronislav Bechník28.09.2013 16:38
Jozef Homola28.09.2013 11:36
Pavel Kříž28.09.2013 10:57
František Rezek28.09.2013 10:30
Bronislav Bechník28.09.2013 09:38
Bronislav Bechník28.09.2013 09:17
Jozef Homola27.09.2013 23:49
Bronislav Bechník27.09.2013 23:15
Jozef Homola27.09.2013 20:04
Pavel Kříž27.09.2013 19:03
Bronislav Bechník27.09.2013 17:23
Jozef Homola27.09.2013 17:13
Bronislav Bechník27.09.2013 17:00
Jakub Šafanda27.09.2013 16:36
Jozef Homola27.09.2013 16:24
Bronislav Bechník27.09.2013 16:05
Bronislav Bechník27.09.2013 16:02
Jozef Homola27.09.2013 16:02
Bronislav Bechník27.09.2013 15:57
František Rezek27.09.2013 15:36
Jakub Šafanda27.09.2013 14:50
Bronislav Bechník27.09.2013 14:06
Jakub Šafanda27.09.2013 13:28
Bronislav Bechník27.09.2013 11:48
Jozef Homola27.09.2013 11:30
Bronislav Bechník27.09.2013 11:16
Bronislav Bechník27.09.2013 11:09
Bronislav Bechník27.09.2013 11:05
Jozef Homola27.09.2013 11:01
Jozef Homola27.09.2013 10:19
Petr Slezák27.09.2013 09:44
Bronislav Bechník27.09.2013 08:39
Bronislav Bechník27.09.2013 08:38
Bronislav Bechník27.09.2013 08:35
Jakub Šafanda27.09.2013 08:26
Bronislav Bechník27.09.2013 08:19
Petr Babiš27.09.2013 08:09
Bohuslav Vintr27.09.2013 08:03
Bronislav Bechník27.09.2013 07:38
Bronislav Bechník27.09.2013 07:36
František Rezek27.09.2013 07:32
Bohuslav Vintr27.09.2013 07:28
Pavel Kříž27.09.2013 06:55
Marcel Marcel27.09.2013 01:54
Bronislav Bechník26.09.2013 22:55
Bronislav Bechník26.09.2013 22:40
Pavel Kříž26.09.2013 19:30
Laďa Jaskva26.09.2013 18:59
František Rezek26.09.2013 18:50
Bronislav Bechník26.09.2013 18:40
Laďa Jaskva26.09.2013 18:28
Bronislav Bechník26.09.2013 18:16
František Rezek26.09.2013 18:11
Bronislav Bechník26.09.2013 17:13
Laďa Jaskva26.09.2013 17:10
Bronislav Bechník26.09.2013 17:09
Jozef Homola26.09.2013 16:59
Bronislav Bechník26.09.2013 16:49
František Rezek26.09.2013 16:42
Bronislav Bechník26.09.2013 16:33
Jozef Homola26.09.2013 16:24
Bohuslav Vintr26.09.2013 15:12
Bronislav Bechník26.09.2013 15:07
Marcel Marcel26.09.2013 15:02
Bronislav Bechník26.09.2013 14:56
Marcel Marcel26.09.2013 14:46
Bronislav Bechník26.09.2013 12:10
Jozef Homola26.09.2013 11:11
Bronislav Bechník26.09.2013 10:51
Marcel Marcel26.09.2013 10:41
Bronislav Bechník26.09.2013 10:40
Bronislav Bechník26.09.2013 10:32
Laďa Jaskva26.09.2013 10:26
Bohuslav Vintr26.09.2013 10:22
Bronislav Bechník26.09.2013 10:19
Marcel Marcel26.09.2013 10:07
Bronislav Bechník26.09.2013 09:29
Laďa Jaskva26.09.2013 08:37
Bronislav Bechník26.09.2013 08:21
Laďa Jaskva26.09.2013 07:26
Bronislav Bechník26.09.2013 07:21
Bohuslav Vintr26.09.2013 00:06
Jozef Homola25.09.2013 23:48
Laďa Jaskva25.09.2013 23:05
František Rezek25.09.2013 22:56
pan Tumus25.09.2013 20:45
Laďa Jaskva25.09.2013 18:38
Bronislav Bechník25.09.2013 18:13
Jozef Homola25.09.2013 17:33
Bronislav Bechník25.09.2013 17:24
Bronislav Bechník25.09.2013 17:10
Jozef Homola25.09.2013 16:50
Laďa Jaskva25.09.2013 16:35
Jozef Homola25.09.2013 15:57
Petr Babiš25.09.2013 15:37
Jozef Homola25.09.2013 15:36
Bohuslav Vintr25.09.2013 15:09
Jozef Homola25.09.2013 15:08
Petr Slezák25.09.2013 14:44
Bronislav Bechník25.09.2013 12:40
Bronislav Bechník25.09.2013 12:27
Vladimír Křen25.09.2013 12:00
Jozef Homola25.09.2013 11:11
Bronislav Bechník25.09.2013 10:00
Bohuslav Vintr25.09.2013 09:51
Bronislav Bechník25.09.2013 09:47
Bronislav Bechník25.09.2013 09:42
Bohuslav Vintr25.09.2013 09:42
Vladimír Křen25.09.2013 09:28
Bronislav Bechník25.09.2013 09:19
Bohuslav Vintr25.09.2013 08:57
František Rezek24.09.2013 18:30
Bronislav Bechník24.09.2013 17:18
Bronislav Bechník24.09.2013 17:13
Bohuslav Vintr24.09.2013 15:35
Jozef Homola24.09.2013 15:20
metball iGIN24.09.2013 14:08

Příspěvky
Autor: metball iGIN
Datum: 23.10.2013 17:42 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 104998
reakce na ...
Hola Ele Gum,
jaký byl důvod smazaní mého příspěvku?

Schola Brutus by SFO

Autor: František Rezek
Datum: 29.09.2013 08:17 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 102553
reakce na ...
Jestli pan profesor, nečetl naši diskusi už nemohl vydržet a napsal tento článek.

https://energetika.tzb-info.cz/10384-energeticke-zamysleni-1

Autor: Bronislav Bechník
Datum: 29.09.2013 13:38 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110148
reakce na ...
Zkuste přemýšlet, proč článek pana profesora vyšel v neděli, a ne v pondělí jako recenzovaný.
Slíbil jsem kolegům, že ten článek nebudu komentovat. Jen tolik, že pan profesor se vyjadřuje velmi sebevědomě k tématům, k nimž mu chybí hlubší znalosti.

Autor: Jozef Homola
Datum: 29.09.2013 13:53 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
http://vec.vsb.cz/cz/o-nas/lide/prof-ing-pavel-noskievic-csc.html

"Zkusil jsem přemýšlet", tak jak radíte ale podle výše uvedeného se mne jeví, že si z nás děláte legraci.

Autor: Bronislav Bechník
Datum: 29.09.2013 17:14 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110148
reakce na ...
To není nijak v rozporu s tím, co jsem napsal. Osobně taky respektuji hluboké znalosti prof. Noskieviče v oblasti konvenční energetiky.
Jenže toto téma taky nijak nesouvisí s předmětem této diskuse.

Autor: Jozef Homola
Datum: 29.09.2013 17:42 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Vážený pane, vaše články téměř všechny mají jednu chybu. Obvykle prezentují Váš názor a vždy řekněte "A" a neřekněte záměrně "B". A ukáži to na jednoduchém příkladu urývkem z článku
http://www.energie21.cz/archiv-novinek/Obnovitelne-zdroje:-indikativni-cil-splnen__s303x55954.html
Tam v závěru kritizujete Česko za nesplněné cíle OZE a jako příklad dáváte Norsko a Island.
Výňatek:
Česká republika se v pořadí zemí posunula na jedno z posledních míst. Řada zemí, jejichž podíl OZE je v současnosti výrazně nižší než v ČR, se totiž nyní zavázala k cílům vyšším. Již v současnosti dva státy – Norsko a Island – pokrývají veškerou spotřebu elektřiny z obnovitelných zdrojů, Norsko dokonce část elektřiny exportuje.
To "B" na závěr by bylo, že Norsko má 2600 vodních elektráren z tajících ledovců a srážek a že jsou s vysokým spádem a že vyrobí 135 TWh EE (Česko ze všech zdrojů cca 82 TRW) ročně a tudíž mohou energii vyvážet. Také ale "drancují" přírodu tím, že těží ropu v Barentsovém moři, Severním moři a v Norském moři a ještě k tomu plyn (70 ropných polí). Oni jsou "z obliga" oni ji nespotřebovávají, oni ji prodávají ale limity OZE plní na 100%.
O Islandu ani nemluvím, protože sedí celý na jednom velkém kotli.
Takže čtenář je oblbován jak jsme na tom špatně s OZE jako kdyby všichni byli na stejné startovní čáře z pohledu geografie. Přemýšlím, kde by Norsko bylo (se životní úrovní) kdybychom my barbaři tu ropu nebo plyn nespotřebovali.
Takovéto závěry považuji za demagogické ať se na mne kdokoliv zlobí nebo ne.

Autor: Bronislav Bechník
Datum: 29.09.2013 20:42 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110148
reakce na ...
Originální text je zde:
https://energetika.tzb-info.cz/energeticka-politika/7240-obnovitelne-zdroje-indikativni-cil-8-elektriny-v-roce-2010-splnen
Myslím, že je zřejmé, že to, co kritizujete v textu z časopisu Energie 21 vzniklo krácením, a že to bylo míněno "trošku" jinak, než jak to vykládáte.

Autor: Pavel Kříž
Datum: 29.09.2013 14:28 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109519
reakce na ...
Pane Bechníku, článek klidně komentujte. Kolegialita zde není na místě. Každopádně hodnocení hloubky znalostí bych se já osobně vyhnul...

Autor: Laďa Jaskva
Datum: 29.09.2013 15:56 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100179
reakce na ...
kdybyste se takto vyjádřil o mě, tak bych to bral. ale u prof. Noskieviče jste asi mimo. jinak mě pořád chybí vysvětlení, jak je možné, že vy uvádíte cenu kWh vyrobené pomocí FV jako nejvýhodnější, když realita je diametrálně odlišná

Autor: Petr Slezák
Datum: 27.09.2013 09:44 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 104808
reakce na ...
Může se civilizace rozvíjet i se zdroji energie s kolísající produkcí?

Pan Bechnik V úvodním příspěvku zpochybňuje tvrzení, že civilizace potřebuje stabilní dodávky energií a má za to, že se může možnostem OZE přizpůsobit. Ono jí ani nic jiného nezbyde, neboť fosilní zdroje budou jednou vyčerpány. Otázka je, jakým způsobem se tak bude dít - bezkonfliktním přizpůsobením, pozvolným úpadkem nebo kolapsem.
Ano, naše civilizace vyrostla na obnovitelných zdrojích. Ale zatím vždy byla paliva s menší hustotou energie nahrazena palivy s hustotou vyšší. Zatím ale - bohužel - neexistuje žádný dostupný nefosilní zdroj energie, který by byl schopen stávající fosilní zdroje plně nahradit.
Osobně si myslím, že se stávající (tzv. moderní) společnost bez základní stabilní dodávky energií neobejde. Proto je třeba místo v EU mnohdy bez rozmyslu dogmaticky vyhlašovaných závazných cílů, jejichž plnění stojí nemalé prostředky, je třeba OZE brát jako příležitost k zajištění bezkonfliktního přizpůsobení se budoucí změně v získávání a využíváni energií.

P.S. Pane Bechnik, nedivte se, že diskutující zajímá, jakým způsobem se Vy, jako propagátor OZE řešíte otázku energií. Já, nemaje žádné FV panely ani větrníky, se snažím svoji spotřebu energie omezovat maximálním využíváním veřejné dopravy, úspornými el. spotřebiči a na nákupy chodím pěšky...

Hezký den

Autor: Bronislav Bechník
Datum: 27.09.2013 11:05 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110148
reakce na ...
Děkuji za přínosný příspěvek. Zjevně jste si před jeho napsáním přečetl diskusi.
Vcelku s Vámi souhlasím včetně toho, že v současnosti neexistuje plná náhrada fosilních zdrojů, nebo že potřebujeme určitou základní dodávku energií, aby společnost fungovala.
Ze skutečnosti, že jsme si to v ČR zpackali však lze jen těžko vyvozovat, že to bylo špatně nebo bez rozmyslu vymyšleno už na úrovni EU. Například Německý cíl podílu OZE je vyšší, než cíl EU, Němci si to vybrali a většinou akceptují, že je to drahé. Náš cíl je však hluboko pod průměrem EU a bylo možno jej dosáhnout se zlomkem nákladů, jak ukazují příklady jiných států.

Co se týče mé soukromé spotřeby energie a podílu OZE, informace, že 90 % energie má naše domácnost z OZE moc neříká a do detailů zacházet nechci. Používám však výhradně hromadnou dopravu.

Avšak zpět k tématu diskuse:
Co je základní spotřeba?
Lze ji zajistit z OZE?

Autor: František Rezek
Datum: 28.09.2013 10:30 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 102553
reakce na ...
K základní spotřebě bych počítal,vše co k životu používám:

auto,mhd,provoz domácnosti,všechny výrobky, které v životě používám(potraviny,oblečení,počítač,konstrukce budov,komunikace)

a tam si výrazné pokryti OZE dost dobře nedovedu představit.Proto naši předci zvolili cestu fosilních paliv a ne OZE, protože je to cesta jednodušší.

I když se chováte ekologicky využíváte v našem státě nesporné výhody fosilních paliv.

Kdyby přerozdělovači a socialisté cestu FV nespackali, dneska by už by téměř žádnou podporu nepotřebovala a určitě by našla podporu mezi obyvatelstvem. Místo toho vytvořili umělou bariéru v dohodě s Čínou na stanovení minimální ceny panelu, tím pádem ji EU de fakto zařízla navždy.

Autor: Bronislav Bechník
Datum: 28.09.2013 16:38 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110148
reakce na ...
Obávám se, že pan Slezák myslel základní spotřebou to, co musí fungovat vždy, tj. v každém okamžiku, bez ohledu na skustečnost, zda sluníčko svítí, nebo vítr fouká.
V těch ostatních věcech lze spotřebu přizpůsobit obdobím dostatku energie z OZE. Dnes to možná není výhodné, ale do budoucna, kdo ví. V každém případě to však je možné.

