Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Lupotherm - jak funguje, že dokáže izolovat jako 35 cm běžné izolace

Autor: Michal Bílek
Datum: 15.03.2014 21:54
uživatel: 102082


Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2 obrázek č. 3
Před časem jsem nebyl schopen vysvětlit, jak je to s Lupothermem s hlediska šíření tepla, ani ho spočítat.
Dnes si myslím, že jsem se svými vědomostmi tak daleko, abych byl schopen se s Vámi o ně podělit. Nepovažuji se však rozhodně za všeználka - jsem připraven a naladěn na kritiku a zpětnou vazbu, za kterou Vám předem děkuji.

Budu používat i příklady – tyto diskuze nečtou jen odborníci, tak ať tomu rozumí co nejvíce lidí.
Začnu nejprve běžnou izolací - příklad:
1. Střecha izolovaná vlnou
1.1.Teplo v místnosti působí na podhledovou desku a ohřívá ji.
Na druhé straně desky leží kontaktně parotěsná folie a hned na ní opět celoplošným dotykem leží minerální vlna. Na druhé straně vlny pak difúzní folie – opět kontaktně. Až teprve pak následuje odvětraná mezera a za ní krytina.

Teplo tedy bude pronikat z místnosti do izolace vedením, protože pevnou hmotou (SDK) prostupuje teplo pouze vedením a to takovou intenzitou, která je závislá na teplotním rozdílu krajních vrstev a také na JEJÍ TEPELNÉ VODIVOSTI.
Příklad pro rozdíl ve vedení tepla: strčíme-li ocelovou tyč o délce 1m jedním koncem do vysoké pece s teplotou plamene 1000°C bude trvat jen několik sekund než tyčí teplo projde na druhý konec a spálí nám ruku. Pokud ji však strčíme jen do vařící vody (100°C) tak bude trvat i několik minut než nějaké teplo na druhém konci ucítíme.
Tedy platí, čím bude na okrajích hmoty větší rozdíl teplot, a čím lepší bude vodivost hmoty, TÍM VĚTŠÍ TEPELNÝ TOK (tedy tím intenzivněji) bude teplo konstrukcí procházet.

1.2. Jakmile teplo přejde vedením do minerální vlny, šíření tepla se změní.
V minerální vlně není pouze hmota. Jsou zde (např. skelná) vlákna a hlavně spousta nehybného vzduchu.
Uvnitř vlny se tedy šíří teplo jak vedením (vlákny), tak i (a to především) sáláním (od vlákna k vláknu) a to právě ve vzduchovém prostoru.
Protože vlna má jako celek špatnou tepelnou vodivost, bude se v ní VEDENÍ šířit veeeelllmi pomalu – rychlostí na smrt nemocného a extrémně unaveného šneka.
Sálání však rychlostí světla – tedy cca. 300.000km/sek. Je to světlo, pouze v infračerveném spektru. Znamená to, že vliv na šíření tepla od vlákna k vláknu bude mít (z hlediska času) výrazně větší sálání, než vedení, protože než stačí vedení přejít z parotěsné folie o několik cm dále, tak sálání už je 10000000x na druhém konci.

1.3. Tok tepla sáláním z jednoho povrchu na druhý je dán tímto jednoduchým vzorečkem - viz. první obrázek.
Ze vzorce jednoznačně vyplývá, že na výměnu tepla sáláním nemá vodivost materiálu žádný vliv.
Vliv mají pouze povrchové teploty vláken a jejich emisivita.
Kdyby tedy byla vlna vytvořena například pouze z kovu (kovových vláken), bude se sálání šířit vzduchovým prostorem vlny stejně rychle a stejnou intenzitou, jako když je vytvořená dnes ze sklených vláken. Tedy ještě jednou: LAMBDA materiálu nehraje u sálání žádnou roli. Jestli je materiál z Aerogelu nebo ze stříbra (s eloxovaným povrchem pro zvýšení emisivity), nebude to mít na sálání žádný vliv.

1.4. Protože fotony procházejí vnitřním vzduchovým prostorem od vlákna vláknu rychlostí světla, a také protože sálají všechna vlákna uvnitř vlny stejně (mají stejnou emisivitu), dochází k výměně tepla sáláním mnohem rychleji, než je VEDENÍ schopno vůbec začít něco ovlivňovat.
Proto je také úplně fuk, jak je vlna tlustá – podstané pro sálavý tok tepla je rozdíl teplot KRAJNÍCH VRSTEV. Můžete si to přepočítat se mnou.
Příklad: sdílení tepla sáláním od vlákna k vláknu postupně skrz celou tloušťku vlny:
Vlákno 1 = 20°C → Vlákno 2 = 18°C → Vlákno 3 = 16°C → Vlákno 4 = 12°C →Vlákno 5 =8°C → Vlákno 6 =4°C → Vlákno 7=0°C.
Emisivita skleněných vláken 0,85. Toky tepla:
qr1→2 + qr2→3. +...= 8,3 + 8,2 + 15,9 + 15,2 + 14,6 + 13,9 = 76,14 W/m2

Pokud vezmeme teploty pouze krajních vláken, vyjde nám sálavý tok úplně stejně: Vlákno 1 = 20°C → vlákno 7 = 0°C => Tok tepla = 76,14 W/m2

Z výsledku je patrné, že není podstatné, jaké teploty budou na površích VNITŘNÍCH vláken někde uvnitř vlny. Pro výpočet toku tepla sáláním je pouze podstatné, jaké jsou teploty NEJTEPLEJŠÍCH a NEJSTUDENĚJŠÍCH vláken na jejích okrajích.

