Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov
Reklama

třmínky a smyková výztuž překladů a věnce

Autor: Michal Pazdersky
Datum: 22.06.2014 13:10
uživatel: 115912


Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2 obrázek č. 3
Zdravím,

nevíte prosím někdo odpověď na následující otázky?

1)
nechal jsem si v armovně naohýbat třmínky, ale místo takových těch dovnitř ohnutých zobáčků na konci, jsem obdržel konce neohnuté, jen do pravého úhlu, zarovnané s tvarem třmínku viz obrázek č. 1.
Z toho, co jsem se dočetl na internetu slouží třmínky mimo fixaci hlavní výztuže také jako smyková výztuž. Moje úvaha byla, že i ty zobáčky na konci, tím že jsou mimo obvod třmínku, vyčnívají vně, mají také nějakou funkci a měl jsem v plánu je střídat, tedy další klást vždy otočený o 90 stupňů.

Je moje úvaha správná, nebo tam ty ocásky nemají žádný vliv na působící síly? Třmínky jsem dal raději 8mm takže teď už se to nebude tak dobře ohýbat, ale pokud tam funkci mají, chtěl bych to mít raději v cajku.

2)
V žádném projektu od známých a z internetu , jsem od statika neviděl dodatečné smykové výztuže jak ve věnci stropu, tak v překladech. V literatuře jsem něco našel, ale informace pro mě jako laika nejsou zcela jasné. Každopádně kromě třmínků kvůli smyku tam byla zmínka o dodatečné smykové výztuži, takže třmínky asi tuto funkci nezastanou úplně? Nebo jednoduše stačí, když je dám na krajích překladu hustěji (uvažoval jsem po 200mm ve středu překladu, ke kraji hustější 150mm a kolem uložení 100mm)? A pokud stačí hustěji, kde budou hustěji u věnce stropu, nebo tam se to řeší jinak?
Na obrázku č. 2 je moje úvaha o přidání smykové výztuže do překladu, ale vzhledem k tomu, že v armokoši bude hodně málo místa (podélné R14 mají mezi sebou mezeru pouze 81mm), bude se to dělat opravdu dost blbě, tak abych to nedělal zbytečně, navíc by mezi těmi výztužemi mělo být asi dostatečné krytí, takže by to bylo opravdu dost obtížné, dát třeba jen doprostřed, natož na obě strany.

3) jak se přidává smyková výztuž do věnce skládaného stropu, nebo obecně do věnce? Přidává se vyloženě do armokoše, podobně jako u překladu (popř. jak přesně pokud jinak?), nebo tak jak je uvedeno na obrázku č. 3?


Díky moc všem za názory a zkušenosti. Projekt tak do detailu nemám. Vím že by to poradil statik, ale jak jsem psal, u žádného projektu jsem to neviděl, zřejmě je to pro stavby RD dostačující, ale zmínky o tom jsou, proto bych to raději předimenzoval. Rád bych tomu hlavně rozuměl. Přijde mi to lepší předimenzovat za řádově stovky až malé tisíce korun, než platit za výpočet statikovi, navíc i když se drží zřejmě stejného výpočtu, co statik, to jiný návrh - alespoň tak mi to přijde, netvrdím že je obecný fakt.

odpovědět na příspěvek

Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat.
Chronologický seznam příspěvků
Petr Balcar02.01.2018 15:23
Martin Janžo02.01.2018 12:34
Petr Balcar02.01.2018 10:20
Martin Janžo01.01.2018 21:51
Petr Balcar15.07.2017 12:30
Ondřej Říha23.07.2015 17:01
Marek Lokvenc23.07.2015 16:00
Michal Pazdersky23.07.2015 14:52
Ondřej Říha23.07.2015 13:46
Michal Pazdersky23.07.2015 13:12
Michal Pazdersky23.07.2015 12:45
Marek Lokvenc23.07.2015 12:39
Ondřej Říha23.07.2015 12:25
Michal Pazdersky23.07.2015 11:23
Marek Lokvenc23.07.2015 10:28
Michal Pazdersky23.07.2015 07:23
Petr Trekoval22.07.2015 22:16
Marek Lokvenc03.11.2014 17:45
Michal Pazdersky03.11.2014 17:30
Marek Lokvenc03.11.2014 16:33

Příspěvky
Autor: Martin Janžo
Datum: 02.01.2018 12:34 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 126864
reakce na ...
a Vy by jste my to dokázal spočítat bohužel projekt na to nemám dělám to svépomoci.