Autor: Marcel Marcel
Datum: 26.09.2013 10:07 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 107596
reakce na ...
Dá se souhlasit s tím, že civilizace vyrostla na OZE. Na druhou stranu je jasné, že vývoj akceleroval právě díky tomu, že lidé začali používat i jiné zdroje. Návrat zpět již ovšem není bez obrovských sociálních otřesů možný. Stačí se podívat kam vedou různé nezodpovědné experimenty například s biomasou. Bez prokazatelného efektu se osázely obrovské plochy řepkou a v důsledku došlo ke zdražení potravin a nepokojům v rozvojovém světě. Stejně demagogicky lze argumentovat i tím, že naši předkové vyrostli na stromech a stačí chtít a můžeme se tam vrátit zpátky. Já osobně si vážím toho, že žiji ve společnosti, která nikomu v zásadě toto řešení nezapovídá. Co mě ale děsí je fakt, že se podobným názorům někdy i seriozně naslouchá a důsledky bývají fatální. Zatím můžeme sledovat (kromě výše uvedeného) i ztrátu evropské konkurenceschopnosti a sociální nepokoje na sebe nedají dlouho čekat.

Autor: Bronislav Bechník
Datum: 26.09.2013 10:19 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110148
reakce na ...
Podíl biopaliv (která se vyrábějí mimo jiné i z řepky) na růstu cen potravin je asi 15 %, zbytek připadá na ropu. Přesto EU reagovala omezením podpory pro biopaliva první generace a preferuje biopaliva z nepotravinářských komodit.
Podobné je to s vlivem ceny elektřiny na konkurenceschopnost EU. V Číně je prostě několikanásobně levnější pracovní síla a několikanásobně více nadaných lidí, než v celé EU dohromady. Tomu prostě nelze konkurovat.

Kdybyste kromě úvodního textu přečetl i diskusi, možná byste návrat na stromy vynechal.

Autor: Marcel Marcel
Datum: 26.09.2013 10:41 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 107596
reakce na ...
Čísla která uvádíte jsou evidentně pouze odhad. A i kdyby byla objektivní, tak Vás mohu ujistit, že i navýšení cen základních potravin o "pouhých" 15% je pro spoustu lidí problém. Poměrné zastoupení nadaných lidí v Číně bude podobné, jako všude na světě. Tam je to spíše o dostupnosti vzdělání, tedy možnosti nadání rozvíjet. Takže tam se konkurence nebojím. Diskuzi jsem celou nečetl. Reagoval jsem na Váš úvodní příspěvek a demokraticky projevil svůj názor. V nějakou větší diskuzi ani nedoufám, neboť Vaše názory jsou od mých natolik rozdílné, že to moc nevidím. ;-)

Autor: Bronislav Bechník
Datum: 26.09.2013 10:51 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110148
reakce na ...
Údaje pocházejí z recenzovaného zdroje.
Přestože růst je jen 15 %, je to jeden z důvodů, proč EU omezuje podporu biopaliv 1. generace a preferuje biopaliva z nepotravinářských komodit.
Kromě toho možná bude výhodnější pokrýt podíl OZE jinými zdroji, například fotovoltaikou, viz https://oze.tzb-info.cz/fotovoltaika/10291-fotovoltaika-jako-nahrada-biopaliv-v-doprave

Autor: Marcel Marcel
Datum: 26.09.2013 14:46 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 107596
reakce na ...
Jinými slovy EU přehodnotila svůj původní, vědecky podložený názor a už se žene za jiným. Tak metoda pokus/omyl není tak špatná a v demokratické společnosti je celkem osvědčená. Ovšem již staří Římané si v době krize volili diktátora, protože podobný způsob rozhodování si můžeme dovolit opravdu jen v klidných dobách. A mám pocit, že Evropa by, alespoň na chvíli, nějakou silnější ruku s jasnou koncepcí a zodpovědností momentálně potřebovala. BTW: Když už fotovoltaiku, tak tam, kde je efektivní. V našich zeměpisných šířkách to opravdu není to pravé.

Autor: Bronislav Bechník
Datum: 26.09.2013 14:56 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110148
reakce na ...
Schopnost revidovat své názory je známkou pokročilé inteligence.

Autor: Marcel Marcel
Datum: 26.09.2013 15:02 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 107596
reakce na ...
K tomu ovšem také patří schopnost se z vlastních chyb poučit. A ne to řešit tak, že z nich udělám chyby 1. generace a navážu na ně chybami 2. generace. A co mi na tom vadí nejvíce je způsob, jakým ty své chyby EU prosazuje. Asi jsem příliš liberální a těchto komunistických praktik jsem si užil až až.

Autor: Bronislav Bechník
Datum: 26.09.2013 15:07 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110148
reakce na ...
Podle toho, co píšete, tomu rozumíte lépe, než celá EU.

Autor: Jozef Homola
Datum: 26.09.2013 16:24 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Co je EU, to je 800 lobistů, kteří ohýbají fyzikální zákony. Mohu doložit těch nesprávných rozhodnutí celou řadu.

Autor: Pavel Kříž
Datum: 26.09.2013 19:30 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109519
reakce na ...
Pane Bechníku, rozhodnutí v EU se nedělají na základě rozumu, ale na základě lobbingu, případně mocenských potřeb. Nakonec to se děje i jinde viz globální oteplování a současní zpráva IPCC...

Autor: Bronislav Bechník
Datum: 26.09.2013 22:55 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110148
reakce na ...
Děkuji za vysvětlení.

Autor: Pavel Kříž
Datum: 27.09.2013 06:55 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109519
reakce na ...
Rádo se stalo. Pokud potřebujete ještě něco vysvětlit, klidně se ptejte...

Autor: Bronislav Bechník
Datum: 27.09.2013 07:38 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110148
reakce na ...
Jak efektivně využít skutečnost, že elektřina z fotovoltaiky je dnes v ČR několikanásobně levnější, než energie z ropy.
Jeden nápad jsem popsal: https://oze.tzb-info.cz/fotovoltaika/10291-fotovoltaika-jako-nahrada-biopaliv-v-doprave
Ale jistě vymyslíte řadu lepších možností.

Autor: Jozef Homola
Datum: 27.09.2013 10:19 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Tento váš odkaz je takový typický lobistický článek. Uvedu příklad této věty hned v úvodu:
"Jak efektivně využít skutečnost, že elektřina z fotovoltaiky je dnes v ČR několikanásobně levnější, než energie z ropy."
Když si koupím 1 kg nafty za dejme tomu 36 Kč (mohl bych levněji ale stát si bere nehoráznou daň z přepychu), tak z něj můžu získat 11,8 kWh tepelné energie. Když FVE prodá 11,8 kWh, tak za ně dostane kolik peněz? Neumím to přesně vyčíslit ale určitě to bude někdo vědět a určitě to bude více.

Autor: Bronislav Bechník
Datum: 27.09.2013 11:09 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110148
reakce na ...
Trošku jste to popletl. Evidentně záměrně, protože článek je o mechanické práci, nikoli o teple.
Koupit dnes naftu = koupit dnes FV panel. Nikoli tedy, jak píšete koupit elektřinu z FVE instalovaných v minulosti.

Autor: Jozef Homola
Datum: 27.09.2013 11:30 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Kdyby tam bylo uvedeno, že se jedná o elektrickou energii vyrobenou z ropy (a jakým způsobem) tak ano ale je tam energie z ropy a ta je jenom jedna. Pokud se udává účinnost výroby elektřiny z přečerpávající elektrárny, tak ta je jenom jedna. Žádný transport a ztráty se tam nepletou, protože ty jsou u všech elektrifikovaných soustav.

Autor: Bronislav Bechník
Datum: 27.09.2013 11:48 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110148
reakce na ...
Zřejmě jste ten článek (https://oze.tzb-info.cz/fotovoltaika/10291-fotovoltaika-jako-nahrada-biopaliv-v-doprave) nečetl, protože tam se píše o mechanické práci. Dokonce hned v úvodu.
V dalším byste měl pravdu, pokud bych psal o účinnosti akumulace, jenže já jsem psal o efektivnosti využití elektřiny (ze střešní FVE).

Autor: František Rezek
Datum: 27.09.2013 15:36 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 102553
reakce na ...
K tomu článku:

Položili jste si tyto otázky pokud chcete FV na vozidlech?Mohl by jste mi dát na ně odpovědi?

1)O kolik taková FV na vozidle zvedne cenu havarijního,případně zákonného pojištění?Nebude to více než případná úspora za rok?
2)Jaká je životnost vozidla a jaká FV panelů?To si je v půlce životnosti přemontujete na nové vozidlo?Myslím ty staré škaredé na nové auto.
3)Jak se zvedne hmotnost vozidla a jeho spotřeba za celou životnost vozidla?Kolik asi ty panely na tom kamionu váží?
4)Jak se sníži bezpečnost vozidla?Změníte těžiště a zhoršíte jízdní vlastnosti.
Kolik bude více kvůli tomu nehod za rok?
5)Jel jste někdy v pořádném hybridu po dálnici?Jaká byla spotřeba?

Autor: Bronislav Bechník
Datum: 27.09.2013 16:02 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110148
reakce na ...
Výborné otázky, jenže do jiné diskuse.

Autor: melkor unlimited
Datum: 01.10.2013 10:58 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100033
reakce na ...
A máte vůbec představu kolik ujede typický "Hybrid" na elektřinu?

Autor: Marcel Marcel
Datum: 27.09.2013 01:54 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 107596
reakce na ...
Už na začátku jsem psal, že tahle diskuze nebude nijak zajímavá, protože naše názory se diametrálně liší. Každopádně ekologická politika (nejen) EU se ukázala jako kontraproduktivní a prokazatelně zhoršila její konkurenceschopnost v rámci globalizované ekonomiky. Takže ano, dá se s Vámi souhlasit v tom, že tomu rozumím více než celá EU. Jediné co nechápu je, proč se lidé jako Vy nedokáží poučit.

Autor: Bronislav Bechník
Datum: 27.09.2013 07:36 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110148
reakce na ...
Jsou dvě možnosti: buď je změna klimatu problém, nebo ne.
A další dvě možnosti: buď něco uděláme, nebo ne.
Z toho plynou čtyři kombinace, z nichž nejhorší je možnost, že změna klimatu je problém, ale my s tím nic neuděláme.
EU ztrácí konkurenceschopnost z mnoha důvodů, z nichž ochrana klimatu má asi takový význam jako řepka na zvyšování cen obilí. EU je totiž například vysoce závislá na dovozu energetických surovin, které jsou čím dál dražší. O ceně pracovní síly asi nemusíme diskutovat.
Jen mi uniká souvislost s otázkou, zda se civilizace může rozvíjet při využívání zdrojů s proměnlivou (i když predikovatelnou) výrobou.

Autor: Pavel Kříž
Datum: 27.09.2013 19:03 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109519
reakce na ...
Možná je spíš potřeba změnit pohled na klima. Změna klimatu zde probíhá trvale a to i bez vlivu člověka. Kvantifikovat vliv člověka na změnu klimatu s nezdařilo, protože přesto, že produkce CO2 roste, růst globální teploty se zpomalil a snad již několik let stagnuje. V současné době vzniká zpráva IPCC..
Obávám se, že představa, že jsme schopni změnu klimatu zastavit nebo ovlivnit je dost arogantní. Jinak četl jsem studii, že stovky miliard eur investovaných v Německu do snížení emisí CO2 zpomalily oteplení téměř o 30 minut, což je jistě pozoruhodný výsledek.
Nabízí se otázka, jestli by nebylo vhodné k problému přistupovat s větší pokorou a spíš se na ty změny klimatu připravovat. Jenže s tím je také problém, protože nevíme, jestli se bude nakonec oteplovat nebo ochlazovat.
pěstování surovin ( a nejen řepky) pro energetické účely má vliv na světové ceny potravin bezesporu. Konkurenceschopnost ztrácí EU z mnoha důvodů, některé z nich jsou ceny energií, výdobytky odborů a ochrana zaměstnanců, různá nesmyslná nařízení...
Civilizace se samozřejmě vyvíjet může, otázka je jakým způsobem a také jak která civilizace.

Autor: Bronislav Bechník
Datum: 28.09.2013 09:17 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110148
reakce na ...
Problém té studie je, že ony miliardy nebyly určeny primárně na snížení emisí CO2. Je to podobné, jako s oním údajným zdražováním potravin. Ano, biopaliva se podílejí na růstu cen potravin, jenže jejich podíl je asi 15 %, většina připadá na ropu.
K ostatnímu: je celkem běžné, že si člověk ze záplavy informací vybírá ty, které se mu hodí k jeho "víře". Problém nastává, pokud je takových informací zanedbatelná menšina. I v takovém případě mohou tyto informace být správné, pravděpodobnost je však velmi nízká.

Autor: Pavel Kříž
Datum: 28.09.2013 10:57 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109519
reakce na ...
Problém je, že primárně nejde o CO2 ale právě o ty miliardy. A také o politickou moc. Je celkem nepředstavitelné, že by veřejnost byla ochotna tolerovat některá opatření, nařízení a projekty, nebýt alarmistických zpráv o konci světa... Další problém je, když se z vědecké práce stává víra, jak to u ICPP můžeme vidět. Prohlášení ve stylu, že se sice neotepluje, ale nebýt jevu EL NINO jistě by se oteplovalo, hovoří za vše.
Tech informací není menšina, ale jejich interpretace je rozporuplná a skutečnost, že tzv. "popírači oteplení" nepublikují, protože jejich články prostě nejsou vítány...

Zajímavé je, že přesto, že koncentrace CO2 roste, oteplování se prakticky zastavilo. Je tedy víc než jisté, že CO2 nemá takový vliv, jaký je mu přikládán. Navíc při koncentraci co2 v množství 400 ppm je celkem nepředstavitelné, že zvýšení na 440 ppm by mělo tak zásadní vliv na klima. Přitom je prokazatelné že v historii byla koncentrace CO2 i více než 700 ppm, ale to zde bujely pralesy...

