| Příspěvky |
| |
| |
| |
 | Autor: Michal Mojžíš
Datum: 11.01.2018 11:27 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 116486
reakce na ... | Tak on to nebude muset být úplně "pasivní" dům, tak jak je většinou definován (např. dle kritérií PassivHausu). Vlezou se do toho i velmi dobré NED.
|
|
Autor: Roman Novák
Datum: 17.11.2017 12:57 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 105259
reakce na ... | Pro pana Mahdala,
Na rozdíl od tvrzení Styx Styxe máme za sebou už 13 dní topné sezóny. Při průměrné venkovní teplotě 1,9 °C, provozu větrání +/- 18h/den při 90m3/h (VP18), interierové teplotě v rozsahu od 22 °C do 22,8 °C, vlhkosti v rozsahu od 48% do 56% RV, s minimem přímých solárních zisků.
Denně se spotřebuje dalších 5,1 kWh na dotop elektrickou podlahovkou. Energetickou bilanci vylepšuje zemní registr výkonem přibližně 350W. COP TČ v jednotce je mírně zvýšeno snižováním teploty vody TUV odvodem části tepla do teplovodní podlahové smyčky.
To vše v domě o vytápěné podlahové ploše 178 m2. Vlhkost v domě mírně vylepšuje zpětné vracení vlhkosti ze zemního registru.
Pokud chcete v takovém domě udržet komfortní teplotu nebudete topit 10 dní v roce jak tvrdí Styx Styx, ale určitě více jak 100, spíše 150 dní i více v závislosti na užívání domu, klimatických podmínkách a dalších faktorech.
další reálné příklady zde:
http://www.pasivnidomy.cz/domy/pasivni-dum-verovice-303
http://www.pasiv-projekt.cz/reference/technicka-data-epd-bukova/
Na druhou stranu platí, že při tak nízkých spotřebách za topení
nemá smysl k aktivní rekuperaci budovat klasickou teplovodní otopnou soustavu.
Co by u takového domu stálo za zvážení je volba kombinace bojleru s TČ zapojeného jako TČ odpadního vzduchu a teplovodní podlahovka, která by odebírala teplo z TUV pro vytápění domu. Dotop elektropatronou uvnitř bojleru 2 - 4 kW bude dostačující.
Komfort větrání nebude samozřejmě srovnatelný s aktivní rekuperací do vzduchu, ale investiční náklady minimálně o 100 tis, kč nižší.
Vzhledem k tomu, že jde o energeticky srovnatelné řešení se zařízením s aktivní rekuperací do vzduchu tak by mne zajímalo zda je takto hodnoceno i v programu zelená úsporám a dalo by se takto na dotaci dosáhnout.
|
|
| Autor: Jiří Vápeník
Datum: 17.11.2017 19:25 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 101844
reakce na ... | v tomhle počasí s minimem sluníčka a teplotou kousek nad nulou už musí asi přitápět všichni.
konkrétně u nás:
topný žebřík v koupelně s výkonem 400W od 14.9. (vždy pár hodin k večeru)
non-stop rekuperace od 26.10. (do té doby občas by-pass)
TČ v Nilan Compact od 6.11. (podle potřeby)
elektrokotel 4,5kW napojený na radiátory od 8.11. (zatím celkem cca 4 hodiny chodu)
do topné sezony nepočítám víkend 28.-29.10, kdy jsme nebyli doma a vlivem chybějících vnitřních zisků běžel Nilan i kotel.
|
|
| Autor: Roman Novák
Datum: 17.11.2017 20:32 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 105259
reakce na ... | Fotogalerie:
 | Dobrý cen,
děkuji za korektní data.
říjen byl u nás (na horách) nezvykle teplý a díky solárním ziskům jsme museli několik dní chladit podobně jako v letních měsících. Chladnější období jsme tak ustáli s rezervou.
