Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov
Reklama

Ověření tepelných ztrát a konzultace kombinace topné soustavy

Autor: Karel Košťál
Datum: 07.04.2017 15:22
uživatel: 114310


Fotogalerie:

Dobrý den pane Kubíčku,
Po přečtení velkého množství příspěvků ve fóru si též dovolím se na Vás obrátit se žádostí o kontrolu a radu ohledně tepelných ztrát a případně i směřování vytápění.
Navrhl jsem si bungalov dle přiloženého půdorysu. Dle energetického specialisty má tepelné ztráty 21 W/m2/rok, což je o 1 W nad dotací NZU (celkově 2,7 kW). Bungalov je otočený na čistý jih, má všechny plochy směřované na dotace a to s již dost dimenzovanými izolacemi i okny s velmi dobrými parametry. V RD rekuperace. Proto se mi zdá výpočet tepelných ztrát nadsazený.
Pane Kubíčku, mohl by jste se mi prosím na to podívat?

Konstrukce:
ZD – 50 cm pěnosklo, 25 cm železobetonová deska, cca 7 cm litá podlaha nebo anhydrit + dřevěná podlaha
Obvodové zdi – VPC 17,5 cm, 30 cm EPS Greywall
Okna – trojsklo pro pasivy s předsazenou montáží 0,72 W/m2
Střecha – zateplené I-OSB nosníky 40 cm a mezi minerální izolace

Plochy:
ZD – 125,5 m2
Obvod – 139 m2 (bez oken a dveří 117,1)
Okna a dveře – 21,9 m2
Střecha – 125,5 m2 (počítáno nad zdi a obytným prostorem), 144 m2 (z vnějších rozměrů)
Čistá vnitřní plocha bez příček – 116 m2
Vnitřní objem vzduchu – 319 m3

Umístění Pelhřimov, Vysočina, výpočtově venkovních -16C, vnitřek 21-22C, koupelny nárazově více.

Plánované vytápění:
Var. 1 – aktivní rekuperace Nilan Compact K s integr. tep. čerpadlem – dohřev přiváděného vzduchu + ohřev TUV 180 l, v koupelně el. podlahovka a el. topný žebřík (450 W + 300 W); předsíň, kuchyně, ložnice a příp. obývák podlahové kabely a v pokojích záloha pro el. přímotopy (celkově cca 1 kW + záloha 1 kW). V tuto chvíli hlavní varianta, cena 216.000 rekuperace, cca 70.000 rozvody ?, cca 30.000 elektro = 316.000 Kč

Var. 2a - el. kotel 6 (9) kW – stejná cena, zásobník pro TUV, zásobník pro topnou vodu, teplovodní výměník do spira, rekuperace od Atrey s cirkulací. Cena kolem 250.000 Kč
Var. 2b - el. kotel 6 (9) kW – stejná cena, zásobník pro TUV, bojler, teplovodní výměník do spira, rekuperace od Atrey s cirkulací. Cena kolem 240.000 Kč

Var. 3 – pasivní rekuperace, el. ohřev do spira, bojler 200 l, elektrické topení viz var. 1. Cena cca 200.000 Kč, v případě bojleru s tep. čerpadlem 230.000 Kč.

Var. 4 – aktivní rekuperace Atrea s vnořeným přímým výměníkem tepelného čerpadla + vnější jednotka s inverterem, el. bojler 200 l, el. topení. Cena 270.000 Kč.

Plyn v obci není a ani ho do RD nechci. Krb je sice hezký, ale jak se znám, tak y to byla drahá hračka, kterou bych moc nepoužíval + komín, jako náklad navíc a každoroční revize a vymetání = nepořádek.

Ještě dotázek – pokud bych dal na střechu vegetační střechu o mocnosti 10 cm, bude to mít vliv na tepelné ztráty střechou (snížení)?


Předem děkuji za Vaše rady a názor. V případě potřeby mohu zaslat rozměry ve velkém měřítku v pdf, což sem nejde vložit.

S pozdravem Košťál

odpovědět na příspěvek

Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat.
Chronologický seznam příspěvků
Karel Košťál28.04.2017 20:42
Marek Bednar27.04.2017 14:08
Marek Bednar27.04.2017 13:51
Karel Košťál27.04.2017 11:11
Karel Košťál27.04.2017 11:01
Karel Košťál27.04.2017 10:56
Jiří Kubíček24.04.2017 14:14
Marek Bednar24.04.2017 13:54
Jiří Kubíček24.04.2017 11:26
Jozef Homola24.04.2017 09:37
Karel Košťál24.04.2017 09:26
Jiří Kubíček23.04.2017 23:57
Karel Košťál23.04.2017 21:47
Jiří Kubíček12.04.2017 13:54
Karel Košťál12.04.2017 09:21
Jiří Kubíček11.04.2017 21:15
Karel Košťál08.04.2017 13:15
Jiří Kubíček08.04.2017 12:22
Karel Košťál08.04.2017 08:33
Jiří Kubíček07.04.2017 19:05

