Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Rekonstrukce kombinovaného systému vytápění (podlahy a radiátory)

Autor: Libor Škoda
Datum: 19.02.2014 15:13
uživatel: 115835


Fotogalerie:

V dvoupodlažním RD mám otopný systém, který se skládá:
z kondenzačního kotle Buderus a ext. zásobníku TUV (120l),
- tří rozvaděčů pro podlahové vytápění
o přízemí - 4 okruhy
o patro - 4 okruhy
o pracovna v přístavbě 1 okruh
- několika radiátorů (cca 5ks)
o dvě místnosti vytápěné pouze radiátory
o ostatní podlahovkou nebo kombinací s radiátory
- hydraulické výhybky a expanzní nádoby v kotelně
- čtyřech čerpadel + jedno v kotli

Celý systém je v provozu přes deset let regulován originá regulací Buderus 4111 ke spokojenosti obyvatel domu.

Letos jsem v rámci jiných aktivit v domě zprovoznil systém domácí automatizace Loxone, který mimo jiné umožňuje získat absolutní kontrolu nad monitorací a regulací topení v domě. Nemám tím namysli jen potencionální regulaci teploty v každé místnosti zvlášť a nějaké časové programy, ale např. ovládání jednotlivých čerpadel, jakoukoli zpětnou vazbu zdroji tepla (kotli) o skutečné potřebě topné vody, podrobné přehledy o spotřebě elektřiny a plynu až po dokonalý přehled o teplotách v kterékoli části topného systému.
A právě díky teplotním čidlům a monitorování spotřeby plynu a elektřiny jsem zjistil, že celý systém sice dlouhá léta funguje spolehlivě, ale zdaleka ne efektivně.
Sleduji celou zimní sezónu chování topného systému a mám k dispozici v přehledné grafické podobě teploty na (viz příloha):
- vstupu/výstupu z kotle
- vstupu/výstupu z hydraulické výhybky
- vstupu/výstupu všech tří podlahových rozvaděčů
- zásobníku TUV

Systém je navržený tak, aby kotel dodával vodu o teplotě cca 55 stupňu, která měla být využita pro radiátory a na vstupech rozvaděčů podlahovek je regulační člen řízený regulací Buderus, která „míchá“ vodu do podlahy (v praxi na cca 30-35 st). Tak se to ovšem zjevně nechová.

Mám celkem dva zásadní problémy se kterými bych potřeboval poradit (plánuji to někomu zadat za úplatu, ale nejdřív bych rád slyšel vaše názory jak to řešit a případně i doporučení na koho se obrátit.

1) Kotel vyrobí vodu o teplotě 55 st., ale ta se nikdy nedostane přes tu hydraulickou výhybku. Na vstupu do HV je teplota 55, o tři centimetry dál na jejím výstupu má ovšem teplota jen např. 30 st. Vratna voda do kotle má asi 28. (uvadím jako příklad rozložení teplot). Jediné vysvětlení proč neprojde teplá voda výhybkou je podle mě problém s kotlovým čerpadlem, které se sice točí, ale zřejmě nemá dostatečný průtok, který by odpovídal průtoku hlavního čerpadla za HV. Trochu mi ale tuhle myšlenku kazí experiment, že když jsem snížil průtok na hlavním čerpadle (čerpadlo Alpha2 s průtokoměrem) z 2m3 na polovinu, tak se situace nijak nezměnila. Jinak si tu „neprostupnost HV neumím ale vysvětlit.
Máte někdo nějaký tip co s tím?

Z uvedeného vyplývá, že celý topný systém si musí léta vystačit s teplotou topné vody kolem max. 35 st. Proto bych ho rád celý zrekonstruoval.
Rád bych odstranil HV, abych byl schopen dodávat do systému vodu, kterou vyrobím a ne ji „ztrácet“ v HV.

2) Druhým důvodem pro rekonstrukci je snaha zbavit se většiny čerpadel v topném systému. V systému je celkem pět čerpadel (v kotli, centrální čerpadlo v kotelně a tři v jednotlivých rozvaděčích), takže celková spotřeba po většinu topné sezóny se pohybuje od 150 do 400W!!! Existuje způsob jak se většiny těch čerpadel zbavit?
Podotýkám, že jsem měl dlouhá léta i v obou pokojích jen s radiátory topnou vodu jen cca 35st. a vystačilo se s ní (občas jsme museli sáhnout k přenosnému konvektoru), ale dovedu si i představit, že bych tam pořídil infrapanel a ten spínal jen podle potřeby v opravdu kritických dnech. Takže bych mohl celý topný systém provozovat je s topnou vodou do 40 st.
Další možností je využít té domácí automatizace, protože díky ní máme k dispozici jakoukoli kontrolu na případnými ventily (např. dokázal bych dokonce i zavřít všechny okruhy podlahovky, když bude potřeba topit vyšší teplotou v místnostech osazených jen radiátory, říct kotli ať topí na 55 stupňů, vytopit tyto místnosti a vrátit se zpět k topení v podlahách a to s jakoukoli logikou, která vás na to ovládání napadne ...)

