Diskuze ke článku: Rodinný dům v Hořovicích - z pohledu uživatele a architekta
Redakce @redakce před 20 roky17.01.2003 09:30:00Plné znění článku: Rodinný dům v Hořovicích - z pohledu uživatele a architekta
Anotace článku: Názory a první zkušenosti investora a uživatele na jejich nový dům, který obsahuje řadu prvků moderní ekologické a nízkoenergetické výstavby, jsou konfrontovány s pohledem architekta - autora projektu.
Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele
Nejnovější příspěvky
269 odpovědí
Zobrazit všechny reakcepane Horejsi zajimali by me spotreby vaseho domu a jak se vse osvedcilo v praxi s veskerymi vypocty z projektu.
muzete je zverejnit?
prikladam svoje v grafech.bohuzel jen po roce bydleni.
urcite mate presnejsi vcetne ZR.
Dobrý den,
chci zateplit vnější zdivo Porotherm 36,5cm minerální vatou Rockwool Fasrock a nikde nemůžu najít nějaký výpočet návratnosti (pro laiky) investice do zateplení a jaká tloušťka této izolace by byla nejefektivnější. Z webových stran Rockwool jsem spočítal, že při ploše fasády 200m2 by u 80mm zatepelní stála fasáda (vata+tmel+kotvení+síťka+miner.omítka+barva) 120.000 Kč, při 100mm = 130.000 Kč, při 120mm = 145.000 Kč a při 140mm = 160.000 Kč.
Můžete mě prosím poradit, za jak dlouho by se mě investice do uvedených tl. izolace vrátila, při současných cenách zemního plynu?
Děkuji
PV Pavel Valek @pavel.valekV současných cenách je téměř vše nenávratné, problém je že tyto ceny už nikdy nebudou takové jaké jsou a jde o to zdali budou a které zdroje a za kolik?.
Připojuji text, ve kterém jsem se podonou problematikou zabýval v širších souvislostech.
8.1. Význam, možnosti a smysl pasivních domů a dřevostaveb
Při provozu a obsluze budov se spotřebovává 46-50% světové spotřeby energií a z toho přímo vyplývá, že současná architektura se klíčově podílí na produkci skleníkových plynů, globálních změnách klimatu, ale i na nerozumném využívání vzácných chemických surovin k energetickému plýtvání.
Spotřeba energie v budovách, je bohužel doposud jen vzácně ústředním předmětem zájmů stavebníků, architektů, projektantů i umu stavebních firem. Jejich provoz je ještě stále pokrýván z levných neobnovitelných zdrojů a tudíž není doposud pociťován jako velký problém.
Tato brutální praxe odpovídá myšlení doby, kdy se věřilo, že vládneme neomezenými energetickými zdroji. Vývoj cen ropy v letech 2006-8 naznačuje co bude znamenat působení tzv. ropného zlomu (Peak oil), který, slovy geologa Václava Cílka, odzvoní konec „ropného večírku“ s levnými energiemi. Graf znázorňuje zásoby ropy a jejich dosavadní prudký nárůst čerpání od padesátých let, s krizí v letech sedmdesátých a logický tušený vývoj spotřeby zbývajících zásob (obtížněji a nákladněji dostupných), který musí vést k odpovídajícímu poklesu, na který by bylo dobré reagovat. Můžeme zatím vést učené polemiky o tom, kdy se to stane, ale znepokojivý je fakt, že administrativa Bílého domu, vede vážné úvahy o tom, zdali problém ropného zlomu nastane už během roku 2008, nebo vydrží ještě až do roku 2015.
Pokud srovnáme fakta, že jde o disproporci mezi rostoucí poptávkou po (dosud levných) energiích a technickými možnostmi v reálném čase tuto poptávku uspokojovat, vyplývá z toho v oblasti trhu s energiemi jediné: ( ceny všech ostatních energií kopírují cenu ropy): nekontrolovatelný a těžko předvídatelný pohyb cen energií, velmi pravděpodobně s nelineárním, ale skokovým nebo oscilujícím průběhem. Skokové nárůsty cen energií na světových trzích v prostředí, kde jsou všechny síly využívány na maximum, může odstartovat mnoho nepředvídaných jevů od přírodní katastrofy, teroristického útoku, politické nestability, nebo uzavření toků energií za účelem státního vydírání (jak použily při první ropné krizí arabské státy nebo stále častěji dává najevo svoji moc Rusko). Jsou to jen průvodní jevy toho, co s sebou přináší pojem ropného zlomu pojmenovaného M.K.Hubbrertem. Bolestivost celého procesu je odvislá od případného řetězení nepříznivých faktorů v čase, jistě se mu i dokážeme nakonec přizpůsobit, jen nevíme za jakou cenu a jak to bude bolet.