Příspěvky
Autor: Jiří Kubíček
Datum: 11.04.2017 21:15 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 113007
reakce na ...
Dobrý den, nejdříve bych měl jeden dotaz, jak jste dospěl k TZ 2,7 kW ? Na to máte nějaký výpočet TZ nebo jste prostě vzal číslo 21 a vynásobil nějakou plochou, tedy pravděpodobně plochou ZD ? Tady jde o to, že to číslo 21 bude pravděpodobně měrná potřeba tepla na vytápění vztažená na energeticky vztažnou plochu, protože na podporu v oblasti B1 potřebujete dosáhnout hodnoty 20, navíc to není v jednotkách W/m2/rok, ale kWh/m2/rok. Taky samozřejmě proto nejde toto číslo vzít a vynásobit ho plochou a dospět tak k TZ domu. Navíc k tomu všemu do měrné potřeby tepla na vytápění se započítávají solární a tepelné zisky, zatímco do výpočtu TZ (tedy TZ prostupem a větráním ve wattech resp. kW) se solární a tepelné zisky nezapočítávají, takže teoreticky mohou být dva domy se stejnými TZ, ale rozdílnou měrnou potřebou tepla na vytápění podle umístění a velikosti oken, vnitřních zisků atd.

Udělal jsem tedy podle uvedených konstrukcí a plánku domu vlastní výpočet TZ. Energeticky vztažná plocha mi vyšla 144,3 m2, plocha ochlazovaných stěn bez otvorů 188,3 m2, plocha ochlazované rovné střechy a podlahy se rovná energeticky vztažné ploše, započítal jsem přídavek na tepelné mosty 0,02 W/m2K, celková plocha ochlazované obálky domu mi vyšla 498,8 m2. Počítal jsem tedy s venkovní výpočtovou teplotou -16°C a vnitřní 21°C, vnitřním objemem vzduchu těch 319m3.
Průměrný součinitel prostupu tepla Uem mi vyšel 0,146 W/m2K, u podlahy na zemině mi vyšel činitel teplotní redukce 0,56, ale zde nemusí být třeba úplně shoda s projektantem, měrné TZ prostupem cca 72,8 W/K a tedy TZ prostupem cca 2,7 kW. Podle mne k podobné hodnotě musí dojít skoro každý, kdo by to též počítal.

Co se týká TZ větráním, zde mohou nastat rozdíly podle toho, kdo a jak to bude počítat. Normy povolují zadávat intenzitu větrání mezi 0,3 až 0,5 1/h a když se to počítá po místnostech a u některých místností ještě větší, záleží na tom, v jakém SW nástroji se to počítá a podle jakých norem. Další rozdíly nastávají při výpočtu TZ větráním pomocí rekuperace, já osobně tedy počítám nejraději s průměrnou účinností 50% a navíc nezapočítávám žádné TZ infiltrací, protože domy s rekuperací jsou zpravidla velice těsné a veškeré otvory z domu jsou jen ty pomocí rekuperace a k jediné infiltraci v topném období dochází, když člověk jde ven a otevře na pár vteřin dveře. Mnohé SW nástroje však automaticky TZ infiltrací podle určitého vzorce, kterým vás nebudu unavovat, započítávají a nejsou zrovna malé, třeba v řádu několika desetin kW a pak to TZ větráním podle mne nesmyslně též nadhodnocuje. Osobně počítám u RD jako celku s průměrnou intenzitou větrání 0,3 1/h, což je podle mne nejreálnější hodnota, při této intenzitě vycházejí TZ větráním bez rekuperace cca 1,3 kW, s 50% účinností rekuperace cca 0,65 kW a s papírovou 90% účinností cca 0,1 kW. Celkové TZ tedy vycházejí: 4/3,35/2,8 kW, osobně považuji takovou nejreálnější hodnotu u vás těch 3,35 kW.