Z toho tedy vyplývá, že na šíření tepla sáláním skrz vlnu, nemá tloušťka vlny ŽÁDNÝ VLIV. Tepelný tok sáláním skrz vlnu bude při spádu 20°C → 0°C stejný (76,14W/m2), ať je vlna tlustá 5cm nebo 50cm nebo i 150cm.

Proto má také vlna horší účinnost v létě, když se rozpálí střecha na 80°C. Pak je totiž vypočtený sálavý tok tepla 80°C → 25°C = 320 W/m2, tedy více jak 4x větší než v zimě (a nezáleží na její tloušťce!!!)

Profesor Maier provedl test "prosvícení" vlny tepelným zářením. Jeho výsledky jsou šokující a ukazují, jak mizerný izolant vlna je:
http://www.konrad-fischer-info.de/2139bau.htm

1.5. Z nejchladnějších vláken minerální vlny přejde teplo do difúzní folie vedením (plošně se jí dotýká).
Z difúzní folie se pak teplo ztrácí dvěma způsoby. Sáláním a to velmi intenzivně (je matná, emisivita okolo 0,85) a současně ji ochlazuje i proud vzduchu ve větrané mezeře.
Za dnů, kdy je jasná noční obloha, dochází k velmi silnému vysálání tepla z vysoce-emisivních ploch do noční oblohy (teplota troposféry v zimě je okolo -50°C, takže sálavý tok tepla z krytiny o povrchové teplotě 0°C představuje i více jak 100W/m2
Pokud neleží na střeše sníh, krytina zákonitě prochladne skrz na skrz. A protože její emisivita je vysoká a emisivita difúzní folie také, bude zde docházet k obrovskému radiačnímu toku tepla z folie do krytiny.
Tím se sníží teplota folie, tedy i teplota krajních vláken vlny.
Zvýší se tok tepla sáláním vlnou, protože je na rozdílu teplot krajních vrstev závislý. A tím logicky roste i spotřeba.

2) Střecha izolovaná Lupothermem
Začněme s vysvětlením z opačné strany – od střešní krytiny. Budou nám postupně docházet lépe souvislosti.
2.1) emisivita krajní folie Lupothermu je 0,1. Sálá tedy do krytiny 8,5x méně tepla než běžná difúzní folie, nebo-li vysálá o 88% méně tepla než klasika. Pro sálavé teplo tvoří něco jako hráz.

2.2. Za reflexní folií (tenkou asi 19 μm) je bublinková folie s tloušťkou asi 16μm, dotýkající se reflexní folie jen BODOVĚ.

2.3.HDPE propouští IR světlo ve spektru okolo 11μ z 89% - bublinky jsou tedy pro IR poloPRŮHLEDNÉ. (Pro Vás pane Homolo: není to tedy stejné jako u Actisu nebo jiných výrobků – tam je většinou neprůhledná plsť - TEDY HMOTA podobná vlně, která teplo ve vláknech vede a sálání se v ní šíří od vlákna k vláknu – tedy pro IR NENÍ průhledná!!!!).

2.4. Za dvěma bublinkovými foliemi (otočenými „zády“ k sobě, tedy bublinami od sebe) se nachází další reflexní folie. Tentokrát s emisivitou 0,05.
Hovoříme tedy o (pro IR) částečně průhledném prostředí, z obou stran ohraničené nízkoemisivním povrchem.
Ta průhlednost není dokonalá – pokud každá vrstva propustí 89%, pak pohltí 11%. Takže lze říci, že při 4 vrstvách HDPE je průhledná jen z 66% - to jen pro přesnost. Budeme s tímto faktem dále pracovat.
A teď to podstatné:
Jakmile se zahřeje krajní bříško bublinky (směrem k interiéru) na vyšší teplotu, žačne intenzivněji sálat do prostoru. A protože sálavé paprsky z 66% HDPE folií pronikají, ale odrážejí se od stěn zpět, je logické, že fotony IR světla působí na vše uvnitř této mezery stejně.
Na molekuly vzduchu má sálání malý vliv, zato HDPE folie je dokáže absorbovat a přeměnit v teplo. Dochází zde tedy zákonitě k jevu, že díky absorpci IR světla, bude HDPE folie po chvíli teplejší, než vzduch okolo ní. A protože IR světlo působí díky odrazu od krajních vrstev ze všech stran a na všechny molekuly v mezeře stejně, je TEORETICKY možné (TOHLE NEVÍM JISTĚ, NIKDE JSEM NENAŠEL ŽÁDNÉ KONKRÉTNÍ MĚŘENÍ NEBO VÝPOČTY, DOMNÍVÁM SE – prosím o Vaše názory na následující myšlenku), že obě záda bublinkové folie, které se nacházejí uprostřed mezery, budou vyhřáté absorpcí stejného světla na stejnou teplotu, protože vedení tepla je ještě nestihlo nijak ovlivnit.
Jenže pokud mají vedle sebe dvě molekuly stejnou teplotu, teplo mezi sebou nevedou. Takže až k nim teplo vedením dorazí (velmi tenkou folií a vzduchem) bude zde docházet k velmi malému předávání tepla.

Těchto ODRAZOVÝCH komor, kde se nachází průhledné bublinky, prohřívající se uprostřed na stejnou teplotu, je v Lupothermu 4, a jsou řazeny hned za sebou.

Kdyby do Lupothermu vnikalo velké množství tepla (velký tepelný tok), pak bude docházet k postupnému prohřívání hmoty HDPE vedením a jak bude teplo prostupovat, tak prohřeje vše.