Autor: Bronislav Bechník
Datum: 28.09.2013 16:46 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110148
reakce na ...
Oteplování neprobíhá kontinuálně, i v minulosti byla období, kdy teploty klesaly.
Dokonce je to tak, že mnohem dříve se objevila hypotéza o globálním ochlazování, jenže ta byla vyvrácena měřením.
Doporučuji: http://www.youtube.com/watch?v=B79OuWfYPrg
V době, kdy se na Zemi vyvíjeli předchůdci člověka, se koncentrace CO2 pohybovaly mezi 180 a 280 ppm, takže 400 ppm je už opravdu o hodně více.
Jinak netvrdím, že globální oteplování bylo prokázáno, nebylo však vyvráceno a stále platí, že tato hypotéza je silnější, než hypotéza, že se neotepluje, nebo dokonce, že se ochlazuje.
Hlavně ovšem tato diskuse vůbec nesouvisí s globálním oteplováním. O tom není v úvodním textu ani slovo.
Taky tato diskuse nesouvisí s dotacemi, o těch jsem taky nepsal.
Takže jste do svého příspěvku zahrnul hned několik témat, která sem nepatří.
Stejné je to s miliardam a CO2. Jednoduše jen malá část těch miliard, které ona studie zahrnula, byla skutečně určena na redukci emisí CO2.

Autor: Vláďa Křen
Datum: 28.09.2013 17:39 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 108314
reakce na ...
Fascinuje mne vaše schopnost si nepřipouštět otázky, které se vám nehodí. Fandíte FV a diskuse o nesmyslném nastavení dotací vás nechává klidným. Nepřipouštíte že současný trh je deformovaný právě dotacemi. Až budou dotace zrušeny úplně tak múžeme hovořit o tom jak je elektřina z OZE levná nebo drahá, stejné to je s povinností výkupu. Nepřipouštíte že je nutno k ceně EE připočítávat podporu OZE. K největšímu pýtvání energiemi způsobeného nutností obměny spotřebičů krátce po záruce jste se také nevyjádřil. Největší ránu zelené víře dalo včerejší prohlášení o změnách klimatu. NIKDO NEŘEKL ani slovo že to je pivnutí do moře když jakékoliv navrhované změny a upozornění nebude respektovat zbytek světa (podstatný).

Autor: Bronislav Bechník
Datum: 28.09.2013 20:38 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110148
reakce na ...
Až bude každý platit vše, co s jeho činností souvisí, můžeme začít diskutovat o tom, co jsou a co nejsou dotace.
Výrobci elektřiny z uhlí například neplatí externality, viz například https://oze.tzb-info.cz/teorie-obnovitelna-energie/9022-ekonomicke-hodnoceni-externich-nakladu-vyroby-elektricke-energie
A výrobci elektřiny z jádra zase neplatí pojištění.
Jenže toto téma nesouvisí s otázkou, zda může společnost fungovat se zdroji, jejichž výroba je proměnlivá podle počasí. Je to zcela jiná otázka, o níž jsme tady na TZB-info už diskutovali mnohokrát. Je proto zbytečné zatahovat toto téma ještě do téhle diskuse.
Fascinuje mě, že to odmítáte pochopit.

Autor: Laďa Jaskva
Datum: 25.09.2013 16:35 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100179
reakce na ...
Dobrý den. " Bořivoj Zeman - Cesta do pravěku č.2 " Nemám nic proti ekologům, nemám nic proti obnovitelné energii, nemám nic proti nikomu. Ale na druhé straně to samé chci i od novodobých spasitelů. Rozhodně si ráno a večer chci rozsvítit světlo, pustil TV a uvařit snídani a večeři. A také si chci kdykoliv pustit PC a přečíst si, co se zase nového dovím, čemu se mohu zasmát, nad čím zaplakat a pod. Čili, já se vracet do pravěku nechci a omezovat se v ničem také nechci. A také nechci šetřit jednu korunu, i kdyby mě to mělo stát ten poslední milión, který mám.....Čili tímto se řadím k té větší části ( skeptiků ), která nevěří na ty náboženské teze. Stačí se podívat do kterýchkoliv novin a co se píše ? FV - největší tunel v dějinách ČR. Jak se do lidského života začnou montovat montéři, kteří lidem budou předepisovat co a jak, tak to už ani nemusíme být vyspělá společnost a klidně se můžeme vrátit na ty stromy.
S pozdravem Laďa

Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 24.09.2013 15:35 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100268
reakce na ...
Když už jste se tak zhlédl v historii, tak průmyslová revoluce a to zvláště v Anglii včetně těžby uhlí začala podstaně dříve, než před 1. svět. válkou.
My lidé nepotřebujeme ani tak stálou výrobu energie, jako výrobu v tu dobu, kdy ji potřebujeme. Až na výjímky netopíme v létě, ale naopak v zimě a také nesvítíme ve dne, ale spíše v noci.
Těžko můžeme předpokládat, že lidé zcela podřídí svou spotřebu cyklu výroby obnovitelných energií. V hodně případech to ani nejde. Navíc ty cykly nejsou ani zdaleka pravidelné a zcela předvídatelné. Slunce sice vychází a zapadá pravidlně, ale velký vliv má i proměnlivá oblačnost.
Biomasa je obnovitelnou energií jen podmíněně. Za předpokladu, že nespotřebujeme více, než stačí vyrůst.
Podívejte se jak skončily Velikonoční ostrovy, ale třeba i některé oblasti středomoří a jiné. Tam se spojila spotřeba dřeva na otop i s jinou spotřebou (např stavba lodí). Takové Velikonoční ostrovy, to byla ukázková ekologická katastrofa (téměř úplné odlesnění) a i většina lidí kvůli ní na nich vyhynula.
Vodní a větrná energie se sice také využívala, ale proti spalování to bylo minimum.
Oni i v té minulosti sice lidé měli spotřebu energie proměnlivou,
ale zatopili si když jim bylo zima, uvařili, když měli hlad a rozsvítili (louč, olejovou lampičku, petrolejku) když byla tma.
A to se většinou nekrylo s maximy energie z OZE. Např. v poledne za denního světla nesvítili.
Vyjímka bylo pouze spalování a v tomto ohledu jim bylo jedno co spalují. Použili, co bylo dostupné. Tam, kde bylo na povrchu i uhlí a už v dávnověku.
Osobně sám používám odložené praní, pečení chleba v aut. pekárně a kdybych ohříval TUV elektřinou, tak taky tento ohřev v době NT v akumulačním zásobníku.
Ale to je tak asi všechno.
Nedovedu si představit, že když nepojedou soláry, nebo větrníky tak:
Moje firma, kde pracuji zastaví výrobu, přestane se topit, nepoteče voda, nepojede MHD, ale ani nebudou svítit semafory, nebudu večer doma svítit, dívat se na TV, atd, atd.
Navíc v případě pračky, pekárny a částečně i toho bojleru musí být jistota, že ta energie v určenou dobu bude skutečně k dispozici. Nebo myslíte, že bych se za pošmourných zimních dní tak přizpůsobil, že bych se nejméně několi dní nekoupal? (Protože FV by dávala minimum a větrníky taky a tak by nesepl ohřev TUV ?)
P.s. Zkuste zastavit takové "žrouty" energie jako jsou pece apod. (stačí i pekařské). Většinou můžete vyhodit vyhodit celou, nebo část produkce, někdy i celou pec.
Sám jsem pracoval v provozu, kde jeden cyklus výroby trval cca 10 hodin a z toho se asi 7 hodin nesměl stroj zastavit ani na 5 minut.
PPS Nevysvětlil jste kardinální otázku: Jak si poradíte s převahou (nebo jen s) OZ v situaci několikadenního zamračeného zimního počasí s podnulovými venkovními teplotami na území většiny Evropy. Jediný zdroj s "akumulací" je spalování biomasy, kterou můžete mít v zásobě, ale její zdroje jsou omezené. Nehledě na ostatní škodlivé zplodiny spalování, kromě CO2.

Autor: Bronislav Bechník
Datum: 24.09.2013 17:18 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110148
reakce na ...
Stačí chtít a hledat možnosti, ne jen důvody, proč to nejde. Vaše pláče mě proto nezajímají.
Překvapuje mě, že jsou lidé, kteří argumentují otázkou udržitelného využívání biomasy, ale uniká jim skutečnost, že využívání fosilních zdrojů udržitelné není (netvrdím, že to je Váš případ).
Je chybou spoléhat na jeden zdroj, ve Vašem případě elektřinu. Pak samozřejmě musíte řešit otázku, kde ji vzít, když zrovnva nesvítí a nefouká. Naopak, kdo má ohřev biomasou, je pro něj relativně jednodušší (a vcelku levné) přidat ohřev elektřinou. Zvlášť, když jsou chvíle, kdy je ta elektřina zdarma.
Jinak: ještě dlouho po začátku průmyslové revoluce dominovaly OZE.

Víte, co je na MHD absurdní?
Kdysi dávno lidé pracovali doma.
V souvislosti s průmyslovou revolucí vznikly fabriky které zrovna čisté nebyly.
Nejdříve to nikomu nevadilo, zaměstnanci bydleli v okolí a chodili do práce pěšky.
Později byl problém "vyřešen" tím, že byly obytné zóny odděleny od výrobních.
Vznikla potřeba dopravy.
Nejdříve poháněné OZE (koně), později fosilními palivy.
...
Zkuste si představit, jak by vývoj probíhal, kdyby fosilní paliva nebyla.
Velmi pravděpodobně by lidé stále pracovali doma.

K dalším tématům:
pračka - 5 až 10 % motor, zbytek teplo, které může být z biomasy
TV - podle velikosti 1 až 300 W, stačí si vybrat :-)
osvětlení - mohlo by stačit 100 W na domácnost (LED, zářivky)
vypište si takto všechny své spotřebiče, sečtěte, k čemu je nutná elektřina a co může být zajištěno jiným zdrojem...
kolik Vám vyjde?

Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 25.09.2013 08:57 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100268
reakce na ...
Já nespoléhám na jeden zdroj. Mám v domě zaveden (kromě elektřiny samozřejmě) také plyn. Topení plynem, vaření plyn+elektřina, ohřev TUV plynem (ale možnost el. v kombinovaném bojleru). Navíc mám v hlavní obytné místnosti ponechaná kamna.
Nicméně to neřeší případ vypnutí elektřiny (to nepojede ani plynový kotel).
Co se týká automatické pračky, tak ty s přívodem teplé vody se už skoro nevyrábějí. Nehledě na to že při odloženém startu v NT oproti ohřevu vody plynem není až tak velký rozdíl. Spousta lidí ani nemá možnost ohřevu vody spalováním biomasy. Také je otázka, jestli by té biomasy bylo reálně dost, kolik by při velkém zájmu stála a také tam bývá problém vlhkosti (sučení paliva) a s tím spojené účinnosti spalování.
Také uvažte, že při stoupajícím podílu OZE na výrobu elektřiny by se u pračky minimálně zčásti mezi sebou "přetahovaly" různé OZE (např. FV s biomasou).
Zdaleka ne všichni lidé mohou pracovat z domova a také zdaleka nejde jen o cestu do zaměstnání. Vrátit se o pár století zpět nejde. Jako že by si každý všechno vyrobil a vypěstoval na místě a v podstatě se "nehnul" ze své rodné vesnice. Ale i tak už hodně stovek let se obilí vozilo na semletí do mlýna (nebyl zdaleka v každé vesnici) a obchod čile kvetl (i když se převáželo podstatně méně).
Osobně používám úsporné el. spotřebiče. Např na osvětlení hlavních obytných místostí většinou celkově 40W.
To ale zase neřeší případ, kdy by elektřinu bylo nutno zcela vypnout kvůli velkému podílu OZE typu FV a větrníků, které by zrovna nevyráběly. A bez dostatečného podílu zdrojů el. se stálým výkonem a levnou výrobou bez emisí CO2 typu JE a aspoň nějakým podílem akumulace (PVE), nebo špičkové plynové (neobnovitelný zdroj).
Velký podíl biomasy se už nyní k výrobě el. používá při spalování společně s uhlím.
Pozn. V JE se začínají stavět množivé reaktory, které se dají považovat za obnovitelný zdroj. Uhelné elektrárny bych co nejvíce utlumil (zásoby uhlí se nám stejně tenčí).

Autor: Bronislav Bechník
Datum: 25.09.2013 09:19 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110148
reakce na ...
Jenže těch mlýnů tenkrát byly tisíce, dnes jednotky. Tomu odpovídaly i dopravní vzdálenosti.
Na druhou stranu si tenkrát mnoho lidí nemohlo dovolit ani dopravu, natož semletí, takže mleli doma ručně.
Naproti tomu dnes si může koupit elektrický mlýnek skoro každý, přičemž jej lze zcela jistě provozovat v době, kdy je elektřina z FV k dispozici. Při současných cenách obilí a mouky se i špičkové a drahé mlýnky zaplatí po semletí cca 1000 kg obilí.

Autor: Vladimír Křen
Datum: 25.09.2013 09:28 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100035
reakce na ...
A co budete dělat vy až se vypne internet (zbytečný žrout energie a před 200 lety taky nebyl), až se zruší noviny (papír se bude vyrábět ručně pouze pro peníze), televize je taky zbytečný žrout energie. Jenom si nedokážu domyslet kdo zodpoví nemocným v nemocnici že se vracíme o 200 let zpět a oni mají jít domů protože na léčení nebudou nástroje, léky, infrastruktura nemocnic. To je jenom část. Dokázal by jste uvedenou vizi prezentovat v televizních novinách?

Autor: Bronislav Bechník
Datum: 25.09.2013 09:42 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110148
reakce na ...
Vy se chcete vracet zpět?
Já tedy rozhodně ne.
Třeba taková elektronická čtečka spotřebuje řádově méně energie, než tištěné noviny a knihy.

Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 25.09.2013 09:51 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100268
reakce na ...
Zrovna noviny se vyrábějí z recyklovaného papíru.
Nicméně zavedení elektroniky má někdy nečekané důsledky:
PC a elektronická komunikace se zaváděly také s vidinou ušetřeného papíru. Bohužel je prokázáno, že opak je pravdou.

Autor: Bronislav Bechník
Datum: 25.09.2013 10:00 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110148
reakce na ...
To je klasický Jevonsův paradox.
Elektronika velmi efektivně nahrazuje papír.
Vezměte si, jak je dnes jednoduché vytáhnout 10 let starý článek na TZB-info.
Třeba:
https://www.tzb-info.cz/1482-akumulace-tepelne-energie-fyzikalni-principy
20 sekund. :-)
Kdybych chtěl najít některý ze svých starších článků v Alternativní energii, musel bych si nejdříve vzpomenout, ve kterém čísle vyšel. V opačném případě je to práce na půl dne.
To je taky důvod, proč množství služeb vzrostlo o několik řádů.
Navíc, kdybychom chtěli stejný objem práce udělat na papíře, už bychom vůbec neměli lesy.

