Kam dál pro informace ze stavebnictví
Redakce @redakce před 22 roky14.03.2003 11:41:00Plné znění článku: Akumulace tepelné energie do stavebních konstrukcí
Dobrý den, hledám spolužáka Miloše Pokorného ze SPŠ stavební, Zborovská 45, Praha 5, třída 4.F. Maturovali jsme v…
před 19 roky
Akumulace do výměníku z kterého si mohu čerpat teplo je smyslné .Akumulace v konstrukci a především ve vnitřním…
před 21 roky
Pri dodatočnom zateplení obytného domu je nutné posúdenie znalca, ktorý na základe obhliadky a výpočtu určí…
před 22 roky
64 odpovědí
Zobrazit všechny reakceAkumulace do výměníku z kterého si mohu čerpat teplo je smyslné .Akumulace v konstrukci a především ve vnitřním prostředí stavby přináší jen plno problémů.
Je otázkou jaká barva konstrukce lepé jímá sluneční teplo. V době kdy svítí sluníčko a mám stěnu přikloněnou ke slunci prosklenu v co největší ploše je uvnitř domu k nepřežití. Vnitřní stěny jsou převážně světlé a tak jejich nahřívání probíhá z větší části od přehřátého vzduchu. V době kdy je již sluníčko za hory a já jsem přišel domů z práce probíhá větraní místností s potřebnou výměnou vzduchu uvnitř budovy ( 0,3 až 0,5 * h) - to je docela slušná fujavice okolo stěn místností. Stěny rozhodně s takovou rychlostí neuvolnňují nakondenzované teplo. Vždy budu mít pocit pokud si na stěnu sáhnu,že je povtchově studená a pro mne nepříznivá. Vysvětlete prosím tedy pro mne dům, dřevěný v principu bez akumulačních schopnost a přesto jev něm příjemněji pokud ho nadměrně nepřehřívám obrovskými okny ke sluníčku nebo nadměrným přetápěním v kachlových centrálních kamnech. Už i naši děděčkové používali k zaclonění oken proti sluníčku okenice - ty nejsou jen proti zlodějům. Jímejte sluneční energiii s pomocí střešního totálně černého kolektoru do kamenného výměníku pod základovou deskou domu a odtud si v době potřeby čerpejte,ale rozhodně nejhorší je uvažovat o akumulaci tepla ve stěnách místnosti, protože již to je nekontrolovatelnýn a neregulovatelný prvkem.Pojďte tedy nalézt řešení. Řeknete, v dřevěných domech moc lidí nebydlí. Jsou dráhé a můžou shořet, musi je stavět odborník, při špatném zacházení vám jednou shnije, nebo vám ho spořádají mravenci. Dřevěný dům má však také plno výhod. Těmi jsou lepší vnitřní klima, protože kam necvítí sluvíčko má povrch dřeva shodnou s teplotou okolního vzduch a v zimě pokud mohu pouze trochu zatopit, mám v domě(v místnosti) do pár minut teplo. To všechno může dům bez akumulace tepla do konstrukce s perfektní izolační vlastností stěny. Selský rozum je daný od přírody a né od extrému, proto na tuto cestu je nutné aplikovat moderní stavební materiály a uvědomit si,že teplo z akumulátoru musíme využívat jen když ho potřebujeme a musíme mít co nejmemší ztráty řízené automatikou ( např. rekuperační jednotkou) se zajištěním co nejkvalitnější izolace vnitřního prostoru stavby, proti vnější slotě a nepohodě. Děkuji. M.Truksa
So záujmom som si prečítala všetky odkazy na článok ohľadom vnútornej izolácie. Pri práve prebiehajúcej rekonštrukcií staršieho rodinného domu uvažujeme s vnútorným zateplením severnej steny.Táto stena, hr. 30 cm je vyhotovená z bielej cemetovanej tehly, z vonkajšej strany zateplená polystyrénom hr. 5 cm. Radi by sme urobili sendvičovú skladbu tejto steny, len sa obávame uzatvorenia muriva medzi dva vzduchonepriepustné materiály, t.j. stena nebude dýchať. Taktiež zvažujeme aký druh materiálu použiť na vnútorné zateplenie. Budem vďačná za každú radu, postreh k tomuto spôsobu zatepľovania.
Pri dodatočnom zateplení obytného domu je nutné posúdenie znalca, ktorý na základe obhliadky a výpočtu určí zateplenie, ktoré bude najviac vyhovovať danej stavbe. Vo vašom prípade, ak severná stena je s plných tehál a hrúbka izolácie z vonkajšej strany je 5 cm,tak si môžete len nadávať, že ste nepostupovali ekonomicky a nechali ste sa ovplyvniť nejakým rozdávačom šťastia. Senvičový spôsob zateplenia je opotstatnený u budov, ktoré sa vykurujú príležitosne. Absencia akumulačnej vrstvy, v tomto prípade tehla má za následok rychlejšie vychladzovanie miestnosti a kolísanie teplôt
Dovoluji si oponovat zjednodušenému pohledu na věc při posuzování energetické náročnosti výroby stavebních materiálů ve vztahu k jejich prodejní ceně. Základním východiskem je totiž znalost tvorby cenových kalkulací výrobků obecně (např. podle Vyhl. č. 21/1990 Sb. o kalkulaci, která sice již neplatí ale zde uvedené postupy se prakticky beze změny běžně používají v praxi). V hrubých rysech spočívá cenová kalkulace v ocenění jednotlivých položek, z nichž se výsledná cena skládá (tj. materiál, mzdy a odvody, ostatní přímé náklady, energie, režijní náklady výrobní a správní, zisk). Zatímco tzv. přímé náklady (přímý materiál, přímé mzdy, energie, ostatní přímé náklady) se vztahují přímo k tzv. kalkulační jednici, což je např. 1m3 stavebního materiálu, nepřímé náklady, tj. režie, účetní odpisy investice apod. se rozpočítávají na předpokládaný objem výroby za dobu životnosti investice. Z tohoto velmi hrubého základního členění kalkulačních položek vyplývá, že spotřeba energie je pouze jednou z nich a chceme-li posoudit energetickou náročnost jednotlivých druhů stavebních materiálů, měli bychom se zabývat porovnáním výše právě této položky cenové kalkulace. To je v praxi prakticky neproveditelné, protože cenové kalkulace jsou jednou z nejvíce utajovaných částí obchodního tajemství každého výrobce a pokud výrobky nepodléhají regulačním mechanizmům MF ČR v rámci platných legislativních předpisů o cenách (a to stavební materiály nejsou), nelze s dostatečnou věrohodností takové porovnání provést. Cena je dána tržním systémem a je tak veliká, co trh snese. Obchodní strategie výrobců se může ubírat různými směry ale základním pravidlem je, prodávat za cenu co nejvyšší, pokud to stav trhu umožňuje.
