Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Únosnost stropu

Autor: Eva Mrázková
Datum: 15.06.2017 11:40
uživatel: 125131


Dobrý den,
chci se zeptat, když mám půdorys, ve kterém mám odlišně vyznačené plochy s jejich únosností a vezmu si například plochu s únosností 8kN/m2 (800kg/m2), tak jsem předpokládala, že tam nemůže vzniknout větší zatížená než 800kg/m2. Ale jak je možné, že ona plocha mi přenese přejezd vozíkem, který má 1500kg(i více) nebo snese zatížení 1000kg několik hodin/dní, které se roznáší 4 body.
A dá se ona plošná únosnost přepočítat na bodové zatížení?
Děkuji odpovědi.

odpovědět na příspěvek

Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat.
Chronologický seznam příspěvků
Jozef Homola21.02.2020 11:12
Martin Robenek21.02.2020 10:17
Eva Mrázková20.06.2017 07:20
Jozef Homola15.06.2017 17:10
Eva Mrázková15.06.2017 13:29
Jozef Homola15.06.2017 13:00

Příspěvky
Autor: Jozef Homola
Datum: 15.06.2017 13:00 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Upřesněte co tvoří tu plochu (materiál, skladba a pod.).

Autor: Eva Mrázková
Datum: 15.06.2017 13:29 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 125131
reakce na ...
Plocha je ŽB, ale já nechci výpočet. Výpočet mám, respektivě tedy pouze jeho výstup v podobě půdorysu rozčleněného dle únosnosti. Navíc tohle je únosnost bez stálého strojního zatížení (jakoby je tím vyjádřeno, kolik ještě můžu přidat), tudíž by byl výpočet zcestný. Ale vrtá mi hlavou, jak může být napsáno, že plocha přenese 500kg/m2 a přitom tam projede i dvojnásobné zatížení.

Autor: Jozef Homola
Datum: 15.06.2017 17:10 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Každý výpočet ve strojařině nebo stavařině se dělá s koeficientem bezpečnosti nikdy ne akorát na hraně.
Ten výpočet tímto koeficientem ošetří "nejistoty" v provedení například v únosnosti podloží, ne akorát namíchaný beton (množství cementu, vody, složení kameniva a uložení armovací výztuže) a únavovovou mez. Takže když bude koeficient 2,5, tak hrana pevnosti nebo únosnosti za jistých ideálních podmínek a jednorázově aniž by došlo k destrukci bude místo 800 kg/m2 až 2000 kg/m2.

Autor: Eva Mrázková
Datum: 20.06.2017 07:20 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 125131
reakce na ...
To vím, že tam je určitý koeficient bezepčnosti. Ale nedává mi smysl, že statik napočítá únosnost 500kg/m2 a ono to přenese třeba 1,5 násobek stálého a krátkodobě i několika násobek. Prostě jsem žila v tom, že když mi statik řekne 500kg/m2, tak je to pro mě mez, přes kterou nemám jít, protože by pak nastaly třeba větší průhyby, vibrace apod.

Autor: Martin Robenek
Datum: 21.02.2020 10:17 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 129622
reakce na ...
Dimenzování stavebních prvků je prováděno na základě statistické pravděpodobnosti výskytu poruchy za životnost stavby. Tolerovaná poruchovost je řádově 1:100000. Reálně nelze dimenzovat na 100% bezporuchovou pravděpodobnost, protože si představte např. extrémní zemětřesení a jak by musely konstrukce vypadat, aby zatížení snesly. Jak bylo výše uvedeno, do nejistot dále vstupují součinitele pevnosti materiálu (poloha uložení výztuže, tolerance rozměrů, excentricity). Součinitele jsou stanoveny tak, aby v konečném důsledku respektovaly tolerovanou pravděpodobnost poruchy. Jsou materiály, které mají relativně malý rozptyl pevnosti (např. ocel), a materiály, které mají značný rozptyl pevnosti (např. zděná stěna). Je zřejmé, že u materiálů s vysokým rozptylem pevnosti musíme vybrat hodnotu na spodní hranici, která bude značně nižší než průměrná pevnost. Výsledná únosnost pak může být i násobně vyšší. Pokud provozujete konstrukci na vyšší než vypočtené zatížení, pak se řádově zvyšuje pravděpodobnost vzniku její poruchy. Bez detailního rozboru nelze přesně stanovit konkrétní zatížení, při kterém dojde k poruše. Lze stanovit zatížení při kterém dojde k poruše s určitou pravděpodobností (50%, 80% atd.).

Autor: Jozef Homola
Datum: 21.02.2020 11:12 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Dovolím si doplnit vaši fundovanou odpověď v tom smyslu, že jde v určitých případech, kde se chce na něčem šetřit nebo musí (na váze), tak lze snížit koeficient bezpečnosti ve výpočtu ale pak se vyžaduje atest z každé várky ocele (a svědeční vzorky se ukádají u uživatele po dobu životnosti zařízení), dělá se 100%-ni výstupní kontrola polotovarů ultrazvukem nebo kalipárními metodami a pod. Často má zařízení omezenou životnost (udanou v hodinách provozu) a po vyčerpání se šrotuje např. letadla aniž by se čekalo do poruchy.

odpovědět na původní příspěvek

Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:
Toto je nemoderovaná diskuse čtenářů portálu TZB-info. Redakce nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo příspěvky odstraňovat.



 
 
Reklama