Diskuze ke článku: Akumulace tepelné energie do stavebních konstrukcí |
Autor článku: Ing. Michal Kabrhel
Plné znění článku: Akumulace tepelné energie do stavebních konstrukcí
Anotace článku: Systém vytápění má i při použití obnovitelných zdrojů energie vytvořit v interiéru optimální tepelné a případně i vlhkostní parametry. Při navrhování netradičních zdrojů energie je vhodné sledovat, zda energetický přínos daného řešení odpovídá možnému snížení komfortu užívání a zda jsou v projektu uvažovány i určité nepřesnosti, ke kterým v reálném provozu dojde. Systému provozu domu musí zhodnotit také provoz v letním období a jeho případné zvýšené náklady započítat do celkové bilance energie. K tomu jsou třeba znalosti z oborů technických zařízení budov a stavební fyziky.
přidat ke článku nový příspěvek |
|
| Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat. |
|
| Příspěvky |
Předmět: Akumulace tepelné energie do stavební konstrukce je nesmysl
Autor: Miloslav Truksa
Datum: 07.02.2004 00:14 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Akumulace do výměníku z kterého si mohu čerpat teplo je smyslné .Akumulace v konstrukci a především ve vnitřním prostředí stavby přináší jen plno problémů.
Je otázkou jaká barva konstrukce lepé jímá sluneční teplo. V době kdy svítí sluníčko a mám stěnu přikloněnou ke slunci prosklenu v co největší ploše je uvnitř domu k nepřežití. Vnitřní stěny jsou převážně světlé a tak jejich nahřívání probíhá z větší části od přehřátého vzduchu. V době kdy je již sluníčko za hory a já jsem přišel domů z práce probíhá větraní místností s potřebnou výměnou vzduchu uvnitř budovy ( 0,3 až 0,5 * h) - to je docela slušná fujavice okolo stěn místností. Stěny rozhodně s takovou rychlostí neuvolnňují nakondenzované teplo. Vždy budu mít pocit pokud si na stěnu sáhnu,že je povtchově studená a pro mne nepříznivá. Vysvětlete prosím tedy pro mne dům, dřevěný v principu bez akumulačních schopnost a přesto jev něm příjemněji pokud ho nadměrně nepřehřívám obrovskými okny ke sluníčku nebo nadměrným přetápěním v kachlových centrálních kamnech. Už i naši děděčkové používali k zaclonění oken proti sluníčku okenice - ty nejsou jen proti zlodějům. Jímejte sluneční energiii s pomocí střešního totálně černého kolektoru do kamenného výměníku pod základovou deskou domu a odtud si v době potřeby čerpejte,ale rozhodně nejhorší je uvažovat o akumulaci tepla ve stěnách místnosti, protože již to je nekontrolovatelnýn a neregulovatelný prvkem.Pojďte tedy nalézt řešení. Řeknete, v dřevěných domech moc lidí nebydlí. Jsou dráhé a můžou shořet, musi je stavět odborník, při špatném zacházení vám jednou shnije, nebo vám ho spořádají mravenci. Dřevěný dům má však také plno výhod. Těmi jsou lepší vnitřní klima, protože kam necvítí sluvíčko má povrch dřeva shodnou s teplotou okolního vzduch a v zimě pokud mohu pouze trochu zatopit, mám v domě(v místnosti) do pár minut teplo. To všechno může dům bez akumulace tepla do konstrukce s perfektní izolační vlastností stěny. Selský rozum je daný od přírody a né od extrému, proto na tuto cestu je nutné aplikovat moderní stavební materiály a uvědomit si,že teplo z akumulátoru musíme využívat jen když ho potřebujeme a musíme mít co nejmemší ztráty řízené automatikou ( např. rekuperační jednotkou) se zajištěním co nejkvalitnější izolace vnitřního prostoru stavby, proti vnější slotě a nepohodě. Děkuji. M.Truksa
|
|
Předmět: Kombinácia vnútornej/vonkajšej tepelnej izolácie
Autor: Alica
Datum: 18.09.2003 13:00 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | So záujmom som si prečítala všetky odkazy na článok ohľadom vnútornej izolácie. Pri práve prebiehajúcej rekonštrukcií staršieho rodinného domu uvažujeme s vnútorným zateplením severnej steny.Táto stena, hr. 30 cm je vyhotovená z bielej cemetovanej tehly, z vonkajšej strany zateplená polystyrénom hr. 5 cm. Radi by sme urobili sendvičovú skladbu tejto steny, len sa obávame uzatvorenia muriva medzi dva vzduchonepriepustné materiály, t.j. stena nebude dýchať. Taktiež zvažujeme aký druh materiálu použiť na vnútorné zateplenie. Budem vďačná za každú radu, postreh k tomuto spôsobu zatepľovania.