Zveřejňované údaje o energetické náročnosti pak představují značně (a často pochybně) zprůměrované hodnoty z různých veřejně dostupných zdrojů, jejichž vypovídací schopnost je nevalná a obvykle slouží pouze jako součást obchodní strategie jednotlivých výrobců k obhájení skrytých zisků, jejichž skutečná výše by v některých případech mohla být považována za nemravnou. Jestliže jistý výrobek má při započtení všech relevantních kalkulačních položek a obvyklé míře zisku např. cenu 100,-/m3 a jiné výrobky stejného užití a podobných vlastností jsou na trhu nabízeny za cenu od 300 do 320,-/m3, byl by výrobce blázen, aby se pochlubil skutečnou cenou ale půjde na velice dobrých (pro něho) 295,-/m3. Tím nepopudí konkurenci, zajistí si místo na trhu a s rezervou odolá případným výkyvům v poptávce po svém produktu. Vydělat co nejvíc je zásadní obchodní strategií každého výrobce či obchodníka a že v cenách existují báječné rezervy potvrzují různé cenové akce, slevy, výprodeje nebo obchodní marže mezi jednotlivými účastníky trhu, které se ve své podstatě mohou pohybovat i vysoko nad v této diskusi vzpomínaných 30%. Přidá-li k tomu ještě masivní reklamou podpořené lepší technické (energetické, ekologické a jiné) vlastnosti (pokud možno obtížně kontrolovatelné nebo hodnocené podle jiných kritérií než je obvyklé), pak si může v podstatě dělat s cenou co chce (samozřejmě opět s ohledem na to, co trh snese).
Netroufám si z tohoto hlediska posuzovat předmět této diskuse, protože k původnímu článku nemá žádný vztah. Tento příspěvek měl za úkol pouze upozornit na problematiku tvorby cen a přispět k racionálnímu pohledu na možná úskalí při posuzování ekonomické výhodnosti či nevýhodnosti stavebních systémů na základě běžně veřejně dostupných informací.
Přeji všem pěkný den.
ve všem máte pravdu a pokud si přečtete mé příspěvky, tak jsem se k tématu zisku (rozdílu mezi náklady na výrobu (které neznáme) a prodejní cenou (kterou známe) ) vyjádřil.
Pokud výrobce udává, že je jeho výrobek ekologický, neboť při výrobě spotřeboval méně energie, je to možná pravda, rozdíl v energiích bude ale spotřebován při realizaci zisku a tedy tento argument musí být podepřen nižší cenou a nebo je bezvýznamný.
Bohužel porovnání dle ceny je jediné možné, neboť je reálně měřitelné.
A teorie i praxe nás učí, že pokud se objeví něco, kde lze realizovat velký zisk a vstup do tohoto oboru není zbytečně blokován (vyhlášky, zákony) dojde ke snížení ceny a na pokles míry ziskovosti na běžnou úroveň.
Můj osobní dojem je, že ceny cihel klesají, porobeton a beton mírně stoupá - ale statistiku u ruky nemám (vše přepočítáno na realnou kupní sílu)
Vazeni panove,
z Vaseho porovnani ekonomicke (a s tim souvisejici ekologicke) narocnosti vyroby je zrejme, ze betonove tenkostene tvarnice a jejich vyroba jsou skutecne nejmene ekonomicky narocne a proto take "nejekologictejsi" material pro zdeni ze vsech. Takze mam preci jenom pravdu. Dekuji
Snad bude brzy vsem jasny take fakt, ze jsou i cenove nejvyhodnejsi a proto vhodnejsi (i kvalitativne)pro stavbu nosnych vyzdivanych konstrukci sten nez napr. lehke drevostavby.
Dobrý deň,
prosím nezabudnite, že v mojej reakcii uvedenej v diskusii pod: "Re: K energetické náročnosti výroby cihel a cementu"
som do porovnania hodnôt energetickej náročnosti izolačného (ľahčeného) tehlového bloku versus betónová tvárnica nezahrnul energetickú náročnosť výroby izolácie ( steny z betónovej tvárnice) potrebnej k dosiahnutiu rovankého tepelného odporu.
Čo sa týka drevostavieb alebo skôr stavieb s drevenou kostrou tie pravdepodobne budú s energetickou náročnosťou na tom lepšie ako betón, ale korektné údaje nemám k dispozícii.
Bohužel jsem musel citovanou publikaci vrátit a nemám přesný název. Byla to ale ročenka Komise pro snižování energetické náročnosti budov vydaná v Kanadě 2001 - francouzská verze.
Pro srovnání jsem ale našel českou publikaci, ze které cituji
Ale k energetické náročnosti výroby stavebních materiálů
Pálená cihla - energetická náročnost výroby je 720 kWh/tunu
Cement (dle typu) 700 - 900 kWh/tunu
Samotná výroba betonových tvárnic kolem 500 kWh/m3
Primární energetická náročnost přepočet na 1m3
Odlehčená cihla - 430 kWh/m3
Plná cihla - 1360 kWh/m3
Přepalovaná cihla - 1750 kWh/m3
Prostý beton 2770 kWh/m3
Železobeton 3200 kWh/m3
Pórobeton 300 - 550 kWh/m3
Pemzový beton 200 kWh/m3
Struskový beton 500 kWh/m3
Duté bednící tvarovky 500 kWh/m3
Sádrokartonové desky 800 kWh/m3
Sádrové tvarovky 460 kWh/m3
Citace: Nízkoenergetický ekologický dům, Eugen Nagy, Bratislava 2002, str 88, tab, 7.1
Názor si každý udělá sám, jak autor www.home3000.net přišel na svoje hodnoty energetického posouzení stavebních hmot.
Dobrý deň,
k uvádzaným hodnotám mám nasledovné pripomienky:
Ku keramickému stavivu:
ak v jednom metri kubickom plnej pálenej tehly je cca. 1600 kg vypálenej tehlovej hmoty
a platí ako uvádzate energetická náročnosti výroby
Pálená cihla - energetická náročnost výroby je 720 kWh/tunu
potom,
Plná cihla je 1152 kWh/m3 (udávate 1360 kWh/m3 ok údaje sú porovnateľné)
Potom však Odlehčená cihla, (udávate 430 kWh/m3) má mernú hmotnosť len cca. 600 kg/m3 min. hodnota podľa mojich inf. je min. 720 kg/m3 pre obvodovú tvárnicu hrúbky 440 mm
K betónu
ak v jednom metri kubickom betónu je asi 600 kg piesku, 1 400 kg štrku (kameniva), 300 kg cementu a 150 litrov vody čiže merná hmotnosť prostého betónu je cca. 2450 kg/m3 a ďalej
udávate: Cement (dle typu) 700 - 900 kWh/tunu,
potom Prostý beton má náročnosť 270 kWh/m3 a nie ako je uvedené 2770 kWh/m3
Zanedbávam energetickú náročnosť ťažby surovín aj v prípade že u tehál je vo vašich údajoch asi zahrnutá, nakoľko nemám ambíciu presne spočítať energetickú náročnosť betónu a ťažba surovín ( štrk piesok a voda) určite nie je vo výške v 2500 kWh/m3.
Samotná výroba betonových tvárnic o priemernej mernej hmotosti cca. 1200 kg/m3 udávaná "cca. 500 kWh/m3 " je nadhodnotená
Uvádzané, hodnoty (citované z knihy) "Primární energetická náročnost přepočet na 1m3" sú zrejme tendenčné
a moje hodnoty sú :
Prostý beton cca. 300 kWh/m3
plná tehla cca. 1200 kWh/m3
Odlehčená cihla (termoizolačný blok) cca. 500 kWh/m3
betonová tvárnice cca. 150 kWh/m3
Vážení,
vášnivá diskuse na téma vnitřní či vnější izolace versus akumulace tepla do stavebních konstrukcí je natolik zajímavá, že si dovolím přispět svými skromnými názory, které v dosud proběhlé diskusi zůstaly jaksi v pozadí. Ve svém dřívějším příspěvku jsem se věnoval hlavnímu tématu původního článku, takže záležitosti tepelné izolace těžkých stavebních konstrukcí jsem záměrně pominul. Dosud zveřejněné příspěvky na této diskusní stránce jsou zajímavé, nicméně pravda, resp. optimální řešení je buď někde uprostřed nebo je skutečně jen otázkou, čemu dá ten který uživatel resp. stavebník přednost.