Autor: Jozef Homola
Datum: 25.09.2013 11:11 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Zkuste najít někde, kolik energie spotřebují podzemní bunkry severů co "drží" internet za 24 h, to se budete divit. Kolik paliva spotřebují letadla za 24 hodin. My budeme máme šetřit a manželka jednoho šejka létá velkým a prázdným letadlem do NY na nákupy a to každý týden (dcerka se vzdálenějšího příbuzenství dělá na palubě stevardku).

Autor: Bronislav Bechník
Datum: 25.09.2013 12:27 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110148
reakce na ...
Myslím, že pokud chcete něco použít jako argument, měl byste si dohledat informace sám.

No a když budete místo ropy používat fotovoltaiku, bude do NY létet manželka nějakého Číňana. Bude to blíž a sníží se emise.
Ale pokud snížíte svou spotřebu, nebude mít na zbytečné létání za zbytečnými nákupy nikdo.

Autor: Jozef Homola
Datum: 25.09.2013 15:08 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Samozřejmě že informace mám dohledané ale chtěl jsem to slyšet od vás. Internetový server pro Evropu má spotřebu elektrické energie jako Portugalsko. A co se týká spotřeby papíru, tak nikdy za doby psacích strojů se jej tolik nespotřebovalo jak za dob počítačových tiskáren. Ta spotřeba šla nahoru řádově. Reklamy jak vzpomenul p. Křen zatím vynechávám.

Autor: Petr Babiš
Datum: 25.09.2013 15:37 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100004
reakce na ...
Prosím Vás pane Homolo, co je to internetový server? Podle Wikipedie je Internet "celosvětový systém navzájem propojených počítačových sítí", ale nikdy jsem neslyšel, že by Internet něco "drželo". Jednotlivé servery se mohou vypnout/zapnout, připojit/odpojit k Internetu, ale že by existoval nějaký centrální server?

Autor: Jozef Homola
Datum: 25.09.2013 15:57 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
V tomto oboru nejsem vůbec "kován" a jenom jsem někde četl, co nás stojí energie uchovávat v nějakých centrech data. Jsou to terawatthodiny. Prý jsou to nějaké podzemní klimatizované sály (jinak by se tam všechno upeklo). Budu nesmírně rád pokud někdo znalý k tomu něco řekne. Ale zřejmě se to týká této problematiky, ukázka:
http://www.systemonline.cz/sprava-it/zajisteni-energeticky-efektivniho-provozu-datovych-center.htm
http://www.efficient-datacenter.eu/fileadmin/docs/dam/brochures/brochure_cz.pdf
http://www.odbornecasopisy.cz/abb-brno-dodavatelem-pro-obri-datove-centrum-spolecnosti-facebook-u-severniho-polarniho-kruhu-46361.html

Autor: Jozef Homola
Datum: 25.09.2013 16:50 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Už jsem našel něco o čem jsem se chtěl zmínit nebo co jsem měl na mysli.
http://www.tyinternety.cz/2011/04/25/clanek/jak-velky-je-vliv-internetu-na-zivotni-prostredi/

Autor: Bronislav Bechník
Datum: 25.09.2013 17:10 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110148
reakce na ...
Děkuji za zajímavý odkaz, který podle mého názoru podporuje mé teze.
Je tam mimo jiné uvedeno, že 40 % zaměstnanců v USA by technicky mohlo pracovat z domu, přičemž je prokázáno, že mají vyšší produktivitu práce. Ušetřilo by se tím obrovské množství energie.
Taky je tam potvrzeno to, co jsem uvedl v příspěvku, kde zmiňuji Jevonsův paradox: zatímco globální spotřeba energie Internetem vzrostla o 200 %, objem přenášených dat vzrostl o 32 000 000 %.
Internet jako celek spotřebuje 1 až 2 % energie, jenže doprava asi 40 %. Takže pokud bychom omezili dopravu o 5 %, ušetřili bychom více energie, než zrušením Intermetu. Pokud by 40 % lidí přestalo jezdit do práce, možná bychom těch 5 % z dopravy ušetřili.

Autor: Jozef Homola
Datum: 25.09.2013 17:33 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Internet a datová centra spotřebují 1,5 až 2% světové výroby elektrické energie, to je pravda a které se momentálně vyrábí 13 118 TWh a do roku 2035 má stoupnout výroba nebo tedy by měla (spotřeba) na 81 000 TWh. Jenže k těm datovým centrům není jaksi zahrnuta spotřeba asi 1 miliardy provozovaných počítačů světa.
S tou dopravou je to asi trochu jinak.
Těch 40% je veškerá doprava všemi druhy prostředků a všech druhů tovaru. Jen tak pro představu. Největší lodě spotřebovávají 12 tun nafty za hodinu, to by postačilo na hodně osobních aut jezdících do práce.

Autor: Bronislav Bechník
Datum: 25.09.2013 18:13 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110148
reakce na ...
Ten přírůstek je vesměs očekáván v zemích, kde již dnes je fotovoltaika nejvýhodnějším zdrojem. V zemích OECD, kam patří i ČR, je očekáván pokles spotřeby energie, přičemž u elektřiny je vývoj nejasný.

Autor: Laďa Jaskva
Datum: 25.09.2013 18:38 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100179
reakce na ...
co to znamená, že FV je podle Vás nejvýhodnější zdroj ?

Autor: pan Tumus
Datum: 25.09.2013 20:45 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 112583
reakce na ...
Není nejvýhodnější, ale v zemích blíže k rovníku je levnější vyrábět elektřinu fotovoltaikou než pálit uhlí, naftu, plyn nebo štěpit jádro.

Autor: Laďa Jaskva
Datum: 25.09.2013 23:05 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100179
reakce na ...
já jsem se ptal autora tohoto vlákna. jinak rovník mě neleží ani v patě. navíc ho autor ani nezmiňoval.

Autor: Petr Zíka
Datum: 02.10.2013 22:48 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100057
reakce na ...
To B.B.: K Vaší myšlence "Je tam mimo jiné uvedeno, že 40 % zaměstnanců v USA by technicky mohlo pracovat z domu, přičemž je prokázáno, že mají vyšší produktivitu práce. Ušetřilo by se tím obrovské množství energie.": Ta první věta patří do učebnice psychologie, do oddílu "O manipulaci" nebo tam někam. Rozhodně by zasluhovala rozbor. S tou druhou větou souhlasím, háček je v těch dvou slůvkách "by se". Ale jinak Vám pane Bechníku fandím (což neznamená, že s Vámi vždy souhlasím).

Autor: Bronislav Bechník
Datum: 03.10.2013 07:19 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110148
reakce na ...
Proč manipulace? Je tam snad napsáno něco výrazně jiného?

Autor: Jozef Homola
Datum: 28.09.2013 21:21 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Odkaz pro pana Babiše ( 25.09.2013 15:37)
http://www.cnews.cz/datacentra-12-kde-je-ulozeny-internet
http://www.cnews.cz/datacentra-12-kde-je-ulozeny-internet/strana/0/1

Autor: Petr Babiš
Datum: 01.10.2013 09:17 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100004
reakce na ...
ano existují obří datacentra s neúměrnou spotřebou energie, ale Internet nic nedrží, neexistuje žádný "Internetový server pro Evropu", cituji článek:

"Velká datacentra musí zajistit nepřetržitý provoz 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Největší problém představují dostatek nepřerušitelného zdroje elektrické energie, nepřerušitelná konektivita k internetu a neustálé efektivní spolehlivé chlazení."

tedy pokud má takové datacentrum výpadek, je to problém pro tu konkrétní společnost a její službu, ovšem pro Internet to žádný problém není, pokud jedna služba vypadne, existuje tisíce takových dalších služeb, které ji nahradí

A ještě jedna citace:

"Každou minutu přibude na YouTube 35 hodin nových videí. Každý den je odesláno více než 300 miliard e-mailů. Každý měsíc uloží na Facebook uživatelé 3 miliardy nových fotek."

Tedy je zde naznačeno, které internetové služby potřebují největší datacentra a jsou největšími žrouty elektřiny. Ale pro někoho, kdo nepoužívá Facebook ani YouTube, by případný výpadek těchto služeb rozhodně neznamenal, že "Internet spadl" nebo "Internet nefunguje".

Autor: Laďa Jaskva
Datum: 01.10.2013 10:09 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100179
reakce na ...
ona ta datacentra nějak oddělit od internetu nejde, i když je pravda, že když jedno vypadne, tak to nevadí. tedy pouze v případě, že tam zrovna nechci pátrat.

Autor: Jozef Homola
Datum: 01.10.2013 11:06 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Bylo by vhodné kdyby nějaký odborník nám vysvětlil například kde jsou uložené mé e-maily. V mém počítači těžko, když jsem se díval na ně ze Sardínie a můj počítač byl vypnut. Nebo kam se "dotáže" internet, když vyhledám článek s koncovkou Austrálie nebo US. Osobně si myslím, že internet bez datových center je nefunkční. Podle posledních zpráv spotřebují za rok 2x více energie než vyrobí Francie. Teď je v "módě" dělat je na severu aby méně bylo potřeba energie na chlazení.

Autor: Jakub Šafanda
Datum: 01.10.2013 11:52 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100165
reakce na ...
E-maily jsou obhospodařovány daným poskytovatelem mailové služby (třeba u Google nebo Seznam). Daný poskytovatel služby má buď vlastní datacentrum nebo má vlastní servery v části pronajatého datacentra a nebo to má pronajaté komplet (včetně serverů). Navíc je zde určitě zálohování na jiném místě.
Internet by byl nefunkční nejen bez WEBových serverů (to by šlo ještě nějak přežít) ale hlavně bez veškeré síťové infrastruktury a dalších věcí (třeba DNS serverů).

Autor: Jozef Homola
Datum: 01.10.2013 17:26 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
"Potěšující je zpráva", kterou jsem si přečetl:
Prognóza na spotřebu datových center na r. 2020 byla formulována v gigantické výši 1 964 TWh (224 bloků Temelína).

Autor: Bronislav Bechník
Datum: 01.10.2013 17:47 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110148
reakce na ...
Ještě lepší zpráva je, že Google chce být "carbon neutral":
http://www.google.com/green/
http://www.theguardian.com/sustainable-business/google-renewable-green-energy

Autor: Jozef Homola
Datum: 01.10.2013 18:15 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Jak ta dáma "Felicity Carus", tak ten optimista "Gary Cook, Greenpeace's senior IT analyst" jsou placeni za lobbismus stejně jako Vy.

Autor: Bronislav Bechník
Datum: 01.10.2013 18:46 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110148
reakce na ...
Já jsem placen za lobbismus? A kýmpak? Snad ne TZB-info?
To byste mě rozesmál.
Ale možná by bylo dobré, abyste nejdříve definoval, co myslíte pojmem lobbismus, aby nedošlo k podobnému nedorozumění, jako v případě Internetu a datových center.

Ještě by mě zajímalo, jaké postavení přisuzujete firmě Google.
Jsou to snad taky lobbisté za OZE?
Protože právě o Googlu jsou oba uvedené odkazy.

Autor: Jozef Homola
Datum: 01.10.2013 21:59 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
O firmu GOOGLE se nehodlám starat ani se o ni bavit. Pokud slibuje nějaký úmysl, tak sleduje nějakou svoji politiku.
http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/bronislav-bechnik-nejsetrnejsi-zdroj-energie-neexistuje
Vy také prostřednictvím TZB propagujete svoji politiku a ta nebude nikdy objektivní.
Docela mne pobavilo v článku to porovnávání aut a asi ani nevíte, že 15 nejvýkonnějších lodí vypustí za rok tolik emisí jako 760 mil aut, tedy všech.
http://auto.idnes.cz/patnact-nejvetsich-lodi-znecisti-zivotni-prostredi-vice-nez-vsechna-auta-sveta-gdn-/automoto.aspx?c=A090426_191128_automoto_vok

Autor: Bronislav Bechník
Datum: 01.10.2013 23:27 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110148
reakce na ...
Jistěže Google sleduje nějakou svoji politiku.
Stejně jako ji sleduje TESCO, když se rozhodlo snížit spotřebu energie o 50 %.
Troufnu si hádat, že v obou případech je cíl podobný - zisk. Jednoduše finanční zisk. Ty firmy prostě chtějí vydělávat.

Autor: Petr Babiš
Datum: 01.10.2013 11:59 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100004
reakce na ...
ano to jsou správné otázky.
Vaše e-maily máte například uložené na serveru některé freemailové služby. Ovšem pokud bude mít tato služba výpadek, tak se k mailům nedostanete, pokud je současně nemáte uložené v počítači. Ale pokud by se Vám někdy něco takového stalo, že se potřebujete nutně dostat k mailům, ale služba má výpadek, tak se pravděpodobně zařídíte tak, že si všechny e-maily budete ukládat současně na počítači, nebo že si všechny e-maily necháte automaticky přeposílat na Vaši záložní adresu na jiné freemailové službě apod.
A pokud v době výpadku nutně potřebujete poslat mail, můžete jej poslat přes server svého poskytovatele připojení k Internetu, případně přes jakoukoli jinou freemailovou službu.

Ale opět, pokud někdo využívá Internet pouze pro procházení webu a neposílá maily, nemůžeme potom tedy říci, že by servery mailových služeb byly "internetové servery".
Dále například servery poskytovatele připojení k Internetu slouží například současně k poskytování telekomunikačních služeb. Pak také nehovoříme o "serverech pro mobilní telefony", ačkoli se bez nich jistě poskytovatelé telekomunikačních služeb neobejdou.


K vyhledávání v zámoří. Pokud hledáte cokoli na Internetu, pravděpodobně použijete Google. Tedy datacentra Googlu by se dala nazvat internetovými datacentry. Ovšem pokud nepůjde Google, můžete stejně tak použít Seznam, Jyxo, Yahoo, Ask.com, Bing atd.atd. Tedy Internet se bez Googlu obejde.
Dále tedy například najdete článek, který Vás zajímá, a tento článek je například umístěn na serveru nějaké univerzity v USA. Tento server je umístěn v datovém centru této univerzity a toto datové centrum univerzita potřebuje k provozu svého informačního systému. Internet je pouze nadstandard - poskytne informace publikované na univerzitě celému světu. Je to geniální - můžete si tento článek přečíst doma na svém počítači a nemusíte cestovat do USA a navštívit univerzitní knihovnu s počítačem napojeným na informační systém univerzity. Opět nám zde tedy nefiguruje žádný internetový server, ale pouze propojení Vašeho počítače s počítačem v USA.

