Vyhledávání

Logo TZB-info

Rady a zkušenosti díky portálu TZB-info

Kam dál pro informace ze stavebnictví

  • TZB-info Stavebnictví. Úspory energií. Technická zařízení budov.
  • ESTAV.cz Architektura. Stavba. Bydlení.
  • estav.tv On-line televize pro architekturu, stavbu a bydlení.
  • Kalkulátor cen energií Nezávislý porovnávač cen elektřiny a plynu
  • Energospot Nejrychlejší přehled o spotových cenách elektřiny

Mokré stropy i při nízké relativní vlhkosti

Reklama
Mokré stropy i při nízké relativní vlhkosti

Dobrý den.

Prosím o pomoc s vlhkými SDK stropy. Realizační firma ani projekt neví.
Novostavba, třetí rok, odvětrávaná pultová střecha, sklon 10st. Větrací mezera po celé délce okapu, stejně tak u hřebene.

Skladba shora:
titanzinek, dvojitá stojatá drážka, těsnící páska
oddělovací vrstva DELTA TRELA PLUS
bednění prkna
kontralatě 80/80 mm (takto vysoké je tedy odvětrání)
izolační folie DELTA MAXX PLUS se samolepicím okrajem
krokve + mezi nimi URSA SF35 (240 mm)
kontralatě 80/80 mm + mezi nimi URSA DF40 (80 mm)
parozábrana DELTA REFLEX PLUS
rošt C profily
SDK

Jak šel čas:
Dostavěno v květnu. Hned první zimu se objevovala vlhká místa. Protože byla vnitřní vlhkost až 80%, byly vlhká místa přisuzována kondenzaci. Bylo doporučeno více topit a větrat.
Topil jsem přes den na 21, v noci 18.

Další zimu se situace opakovala, vlhkost oscilovala mezi 50-60%. Doslova každý den v zimě ráno bylo vyvětráno, aby se snižovala vlhkost. Realizační firma i projektant doporučovali více topit.

Tato zima. Vlhkost 40%. Pravidelné větrání. Při velkých mrazech po vyvětrání klesala vnitřní vlhkost pod 40%. To už mi ani zdravé nepřijde. Kolem konce roku byly velké mrazy. Opět se objevila vlhká místa.
Pořídil jsem termokameru, která ukázala nízkou teplotu jen na místech, která byla aktuální provlhlá. Když je strop suchý, tak nic studeného kamerou "nevidím". Protože je za SDK mezera tvořená závěsy kvůli tomu, abych tam mohl mít bodovky, dostanu se kousek do tohoto prostoru. Bohužel vlhká místa jsou od těchto "sondážních" otvorů daleko.
V jednom případě jsem ale dírou po bodovce "viděl" studenou čáru, která tekla shora ZA parozábranou. Na dotek byla suchá, ale infrakamera viděla chladnou cestičku. Jako by se vlhkost (jaká když mám tak nízkou) srazila ve vatě a pak tekla po parozábraně až ke stěně, tam občas taky bylo mokro. Vlhká místa na stropě jsou vždy okolo šroubů, od nich nasákne plocha kolem.

Po Novém roce se konala schůzka s projektantem i pracovníkem SDK, strop byl již vyschlý, a tak žádné chladná místa odhalena nebyla. Doproučeno topit na 21,5 a nechat udělat otvory do SDK, kterými by teplý vzduch ohříval parozábranu, aby na ní nekondenzovala vlhkost. Takže topím a od té doby mám vytažené bodovky, aby mohlo teplo k parozábraně. Nepomohlo.
Jak se již stalo vícekrát, dnes po oteplení, kdy začalo tát, se opět objevují masivní vlhké stopy.
Tedy děje se tak při velkých mrazech a potom naopak když začne tát.

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele
Registrovat

Nejnovější příspěvky

LJ Laďa Jaskva @lada.jaskva

Dobrý den. Difuzní fólie je fólie, která je propustná pro vodní páru, ale nepropustná pro vodu. Čili tvoří i pojistnou…

před 7 roky

LU Lucia Urmincek @lucia.urmincek

Dobry den, dakujem velmi pekne za odpoved. Dnes sme tam dali teplomer a vlhkomer,polozeny je na vate a teplota je tam…

před 7 roky

LJ Laďa Jaskva @lada.jaskva

Dobrý den. Větrací otvory mezi izolací a difuzní fólií jsou ve Vašem případě nezbytné. Že tam kondenzuje voda je…