Listopad je naopak zatím poměrně chladný. Sněhová pokrývka 15 cm vydržela 5 dní. Zkoušel jsem při průměrné teplotě mírně pod nulou prodloužit běh větrací jednotky za účelem dotápění na nepřetržitý po dobu přes 50 hodin. V době nepřítomnosti klesla vlhkost na 48 % RV. Také bylo zřejmé, že i přes výkon registru 400W už komfortní teplotu neudržíme a tak jsme přešli na krácení chodu jednotky po dobu nepřítomnosti (běh asi 16h/den) a "zahájení topné sezóny" Průměrná RV se vrátila na 52 %
Pro zajímavost přikládám data spotřeb.
|
|
| Autor: Jiří Vápeník
Datum: 18.11.2017 23:47 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 101844
reakce na ... | Fotogalerie:
 | připojuji ještě graf s průměrnými denními daty k předchozímu příspěvku...nacpal jsem toho do jednoho obrázku hodně, tak snad to bude přehledné.
Ještě jedna poznámka ke konci grafu (15.11. - 17.11) ta vyšší spotřeba je daná změnou požadované teploty v interiéru z 22 na 22,5.
Dům má odhadem 150 tun, změna teploty celé té masy o 0,5°C by měla odpovídat cca 21 kWh, které se nejspíš rozloží do několika dnů (vzduch se sice ohřeje celkem rychle, ale do hmoty to leze pomaleji)
EDIT: denní spotřeba energie v grafu je jen Nilan+žebříky+kotel, ne celková spotřeba domu
|
|
| Autor: Roman Novák
Datum: 19.11.2017 06:06 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 105259
reakce na ... | Fotogalerie:
 | Díky za zpřesňující data,
musím přiznat, že mne ta tabulka dost překvapila a tak okomentuji :-)
O dotápění Nilanem v posledních třech dnech se vlastně vůbec nejedná, Můžu přiložit HX - diagram, který to dokazuje. Takže v posledních třech dnech jste prakticky topil elektrokotlem cca. 4,5 kWh/den.
O dobíjení těch tepelných kapacit také prakticky nemůže být řeč. Naopak se domnívám, že se stále dům ještě vybíjí.
Když se vrátím k diskuzi o možnostech dotápění jednotek VP18 za těchto podmínek pak se potvrzuje, že aktivní rekuperace vzduch - vzduch je na tom bídně.
Provozem jednotky s předřazeným registrem a ochlazováním TUV odvodem tepla do podlahové teplovodní smyčky jsem sice jednotku částečně degradoval na "luftboiler" ale jednotka takto dosahuje reálného topného výkonu při větrání za současných povětrnostních podmínek přes 600 Watt...
https://forum.tzb-info.cz/139797-zdroj-vytapeni-a-ohrev-tuv-v-pasivnim-dome/vsechny-prispevky#text55
To je hodnota o které by se mi s Compactem mohlo jen zdát :-)
Není těžké dopočítat, že bych větráním s takovou jednotkou pouze za listopad protopil v našich podmínkách trojnásobek......
Dále ke spotřebám - neznám TZ prostupem u Vašeho domu, ale když sleduji ty spotřeby tak mi vychází, že musíte mít dost významné ostatní pasivní zisky. Pokud je to dáno provezem nějakých spotřebičů pak by bylo zajímavé přidat odečty NT, VT. To by mohlo něco napovědět.
Děkuji
Edit: Ještě poopravím. Ten poslední den by výkon přenesený vzduchem odpovídal dotápění kolem 400W při 90m3/h. V té souvislosti by mne zajímalo na jakou teplotu se ochlazuje odpadní vzduch na výstupu z jednotky v těch posledních třech dnech. Tedy pokud máte někde archivováno?