Prosím moc o rady a náměty, co udělat, na koho se obrátit ...

odpovědět na příspěvek

Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat.
Chronologický seznam příspěvků
Mirek Svejda28.02.2019 14:47
Michal Perlik28.02.2019 13:48
Lukáš Havlíček20.02.2014 09:57
Libor Škoda20.02.2014 09:27
Bohuslav Vintr20.02.2014 07:03
Vladimír Křen20.02.2014 00:59
Vladimír Křen19.02.2014 20:36

Příspěvky
Autor: Michal Perlik
Datum: 28.02.2019 13:48 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 129890
reakce na ...
Ja vytapim dum kotlem Buderus GB-122 14kW se zasobnikem TUV asi 70l. Mam 5 okruhu podlahoveho topeni a 8 radiatoru. Kotel si sam moduluje vykon a vystupni teplota je 35 - 55 stupnu pri provozu topeni a 65 stupnu pri ohrevu TUV. Radiatory a rozvadec podlahovky jsou pripojeny primo na vystup z kotle. Kotel ma vlastni obehove cerpadlo a jedine dalsi cerpadlo je u smesovace rozvadece podlahovky. Takto to funguje jiz pres 15 let bez jedineho problemu. Podle me by jste mel radiatory tedy napojit primo na kotel a pouze podlahove topeni resit pre anuloid.

Jak ovladate kotel pres Loxone? Videl jsem modul EM-10, pres ktery by melo kit ovladat novesi kotle pres napeti 0-10V ale neni mi jasne jak pak resite pripravu TUV?

Autor: Vladimír Křen
Datum: 19.02.2014 20:36 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100035
reakce na ...
Nejdřív k poklesu teploty v anuloidu. Zde se hydraulicky rozděluje kotlový a topný okruh a protože je rozdíl v průtocích topné vody (přes tepelné spotřebiče teče podstatně více) dojde k poklesu výsledné teploty. Při případných úpravách bych uvažoval k propojení rozdělovačů pro podlahovku, opravdu není nutné tolik čerpadel. Na celou vaši podlahovku bude stačit jedno čerpadlo. Čerpadla na každém rozdělovači mají výkon nikoliv čerpací ale pouze do ztrát.

Autor: Vladimír Křen
Datum: 20.02.2014 00:59 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100035
reakce na ...
Ještě se doplním. Nic nebrání zvýšení teploty na výstupu z kotle. Teplota pro podlahovku je v rozumných mezích. Když odstraníte anuloid uděláte si více problémů. Kotel bude muset pracovat s množstvím které cirkuluje topením. To že poklesne teplota je naprosto normální. Tak že buď zvýšit teplotu na výstupu z kotle nebo snížit cirkulující množství topným systémem.
Ještě dotaz jaká je tepelná ztráta domu?

Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 20.02.2014 07:03 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100268
reakce na ...
Dotaz: Jaký problém by nastal, kdyby přes kotel protékalo větší množství vody (stejné, jako protéká topným okruhem)?

Pokud i v místnostech jenom s radiátory stačí topná voda o teplotě vhodné pro PT, tak bych zrušil všechna směšování a všude pak topil na stejnou teplotu. Čím nižší teplota (hlavně zpátečky), tím více kondenzace.
Potom by pravděpodobně stačilo na vče jen jedno čerpadlo (to integrovné v kotli).
Šlo by sice sloučit i okruhy všech podlahovek, aby pro ně stačilo jedno čerpadlo, ale to by vyžadovalo také předělat systém. Muselo by pro všechny PT být jen 1 společné směšování. Pak by mohlo být společné čerpadlo. Jinak za každým směšovačem musí být čerpadlo.
Anuloid není pro KK moc vhodný. Umožnuje přimíchávání horké vody do zpátečky, což pak popírá smysl použití kondenzace.