Autor: Marek Lokvenc
Datum: 03.11.2014 16:33 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 117791
reakce na ...
Dobrý den,

téma už zřejmě není aktuální, ale i přesto bych Vám na dotazy odpověděl.

1) Třmínky v konstrukci neslouží primárně k ukotvení ohybové výztuže, ale hlavně k přenesení smykového napětí a kroutících momentů od zatížení. Háky a podobné zakončení se dělaly dříve, jelikož kvalita vyráběného betonu a oceli nebyla vždy 100%, tak aby se bránilo vytržení i jinými prostředky, než jen kotevní délkou. Samozřejmě i dnes se to dá dělat, ale je to zbytečně pracné. Tak, jak Vám přišly z armovny, se to dnes dělá. K přenesení smykového napětí stačí pouze svislé pruty (tzn. třmínky by nemusely být uzavřeny). Toto ¨přeplátování¨ se dělá kvůli kroutícímu momentu, kde je konstrukční požadavek na uzavřenou a dostatečně přesahovanou výztuž.


2) Dodatečná smyková výztuž se dnes dělá již minimálně. Nejde ani o dodatečnou smykovou výztuž, ale tyto ¨kozlíky¨ (ohyby) se provádějí na hlavní ohybové výztuži. V žádném případě nezastává funkci třmínků. Je to zbytečně pracné a ve finálním výsledku to nepřinese velké zlepšení.

Obecně řečeno, pokud v konstrukci předimenzujete výztuž, je to ŠPATNĚ! Pokud je navrženo moc výztuže, ocel se nedostane za mez kluzu, beton se v tlaku drtí a konstrukce před destrukcí nevaruje trhlinami a poruší se náhle. Je to velice nebezpečné, zvlášť, pokud si to nenecháte navrhnout od statika.
Pokud dáte třmínky zbytečně moc blízko k sobě, může dojít ke svislé trhlině, kterou třmínky nebudou schopny přenést a dojde k drcení tlačené diagonály. Opět hrozí nečekaná destrukce.

3) Smyková výztuž (třmínky) ve stropním věnci většinou u RD stačí konstrukční, tzn. R8 po 250-300mm, pokud nepřenáší nějaká větší šikmá či vodorovná zatížení.

Autor: Michal Pazdersky
Datum: 03.11.2014 17:30 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 115912
reakce na ...
Pěkný den,

děkuji mockrát za vysvětlení. Jen doplním, že např. KMB do svých překladů tuto dodatečnou výztuž dává. Samozřejmě to s předimenzováním výztuže mi vůbec nedošlo a věřím že se tato informace bude hodit i ostatním :) Vše co jste psal je nyní logické a jasné.
Ještě jednou moc děkuji za vyčerpávající odpověď.

Autor: Marek Lokvenc
Datum: 03.11.2014 17:45 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 117791
reakce na ...
Vůbec nemáte zač :-) Výrobci prefabrikátů ohyby stále využívají, ale pokud se jedná o montáž na stavbě, tak už se to běžně nedělá, protože se to kroutí při dopravě, a pokud nejsou dovezeny celé kostry, tak to zbytečně zdržuje práci. Ale samozřejmě vše záleží individuálně na konstrukci.

Hezký den.
Marek Lokvenc

Autor: Petr Balcar
Datum: 15.07.2017 12:30 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110208
reakce na ...
Obecné konstrukční pravidlo pro podélnou vzdálenost třmínku u trámů a překladu nebo věnců je (za prními malýmy písmeny jsou dolní indexy)
ss [m] < 0,75*he [m]
< ss,max = 0,400 m
ale protože si od oka neurčíte účinou výšku průřezu he nebo zda věnec není např. únosný v horizontální rovině např. na účinky zatížení větrem a nemusí být proto smyková výztuž stanovená výpočtem, tak je potřeba pro nosné prvky návrh statikem. Kromě hospodárnéch dimenzí pro konkrétní podmínky taky vyřeší správný návrh a dodržení konstrukčních zásad.

Autor: Petr Trekoval
Datum: 22.07.2015 22:16 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 104460
reakce na ...
Dobry vecer,
chtel jsem pozadat o nazor, zdali mohou byt trminky na beznem bungalovu RD na oceli 12mm po 60 cm? cele to je svarene k sobe.
Dekuji.