"V rovnotlakém režimu z něho nedokážu vytáhnout dost energie na to aby stačila na ohřátí venkovního vzduchu na +45 °C " respektive by to u Compactu asi šlo za cenu namrzání výparníku.
|
|
| Autor: Jiří Vápeník
Datum: 19.11.2017 15:19 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 101844
reakce na ... | dobrý den,
tepelná ztráta prostupem je cca 1,9kW (pro 20°C int a -15°C ext), tedy 54 W/°C.
Na poslední faktuře za období 9.7.2016-10.7.2017 jsem měl VT+NT: 485+5717=6202 kWh, odečet z podružného elektroměru za stejné období 2998 kWh, v průměru tedy ostatní spotřeba 8,75 kWh/den (ne vše je ale spotřebováno uvnitř domu- v létě filtrace k bazénu, v zimě dotápění přímotopem v garáži, aby tam nemrzlo atd.)
v posledních dnech byla teplota vzduchu za pasivním výměníkem cca 11°C, na výparníku 2°C (denní průměry)
|
|
| Autor: Roman Novák
Datum: 19.11.2017 18:42 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 105259
reakce na ... | Tak to by už něco vysvětlovalo. U nás za stejné období VT+NT 533 + 5166 = 5699 kWh. Měřenou mám pouze spotřebu za vytápění podlahovkou 1700 kWh. Spotřebu Nilanu musím odhadnout podle provozních hodin na 1600kWh. Ostatní spotřeba tedy 2400 kWh => 6.57 KWh/den.
Filtrace bazénu běžela až od druhé poloviny července. Venkovní spotřebu ovlivnily jen míchačky, prosinec/leden vánoční výzdoba. Osvětlení a gril podle mně zanedbatelně.
Při ostatní spotřebě o 2,2kWh/den vyšší v kombinaci s vyšší teplotou přibližně o 3 stupně už by u nás opravdu rozhodovalo o tom, že do podlahy průměrně 5,1 kWh by vlastně nebylo potřeba.
Co není vyjasněné, jak se při teplotě výparníku +2 °C ohřeje kondenzátorem venkovní vzduch teploty +3 °C na + 45 °C. Teoreticky dosažitelných je +39 °C což by odpovídalo výkonu dotápění přibližně 250 W
|
|
| Autor: Jiří Vápeník
Datum: 20.11.2017 16:30 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 101844
reakce na ... | bohužel se asi asi nedopočítáme, pořád jsou to jenom přesné výpočty s nepřesnými čísly:
-venkovní teplota je cca o 2-3°C nižší, než teplota na vstupu do jednotky (teploměr uvnitř domu, přívodní potrubí VZT vede přes garáž)
-napsal jsem vnitřní teplotu měřenou na ovládacím panelu v obýváku, odtah z domu , tedy teploměr T10 na Nilanu, se trochu liší
-neměřím sluneční záření
-neměřím venkovní vlhkost
-znám sice teploty vody v zásobníku, ale neměřím průtok vody
-psal jsem průměrná čísla za celý den, chtělo by to počítat pro každý pracovní bod, teploty i vlhkosti se během dne mění (dostupná data klidně poskytnu)
celkovou efektivitu systému tedy podle mě dopočítat přesně nelze, jisté je jen to, že při zapnutém TČ je entalpie vzduchu vstupujícího do domu vyšší, než entalpie vystupujícího vzduchu a že při celodenním větrání je zapotřebí pro udržení vlhkosti dodat do domu cca 8-10 litrů vody:-)
|
|
| Autor: Roman Novák
Datum: 20.11.2017 17:54 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 105259
reakce na ... | Fotogalerie:
  | Nevím jak měříte tu venkovní teplotu, ale mě se shoduje s meteostanicí většinou na rozdíl 0,5 °. Je pravda, že přívodní potrubí je krátké. Sání na sever a stanice na jihu před barákem, a tak největšího rozdíl jsem zaznamenal v létě. Jinak PT100 v nilanu měří poměrně přesně.
