Průměr potrubí podlahového vytápění

TZB-info
Diskuzní fórum
Vytápění
Průměr potrubí podlahového vytápění

Rubriky:

Podlahové vytápění

Reklama

LJ Lubomír Jindra @lubomir.jindra před 10 roky

Průměr potrubí podlahového vytápění

Nechal jsem si zpracovat projekt na podlahové vytápění a když ho nyní zkoumám zjistil jsem že do podlah je předepsána trubka 20mm.

Když se rozhlížím ve vodách internetu, tak všeobecně nejvíc se dává trubka 16mm občas 17, 18... ale že by někdo dával 20 to jsem nikde neviděl. Ostatně i nabídka trubek 20mm na trhu tomu odpovídá - 20mm trubky Rehau nikdo neprodává.

Jedná se o starší domek, nová okna trojskla, zateplený podhled, nové podlahy, komplet podsklepeno, fasáda původní, tepelné ztráty 8kw. Plocha 100m2. Šest topných okruhů, vytápěné plochy 16m2, 16m2, 10m2, 11m2, 12m2, 8m2. Dům je obdélník, rozvaděč topení je uprostřed, takže žádné extra dlouhé trasy, celkem v projektu 700m podlahového potrubí.

Vznesl jsem dotaz na projektanta proč průměr 20mm zatím bez odpovědi.

Tak mě zajímají vaše názory?

Děkuji.

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele

Registrovat

Nejnovější příspěvky

LK Lubomír Kopečný @lubomir.kopecny

Dobrý den, jen by mě zajímalo, jak Vám funguje podlahové vytápění s trubkou 10mm.

před 6 roky

JH Jozef Homola @jozef.homola562

Kalkulátory umí už vypočítat zda proudění bude laminární nebo turbulentní nebo nějaké přechodné. Základem je…

před 9 roky

JF Josef Fencl @josef.fencl

Ty grafy jsou celkem názorné, ale jak z toho poznáte, že voda v těch trubkách proudí laminárně?

před 9 roky

53 odpovědí

Zobrazit všechny reakce

JF Josef Fencl @josef.fencl před 9 roky

Zdravím. Mám opačný problém. Projektant mi pro podlahovku navrhnul trubky 10mm (Rautherm 10,1x1,1) rozteč většinou 15cm a teplotu 31st. Dům má TZ 3,5kW (-15st) plochu podlahovky 135m2 a zdroj tepla TČ vzduch/voda. Každá realizační firma, kterou jsem oslovil, kroutí hlavou nad malým průměrem trubky a rozmlouvá mi ho - velká tlaková ztráta, se kterou si TČ údajně nebude vědět rady. Většinou mi doporučují klasiku 16-18mm a přizpůsobit délku okruhů a rozteč.

Můj dotaz: je pro relativně malé požadované výkony podlahovky (malá TZ x plocha podlahy) výhodnější tenká či klasická trubka? Tenká trubka je navíc výrazněji dražší a obtížněji sehnatelná. Preferuji klasiku tzn 16mm či 18mm. Díky!

LJ Lubomír Jindra @lubomir.jindra před 9 roky

JF Josef Fencl @josef.fencl

Já jsem nakonec přestal vymýšlet a dal ty trubky 20x2, ne Rehau ale PEX-AL-PEX Giacomini a celých asi 600m jsem si položil a zapojil úplně v pohodě sám. A jsem rád! Při seřizování průtoků se ukázalo, že průtok té nejvzdálenější a nejdelší větve musím mít otevřený téměř naplno a naopak malý blízký okruh v koupelně téměř úplně zavřeno, aby to topilo rovnoměrně. Rozvaděč vody mám "lepší" s hlavicemi, které nastavují průtok bez vzájemného ovlivňování, ale zda je to vlastně plus nebo mínus nevím. Průtokoměry nemám, nastaveno v průběhu zimy pomocí teploměru a termokamery.

Kdybych dal slabší trubky, nejen že by mohl být problém s průtokem, bylo by už i obtížné vůbec vyvážit okruhy.

Jinak tuto poměrně tuhou zimu jsem bez problému vytopil (n.v. 650m) podlahovkou a nyní mám čerpadlo už jen na stupeň 1 a vodu do oběhu pouštím jen cca 27°.