Lze široce spekulovat a rozvíjet různé varianty krizových scénářů, ale to není smyslem úvahy týkající se pasivních domů-dřevostaveb. Cílem je uvědomit si rizika a promyslet možné jiné varianty přispívající k tomu, aby se podobné krizové scénáře nenaplnily (tuto metodu zavedla a díky ní mimořádně začala prosperovat ropná společnost Shell). To závisí na schopnosti podívat se na problém z jiného horizontu, uvědomit si, jaký potenciál v sobě skrývají pasivní domy. Jde tedy o umění si položit si ve správnou chvíli tu správnou otázku.
Ptáme se tedy: jsou nějaké možnosti, jak dělat věci jinak v rámci potenciálu obnovitelných zdrojů surovin, energií a v rámci trvale udržitelného rozvoje?
Obecně, že něco takového je možné osvětlili autoři nového pojmu Faktor 10. Je ale třeba volit zásadně jiný přístup než doposud, je třeba REDEFINOVAT ZADÁNÍ (pojem z knihy Přírodní kapitalismus od Huntera a Lovinsových) Technické možnosti k tomu máme již dnes, jen je nevyužíváme a doplňme k tomu ještě, že ve vyspělých bohatých zemích žije jen 20% obyvatel planety a potřebuje 80% energetických a 90% surovinových zdrojů. Lze si jen těžko představit, že podle těchto pravidel to může fungovat i nadále.
Nový úhel pohledu tkví v přiznání si, že i když využijeme veškeré možnosti obnovitelných zdrojů, nemůžeme jimi nikdy pokrýt současné plýtvání zdroji neobnovitelnými (jak je vidět na grafu trvale neudržitelné energetické koncepce). Jde o to, jak přestat plýtvat? Ve zmíněné knize jsou příklady z mnoha oborů, jak lze většinou s desetinou prostředků dosáhnout desetkrát větší efektivity použitím pouze již dnes známých poznatků a technologií. Proč se tak neděje? Neboť plýtvání je (v prostředí levných energií, které nezahrnují škody na lokálním snížení kvality prostředí i globálním destabilizaci ekosystému planety) ekonomicky výhodné. A to .je ten doposud nevyužívaný prostor, kterému se říká POTENCIÁL ÚSPOR.
V architektuře představuje tento potenciál úspor stavění podle principů pasivního domu. Na tomto základě je možné zajistit kvalitativně vyšší, příjemnější a zdravější pobytový komfort s desetinovou spotřebou energií i provozních nákladů a hlavně bez nutnosti navýšení investičních nákladů na stavbu (pokud se dodrží zásady optimalizovaného návrhu).
Pokud dokážeme využít potenciálu úspor v provozu budov a snížit spotřebu energií na 10%, není pak velký problém využít omezeného potenciálu obnovitelných zdrojů na krytí této spotřeby.
Informace o blížícím se ropném zlomu pak nemusí být poplašnou zprávou, ale výzvou, jak známé informace začít realizovat v praxi a začít se zbavovat navyklých stereotypů éry levných energií.
Vezmeme-li v úvahu to, že nevyhnutelně nutné zvýšení cen energií s sebou přinese i inflační trendy s následným znehodnocováním úspor, stojí za úvahu, zdali je rozumné investovat raději do důchodového pojištění, nebo do stavby pasivního domu? Jeho vlastnosti vydrží i desateronásobné zvýšení cen energií. Naopak pro provoz v současnosti stavěných většiny budov tento vývoj bude mít fatální následky, mohou se stát ekonomicky neprovozovatelé.
Čím méně se bude prohlubovat závislost provozu domů na dovážených neobnovitelných energiích, tím méně bolestivý nebo chaoticky disharmonický provoz života v námi obývaných budovách to bude představovat. To vše s akcentem na využívání především místních zdrojů a zaměřením na jejich zhodnocení a přidanou hodnotu tvořivé lidské práce.
Z tohoto úhlu pohledu je rozvoj stavění pasivních domů rozumnou alternativou pro variantu řízenou, nebo možná záchranou vestou pro topícího v časech překotných změn. Z logiky věcí vyplývá, že hledisko volby materiálu, to znamená s ohledem na množství zabudované energie do stavby - tzv.„ekologické stopy domu“ bude hrát také mnohem významnější roli a určitě je výhoda na straně lehkých konstrukcí z místních materiálů. V tomto směru mají pasivní dřevostavby zásadní přednost.
Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
Reklama