3 stupně rozdílu jsem se nenamáhal odečítat z Vašeho grafu, ale vzal jsem to z rozdílu nadmořských výšek (žádná citelná inverze se v listopadu nevyskytla).
Sluneční záření měřím. Vkládám pro zajímavost protože prakticky nebylo. Graf je od 1.11. do 18.11.
Tedy dnes to kecalo protože napadlo 20cm sněhu, každopádně i dnes šlo převážně jen o difuzní záření.
S tou vlhkostí máte pravdu. Daří se mi ji zatím držet poměrně vysoko díky kombinaci vícero faktorů jako je přerušované větrání (obyčejně v době nepřítomnosti), množství květináčů a do zámrazu vody vypouštím do registru kondenzát z jednotky což energeticky nejzajímavější.
Edit: Pokud máte archivováno vložte průběhy teplot ze 17.11. sání a výdechů z jednotky. Děkuji.
|
|
| Autor: Jiří Vápeník
Datum: 20.11.2017 21:46 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 101844
reakce na ... | Fotogalerie:
  | venkovní teplotu měřím čidlem DS18b20 (přesnost údajně +-0,5°C) umístěném v radiačním krytu s aktivním větráním (vlastní konstrukce), osazeno cca 1,8m nad trávníkem. data jsou v dobré shodě s profi meteostanicí ČHMÚ vzdálené cca 6km.
Naměřené údaje přikládám jako obrázek, formát excel dočasně ke stažení zde: http://gofile.me/3iffd/dOD15jZKW
|
|
| Autor: Roman Novák
Datum: 20.11.2017 22:32 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 105259
reakce na ... | Tak tomu bych už rozuměl, ale teplota "výfuk" nebude výfuk z jednotky, ale někde před výparníkem, tedy teplota vzduchu ochlazená pasivním výměníkem. Na výfuku odpadního vzduchu z jednotky měřím nyní teploty pod +5 °C u Vašeho kompaktu to bude většinu dne nad nulou možná přes +1 °C a to by vysvětlovalo, kde se bere více energie na ohřev přívodního vzduchu.
Obyčejná VP18 v kombinaci s registrem je na tom nyní lépe. Na jaře se to otočí.
Dále je zajímavé srovnání vlhkosti v interiéru (z dnešního dne). Nejnižší podobně jako u Vás nad ránem 47,5. % V odpoledních hodinách i přes dopolední nepřítomnost dosáhla 53 %
Přes víkend se větralo 21h/den, ale vlhkost neklesla pod 47 %
Chválím měření teploty
Jednoduché, povedené :-)
|
|
| Autor: Roman Novák
Datum: 21.11.2017 05:42 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 105259
reakce na ... | Část dne se teplota výparníku pohybuje v záporných hodnotách. Nemáte tušení jak se jednotka vypořádá s namrzáním?
U VP18 s předehřevem vzduchu registrem k tomu nedochází. Za to jsem narazil na opačný problém. Pokud se teplota kondenzátoru zvedne nad +60 °C tak se jednotka začne bránit tím, že zvedne otáčky ventilátoru přívodu vzduchu, aby se kondenzátor ochladil. Tím jde ale do háje rovnotlak a účinnost rekuperace. Vyřešilo se to až odváděním tepla do podlahy.
Nebrání se jednotka namrzání výparníku stejným způsobem? Zvýšení průtoku odtahového vzduchu by ty výpočty výkonu na dotop dost změnilo.
|
|
| Autor: Jiří Vápeník
Datum: 21.11.2017 14:48 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 101844
reakce na ... | Dobrý den,
při záporných teplotách na výparníku jednotka občas na pár minut přepne do režimu odmrazování- pravděpodobně otočí chod a do výparníku jde teplé chladivo, čímž dojde k odmrazení... účinnost pak samozřejmě klesá.
S vysokou teplotou na kondenzátoru jsem se ještě nesetkal, teploty bývají tak 40-50°C, víc ne. Je možné, že tady VP18 a Compact fungujou trochu jinak.