Za mě: rozhodně je lepší dát silnější trubku, je to jistota. Ve slabší trubce může i častěji vznikat problém se zavzdušněním. Do silné trubky si pustíte nízkou teplotu topné vody a topný výkon může být třeba téměř nulový!!! v tom není žádný problém :-)

Proti projektu jsem udělal po zkušenostech v zimě ještě změny v napojení na aku nádrž. Původně byla podlahovaka do 3/4 výšky a zpátečka do 1/4. Krb do 4/4 a zpátečka do 2/4. Výsledné uspořádání ale mělo ten efekt, že podlahovaka dokázala využít pouze asi 1/4 celé nádrže (vzdálenost mezi 2/4 a 3/4), když jsem to natápěl krbem, na ostatní vodu nedosáhla a spodní čtvrtina krbem nešla natopit. Zvažoval jsem chvilku i reklamaci projektu, oprava napojení stála 8 tis :(

Nechal jsem to předělat tak, že podlahovka bere až ze zhora 4/4 a vrací se do 2/4 a krb dává teplo do 3/4 a bere studenou až ze dna 1/4. Tím jsem dosáhl toho, že kapacita aku nádrže 1000l pro podlahovku se zvětšila z využitelných cca 200l na cca 800l a to už je sakra velkej rozdíl!

Spokojenost :-)

LJ Lubomír Jindra @lubomir.jindra před 10 roky

Ještě jednou díky za vaše reakce, přikládám data, v příloze je plán vytápění.

-------
ad. tepelné ztráty, ano mě to vyšlo méně než projektantovi (asi 6,5kW)
plocha stěn je 83,6m2 (plná cihla 50cm)
plocha oken a dveří 23,8m2 (trojskla)
strop 100m2 (sádroš, 160 vata, původní rákosový strop, půda)
podlaha 100m2 (anhydrit, polystyren 100 až 200mm podle místností, beton, původní klenbový strop, sklep cca 10°C)
větrání - rekuperace

Tepelné ztráty počítány na -18°C

Jak bylo řečeno - plochy nestíhají pokrýt tepelnou ztrátu, projektant se snažil maximalizovat výkon podlahového topení. Potvrdil mi, že při použití trubek 17 by se musel kvůli tl.ztr. zvýšit počet okruhů.

A teď právě stojím před otázkou ekonomiky.

V projektu je vzdálenost trubek v podlaze 15cm.
Když jsem pročítal diskuse, nalezl jsem informaci, že samotná vzdálenost potrubí z 15 na 20cm sníží výkon podlahovky jen 10W/m2, na nějakých 90W/m2.

Napadlo mě toto:
když by se zvýšila vzdálenost na 20cm, tak se celková délka všech trubek sníží o cca 130m na celkem cca 560m rozděleno do 5 okruhů. Jestli by pak již bylo schůdné použití trubky 17 místo 20???

Došlo by tím ke snížení výkonu podlahovky asi o 800W. Ovšem podlahovka tak jako tak při velkých mrazech stejně pokrýt ztráty nestíhá, takže se počítá s dotápěním přímotopy (viz. projekt)

Trubka 20, rozteče 15cm a nebo trubka 17 rozteče 20cm je cenový rozdíl min. 15tis. Kč.

A teď čistě ekonomicky: NENÍ ZBYTEČNÉ LADIT PODLAHOVKU, KTERÁ STEJNĚ NESTAČÍ DO MAX. VÝKONU? Nebo se spokojit s menším výkonem a ušetřit.

Když bude podlahovka topit méně = ušetřím dřevo nebo proud do spirály v auku nádrži a tuto energii dodám prostřednictvím o něco dražšží energie přes přímotopy (když bude týden -15 nebo víc, což třeba příštích deset let ani nebude) tak těch ušetřených 15tis mi nude stačit na kompenzování tak možná do konce života a já plánuju ještě dlouhý život.
A když mě ty přímotopy budou štvát, tak zateplím třeba za pět let fasádu a podlahovka pak pojede v pohodě i při mínus 20.

---------

Takže teď jsem tak napůl :-) vykašlat se na to a prostě to udělat podle projektu, nebo to opět zdlouhavě řešit a ekonomicky se to snažit optimalizovat. Na jednu stranu 15tis je 15tis, na druhou stranu v celkové investici to je prd ;-)

Má cenu se tím zabývat, nebo se prostě držet projektu???

LH Lukáš Havlíček @lukas.havlicek před 10 roky

LJ Lubomír Jindra @lubomir.jindra

Jak je možné, že Vám vyjdou jiné TZ? Buď máte chybu Vy nebo je chyba v projektu. Dodejte ještě podrobný výpočet TZ.
V projektu PT je počítáno s náběhovou teplotou 38°C. Proč jen tak málo, když potřebujete výkon? nechte to upravit na teplotu náběhu alespoň 45°C a změna se dostaví. A opakuji, případné nedotopy řešte teplovodními tělesy.