Autor: Michal Pazdersky
Datum: 23.07.2015 07:23 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 115912
reakce na ...
Dobrý den,

pokud si to nenecháte spočítat statikem, což je jediná správná možnost, tak bych řekl, že 60cm bude opravdu hodně velká rozteč. U projektů od statiků pro RD co jsem zatím já běžný stavebník viděl je většinou typicky 200mm u delších překladů nad 2m a u běžných nad dveřmi apod. 250mm. Šetřit zde pár stovek je samozřejmě holý nesmysl. Ve středu překladu může být rozteč i větší, ale hlídejte si ji hlavně cca 50cm na každou stranu jeho uložení na zdivu.
Ještě je celkem typické že vrchní výztuž je menšího průměru jak spodní, např. spodní R12 a vrchní R10. Já dával pro jistotu vespod R14 a nahoru R12, ale to už se hodí spíše pro velmi dlouhé překlady nad 3m.
Hlavně si hlídejte krytí výztuže, u R10-12 bych řekl 3-4cm, raději střed tj. 3.5cm a dobře zvibrovat, alespoň nějakou tyčkou když ne vibrátorem.
Profíci zde mě možná opraví, ale armování se zásadně nesvařuje, neboť tak dochází u ušlechtilé oceli k narušení pevnostní charakteristiky a to velmi výrazně. Prostě jakmile se zahřeje do červena, ztrácí svoji pevnost. Navíc při použití vázacích drátků vás to vyjde i levněji jak sváry.
Většina stavebníků si myslí, že ten spoj musí být pevný, ale to není pravda. Svazuje se vesměs jen kvůli tomu, aby vám armování drželo tvar i po zaletí betonu. Jakmile vytvrdne, je už vlastně jedno, jestli je armování svázané pevně nebo vůbec.

Autor: Marek Lokvenc
Datum: 23.07.2015 10:28 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 117791
reakce na ...
Dobrý den,
1) souhlasím s kolegou, měl by to navrhovat statik na konkrétní zatížení v konkrétní oblasti. Vyplatí se investovat nějakou "zanedbatelnou" částku za kvalitní a hospodárný návrh od statika v porovnáním s cenou celého domu. Jak už jsem psal výše, lidé "laikové" si většinou myslí, že čím více oceli, tím lépe. U betonu to až tak úplně není pravda, protože převyztužený průřez je spíše na škodu - při nedostačujících rozměrech a velkému stupni vyztužení může docházet k drcení tlačených betonových diagonál a má to za následek nevarující kolaps konstrukce - tzn. dochází k němu velice rychle a nepředchází tomu vznik trhlin. Následné opravy by Vás pak stály mnohem víc, než statický návrh.

2) Třmínky po 600mm určitě ne...budu teď tak trochu vařit z vody, protože neznám konstrukci, materiály ani zatížení na ni působící, ale uprostřed překladu většinou max 300mm (je to ovlivněno normovými požadavky a minimálním stupněm vyztužení). Ale není to pravidlo, může to být i méně, pokud se výpočtem prokáže, že smyková síla je v daném průřezu větší než smyková pevnost při dané rozteči třmínků. U krajů zhustit. Jak moc, to v tuhle chvíli těžko říct. Pokud to nebude moc zatížený, tak třeba po 200mm. A většinou tak do 1/4 - 1/3 rozpětí z obou stran.
Ale berte moje "rady" s rezervou, jsou to jen názory a výpočet by byl vhodnější a třeba i hospodárnější.

3) Svařování je zbytečné, drátky naprosto stačí. Jde jen o to, aby to drželo pohromadě při betonáži, jak již psal kolega výše. Nesouhlasím však s tím, že ocel nevratně ztrácí své vlastnosti při svařování. Ztrácí vlastnosti jen přechodně - po dobu svařování - po vychladnutí je získá zpět. Bavíme se tedy o oceli vhodné ke svařování. Svařuje se například tehdy, když nemůžeme nastavovat pruty např. přesahem. Ale většinou to jen prodražuje stavbu a snažíme se tomu vyhnout.

4) Hlavní podélná výztuž klidně může být stejného průměru, pokud jsou jen 4 pruty v rozích. Osvícený statik to dokonce tak udělá, protože to je "blbůmvzdorné". Na stavbě to pak někdo může otočit a problém je na světě. 12mm vypadá skoro stejně jako 10mm a někdo se ani neobtěžuje to přeměřit.
Při konstrukcích, jako jsou překlady, se dokonce i vyplatí dát více malých prutů - např. 4×10 místo 2×12. Překlad totiž má doporučený limitní průhyb 1/600 rozpětí (aby průhyb nepřitěžoval např. okenní rám) a více menších prutů má na průhyb lepší vliv než méně větších.