před 7 roky

57 odpovědí

Zobrazit všechny reakce

Dobry den,mam podobny problem s kondenzom pod difuznou foliou.
Mame nasledovnu skladbu: SDK- parozabrana- izolacia 28cm - volny priestor cca pol metra, ktory sa zmensuje - difuzna folia s dierkami - 5cm vzduchova medzera -plny zaklop z dosak - delta trella - falcovany plech.
Zo spodnen strany difuznej folie sa na krokvach kondenzuje voda,krokva je mokra, tvori sa plesen. Najhorsie su miesta nad kupelnou.
Difuzna folia je miestami vlhka v vnutornej strany.
Dalo by sa to riesit dorobenim otvorov do fasady (sever a juh) tak,aby sa ochladil a odvetral priestor medzi difuzkou a vatou pod nou?
Alebo co ak by sa uplne odstranila difuzka? Zda sa mi,ze ona nestiha odvetrat kritickejsie miesta (vacsia teplota a vlhkost z kupelne). Nechcem otvarat vsetky izby a odstranovat vsetky izolacie. Da sa to riesit teda odvetranim priestoru pod difuzkou?
Dakujem

LU Lucia Urmincek @lucia.urmincek

Dobrý den. Větrací otvory mezi izolací a difuzní fólií jsou ve Vašem případě nezbytné. Že tam kondenzuje voda je známka toho, že parozábrana neplní svoji funkci a pára se přez ni lehce dostane. Ty větrací otvory ten problém minimalizují a odhaduji, že se tím problém zcela odstraní. Nicméně nebude stačit jeden otvor na každé straně, ale více otvorů. Orientovat se můžete třeba podle převažujícího směru větrů, nebo podle světových stran. Sací otvory dole a výfukové těsně pod difuzní fólií. Jde o to, aby se celý prostor rovnoměrně odvětrával.
S pozdravem Laďa

Aktualizace...
Po provedení sond byla zjištěna rozlepená parozábrana. Bylo provedeno nové slepení. Po dvou dnech začala opraveným spojem opět prosakovat voda. Rozlepeno, vata relativně suchý, v prohybu parozábrana stálo trochu vody, která stekla odněkud shora.

Venku bylo vidět, že kape voda i z okapničky, na které je ukončena difuzka. Tedy ta propouštěla vlhko prostoru izolace a to pak v podobě kondenzátu odtékalo pryč. Bohužel od té doby mrazy nebyly, takže nelze posoudit, jestli šlo o vlhko, které se tam dostalo během opravy, kdy byla parozábrana rozlepená.

Nicméně díky sondám a dodatečnému studiu fotografií z realizace stavby bylo zjištěno, že přesah parozábrany na zdi byl oříznut nad SDK. Byl tedy fixován pouze tmelem k omítcem či páskou. Přitlačení parozábrany k omítce sádrokartonem či UD profilem chybí. Takže kam až dosáhnu otvorem v SDK u zdi, tak ohyb parozábrany na omítce pruží - není k tedy fixován. Minimálně tedy zde - nejnižší část stropu v místě, kde se objevoval kondenzát prosakující spojem parozábrany, je mezera mezi brzdou a zdí několik metrů.

Zástupce realizační firmy říkal, že to vždy jím najmutí sádrokartonáři dělají tak, že je parobrzda fixovaná když ne UD, tak latěmi či SDK ke zdi. Jako jediné možné řešení opravy je to, že se na stávající SDK podhled dá nová parobrzda, na ni nízké profily kotvené přes kaučuk podložku do stávajícího roštu a na to nová vrstva SDK...

JJ Josef Jansa @josef.jansa

Dobrý den. Souhlasím s opravou, jak navrhl zástupce realizační firmy. Na co si dát pozor ? Nesmí se jednat o parobrzdu, ale o opravdu kvalitní parozábranu, nejlépe pokovenou, která má vysoký difuzní odpor. Musíte si osobně pohlídat realizaci, protože když to nedej Bože zase zmrší, tak to třetí vrstva sádrokartonu a třetí parozábrana nevytrhne. Takže pohlídat, aby se jednotliví pruhy k sobě lepily oboustrannou butylovou páskou a volné konce ještě přelepily hliníkovou páskou. V místech, kde budou přímé závěsy to musí být podlepenou parotěsnou lepící páskou. Parozábrana musí být nalepena na stěny parotěsným tmelem. Musíte je pořád kontrolovat, aby i perfektně provedenou parozábranu neprotrhli při montáži SDK. Hodně zdaru.
Pozor - parotěsná fólie se nesmí zařezat ve styku se stěnou, ale musí se přetáhnout pod profil.
Je potřeba si uvědomit, že ve Vašem případě, kdy střecha má opravdu malý spád je odvětrávání prostoru nad zateplením velmi obtížné. Proto musíte zajistit, aby tam nepronikla žádná vodní pára.
S pozdravem Laďa

Takže v pondělí to real. fa rozebere a pokusí se to opravit. Opravdu jsem moc zvědavý na příčinu, protože to dle fotek nevypadá na pouhé rozlepení. Vypadá to na některých místech na protžení toho spoje jakoby tlakem shora. Uvidíme.