2.5. Proto se nyní přesuňme až do mezery mezi sádrokarton a Lupotherm a podívejme se na zdroj tepla.
Vnější povrch SDK je x°C. Povrch první vrstvy Lupothermu je max. o 3K nižší (změřeno na více stavbách). Je to dáno tím, že od venkovní teploty dělí první folii celkem 13 vrstev.
Proč je to důležité? Kvůli zabránění proudění vzduchu v mezeře 2cm. Proč? Pokud je malý rozdíl krajních teplot a malá tloušťka mezery, pak nedochází k překonání tření molekul o sebe a proudění v takové mezeře se nekoná.

Pokud v mezeře vzduch téměř neproudí, pak je dominantním přenosem tepla sálání.

Takže SDK sálá teplo. První vrstva LPT tohle sálání z 90% odrazí.
Logicky zpět do SDK (Emisivita sdk=0,85-0,9).
Vnější povrch SDK bude ohříván zpět odraženým teplem (resp. přestane se tolik ochlazovat), takže jeho povrchová teplota poroste.
Jak roste teplota venkovního povrchu SDK, roste i teplota krajní vrstvy LPT (roste to společně, tedy stále nedochází k pohybu vzduchu v mezeře) – ale tohle není to nejdůležitější.
Hlavní je tohle:
Jak roste teplota venkovního povrchu SDK, snižuje se tepelný spád ve hmotě SDK. A protože SDK pouze VEDE teplo (uvnitř není ani sálání ani proudění) dochází v této hmotě ke snížení tepelného toku vedením.
Ano, se zvýšením povrchové teploty venkovní strany SDK vzroste sálavý výkon. Ale sálání je nejen z 90% odráženo zpět, ale tím, jak roste i povrchová teplota 1. vrstvy Lupothermu (10% absorbuje a to ji ohřívá), nedochází ani k velké výměně tepla sáláním mezi SDK a Lupothermem.

Pokud na tohle uděláme výpočet:
Tepelný tok sáláním z povrchu SDK 18°C do povrchu 1. folie Lupothermu s teplotou 15°C vychází při emisivitě SDK 0,85 a emisivitě Lupothermu 0,1 na 1,6W/m2.
Tepelný tok vedením vzduchovou mezerou je dán vztahem (viz. obrázek 2) q= λ.(t2 – t1)/d = 0,024 x (18-15) /0,02 = 3,6 W/m2.
Takže celkový tepelný tok z SDK do Lupothermu je 3,6 + 1,6 = 5,2 W/m2

2.6. A pokud tenhle malý tepelný tok narazí na Lupotherm, kde musí navíc překonat hodně přestupových odporů (bodový dotyk bříška bublinky), musí se logicky teplo vedením z těchto vrcholků bříšek roztáhnout do plochy celé bublinky a tedy projít velmi málo vodivou vrstvou HDPE (je tenká 16 um) a až teprve pak dorazí k zádům, je logické, že bude mít na prohřívání zad bublinkové folie už docela malou energii. Takže ji neprohřeje tak významně, aby meizi dvěma zádami bublinek vznikl velký tepelný spád.

Zde je odkaz na zjednodušenou animaci, která celý proces znázorňuje graficky:https://www.youtube.com/watch?v=c8nMVaPw5g8

Pokud přirovnám (pro laiky) tok tepla k vodě:
Pokud mám vysokou přehradu, tak voda tlačí na lopatky turbíny velkým tlakem a je schopna předat i velký výkon. Čím větší je výška hladiny, tím větší tlak (tedy přirovnání k tepelnému spádu) a tím i větší vydaná energie. Pokud ale před lopatky turbíny předsadím stěnu s malou dírkou, tak tlak vody bude stejný, výška hladiny se také nezmění, ale lopatky turbíny se neroztočí, protože té vody je moc málo.

Zpět k teplu - z minerální vlny se do půlnoci už vysálaly tisíce Joulů, protože tok tepla konstrukcí je velký.

2.7. A teď vysvětlení, proč to nevychází takto dobře i ve zkušebně.
Odmysleme si SDK. V hotboxu, okolo Lupothermu proudí na obou stranách vzduch. Protože proudí, ohřívá vše okolo na stejnou teplotu.
Fakt, že je Lupotherm reflexní, nehraje v prostředí, kde je všude stejná teplota, žádnou roli. Vliv sálání (nebo jeho odrazu) je zde zcela potlačen.
Pokud provedeme orientační výpočet tepelného toku, který do Lupothermu vstupuje z teplého vzduchu, pak do první vrstvy , tlusté 0,19mm vniká vedením: q= 0,1 x (0,1)/0,00019 = 5,26 W/m2, (jen ODHADUJI ten tepelný spád 0,1K na první vrstvě, tlusté 0,19mm, ale nevím, jestli to tak skutečně je), tedy asi 10x více tepla než v reálných podmínkách (byl zde překlep, původně jsem napsal 0,000019, tedy výsledek byl 526…opravil mě metbal - díky).

První vrstva Lupothermu se prohřeje na teplotu proudícího vzduchu. Od ní se ohřeje bříško bublinky, které se rozzáří IR světlem. Ano, dojde ke stejnému efektu, jako je popsáno výše, ale tepelný tok, vstupující do hmoty HDPE, je oproti výše popsanému modelu 10x větší, takže se probije HDPE folií podstatně lépe než prve a začne velkou energií působit na záda bublinkové folie a tím ji postupně prohřeje - takže vznikne teplotní rozdíl a tím opět tepelný tok.