->Pokud chcete kvalitní dům, nešetřete na důležitých věcech, jako je statik.

S pozdravem
Marek Lokvenc

PS: krytí většinou stačí 20 - 25mm od vnějšího líce třmínku (pro malé profily - např. 12mm a třmínky 8mm). Pokud bude více (25-35), tím líp. Ale zmenšuje to účinné rameno sil a překlad unese při stejném průřezu menší zatížení.

Autor: Michal Pazdersky
Datum: 23.07.2015 11:23 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 115912
reakce na ...
S tím svařováním dejme tomu, zřejmě budete mít pravdu, nedokáži to posoudit, jinak ve všem s Vámi souhlasím, jen s tím krytím si "nejsem úplně jistý".
Ze zkušenosti vím, že občas ten koš někde trošku uhne, nakloní se přes distanční kolečka apod. pokud je nemáte co pul metru a na všech 4 stranách, a občas jsou tam nějaké ta hnízda, i když dobře zvibrujete, ale pokud dáváte kvalitní beton, který při vysypání udělá kužel a není to polívka, tak se mi ještě nepodařilo ani za využití vibrátoru hezký hladký překlad bez hnízd.
Také jsem někde z jakési prezentace ČVUT tenkrát dělal nějaký výpočet krytí pro R14 a vyšlo to určitě více jak 4cm, mám pocit dokonce 5cm. Tuším i nějaký jednodušší výpočet byl POLOMĚR výztuže * 6.
Názory jsou tedy různé, já bych stavebníkům opravdu doporučil spíše těch 35mm, lépe se to u kraje vibruje nebo prošťouchává a upěchuje. Resp. ke kraji ten vibrátor spíše nepatří, záleží na bednění ale u 175mm překladu dokáže rozhodit bednění i v prostředku, takže spíše se musí stejně pěchovat ručně - aspoň taková je moje zkušenost.
Ten výpočet krytí tipuji ale neznamená, že 25mm bude u R14 málo, svoji f-ci zastane i těch 20mm, ale tipoval bych že ty 4cm při použití té R14 je jakoby možné z pohledu nějakého srovnání působících sil, tj. 40mm u R8 by mělo zřejmě za následek menší únosnost jak píšete, ale u R14 by se to hádám již srovnalo.
To je tedy jen moje skromná dedukce, na základě toho výpočtu ČVUT, jinak mi nedává smysl.
Prefabrikáty mají většinou to krytí 20 až 25mm, ale to je beton prakticky bez viditelných bublinek, profi-technologie, kterou nemáte svépomocí možnost aplikovat.
Samozřejmě lze pak na obnažená nebo slabá místa opravit nějakým sanačním drátko-betonem, ale kdo to někdy zkoušel, ví jaká je to nevděčná a hlavně zbytečná práce.


UPDATE: tak možná mi to dává nový smysl :) že byl ten výpočet krytí z ČVUT pro pruty a ono to pak cca vychází, protože většinou se asi dávají distance na pruty a ne na třmínky, takže aby to také bylo blbuvzdorné, když stavebník kupuje na R14 kolečko s krytím 40mm a ne 20mm, tak v reálu jsou pak třmínky R8 kryté cca těch 30mm.

Autor: Ondřej Říha
Datum: 23.07.2015 12:25 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 117871
reakce na ...
Distanční podložky máte mít tak, aby se výztuž vůči bednění nehla. Krytí 40 mm je už dost vysoké, používá se u betonů vystavených venkovnímu prostředí, případně pro betony v zemi. Pro věnce běžně stačí 25 mm (platí pro třmínky, podélná má potom krytí samozřejmě o tl. třmínku větší).
Názory na krytí různé rozhodně nejsou, je to dáno požadavky na třídu prostředí a trvanlivost. Vibrátory máte mít různé velikosti, abyste zhutnil pořádně beton v celém objemu.