LJ Laďa Jaskva @lada.jaskva před 10 roky

Dobrý den. Podlahové topení spolehlivě funguje do výkonu
90 W/m2. Čili, Vy máte 8.000 W: 100 m2 = 80 W/m2. Nicméně, součet vytápěných ploch je pouze 73 m2. A to již vychází potřebný výkon 110 W/m2. A to je již za horní hranicí potřebného výkonu. Já to vidím tak, že jediné řešení je porušit hygienické požadavky na povrchovou teplotu podlahy ( zvýší se teplota topné vody ). To bude ale platit pouze pro nevyšší mrazy, na které je spočítána tepelná ztráta. Ve Vašem případě bych to udělal z trubek 18 mm a smířil se s tím, že po dobu nejvyšších mrazů budete do podlahy pouštět teplejší vodu. Ono se nic nestane, akorát pocitově budete chodit po teplé podlaze. V ostatní dobu bude podlaha pouze vlažná. Nicméně na tak maličký domek se mě zdají v uvedené specifikaci tepelné ztráty dost vysoké. Nechal bych si je přepočítat.
S pozdravem Laďa

LJ Lubomír Jindra @lubomir.jindra před 10 roky

Děkuji za vaše reakce, je to tak jak píšete, t.j. tepelná ztráta větší než dokáže dodat podlahová plocha.

Projektant se logicky snažil maximalizovat výkon podlahy. Ono totiž i tak je uvedeno že podlahovka ztráty nepokryje a že do místností budou instalované malé přímotopy.

Zvažuju ekonomiku investice do trubky 20.
Výpočet tepelných ztrát je na venkovní teplotu -18°C která zde ovšem již několik let nebyla a do budoucna lze počítat spíš s dalším oteplováním.
Cenový rozdíl mezi trubkami 17 a 20 je cca 10tis.Kč.
Nevím jistě jestli se vyplatí tahle investice jen proto, že když bude týden v roce -15°C (letos nebylo) tak ještě nebudu muset spínat přímotopy a ušetřím za elektřinu třeba 1500Kč když budu topit v krbu a utáhne to podlahovka.

Když provedu výpočet tepelné ztráty sám dle kalkulátoru na TZB pří -10°C tak jsou ztráty necelé 4kW. Navíc dům je situovaný tak, že pokud svítí slunce (jasné mrazivé dny) svítí na něj po celý den ze všech stran slunce - to je údaj se kterým se při výpočtech tak nějak nepočítá a já přitom vidím že to dělá hodně.

Snížení výkonu podlahovky bych se tedy nebál, jde o to jak velké bude.

JH Jozef Homola @jozef.homola562 před 10 roky

LJ Lubomír Jindra @lubomir.jindra

Zkuste sem dát nějaké data o jedné hlavní místnosti a uvidíme, zda to půjde nebo ne. Se sluncem v mrazivých dnech se nedá počítat. Nicméně teplotu podlahy hygienickou když na týden překročíte, tak se vůbec nic nestane.

LH Lukáš Havlíček @lukas.havlicek před 10 roky

Souhlasím s tím co napsal p. Křen - prostě ten domek má velkou TZ a malou podlahovou plochu pro instalaci vytápění. Ve Vašem případě bych možná řešil vytápění kombinací, tzn. v podlaze klasický rozvod z potrubí 17 nebo 18x2mm a případné nedotopy řešit radiátory.
Trubku 20x2mm bych nedělal.

VK Vladimír Křen @vladimir.kren před 10 roky

Jsou parametry které musí projektant dodržet. Máte TZ 8 kW k tomu je nutno připočíst jistou regulační rezervu a jste na cca 10 kW. Tomu by měl odpovídat topný výkon při dodržení maximální nášlapné teploty podlahy. To znamená při topný výkon na jeden topný had 1,66 kW. Pokud chci dodržet teplotní spád na topném hadu 8stC musí zde být průtok 179 l/hod. Celkově to je 1075 l/hod. Pro vámi uváděný rozměr je tlaková ztráta při nutném průtoku 90 Pa/m, při průměru topného hada 17 mm (vnější průměr, světlost 12,5 mm) je tlaková ztráta 280 Pa/m. Celý problém je v celkem vysoké TZ. Do uvedených ploch těžko instalujete menší průměr potrubí (bylo by nutné zvětšit počet topných hadů).

JH Jozef Homola @jozef.homola562 před 10 roky

V literatuře se udává: Velkost trubky (průměr) je výhradně záležitostí tepelného zatížení daného okruhu. Vyrábějí se i trubky 25 mm.
V podstatě to znamená, že záleží na kalkulaci tepelného toku povrchem trubky, délce smyčky a hmotnostním průtoku otopné vody.