Autor: Laďa Jaskva
Datum: 01.10.2013 15:04 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100179
reakce na ...
takže z energetického hlediska je to úplně fuk, jestli internet má své databanky, nebo ty cizí databanky tam jsou pouze napojeny. rozhodující je, že nějaké jsou a žerou elektriku

Autor: Bronislav Bechník
Datum: 01.10.2013 15:09 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110148
reakce na ...
Internet databanky nemá. Databanky jsou připojeny k Internetu. Internet bez databank je stále Internetem.

Autor: Laďa Jaskva
Datum: 01.10.2013 15:12 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100179
reakce na ...
to je fuk kdo je má, neboť z hlediska energetického žerou elektriku. a to pořád. i když nasvítí, že

Autor: Bronislav Bechník
Datum: 01.10.2013 15:17 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110148
reakce na ...
A z toho plyne co?

Autor: Laďa Jaskva
Datum: 01.10.2013 15:52 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100179
reakce na ...
z toho plyne, že Vám asi nejde o to, jak snížit spotřebu, ale prostě tu spotřebu převekslovat jinam

Autor: Bronislav Bechník
Datum: 01.10.2013 16:45 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110148
reakce na ...
To je opravdu zajímavé zjištění.
Na základě čeho jste k němu dospěl?

Autor: melkor unlimited
Datum: 02.10.2013 07:10 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100033
reakce na ...
Ono nějaké ty servery potřebuje samotný internet k pohodlnějšímu využívání uživateli. Jedná se o servery překládající lidsky (na tak úplně) čitelná jména serverů na číselnou adresu ve formátu IP v.4 (nebo IP v.6).

Seznam serverů nejvyšší úrovně (jejich druh a provozovatele) je možno najít na https://www.iana.org/domains/root/db

Stručne řečeno jsou TLD (top-level domain name server) pro domény
- generické (com, org, gov, edu, ....)
- národní (us, uk, cz, sk, tv, .... )
- internacionalizované - používající jiné písmo, než latinku

Krom TLD jsou potřeba routery (smerovače), které směrují uživatelské (i serverové) požadavky na komunikaci. V případě rozbití části infrastruktury (nebo přetížení) mohou najít i jinou cestu mezi uzly.

Autor: Bronislav Bechník
Datum: 02.10.2013 07:36 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110148
reakce na ...
Myslím, že to pan Babiš ví. Jeho poznámky komentovaly pouze tvrzení jiného diskutujícího, který si popletl pojmy internetový server a datacentrum.
Otázku fungování Internetu je možno ukončit.
Děkuji.

Autor: Vladimír Křen
Datum: 25.09.2013 12:00 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100035
reakce na ...
To je zajímavý, že píšete stále na více místech o stavu před mnoha lety a následně se nechcete vracet. Jak tomu rozumět. Noviny jsou sice z recyklovaného papíru, ale nejdřív je třeba nějaký papír vyrobit aby ho bylo možno reciklovat. Zajímavé kolik se stále tiskne reklam, letáků atd, tam asi čtečka nic nepomůže. Opět jsem byl v Německu asi 150 km od Berlína. Nepřeberné množství vrtulí. Prostě v rovinách to fouká, i když za měsíc taky stály. Nikde žádné lesy a pro celulozku, kde jsem pracoval se vozí dřevo z celé Evropy. Tak že jak pokračovat u nás? Omezit spotřebu OK, výrobu EE omezit pouze na mezbytně nutnou (to asi zapláče státní kasa), jak přesvědčit společnost aby to akceptovala. Dokáže někdo přikázat výrobcům zboží aby se prodloužila životnost jejich výrobků? Celá ekonomika je založená na růstu - kam až.

Autor: Bronislav Bechník
Datum: 25.09.2013 12:40 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110148
reakce na ...
Proč se vracet, když dnes umíme stejné služby pořídit s řádově nižšími náklady?
Přitom naše faktické nároky se zvedly jen nepatrně.
Divíte se, že v Německu nejsou v rovinách lesy? Ale to u nás taky.
Jak pokračovat? To bych taky rád věděl. Proto tady diskutuju. Jenže zatím tady moc inspirace není.

Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 25.09.2013 09:42 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100268
reakce na ...
Obilí se doma nemlelo už mnoho set let zpátky.
Zrovna mlýnky na obilí byste moc s dobou spotřeby nepohnul.
Také účinnost při mletí na malém mlýnku oproti velkému mýnu (kWh/kg semletého obilí) určitě nic moc. Takže i při započítání dopravy (mouka se naloží společně s ostatními potravinami) nejspíš "nula od nuly pojde".
Teoreticky by šlo i "velký" mlýn provozovat pouze v době nadbytku solární el. energie. Ale myslíte, že by to "prošlo" ? Co takhle amortizace investice? Také byste musel postavit několikanásobně více mlýnů (pracovaly by asi tak jen 2-3 hodiny denně a ne každý den. Od prosince do února prakticky vůbec. Zaměstnaci by byli kolem poledne v "pohotovosti" ale do zaměstnání by je svolávali až na základě výroby FV elektřiny. Také by se mohlo stát, že by je odvolali z poloviny cesty do zaměstnání, nebo třeba po půl hodině práce, protože nad nějakou blízkou FV elektrárnou se znenadání přihnala oblačnost.

Autor: Bronislav Bechník
Datum: 25.09.2013 09:47 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110148
reakce na ...
Správně jste uvedl zásadní rozdíl mezi velkým mlýnem a malým mlýnkem - návratnost investice.
Eletkřina z fotovoltaiky totiž dnes může být už od 1 Kč/kWh v průměru, takže když budu počítat tu elektřinu, kterou nutně potřebuji za 5 Kč/kWh, mohu si účtovat přebytky zdarma.
Účinnost je vedlejší, pokud se jedná o využití přebytků. Kromě toho je tak jako tak hlavní nákladovou položkou investice a u velkého mlýna navíc pracovní síla.

Zásadní problém jsou dnes náklady na distribuci. U elektřiny se jedná cca o 50 %. Rovněž náklady na dopravu rostou...

Jinak obilí se mnohde mlelo doma ještě v minulém století a v předminulém to bylo celkem běžné. Ještě máme za stodolou žentour - taky jedno ze zařízení, které využívalo energii v době, kdy jí byl nadbytek (= když nebylo třeba orat nebo vozit, zapřáhla se tažná zvířata do žentouru).

Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 25.09.2013 15:09 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100268
reakce na ...
Zase odvádíte pozornost někam jinam.
Je to o návratnosti investice do zařízení na mletí, ne na energii. Kromě toho mlýn by ji tak jako tak musel nakupovat ze sítě. Jinak by nemohl efektivně pracovat.
Odpovězte na tyto otázky:
1) Jak bude mlýn na obilí poháněn FV při nízkém (žádném) svitu.
2) je stejná spotřeba energie na pomletí 1 kg obilí na velkém mlýnu a na malém domícím mlýnku?
3) Jsou stejné dopady na životní prostředí při výrobě milionů malých mlýnků anebo několika velkých v celém státě?
4) Jaká by asi byla návratnost investice do budovy a zařízení mlýna, který by pracoval nepravidelně jen několik hodin denně?
Proč asi myslíte, že vznikly ve středověku centalizované mlýny oproti mletí v každé domácnosti? Protože to bylo výhodnější a to i energeticky a to i s dopravou obilí do mlýna a mouky zpět do určité vzdálenosti.
p.s. kdyby mlýn mohl pracovat průměrně jen např 3 hod denně při nadbytku solární energie, musel byste jich postavit 5* více, než mlýnů pracujících 16 hod. denně, aby pomlely stejné množství obilí.
pps A s investiční, ale i provozní náročností je to právě naopak. Malé mlýny - vysoké náklady na 1kg mouky, velké mlýny - nízké.
I malý mlýn musí obsluhovat minimálně jeden člověk. Na velký s třeba 100 násobným výkonem dnes stačí také jeden, nebo max. několik lidí.

Autor: Jozef Homola
Datum: 25.09.2013 15:36 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Mohu dát k dispozici několik faktů, když jsme u tak specifické otázky jako je mletí obilí. Mí oba dědové a 2 strýci byli mlynáři. V té době bylo na Západním Slovensku 1500 mlýnů na vodu a později některé na elektřinu. Jenom v naší vesnici byly 3. Dnes tuto roli zastanou 3 mlýny pro celý kraj. Je to v Piešťanoch (tzv. Růžový mlýn), Sereď a Šurany. Odkaz jak takový mlýn vypadá.
http://www.mlynsurany.sk/

Autor: Bronislav Bechník
Datum: 25.09.2013 17:24 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110148
reakce na ...
odpovědi:
ad 1) malý mlýnek bude provozován jen v době nadbytku elektřiny z FV, velký mlýn je pak zbytečný
ad 2) u malého mlýnku je spotřeba větší, ale pokud jej provozuji v době nadbytku elektřiny, je to jedno
ad 3) malé mlýnky jsou na výrobu náročnější, odpadne však doprava a budovy, možná i obaly, výsledek nalze tipnout, obecně však platí, že spotřeba energie na výrobu zařízení je zlomkem provozní spotřeby, takže tipuji, že malé mlýnky vyjdou lépe
ad 4) určitě velmi špatná, naopak malé mlýnky se vyplatí už po pomletí cca 1000 kg obilí, což zabere tak 100 hodin

Malý mlýnek do domácnosti samozřejmě musí někdo obsluhovat, jenže tentýž člověk musí zajít pro mouku do obchodu, což taky zabere čas a v bilanci velkého mlýna to zahrnuto není.

Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 26.09.2013 00:06 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100268
reakce na ...
ad1) Velké mlýny: nižší měrná spotřeba energie, méně lidí na obsluhu, méně materiálu strojního vybavení oproti mnoha malým domácím mlýnkům. Pokud nebude doprava na velké vzdálenosti (u nás je lokální mlýn), tak to bude energeticky výhodnější i s dopravou. Koneckonců, když nebudete vozit mouku, tak budete vozit obilí.
ad2) ani v době nadbytku energie není jedno, jestli ji spotřebováváme neefektivně v zařízení s nízkou účinností.
ad3) Jaká doprava odpadne? To obilí pro mletí se k Vám domů dopraví samo ? Nebo si ho vypěstujete na zahrádce?
Provozní spotřeba i materiál stroje bude u mnoha malých mlýnků řádově vyšší, než u velkého mlýna.
ad4) když ty malé mlýnky pojedou jen v době nadbytku, bude jejich využití stejně špatné, jako využití velkého mlýna, který by pracoval ve stejné době. Dokonce ještě horší, protože doma pravděpodobně nebudete potřebovat mlít v každém z hlediska nadbytku energie vhodném okiamžiku.
Měl jsem možnost vidět el. motor, co pohání nedaleký mlýn, když ho vezli na převinutí. Má asi 30 kW (bohužel přesně si už nepamatuji). Moc velký není, vezla ho Avie. Samotný mlýn také není moc velký (není tam mnoho tun strojního vybavení). Kdyby se sečetl příkon (cca 1 kW) a hmotnost mnoha tisíc malých domácích mlýnků, bylo by to mnohem více energie i materiálu.
Ty mlýnky na obilí jsou pěkně drahé a ještě mají velkou spotřebu energie. Jak jste počítal tu návratnost, když rozdíl ceny mouky a obilí je jen cca 5 kč/kg? Dost pochybuju, že takový mlýnek vydrží pomlet 1 tunu obilí a pracovat více než 100 hodin bez poruchy, nebo výměny mlecího mechanizmu.
Jak byste si představoval napájení? Ze sítě?
Nebo byste si pořídil k tomu mlýnku několik kWp výkonu FV panelů, aby Vánm daly těch potřebných 1 kW pro mlýnek i když zrovna nebude ideální den pro FV? To by byl pěkně drahý provoz.
P.s. letos je oceněn 1 kWh elektřiny z FV v první polovině roku na 3,4 kč a v druhém pololetí 2,99 kč. A to je setsakra rozdíl od 1 kč/kWh, co píšete v článku. Koneckonců i Vy v minulém článku uvádíte rozpětí 1-3 kč/kWh. Takže i podle Vašich údajů by bylo solidní psát o (průměru) 2 kč/kWh a ne o (minimu) 1 kč/kWh.

Autor: Bronislav Bechník
Datum: 26.09.2013 07:21 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110148
reakce na ...
ad 1) jaká obsluha u domácího mlýnku?
ad 2) diskutujeme o využití elektřiny, která by jinak byla k ničemu (ostrovní systém), nebo by zvyšovala nároky na regulaci sítě. Z energetického hlediska by to mohlo být diskutabilní, chtělo by to však hlubší rozvahu, záleží zejména na rozdílu účinnosti, který nemusí být až tak velký, z finančního je to jasně výhodné.
ad 3) obilí roste na polích, která jsou všude, vozí se do velkých skladů, z nich do velkých mlýnů, z nich často ještě do dalších velkých skladů a následně do obchodů, teprve pak ke spotřebitelům, kteří jsou všude, stejně jako obilí
ad 4) zbytečné, je uvedeno výše

Zkuste k mlýnu připočítat i ta auta, která vozí obilí a mouku.

ad PS)
Při průměrné ceně 2 Kč/kWh stačí, když polovinu elektřiny spotřebuji v době, kdy ji potřebuji, protože bych ji jinak musel koupit za 5 Kč/kWh, tím se investice zaplatí, další elektřina je v podstatě zdarma.

Autor: Laďa Jaskva
Datum: 26.09.2013 07:26 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100179
reakce na ...
zapomněl jste odpovědět na tu FV

Autor: Bronislav Bechník
Datum: 26.09.2013 08:21 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110148
reakce na ...
Na co konkrétně?

Autor: Laďa Jaskva
Datum: 26.09.2013 08:37 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100179
reakce na ...
já jsem si myslel, že ve svém vlákně čtete všechno.