JJ Josef Jansa @josef.jansa

Dobrý den. Na fotkách máte zachycený stav parorozábrany a spojů před instalací sádrokartonu. S rozebíráním bych začal tam, kde jsou spoje. A jsem opravdu rád, že to ta firma bez reptání bude sama dělat. To je spíše výjimka. Tedy, předpokládám, že je to ta samá firma, která to dělala.
S pozdravem Laďa

Myslím že problém je v tom že studený vzduch cez škáry vo fólii fúka na sádrokartón, ochladzuje ho a spôsobí rosný bod.

MA Makadam Adam @makadam.adam

ty troubo. ty jsi zde spáchal sebevraždu v přímém přenosu. a to i bez cizí pomoci. že by sádrokarton fungoval jako parobrzda, může napsat pouze vypatlaný mozek

Dobrý den. Voda ve střešním systému je problém. Dá se vyloučit porucha krytiny, protože k zatékání ( mokré fleky ) dochází pouze v zimě při topení. Tudíž je jasné, že voda vzniká kondenzací vlhkosti. Pokud by se voda vyskytovala na spodní ploše parozábrany, tak by to předpokládalo špatně provedenou izolaci, prostě byly by tam teplené mosty, jak přez Vltavu. To se dá vyloučit, protože voda se vyskytuje až nad parozábranou. Evidentně to nemůže být kondenzát vzniklý z exteriérové vlhkosti, protože difuze vodní páry probíhá opačným směrem ( tedy z tepla - do zimy ). Jak se tam ta vodní pára dostane je tudíž naprosto jednoznačné - projde přez parozábranu, lépe řečeno přez rozlepené spoje. Jsou akorát dvě možnosti - buď ta parozábrana je jako výrobek špatná ( méně pravděpodobné ), nebo je to špatně udělané ( velmi pravděpodobné ). O té špatné realizaci svědčí odlepení lepící pásky. Podle technologických postupů se pruhy parozábrany musí slepit butylovou oboustrannou páskou a navíc volné okraje přelepit určenou lepící páskou. Navíc u střech s velmi malým sklonem je to celé hodně náročnější.
Že tento problém nebude snadné vyřešit je jasné. Projektant i stavební firma se budou tak dlouho dohadovat že oni za to nemohou, až projde záruční doba a pak bude jedno. kdo to zavinil.
Oprava je celkem triviální - sundat sádrokarton a opravit ty spoje. Že to nebude ani jednoduché, ani laciné a bude to nechutná práce v zabydleném domě, je naprosto jasné.
Nicméně, já bych se pokusil domluvit se stavební firmou, aby udělali někde velkou inspekční díru a hned uvidíte, v jakém stavu je ta spojovací spára. Zatím je to velmi nejasné a oni se budou bránit zuby nehty. Také by ty mokré fleky měli vidět na vlastní oči, protože co oko nevidí, jako by neexistovalo.
Hodně zdaru.
Já bych se na Vašem místě obrátil na pana Jana Rypla z JUTY. Ten se celý život zabývá difuzními a pojistnými fóliemi a tudíž je na tuto problematiku opravdový machr. NAvíc je to člověk velmi ochotný pomoci. http://www.juta.cz/vyrobni-programy/stre…
S pozdravem Laďa

Takže jsem nalezl příčinu. Minimálně po celé délce toho místa, kde se objevovaly vlhké skvrny, tj. kam dohlédnu dírou po bodovce, tak 3 metry je rozlepená nebo chybějící páska, která pojí vrstvy parozábrany.
Jde to z nejnižího místa u zdi směrem nahoru až nad schody. Rozberání a znovu zalepení parošky bude tedy lahůdka. Navíc ta páska při lepení není prakticky proti čemu pořádně zatlačit, protože za ní je vata, vzhledem ke kvalitě DF40 ale spíš vzduch. Dodavatel stavby proto přišel s řešením takovým, že na stávající SDK se dá nová parozábrana a na to další vrstva SDK. Že prý se to jako protipožární řešení dává a je na to rošt dimenzován - netuším? Je to tak?

Hlavně ale mám obavy z toho, jak by se v nové vrstvě parošky a SDK vyřešily prostupy pro kabely, resp. pro bodovky, které jsou zapuštěny a jsou umístěny prvě v kapse výšky roštu mezi SDK a původní paroškou. Nevěřím tomu, že to jde nějak stopro vyřešit. Napadá mě narychlo snad jen zvětšit původní díry, na nový SDK dát shora plastovou krabici, do které průchodkou dát kabely. Do této vany by pak přišla bodovka. Ale i když je to LEDka, tak hřeje a určitě se uvaří.

Co s tím?

Dobrý den.