Tak PROTO je předepsaná pokládka na vzduchovou mezeru 2-3cm.
-----------------

V roce 2010 jsme si to nechali změřit mezi 2ma deskami EPS. Vyšla lambda 0,022 W/mK - tedy lepší než vzduch.

V rámci ETA jsme si nechali otestovat i skladbu: deska, mezera, LPT. Další mezera a deska už tam nebyla, protože na fasádě je za LPT větraná mezera.
Teoreticky by to mělo simulovat realitu. Ale není tomu tak.
Důvodem jsou okrajové podmínky.
U velmi malých vzorků, zakončených řezem v prostoru tvoří vzdálenost 3cm mezi vnitřní teplou a venkovní studenou vrstvou tepelný most. Ten ovlivňuje i teplotu krajních vrstev a prohřívá je. Čím je vzorek menší, tím více se okrajové podmínky projeví.

Ve zkušebně byl poprvé vzorek 25x25cm. U druhého měření se použil vzorek 200 x 200cm byly naměřeny o 50% lepší vlastnosti než u toho malého.

Tolik na vysvětlení.

Závěrem přidávám (jako 3 obrázek) výpočet R Lupothermu podle metodiky Ing. Pavla Kopeckého PhD. z ČVUT, Stav.Fakulty, kde výpočtem vychází lambda menší než 0,003 W/mK a dále oznámení, že na VUT v Brně bylo v roce 2013 provedeno porovnávací měření mezi reflexními izolacemi. U Lupothermu naměřili Lambdu také menší než 0,003 W/mK - všimněte si vzorku č. 9: https://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=79876
Výsledek měření z VUT připisuji faktu, že Lupothermu bylo umožněno odrážet sálavé teplo - byl sice ovíván vzduchem, ale jen na jeho okrajích.

To je vše. Prosím o Vaše názory, za které budu vděčný.

odpovědět na příspěvek

Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat.
Zobrazit všechny příspěvky zobrazuji 1 - 30 z 192   starší >>
Příspěvky
Autor: Dětřich Danek
Datum: 03.06.2017 20:27 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 121185
reakce na ...
Pane Bílku, lupoderm se upevňuje pouze u zdi a zbytek 10 a více m jen tak visí? Jaký má průhyb? Pokud se podepírá, tak mají výpočty o špatné izolaci pravdu už jen z tohoto důvodu.

Autor: Michal Bílek
Datum: 03.06.2017 20:29 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 102082
reakce na ...
Pane Daňku, Lupotherm je fixován v roštu. Pak se počítá stejně jako okno. Tedy dřevo jako Uf, stlačení jako PSI a plocha Lupothermu jako Ug.
Vzorec pro výpočet Uw znáte?
Doporučuji - podívejte se na moji včerejší reakci na příspěvek p. Homoly. Je v ní link na stránku s měřením a je tam zobrazena i skladba - ve 3D vizualizaci.

Autor: Jozef Homola
Datum: 02.06.2017 21:28 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
"Rozuzlení zázraku"

http://imaterialy.dumabyt.cz/rubriky/materialy/ucinnost-reflexnich-folii-jako-tepelnych-izolaci_43819.html

Na tomto vlákně se vyvracela nepravda o reflexní izolaci, která údajně má nahradit 40 cm izolace klasické nebo, že má tepelnou vodivost ekvivalentní 0,003 W/m°K. Není od věci si toto připomenout jak byl klamán zákazník odkazem na výše uvedené měření.
V odkaze je nezpochybnitelné porovnání, že tomu tak zdaleka není a ekvivalentní tepelná vodivost je 6x horší než tvrdila reklama. V praxi u realizovaných reflexních izolací to bude ještě daleko horší protože izolace je upevněna mezi křížené latě kde nastává významný tepelný zkrat (sevřením), protože některé vrstvy jsou pohliníkované a tudíž vysoce tepelně vodivé. Takže takový opakovaný pokus s latěmi do kříže s roztečí co půl metru by tomu ještě výsledky výrazně pozměnil k horšímu. Další mýtus, který skončil v propadlišti dějin.
EDIT
Ještě odkaz na související vlákno
https://forum.tzb-info.cz/116617-aerotherm-tepelne-izolacni-pasta/vsechny-prispevky

Autor: Michal Bílek
Datum: 02.06.2017 21:59 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 102082
reakce na ...
Odkazujete na měření, které provedla Asociace výrobců minerálních izolací - AVMI - tedy přímá konkurence, která je navíc proti reflexním foliím zaujatá.
Navíc tohle jejich měření opět dokazuje, že metoda, kterou použili, je špatná. Použili stejnou metodiku jako 2 notifikované zkušebny, a na stejný materiál o stejné tloušťce jim vyšel opět rozdílný výsledek od obou výsledků (také rozdílných) ze zkušeben.
A zde Vám poskytnu i vysvětlení.
Pokud byste připustil (byť jen na okamžik), že uprostřed své plochy izoluje Lupotherm jako 36-40cm minerální vlny, tedy jako asi 22cm nehybného vzduchu, tak (jak správně píšete, že pokovené folie jsou velmi tepelně vodivé) je nasnadě, že pokud umístíte reflexní izolace do rámu s jedním rozměrem pouze 90cm, bude na krajích tepelný most= vzduch tlustý pouze 3cm. A tento tepelný most v okrajích musí zákonitě zásadně ovlivnit i místo, kde se měří, protože folie jsou tepelně VELMI VODIVÉ.
Je to jako u měření izolačních skel. Vyrábí se v rozměru 800x800 ale měří se jen uprostřed a ploše asi 100 x 100mm. A to se bavíme o skle - jehož vodivost je 1 W/mK. Nikoliv o hliníku, jehož vodivost je víc jak 200x vyšší.
Pokud byste tedy chtěl měřit parametry Lupothermu tak, jak se měří parametry izolačního skla, musel byste mít plochu asi 10x10m, abyste eliminoval okrajové podmínky stejně, jako u skla. Ale takový velký hotbox ještě nikdy nikdo nevyrobil.
Čím je vzorek Lupothermu menší, tím více se blíží výsledek parametrům 3cm tlustého vzduchu, protož tím větší vliv mají okrajové podmínky.