Autor: Bronislav Bechník
Datum: 25.09.2013 18:13 odpovědět upozornit redakci blokovat uživatel: 110148
reakce na ...
Ten přírůstek je vesměs očekáván v zemích, kde již dnes je fotovoltaika nejvýhodnějším zdrojem. V zemích OECD, kam patří i ČR, je očekáván pokles spotřeby energie, přičemž u elektřiny je vývoj nejasný.




Autor: Laďa Jaskva
Datum: 25.09.2013 18:38 odpovědět upozornit redakci editovat blokovat uživatel: 100179
reakce na ...
co to znamená, že FV je podle Vás nejvýhodnější zdroj ?

Autor: Bronislav Bechník
Datum: 26.09.2013 09:29 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110148
reakce na ...
na to odpověděl jiný diskutující

Autor: Laďa Jaskva
Datum: 26.09.2013 10:26 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100179
reakce na ...
takže podle tohoto faktu se přestěhujete do rovníkové Afriky ?
neřešíte ale náhodou život třeba v Česku, v Evropě a jinde mimo subtropů ?

Autor: Bronislav Bechník
Datum: 26.09.2013 10:40 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110148
reakce na ...
Změnil jste téma. Přečtěte si, na co jsem ve Vámi citovaném vláknu reagoval.
Pokračujte raději v diskusi tam:
https://forum.tzb-info.cz/126431-civilizace-se-muze-rozvijet-i-se-zdroji-energie-s-kolisajici-produkci/vsechny-prispevky#text36

Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 26.09.2013 10:22 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100268
reakce na ...
Ad1) minimálně musíte ten mlýnek vytáhnout ze skříňky, nasypat obilí, pustit, zastavit, vysypat mouku, vyčistit a zase uložit.
ad2) Pořizovat si celé FV pole kvůli mlýnku, abyste měl i za horších podmínek k dispozici výkon cca 1 kW by určitě finančně (investičně) výhodné nebylo. Snad jen v místě s nemožností se připojit na síť.
ad3) Pěkně jste to popsal s tou dopravou. Má to jen jednu vadu: dnes si většinou obilí přímo neskladují ani sami zemědělci. Asi nemáte možnost si tu třeba 1 tunu obilí skladovat doma a třeba také riskovat, že Vám ji znehodnotí hlodavci.
V praxi by to vypadalo tak, že zatímco nyní nyní mám možnost si zajít pro mouku pěšky do místních potravin, nebo v horším případě zajet do supermarketu v blízkém městě (ale tam bych stejně jel kvůli jiným věcem), tak v případě obilí bych musel jet někam dál do nějakého skladu obilí.
Zatímco do obchodů se mouka rozváží jedním nákladním automobilem blízko spotřebitelům, pro obilí by si každý jednotlivě zajel někam dál svým osobním autem.
V tom lepším případě by se pak v běžných obchodech prodávalo obilí a s dopravou bychom na tom byli podobně jako nyní s moukou. Max. by se ušetřila cesta mezi obilním silem a mlýnem.
ad PS: Pokud bychom vzali průměrnou cenu elektřiny z FV 2 kč/kWh (ale je otázka, zda by v malé instalaci byla tak příznivá, když se letos cení 3,2 kč) tak i tak to není výhodné. Pokud vezmu časové omezení (že budu mlít jen v omezené době), tak průměrná platba v 8 hod. NT je 2,19 kč/kWh
http://www.topsrovnani.cz/aktuality/jaka-je-cena-kwh-elektriny-v-roce-2013
A to mám ještě výhodu, že se mohu spolehnout na jistotu že v určené hodiny ten NT vždy je.
p.s. O mlýnky jsem se dříve sám zajímal a nepamatuji se, že bych tam viděl nějaký s odloženým startem (i když nevylučuji, že existuje), tím méně s nějakým sofistikovanějším řízením. Ostatně operativní řízení mimo pevně daných časů sepnutí tarifů to u nás ani neexistuje.
A přes poledne, abych mohl mlít fakt doma nebývám.
Ještě horší by to bylo u mé domácí pekárny. A že tam jde o hodně větší množtví energie, než u mlýnku.
Zapnu odložený start na dobu NT a ráno mám čerstvě upečený chéb.
Představte si operativní řízení podle FV: musel bych péct přes poledne a čerstvý chléb bych na snídani nikdy neměl. Některé dny bych neměl vůbec žádný chléb, protože by se pekárna vůbec nezapnula. Taky by se občas stalo, že by operativně vypnuli v průběhu přípravy, nebo pečení (trvá cca 4 hodiny) a obsah by byl znehodnocen.

Autor: Bronislav Bechník
Datum: 26.09.2013 10:32 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110148
reakce na ...
ad 1) k tomu nepotřebuji zaměstnance, kterého musím platit
ad 2) ono je to obráceně, mlýnek je jedna z možností, jak využít přebytek elektřiny z FV
ad 3) špatně to umí vymyslet každý, jak už jsem psal několikrát, zajímají mě především lidé, kteří přemýšlí, jak to udělat lépe

Autor: Jozef Homola
Datum: 26.09.2013 11:11 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Proč mlít obilí. Toho je potřeba méně než energie na pohon počítače. Takže když nebude dávat fotovoltaika, tak manželka upne ke stolu ženoturek a zatím co budu surfovat ona bude vyrábět nějakých 50-60 W výkonu. To poháněné dynamo se právem bude nazývat "žentour", protože je odvozeno od spojení slov "žena túruje" dynamo. Jelikož počítačů na světě je kolem miliardy, docela by to koplo planetě.

Autor: Bronislav Bechník
Datum: 26.09.2013 12:10 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110148
reakce na ...
Obilí lze mlít do zásoby v době, kdy je elektřiny nadbytek.
U notebooku by to bylo obtížnější, jenže solidní NB mají příkon kolem 10 W a baterku s výdrží někdy i více než 10 hodin. Netbooky (na surfování) a tablety mají spotřebu ještě nižší.
Planetě by možná více "koplo" přejít ze stolních počítačů na notebooky.

Autor: František Rezek
Datum: 26.09.2013 16:42 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 102553
reakce na ...
Planetě by nejvíce pomohlo, zelené magory a přerozdělovače nepouštět k rozhodování o věcech,kde nedohlédou nakonec svých rozhodnutí!!!!!!

Napište nám pane: Kde a jak žijete a kolik těch OZ používáte!!!

A potom mudrujte.

Autor: Bronislav Bechník
Datum: 26.09.2013 16:49 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110148
reakce na ...
Napadlo Vás někdy, že celková spotřeba je důležitější ukazatel, než podíl OZE?

Autor: František Rezek
Datum: 26.09.2013 18:11 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 102553
reakce na ...
Nenapadlo a proč? Mě platby za energie nezatěžují více než 2% celkový příjmů.

Kolik zatěžují Vás?

Dostupnost fosilních paliv pro lidstvo,zatím nijak výrazně neklesá.

Pokud ,ale žijete ve 2+1 po babičce, pak Vás asi trápí.

A s těmito názory tam budete žít ještě dlouho.

Autor: Bronislav Bechník
Datum: 26.09.2013 18:16 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110148
reakce na ...
Vidíte, opět jste uvedl údaj, který toho říká dost málo.
A k němu zbytečné trapné osobní výpady.

Dostupnost paliv závisí na jejich ceně. Že jsou zásoby konečné, je evidentní, mění se jen odhady o jejich velikosti. Těžko říct, zda byly dříve podhodnocené, nebo jsou třeba dnes nadhodnocené.

Dopady na životní prostředí jsou úměrné výši spotřeby. Člověk s nižší spotřebou je na tom lépe i při nižším podílu OZE.

Autor: František Rezek
Datum: 26.09.2013 18:50 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 102553
reakce na ...
Od Vás jsem se konkrétního nedozvěděl nic, ani jak bydlíte.

Už jste si pořídil ve svém věku ,aspoň svoje bydlení?

Autor: Bronislav Bechník
Datum: 26.09.2013 22:40 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110148
reakce na ...
Předpokládal jsem, že jste natolik inteligentní, že Vám to po několika marných pokusech dojde, ale vidím, že Vám je to zřejmě nutno napsat polopaticky:
O svém soukromí budu psát, až to já sám uznám za vhodné.
Začnete-li se ptát na jiné věci, budete mít větší šanci, že budu reagovat.

Autor: František Rezek
Datum: 27.09.2013 07:32 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 102553
reakce na ...
Vidíte pane Bechniku, tedˇjsem přišel na to, že mám problém s inteligencí.

Pokud nám nechcete napsat, jak bydlíte a jaké OZ používáte. Mohl jste napsat i o
zaměstnavateli.

Tak nám prosím Vás napište. Co v práci produkujete? Z čeho jste živ.
Udělám si aspoň představu, za co člověk s vašimu názory pobírá mzdu. Nejlépe něco konkrétního.

Autor: Bronislav Bechník
Datum: 27.09.2013 08:35 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110148
reakce na ...
"Nejen chlebem živ jest člověk..."
S vysokou pravděpodobností produkuji více hmotných statků, než Vy.
V každém případě je však produkuji s nižší spotřebou energie.
To jsou však věci, které patří do soukromé sféry, v zaměstnání prodávám písmenka.

Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 26.09.2013 15:12 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100268
reakce na ...
ad1) Mnoho tisíc lidí se raději několika desítkami haléřů (max. jednotek korun) na 1 kg mouky "složí" na toho dělníka ve mlýně, než by si pořizovali drahý mlýnek, který bude většinu času nevyužit a ještě ho museli obsluhovat. Nehledě k tomu, že by na něm těžko umleli všechny potřebné druhy mouky.
Takhle to funguje už od starověku, kdy začala vznikat řemesla. Někdo umí lépe (a má na to vybavení) to, jiný ono. Vzniklo to "samo od sebe" protože je to výhodné. Už tenkrát byli zemědělci, mlynáři a pekaři. A třeba obilí se do Říma převáželo zdaleka (až z Egypta)
Podle stejné logiky bychom si každý mohli přebytkem FV doma vytavit a odlít kovy, odlitky osoustružit a ofrézovat atd, atd. až bychom si vyrobili třeba ten mlýnek (také poháněný FV). A všechno to se dá dobře nasměrovat do doby nadbytku FV elektřiny. Ani technicky by to nebyl nepřekonatelný problém (naprogramovaná pícka s automatickým dávkováním surovin, automatické CNC obráběcí stroje atd).
ad 2) to sice je, ale ale neefektivně. Děláte z nedostatku přednost. Hlavním impulsem k mletí obilí doma určitě nebude využití el z FV. Ta by se dala využít lépe.
ad3) Můžete vymýšlet jak chcete, ale taková je skutečnost.

Vůbec jste se nevyjádřil k cenám.
Proč bych si měl pořizovat něco (FV) s vysokými investičními náklady a časově omezeným použitím, když mám zdroj energie spolehlivější (NT ze sítě se zaručenými 8 hodinami denně v předem známém čase) s minimálně srovnatelnou cenou, ale spíše dokonce nižší.
Malé střešní instalace FV patří k těm finančně náročnějším, takže spíše počítejte s cenou takové elektřiny k 3 kč/kWh a v NT ji mám za cca 2 kč/kWh.

Autor: Bronislav Bechník
Datum: 26.09.2013 16:33 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110148
reakce na ...
Pochopil jsem, že podle Vás je skutečnost je to, čemu věříte Vy.
Přehánění Vám jde dobře. Já jsem totiž nikdy netvrdil, že mlýnek má mít každý.
Ačkoli ještě před cca 80 lety měl skoro každý statek u stodoly žentour.
Viz http://www.hlubocky.eu/kruhy-tentokrat-ne-v-obili/

Autor: Jozef Homola
Datum: 26.09.2013 16:59 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Nezlobte se na mne ale zatahovat sem co bylo pře 80 lety je úplně "impotentní argument". Před těmi léty se mnohde svítilo petrolejkou a splachovací záchod, vodovod nebo bojler s teplou vodou byla utopie.

Autor: Bronislav Bechník
Datum: 26.09.2013 17:09 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110148
reakce na ...
Před 80 lety měl každý statek svůj vlastní zdroj energie (přesněji mechanické práce) z OZE - tažná zvířata.
V době, kdy nebylo třeba orat nebo tahat povoz, se zvyšovala efektivnost využití tohoto zdroje jeho zapřažením do žentouru.
I v té době platilo, že pořídit krávu, aby točila žentourem se nevyplatí.

Autor: Laďa Jaskva
Datum: 26.09.2013 17:10 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100179
reakce na ...
Dobrý den. Žentour byl nahrazen elektromotorem, protože to umožnil technický pokrok. To bylo na dědině slávy. Dneska by žentoury zakázali ochránci zvířat. Technický pokrok a vývoj vede ke kvalitnímu životu. Ke kvalitnějšímu, než je na stromech.

Autor: Bronislav Bechník
Datum: 26.09.2013 17:13 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110148
reakce na ...
Zkuste, prosím, ve svých reakcích vycházet z širšího kontextu, a ne jen z poslední věty.

Autor: Laďa Jaskva
Datum: 26.09.2013 18:28 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100179
reakce na ...
ten žentour je pouze jedna nepatrná a nicotná maličkost. čili v širším kontextu je to nic. ale souhlasím, že by se klidně mohly používat technologie s menší energetickou náročností a vyrábět energii laciněji. ale vracet se do doby ledové a ohánět se něčím, co bylo ve starověku, ve středověku a ve století páry je trochu kontraproduktivní. ale třeba ten parní stroj není zase takový nesmysl. žere dřevo, čili obnovitelný zdroj, honí vodu ze skupenství do skupenství, čili ekologické celkem dost, ale bídná účinnost. nicméně nevidím žádné rychlé a dostatečně dobré řešení aby byla pravdivá vaše poslední věta z té filipiky na samém začátku. každý chce otočit vypínačem kdykoliv. a očekává, že to bude fungovat. vy ne ?

Autor: Bronislav Bechník
Datum: 26.09.2013 18:40 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110148
reakce na ...
U osvětlení souhlasím, jenže to je pár procent spotřeby domácností a se zavedením LED se tento podíl ještě sníží. Pak je tu ještě televize, vysavač a další drobnosti.

Jenže pak je celá řada případů, kdy existují přinejmenším dvě řešení.
Například teplá voda: průtokový ohřívač, nebo bojler.
Ve druhém případě jistě nepotřebuji energii v době, kdy otáčím kohoutkem.

Tím kontextem jsem měl na mysli, že by bylo lepší, kdybyste reagoval na to, o čem se diskutuje, ne jen na poslední větu příspěvku.