Jinak ta Vaše varianta s VP18, zemním registrem a podlahovkou napojenou na TČ se mi líbí, roční COP bude vysoký.
U nás jsme zemní výměník zavrhli kvůli suchému štěrkopísčitému podloží, kde by účinnost nebyla nic moc.
|
|
| Autor: Roman Novák
Datum: 23.11.2017 17:42 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 105259
reakce na ... | Fotogalerie:
 | Dobrý den,
COP TČ se samozřejmě zvedne, ale nijak závratně. Výkonově to může dělat kolem 150 W. Podstatnější výkon přidavá ZR až 500W.
Jinak v posledních dnech přece jen něco dodává slunce. Není tomu tak zdaleka všude o 8 km jižně a 500 metrů níže docela nic.
Sice to stačí na to aby se už druhým dnem nemuselo přitápět jiným způsobem než jednotkou, ale vliv solárního záření přes okna je hodně malý.
Stačí změřit teplotu podlahy po účinku slunečního záření a následkem ohřevu teplovodní smyčkou z TUV jednotky po třech hodinách co přestalo hřát slunce a přibližně ve stejné době se zastavila cirkulace TUV.
Teplota vzduchu: 22,4 °C
Teplota podlahy ozářená sluncem: 22,4°C
Teplota podlahy trvale ve stínu: 21,5°C
Teplota podlahy ohřátá jednotkou: 24,6°C
Tloušťka akumulační vrstvy podlahy 14cm.
|
|
Autor: Styx Styx
Datum: 09.11.2017 15:41 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 115517
reakce na ... | Jde o více věcí a musíte si ujasnit, proč pasiv. Krb a teplovodní podlahovka jsou poněkud v protikladu pasivu z důvodu nadbytečnosti s ohledem na tepelné ztráty a pořizovacích nákladů. Nicméně máme dům se ztrátou 2kW a Nilan VP 18 EK a teplovodní podlahovku. Nilan jako zařízení považuji v dané konfiguraci za nejlepší řešení na trhu, pokud nejste kutil a chcete hotovku. Horší už to je ohledně obchodní politiky zastoupení v ČR, ačkoliv cenově asi levnější, než zbytek EU. Ale zpět k dotazu. TUV pro 4 člennou rodinu bude stačit, jestli se budete pouze sprchovat a nechcete používat elektropatronu, resp. si nebudete dotápět krbovou vložkou. Pokud máte dostatečné tepelné zisky z prosklení, tak jednotka v pohodě vytopí interiér vzduchem. My dotápět "musíme" až v mínusovkách pod mrakem, co bylo dohromady odhadem tak 10 dní v minulé topní sezoně a popravdě na to dotopení nám stačí spustit vysavač, nebo pozvat rodinu :-). Teplovodní podlahovku jsme dělali pouze pro sichr a komfort (manželku). Chlazení nám také stačí, samozřejmě je nutnost stínit. Celkově pro náš dům cca 125 m2 jednotka bez přitápění patronou a elektrokotlem stíhá po celý rok. Vysoušení interiéru - závisí na podmínkách venku. Rozhodně ale zvlhčovače nejen v pasivu jsou dle mně nutnost (nemluvím o sklepech, jeskyních a vlhkých prostorách). My používáme odpařovací zvlhčovače Stadler Form Oskar. V tomhle počasí jsme bez zvlhčovače nad 41%, při venkovních 100% a vnitřní teplotě cca 21,5° a venkovní 8°. Žebříky v koupelnách zatím nemáme a zřejmě je ani instalovat nebudeme, i když máme udělané přívody - zatím nebyl důvod k jejich použití.
|
|
| Autor: Roman Novák
Datum: 09.11.2017 19:13 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 105259
reakce na ... | Vy máte nyní v interiéru 21,5 °C při RV 41 %. To zrovna nejsou podmínky, které by snášela většina lidí. :-)
To vše při zatažené obloze a venkovní teplotě +8 °C.
