Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov
Reklama

Rekuperační jednotka ve sklepních prostorách?

Autor: Vladislav Podracký
Datum: 03.09.2017 16:40
uživatel: 125932


Lze využít rekuperační jednotku pro snížení vlhkosti a zároveň vrácení části odpadního tepla ve sklepních prostorách? Viz popis situace níže:

Výchozí stav:
- Historický objekt, městský, řadový
- Základová spára cca 4 metry pod úrovní terénu
- Vlhký sklep (bez tekoucí vody, spíše jen přebírá vlhkost okolního prostředí)
- Úroveň sklepa vůči terénu: 0 až -3,5 metru
- Rozměr sklepa cca 20 x 5 metrů
- Celoroční teplota cca kolem +13 až +15 °C
- Celoroční vlhkost cca 80% +/- 2%
- Odvětrání přirozené
- Vytápěný není

Cílový stav:
- Snížení korozivního prostředí (tj. snížení vzdušné vlhkosti)
- Zachování nebo ještě lépe zvýšení teploty
- Minimalizace dopadů na celkovou cenu stavby
- Minimalizace případných budoucích nákladů spojených s odvlhčováním

Možné prostředky:
- Provětrávaná přizdívka (není možná celoklenutý historický sklep)
- Vnější izolace (není z technických důvodů ekonomicky smysluplná, statické problémy se založením historických sklepů, nutnost zásahu do přilehlé vozovky)
- Odvlhčovač (levné vstupní, ale vysoké provozní náklady 24/365)
- Nucená cirkulace vzduchu (nízké vstupní i provozní náklady, neřeší teplotu, nejistý výsledek u vlhkosti)
- Vytápění (nízké náklady v blízkosti je dostatečně dimenzovaný centrální kotel, provozně OK, ale bude více vody?)
- Osmotické řešení (vysoké vstupní náklady, neřeší teplotu)
- Chemická cesta (v kamenném zdivu složitější aplikace)
- Rekuperace? (přijatelné náklady i provoz, neřeší ale příčinu. Lze použít? Nepotáhne spíš vodu?)

odpovědět na příspěvek

Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat.
Chronologický seznam příspěvků
Josef Hodboď25.05.2019 23:29
Vladislav Podracký25.03.2019 21:26
Josef Devátý24.03.2019 17:53
Michal Kovarik24.03.2019 15:51
Vladislav Podracký03.09.2017 18:26
Jozef Homola03.09.2017 18:22
Vladislav Podracký03.09.2017 18:16
Jozef Homola03.09.2017 18:03

Příspěvky
Autor: Michal Kovarik
Datum: 24.03.2019 15:51 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 130046
reakce na ...
Dobrý den pane Podracký, realizoval jste nakonec řízené větrání s rekuperací ve sklepích? My jej zvažujeme ve 100 let starém domě, rovněž nelze vyřešit odvlhčení zvenku, ale vlhkost není nijak drastická.
Nyní bývají přes rok otevřená okna do sklepa (podlaha 2m pod úrovní terénu), ale v zimě dochází k jejich zavření (z důvodu chladné podlahy bytů v přízemí) a zvýšení vzdušné vlhkosti. Rekuperací chtěli větrat, snížit vzdušnou vlhkost i zajistit lepší tepelný komfort bytů v přízemí. Uvažován výměna 150 m3, sklepy mají cca 300m3.
Předem děkuji za odpověď i případné názory ostatních.

Autor: Josef Devátý
Datum: 24.03.2019 17:53 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 129833
reakce na ...
Sklepy či spíš prostory metr pod úrovní terénu větrám prostým podtlakovým větráním cca 0,1. Okna zavřena, stačí infiltrace.
Výsledky výborné, používám i jako sušárnu prádla v zimě. Konkrétně např. prostor 50 m3 s odtahem kondenzačního kotle zapojeného jako typ B. Průměrně 4 , max 11 m3/hod v lednu.

