Dobrý den,
Jaký by jste mi doporučili zvolit výkon tepelného čerpadla? Celkové tepelné ztráty budovy mám vypočtené na cca 6,5 KW, do budoucna je v planu i pasivní rekuperace vzduchu, takže tepelná ztráta budovy ještě o něco klesne. Čerpadlo by mělo ohřívat i TUV pro cca 4lidi. Všude bude podlahové topení. V PENB průkazu mám doporučené čerpadlo s výkonem 11,2KW, což se mi zdá zbytečně moc, díky
Zasouvání i ukládání jsem viděl. To bylo v pořádku. Viskozita s klesající teplotou roste. Před lety jsem to upouštěl…
před 11 roky
Teplotu do vrtů mám kolem +6C a vodorovné trubky do domu asi 1 m hluboko. Vývody z vrtu jsem ohýbal v poloměru…
před 11 roky
Dobrý den pane Meloun, ethanolu je tam asi 30-35%. Tuhne při teplotě kolem -20°C, to jsem i zkoušel. Co se tlaku…
před 11 roky
137 odpovědí
Zobrazit všechny reakcePro ty, které to bude zajímat: od Nového roku 2014 zákon č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník) v § 2950 - ŠKODA ZPŮSOBENÁ INFORMACÍ NEBO RADOU stanoví, že:
"Kdo se hlásí jako příslušník určitého stavu nebo povolání k odbornému výkonu nebo jinak vystupuje jako odborník, nahradí škodu, způsobí-li jí neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou danou za odměnu v záležitosti svého vědění nebo dovednosti. Jinak se hradí jen škoda, kterou někdo informací nebo radou způsobil vědomě".
K diskutované tématice bych chtěl odkázat na článek v TZB z roku 2005 na adrese https://www.tzb-info.cz/2592-denostupne-… a na články ing. Klazara "Jak je to vlastně s topným faktorem (I až III)". Bivalenci a ekonomickou efektivitu řešení diskutuje článek (III) na adrese https://www.tzb-info.cz/2452-jak-je-to-v… .
Co se týče mého názoru na věc: čerpání tepla ze země závisí na tepelném rozdílu mezi výměníkem a průměrnou roční teplotou vzduchu, které zpravidla odpovídá i průměrná roční teplota horniny od terénu až po hladinu potoka někde v údolí. Teprve pod ní se může teplota země zvyšovat podle geotermického gradientu. V Krkonoších a v Podkrkonoší bych volil tepelné čerpadlo s vrty jedině v případě, že bych mohl využít tepelné energie artézské podzemní vody, která se někde vedle spontánně odvodňuje v nějaké obtížné mokřině, anebo pokud bych mohl do země v letním období teplo vrátit například ze solárních panelů. Velké požadavky na výkon by vyžadovaly i velké náklady na průzkum, jestli je zde tento způsob vytápění vůbec možný. Zemní kolektor bych ale v tomto regionu docela určitě nepoužil.
K diskuzi o vydatnosti zemních vrtů mám tyto praktické poznatky:
TČ IVT E11
Vrty 2 x 72m; založeno v jílu v celé hloubce
Rok instalace 2002
Provozních hodin > 40 000
TZ budovy < 10 kW (skutečná hodnota z nejchladnějších týdnů v roce, ne výpočtová)
Protože vrty nejsou schopné dávat stabilní výkon po celou topnou sezónu, začal jsem hledat způsob, jak jejich charakteristiku vylepšit. Z pozorování mezi léty 2007 - 2009 vyplynulo, že po začátku topné sezóny poměrně rychle (v řádu dní) poklesne teplota na vstupu do TČ do záporných hodnot (~ -2°C). Do země pak čerpadlo vrací - 5/-6°C. Teplota na vstupu průběžně klesá s odebranou energií. Teplota na výstupu je o 3 - 4°C stabilně nižší. Teploty společně klesají až do doby, kdy je odebráno 8 - 10 MWh primárního tepla. Poté se začne mezi teplotami vstup/výstup prudce narůstat diference (až na 10 K) a výkon primáru (i celé soustavy) dramaticky klesá. Dle mého názoru je to způsobeno tím, že jíl nemá dostatečné teplosměnné vlastnosti a navíc při zmrznutí za přítomnosti vody nabývá na objemu. To zřejmě vede ke sevření PE trubek primáru a snížení průtoku. Výše popsané podporuje deformace zahrady v místě horizontálního založení trubek k vrtům (nebyly izolované). Když jsem je dodatečně izoloval (bylo to v květnu), tak všude kolem byly balvany ledu. Z pozorování jsem usoudil, že vrt je nutno chápat spíš jako akumulátor (s omezenou kapacitou) než jako stálý zdroj tepla. Proto jsem v roce 2009 do série na léto zapojil saharu s tím, že teplo budu vracet. Podle měření odhaduji, že se daří "recyklovat" asi 4 MWh, což je znát na projevu v topné sezóně (bod, kdy se teploty začnou "rozcházet" se posunuje). Zapojení sahary je přes plnící armatury primáru, doplněno o oběhové čerpadlo. Vzniká tak série, kde mezi zemí a TČ je vložena sahara.
Sahara ale neřešila problém celkově - vylepšení bylo, úspora také, ale výkon vrtu po značnou část topné sezóny byl stále o hodně nižší než na jejím začátku.
Letos jsem na zimu sériově zapojil Azuro 9 kW s cílem ušetřit primární teplo na období mrazů. Jak jsem popisoval na tomto fóru jinde, běží i v záporných hodnotách okolního vzduchu s poměrně vysokým COP (>5,0). Celkový COP topné soustavy od 9/2013 do nyní je 2,65, asi o 9% vyšší než loňský celoroční.
Chování primáru je poprvé za dobu sledování zcela odlišné. Výkon (vč bazénovky) se stabilně drží mezi 9-10 kW a samotný vrt dává asi 3,5 kW. Pokud bych to zjednodušil, tak stabilní výkon který zemní vrt poskytuje bude někde kolem 2 kW. Pro topení v chladném období, ale potřebuji asi 8 kW. Abych tedy pokryl potřebu primárního tepla, tak bych musel mít vrtů 6 nebo 8, což je finančně nesmysl (+ dalších 500 000,-). Proto jsem zkusil čerpat teplo ze vzduchu v období, kdy to pro vzduchové čepadlo bude ekononické a potřebných 8 - 10 MWh ze země "pošetřit".
Uvidíme, kde bude ležet limit provozu bazénovky (příští týden má silněji mrznout, tak budu vědět víc).
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