Autor: Laďa Jaskva
Datum: 26.09.2013 18:59 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100179
reakce na ...
co vlastně řešíte ? jak udržet stejnou životní úroveň ve vztahu ke spotřebě energie, nebo něco jiného ? třeba změnu způsobu života ? nevím, ale u mě to nepadá na nějakou úrodnou půdu. asi vyhodím plazmu a pořídím další LED TV, ale to je fuk co udělám za opatření, protože způsob života nezměním. a že by FV elektrika byla nějak výhodná, o tom jako majitel FV na střeše nejsem přesvědčen. Kdyby nebyl zelený bonus, tak to nikdo na střechu nedá
PS otočit vypínačem neznamená jenom svítit, to bych snad nemusel vysvětlovat, že

Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 27.09.2013 08:03 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100268
reakce na ...
Největší "žrouti" energie v obytných domech jsou bezesporu vytápění a ohřev TUV.
Problém je v tom, že je potřebujeme většinou v době mimo maxima energie z FV. Dokonce v době, kdy není žádná energie z FV.
Jistě krátkodobě (asi tak v rámci jednoho dne) to jde řešit (i když za zvýšení nákladů) nějakou vodní AN, kterou budete nabíjet přes poledne a topit s ní večer, kdy je největší spotřeba.
I tak budete mít v některá období neupotřebitelné přebytky. To znamená menší využitelnost a z toho vyplývající vyšší náklady na vyrobenou kWh.
Rozlučte se s Váším výpočtem někde mezi 1-3 Kč/kWh a nebo oficiálním naceněním 2,8 kč/kWh pro letošek.
Vynásobte si to zhruba dvakrát (za předpokladu dostatečné kapacity FV i při poloviční výrobě v méně příznivé době).
Dále modelový případ kolem vánočních svátků:
Je to období s maximální spotřebou el. energie.
Současně období s velmi malou výrobou z FV.
Jak budete v elektrické soustavě řešit tento problém?
Ti, kteří jindy využívají elektřinu ze své FV mají celou domácnost elektrifikovanou a když nebude vyrábět jejich FV (a po cca jednom dnu se jim vybije AN), budou chtít odebírat e. energii ze sítě. Nejvíce právě večer, kdy klesne venkovní teplota atd. a FV nevyrábí vůbec.
Postavíme elektrárnu, která bude vyrábět jen cca 1 měsíc za rok ? A čím bude poháněna ?. V každém případě by byla cena takové el. energie astronomická (např. 12* vyšší investiční náklady rozpočítné do ceny vyráběné komodity).

Autor: Bronislav Bechník
Datum: 27.09.2013 08:38 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110148
reakce na ...
Celý problém Vašich výpočtů je, že jste si vsugeroval, že energie musí být jen z FV. Nic takového jsem nikdy nenapsal.
Váš text o vytápění se týká špatně zateplených staveb. Pasivní stavby se chovají jinak, teplota se mění v průběhu dne nepatrně. Dokonce mají větší vliv osoby, než vytápění.

Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 27.09.2013 07:28 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100268
reakce na ...
Vy máte k FV nekritický obdiv a chtěl byste ji zavádět "ať to stojí, co to stojí". A to i tam, kde se to nehodí.
Já mám na FV (podobně, jako všechny ostatní energie) zdravě kritický pohled.

Mimochodem, když navážu na Váš minulý článek a naši debatu, tak zrovna nabíjení elektromobilu v době FV přebytku by bylo jeho docela vhodným využitím.
Problém je, že minimálně zatím je to z mnoha důvodů nevýhodné. Elektromobily se nerozšiřují (a už vůbec ne masivně) dokonce ani ve městech, kde jsou umístěny stojany, kde můžete nabíjet úplně zadarmo.

Dále by bylo pro možnost většího rozšíření FV velmi žádoucí postavit další (nebo několik) přečerpávacích vodních elektráren.
Ovšem to nám v první řadě nepovolí ti samí "ekologové", kteří tak podporují FV.
Přitom PVE Dlouhé stráně je po dostavbě zcela integrovaná do okolní přírody a většina je skryta v podzemí. Markantní je jen horní nádrž, kterou ale obdivuje spousta turistů a byla dokonce vyhlášena za nejkrásnější technické dílo v republice. Měli byste slyšet zelené, když jen padla zmínka, že by se uvažovalo o stavbě další podobné elektrárny ve stejné oblasti. Přitom by nám to v zahraničí záviděli. Byl by to světový unikát. Rozhodně by to byly lépe investované peníze (i pro rozvoj OZE), než přímá podpora výroby.

Dvě poznámky k dotacím FV:
1) Jsou to ty "nejtvrdší" dotace, jaké si lze představit i když je zelení schovali pod eufemismy zelený bonus, nebo garantovaná výkupní cena. Navíc konkurenci odrovnávají výhodou přednostního odkupu elektřiny z OZE.
Ne všichni si uvědomují, že co "jsme si navařili, budeme jíst" ještě skoro 20 let a bude nás to stát mnoho stovek miliard kč. Například mnohem více, než dostavba Temelína. A potom, že se FV nedotuje. Dotuje a ještě dlouho bude.
2) Méně medializované důsledky zeleného bonusu:
- Část lidí se místo snížení energetické náročnosti (shodou okolností také na zateplení byly ve stejné době dostupné dotace) raději investovala do FV, kde jim 20 let dotujeme (a budeme) vysokou spotřebu energie.
- Podmínky zeleného bonusu jsou nastaveny tak, čím více se elektřiny spotřebuje, tím lépe.
Dovedeno do důsledků: Když např. v zimní jasný den máte velký přebytek FV elektřiny (díky solárním ziskům přes okna je požadavek na topení minimální), tak je nejvýhodnější třeba natápět venkovní bazén.
Co na tom, že je to plýtvání energií a je to zcela proti smyslu, proč by měla být FV používána (aby omezila užívání fosilních zdrojů).
Hlavně, že se točí elektroměr zeleného bonusu a sypou se korunky dotací.

Autor: Petr Babiš
Datum: 27.09.2013 08:09 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100004
reakce na ...
pane Vintře mýlíte se, pálit elektřinu z FVE nazdařbůh se rozhodně nevyplatí. Zelený bonus funguje tak, že jej výrobce inkasuje za veškerou vyrobenou elektřinu, je jedno zda ji spotřebuje nebo dodá do sítě.
Pokud spotřebuje elektřinu doma, musí za ni zaplatit poplatky v celkové výši 87 haléřů/kWh. Pokud dodá elektřinu do sítě, tyto poplatky platit nemusí, navíc dostane nějaké drobné za decentrální výrobu a také za výkup, podle toho jakou se mu podařilo uzavřít smlouvu s obchodníkem s elektřinou.
Suma sumárum se tedy vyplatí, pokud má výrobce přebytky, nahřívat s nimi například bojler, který by stejně musel dohřát elektřinou ze sítě. Ale rozhodně není výhodné spotřebovat elektřinu doma za každou cenu.

Autor: Jakub Šafanda
Datum: 27.09.2013 08:26 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100165
reakce na ...
Já bych řekl, že p. Vintr se moc nemýlí.
Pokud se majiteli FVE nepodaří uzavřít nějaký alespoň trochu výhodný kontrakt na výkup EE (a pokud vím, distribuční společnosti nemají za povinnost cokoli za dodanou EE platit), rozdíl těch 87hal je tak malý že leckdo si prostě tu EE do toho bazénu pustí (má vyhřívání bazénu skoro zadarmo). Nebo si bude dávat každý den vanu, nebo bude všude svítit, to je jedno. A někomu se ani nemusí vůbec vyplatit tu EE prodávat když s tím má práci navíc. Ten systém spíše nabádá k plýtvání než k šetření.

Autor: Bronislav Bechník
Datum: 27.09.2013 08:39 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110148
reakce na ...
Distribuční společnosti vůbec s elektřinou neobchodují.
Obchodníci platí za elektřinu z FVE kolem 0,50 Kč/kWh, od toho se odvíjí rozdíl mezi výkupní cenou a zeleným bonusem.

Autor: Bronislav Bechník
Datum: 27.09.2013 08:19 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110148
reakce na ...
Tak tady máme dva pozitivní návrhy na efektivní využití přebytků elektřiny z OZE:
- nabíjení elektromobilů
- přečerpávací elektrárny
V obou případech se celkové využití energie pohybuje kolem 50 až 60 %, což lze v případě přebytků považovat za dobré.
Pokud budou elektřinou z FVE na střeše rodinného domu poháněny přímo stroje v domě, bude využití téměř 100 %. To je sice lepší, ale takových strojů asi mnoho nebude.
Poslední možnost je ohřev teplé vody.

Autor: Jozef Homola
Datum: 27.09.2013 11:01 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Mám drobnou úpravu účinnosti přečerpávajících vodních elektráren. V době mého studia to bylo cca 68 - 70% a nyní už to je na 75%.

Autor: Bronislav Bechník
Datum: 27.09.2013 11:16 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110148
reakce na ...
Nemýlím-li se, je to u Dlouhých strání je to v rámci jednoho cyklu 72 % v ideálním případě, tj. pokud by se voda v horní nádrži neodpařovala. Jenže elektřina se do Dlouhých strání nějak musí dostat a pak se zase musí dostat ven. Taky výstavba a rekonstrukce nějakou energii spotřebují a celý komplex spotřebovává elektřinu například na osvětlení virtuálních oken.

Podobně u akumulátorů je účinnost jednoho nabíjecího/vybíjecího cyklu až 90 %, jenže spotřebují ještě více energie na výrobu.

Autor: Jakub Šafanda
Datum: 27.09.2013 13:28 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100165
reakce na ...
Připadá mi úsměvné argumentovat odparem vody a nezmínit, že do té nádrže také něco naprší. Když pozoruji bazén na zahradě, po většinu roku mám spíše problém s přibýváním vody.
Nemá cenu nějak počítat kolik stále výstavba a podobné věci. Podstatné je, že elektrárna se po svém uvedení do provozu celkem rychle zaplatila a nyní už vydělává dost peněz.

Autor: Bronislav Bechník
Datum: 27.09.2013 14:06 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110148
reakce na ...
Úsměvné je to pro Vás jen proto, že nevíte, že převažuje výpar nad srážkami (zkuste Google: roční výpar z volné hladiny).
A otázka spotřeby energie na výstavbu s efektivností využití energie souvisí, zatímco finanční návratnost je něco zcela jiného.

Autor: Jakub Šafanda
Datum: 27.09.2013 14:50 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100165
reakce na ...
Tak jsem se schválně podíval na Google. Našel jsem údaje, že souhrnný roční výpar z volné hladiny (Hodonín) je kolem 700mm. Roční úhrny srážek v horských oblestech (Krkonoše, Jeseníky) je 1700mm.
1. Hodonín je v mnohem teplejší oblasti než kopec v Jeseníkách takže tam jde předpokládat větší výpar.
2. Horní nádrž není stále plná a vzhledem k profilu dna/břehů je volná hladina podstatně menší než plocha počítaná pro přísun srážkové vody.
Jestli máte jiná čísla tak poskytněte odkaz na zdroj.
Spotřeba energie na výstavbu s efektivností využití energie souvisí - to máte pravdu ale aby to šlo vůbec nějak porovnat, musí se to na něco přepočítat. V tomto případě na peníze. Více spotřebované energie - více peněz na stavbu. Větší efektivita - větší výnosy. A nakonec finanční návratnost je to hlavní kritérium které nás zajímá.

Autor: Bronislav Bechník
Datum: 27.09.2013 15:57 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110148
reakce na ...
Ty roční úhrny se v oblasti Dlouhých strání pohybují spíše kolem 800 až 1000 mm a navíc tam hodně fouká, což výpar zvyšuje. Ale celkově uznávám, že v případě Dlouhých strání nemusí být výsledek jednoznačný. Máme však i jiné přečerpávačky v oblastech s nižšími srážkami. Kromě plochy hladiny je nutno počítat i plochu smáčených stěn, takže plocha, z níž se voda odpařuje je nakonec větší, než plocha hladiny.

Energie se počítá v joulech nebo kWh. Při výpočtu účinnosti musíte vycházet z podílu energií. Takže přepočítat ano, ale na kWh. Přes koruny se k výsledku nedostanete.

Autor: Jakub Šafanda
Datum: 27.09.2013 16:36 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100165
reakce na ...
Ale pochopte, že mě nezajímají nějaké kWh. Mě zajímá jak tu akumulaci mohu provést technicky, kolik mě to bude stát investičně a kolik provozně. A jestliže to podle kWh bude vycházet výborně ale investice bude ohromná, celkově se mi to nevyplatí. Pak by třeba nemělo smysl stavět přečerpávačku ale místo toho další elektrárnu (plynovou).
To ostatní je jen něco kolem.

Autor: Bronislav Bechník
Datum: 27.09.2013 17:00 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110148
reakce na ...
Výše jsme uvedli 3 možnosti:
- akumulace v akumulátorech
- přečerpávačka
- přímé využití (například v mlýnku)
Každá z těchto možností využívá energii z FV s určitou "účinností" (viz výše).
Tím končíme s kWh.

A teď můžete nastoupit se svými korunami a uvedené varianty porovnat.

Autor: Jozef Homola
Datum: 27.09.2013 17:13 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Paroplynová elektrárna má přesně tolik výhod, kolik nevýhod. Dleko pomaleji v mnoha minutách nabíhá na plný provoz, protože na společné hřídeli je jak spalovací turbína, tak parní turbína. Z hlediska regulace sitě nemůže ani zdaleka konkurovat vodnímu dílu, které naběhne na plný výkon od 60 do 100 sekund. Výhoda paroplynového způsobu výroby je účinnost až 59%. Vůči klasice je to nepoměrně více. Nicméně účinnost vodní turbíny je vysoká a až 95% x účinnost alternátoru. Co se týká přečerpávaček, tak se zhruba počítá 1,4 kWh na vyrobenou 1 kWh. Krajina, která má velký hydroenergetický potenciál, tak přečerpávačky nepotřebuje.

Autor: Bronislav Bechník
Datum: 27.09.2013 17:23 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110148
reakce na ...
Rychlý náběh je nutný pro případ výpadku Temelína. Pro OZE stačí mnohem pomalejší změny, například podle studie, na níž se podílel ČEPS, se výkon FVE mění rychlostí do 100 MW za 15 minut (při současných 2000 MWp), jen zcela výjimečně o něco rychleji (to když přijdou mraky zároveň na Vepřek, Ševětín i Ralsko). Takové změny v pohodě zvládne i jaderka.