Autor: Michal Pazdersky
Datum: 23.07.2015 12:45 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 115912
reakce na ...
Kolečko s krytím 40mm na prutu znamená v reálu krytí kolem 30mm na třmínku a to je podle mě v pořádku s je to blbuvzdornější. Pokud máte na překladu např. sádrovou nebo hliněnou omítku, tak bych tipl, že tam ta vlhkost bude občasně větší.
Různé velikosti sice jsou, ale málokdo má přístup k půjčovnám s takovým bohatým sortimentem a málokdo si asi půjčí více vibrátorů na překlady.
Nicméně nic to nemění na faktu (zatím mi nikdo nepotvrdil opak), že pokud máte opravdu kvalitní beton, který po vysypání vytvoří kužel a není to klasická polívka, tak Vám ten vibrátor moc nepomůže a ty hnízda mít stejně budete, nebo budete muset mít opravdu kvalitní bednění, ale já měl např. co 600mm závitovky skrz bednění a stejně pokud bych vibrátorem jel po boční hraně bednění, tak to s tím dokáže pěkně zamávat a kdo ví jak moc se Vám to celé pohne, nebo dokonce rozletí. A ze středu Vám to tak dobře zkrátka neprovibruje, nebo to v té snaze převibrujete, což je další faktor který se musí hlídat. Jedna věc je teorie, druhá praxe, kterou jsem se tu snažil "podchytit".

Autor: Ondřej Říha
Datum: 23.07.2015 13:46 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 117871
reakce na ...
Kvalitní beton může být "polívka" i "kužel", nastudujte si si prosím stupně konzistence, koukněte se např. i na samozhutnitelné betony, ty by dle tohoto rozdělení byly vhodné pouze jako podklaďák...
I u směsí s nízkým stupněm konzistence to lze zhutnit tak, že nebudou žádná hnízda. Vibrátorem se po bednění nejezdí, stejně jako po výztuži. Vibrátorem máte zhutňovat betonovu směs, ne bednění nebo výztuž.
Bednění máte mít postavené tak, aby se nerozjelo nebo neuhlo.
Pokud jste měl na mysli kutilskou praxi, pak ano, ale jde to udělat (mnohem) lépe.

Autor: Michal Pazdersky
Datum: 23.07.2015 14:52 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 115912
reakce na ...
Ano lze to, ale podařilo se Vám to v podmínkách běžného stavebníka? Mně ne, pokud Vám ano, jste machr, když vám dovezou kubík betonu a vy jej do cca 30 minut při 30 stupňových vedrech dokážete ve 3 lidech nakýblovat do překladu a zároveň zvibrovat v původní konzistenci sluncem ještě "neshořelého" betonu. O nějakých 45 nebo 60 min. si můžete nechat zdát, zvláště pokud Vám jej vezou byť jen z 10km vzdálené betonárky na kontejneru, protože s kubíkem asi nebudete chtít platit mix. A už vidím jak si stavebníci nechají dovážet várky po 1/4 kubíku. A S1 doředěný na stavbě, jak to někdo dělá, nepovažuji za rozumné u tak důležitého prvku jako je překlad. Stejně tak si asi nenamícháte v míchačce C20/25 natož C25/30 a to ještě v nějaké řidší konzistenci.

Po bednění jsem samozřejmě nejezdil, byl to příklad pro představu. Pokud obedníte překlad 150 nebo 175mm, což jste předpokládám nezkoušel, tak uvídíte sám, co Vám ten vibrátor i ze středu udělá. Můžete mít bednění jaké chcete, ale šance že Vám to bednění utrhne cihlu není vůbec zanedbatelná a opatrnost je zkrátka na místě. Prostě je to moc úzké. Vibrovat na kraji by mě ani nenapadlo, uvedl jsem jako příklad, kdy lze např. ještě kraje ručně upěchovat a o to lépe, pokud je tam 30mm mezera namísto 20mm.

Opět zdůrazňuji že uvažuji v domácích podmínkách, kde jde hodně o čas a pokud máte někoho k ruce, většinou nemá zkušenosti jak vibrovat a nepřevibrovat apod.

Autor: Marek Lokvenc
Datum: 23.07.2015 16:00 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 117791
reakce na ...
Máte pravdu oba, kolegové. Kvalitní beton může být v různých konzistencích, ale v dnešní době se "řídké" směsi nedělají s přebytkem vody, ale se superplastifikátory a stabilizátory, které zlepšují zpracovatelnost a zabraňují sedání kameniva. Bohužel pro běžného stavebníka RD jsou velmi nákladné a mnohdy je ani místní betonárka nenabízí.