Parametr TZ vás ale pro dotační podmínky nějak nemusí moc zajímat, protože u vás je důležité, jakou budete mít měrnou potřebu tepla na vytápění na energeticky vztažnou plochu. Základem jsou sice TZ domu (při započítání papírové účinnosti rekuperace jste na těch TZ kolem 2,8 kW bez jakékoli infiltrace), ale důležité je, v jaké výši budete mít započítané tepelné a solární zisky. Nedělám výpočty jako profesionál, je to pouze mé hobby, takže nemám k dispozici nějaký SW, kterým bych vám přesně spočítal podle druhu, umístění a dalších vlastností solární zisky vašeho domu. Jelikož však máte naprostou a nemalou plochu oken na jih, tak podle mne u vás budou solární zisky minimálně 2x větší, než u běžného domu podobné velikosti, můj osobní odhad je, že budou někde mezi 2,5 - 3 MWh za rok. Záleží tedy na tom, v jakém SW nástroji to pro NZÚ ten energetický specialista počítal a zda veškeré vnitřní a solární zisky započítal dobře a na možné maximum, co mu to dovolovalo. Nevím, jak byla velká snaha při výpočtu, abyste se dostal na tu měrnou potřebu tepla do 20 kWh/m2/rok, ale ať mi nikdo neříká, že ta 1 kWh se nedá někde dohnat např. těmito opatřeními: co nejlépe započítat solární a vnitřní zisky, třeba trošku poupravit vnitřní nebo venkovní výpočtovou teplotu, dát co nejlepší možnou účinnost rekuperace, zadat normovou co nejmenší možnou intenzitu větrání a případnou infiltraci stáhnout na minimum. Kdyby už nic z toho nebylo možné, tedy jen poupravení výpočtu, pak by ještě šlo o něco zvýšit plochu zasklení na jižní straně, protože pouze okna na jih mohou mít větší solární zisky, než jsou jejich ztráty.

Co se týká volby hlavního topného zdroje, je při vašich TZ celkem jedno, jestli zvolíte elektrokotel s teplovodní podlahovkou nebo nějakou formu čistě el. vytápění (přímotopy nebo el. podlahovku), osobně bych šel cestou co nejmenších investičních nákladů, tedy přímotopy, případně v některých místnostech el. podlahovku. K tomu si pak můžete zvolit tyto možnosti:
a) pasivní rekuperaci + el. bojler nebo spíše bojler s vestavěným TČ, navíc můžete do největšího otevřeného prostoru v domě přidat obyčejnou klimatizaci, která bude v létě chladit a v zimě levně vypomůže s vytápění (princip TČ vzduch/vzduch)
b) aktivní rekuperaci s ohřevem TUV, přitápěním (většinou je to do výkonu kolem 2 kW) a chlazením, to chlazení ale není tak dobré a s takovým výkonem jako u klimošky

Je to na vás, co si vyberete, osobně bych šel cestou přímotopů + varianty s pasivní rekuperací a bojlerem s vestavěným TČ, vy můžete být při určitém počtu osob v domě a určité spotřebě TUV v situaci, kdy potřeba tepla na ohřev TUV bude větší, než potřeba tepla na vytápění, čemuž též dopomáhají ty solární zisky. Je tu ale jeden problém, člověk by se třeba řídil rozumem a šel cestou smysluplných investičních nákladů za technologie, ale jestli budete chtít čerpat dotaci v NZÚ, tak tam jsou i limity měrné neobnovitelné primární energie a vůbec si nejsem jistý, zda by vám některá z těch variant stačila nebo zda byste ještě nemusel pořizovat nějakou další nenávratnou technologii, to by vám musel energetický specialista ověřit výpočtem pro NZÚ.

Autor: Karel Košťál
Datum: 12.04.2017 09:21 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 114310
reakce na ...
Dobrý den pane Kubíčku,
velice Vám děkuji za výpočet i názor na vytápěcí systém.
K dotazu hned z úvodu příspěvku, ano počítal jsem to pouze "normální" logikou plocha ZD x ztráty.
U vytápění na to máte stejný názor jako já, co nejmenší investiční náklady s co nejjednodušším a nejlépe samoregulačním ovládáním.
Do každé místnosti počítám s, v případě el. vytápění, s přívodem na zdroj tepla (zásuvka pro přímotopy či přívod pro podlahové kabely) a napojením nejlépe na chytrou instalaci (Loxone) s nejméně 2 čidly teploty v každé místnosti. Jedno čidlo stojí kolem 150 Kč, takže se s nimi šetřit nemusí.
Již v mém prvotním projektu na 2.NP RD se kvůli primární energii muselo počítat s 2,2 kW FVE na střeše. Tady u toho nevím, kolik a zda je potřeba.
Teď, když mám podklady od Vás, tedy z jiného zdroje než od energetika, tak s tím mohu pracovat.
Obratem kontaktuji projektanta a energetika, aby se začlo něco dít.

Na začátku jsem přemýšlel o pasivní rekuperaci, ale když vezmu v potaz, že v zimě potřebuje buď předehřev kvůli zamrzání nebo si na rozmražení vezme odváděné teplo a udělá podtlak, tak se redukuje rozdíl s aktivní rekuperací (základní) téměř na nulu.
Na normální klimošku jsem již koukal, páč jsem to vyčetl v jiných Vašich příspěvcích, ale díky dotaci musí být v RD rekuperace a s jiným přívodem vzduchu do RD by se nejspíše mlátila.