Autor: Jozef Homola
Datum: 27.09.2013 20:04 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Máte špatné informace. Jaderka přes den výkonem nehýbe protože pracuje zásadně v režimu základního zatížení to znamená naplno. Na regulaci jsou určeny jiné zdroje (rychlá změna) plus pomalé a to jsou i tepelné elektrárny. Změna výkonu bloku z 80 MW na 110 MW trvá přes půl hodiny, takže obvykle najíždí s časovým předstihem špičky. Osobně jsem se v rámci studia účastnil "regulačního pochodu". Změna je proto pomalá, že nám do toho mluví obrovská kapacita hmot, které se při změně výkonu musí nabít nebo vybít a až poté je výkonová odezva. To platí pro všechny tepelné bloky.

Autor: Bronislav Bechník
Datum: 27.09.2013 23:15 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110148
reakce na ...
Přečtěte si, prosím, co jste napsal. Změna výkonu v rozsahu asi 25 % jmenovitého výkonu trvá půl hodiny. Sečtete-li jmenovitý výkon všech bloků, je to pro regulaci odchylek fotovoltaiky více než dost. U jaderek je rychlost změny výkonu podobná, jen jmenovité výkony jsou vyšší. Čerpal jsem z časopisu Bezpečnost jaderné energie, kde zaměstnanci ČEZ popisovali, jak odzkoušeli v Dukovanech primární a sekundární regulaci. Úspěšně a bez problémů. Ostatně ve Francii a Německu je regulace jaderek běžná. Jenže potom ČEZ přišel na to, že to není ekonomicky zajímavé, takže teď se většinou dočtete, že to nejde, ohrozilo by to bezpečnost a podobně.

Autor: Jozef Homola
Datum: 27.09.2013 23:49 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Každý stát má určeno které elektrárny kryjí zatížení základní, jedou naplno a změnit jejich výkon je problém, protože je to s částečnou ztrátou a hlavně jde to pomalu. Jsou to obvykle jaderné elektrárny, největší tepelné bloky a průtočné vodní elektrárny. Pak jsou pološpičkové a špičkové. Do těch polo bohužel musí být už začleněny i některé tepelné bloky (hlavně u nás s vysokým podílem tepelné výroby el. energie) k tomu uzpůsobené a vodní akumulační. Špičkové jsou ty co mají rychlou změnu a to jsou obvykle přečerpávací, také vodní akumulační a rychlé plynové, které nemají paroplyn. Výkon obecně vzato lze snížit za nepřiměřeně dlouhou dobu i u velkých bloků ale problém nastává při zvyšování, protože není dostatečný přebytek výkonu aby se vybitá energie dohnala v nějaké hodině. Například už 110 MW blok musí mít schopnost foukat a mlít uhlí od pokynu zvýšit na 120 až 150 % jmenovitého výkonu aby něco doběhl. Musí se vhánět přebytek vzduchu a mnoho dalších nestandardních úkonů, které proces znevýhodňují. Aby tech problémů nebylo málo, tak přibyla fotovoltaika, která vyrábí většinou tehdy, kdy to není špička a když špička je večer tak večer už nesvítí slunce a do základního zatížení ji není možné začlenit. Vy však jako lobista pro fotovoltaiku budete tvrdit pravý opak jak je to krásné a snadné a balamutit lidem mozky. O regulaci velkých bloků nevíte zhola nic. Zkuste se zeptat těch co obsluhují jaderné bloky výkonu 440 a 1000 MW, za kolik času zvýší výkon o 30% (na svorkách elektrárny). Energetické špičky jsou minimálně 2x denně.

Autor: Bronislav Bechník
Datum: 28.09.2013 09:38 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110148
reakce na ...
O regulaci výkonu tepelných elektráren vím dost na to, abych byl schopen obhájit tvrzení, že náběh ranní i večerní špičky je natolik pomalý, že by jej zvládly i jaderky, které bez problémů zvládnou primární regulaci, tj. velmi rychlé změny výkonu v rozsahu 90 až 100 % nominálního výkonu (časopis Bezpečnost jaderné energie, 2004, č. 1/2). V podstatě jediná situace, kdy je problém dohnat regulací změnu bilance v soustavě, je výpadek 1000 MW bloku v Temelíně. Žádný OZE není schopen takový výkyv způsobit.
Druhá otázka je, jestli se to vyplatí. Jenže to už bychom odbočovali od tématu.

Autor: Jozef Homola
Datum: 28.09.2013 11:36 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...

http://www.powerwiki.cz/attach/PEL/1-PEL_ES-2012.pdf

O regulaci víte dosti málo jinak by jste si nepletl havarijní regulaci s běžnou regulací. Běžná regulace je když blok např. do 300 Mw mění výkon rychlostí 2 MW/min při povolené odchylce frekvence 300 mHz a nad 300 MW je to už jenom 100 mHz.
Lobista to je takový "odborník", který beztrestně může kecat do všeho ale zodpovědný není za nic. Takže se vrátit ke mletí obilí na domácích mlýncích v době energetických špiček.

Autor: Bronislav Bechník
Datum: 28.09.2013 16:54 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110148
reakce na ...
Pěkný odkaz, doporučuji zejména stranu 28, kde je hezky ukázáno, že FVE + VTE rozhodně nepředstavují problém z hlediska změn výkonu.

O havarijní regulaci jsem nikdy nepsal. Snad jen v tom smyslu, že běžné regulační schopnosti ES postačují jak pro regulaci předpokládaných změn výroby FVE+VTE, tak pro regulaci jejich odchylek, ale už méně pro případ, že by vypadl Temelín.

Autor: Jozef Homola
Datum: 27.09.2013 16:02 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
"Taky mne docela pobavil odpar vody". Když voda, která se načerpá v noci do nádrže se přes den obvykle spotřebuje na vykrytí odběrových špiček. A taky nehledě na to, že špičková elektrárna má takový zvláštní režim, nějaká voda tam stálé protéká (tzv. nulový výkon) a to z různých důvodů ale především proto aby plný výkon dodala za 100 sekund od pokynu.

Autor: Bronislav Bechník
Datum: 27.09.2013 16:05 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110148
reakce na ...
Nevím o tom, že by na přečerpávačkách nějaká voda trvale protékala.
Ale pokud by tomu tak bylo, účinnost by se tím snižovala více, než výparem.

Autor: Jozef Homola
Datum: 27.09.2013 16:24 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Citace odjinud:
Vodní dílo Dalešice, které se skládá z horní nádrže Dalešice a dolní nádrže Mohelno, leží na řece Jihlavě asi 30 km od Třebíče. Hlavní funkce díla jsou zásobárna technologické vody pro provoz Jaderné elektrárny Dukovany, výroba elektrické energie, vyrovnávání minimálních a maximálních průtoků, zásoba vody pro zemědělství (závlahy) a v neposlední řadě k rekreaci. Přehradní hráz Dalešic je nejvyšší sypanou hrází v Česku a ve střední Evropě. Přečerpávací elektrárna Dalešice je nejrychleji najíždějící elektrárnou v Česku, proto plní nenahraditelnou funkci v době špiček a energetických krizí. Společně s elektrárnou Mohelno mohou najet i když budou odpojeny od vnější sítě, například v době výpadku nebo v době války. Svým výkonem 480 MW je druhou největší vodní elektrárnou v Česku co do instalovaného výkonu. Jsou zde 4 Francisovy turbíny, které jsou svými rozměry největší v Česku a podobné se nacházejí jen v Polsku a Argentině.

Bez Dalešic by jaderná elektrárna Dukovany nemohla fungovat. Kromě energetického záskoku dodává vodu pro chlazení ve věžích a tam je odpar 1 m3 za sekundu, takže přes 80 000 kubíků denně.

Autor: Jozef Homola
Datum: 24.09.2013 15:20 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Články pana Bechníka čtu a vím, že je zastáncem alternativních zdrojů (a je za to placen). Nicméně za zavádějící považuji příklady ze starého Egypta, kde jich topení netrápilo a případně vyrobenou elektrickou energií neměli co pohánět. I těch lidí na světě bylo o několik miliard méně. Nicméně můžeme se do té doby vrátit. Stačit by měla jedna místnost pro celou rodinu a palandy přímo nad hřbety domácího skotu, i tak se to dělalo v některých zemích.

Autor: Bronislav Bechník
Datum: 24.09.2013 17:13 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110148
reakce na ...
Egypt a další starověké civilizace jsou základem naší současnosti.
Jenže v mém příspěvku jsou zmíněny i novější události. Myslím, že ještě v době první světové války dominovaly OZE. Ve druhé už uhlí a ropa, taky byla horší.

Kdybyste byl například na veletrhu ForArch, mohl jste se dozvědět, že první pasivní stavbou byla polární loď Fram. Taky docela starý kousek - 1883. Pan Smola o tom přednáší už delší dobu.

Autor: František Rezek
Datum: 24.09.2013 18:30 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 102553
reakce na ...
Tak jaké OZ doma a v práci používáte?Kolik Vám kryjí potřeby energie?

Autor: Petr Slezák
Datum: 25.09.2013 14:44 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 104808
reakce na ...
Také by mě to zajímalo...

Autor: František Rezek
Datum: 25.09.2013 22:56 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 102553
reakce na ...
Tak pán nás přesvědčuju o výhodnosti OZ a sám nic nemá. Více takových a vznikne další průser jako FVE. Chce řídit lidské životy!!!Pozor na něho!!!

Autor: Jozef Homola
Datum: 25.09.2013 23:48 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
"Čí chleba jíš, toho píseň zpívej"
http://cz.linkedin.com/pub/bronislav-bechn%C3%ADk/30/8bb/994

Autor: metball iGIN
Datum: 24.09.2013 14:08 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 104998
reakce na ...
Ave,
Kynická Drobnička:
Stačí jen vhodně definovat PERIODY
a každá energie je obnovitelná ...
Japonský Topol, stejně tak, jako Ropa.
U ropy to trvá trošku déle ...

Ale jak biomasa, tak všechny její "zahuštěné formy"
jsou zde, na planetě Zemi
výhradně díky Jaderné Energii a Gravitaci.

Když už PT BB zmiňujete ?na čem vyrostla civilizace?,
pak je to na
1) Zvyšování nezávislosti na události typu
"teď uhodil blesk a já mám zase na pár dní oheň"
...
666) Zvyšování Hustoty Zdrojů Energie a
schopnosti ze zdrojů tuto energii v POŽADOVANÝ OKAMŽIK
( 3D+ )
ŘÍZENĚ UVOLNIT,
...

Nevěříte?
Nevěřte a dále si PT B^2 tvrďte, že vše je jinak.

Určitě Vám leckdo uvěří.
Ale AntiKauzalita ... Vy Ji Neznáte?
...
Proto taky po Době Železné následovala doba Bronzová, pak Měděná, pak Kamenná ...
...
jo, a dávno před Rozbíječi Strojů (což bylo pár milionů let před dobou železnou),
tak dávno před Rozbíječi strojů se Japonci přesvědčili na vlastní kůži jak je to s tou dostupností poměrně "husté energie ve správný čas na správném místě" ...
Cynické?
A to ještě NeDodám, že základní chyba v úvaze Rozbíječů Strojů spočívala v tom,
že ničili Následek!
Správný postup tkví v tom,
že je nejdříve nutné Rozbít Všechny Hlavy,
co ty Stroje Vymysleli ... ideálně pak InHumovat výrazně větší počet, např. Osvícených Hlav ;-)
Inu, na Hrubý Pytel ...

SFO

PS:
Mám obavu, že tu opět PT BB nehledíte na Nativní Vlastnosti Kradenky,
preferujete nadměrnou Očekávanku
a ve finále z toho bude celkem velká Zklamanka.

Přesto, využívání jiné,
než Atomové Energie ...
což v našich astrálních souřadnicích (?rovinách?)
představuje Slunce, nebo GeoTermál,
je už jen o Gravitaci.
Jo, a o pár zcela okrajových energiích
(třééébááás DucHovno je jedna z nich ;-) ...),
nebo antihmota, temná energie ...

Schola Ludus


No, a tady ten příspěvek co stále komusi vadil:

"Tedy Panstvo,
nadmíru povedená ukázka OvisoGogie!

Kdyby náhodou byla ta Ovisogogie
(což je obdoba Demagogie, která je aplikována Pasáky na Stádo OVCÍ, které je připravováno na ostříhání ...),
tedy kdyby čistě náhodou
byla ta OVISOGOGIE
jedovatá nebo nakažlivá,
dovolil bych si nabídnout AntiSérum.

http://www.airforum.cz/viewtopic.php?f=18&t=44&start=180#p3780

Snad někdo Hodí Vokem a Vlastní Hlavu (ne Tu Ovčí, tu od "Homa Sapiens")
použije.

Schola Ludus by SFO

PS:?
4 PT B^2?

Pane, mnou zmíněný příklad velmi poctivého Zeleného Myšlení
je nejen o PERIODĚ, ale i o FÁZOVÉM POSUVU.

Jo, a je tam použita i transformace a přenos Jaderné Energie za Slunce.
A není tam opomenuta ta Gravitace.

Vidíte, a přesto si Hólendři nakonec ještě vykopali tunel.
Inu, je to fakt skoro celé o POČASÍ.

S Pozdravem Zelené Myšlení
není myšelní ZELENÁČSKÉ
iGIN z ... (NY/GY/SY, jak libo)"

P.P.S.:
Už máte nazbrojeno na dnešní předvolební debatu o Energiích?
Např. dotaz:
"Když z mých daní postavíte 10%OZE
a výrobci + distributoři musejí těchto 10% + 2%
ještě z mých plateb
pokrýt NeObnovitelnými Zdroji,
ukážete mi jmenovitý seznam lidí,
kteří podle volebních příslibů vaší strany
budou přednostně ODPOJOVÁNI OD ENERGIE
v případě GreenOutu?

Cynické?
Ale ne.
Jen poukázání na běžný dopad Demagogie ve světle Kauzality.

iGoGY

odpovědět na původní příspěvek

Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:
Toto je nemoderovaná diskuse čtenářů portálu TZB-info. Redakce nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo příspěvky odstraňovat.



 
 
Reklama