|
|
 | Předmět: Re: Kombinácia vnútornej/vonkajšej tepelnej izolácie
Autor: Marian
Datum: 09.10.2003 16:09 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Pri dodatočnom zateplení obytného domu je nutné posúdenie znalca, ktorý na základe obhliadky a výpočtu určí zateplenie, ktoré bude najviac vyhovovať danej stavbe. Vo vašom prípade, ak severná stena je s plných tehál a hrúbka izolácie z vonkajšej strany je 5 cm,tak si môžete len nadávať, že ste nepostupovali ekonomicky a nechali ste sa ovplyvniť nejakým rozdávačom šťastia. Senvičový spôsob zateplenia je opotstatnený u budov, ktoré sa vykurujú príležitosne. Absencia akumulačnej vrstvy, v tomto prípade tehla má za následok rychlejšie vychladzovanie miestnosti a kolísanie teplôt
|
|
Předmět: Re(11):K energetické náročnosti výroby cihel a cementu
Autor: Petr Bořek
Datum: 29.04.2003 18:24 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Dovoluji si oponovat zjednodušenému pohledu na věc při posuzování energetické náročnosti výroby stavebních materiálů ve vztahu k jejich prodejní ceně. Základním východiskem je totiž znalost tvorby cenových kalkulací výrobků obecně (např. podle Vyhl. č. 21/1990 Sb. o kalkulaci, která sice již neplatí ale zde uvedené postupy se prakticky beze změny běžně používají v praxi). V hrubých rysech spočívá cenová kalkulace v ocenění jednotlivých položek, z nichž se výsledná cena skládá (tj. materiál, mzdy a odvody, ostatní přímé náklady, energie, režijní náklady výrobní a správní, zisk). Zatímco tzv. přímé náklady (přímý materiál, přímé mzdy, energie, ostatní přímé náklady) se vztahují přímo k tzv. kalkulační jednici, což je např. 1m3 stavebního materiálu, nepřímé náklady, tj. režie, účetní odpisy investice apod. se rozpočítávají na předpokládaný objem výroby za dobu životnosti investice. Z tohoto velmi hrubého základního členění kalkulačních položek vyplývá, že spotřeba energie je pouze jednou z nich a chceme-li posoudit energetickou náročnost jednotlivých druhů stavebních materiálů, měli bychom se zabývat porovnáním výše právě této položky cenové kalkulace. To je v praxi prakticky neproveditelné, protože cenové kalkulace jsou jednou z nejvíce utajovaných částí obchodního tajemství každého výrobce a pokud výrobky nepodléhají regulačním mechanizmům MF ČR v rámci platných legislativních předpisů o cenách (a to stavební materiály nejsou), nelze s dostatečnou věrohodností takové porovnání provést. Cena je dána tržním systémem a je tak veliká, co trh snese. Obchodní strategie výrobců se může ubírat různými směry ale základním pravidlem je, prodávat za cenu co nejvyšší, pokud to stav trhu umožňuje.
Zveřejňované údaje o energetické náročnosti pak představují značně (a často pochybně) zprůměrované hodnoty z různých veřejně dostupných zdrojů, jejichž vypovídací schopnost je nevalná a obvykle slouží pouze jako součást obchodní strategie jednotlivých výrobců k obhájení skrytých zisků, jejichž skutečná výše by v některých případech mohla být považována za nemravnou. Jestliže jistý výrobek má při započtení všech relevantních kalkulačních položek a obvyklé míře zisku např. cenu 100,-/m3 a jiné výrobky stejného užití a podobných vlastností jsou na trhu nabízeny za cenu od 300 do 320,-/m3, byl by výrobce blázen, aby se pochlubil skutečnou cenou ale půjde na velice dobrých (pro něho) 295,-/m3. Tím nepopudí konkurenci, zajistí si místo na trhu a s rezervou odolá případným výkyvům v poptávce po svém produktu. Vydělat co nejvíc je zásadní obchodní strategií každého výrobce či obchodníka a že v cenách existují báječné rezervy potvrzují různé cenové akce, slevy, výprodeje nebo obchodní marže mezi jednotlivými účastníky trhu, které se ve své podstatě mohou pohybovat i vysoko nad v této diskusi vzpomínaných 30%. Přidá-li k tomu ještě masivní reklamou podpořené lepší technické (energetické, ekologické a jiné) vlastnosti (pokud možno obtížně kontrolovatelné nebo hodnocené podle jiných kritérií než je obvyklé), pak si může v podstatě dělat s cenou co chce (samozřejmě opět s ohledem na to, co trh snese).