Jakmile budu mít konečný výstup od projektanta a energetika, tak dám vědět jak to dopadlo. Případně bych se ještě ozval s nějakými dotazy.

Ještě jednou děkuji za Váš čas
S pozdravem Košťál

Autor: Jiří Kubíček
Datum: 12.04.2017 13:54 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 113007
reakce na ...
Dobrý den, určitě dejte vědět, jak vše dopadlo. Jinak určitě nejsem žádný odborník na rekuperace a nějak moc detailně jsem se o ně nikdy nezajímal, jen abych pochopil principy a rozdíly mezi různými druhy (pasivní, aktivní, kombinace pasivní a aktivní atd.), ale neviděl bych žádný velký problém v tom, dát do domu s pasivní rekuperací normální klimatizaci, ale třeba se k tomu vyjádří někdo znalejší. Jinak to případné zamrzání pasivní rekuperace se dá teoreticky vyřešit např. pomocí zemního registru nebo HP tepelných trubic, jen by měl systém umět použít tyto věci tak, aby se využívaly jen v době, kdy to tak pasivní rekuperace doopravdy potřebuje a hrozí zamrznutí, při vyšších venkovních teplotách je to spíše kontraproduktivní. Zemní registr navíc může sloužit i k chlazení. Nejsou to ale levné záležitosti, takže otázkou je, zda se to vůbec vyplatí a není lepší rovnou pořídit aktivní rekuperaci.

Autor: Karel Košťál
Datum: 23.04.2017 21:47 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 114310
reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2 obrázek č. 3 obrázek č. 4 obrázek č. 5 obrázek č. 6
Dobrý den pane Kubíčku,
dostal jsem od energetika tabulky výpočtu tepelných ztrát a potřebnou dodanou energii.
V příloze je 5 scanů celého výpočtu pro variantu s TČ v rekuperaci s integrovaným dohřevem a TUV + FVE a scan poslední stránky z varianty pouze s rekuperací a dohřevem vodou z průtokového el. kotle.
Vše je až do té poslední stránky stejné.
Nejsem si jist jestli tomu rozumím dobře. Na první stránce je potřeba na TV 7964,15 MJ = 2,22 MWh x 2100 (za MWh) = 4.662Kč + (předposlední stránka - potřeba na vytápění) 3,037 MWh x 2,1 = 6.378Kč, celkem 11.040Kč/rok, ale dále je celková roční spotřeba 7,669 MWh x 2,1 = 16.105 Kč/rok a na poslední stránce 10,88 MWh x 2,1 = 22.967Kč/rok. Co je tedy reálná spotřeba RD?
U druhé varianty je rozdílná pouze poslední spotřeba (21,189 MWh - 44.422Kč).
Pokud to chápu, tak potřeba kWh na teplo i TUV a ted i zaplacená částka je stejné, jen se mění Neobnovitelná energie pro NZU což ovšem není to, co mi natočí elektroměr nebo jsem to z těch tabulek pochopil špatně?
Děkuji za potvrzení či vyvrácení.
S pozdravem Košťál

Autor: Jiří Kubíček
Datum: 23.04.2017 23:57 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 113007
reakce na ...
Dobrý den, tak předně vás musím zklamat, ale z PENB se nedozvíte, kolik zaplatíte za energie. Z toho protokolu se dozvíte pouze potřebu tepla na vytápění a ohřev TUV, dále se dozvíte dodanou energii na u vás vytápění, TUV, větrání a osvětlení a pak celkovou. Ale ani jeden z těchto údajů vám neudává, kolik zaplatíte za energii ze sítě. On je rozdíl mezi potřebou, dodanou energií a spotřebou elektřiny ze sítě.

Dodaná energie je součtem potřeby energie, ztráty tech. systémů (zahrnuje tedy účinnosti zdrojů tepla a ztráty celých systémů) a pomocné energie, takže teoreticky si můžete říci, že je to energie, za kterou zaplatíte. Jenže to by platilo pouze v případě, že byste neodebíral žádnou energii z prostředí, protože součástí té dodané energie je i ta z prostředí, tedy není z ní odečteno, co využitelného vezmou třeba soláry, FV nebo TČ.

Ani z potřeby tepla na vytápění a ohřev TUV neurčíte hned, jaká bude spotřeba EE a kolik zaplatíte za elektřinu, jedná se o údaj, který v případě potřeby na vytápění vychází z tepelných ztrát domu, a ze solárních a tepelných zisků. V případě ohřevu TUV se vychází z počtu osob, spotřeby TUV na osobu a den a teplotního rozdílu mezi studenou a teplou vodou. Takže vám to jen říká, kolik musíte dodat tepla na vytápění a ohřev TUV, jenže když z toho chcete údaj o tom, co zaplatíte za elektřinu ze sítě na vytápění a ohřev TUV, musí se ještě započítat účinnost a ztráty tech. systémů, pomocné energie a odečíst případně to, co využijete jako energii zadarmo z prostředí. Pro "obyčejného" člověka je PENB celkem matoucí a nic neříkající, protože spotřebu elektřiny ze sítě, za kterou zaplatíte, se prostě z PENB nedozvíte. Zde odkaz pro bližší pochopení: https://www.tzb-info.cz/energeticka-narocnost-budov/9745-nove-pozadavky-na-hodnoceni-energeticke-narocnosti-budov-od-1-dubna-2013 .