Zde je odkaz na měření parametrů celé ploché střechy. Na této stránce je výpočet podle normy PRO NEZNÁMOU SKLADBU - a tento 100% respektuje přírodní zákony (snad jen Rse a Rsi je na zváženou, ale oba tyto odpory mají malý vliv. Nejpodstatnější jsou naměřené teploty samotné.
http://www.lupotherm.eu/cs/mereni_teplot?datumod=2014-01-22&datumdo=2014-01-28&zar=1001

Výsledky jasně dokazují, že konstrukce, kde je pouze Lupotherm, navíc stlačený LINIOVĚ!!! má U<0,1 W/m2K, tedy ekvivalenci 40cm běžné minerální vlny.
A pokud kliknete na odkaz na stránce, vedoucí k celé referenci, najdete zde i termosnímek střechy, kde je vidět, jak "dobře" izoluje 20cm minrální vlny oproti Lupothermu.

Autor: Pavel Pleva
Datum: 31.07.2014 11:45 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100099
reakce na ...
Jak vrátit fólie do hry? Naučit projektanty správnému postupu při výpočtech a správnému pohledu na věc. Publikaci doporučuje RNDr. Hejhálek.
http://www.stavebnictvi3000.cz/clanky/novy-pohled-na-tepelne-zareni-a-sdileni-tepla-vzduchem/

Autor: Pavel Pleva
Datum: 31.07.2014 11:40 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100099
reakce na ...
Jak vráti izolační fólie do hry? Musíme projektanty vzdělat. Proto vychází vzdělávací brožura, doporučená RNDr. Hejhálkem.
http://www.stavebnictvi3000.cz/clanky/novy-pohled-na-tepelne-zareni-a-sdileni-tepla-vzduchem/

Autor: Michal Bílek
Datum: 31.07.2014 12:10 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 102082
reakce na ...
Tu knihu mám doma. Dostal jsem ji od něj osobně na IBF. Kdyby tak "páni učení" tušili, jaké úžasné informace obsahuje.
Všechno do sebe dokonale zapadá. A je napsaná naprosto čtivě.
Škoda, že se na školách tohle neučí.
Taky doporučuji.

Autor: metball iGIN
Datum: 31.07.2014 15:02 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 104998
reakce na ...
Hej, HalfEgg,
vyber

PRÁVĚ A JEN
TŘI VĚCI

z toho Panfletu,

které bys
zařadil do osnov...

Rádi se taky POSMĚJEM :-€

SFO

PS
Asi by to měl být

1. Na Smrt Chorý Slimejš.

2. Rychlost Světla jako KOnstanta v neprůsvitném prostředí.

3. Zákaz výuky GEMETRIE, matematiky a fyziky na všech druzích škol.

Přeji NePěkné Odpoledne :-)

iGoNY

Autor: Michal Bílek
Datum: 31.07.2014 15:13 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 102082
reakce na ...
Bezgradientní plató uprostřed mezery, ohraničené Z OBOU STRAN reflexní vrstvou.

Dále pojem "prostorové sálání". Tedy pracujeme nikoliv jen s okraji mezery, ale i se sáláním prostoru.

Lambda vzduch, v důsledku bezgradientního plata výrazně menší než 0,022 W/mK.

A teď mudruj Ygore.

Autor: metball iGIN
Datum: 31.07.2014 21:58 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 104998
reakce na ...
Ty jsi prostě PatoLogický Popleta.

To's chtěl
napsat příspěvek
o GeniTálním
BezGrádovém
PlaCebu
pro PůlVajca :-),
není-liž tak?

SFO

PS
I když já bych tvůj problém
TopoLogicky pointroval
tak kdesi
do Prostoru
HlavoNeLOGICKÝ Lhář.

Ke všemu dost nebezpečný svou Nevzdělavatelností,
která je RYZE ÚČELOVÁ.

Marketingových Praktik máš nastudovaných Mraky,
v Poho je Používáš Dnes a Denně,
...
jen ty základy
středoškolských
přírodních věd
ti prostě
"nepasují do krámu" :-)

Koukni třebas sem, není to středoškolské,
je to hóóódně z aplikované teorie reflexivních "mezer"
kolem radiant barriers
a je to v IMLERIAL UNITS :-)

http://fsc.americanchemistry.com/Energy-Code/Energy-Code-Compliance-Thermal-Resistance-of-Air-Spaces-Behind-Exterior-Wall-Coverings.pdf

A tady je zase například srovnání mnoha plynných výplní ve dvojsklech a trojsklech v závislosti na tlušťce mezery
(včetně nespecifikovaných metalických reflexních vrstev):
http://www.lindepremiumproducts.com/internet.lg.lsg.usa/en/images/r_value_analysis_color892_28241.pdf

PPS
Tak ty tři body do středoškolských osnov,
které máš vyčteny z Panfletu,
Hup Šup, makám, nakecám
a "se.u data"!

iGoNY

Autor: metball iGIN
Datum: 21.07.2014 21:57 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 104998
reakce na ...
HalfEggův Neznalostní Pytel
( vizte https://forum.tzb-info.cz/128287-je-bilek-nebezpecnejsi-jichy#text82 )
se vesele šíří ...
aspoň po několika málo Céckých site
(a bohužel se roztrh i na brněnské stavárně).

http://magazin.obyvatele.cz/doporucujeme/371-fenomen-salani-aneb-co-se-ve-skole-nedozvite-6-dil

Pročtěte si všech sedm dílů,
je to skutečně velmi Brutální Slátanina
Neznalosti a Účelových lží.