Netroufám si z tohoto hlediska posuzovat předmět této diskuse, protože k původnímu článku nemá žádný vztah. Tento příspěvek měl za úkol pouze upozornit na problematiku tvorby cen a přispět k racionálnímu pohledu na možná úskalí při posuzování ekonomické výhodnosti či nevýhodnosti stavebních systémů na základě běžně veřejně dostupných informací.
Přeji všem pěkný den.
|
|
| Předmět: Re: Re(11):K energetické náročnosti výroby cihel a cementu
Autor: Jan Strnad
Datum: 29.04.2003 21:57 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | ve všem máte pravdu a pokud si přečtete mé příspěvky, tak jsem se k tématu zisku (rozdílu mezi náklady na výrobu (které neznáme) a prodejní cenou (kterou známe) ) vyjádřil.
Pokud výrobce udává, že je jeho výrobek ekologický, neboť při výrobě spotřeboval méně energie, je to možná pravda, rozdíl v energiích bude ale spotřebován při realizaci zisku a tedy tento argument musí být podepřen nižší cenou a nebo je bezvýznamný.
Bohužel porovnání dle ceny je jediné možné, neboť je reálně měřitelné.
A teorie i praxe nás učí, že pokud se objeví něco, kde lze realizovat velký zisk a vstup do tohoto oboru není zbytečně blokován (vyhlášky, zákony) dojde ke snížení ceny a na pokles míry ziskovosti na běžnou úroveň.
Můj osobní dojem je, že ceny cihel klesají, porobeton a beton mírně stoupá - ale statistiku u ruky nemám (vše přepočítáno na realnou kupní sílu)
|
|
Předmět: potvrzeni tvrzeni
Autor: Milos Pokorny
Datum: 16.04.2003 22:17 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Vazeni panove,
z Vaseho porovnani ekonomicke (a s tim souvisejici ekologicke) narocnosti vyroby je zrejme, ze betonove tenkostene tvarnice a jejich vyroba jsou skutecne nejmene ekonomicky narocne a proto take "nejekologictejsi" material pro zdeni ze vsech. Takze mam preci jenom pravdu. Dekuji
Snad bude brzy vsem jasny take fakt, ze jsou i cenove nejvyhodnejsi a proto vhodnejsi (i kvalitativne)pro stavbu nosnych vyzdivanych konstrukci sten nez napr. lehke drevostavby.
|
|
| Předmět: Re: potvrzeni tvrzeni
Autor: Ing. Pavol Ščepán
Datum: 17.04.2003 08:13 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Dobrý deň,
prosím nezabudnite, že v mojej reakcii uvedenej v diskusii pod: "Re: K energetické náročnosti výroby cihel a cementu"
som do porovnania hodnôt energetickej náročnosti izolačného (ľahčeného) tehlového bloku versus betónová tvárnica nezahrnul energetickú náročnosť výroby izolácie ( steny z betónovej tvárnice) potrebnej k dosiahnutiu rovankého tepelného odporu.
Čo sa týka drevostavieb alebo skôr stavieb s drevenou kostrou tie pravdepodobne budú s energetickou náročnosťou na tom lepšie ako betón, ale korektné údaje nemám k dispozícii.
|
|
| Předmět: Re: potvrzeni tvrzeni
Autor: jan strnad
Datum: 17.04.2003 09:15 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | No mne z toho porvnání plyne, že vaše tvarovka je na tom +/- stejně jako lehčená cihla. takže kde je vy vidíte tu obrovskou výhodu? (430*0,25 = 108 ve srovnání 500*0,2 = 100)
|
|
| Předmět: Re: potvrzeni tvrzeni
Autor: Peter Svancarek
Datum: 24.07.2003 18:31 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | ano su mozno energeticke menej narocne, ale nemusite do nich aj tak ten beton nakoniec naliat? A vsetky vyhodu ste stratili. Jedine ze by naozaj bolo treba viac energie na pecenie tehly...
|
|
Předmět: K energetické náročnosti výroby cihel a cementu
Autor: David Kazda
Datum: 16.04.2003 12:41 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Bohužel jsem musel citovanou publikaci vrátit a nemám přesný název. Byla to ale ročenka Komise pro snižování energetické náročnosti budov vydaná v Kanadě 2001 - francouzská verze.