Autor: Vladislav Podracký
Datum: 25.03.2019 21:26 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 125932
reakce na ...
Nakonec jsme to nedělali a dali jsme přednost provětrávání základů. Chceme využít toho, že se letos budou dělalat chodníky kolem domu a dáme kolem základů do cca 1,5 metru nopovou folii. Bohužel nepůjde to až na základovou spáru, ale i tak by to mělo snížit vlhkost. A podle výsledku se rozhodneme jak pokračovat dál.

Autor: Josef Hodboď
Datum: 25.05.2019 23:29 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 123662
reakce na ...
Pro posouzení, co je vhodné, by bylo žádoucí vědět, kolik té vlhkosti, bez větrání (!), do sklepa vniká. Od toho by se daly odhadnout náklady na odvlhčovač. Být vámi, tak já bych si ho půjčil, nastavil, nebo přibližně hlídal, odvhlčení na cca 60 % rv a měřil každý den, kolik vody zkondenzuje a každodenní spotřebu elektřiny po dobu asi 14 dnů. Ale chtělo by to období, kdy často prší, tedy to nejméně přiznivé pro průsak vody do sklepa. Možná, že by se ukázalo, že provozní náklady nebudou tak vysoké. A teprve pak bych řešil větrání sklepa. Svislá hydroizolace stěn bude určitě vhodná, nezapomeňte na drenážní trubku a odvod vody, zásyp štěrkem. A tím náklady na provoz odvlhčovače dále klesnou.

Autor: Vladislav Podracký
Datum: 03.09.2017 18:16 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 125932
reakce na ...
Odpadní teplo tam je z té kotelny, a samozřejmě tamní vzduch by tam bylo možné pomocí nucené cirkulace v pohodě dostat. Nějak jsem to zapomněl zmínit. Ale jinak to v podstatě odpovídá mému názoru, že se to bude chovat stejně jako u topení, ve výsledku by to zvýšilo prostup vody. A protože odkopat to na základ nepůjde, asi jediné schůdné řešení je to osmotické. Ovšem je otázkou, zda to v poměru cena / výkon bude smysluplné, když nejde o ekonomicky využívané prostory.

Autor: Jozef Homola
Datum: 03.09.2017 18:22 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Pokud vím, tak historické budovy se penetrují (tlakují) nějakou látkou na dvousložkové bázi, která po pár hodinách vytvrdí a uzavře póry způsobující kapilární elevaci. Viděl jsem to jednou a to byly otvory asi 30 mm co půl metru od sebe a 24 hodin se tam pod tlakem přiváděla nějaká látka. O ceně nemám představu.

Autor: Vladislav Podracký
Datum: 03.09.2017 18:26 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 125932
reakce na ...
Jasně, ale tady by to bylo dost složité.

Pokud by se injektoval pouze sklep, tím jak je klenutý, se bez oboustranné injektáže nedá napenetrovat celé zdivo. Takže důsledek injektáží ve sklepě by byl, že injektáž vytlačí vodu vnější částí základů do nadzemního zdiva.

Čili by se muselo penetrovat i to někde nad úrovní terénu. Ve výsledku při ceně injektáží do kamenného zdiva okolo 6 tis. na metr, by to bylo značně nákladné.

Autor: Jozef Homola
Datum: 03.09.2017 18:03 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Rekuperací tento problém nevyřešíte. Jinak pracuje rekuperace v létě a jinak v zimě. Pokud se tam netopí, tak o odpadném teple se nedá muvit. Docílení suššího vzduchu má za následek větší transport vody zdivem základů. Suchý vzduch bude podporovat (v zimě) povrchový odpar a ten jak známo na každý kilogram odpařené vody potřebuje 2 500 000 J. Aby jste měl představu tak ochladit nebo oteplit kubík vzduchu o 1°C je zapotřebí asi 1300 J. Nebo jinak, ohřátí nebo chlazení 1923 m3 vzdchu o 1°C je totéž jak odpaření 1 kg vody. V podstatě při "brutálním větrání" dosáhnete jevu zvaného adiabatické chlazení.

odpovědět na původní příspěvek

Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:
Toto je nemoderovaná diskuse čtenářů portálu TZB-info. Redakce nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo příspěvky odstraňovat.



 
 
Reklama