Údaj o neobnovitelné primární energii je vám úplně k ničemu, protože ten se počítá z faktorů neobnovitelné primární energie pro jednotlivé energonositele a pro vás vzhledem k platbám za energie neznamená takový údaj vůbec nic. To je jen takové přikrášlení PENB, abyste věděl, jak moc je váš dům ekologicky šetrný, jako kdyby to někoho zajímalo. Jen vás to omezuje ve výběru topného zdroje, bylo by zajímavé vědět, čí lobby tohle prosadilo.

Takže jestli chcete doopravdy alespoň přibližně vědět, jakou bude mít váš dům spotřebu EE ze sítě, za kterou zaplatíte, a to nyní nebudu rozebírat to, jestli jsou reálně a dobře spočítané TZ prostupem a větráním, ale řekněme, že ano, pak jediný údaj, který vám o tom napoví je údaj na posledním listě, kde jsou uvedeny součty pro jednotlivé energonositele a je tam údaj u elektřiny ze sítě 3,627 MWh (u případu s aktivní rekuperací a FV) nebo v druhém případě pouze s pasivní rekuperací a FV 7,063 MWh, není v tom však zahrnuta veškerá spotřeba EE, protože PENB u vás vyhodnocuje pouze to větrání, vytápění, TUV a osvětlení, nevyhodnocuje další spotřebu v domě, což vlastně nevyhodnocuje žádný PENB.

Jen tak pro zajímavost jsem se díval, že podle tohoto výpočtu máte celkové TZ cca 2,5 kW, ale to je především způsobeno podstatně menšími TZ větráním, než jsem vám spočítal já, důvody jsem vám již uvedl, ale papír snese vše a pro vás je to tak lepší vzhledem k dotačním podmínkám. Taky dle protokolu vychází o něco menší TZ prostupem, než vyšly mně, ale to je způsobeno o více jak 70m2 menší celkovou ochlazovanou plochou obálky budovy, než vyšla mně. Zkoumat všechny plochy a kde je chyba už nebudu, takto je to pro vás lepší, když chcete dotaci. Dále na ohřev TUV máte započítáno celkem málo vody, jen pro 2,9 osoby a se spotřebou 40 litrů na osobu a den. Ale to je dáno nějakou normou, která počet osob počítá z plochy domu a né podle skutečného stavu. Když to prostě komplet shrnete, tak se jen jedná o nějaký papír, za který platíte a který musíte mít, ale reálné a užitečné údaje se z toho stejně moc nedozvíte.

Autor: Karel Košťál
Datum: 24.04.2017 09:26 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 114310
reakce na ...
Dobrý den pane Kubíčku,
K výpočtům mi energetik sdělil, že některé výsledky nesouhlasí se skutečností, protože jsou prostě dány předpisy a nehledí se na realitu. Co k tomu dodat.
Vaše vysvětlení mi stačí, protože splňuje můj sledovaný záměr a to zjistit nákladový rozdíl mezi oběma RD. Tj 7,764 (odečetl jsem i FV) - 3,627 = 4,137 MWh/rok = 8.700 Kč/ rok. Ostatní položky, které by se museli upravit jsou pro oba domy stejné a tudíž by se výsledný rozdíl nezměnil (až u té TUV, ponechme stranou).
Bez oněch technologií bych platit o cca 8.700 Kč za rok více, ale na vstupních investicích ušetřím 250.000 Kč, což je v přepočtu 28 let návratnosti a to už budu muset dávno všechno vyměnit.
Takže další potvrzení odklonu od snahy získat dotaci, i když má dům veškeré prostupové parametry vysoce nad hodnotami pro pasivní RD.
Zastávám také Váš názor, že je velmi pravděpodobné, že je zde nějaké loby, aby se k vytápění RD s velmi malou potřebou tepla užívalo pouze instalačně a regulačně levného elektrického proudu.
S tím bohužel nic nenaděláme.

S pozdravem Košťál

Autor: Jozef Homola
Datum: 24.04.2017 09:37 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Přesně tak, lobby vede vždy do "brusele" a prý jich tam je až 800 (radí tam politikům jak změnit normy).