Ale to je u HalfEgga běžný standard.
Jde mu především o to,
aby se o Prďavém Teple Mluvilo.
Co nejvíc a v co největších SuperLativech ;-€

Schola Ludus by SFO

PS
Skutečně mne začíná zajimat osud té diplomky... asi překonám svou přirozenou lenost a do Vánoc
do HalfEggova NeZnalostního Pytle
nadělím ňákého Mikuláša ;-)

iGoNY

Autor: Michal Bílek
Datum: 02.06.2014 16:20 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 102082
reakce na ...
Na brněnské VUT bylo provedeno porovnávací měření reflexních izolací. U Lupothermu naměřili nejmenší U= 0,1123 W/m2K při tloušťce materiálu 2,4cm - a to bez vzduchové mezery! Tedy přepočtenou Lambdu menší než 0,003 W/mK.
Všimněte si vzorku č. 9 a vzorku č. 7 (stejná tloušťka, jiné materiály a jiný výsledek): https://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=79876

Autor: Pavel Rybka
Datum: 28.05.2014 23:47 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 104012
reakce na ...
Cituji: "Uvnitř vlny se tedy šíří teplo jak vedením (vlákny), tak i (a to především) sáláním (od vlákna k vláknu) a to právě ve vzduchovém prostoru.

To je chybná úvaha. Vlákna znehybňují vzduch a tak se uplatňuje tepelný odpor nehybného vzduchu s "tepelnými mosty" v podobě minerálních vláken. Sdílení tepla sáláním je při malém teplotním pádu (-12 vs 20 st, C přes celou tloušťku izolace, ale mnohem méně např. mezi vrstvami fóliové izolace) řádově menší než sdílení vedením.

Autor: Michal Bílek
Datum: 29.05.2014 06:24 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 102082
reakce na ...
Dobrý den.
Děkuji Vám za Váš příspěvek, i to, že jste sem dorazil.
K Vašemu názoru.
Není možné, aby vlákna nesálaly do prostoru kolem sebe.
Sklo má v infraspektru velmi vysokou schopnost sálat (90%) a sálá úplně každé těleso, jehož teplota je vyšší absolutní nule.
Sálá a sálání absorbuje.
A pokud na sebe vlákna "vidí", tak si mezi sebou vyměňují fotony.
A protože je rychlost fotonu cca. 300.000 km/s je toto sdílení tepla velmi rychlé a tudíž zásadní.
Je podstatně rychlejší, než je vedení.
Rychlost vedení je přímo úměrná teplotnímu rozdílu a vodivosti materiálu. I ve stříbře, které je velmi vodivé, bude vedení tepla mnohem pomalejší, než fotony svištějící rychlostí světla okolo něj.
Dochází tedy mnohem dříve k ovlivnění sáláním, než vedením.

Autor: metball iGIN
Datum: 29.05.2014 22:22 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 104998
reakce na ...
Ave nejen PT PR ;-)

On totiž HalfEgg je Nadaným
Léčitelem
Smrtedlně Chorého Slimejše ...

SFO

PS:
Jen pro zamyšlení těch, kteří ALESPOŇ NĚKDY ZAPOCHYBUJÍ
o kvalitách tohoto typu léčitelů:

Jaký je asi OPTICKÝ INDEX LOMU stříbra?

To jen k té HalfEgg-ovské idei fix
o šíření radiace látkami.
Látkami, které jsou pro ELEKTROMAGNETICKÉ I KORPUSKULÁRNÍ ZÁŘENÍ
neprůsvitné.
V nich je skutečně rychlost šíření "optické informace" NULOVÁ.

Neplatí pro ně půvabná mnemopomůcka studentů optiky:
"Hůl do vody zanořená zdá se býti nalomená..."!

V opačném případě přes tuto látku musíte (třebas rozmazeně), ale VIDĚT.
Např. jako přes monomolekulérní vrstvu Ag!

PPS
Už se těším na další výkřiky...
Třebas o Neutrinech, šíření vysoce energetických částic ...
nebo na óNanoTechnologická zrcátka v Myším Polyšu ...

PPPS?
Něco málo z uznávaných definic pojmů "nejen pro technickou optiku" ;-)

"... A body is considered transparent if it can transmit some of the radiation waves falling on its surface. If electromagnetic waves are not transmitted through the substance it is therefore called opaque. When radiation waves hit the surface of an opaque body, some of the waves are reflected back while the other waves are absorbed by a thin layer of the material close to the surface. For engineering purposes all materials are thick enough that they can be considered opaque reducing equation 1 to:

α + ρ = 1 (2)
..."

iGoNY

Autor: Michal Bílek
Datum: 29.05.2014 22:31 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 102082
reakce na ...
Látka nemusí být přímo průsvitná, aby se V NÍ šířilo sálání.
To bys potom deklasoval účinek šedého polystyrenu, kdyby byla pravda, co tu na nás zkoušíš, Ygorku.
Ale jako pokus, dehonestovat sám sebe, se Ti to konečně podařilo.