Věřím, že se mnou budete souhlasit v tom, že hlavní důvod, proč izolovat stavební konstrukce je dosažení úspor tepla, tj. zlepšení tepelně-izolačních vlastností stavební konstrukce. To, že každá varianta způsobu jejich zateplení má své pro a proti vyplývá jak z konfrontačního vedení této diskuse, tak z obecně známých názorů odborné veřejnosti i fyzikálních principů přenosu tepla a vlhkosti stavebními konstrukcemi. Dnešní poznatky jsou na takové úrovni, že lze technicky realizovat oba možné způsoby zateplení stavební konstrukce (třetí způsob, tj. sendvičová stěna se zabudovanou tepelnou izolací z této diskuse jaksi vypadla, i když je další variantou při výstavbě nových objektů) bez toho, že by jeden z nich měl prokazatelně horší vlastnosti než ten druhý z pohledu hlavního důvodu, proč vlastně zateplujeme.
Zastánci vnějšího zateplení správně argumentují, že jeho přínos je kromě hlavního důvodu zejména v tom, že vylučuje negativní vliv tepelných mostů, které se v běžné stavební konstrukci vyskytují téměř vždy a dále, že optimalizuje průběh teploty a vlhkosti v celém průřezu stavební konstrukce, takže tepelné namáhání nosné části je podstatně nižší, z čehož se usuzuje na její delší životnost při současném zachování jejich mechanických a tepelně-izolačních vlastností. Dále uvádějí jako výhodu zachování tepelně akumulačních schopností stavební konstrukce a její příznivý vliv na vnitřní tepelnou pohodu.
Záležitost tepelných mostů, tak jak je na těchto stránkách diskutována je podle mého názoru poněkud mimo realitu. Nelze argumentovat skutečností, že tepelný most buď je nebo není, ale že: velikost (lépe řečeno objem a tvar), umístění ve stavební konstrukci a zejména tepelná vodivost materiálu tvořícího tepelný most je natolik nepříznivá, že ve svém důsledku způsobí buď zhoršení tepelně-izolačních vlastností stavební konstrukce do té míry, že je nutno se jimi odpovědně zabývat (osobně si myslím, že pokud neošetřené tepelné mosty způsobí zhoršení tepelně-izolačních vlastností stavební konstrukce o méně než 5%, lze je klidně pustit z hlavy), nebo jsou zdrojem potenciálního nebezpečí místní kondenzace vlhkosti na vnitřním povrchu stavební konstrukce se všemi negativními vlivy na mikrobiologické klima obytného prostoru.
(Osobně si dovedu představit např. navázání vnitřní příčky do obvodového zdiva pomocí několika ocelových třmenů z kvalitní antikorozní oceli o průměru 10-16mm s izolační mezerou mezi oběma konstrukcemi. Vliv takového tepelného mostu bude zcela jistě zanedbatelný a statika vnitřní příčky vyhovující. Stejně zanedbatelný bude i vliv kotevních prvků soustavy vnějšího zateplení, i když u izolací větší tloušťky to platit nemusí).
V záležitosti tepelných mostů ještě dodávám, že tepelným mostem v pravém slova smyslu je i jakékoliv zasklení, které má menší tepelný odpor než zateplená stavební konstrukce. S touto skutečností se dosud smiřujeme, protože technická řešení jsou v současné době velmi drahá.
Co se týká optimalizace průběhu teploty a vlhkosti v nosné stavební konstrukci a jejího kladného vlivu na životnost této konstrukce, je třeba si uvědomit, že všechny druhy zdicích materiálů, zejména ty klasické mají takové vlastnosti, že jejich životnost při mnohaletém působení širokého spektra klimatických vlivů (povodní nevyjímaje) dosahuje běžně řádů desítek i sta let a při obvyklé údržbě tvoří i bez vnějšího zateplení část stavby s nejdelší životností, takže tato deklarovaná výhoda vnějšího zateplení (prodloužení životnosti stavební konstrukce) je zcela mimo realitu.To ovšem nelze jednoznačně vztáhnout na většinu používaných vnějších zateplovacích systémů, protože solidní podklady tohoto druhu nejsou zatím k dispozici vzhledem k době, v níž se zateplení staveb začalo realizovat. Navíc nelze a priori vyloučit případný negativní vliv vnějšího zateplení na vlastnosti nosné stavební konstrukce právě v důsledku změny teplotního a vlhkostního režimu a to nejméně do doby, kdy dejme tomu po 50 letech (deklarovaná životnost některých zateplovacích technologií) někdo posoudí stav nosné konstrukce ve srovnání se stavem stejné konstrukce bez zateplení. Zní to možná nelogicky, ale tato možnost existuje, i když za současného stavu poznatků v oblasti stavebních konstrukcí se zdá být ryze teoretická.
Co se týká akumulační schopnosti, svůj názor jsem již na této diskusní stránce prezentoval, považuji však za nutné ho trochu doplnit. K tomu, aby akumulace fungovala, je nutno do ní nejprve nějaké teplo dodat a to bez ohledu na to, z jakéhokoliv zdroje. Troufám si tvrdit, že hlavním zdrojem zůstane i u zateplených konstrukcí otopná soustava a jako doplňkový zdroj, časově i výkonově nevypočitatelný, budou pasivní tepelné zisky. Je třeba si uvědomit, že výkon otopné soustavy se v dnešní době obvykle navrhuje na pokrytí tepelné bilance objektu při výpočtové vnější teplotě a výkonová rezerva, která je nutná při delší otopné přestávce nebo redukci vnitřní teploty vytápěného prostoru na dodání dostatečného množství tepla pro kompenzaci povrchové teploty vychladlých akumulačních konstrukcí v rozumném čase se buď nezohledňuje vůbec nebo pouze odhadem (tzv. zátopová přirážka). Tato skutečnost vede ve svém důsledku ke zvýšení nákladů na pořízení otopné soustavy (větší otopné plochy - to se netýká dodatečně zateplovaných objektů, kde původní otopná soustava zůstává a výkonová rezerva je víc než dostačující) a tepelného zdroje (větší výkon, resp. zvýšení teploty otopné vody může být problematické u dodatečně zateplovaných objektů, kde zlepšenou izolaci správce objektu kompenzuje nižší ekvitermní křivkou objektové předávací stanice aby snížil ztráty v trubních rozvodech) a nemusí být v celkových nákladech na novou stavbu vůbec zanedbatelná.
Množství tepla, které je nutné do těžké akumulační konstrukce dodat, aby vnitřní povrchová teplota akumulačních stěn korespondovala s požadovanou vnitřní teplotou vzduchu v prostoru (tj. aby uživatel nebyl vystaven nepříjemnému účinku tzv. studeného sálání resp. aby nebylo nutno nízkou povrchovou teplotu stěn kompenzovat zvýšenou teplotou vnitřního vzduchu) bude vždy vyšší než množství tepla, potřebné k dosažení téhož výsledného účinku u lehké, tepelně izolované vnitřní stěny. Je pravdou, že naakumulované teplo ve stavební konstrukci do jisté míry kompenzuje přestávky nebo útlumy ve vytápění, jde ale o to, jestli takové chování stavební konstrukce je z hlediska časového využívání vnitřních prostor efektivní a žádoucí (viz můj dřívější diskusní příspěvek k tomuto článku).