Pokud topíte jen v mrazech pak jakou teplotu máte v interiéru, třeba při venkovní teplotě +2 °C a zatažené obloze?
Píšete, že topíte jen několik dnů v roce.
Jakou teplotu a vlhkost máte v horkých letních dnech?
Můžete trochu popsat Váš dům? V jaké lokalitě je postaven?
|
|
Autor: Roman Novák
Datum: 15.09.2017 18:14 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 105259
reakce na ... | Dobrý den,
jestliže se pokoušíte o stavbu pasivního domu, pak už na tom je něco špatně. Pro pasivní dům jsou nastavena přesná kritéria a podle toho musí vypadat návrh celého domu s technologiemi.
Chápu, že jste zřejmě na základě matoucích informací jako např:
- známý topí v podlahovce 2x 3x za zimu
- že VP18 pokud má ohřátou TUV už nemůže chladit
- že VP18 v zimě musí nadměrně větrat aby se ohřála TUV
atd.
Já bych si do pasivního domu takovou kombinaci jako je teplovodní podlahovka a krb určitě nedal, ale vy jste ještě nezmínil pár podstatných věcí:
V jaké lokalitě budete stavět?
Jaká je TZ domu?
Plocha prosklení z jihu a jaké stínění oken?
Materiál stavby (akumulační schopnosti)
Způsob užívání domu
atd.
|
|
| Autor: Jakub Mahdal
Datum: 18.09.2017 22:09 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 120187
reakce na ... | Dobrý den,
tím, že se "pokoušíme" jsem myslel samotný průběh stavby - nečekal jsem, že to bude tak náročné. Jinak tepelná ztráta by měla být 3,83 kW. Lokalita - jihomoravský kraj. Plocha prosklení na jihu je "velká" :-), dům je orientován na JV. Stínění bude pergolou a venkovními žaluziemi. Materiál je VPC 240. Způsob užívání domu - 4 členná rodina, 2 děti, chceme tam bydlet a nemuset se omezovat, např. ve větrání otevřenými okny když budeme chtít apod.
děkuji
Jakub
|
|
| Autor: Roman Novák
Datum: 19.09.2017 04:17 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 105259
reakce na ... | Tak z mého pohledu bych nebudoval teplovodní podlahovku. Pokud budete větrat s aktivní rekuperací tak se v Té podlaze bude topit jen část dní topné sezony oproti běžné stavbě. Ročně se tam protopí v řádu několika tisíc korun v elektrice. Investice do takto nákladného topného systému je nesmyslná. Lze to vyřešit několikrát levněji přímotopy či topným kabelem.
Pokud do toho přidáte krb s komínem pak se náklady na vytápění elektřinou ještě sníží. Ale ani krb bych do takového domu nedával. Platí tam totéž co o té teplovodní podlahovce a navíc se ani s VPC nevyhneten diskomfortu z přetápěné místnosti.
Vychladit takový dům v této lokalitě jednotkou VP18 bude problém se zavřenými okny. V chladnějším období si zase otevřením okna zvednete náklady na vytápění a dům Vám jako pasiv fungovat nebude.
Je otázkou zda vůbec chcete pasivní dům. Já bych na Vašem místě zvážil jiné možnosti....
|
|
| Autor: Styx Styx
Datum: 10.11.2017 15:27 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 115517
reakce na ... | - Vy máte nyní v interiéru 21,5 °C při RV 41 %. To zrovna nejsou podmínky, které by snášela většina lidí. :-)
To vše při zatažené obloze a venkovní teplotě +8 °C."
* myslíte většina lidí v ČR, nebo obecně? My taky žili x let v přetopeném paneláku v zimě pod 20% rel. vlhkosti co je docela běžná hodnota v těchto prostorách. Nemám definici těch ideálních podmínek, nám (ne mé tchyni a spoustě známým) 21 stupňů vyhovuje. Ale mohli bychom teplotu zvednout - není důvod.