Pokud jsou betonované konstrukce opravdu malé (úzké), tak je s hutněním problém. Chce to malé frakce kameniva a hutnit po menších vrstvách. U větších staveb (nebo u pohledových betonů a vláknobetonů) se tomu přizpůsobuje receptura, aby bylo vše perfektní. Ale to je pro běžného stavebníka RD finančně nepředstavitelné.

Dojezdové časy také nejsou zrovna moc krátké a když k tomu přidáte např. dopravní situaci v Praze, tak už beton začíná tuhnout v mixu. Na stavbu dorazí tak tak a pokud to stavebník nedělá každý den, tak během 15-20min to do bednění nedá. Navíc, pokud má jen omezené množství lidí. Nabízejí se zpomalovače tuhnutí, ale opět to jsou peníze navíc. Každopádně bych nedoporučoval "ředění vodou" a nebo rozmíchávání ztuhlého betonu - naruší se krystalické produkty hydratace a beton pak dosahuje menších pevností a většího smršťování, následného vzniku trhlin a tím i většího průhybu konstrukce. Navíc tím ztrácíte záruku na betonovou směs od betonárky a případné problémy vzniklé např. rozdílem mezi požadavky na směs a finální směsí (pevnost, modul pružnosti, ...) budou jen na vás.

Autor: Ondřej Říha
Datum: 23.07.2015 17:01 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 117871
reakce na ...
Buď dokážete zpracovat betonovou směs v požadované době nebo nedokážete. Buď si dokážete vytvořit podmínky pro zpracování nebo ne. Nějaká další diskuse k tomu, proč to nejde, je bezpředmětná.
U bednění tenkých překladů nebo zdiva na tenkovrstvou maltu je vhodné se nespoléhat na únosnost zdiva, ale bednění na stěnách vzájemně provázat.

Autor: Marek Lokvenc
Datum: 23.07.2015 12:39 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 117791
reakce na ...
S tím s Vámi souhlasím. Ono je problém v tom, že norma je teoretická a praxe je praktická. A prakticky někdy nejde docílit teoretických požadavků. Občas je také problém s tím, odkud se krytí uvažuje. Někdo mluví o min. krytí třmínků a někdo o min. krytí tahové výztuže. Oboje je bohužel pravda a také se to uvádí v různé literatuře jinak. Když budu uvádět krytí třmínků, musí se pořídit distanční vložky alespoň min,krytí + profil třmínku, protože se dávají pod hlavní tahovou výztuž. Ale tato tloušťka by měla být vyšší, než požadované krytí tahové výztuže. Proto by se mělo ověřovat jak krytí třmínků, tak krytí hlavní tahové výztuže a uvažovat větší hodnotu.
Do výpočtu vstupuje několik proměnných (stupeň vlivu prostředí, max.zrno kameniva, třída betonu, vliv ošetřování, vliv typu konstrukce, životnost konstrukce atd). Jednoduše řečeno, min. hodnota je max(průměr výztuže; krytí podle třídy konstrukce; 10mm) + korelační činitel, který se většinou uvažuje 5-10mm - to je právě pro tu nepřesnost na stavbě.
Hlavně záleží na tom, v jakých podmínkách se beton nachází. Předpokládám, že v tomto případě bude obalený EPS nebo MW, tudíž nepředpokládám výraznější působení karbonatace a zařadil bych ho do stupně vlivu prostředí XC1. Třída konstrukce S4 - min. krytí třmínků 15mm + 5(10) -> takže cca 20 - 25mm (spíše min. těch 25mm).

U RD se používající překlady většinou na výšku jedny řady tvárnic (250mm). Když budu brát rameno sil cca 0,9×účinná výška průřezu, hl.tahová výztuž bude 12mm,třm. 8mm a krytí 25mm, tak to bude takhle: 250-25-8-12/2 = 211 -> 211*0,9 = cca 190mm (to je rameno sil)
pokud vezmu krytí 40mm, tak rameno sil bude 0,9*(250-40-8-12/2) = 176mm

Hl.tahová výztuž 2×12mm (cca A=226 mm2) B500B. Únosnost při krytí 25mm je 226×500/1,15×190 = 18,7 kNm
Únosnost při krytí 40mm je 226×500/1,15×176 = 17,3 kNm

Pokud budu uvažovat prostý nosník o délce 3m, budu ho moci zatížit v prvním případě cca 1,25 tuny na 1m a v druhém cca 1,15 tuny (je to jen orientačně, protože se počítá se součiniteli pro stálé zatížení ×1,35 a pro proměnné ×1,5 a nevím přesný poměr -> celkové návrhové zatížení cca 1,8 tuny a 1,7 tuny na 1m.