Nepopírám, že subjektivní pocity kteréhokoliv z nás budou v každém druhu stavby odlišné. Osobně vycházím z názoru, že většina těch, kteří se pro zateplení stávající stavby nebo pro některé konstrukční řešení stavby nové rozhodne bude preferovat v první řadě tepelnou pohodu v obytných prostorách a v druhé řadě náklady na její dosažení (cena stavby nebo zateplení) a udržení (výši provozních nákladů).
Jsem přesvědčen (i na základě svých osobních zkušeností), že vnitřní zateplení stavebních konstrukcí, pokud bude respektovat větší náročnost z hlediska pečlivosti při realizaci a při správném návrhu skladby celé stavební konstrukce (doloženém výpočtem teplotního a vlhkostního profilu a roční bilance kondenzované vlhkosti) bude mít z hlediska tepelně-technického stejné vlastnosti jako zateplení vnější a pro vnitřní tepelnou pohodu minimálně stejný nebo lepší přínos než zateplení vnější. Diskusi o cenách záměrně nekomentuji, protože je záležitostí ryze individuální a s technickým pohledem na probíranou tématiku souvisí jen okrajově.
Přeji všem pěkný den.
P.S. Omlouvám se autorovi článku, že reaguji až po jeho prosbě na ukončení diskuse ale příspěvek byl napsán dříve a na diskusní stránce se neobjevil díky technickým problémům.
Vážení pánové,
děkuji Vám za Vaše příspěvky do diskuze k článku. Protože se ale diskuze týká výhradně problému vnitřního zateplení a nikoliv celého článku, rozhodli jsme se v nejbližší době publikovat článek s podrobnějšími informacemi o nabízeném systému s využitím vnitřního zateplením. Chtěl bych Vás proto požádat o ukončení diskuze na toto téma u tohoto článku. Samozřejmě uvítáme další diskuzi na toto téma u nově publikovaného článku.
Tepelné ztráty pro RD s nuceným větráním dokážeme systémem vnitřního zateplení bez akumulace tepla snížit až na 3,5kW. Kdo nevěří.......
Takže prakticky stavíte pasivní domy se 120mm izolace a R obvodové stěny 3.2.
Uf, a pak že není perpetum mobile.....
Vazeny pane Strnade,
ocenuji nasi otevrenou diskusi.
Dam Vam za pravdu ze neni vhodne delat reklamu na verejnem webu, proto nebudu odbocovat od tematu diskuze - akumulace tepla do stavebnich konstrukci. Tam je muj nazor jednoznacny, akumulace je draha, ekologicky nevhodna a neni az takovym prinosem jak se uvadi. TO JE MUJ OSOBNI NAZOR !!! Obyvatele montovanych drevostaveb mi mozna daji za pravdu, ze jim akumulace nechybi.
Neutikam v zadnem pripade od tematu a jsem ochoten k dalsimu vysvetlovani primo mezi nami.
Presto nemohu s dovolenim nenechat nektere vase pripominky bez povsimnuti.
Cenovou usporu proste dosahnu, tvrdte si co chcete. Když si někdo bude chtít dům koupit, zaplatí pouze pevnou smluvní částku a dostane za to dům podle popisu. (omluvte prosím reklamu, ale nenechám si líbit že lžu)
Vnitřní nosnou stěnu NEMÁM s obvodem svázanou a nemám tedy ani tepelný most. Strop je izolavan dole i nahoře, k tomu ve věnci - tepelný most nemám. Proč si troufáte tvrdit - že jsou houby řešený, když o mojí konstrukci víte asi tolik, jako kde je nyní Saddam Husain.
Je hezké, že si navzájem dovolujeme mít vlastní názory a zastávat je.
Já pouze a jenom tvrdím, že existuje alternativní systém s vnitřním zateplením, bez zvláštní potřeby akumulace do konstrukce a já jej umím cenově výhodněji aplikovat.
Ostatní ať si přebere každý sám.
Važený pane,
já vaši cenovu politiku za lži neoznačuji, jen říkám, že takováhle úspora prostě není sama sebou a klasicky postavena zdena stavba pri stejnem zpusobu stala asi stejne. Vzdyt se podivejte na postup vasi stavby na adrese:
http://www.home3000.net/?V=8&lang=CR
a reknete mi, kde je tedy ta uspora 30%? V cem konkretne?
Projektová dokumentace a revizní zprávy
musi byt shodna
Zemní práce
opet stejne
Základová konstrukce stavby
stejne (ZB zaklady, dimenzovani je obvykle od zakladove pudy, u RD zridka kdy dle konstrukce)
Odvodnění a kanalizace
stejne
Obvodové stěny
nosny material neni usetrenim, pracnost zdeni 10 tvarnic je shodna s 12 u P+D, cca o 30% mensi nez CDm (dle normovaného rozpisu i mene)
vnitrni izolace muze predstavovat usetreni v pracnosti, metralu a kvalita, dale jednim postupem udelate vnitrni omitky.
Vnejsi omitky na betonu budou bud trohcu nakladnejsi a nebo na tom budou stejne, v principu tyhle prace a material nemohou zpusobit 30% rozdil v cene (v zdene stavbe lze vnitrni omitky realizovat take sadrokartonem).
Takze rozdil je zde pouze v nutnosti ukotvit vnejsi izolant a hjeho ponekud vyssi cena.
Vnitřní nosné stěny
Nechapu, proc si libujete v tom, jak ve vasi stavbe AKUMULACE chybi a v tomhle odstavci prave AKUMULACI UVADITE JAKO FUNKCI VNITRNICH STEN.
Nicmeme k te vasi konstrukci - beton neni pro rizeni vlhkosti v RD prave vhodny, aby byla vlhkost alespon trochu korigovana, doporucuji se bud omitky v tloustce cca 20mm ci vice a nebo 2*sadrokartonova deska (ne jedna, kterou mate vy) - takze ta vase konstrukce ma proste nejake nedostatky.
Vnitřní nenosné příčky
stejne lze realizovat i ve zdene stavbe
Stropní konstrukce
Stejne i ve zdene stavbe, lze reailzovat i z jinych materialu..
Střešní konstrukce
Většinou dražší než klasické zateplení mezi krokvemi, ale vyšší komfort.
Schodiště
IMHO lepší je betonové, ale i toto se běžně používá (i když část lidí dá přednost dřevěnému)
Vnější omítka
Stejně drahá jako u vnějšího zateplení
Vnitřní povrchové úpravy
Stejné
Okna
Klidně mohou být u zděného domku, není mi jasné 20ti letá záruka (výrobce a nebo vy - pokud vy, je to tak 5 let :-)) - ale IMHO je to vase obchodni politika a pokud vam na to nekdo skoci...... (doufam, ze alespon dodrzujete staticke tabulky vyrobce profilu a radeji s rezervou - 20 let je na stalost plastoveho prvku vetsich rozmeru dlouha doba a lide vam to omlati o hlavu i kvuli drobne netesnosti). A to utopeni 200mm - IMHO nechapu lidi, kterym se to libi a jeste bez vnitrniho parapetu.
Zbytkem nebudu travit cas - popis je navlas stejny jak pro makovy, tak tvarovohy domek.