Autor: Jiří Kubíček
Datum: 24.04.2017 11:26 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 113007
reakce na ...
Dobrý den, co se týká té poslední věty o tom lobby, tak tam by mělo být spíše slůvko "neužívalo". Jednak si díky limitům neobnovitelné primární energie nemůžete zvolit do domu s malými TZ pouze vytápění a ohřev TUV elektřinou a jste nucen dodat další technologie, i když je nepotřebujete nebo jsou pro vás nenávratné, a u dotací NZÚ pro novostavby jako celek jsou ty limity ještě přísnější, takže buď se na dotaci v oblasti B vykašlete, ale stejně musíte splnit limit pro PENB, nebo dotaci využijete, ale velkou část té dotace utratíte za technologie, které by pro ten dům bez dotace byly naprosto nenávratné a uspoří vám jen pár korun, a to dokonce některé technologie mají problém s návratností i po dotaci (tedy v jiných oblastech, než B, hlavně se to týká FV a solárů). Celé je to trochu postavené na hlavu.

Jinak ten váš výpočet úspory 4,137 MWh je hodně orientační, protože např. FV o ploše 12,9 m2, která je uvedená v tom protokolu, bude mít podle mne výkon kolem 2 kWp a výpočet, že vám dodá do domu 0,7 MWh EE se mi zdá dost podhodnocený, osobně bych to viděl na využitelné až 2 MWh za rok.

Autor: Marek Bednar
Datum: 24.04.2017 13:54 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110950
reakce na ...
Zdravim pane Kubicek. Pro splneni dotace B2 s mensi investici do zarizi by to mohlo vypadat i takto:
1) ohrev TUV + 100% vytapeni
bojler s TC napr. Bosch Compress 5000 DW 270-3, ktery dokaze komunikovat s FVE. Cena: 49 tis.
2) FVE pro splneni neobnovitelne energie cca 2,2 kWp
cena: 50 tis. monokrystal panely vcetne konstrukce, stridac 23 tis., bez jisticu a bez instalace vcetne revize.

Dotace 450 tis.

Proti teto technologii postavit neco konkurencniho bez vyuziti dotace a jeste k tomu odecist, ze se ta FVE z min. 60% zaplati, tak to by bylo zajimave porovnani a zjisteni, ze je ta dotace slusna injekce pro celou stavbu.

Autor: Jiří Kubíček
Datum: 24.04.2017 14:14 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 113007
reakce na ...
Zdravím, ten bojler s vestavěným TČ předpokládám že asi bude mít nějaký výměník, aby mohl i topit. Docela by mne pak zajímalo, jaký bude průměrný COP takového bojleru, který bude vytápět i ohřívat TUV a hlavně, jak dlouho to takový bojler vydrží, protože podle mne na takovou věc není stavěný, ale určitě to jako možnost za úvahu stojí vzhledem k podstatně menší investici, než je klasické TČ vzduch/voda. Jinak ta fotovoltaika při provedení od nějaké firmy na klíč, což by dělala většina stavebníků, asi vyjde na větší peníz, podle mne minimálně 100.000,-Kč, ale úplně ty ceny zmáknuté nemám, jen jsem viděl pár nabídek v poslední době, třeba 3,2 kWp za 160.000,-Kč a podobně. Je ale vidět, že ty možnosti pro získání dotace máte zmapované, a to tak, aby ta investice nebyla přehnaná, bohužel o některých možnostech se běžný stavitel normálně vůbec nedozví, nebo by mu spíše vůbec nebyly z nějakých důvodů doporučovány, např. využití toho bojleru s TČ i pro vytápění.

Autor: Karel Košťál
Datum: 27.04.2017 11:01 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 114310
reakce na ...
Dobrý den pane Bednáři,
ta cena za FV je zajímavá.
Já jsem ve svém propočtu měl 250Wp panel za nějakých 5.000 Kč a k němu mikrokonvektro za cenu cca 3.000 Kč - výhodou je, že jde hned ze střechy 230V a pak mohu celou dodávku energie z FVE napojit na patě domu a využít v celém domě. Cenově jsem byl na 2,2 kWp propočtově na 135.000 Kč komplet.

Autor: Marek Bednar
Datum: 27.04.2017 14:08 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110950
reakce na ...
Zdravim pane Kostal, ono asi zalezi zda mate v okoli nekoho kdo ma na oziveni FVE papiry. Nam takto ozivil znamy 30 kWp elektrarnu s tim, ze jsme si mohli koupit komponenty sami. Panely Schuco, stridace Rakouske Fronius. Myslim, ze se jedna o kvalitni produkty hl. ty stridace.

Autor: Karel Košťál
Datum: 27.04.2017 10:56 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 114310
reakce na ...
Dobrý den pane Kubíčku,
ano, mě se ten přepočet využitelnosti FV zdá také divný, ovšem v tomto případě jsem závislí na energetikovi, který dodává podklady, takže mám smolíka.

