Vyhledávání

Logo TZB-info

Rady a zkušenosti díky portálu TZB-info

Kam dál pro informace ze stavebnictví

  • TZB-info Stavebnictví. Úspory energií. Technická zařízení budov.
  • ESTAV.cz Architektura. Stavba. Bydlení.
  • estav.tv On-line televize pro architekturu, stavbu a bydlení.
  • Kalkulátor cen energií Nezávislý porovnávač cen elektřiny a plynu
  • Energospot Nejrychlejší přehled o spotových cenách elektřiny

Součinitel tepelné vodivosti - závislost na teplotě?

Rubriky:

Reklama
Součinitel tepelné vodivosti - závislost na teplotě?

Například izolace PROMAFORM má při teplotě +200C 0,11 W/mK , +800C 0,14 W/mK a při teplotě +1200C 0,23 W/mK
Viz http://web.promatpraha.cz/katalogy/hti20…

Jak se postupuje při vypočtu třeba u 100mm desky tohoto materiálu, který má na jedné straně +1600C?
Podle datasheetu se hustoto tohoto materiál pohybuje mezi 250-350 kg/m3 je to dáno výrobou a lze říci, čím silnější vrstva tím lehčí , nechce se mi věřit , že hustota nemá vliv na tepelnou vodivost. Přesto z datasheetu nic takového nevyplývá.

Je jasné, že nejde o izolaci na barak, ale na pec,. Právě protože je na jedné straně +1600C měla by se při výpočtech používat co nejpřesněji čísla a počítat co nejprecizněji, ale s udají v datasheetu si tak nějak nevím rady.

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele
Registrovat

Nejnovější příspěvky

JV Josef Vávra @josef.vavra

Pane Králi s jednotkami samozřejmě máte pravdu. Ale schválně kolik čtenářů je schopno z fyzikálního rozměru jednotky…

před 9 roky

JH Jozef Homola @jozef.homola562

(p. Kral) Můžete si zkusit spočítat pár bodů do grafu který sem dám, jestli polynom sedí. Ona ta křivka pro PROMAFORM…

před 9 roky

KK Karel Kral @karel.kral

To že Kelvinova a Celsiova stupnice má stejně velký stupeň je sice pravda, ale to je v polynomu irelevantní . Podle…

před 9 roky

19 odpovědí

Zobrazit všechny reakce
Reklama

Nebudu se zapojovat do hádky o jednotkách proto reaguji mimo vlákno.
Rada o sehnaní správných dat je dobrá, ale pokud výrobce sám šíří to co šíří je to rada dost na nic, zvláště pokud se i po obrácení na jeho českou pobočku dozvíte jen čísla z datashetu.
Ještě jsem našel toto
http://i.imgur.com/ysm14Uh.png

Zatím pracuji s předpokladem, že polynom a to polynom s t v kelvinech je správný, jednak je konzistentní z pohledu kontroly jednotek a pak pro teplotu 1200 C poskytuje stejné výsledky jako tabulka výrobce.

Ono je celkem jedno jaké jsou vlastnosti při 200C protože tohle je jen žárová izolace a za ní přijde nějaká tepelná izolace a tak se žárová bude pohybovat mezi 1600 na horké a orientačně 1200C na studené straně.

Ano spotřeba tepla na roztopení pece je klíčová protože pokud jsou ztráty na roztopení větší než ztráty na jeden cyklus je výhodnější méně izolace a náklady jsou nižší. velká izolace se tak vyplatí jen u pecí, které nevyhasínají tzn. udržují se horké a to není můj případ.
Ono se to blbě počítá pokud výrobce zveřejnuje informace ve stylu hustota 250-350kg/m3 a v jinem zdroji najdete dokonce 170kg/m3
při 100mm mám v peci 0,105m3 a je dost rozdíl, zda to bude vážit 18,26 nebo 37kg.
A to máte jen žárovou izolaci, stejný výrobce pak dělá vysokoteplotní izolaci PROMALIGHT 1200 a ta se jeví jako ideální pro tepelnou izolace, protože má při 800C jen 0,044 a 0,029 při 200C , problém ovšem je, že má hustotu 450kg/m3
a to jsme při 50mm na 0,072m3 tj. dalších 32kg , které musíte ohřát

KK Karel Kral @karel.kral

Nevidím důvod pracovat se stupněm Kelvina. Kelvin nebo Celsius je "stejně vzdálená čárka na teploměru". Pokud mohu něco poradit, tak při záležitostech kdy šlo do tuhého jsem vždy oslovil výrobce aby poskytnul atest a ve většině případů jsem uspěl. Dobrý výrobce atest má. Pokud ne, tak to dobrý výrobce není. Případ kdy se topí přerušovaně a chce se naběhnout na teplotu rychle a bez velké akumulační ztráty, tak musí být izolační materiály s malou měrnou hmotností a tudíž jímavostí . Dělá se to jako sendvič, kdy je neprve nějaká tenká a pevnostně a teplotně vyhovující izolační přepážka a pak už jenom skelná vata podle libosti. Sem tam nebo na konci může být průmyslový alobal.

Pokud chcete přesný výsledek, sežeňte si především relevantní data. Popis konkrétními hodnotami a polynomem se výrazně liší. Viz porovnání v obrázku.
Poté vytvoříte per partes popis teplot jednotlivých vrstev a iterací se dopočtete výsledku.
Nezapomeňte na energii pro roztápění. Odpovídá cca čtyřem hodinám ustáleného provozu.

JV Josef Vávra @josef.vavra

Už jsem Vás upozornil, že jednotky tepelné vodivosti mají jiný zápis.

Zkuste to buď rozdělit na několik dílčích vrstev (každou s jinou vodivostí jak ukazuje prospekt) a spočítat sumu dílčích prostupů a nebo podle obrázku.

U dílčích prostupů vycházíme z předpokladu, že stejné teplo které proteklo první vrstvou, proteče i další vrstvou. Z tohoto tepla určíme teploty na rozhraní jednotlivých úseků.

JH Jozef Homola @jozef.homola562

Dík za info,
především za tabulku, je tam alespoň polynom popisující změnu vodivosti s teplotou, pokud je t teplota v kelvinech celkem so sedí na data z datasheetu.
Spočítám teplotu ve středu desky a vodivoast pro tuto teplotu použiji pro celou desku.

Ve vaší tabulce je uvedena hustota 170kg/m3 , si snad budu muset koupit desku a zvážit si jí protože pokud se údaj o hustotě pohybuje mezi 170 až 350kg/m3 je nemožné spočítat ztráty na roztopení a bez toho najít kompromisní sílu izolace.

Reklama

Přihlášení

nebo se přihlaste emailem

Zapomněli jste heslo?

Nemáte účet?

Registrovat se

Vypadá to, že nejste přihlášen

Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.

Registrovat se

Technická podpora

Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.