Takze kde je ta uspora? Na cem se usetri? Na vytapeni? Na izolacich podlah? To neni uspora, to je proste neprostaveny material.
Jinak domky podobnych konstrukci (dole obyvak, kuchyn, zadveri, WC, technika, nahore dva pokoje a koupelna) se sveho casu se ziskem prodavali za ceny mirne pres milion a to i s pozemkem (cca 200m2).
A pokud vezmete vas projekt a objedete par firem, zjistete, ze zadnou realnou usporu svym klientum nabidnout nemuzete.
Vase garance je mi po urictych zkusenostech k smichu, temer kazdy tyden se potkam z nestastnikem, ktery si myslel, ze pevna castka ve smlouve mu zajisti klidne spani - neni to pravidlem, je spousta solidnich firem, ale bohuzel vice tech ne zcela solidnich.
K ta vasi vnitrni stene:
Na obrazku:
http://www.home3000.net/foto/1565big.jpg
je jasne videt stena obvodova a stena vnitrni pred nanensenim izolace - a vnitrni je provazana s obvodovou.
Vas strop ma tedy minimalne izolaci vence (coz je vnejsi izolace), jenze jak je ulozen na obvodove stene, aby tam nedoslo ke vzniku tepelneho mostu (mrska teplo se nesiri jen podle primek :-)) - tepelna izolace by mela byt pretahnuta cca 20cm nad a 20 pod ulozeni stropu - coz pochybuji, ze mate.
Strop je pak zaizolavan 30mm zespod a 40mm nahore - navic spatnym PPS, pokud jsme u stavebnich norem (minimalni hustota 25 kg/m3 pro podlahy obc,vystavby - pravda, v tomhle nejste sam, kvuli par desetikorunam to sidi normalni firmy a pak reste poklesle podlahy, ze). Takze s R u stropu jste na obvode tak nekde kolem 1, tedy asi jako okna - ale mozna mate strop ulozen jeste rafinovanaji, nevim.
Vy jste jako ten Saddam, plno reci o drtive porazce a kdyz chce clovek detaily, tak je to tajemstvi, pokud to zhodntoium na zaklade toho, co ukazate, jsou to neoverena fakta a ve skutecnosti vse vypada jinak nez na obrazcich.
A uz ponekolikáte opakuji, obratte si to sve zatepleni ven a mate po vetsine problemu......
Akumulace s tim nema co do cineni.... (v lehkem montovanem domecku klidne muze byt akumulacni stena).
Dobry vecer,
prave jsem vytvoril rozsahlou odpoved na Vas prispevek. Bohuzel mi byl pri ukladani na server odepren pristup a takovy dobry text je v pr...
Pokusim se znovu, uz ale ne tak rozsahle.
Vase argumentace vychazi bohuzel pouze z Vasich domenek a pouheho domysleni se chybejicich udaju z mych stranek www.home3000.net
Ujistuji Vas a Vsechny dalsi ctenare, ZE MNOU PREDSTAVOVANY SYSTEM NEMA JEDINNY TEPELNY MOST A JE DO POSLEDNIHO DETAILU DOKONALE PROPRACOVAN. Ti co to vymysleli nebyli blbci.
Z Vaseho prispevku vznika dojem, ze pylikuji po cesku naco na koleni v garazi a potrebuji poradit kde ma byt okno. To, ze na strankach neni uplny a vycerpavajici prehled je umysl. Chtel bych pouze podat zakladni informaci a kdo ma zajem, muze me o dalsi informace kontaktovat. Studoval jsem dlouho a draze nabizenou technologii a nemam v umyslu ji prozatim do posledniho detailu zverejnit na internetu. To jiste pochopite.
Nikoho nenutim mnou nabizenym zpusobem stavet a AKCEPTUJI take ostatni stavebni technologie. Kazdy muze stavet jak chce a za kolik chce. Nebo jste snad ode me cetl nekde neco jineho? Mam ale velky problem: At pocitam jak chci, jsem proste levnejsi nez jini.
Mate naprostou pravdu v tom, ze uvadeni cen materialu za m2 je zavadejici a urcite to vyhodim. To mi ale moc nepomuze. Spocital jsem totiz, kolik stoji v CR prumerny m2 uzitne plochy na klic a jsem porad 0 30% levnejsi. Je to hrich, ze umim postavit kvalitni dum za mene penez?
Jeste jednou zaverem uvedu, ze SYSTEM neni zajic v pytli a KDO CHCE kvalitni dum za malo penez, tem ma sanci. Kdo ne, opravdu nemusi.
A abych nezapomel: Porovnavate kondenzaci ve vnejsim zatepleni 150mm silnem. To je samo neco jineho, ale moc takovych staveb jsem jeste nevidel.
Ja proste dam zevnitr mene a levneji. Nic mi tam nekondenzuje, nemam tepelne mosty v napojeni pricek, ANI OKEN !!!!,(naopak jsou tesna), mam izolovany zaveseny strop atd. atd. atd.
Mate problem se zavesovanim na sadrokarton, ja Vam tam povesim v byte co chcete.
Je unavne, odpovidat na kazdy Vami napadeny argument nebo detail. Udelam to uplne jinak. Az tam bude nejaky opravdu za slovo stojici problem, budu teprve reagovat.
Asi se budu muset vsem omluvit za to, ze dokazu postavit vysoce kvalitni dum za malo penez a jeste k tomu taky malo protopim ! ALE OPRAVDU SE MNOU NEMUSITE STAVET KDYZ CHCETE STAVET JINAK - jestli lepe posudte prosim sami.
Vazeny pane,
cena domu je z velke casti dana cenou zarizovacich predmetu (podlahy, omitky, dlazby, obklady, krytina, dvere, okna, topeni), cena samotne konstrukce nehraje az tak velkou roli. Vami uvadene usetreni o 30% proste a jednoduse nelze docilit. IMHO kazdy ma svoji svobodnou vuli a vymlouvat nekomu jeho predstavy proste nechci - usetrit lze leda na praci ci pouzitim levnejsich materialu. Existuji typove domy stavene ruznymi technologiemi a pri srovnatelne vnitrni vybave stoji +/- stejne - rozdil 30% tam rozhodne neni. A naopak, na prvni pohled stejne domy mohou stat velmi ruzne (roztpyl 30% neni vyjimkou) v zavislosti na vynalozene vlastni praci stavebnika, cene a kvalite zarizovacich predmetu, vyuziti uveru apod.)
Ostatne podivejte se na svuj postup výstavby - usetrit lze snad na omitkach a na praci se zateplenim, ale tyhle prace rozhodne nesetri 30% ceny domu. Nosny system, jak jsem vam jiz spocital, zadne vyznamnejsi uspory generovat nemuze.
Co se tyce kondenzace, mam spocitany i varianty se 100mm - ubezpecuji vas, ze i tam se tvori radove ml vody, nikoliv litry a konstrukce je porad pomerne nadstandarne zateplena.
Tloustka izolantu nehraje pri vnejsim zatepleni do cca 150mm zadnou vyznamnejsi roli v cene.
Obavam se, ze bez pouziti parozabrany vam ve vasi konstrukci proste neco kondenzovat musi - ale jiste mate prislusne vypocty a tak moji domnenku nemusite vyvracet jen recimi :-).