Autor: Libor Škoda
Datum: 20.02.2014 09:27 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 115835
reakce na ...
Fotogalerie:
Já chapu a rozumím, proč tam mám HV, ale proč je na ní tak velký teplotní rozdíl? Objednal jsem nové čerpadlo do kotle, nahradím staré čerpadlo novou Alphou2 (čerpadlo běží prakticky celou topnou sezónu a přes léto i pro ohřev teplé vody - staré spotřeba skoro 90W tohle max.18W takže se rychle zaplatí) a jsem pak vážně zvědavý jak se ta HV bude chovat, když před ní i za ní budou stejná čerpadla ....
Mě na tom 25 st rozdílu teplot na vstupu a výstupu HV vadí dvě věci:
- kotel se snaží, vyrábí vodu o teplotě 55 st a já mu ji míchám v té HV se studenou zpátečkou a do systému jde 30-38 st. (teplota na výstupu HV po mnoha hodinách postupně stoupá jak stoupá teplota zpátečky).
Řekl bych, že to má za následek i častější spínání kotle, protože i přesto, že má kotel modulaci výkonu, tak jakmile mu teplota stoupne více než požadovaných 55 tak se vypne a zapne se po pár minutách až teplota na jeho výstupu zase klesne. Tím, že odebírám jím vyrobené teplo pomalu ho vlastně nutím se pořád spínat a vypínat.
- zároveň tím celý topný systém ztráci dynamiku a flexibilitu. Kdybych byl schopný dostat do topného systému teplejší vodu, tak jsem dnes vážně jednoduše schopný zavřít všechny okruhy podlahovky, dotopit rychle pokoje jen s radiátory (jak jsem říkal, většinou to stačí, ale musím v těch místnostech topit trvale - ze statistik je občas vidět, že kotel i čerpadlo běží jen kvůli jednomu pokoji, ostatní jsou vypnuté).
Díky Loxone nepotřebuji žádné směšovače (výkon kotle řídím z Loxone napětím 0-10V, takže kotli vlastně říkám na jakou teplotu má topit - např. když přepnu trojcesťák tak chci po kotli 70st na ohřev TUV), budu posílat vodu o dané teplotě tam kam se rozhodnu - jen bych ji musel do topného okruhu přes tu HV dostat :-)

Jenom pro zajímavost, co myslím tím, že mám přehled a kontrolu o všem, co se v systému děje ... (malý vzorek viz. obrázek)

Autor: Lukáš Havlíček
Datum: 20.02.2014 09:57 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110059
reakce na ...
Ten rozdíl na anuloidu přes 20K je špatně, je to způsobeno velkým rozdílem průtoků a teplot na stranách zdroje a spotřebiče. Je to o návrhu toho anuloidu, záleží na DN hrdel, DN a délce těla, výškovém rozmístění hrdel,....Ke správnému návrhu je třeba znát vstupní hodnoty - teploty a průtoky na zdroji a na spotřebiči (to by měl řešit kompletní projekt vytápění), potom se dá anuloid udělat s teplotním rozdílem třeba 8-10K.

Autor: Mirek Svejda
Datum: 28.02.2019 14:47 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 123537
reakce na ...
Na té malůvce to máte nakreslené tak, že čerpadlo za HV tlačí vodu do radiátorů a také do směšovačů podlahového topení. Pokud se jedná o směšovače určené pro nízkoteplotní kombinované systémy, např.
https://www.giacomini.cz/r557fmk-w¨
Tak bych klidně vyhodil HV a čerpadlo za HV. Ty dvě čerpadla jsou v podstatě v sérii za sebou.
Podstatné je jaké typy podlahových směšovačů máte v systému a zda tam nemáte i další směšovač pro radiátory. Směšovač pro radiátory je samozřejmě zbytečnost, ale viděl jsem zde podobnou sestavu. V případě HV se totiž často používají směšovače s 3CV. V tom případě tam HV musí být.
Vyhození směšovačů a čerpadel z podlahových rozdělovačů bych nedělal. Už jen z toho důvodu, že se snažíte o superregulace. Pokud vyměníte staré typy čerpadel za elektronická čerpadla, tak spotřeba klesne třeba z 75W na 3W/čerpadlo. V mém případě si čerpadlo PT bere necelé 2 W. Tato energie jde navíc komplet do topení, takže ztráta je jen v rozdílné ceně vstupní energie.

odpovědět na původní příspěvek

Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:
Toto je nemoderovaná diskuse čtenářů portálu TZB-info. Redakce nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo příspěvky odstraňovat.