Přestavba bojleru s TČ na TČ voda-vodaVážení, vzhledem k nadcházejícím dlouhým zimním večerům se plánuji pustit do jednoho malého projektu. Velice bych ocenil Vaše poznatky, především od praktiků chlaďařů a lidí, co mají za sebou stavbu nebo úpravu tepelného čerpadla.
Výchozí stav (zatím pouze ve fázi rozpracovaného projektu):
1. Dům na pomezí nízkoenergetického a pasivního, s odizolovanou základovou deskou o objemu cca. 30m³ betonu, podlahová plocha 150 m², přízemní dům, těžká stavba, výpočtová tepelná ztráta cca 5 - 6 kW (projekt není ještě dokončený).
2. Plánuji topit pomocí TČ země - voda (dále budu nazývat topné TČ) přímo do základové desky. Zapojení naprosto jednoduché, TČ pouští ohřátou vodu přímo do podlahovky a žebříků v koupelnách, snímá se teplota vratné vody, podle které se zapíná a vypíná TČ. V celém domě bude stejná teplota.
3. Pasivní rekuperátor.
4. bod, který bych zde rád prodiskutoval, je ohřev TUV. Přemýšlím o koupi jednoho z těch levných bojlerů na ohřev TUV s chladivem R134a. Ideálně těch nejlevnějších, které jsou určené k odběru tepla z interiéru. Tento bojler plánuji upravit na TČ voda-voda a použít v kaskádovém zapojení s topným TČ. Prostě získat zařízení typu WWB 20 Booster (viz dále) za cca. třetinu ceny (samotný bojler není součástí tohoto zařízení):
http://www.topeni-chlazeni.cz/produkt/ww…
Jako příklad vezměme Bojler Dražice TC 100 E nebo nějaký z těch čínských modelů, co jich je plný internet (nám stačí 100 litrový bojler):
http://www.dzd.cz/cs/ohrivace-vody-bojle…
Přemýšlím o náhradě výměníku vzduch - chladivo za výměník voda - chladivo. Výpočet velikosti výměníku (z pohledu dimenzování vzhledem k přestupu tepla) zvládám, pro chlaďaře by taková úprava měla být triviální. Ventilátor (který se spíná chvíli před zapnutím kompresoru) bych buď odpojil, nebo by tento "signál" šlo použít pro spínání oběhového čerpadla (které bych v době, kdy neběží hlavní TČ, stejně spouštěl jen v určitých časových intervalech - nepovažuji za vhodné, aby v době, kdy třeba TČ nemusí běžet i několik dní, trvale běželo oběhové čerpadlo topného okruhu).
Tento nový výměník voda - chladivo zvažuji zapojit do série s podlahovým topením, konkrétně za podlahové topení, před vstupem do topného TČ.
Důvody pro toto (trochu neobvyklé) zapojení jsou:
* Zvýšení COP topného TČ (pomocí snížení teploty vody vstupující do topného TČ - při běžném topení je nejnižší dosažitelná teplota přibližně shodná s teplotou podlahy).
* Garance stabilních (a zároveň nejlepších) parametrů pro provoz TČ bojleru (teplota vody vystupující z podlahovky bude z pohledu tohoto TČ konstantní a prakticky rovná návrhové teplotě), z toho plyne také vysoké COP TČ bojleru.
* Není potřeba žádné složité regulace topného TČ. Prostě po zapnutí TČ bojleru se sníží teplota vody vstupující do topného TČ, tím se také trochu sníží teplota vody vystupující z topného TČ a předá se o trochu méně tepla do podlahovky.
* Nejsou potřeba žádné aktivní členy (třícestný ventil nebo další oběhová čerpadla) ani jejich řízení. Stačí jedno oběhové čerpadlo topného okruhu, které bude vždy pracovat v identických hydraulických podmínkách (takže může být levnější, vydrží déle a bude provozované s nižší spotřebou el. energie).
* Ztratí smysl přepínat topné TČ do nějakého letního režimu - prostě se i v létě, v případě extrémního a dlouhodobého odběru TUV, začne do topného TČ vracet natolik studená voda, že se topné TČ zapne a poběží po určitou dobu, než odevzdá dostatek tepla TČ bojleru prostřednictvím zvýšení teploty vody vystupující z podlahovky. Samotná teplota podlahovky se prakticky nezmění, resp. se bude měnit o desetiny K. Změna zapínací a vypínací teploty topného TČ podle ekvitermní křivky bude pro rozumné použití v létě asi nezbytností.
* V létě lze bojlerem dům i ochlazovat (samozřejmě jen trochu - maximálně o to, kolik teplé vody bude třeba připravit).
* Akumulační funkce podlahového topení bude optimálně využitá, navíc bude využitá i pro ohřev TUV.
Nevýhody:
* Přijdu o záruku na bojler s TČ.
* Nebudu mít certifikované řešení.
Nápady na vylepšení:
* Teplotu pro sepnutí a vypnutí topného TČ by šlo měřit hned za výstupem vody z podlahovky (před vstupem do TČ bojleru) - sníží se tak počet cyklů kompresoru topného TČ (projeví se tlumící efekt podlahové akumulace).
* Počet sepnutí a dobu běhu topného TČ lze také optimalizovat pomocí TČ bojleru. Bojler má tlačítko pro okamžité natopení, to by se mohlo pomocí stykače sepnout před tím, než vratná voda z topné soustavy dosáhne vypínací teploty topného TČ.
* Počet sepnutí a doba běhu TČ bojleru se pomocí výše popsaných opatření nezhorší, další optimalizace je možná asi jen učícím řídícím členem, zaznamenávajícím typické časy odběrů...nebo měřit a zaznamenávat teploty TUV v bojleru a použít vestavěný časovač (ty čínské ho většinou mají) pro dotopení bojleru naplno před typickými velkými odběry.
Děkuji za Vaše názory, budu rád, když mě upozorníte na něco, co by mě samotného nenapadlo před tím, než bojler rozkuchám. Máte-li potřebu mi sdělit, ať se na to vykašlu, klidně to napište.