Tepelny most u okna muze a nemusi byt - to vazne zalezi na uchyceni a nechci se tady dohadovat nad par malymi fotagrafiemi. Ale ze je okno ve stene utopene, coz muze byt problem predevsim u malych oken, mne asi nevymluvite - alespon tento detail je na vasich fotkach viditelny. Rovnez neexistence vnitrniho parapetu je z fotek viditelna - ale ano, priznavam, ze tyto veci jsou subjektivniho razu.
Jak je tedy reseno uchyceni stropu ve vasi stavbe? To snad neni tajemstvi, ze neni pouzita vnejsi izolace a presto neni vytvoren tepelny most? Jaky tepelny odpor ma vase stropni konstrukce cca 1 m od obvodove steny?
Jak resite napojeni vnitrnich nosnych sten? Maji a nebo nemaji vnitrni izolaci? To snad neni tajemstvi.
Ja resite vytapeni? Skutecne se spolehate v pomerne spatne zaizolovanem domku s R=3.2 jen na vzduch?
Vazeny pane, nelibi se vam, pokud nekdo prohlasi, ze vnejsi izolace je lepsi nez vnitrni - protoze to nicim nepodklada.
Pokud si nekdo , tedy ja, da tedy tu praci, ze vam vypise nectnosti vcetne toho, jak je neresite ve sve konstrukci, odpovite, ze je unavne protiargumentovat a potencialni tepelne mosty jsou reseny - houby jsou reseny, proste pokud vnitrni nosna stena je provazana s vnejsi stenou, tak je tam tepleny most a muzete si stokrat rikat ze neni - i blbec laik tohle pochopi. Takze prosim popiste zpusob napojeni, nebot jinak se nema o tom cenu bavit (a z vasich fotek bohuzel plyne co jsem napsal - prime provazani)
Ja respektuji vasi snahu prodat vas system - ale respektujete vy moje pravo se k nemu vyjadrit - delate si reklamu na verejnem webu urcenem pro diskuze a tak ma jaksi verenost (tedy ja) se k vasi nabidce vyslovit. Do vasi cenove politiky a jak ji nabizite my nic neni a je mi ukradana - vasi potencialmni klienti budou mit mozna dobry pocit, ze usetrili (coz je IMHO jen pocit, nebot skutecnost je jina).
Proti vasi nosne konstrukci nic nemam - ale tvrdim, ze stejne dobre ji lze izolovat zvenci, vyjde to levneji a odstrani se hodne technickych problemu. U strechy se vam to libi (plnym pravem), u sten to popirate - IMHO trochu rozporuplny postoj, nezda se vam?
Dobry den vazeni panove.
Jsem rad, ze muj vstup nachazi ohlas. A taky proto, ze jsem v ohlasu nenasel zadne skutecne argumenty proti. Krome nevhodnych urazek pana Strnada nenabizite nic jineho nez papouskovani neceho drive nauceneho. Pokud nekdo tvrdi, ze je vnejsi izolace lepsi a nebo ze paleni hliny je ekologicky mene narocne nez 8% cementu ve tvarnici, mel by to umet dolozit.
Ze je system vnitrniho zatepleni drazsi preci nei pravda. Na mych strankach naleznete porovnani ....
Kdyz nekdo tvrdi, ze je vnejsi zatepleni lepsi, proc tedy cihlari nedelaji slabe steny a neizoluji sami. Vite proc? Oni vi ze to je nesmysl! Vi, kolik vody v konstrukci kondenzuje a proto to oni sami nikdy NEDOPORUCI !!!!
Konstatovani, ze paleni hliny je ekologictejsi nez vyroba cementu muze byt snad pravdive, ale do nasich tvarnic potrebujeme pouze max. 8% a v celkovem mnozstvi vyrobeneho materialu tedy nemuze byt sebenensich pochyb o tom, co je ekologictejsi. Ze budou zastanci cihel rvat ocekavam.
Dulezite je, ze nikoho nenutim takto stavet. Kazdy je svobodny a muze stavet i za 2x vice penez. Ja umim zdeny RD na klic za milion korun, rocni topeni s vetranim za 10 tisic. Vy snad z cihel a vnejsim zateplenim taky?
Vazeny pane,
pokud porovnavate vnitrni a vnejsi zatepleni pouze u obvodove steny, pak jiste vychazi vnitrni zatepleni vyhodneji - jednotlive slozky tohoto systemu nebudou tolik zatezovany a proto nemusi byt tak kvalitni.
Ovsem pri vnitrnim zatepleni musite vyresit napriklad problem tepelnych mostu - jednak kolem oken (soude dle obrazku chytate je do stejne roviny jako vnitrni izolaci - takze jednak nemate zadny vnitrni parapet (priznavam, silne individualni vec)), jednak vam chte nechte vznika tepleny most v olasti osteni okna z vnejsi strny (pokud toto ovsem nepretahnete z vnejsi strany izolantem). Okno je ale ponekud utopene (200mm).
Dalsi tepelny most vas ceka u stropu ci podlah - proste i ty musite izolavat a nebo v techto mistech bude dochazet k promrzani - podlahu u domu zatepleneho zvenku muzete izolovat mene, stropy pak jiz vubec (jen bezna krocejova izolace). ve vasem systemu se tedy bud nezatepluje a v tom pripade mate na svem betonovem strope do hloubky mistnosti min 1.5 perfektni tepelny most a nebo zatepluje, ale v tom pripade cenu tohoto zatepleni zapominate zapocitat do ceny sveho systemu (a napriklad strop musite zaizolovat z obou stran a zaizolavany podhled vas stezi prijde na 120Kc/m2).
Taktez neuvadite zpusoby uchyceni tezsich predmetu (kuchyni, umyvadel) - asi nebude zcela triviální, ale samozrejme lze to resit.
Podobne jsme nenasel popis napojeni pricek ci nosnych sten - v pripade ze jsou spojeny s obvodovu nosnou konstrukci domu, musi byt alespon cast sve delky izolovany. Pokud ne, neni statika takoveho domu trivialni (preci jenom klasicky vyzdeny dum ma steny provazane a svazane) a muze vyzadovat specialni reseni - taktez radeji neuvadite.
Zateplovani cihel se bezne dela a doporucuje, vase naznaky o mnozstvi vody zkondenzovane v cihle jsou typu "jenda pani povidala" - zkondenzovana voda je spolehlive odvedena z konstrukce v prubehu roku, u nekterych zateplovacich systemu ani ke kondenzaci nedojde - nechal jste si nekdy udelat vypocet, pokud tvrdite tyhle veci?
(ja ano, pri 30cm P+D cihly a 15cm PPS s dif. odporem 40 a teplotach 21 uvnitr a -15 venku cinilo celkove zkondenzovane mnozstvi vody par ml/m2 rok s tim, ze komplex mel odparovaci kapacitu nekolik kg/m2/rok). Pri dif. odporu vnejsi vrstvy pod 20 (specialni PPS, mineralní zat. systemy) ke kondenzaci nedoslo vubec. A malo pozorne ctete materialy vyrobcu, Tondach moznost zatepleni u cihel 24P+D, 30P+D, CDm 1.2 a 1.4 běžne uvádí.
