Zkušenosti s tepelným čerpadlem NIBE AMS 10-12 + vnitřní jednotka ACVM270

Reklama
PZ Pavel Zbranek @pavel.zbranek před 7 roky06.12.2016 20:03:00
Zkušenosti s tepelným čerpadlem NIBE AMS 10-12 + vnitřní jednotka ACVM270

Dobrý den,
chtěl bych se s Vámi podělit o zkušenosti s provozem tepelného čerpadla NIBE (dle obchodního značení NIBE označováno také jako split set 2). Tak tedy popořadě:

Objekt:
Rekonstrukce rodinného domu, postaveného někdy v 60. letech. Celková energeticky vztažná plocha 184,5m2. Objekt je podsklepen, kde suterén je nevytápěn a není tak započítán do energeticky vztažné plochy.
Vlivem provedení opatření pro eliminaci tepelných ztrát (zateplení fasády a střechy, výměna oken, apod) je celková tepelná ztráta objektu 7,045kW. K těmto ztrátám je nutné přičíst ztráty výměnou vzduchu v objektu, které činí 2,138kW. Celková ztráta objektu tak je 9,182kW.
Dle průkazu energetické náročnosti objekt spadá do kategorie "D méně úsporná".
Původně vytápěn kotlem na tuhá paliva. Vyčíslení nákladů na palivo by bylo složité, proto jsem se do něj nepouštěl. Je ale jasné, že smyslem instalace TČ nebyla až tak provozní úspora, jako spíš uživatelský komfort.

Topný systém:
Klasický raiátorový, otevřený (bez tlakové nádoby - pouze expanska v nejvyšším místě), původně samotížný, nyní s oběhovým čerpadlem (součástí TČ)

Instalace a zprovoznění TČ:
21.6.2016

Regulace TČ:
Pro tento objekt nám odpovídá topná křivka číslo 7. Čili regulace probíhá čistě po ekvitermě s tím, že je v objektu doplněna o obyčejný prostorový termostat, který do ní zasahuje - způsobuje posun topné křivky při rozepnutém termostatu o -2. Je tím tak zajištěna zpětná vazba prostorové teploty na výkon TČ.
V praxi to je tak, že 90% celkového času je termostat sepnut a TČ tak pracuje čistě ekvitermně. Zbylých 10% celkového času dochází k útlumu.
Toto řešení se nám osvědčilo a doporučuji jej použít (termostat je jednoznačně levnější řešení než prostorové čidlo teploty).

Provoz:
Odvod kondenzátu z venkovní jednotky máme vyřešen zpět do objektu. Ve venkovní části potrubí je vložen topný kabel proti zamrzání v zimním období. Toto řešení je prozatím bezproblémové a myslím si, že tomu i tak nadále bude.
Bivalentní elektrokotel (topné patrony) máme zablokován v regulaci. Zatím topíme čistě kompresorově. Uvidíme jak to bude až přijdou tuhé mrazy - to už zřejmě připínání elektrokotle bude nevyhnutelné.
Spotřebu TUV bych hodnotil jako běžnou pro 3 člennou domácnost.
Vzhledem k tomu, že se jedná o frekvenčně řízené čerpadlo, běží při venkovních teplotách okolo 0°C více než 23,5 hodiny z 24 hodin. Sleduji i celkový počet startů kompresoru, který je 1285 a celkový počet hodin kompresoru 1158 k dnešnímu dni.
Co se tyce elektroinstalace mame vyjma nize popsaneho elektromeru instalovanu koordinovanou ochranu proti prepeti z napajeci site. V hlavnim objektovem rozvadeci mame kombinovany svodic prepeti tridy 1+2 12,5kA/pol a v rozvadeci bezprostredne pred TC mame svodic tridy 3. Zatim zadny z nich nezafungoval. Mela by tak byt zajistena plna ochrana TC proti prepeti z napajeci site. Doporucuji kdyz uz se vykladaji nemale penize za TC zainvestovat cca 13 000Kc do svodicu prepeti a chranit tak TC.
Součástí dodávky tepelného čerpadla byly také měřící transformátory proudu. Tyto měřící trafa se umisťují bezprostředně za fakturační elektroměr objektu a měly by sloužit pro měření proudu v jednotlivých fázích. Na základě změřeného proudu a nastavené hodnoty hlavního jističe v TČ pak TČ reguluje výkon (při okamžitém vyšším odběru než je nastavená hodnota hl. jističe omezuje výkon). V našem případě nemáme toto použito, jelikož jsme si byli jisti, že k vybavování hlavního jističe nebude docházet a nebude tak nutné omezovat výkon TČ.
Dále máme do TČ přiveden signál HDO, kterým je při vysokém tarifu (v našem případě distribuční sazba D57d - VT 4 hodiny denně) blokován jak kompresor, tak bivalentní elektrokotel.