Až se nad tím opravdu zamyslíš, a vygooglíš si zvětšenou strukturu vlny, tak možná pochopíš, že uvnitř na sebe ta vlákna "vidí" a tedy platí to, co odpovídám panu Rybkovi.

K tvému PPS: mícháš jablka s hruškama.
Nevím, co to máš za matroš, ale měl bys to už přestat hulit.

Autor: Miroslav Hons
Datum: 25.03.2014 10:32 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 116153
reakce na ...
Dobrý den

Lupotherm mě zpočátku velmi zaujal. Říkal jsem si, že když mám čaj v termosce dlouho teplý, mohla by přispět k izolaci domu i reflexní fólie. Později jsem ale použití fólie zavrhl. Proč?
Budu předpokládat, že opravdu funguje, jak p. Bílek píše. Bohužel cena je 18,50€ = 520Kč/m2. V létě 2013 mi firma prováděla zateplení domu foukáním dřevovláknité izolace v tloušťce 360mm za cenu 485Kč/m2 včetně práce (přibližně 300Kč/m2 materiálu). Mimochodem, nechápu, co je na té fólii tak drahé. Toto porovnání zřejmě označíte za zavádějící a částečně budete mít pravdu, protože nezapočítávám například úsporu obestavěného prostoru. Jsem ale přesvědčen (nepočítal jsem to podrobně), že "moje" konstrukce bude levnější, než konstrukce s Lupothermem. Zásadní totiž bude problém neprůzvučnosti, který bude v konstrukci řešen za nemalé peníze dodáním nějakého izolačního materiálu. Jedním z efektů klasicky zatepleného PD je božský klid v domě (žiju v PD 3 roky), kde tepelná izolace zajistí i neprůzvučnost.
Kromě ceny a průzvučnosti bych se ještě obával stárnutí (snížení reflexe) fólie. Dále si nejsem jist, co se bude dít s difúzí vodní páry. Dřevostavby, které provádím, jsou lehké. Konstrukce s Lupothermem nebude mít akumulaci už vůbec žádnou. Nedokážu si představit izolaci podlahy za rozumné peníze. Jednoduše: netroufnu si zákazníkovi nabídnout takovýto druh experimentu, na domu, který jim stavím na příštích 50let. Jediný případ, kde bych byl ochoten Lupotherm zkusit, je rekonstrukce domu, kde stávající stěna je už 450mm a zateplení by přidalo další stovky milimetrů.

Omlouvám se triviální příspěvek v porovnání s teoriemi šíření tepla, ale tak to nakonec v mém případě je. Musím domek prodat zákazníkovi a převzít záruku. To si s Lupothermem netroufnu.

MH

Autor: Jozef Homola
Datum: 25.03.2014 10:56 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Fotogalerie:
Mohl by Vás zajímat i tento obrázek, kde jsem to převedl na tepelný odpor. Je to ponejvíce používaná izolace na stropy typu "multifoil" síly 33 mm. Je to schválené a "odobřené" potřebnými institucemi. K dosažení lepších tepelných vlastností ale nutno další běžnou izolaci. Cenu této reflexní izolace zkusím zjistit na nějakém webu.
EDIT
Asi 370 Kč/m2 (obsahuje hodně kvalitní materiály, kdyby tam bylo jenom PE, tak cena bude nižší)
http://www.roofingsuperstore.co.uk/product/insulation-2/insulation/multi-foil-insulation/tlx-gold-roofing-multifoil-insulation.html
A zde ukázka ještě levnější ale už jsme v Čechách a musí se lhát. NASA, jinak to neprodáte. Navíc deklarovaný odpor 2,2 nikdy takovou vrstvu vaty nenahradí a to ta naše "lidová tvořivost"
http://superfoil.cz/uvodni-stranka/izolace-c1/superfoil-sf-19-i1/

Autor: Michal Bílek
Datum: 25.03.2014 11:11 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 102082
reakce na ...
Pane Honsi, díky za pohled z úplně jiné strany.

Samotný Lupotherm se může zdát drahý. Ale jen na první pohled.
Při srovnání v horkém létě s jakoukoli běžně realizovanou izolací je nepřekonatelný.
Pokud řešíte tloušťku třeba u nadkrokevních zateplení, kde s Lupothermem se střecha prakticky nezvýší, tak při srovnání, kolik by stála nová klempříina, konstrukce pro vlnu, dále prakticky nulová dodatečná zátěž na krokve, kdy není třeba nic vyztužovat... nebo u fasády, kdy na rozdíl od jiných difúzně otevřených řešení se do izolace žádný kondenzát nevsakuje, ale vytéká z něj, tedy celou zimu máte stejné vlastnosti...
tak cena za takovéto kvalitativní zateplení je velmi příznivá.

- trvanlivost - tady nemáte dostatečné informace - LPT poskytuje (asi jako jediná izolace na trhu) záruku 20 let na funkci - po testu stárnutí v solné mlze - simulovalo se 100 let - se změřily emisivity a byli jen o 2% horší než u nového výrobku - proto záruka 20let

Máte pravdu s akustikou - tuhle vlastnost LPT v sobě sám o sobě nemá. Také to zmiňujeme a hlavně trváme na vyřešení i v technologických postupech - jako první body: http://www.lupotherm.eu/pages/print.php?lang=cs&id=2&lang_id=1

Ale také to není nic tragického - většinou je LPT kombinován s něčím těžším - např.: Záklop + LPT + Těžká taška, tak je akustika v pohodě, nebo Akust.SDK + LPT + Těžká taška…

Škoda fabia vás také doveze z Brna do Prahy. A přesto si lidi kupují i jiné značky, protože trvanlivost obálky, a tepelnou pohodu v interiéru jakou máte s Lupothermem, nenahradíte ničím jiným. A kdo jednou tento komfort okusí, tak příště zvolí znovu.