A k cenovemu porovnani:
10 tvárnic x 30,0 Kč 300,00 Kč
1 m2 komplex 10+1 320,00 Kč
beton pro zdění 15,00 Kč
lepidlo na komplex 10,00 Kč
cena konstrukce 645,00 Kč /m2
Lze uvest:
Cihly AKU 24 (cdm), - 64 * 5.70 = 364 Kč
1 m2 zateplení 12 cm = 315 Kč
malta pro zdění = 24 Kč
cena omítky = 40 kč
Cena konstrukce 743 Kč/m2
Tedy jen o cca 100Kč více, ale se 100% vyloučením tepelných mostů, s akumulací, s možností vyrovnávat vnitřní vlhkostní klima (což vy nemáte). Vnitřní nosné konstrukce pak budou levnější, čímž se vnější systém stane levnějším. Volbou zdiciho materialu lze naklady bud snizit ci zvysit.
A pokud je váš systém tak energeticky málo náročný, proč je pak tak drahý (moje cihly stojí +/-stejně jako váš beton)? Zastánci cihel totiž vůbec řvát nemusí.....
Ve svém výpočtu jsem zanedbal různé lišty (okenní, rohové), které většinou tvoří cca 20-40% ceny zateplení, ale to vy taky, takže jsme si kvit :-).
Váš systém lze bez problémů klidně obrátit a dát izolaci z vnější strany - proč slepě přebíráte cizí vzory? To snad není urážka.....
Osazení okna = teplený most kolem ramu, navíc je okno zapadené ve stěně (a nebo je zapadane ve stene)
Vnitřní nosné stěny bez zateplení = tepelný most
Instalace ve vnitřní izolační vrstvě na obovodově stěně = tepelný most
Izolace podkroví - vámi popsaný způsob (nadkrokevní izolace) namá žádnou spojitost s tím, zda je dům masivní či makový, ale obvykle je dražší než u nás masově používané a ne tak vhodné zateplení mezi krokve. Zateplení mezi krokve se používá pro poměrnou cenovou dostupnost a snadnost provedení (riziková je snad jen parozabrana) - ale uznavam, ze vnejsi zatepleni strechy je lepsi. Nechapu ovsem, ze stejny princip popirate u sten :-).
Dobrý den. Se zájmem jsem si přečetl diskuzu. Sám jsem zastáncem vnější izolace a víceméně souhlasím s autorem článku. Zaujal mne však odkaz na www.home3000.net Po přečtení některých článků na těchto stránkách jsem se opravdu pobavil. Když někdo srovnává energetickou náročnost a vliv na životní prostředí při výrobě keramických prvků z pálené hlíny s se zdivem z betonových skořepin. Autor asi nezná energetickou náročnost výroby cementu? Nedávno jsem četl zajímavou studii vypracovanou v Kanadě, kde se shodou okolností srovnávala energetická náročnost stavebních materiálů. V závěru porovnání energetické náročnosti různých materiálů s klasickou pálenou cihlou a dle jejich výpočtů byla cihla nejméně náročným materiálem s ohledem na životnost a posuzované parametry.
S pozdravem
David Kazda
Vazeni panove,
problematikou vnitrni tepelne izolace se podrobne zajimam a proto jsem velmi pozorne cetl Vase prispevky.
Nejvice me prekvapuje, jake slabe a nepravdive argumenty maji nekteri z Vas proti vnitrni izolaci. Uvadena tvrzeni nejsou podlozena a vychazi pouze z toho, co nas kdysi nekdo ve skole naucil.
Kdyz se ale rozhledeneme jinde po svete (krome nemecka) uvidime, ze tepelna izolace na vnitrni strane obvodovych sten naprosto vitezi. Jak kvalitativne, tak i cenove. Kdo tvrdi, ze je moc draha tak by si to mel nejdrive spocitat. Konstrukce je totiz az 3x levnejsi nez klasicka palena hlina pri dosazeni vyssich hodnot tepelneho odporu R a tim nizssich tepelnych ztrat - to znamena ze usetrime i na vytapeni ......
Nez bych se dale rozepisoval, nabizim vam podivat se na moje stranky www.home3000.net Tam je dost jednoznacne predstavovan neobvykly system vystavby s vnitrnim zateplenim se vsemi jeho vyhodami.
Ja si myslim ze je naprosto zbytecne, vymyslet neco uz davno vymyslene a overene. Staci kouknout do ciziny
Uvitam potom velmi naslednou diskusi.
Pane Borek, jste jeden z mala kteri vidi dale nez na spicku sveho nosu. Akumulace tak, jak je u nas opevovana je skutecne jenom napousteni drahe energie do konstrukce, ktera nas ale neohreje.
Dobrý deň,
súhlasím so všeobecnými zhodnoteniami predchádzajúcej diskusie, čo sa však týka importovanej technológie,odporúčam Vám prepočítať množstvo zkondenzovanej vody v nosnej betónovej konštrukcii a poronať výsledky pre vykurovacie obdobie v klimatických podmienkach Francúzska a Českej republiky.
Podľa môjho názoru budete musieť na rozdiel od originálnej technológie riešiť dodatočnú parozábranu alebo minimálne použiť expandovaný polystyrén s väčšou hustotou (v prípade použitia extrudovaného sa však asi dotanete do nepriaznivej cenovej relácie)
Kvitujem skutočnosť, že na www stránke uvádzate i potrebu vetrania je Však potrebné zdôrazniť viac túto skutočnosť práve v súvislosti so znižovaním množstva prebytočnej vlhkosti vzduchu s vylúčením nebezpečnej kodenzáciie tejto vlhkosti v nosnej konštrukcii.
Ďalšou možnosťou riešenia je odvetranie medzery medzi nosnou konštrukciou a izoláciou do exteriéru.
Prajem Vám veľa úspechu a vytrvalosti, moje skúsenosti nielen z tejto diskusie ukazujú, že namemorovaná dogma nezohľadňujúca vývoj spolu s tradíciou účinne pôsobí.
P.S.: pozrite sa na ekonomické porovnanie Vašej stavebných sytémov www stránky, niektoré porovnávacie údaje chýbajú
Dovoluji si oponovat některým názorům, uvedeným v předmětném příspěvku:
Naakumulované teplo do stavebních konstrukcí z tepelných zisků se uvolňuje, jak se píše v článku "po západu slunce" tj. jeho převážná část v době, kdy interiér není využíván a otopná soustava vytápí objekt na tlumenou teplotu. Tato teplota je obvykle nižší, než je teplota, vnucená prostoru akumulací ze stavebních konstrukcí. Naakumulované teplo nepřináší (kromě zpomalení chladnutí vnitřního prostoru) žádný užitek.
Masivní vnitřní konstrukce (příčky, podlaha) by musely být celoplošně přístupné přímému slunečnímu záření a vybaveny vhodnou povrchovou úpravou, zejména barevným řešením. Vhodná úprava pro tento účel preferuje tmavé barvy, což je pro interiér, určený k pobytu osob jen málokdy přijatelné. Akumulace tepelných zisků nepřímo prostřednictvím zvýšené teploty vnitřního vzduchu je podmíněna intenzivním prouděním ohřátého vzduchu kolem stavebních konstrukcí, což u příček výrazně omezuje jejich obestavění nábytkem. Volné akumulační stěny s odpovídajícím barevným řešením mohou být součástí milionářských objektů, nikoliv běžné výstavby. Navržené uspořádání podlahy (dlažba) je nepřijatelné i v případě, že akumulační konstrukce podlahy bude tepelně izolována, protože zcela jistě nebude dodržen požadavek čl. 3.3 ČSN 73 0540-2 na pokles dotykové teploty pro obytné prostory. Podlahy tohoto typu jsou běžně konstruovány včetně nízkoteplotní podlahové vytápěcí soustavy teplovodní nebo elektrické a toto uspořádání již principiálně znemožňuje využití podlahy pro akumulaci tepelných zisků. Povrchová teplota vytápěné podlahy bude v provozních podmínkách zpravidla vyšší než teplota okolního vzduchu, takže k žádnému přenosu tepla nedojde nehledě k tomu, že akumulační schopnost podlahové konstrukce bude vyčerpána akumulací tepla z otopné soustavy.