Pořizovací náklady:
Vyšly na cca 230 000,-Kč.

Provozní náklady:
Jelikož máme instalován samostatný elektroměr pro TČ, jsme schopni přesně určit jeho spotřebu. Samostatný elektroměr bych doporučil komukoli - je tak přesně možné oddělit spotřebu objektu od spotřeby na vytápění a ohřev TUV.
Naměřené hodnoty spotřeby TČ jsou následující:
červen - 44kWh
červenec - 95kWh
srpen - 91kWh
září - 125kWh (první měsíc přitápění)
říjen - 429kWh
listopad - 683kWh
Odhad celkových ročních nákladů na TČ cca 6,5MWh/rok.
Pozn. V letních měsících byla spotřeba TČ téměř stabilně 3kWh/den. V aktuálních listopadových dnech se spotřeba pohybuje od 15kWh/den po 45kWh/den.

Celkové dojmy:
Tepelné čerpadlo pracuje velmi dobře. Je jasné, že pro nějaké závěry je ještě příliš brzy, ale zatím musím říci jenom spokojenost. Spotřeba se vyvíjí dle předpokladů. V objektu se udržuje konstantní pokojová teplota okolo 23°C/+-1°C. TUV - ještě se nestalo, že by byla vyčerpána nahřátá voda - TČ ji rychle dohřívá, čili spokojenost.
Hlučnost - při plném zatížení slyšet je, nicméně plné zatížení nastává v zimě, kdy nám to až tak nevadí. Při minimálním zatížení je hlučnost velmi nízká.

Nevýhody tohoto TČ:
- odmrazování - někdy TČ spustí odmrazování i když zadní strana venkovní jednotky je zcela bez námrazy Jindy kdy je pokryta zcela námrazou tak, že vzduch skrz ní prakticky zcela neproudí začne odmrazovat až za např. 15 minut. Je tak jasné, že to má za následek snížení topného faktoru. Nepřišel jsem na to, kde je možné toto softwarově upravit, nicméně takto je jednotka nastavena z výroby.
- ekvitermní regulace probíhá na základě okamžité venkovní teploty. To má za následek, že v noci, kdy jsou teploty nižší dává TČ nejteplejší vodu. Naopak ve dne, kdy je venkovní teplota nejvyšší je teplota topné vody nejnižší. Dle mého názoru by TČ mělo regulovat na základě průměrné 24 hodinové teploty, což by mělo za následek zvýšení sezonního topného faktoru
- venkovní jednotka AMS 10-12 obsahuje velké množství integrovaných obvodů s elektronikou a frekvenčním měničem. Celkem je obsaženo 3ks těchto desek s elektronikou, která je vystavena působení širokému rozptylu teplot (od +50°C do -25°C), vzdušné vlhkosti, apod. Tato elektronika sice produkuje teplo, čímž nedochází např ke kondenzaci vlhkosti, ale uvítal bych umístění této elektroniky ve vnitřním prostoru objektu - v samostatném rozvaděči. Mám obavu z životnosti této venkovní elektroniky.
- vysoká spotřeba TČ při nespuštěném kompresoru - TČ má stálý příkon 60W i když nekoná práci. V zimním období ještě víc. Zřejmě je to způsobeno bodem posaným výše, ale i tato část se v celkových účtech za spotřebu projevuje.

Toť asi vše, čili závěr za mě je že bych toto TČ i přes nedostatky doporučil.
Nebudu dále také odpovídat v této diskuzi, příspěvek slouží pouze pro podělení se o zkušenosti pro zájemce. Nejsem žádný prodejce ani dealer TČ. Jsem jenom spokojený majitel.

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele

Nejlépe hodnocené

Nejnovější příspěvky

171 odpovědí

Zobrazit všechny reakce
Reklama

Přihlášení

nebo se přihlaste emailem


Nemáte účet?

Vypadá to, že nejste přihlášen

Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.

Technická podpora

Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.