Tady není tak velký rozdíl, takže klidně můžete použít větší krytí - je to lepší v mnoha důvodech (lepší soudržnost, delší životnost, požární odolnost, ...). Otázkou je však průhyb, na který to bude mít mnohem horší vliv. U velkých rozpětí to pak ale hraje poměrně velkou roli a výsledky se liší mnohem více.
Každopádně souhlasím s Vámi, krytí třmínků těch 30-35mm je ideální jak na provádění, tak na únosnost.


Prefabrikáty mají mnohem menší krytí, protože používají dokonale rovné (někdy i vibrační) formy, plastifikační přísady, vše se děje v téměř dokonalých klimatických podmínkách a tudíž si mohou dovolit i menší krytí. Otázkou však zůstává, kde jsou ty prvky zabudovány a jaký je vliv karbonatace, mrazu, solí atd. To vše se počítá a výsledný produkt je jen souhrn všech výpočtů.

Autor: Michal Pazdersky
Datum: 23.07.2015 13:12 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 115912
reakce na ...
precizní a hodnotná odpověď, raději těmi svými laickými již nebudu dráždit okolí ať se to tu nerozroste o nějaký balast. škoda že nejde podobné kvalitní odpovědi nějak oflagovat, podobně jako na stackoverflow apod.

Autor: Martin Janžo
Datum: 01.01.2018 21:51 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 126864
reakce na ...
Dobrý den,chtěl bych se zeptat jaké mám použít třmínky a rozteč třmínků a pruty na věnec dílny 11x7 vystavěné z Porfixu 250x250.
Výška obvodu je 2,75 a šalování je 250x250.
Díky moc za zpětné info z podravem M.Janžo

Autor: Petr Balcar
Datum: 02.01.2018 10:20 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110208
reakce na ...
Zdravím, záleží na tom jaké bude věnec přenášet zatížení, tj. jak bude věnec staticky namáhaný účinky zatížení. Jsou sice nějaké minimální normou doporučené profily (10mm pro podélnou, 6mm pro třínky) a vzdálenosti třmínků (max. 0,75d a nebo <=400mm), ale u objektu 11x7m může na věnec působit další svislé (zatížení střechou) i vodorovné zatížení : typicky od větru na střechu (závislost na tvaru střechy a konstrukci krovu) nebo na stěnu (závislost na výšce stěny a uložení stěny v patě, v hlavě a bočních ukončeních), dílna bude mít určitě nějaká vrata, okna, ... . Jestli vám není líto nějaké tisícovky, nechte si to navrhnou od statika, který vám posoudí vaši konkrétní situaci a nakreslí výztuže.
11m to je už opravdu dlouhá stěna. Orientační dopručení u stěnových systémů je 6m.

Autor: Petr Balcar
Datum: 02.01.2018 15:23 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110208
reakce na ...
pokračuji v původním vláknu, ať to má hlavu i patu

Autor: Martin Janžo
Datum: 02.01.2018 12:34
"a Vy by jste my to dokázal spočítat bohužel projekt na to nemám dělám to svépomoci. "

re: (předem : Nejsem Sybila, ale projektant ;-)
Ano, podle dokumentace. Odkazoval jsem Vás na statika, protože se s ním můžete pobavit aspoň nad nákresy, aby se podíval jak vypadá situace celkově i se založením stěn a konstrukcí stropu/střechy. Obvzlášť jestli konstrukce střechy nebude vyvozovat při svislém zatížení nějaké vodorovné zatížení do věnců - to by byl u 11m dlouhé stěny značný problém.
Obecně zdivo Porfix 250mm u jednoduchých jednopodlažních objektů na svislé zatížení většinou vyhoví, ale s přenášením vodorovného zatížení na tom bývá bledě.
Pokud bude dílna temperovaná, tak je potřeba ještě zohlednit tepelné mosty a zateplení věnce.
Sorry. Dělat to dotazníkovou formou přes diskusní fórum je o ničem. Navíc je to práce min. na hodiny možná i dny.

odpovědět na původní příspěvek

Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:
Toto je nemoderovaná diskuse čtenářů portálu TZB-info. Redakce nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo příspěvky odstraňovat.



 
 
Reklama