Autor: Karel Košťál
Datum: 27.04.2017 11:11 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 114310
reakce na ...
Tak jsem si udělal propočet s tím, že se na dotaci "vybodnu", odstranil veškeré technologie, kromě základní rekuperace a započítal bojler s tepelným čerpadlem, trochu zhoršil energetiku oken (tedy je dal na ty hodnoty co použil energetik ve výpočtu, které jsou horší než doposud plánovány) a jsem cca o 360.000 Kč dole oproti dotaci 300.000 (+35.000 na projekt). RD se stejnými parametry jako ve výpočtu. Následně po kolaudaci bych mohl požádat o dílčí dotační programy, kdybych měl potřebu (FVE).
A teď "babo" raď. Je to de facto stejná suma proti stejné sumě. Největší problém je ten, že než člověk dostane dotaci, tak to musí zainvestovat a až ex post dostane vyplacenu dotaci. Takto si zlevním vstupní investici a postupně mohu dodělávat.
Samozřejmě s nějakou přípravou již zpočátku, aby se nemuseli dělat průchody a bourat.

Autor: Marek Bednar
Datum: 27.04.2017 13:51 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110950
reakce na ...
Osobne by me zajimal ten propocet, ktery mate jiste v excelu nebo na papire s rozdilem 360 tis.

Autor: Karel Košťál
Datum: 28.04.2017 20:42 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 114310
reakce na ...
Dobrý den,
ano, v execelu ho mám, lépe řečeno v několika, protože mám samostatný rozpočet na vnitřní vybavení a technologie a samostatný pro hrubou stavbu. A pak další pro banku na žádost HU, protože banka zase mixuje různě tyto dvě věci dohromady.
Ale asi takto:
Odečteno:
1/ aktivní rekuperace Nilan Compact P + rozvody = - 280.000 Kč
2/ okna a vstupní dveře počítány na Uw=0,62, dveře Ud=kolem 0,72 , v energetickém posudku jsou okna 0,8 a dveře 1,0, což je o nejméně 50.000 tis mínus a pokud bych ubral, že nemusí být pro dotaci, tak klidně dalších 50.000
3/ odstraněno speciální uchycení předsazené montáže = - 30.000 Kč
4/ odstraněny speciální úchyty s přerušeným tepelným mostem pro většinu věcí na fasádě (zatím ponechány držáky na dřevěný rošt nad terasou) = - 16.000 Kč
5/ vyhozena FVE = -135.000 Kč
6/ vyhozeny zateplené boxy na žaluzie = - 20.000 Kč
Celkem - 531.000 Kč

Přidáno:
1/ Normální rekuperace s rozvody počítám někde kolem 90.000 Kč, teď mi kolega poslal odkaz kde je rekuperace komplet i s předehřevem za 20.000, ale raději počítám s vyšším nákladem.
2/ kvuli primární neobnovitelné energii Bojler s tepelným čerpadlem = + 42 - 50.000 Kč
3/ Případně elektrický kotel na vodu (rezerva) = + 20.000 Kč
Celkem + 170.000 Kč

ROZDÍL 531.000 - 170.000 = 361.000 Kč.

Elektrické vytápění v pokojích nepočítám, protože zůstává stejné v obou propočtech.

A když ještě předělám konstrukci z VPC + ZD na pěnoskle na systém Heluz 25cm + EPS a deska na pasech, tak ušetřím dalších 120.000 Kč.

S pozdravem Košťál

Autor: Jiří Kubíček
Datum: 07.04.2017 19:05 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 113007
reakce na ...
Dobrý den, ta čísílka na tom půdorysném plánku jsou špatně k přečtení, hodilo by se něco v lepším rozlišení. I z toho pdfka to můžete vyříznout a dát sem.

Pak mám ještě pár dotazů:
- jedná se bungalov a tedy předpokládám, že bude zateplený strop a né celý střešní plášť ?
- jaká je vnitřní světlá výška (podle vašich dat vychází 2.75, což se mi zdá dost, ale je možné, že někde v domě máte otevřený strop až ke střeše) ?
- izolační vlastnosti dveří budou jaké, mám počítat s U 1,2 W/m2K nebo nižším ?
- sokl domu kolem ZD předpokládám, že zateplený bude též ?
- chcete zadat i přídavek na tepelné mosty, který je u novostavby zpravidla 0,02 W/m2K ?
- co máte za pěnosklo v té ZD, s jakým součinitelem tepelné vodivosti ?
- co se týká té plochy obvodu, jakou jste počítal celkovou vnější výšku obvodu ? Co jsem se narychlo díval, asi jste nezapočítal sílu pěnoskla a ŽB desky, obyčejně se sice vnější výška obvodu počítá od hydroizolace až po ukončení zateplení stropu, případně s pochozí vrstvou na půdě, ale vy máte veškerou izolaci podlahy v podobě pěnoskla pod ŽB deskou, takže by se podle mne měla započítat i síla desky a pěnoskla, ale nemám s tím zkušenost, zkuste se zeptat toho vašeho energetického specialisty

Autor: Karel Košťál
Datum: 08.04.2017 08:33 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 114310
reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2 obrázek č. 3
Dobrý den pane Kubíčku,
zkusím noví scan, původní obrázek byl též scan, ale na malém monitoru na noťasu, takže se mi to tam vešlo pouze takto. Teď už jsem u velkého monitoru.