Přiznám, že nejsem v této oblasti až tak odborník, ale to co se vám projevuje mi přijde jako důkaz, že máte kvalitní parozábranu. Jen asi na špatném místě.
Vlhkost, která projde přes SDK se zarazí na parozábraně a bude se v tom prostoru hromadit, až vlhkost vzduchu v té mezeře dosáhne takového stupně, že na chladnějších částech začne kondenzovat, případně kapat dolů a nejslabší místo pak je díra s vrutem. Nebo máte ten prostor mezi SDK a parozábranou nějak odvětrávaný?
Dřív se dávala parozábrana přímo pod SDK, aby se zdržená vlhkost mohla snadno zpětně odpařit. Ale to zas byla děravá jak řešeto o vrutů pro upevnění SDK.
Ale je to jen můj laický názor.

TH Tomáš Hluštík @tomas.hlustik584

Dobrý den, je lepší dělat parozábranu s instalační mezerou, je pak podstatně méně provrtaná vruty. Že by ty vruty tvořily tepelné mosty, to se mi nezdá, to by jedině musely být dlouhé na celou sílu izolace nebo dřevěných prvků konstrukce, aby měly odkud zchladnout a aby na nich zespoda kondenzovala vlhkost. Prostě pod parozábranou a pod veškerou izolací nemá co kondenzovat a nemá být co ochlazováno, to by to bylo hodně špatně udělaný, kdyby tam byly ochlazované prvky, např. zbytečně dlouhé vruty procházející až k ochlazované straně.

Mně právě přijde podezřelé, že se ony fleky objevují od začátku na stejných místech - kolem šroubů skrz SDK. Jinde ne, takže to nevypadá na systémově celou střechu špatně. Jakoby ty šrouby, na kterých je pak mokro byly uchyceny na kontralatě tak nešťastně, že je to blízko šrobu, kterým drží kontralať v krokvi. Ale že by toto tvořilo tepelný most?
Tak či tak, co teď s tím?

JJ Josef Jansa @josef.jansa

Psal jste o problémech za parozábranou a stékající vodě. Že by něco kondenzovalo zespoda na parozábraně, je podle mě téměř vyloučená věc. Vždyť je tam síla izolace přes 30 cm mezi dřevěnými překříženými prvky konstrukce. Kde by se vzal zespoda na parozábraně někde tepelný most, kde by kondenzovala vlhkost ? To by ty vruty musely být dlouhé pomalu přes celou konstrukci, aby mohly být ochlazovány venkovní stranou natolik, aby na nich z druhé strany něco kondenzovalo. Kolem šroubů se vám to objevuje, protože to je místo, kde se nejlépe vodě proniká, ale nevěřím tomu, že se jedná o kondenzát ze spodní strany parozábrany. Podle mne ten kondenzát vzniká buď pod pojistnou fólií nebo v té odvětrávané mezeře a pak vám to tam prostě jen někudy steče.

Jaký máte sklon střechy?

FR František Rezek @frantisek.rezek

V textu je uveden sklon 10°.

Přehlédl jsem ve skladbě tepelnou izolaci?

Zdravím, u vás dělá největší problém ten malý sklon střechy, podle toho se taky musí volit skladba té konstrukce a správná pojistná fólie. Zkuste si pročíst tento článek, možná v tom budete mít jasněji: https://www.tzb-info.cz/4982-pojistne-hy… . Vy potřebujete skladbu konstrukce a pojistnou fólii s vysokým stupněm těsnosti, taky by ta fólie měla mít velice nízký difúzní odpor. Ekvivalentní difúzní tloušťka vrstvy sd je u té vaší fólie Delta maxx Plus 0,15m, zatímco hodnota u vysocedifúzních fólií je kolem 0,02m.

JK Jiří Kubíček @jiri.kubicek951

Děkuji za reakci. Bezpečný sklon pro tento typ krytiny je 7 st. Architekt navrhl 8, já pro bezpečný odstup chtěl 10. Tedy měl jsem za to, že bezpečný sklon je dodržen. Nerozumím tomu, co myslíte tím uváděným vysokým difúzním odporem u zvolené DELTA MAXX PLUS. Mám tomu rozumět tak, že je folie málo propustná pro případné páry, které se dostaly za parozábranu a nyní se srážejí nad izolace zespodu té DELTA MAXX PLUS?

Uvedenou folii jsem viděl jako doporučenou pro větranou střechu včetně dalších přínosů jako odolnost proti profuku atp. Zmínku o tom, pro jaký sklon nemá být použita jsem nenalezl.

Reklama

Přihlášení

nebo se přihlaste emailem

Zapomněli jste heslo?

Nemáte účet?

Registrovat se

Vypadá to, že nejste přihlášen

Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.

Registrovat se

Technická podpora

Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.