- Pokud topíte jen v mrazech pak jakou teplotu máte v interiéru, třeba při venkovní teplotě +2 °C a zatažené obloze? -
*Nad 20 stupňů.
- Píšete, že topíte jen několik dnů v roce. Jakou teplotu a vlhkost máte v horkých letních dnech?
*Nemáme dokončené stínění. Max. byl cca 26°. Vlhkost nevím, ta lítala.
|
|
| Autor: Roman Novák
Datum: 10.11.2017 18:22 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 105259
reakce na ... | Ač nejsem zimomřivý a 20 °C docela dobře snáším tak neznám mnoho lidí, kterým toto vyhovuje. Také doma se musím přizpůsobit a držet v zimě teplotu nad 22 °C. Mimochodem tak nízkou vlhkost 41 % jsme doma neměli ani při největších mrazech a to bez zvlhčovadel.
To by ale nebyl ten největší zádrhel. To co zde popisujete jako ideální kombinaci technologií do takového domu tak ideálně jak popisujete nefunguje.
I ve Vašem domě podobně jako u nás se TZ prostupem zvyšuje přibližně o 60W/1 °C, a zhruba 60W/ 1 °C (v uvedeném rozmezí teplot) je také potřeba na kompenzaci TZ větráním.
Takže i pro Váš případ pokud se venku ochladí o 6 °C a teplota v domě klesne jen o 1,5 °C je potřeba někde vzít minimálně 500W na kytí TZ. Zároveň tepelný výkon jednotky při takových podmínkách klesne zhruba o 100 W.
Jste v tom -600W x 24h = -14,5 KWh, které je potřeba dodat denně když venkovní teplota poklesne z +8 na +2 °C
Pokud tvrdíte, že držíte uvedené rozmezí teplot tak to bez uvedeného dodatečného výkonu nepůjde
Tazatele bych chtěl upozornit jen na to, že v žádném takto provětraném domě na území ČR se nedá topit jen 10 dní v roce. Tedy pokud nesdílíte nějaké geny s ledním medvědem....
Pokud je ale pravda, že podlahové topení provozujete jen 10 dní v roce a energii na kompenzaci TZ dodáváte jiným způsobem (tedy většinu topné sezóny vytápíte jiným způsobem) pak je čirý nesmysl investovat do teplovodní podlahovky....
|
|
| Autor: Styx Styx
Datum: 10.11.2017 21:14 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 115517
reakce na ... | ??? Odpovídal jsem na původní dotaz tazatele. Nikde nepopisuji moji kombinaci technologií jako ideální.
"že v žádném takto provětraném domě na území ČR se nedá topit jen 10 dní v roce"
Dá a nedá. Těch faktorů je tam víc a v našem případě vzhledem k slunečním dnům to je - resp. poslední topní sezonu bylo dosaženo.
"pak je čirý nesmysl investovat do teplovodní podlahovky...."
Z hlediska investic určitě a v mém příspěvku jsem to taky psal. Jsou ale i jiné, než ekonomické důvody, proč mít teplovodní podlahovku.
Svůj názor na původní dotaz jsem tazateli sdělil a dále v polemice nehodlám pokračovat.
|
|
| Autor: Roman Novák
Datum: 10.11.2017 21:43 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 105259
reakce na ... | Názor jste sdělil. To je v pořádku. Já jen uvádím na pravou míru některé informace, které jsou zavádějící. Tak aby si tazatel udělal reálnější představu než tu, kterou zde předkládáte.
Lokalitu ani bližší popis domu jste nedodal. Zrovna tak se vyhýbáte vysvětlení jak vlastně přitápíte.
Osobně mám pochybnosti co je vlastně pravda z toho co píšete.
|
|