Upřesnění:
1 - viz tech. detail "střecha x obvod - zateplení obvodu až těsně k horní hraně střešní konstrukce
2 - světlou vnitřní výšku jsem počítal 2,75, páč jsem si myslel, že se počítá i prostor nad sádrokartonem, do kterého bude minimálně nějaký přenos tepla z místností a SDK nebude všude.
3 - vchodové dveře Ud=0,76, SVT4732
- okna SVT406, Uw=0,62 (s venkovními žaluziemi)
4 - viz. detail "sokl", ale bez toho EPS v podlaze - ZD má sloužit jako akumulační, což je jeden z důvodů izolace (pěnoskla) pod ZD.
5 - asi ano, i když vše je počítáno s přerušením tep. mostů s kotvením na Coampacfoam či Purenit
6 - tloušťka 50 cm s hutnícím poměrem 1:3, dle tech. podkladů je Lambda při tomto stlačení 0,08 W/m.K
7 - tam jsem též počítal 2,75, měl jsem za to, že se počítá z vnitřní strany, tedy tam, kde dodávám teplo, perimetrický obvod obvodových zdí z vnější strany je 50,55 m. Plocha oken a dveří 21,9 m2. Pokudto převedu na sílu od dolní hrany pěnoskla až po horní hranu střechy (0,5+0,25+0,07+2,75+0,4), tak je to 4 m x 50,55 = 202,2 m2 - 21,9 = 180,3 m2. Nejsem si jist, že se musí připočíst pěnosklo, protože má přesah přes perimetr jako protimrazová ochrana. Bez pěnoskla 177 m2 (155,1 m2).

Děkuji, že se mi věnujete.
Po pravdě už začínám být z projektu rozmrzelí. Doma předělávám projekt už po čtvrté a u projektanta leží hotový jeden projekt na dvoupatrový RD s energetikou pod 15W/m2/rok, který však banka na HU odhadla o 1 mil méně než byl rozpočet na materiál bez práce na stavbě a vedlejších výdajů. Takže jsem byl z fin. důvodů předělat projekt na něco levnějšího. Z původního projektu tahám ty detaily, případně mohu zaslat i řezy.

S pozdravem Košťál

Autor: Jiří Kubíček
Datum: 08.04.2017 12:22 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 113007
reakce na ...
Dobrý den, díky za ta doplnění. Jestli to tedy dobře chápu, bude to dům s rovnou střechou, tedy bez půdního prostoru. Dále v podlaze nebude těch 8 cm EPS, ale zateplení podlahy je dáno jen tím pěnosklem (naštěstí je nenasákavé), protože chcete větší akumulaci podlahy. Jinak veškeré ochlazované konstrukce by se měly počítat z venkovních rozměrů, tedy na řezu stěny i se zateplením stropu a zateplením podlahy, nedokáži si tedy představit, že by se výška stěny počítala bez toho pěnoskla. Uvidím, jak mi vyjde o víkendu čas, ale nejpozději v průběhu týdne vám názor na TZ domu a varianty vytápění napíši. Mimochodem, mám ještě jeden drobný dotaz, účinnost rekuperace chcete započítat jakou, nějakou reálnou kolem 50% nebo nějakou papírovou kolem 90%, kterou by vám asi započítal i projektant ?

Autor: Karel Košťál
Datum: 08.04.2017 13:15 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 114310
reakce na ...
Dobrý den,
u toho pěnoskla mám právě dojem, že je tam ten přesah 1 metr jako protimrazová a teplotní ochrana, ale to fakt netuším.
U rekuperace je udaná účinnost těch zmíněných 90%, což je asi použito kvůli Zelené úsporám, ale na porovnání a hlavně dimenzování topení by byla vhodnější ta reálná účinnost, která bude mít vliv na provozní rozdíl jednotlivých nastíněných topných sestav.
Co jsem koukal na Vaše výpočty, tak Vy udáváte tepelné ztráty RD a tepelné ztráty větráním zvlášť, takže si to dokáži přepočítat z těch 90% na 50% a obráceně (jednoduchým poměrovým vzorečkem).

S pozdravem Košťál

odpovědět na původní příspěvek

Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:
Toto je nemoderovaná diskuse čtenářů portálu TZB-info. Redakce nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo příspěvky odstraňovat.



 
 
Reklama