Aby zisk z akumulovaného tepla do stavební konstrukce byl v rovnováze s požadavkem na vnitřní teplotu interiéru, zajišťující dostatečný tepelný komfort pro uživatele, musely by být akumulační části stavební konstrukce zřejmě dosti přesně spočítány pro nějaké optimálně stanovené vstupní podmínky (délka slun. svitu, poloha slunce nad obzorem, roční období). To je prakticky nereálné, což znamená, že vždy bude docházet k určitému diskomfortu, kdy vnitřní teplota prostoru i při odstavení otopné soustavy bude vyšší než normovaná, resp. přijatelná pro uživatele. Tepelný zisk z akumulace sice uspoří část nákladů na vytápění ale za cenu zhoršení vnitřní pohody. Většina z nás na vlastní kůži zná nesnesitelné podmínky v letním období u převážné většiny klasických staveb, kdy "díky" akumulaci tepla do stavební konstrukce nelze ani intenzivním větráním zajistit vnitřní pohodu obytných prostorů ve dne, natož (v důsledku fázového posunu teplotní vlny) v noci. Pokud stavba není vybavena systémem nuceného větrání se zpětným získáváním tepla, který zajistí redistribucí tepla mezi jednotlivými obytnými prostory, případně akumulaci do vhodného média, jsou přínosy akumulovaného tepla ve stavební konstrukci diskutabilní. Provozní doba větracího systému a tím i náklady na jeho provoz budou totiž výrazně vyšší v případě, že jsou tepelné zisky naakumulovány v těžkých stavebních konstrukcích než v případě lehké stavby bez záměrné akumulace, kdy tepelné zisky pouze zvýší teplotu vnitřního vzduchu.
Neřízená a náhodná akumulace tepla do stavebních konstrukcí nepříznivě ovlivňuje účinnost regulačních systémů všech typů otopných soustav, protože do regulační soustavy vstupuje další náhodný a neregulovatelný zdroj tepla. Běžné systémy v takovém případě pouze odstaví otopnou soustavu a s přebytkem tepla si neporadí (není-li součástí komplexní regulace i výše zmíněný větrací systém). Tato skutečnost zcela degraduje špičkové vlastnosti moderních prostorových termostatů, schopných udržovat vnitřní teplotu s přesností na desetiny °C, o adaptabilních regulátorech ani nemluvě. Otopná soustava v takovém případě pracuje většinou v triviálním režimu zapnuto-vypnuto a technické možnosti inteligentní regulace, které mají být podle deklarovaných údajů výrobců zdrojem nezanedbatelných energetických úspor zůstávají nevyužity.
Výhoda akumulace tepelných zisků, spočívající v omezení kolísání vnitřní teploty je rovněž diskutabilní. Vnitřní teplota je proměnný faktor zcela odvislý od okamžitého požadavku uživatele a řídí se pouze jeho subjektivními pocity, přímo odvozenými od druhu vykonávané činnosti. Na takové požadavky může efektivně reagovat pružná a regulovatelná otopná soustava, nikoliv stavební konstrukce s naakumulovanými přebytky tepla, byť získanými zadarmo.
Závěr: Podle mého názoru je neřízená akumulace tepelných zisků do masivních vnitřních stavebních konstrukcí spíše nežádoucí a její přínos v úspoře nákladů na vytápění je zanedbatelný ve srovnání s negativním vlivem na vnitřní uživatelský komfort takto řešených staveb. Není rozhodující, zda se jedná o běžnou výstavbu nebo nizkoenergetické domy.
P.S. Vím o čem mluvím. Víc jak 10 let bydlím v montovaném RD s dodatečným vnitřním zateplením a akumulace tepla mi nikdy nechyběla.
Dnes obvyklý denní rytmus je
- ráno vstanu a jdu do práce - opustím dům
- odpoledne jsem v obytných místnostech
- v noci v ložnici
solární zisky jsou v zimě od 9 do 15 (pokud jsou)
takže se vracejí právě v době, kdy se obyvatelé vrátí z práce a ze školy
i podlahovka se dá vypnout, pak vychladne a může akumulovat
znamená to nějakým způsobem svázat regulaci s předpovědí počasí
(nejspíš ručně)
Prosím o vysvetlenie autora článku prečo jednoznačne označil vnútornú tep. izoláciu obvodových stien ako nevhodnú, cit.: "Pro akumulaci tepla není vhodné použití vnitřní tepelné izolace."
Výsledkom úvah publikovaných v článku o možnostiach pasívneho využívania slnečnej energie je nakoniec použitie masívnej vnútornej konštrukcie t.j. v obytnom dome priečok, pokiaľ sa jedná o viacpodlažnú stavbu, i spolu s konštrukciou stropu.
Mám pocit, že pri uvedenom citáte jedná o prevzatie tradície, ale v čase, keď pri splnení technických podmienok a za prijateľných nákladov je možné realizovať vnútorné izolácie v strešných vostavbách (obytných priestorov v podkroviach rodinných alebo obytných domov)je tento názor vhodným námetom na diskusiu.
Podľa môjho názoru nie je žiaden dôvod vylučovať izolačnú konštrukciu obvodových stien (teda ľahkú)z "hry".
ďakujem
Ale obvodove steny preci nejsou sikma strecha :-).
Jinak u podkrovi cesto neni mozne provest masivni kontrukci jako pricku (unosnost celek kontrukce) a s akumulaci jsou tedy problemy.
To, ze je vyhodnejsi zateplit zvenku nez zevnitr je snad jasne. Co chcete vysvetlovat? Vnitrni zatepleni totiz obykle predpoklada kompletni zatepleni jak obvodovych sten, tak i stropu a podlahy. Akumulace se pak casto smrskava pouze a jen na vnitrni steny, kde je problematicke napojeni na vnejsi steny - tepelne mosty (u vestaveb tento problem casto nevznika diky konstrukcnimu reseni, kdy teprve na vnitrne zatepleny palst strechy navazuje trebas masivni kontrukce vnitrnich pricek, zakotvenych nahore nejlepe do kovovych vaznic krovu - toto reseni neni prilis vhodne pro klasicka patra a klasickou vystavbu)
Dalsim problem je kondenzade vodnich par a nutnost dukladneho provedeni parozabrany.
Dale upevnovani zarizovacich predmetu predstavuje problem (tech tezsich).
Vnejsi zatepleni resi celou radu problemu vzniklych vnitrnim zatepleni a prakticky prinasi jen vyhody. To se o vnitrnim zatepleni rici neda.
Lehka konstrukce je trochu neco jineho nez vnitrni zatepleni a casto se provadi jen s betonovou podlahou v prizemi, zbytek je pak jiz opravdu "lehky" a akumualce po vetsinou neschopny. Snizena akumulace nemusi byt nutne na zavadu, na rozdil od vnitrniho zatepleni, ktere prinasi problemy.
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
Přihlášení
nebo se přihlaste emailem
Nemáte účet?
Vypadá to, že nejste přihlášen
Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.
Technická podpora
Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.