Autor: Jiří Kubíček
Datum: 25.03.2014 11:20 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 113007
reakce na ...
Dobrý den, docela by mne zajímalo, jak se dá po takových např. 15 let zkontrolovat funkčnost Lupothermu ? Jak to zákazník pozná, jestli tu ještě funguje, na základě pomalu se zvyšující spotřeby za vytápění rok od roku, nebo existuje jiná možnost ?

Autor: Michal Bílek
Datum: 25.03.2014 11:24 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 102082
reakce na ...
Součástí "nákupu" Lupothermu je moje osobní návštěva zákazníka s termokamerou hned tu první zimu. Aby zákazník viděl, jestli nemá někde nějakou díru, kde u to utíká a mohl to reklamovat po prováděcí firmě (a také jako moje kontrola odvedené práce, pokud špatně, tak výstraha, pokud po druhé špatně, odebrání certifikátu).

Pokud se po 20ti letech udělá znovu termosnímek, musí obrázek vypadat stejně (v rámci možností).

Autor: Jiří Kubíček
Datum: 25.03.2014 11:39 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 113007
reakce na ...
Nemám s termokamerou žádnou zkušenost a možná se ptám blbě, ale poznáte na termokameře v celé ploše stěny, že vám např. o 20-30% klesla účinnost zateplení ? Nebo po jakém procentuálním poklesu se to dá znatelně poznat ?

Autor: Michal Bílek
Datum: 25.03.2014 11:44 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 102082
reakce na ...
Vidíte rozdíly mezi stěnou a něčím jiným (okna, resp. rámy). A buď jsou výrazné, nebo nejsou. Po zateplení jsou logicky výrazné.
Nebo to lze poznat i na konstrukcích - tam, kde se vertikální profily dotýkají Lupothermu, vidíte na ploše fleky (to jsem tu vysvětloval včera večer: bodové stlačení = únik). Pokud je to jinde SUPER, tak ty rozdíly vidíte. A pokud je za pár let nevidíte, musí být něco špatně i s plochou.
Takže na rozdílech….

Autor: Jiří Kubíček
Datum: 25.03.2014 11:51 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 113007
reakce na ...
To ale vidíte jen tepelné mosty, která se vám též mohou časem zhoršit, stejně jako ten Lupotherm, takže tohle by vůbec pro mne jako zákazníka nebylo určující, ale dá se to dobře neznalému zakázníkovi okecat.

Autor: Michal Bílek
Datum: 25.03.2014 12:08 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 102082
reakce na ...
Fotogalerie:
Já uvedl příklady.
Ano jsou plochy, které mohou stárnout také, ale neplatí to pro všechny.
Posílám Vám fotku na jednu fasádu a schody, kde může být horší pouze Lupotherm. Schody se nijak zhoršit nemohou.

Autor: Jiří Kubíček
Datum: 25.03.2014 12:31 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 113007
reakce na ...
A myslíte si, že poznáte např. 30% zhoršení vlastností lupothermu ? Podle mne ta modrá na tom snímku bude stále modrá. Třeba se pletu, ale myslím si, že na termokameře asi sotva poznáte, jestli je na domě 20 nebo 30 cm izolace, resp. by mne zajímalo, od jaké síly izolace už ta modrá není tak modrá :-)

Autor: Michal Bílek
Datum: 25.03.2014 13:00 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 102082
reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2 obrázek č. 3
Pane Kubíčku, nejde jen o tento pohled.
Vy můžete výrazně zpřesnit rozsah tím, že eliminujete okrajové teploty.
Nebo-li:
Změříme si teplotu těsně pod zateplením - obr 3.: - 9,2°C
Pak teplotu na zateplené fasádě - obr.1: -14,8°C.
Pokud chcete vidět pouze tenhle rozdíl perfektně ve spektru, ořežete vše okolo tak, že co bude studenější jak -15 (bude tmavě modré) a co je teplejší jak -9°C (bude sytě bílé).
A pak se Vám barevný rozsah zobrazí podstatně přesněji právě pro rozsah -9 až -15°C. - viz. obr. 2
A tím pádem zjistíte i za 20 let rozdíly. Už OK?

Autor: Jiří Kubíček
Datum: 25.03.2014 13:15 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 113007
reakce na ...
Jestli jde poznat rozdíl 1-2 st. C, tak pak je to OK, já jen s termokamerou nemám žádnou zkušenost. Taky si na tu případnou zkoušku musíte najít den, kdy bude přibližně stejná venkovní teplota jako při prvním měření, vytápěno by mělo být taky na podobnou teplotu.

Autor: Jozef Homola
Datum: 25.03.2014 13:16 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
"Pro pána jána" asi nevidím dobře. Co jsou to za údaje vpravo těch obrázků. To nastaveno na kameře?

Autor: Michal Bílek
Datum: 25.03.2014 13:17 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 102082
reakce na ...
Ne, jen na software. Na kameře to bylo podle reálu.
Ten soft jsem otevřel teď, kvůli p. Kubíčkovi, abych na tom ukázal jen tuhle možnost.

zobrazuji 1 - 30 z 192   starší >>
odpovědět na původní příspěvek

Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:
Toto je nemoderovaná diskuse čtenářů portálu TZB-info. Redakce nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo příspěvky odstraňovat.