Pro srovnání jsem ale našel českou publikaci, ze které cituji
Ale k energetické náročnosti výroby stavebních materiálů
Pálená cihla - energetická náročnost výroby je 720 kWh/tunu
Cement (dle typu) 700 - 900 kWh/tunu
Samotná výroba betonových tvárnic kolem 500 kWh/m3
Primární energetická náročnost přepočet na 1m3
Odlehčená cihla - 430 kWh/m3
Plná cihla - 1360 kWh/m3
Přepalovaná cihla - 1750 kWh/m3
Prostý beton 2770 kWh/m3
Železobeton 3200 kWh/m3
Pórobeton 300 - 550 kWh/m3
Pemzový beton 200 kWh/m3
Struskový beton 500 kWh/m3
Duté bednící tvarovky 500 kWh/m3
Sádrokartonové desky 800 kWh/m3
Sádrové tvarovky 460 kWh/m3
Citace: Nízkoenergetický ekologický dům, Eugen Nagy, Bratislava 2002, str 88, tab, 7.1
Názor si každý udělá sám, jak autor www.home3000.net přišel na svoje hodnoty energetického posouzení stavebních hmot.
|
|
| Předmět: Re: K energetické náročnosti výroby cihel a cementu
Autor: Ing. Pavol Ščepán
Datum: 16.04.2003 18:12 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Dobrý deň,
k uvádzaným hodnotám mám nasledovné pripomienky:
Ku keramickému stavivu:
ak v jednom metri kubickom plnej pálenej tehly je cca. 1600 kg vypálenej tehlovej hmoty
a platí ako uvádzate energetická náročnosti výroby
Pálená cihla - energetická náročnost výroby je 720 kWh/tunu
potom,
Plná cihla je 1152 kWh/m3 (udávate 1360 kWh/m3 ok údaje sú porovnateľné)
Potom však Odlehčená cihla, (udávate 430 kWh/m3) má mernú hmotnosť len cca. 600 kg/m3 min. hodnota podľa mojich inf. je min. 720 kg/m3 pre obvodovú tvárnicu hrúbky 440 mm
K betónu
ak v jednom metri kubickom betónu je asi 600 kg piesku, 1 400 kg štrku (kameniva), 300 kg cementu a 150 litrov vody čiže merná hmotnosť prostého betónu je cca. 2450 kg/m3 a ďalej
udávate: Cement (dle typu) 700 - 900 kWh/tunu,
potom Prostý beton má náročnosť 270 kWh/m3 a nie ako je uvedené 2770 kWh/m3
Zanedbávam energetickú náročnosť ťažby surovín aj v prípade že u tehál je vo vašich údajoch asi zahrnutá, nakoľko nemám ambíciu presne spočítať energetickú náročnosť betónu a ťažba surovín ( štrk piesok a voda) určite nie je vo výške v 2500 kWh/m3.
Samotná výroba betonových tvárnic o priemernej mernej hmotosti cca. 1200 kg/m3 udávaná "cca. 500 kWh/m3 " je nadhodnotená
Uvádzané, hodnoty (citované z knihy) "Primární energetická náročnost přepočet na 1m3" sú zrejme tendenčné
a moje hodnoty sú :
Prostý beton cca. 300 kWh/m3
plná tehla cca. 1200 kWh/m3
Odlehčená cihla (termoizolačný blok) cca. 500 kWh/m3
betonová tvárnice cca. 150 kWh/m3
|
|
| Předmět: Re (2): K energetické náročnosti výroby cihel a cementu
Autor: jan strnad
Datum: 17.04.2003 09:13 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | obávám se, že pokud neznámé studii je trochu předčasné dělat přepočty zkácených čísel.
Přispivatel dal k dispozici závěry studie se shrnutím dle jednotlivých často používaných materiálu ve stavebnictví (dinální výrobky).
Zpochybněte jich jinými čísly a nepočítejte něco z částečných údajů, které si dle svých úvah doplňujete.
Já v tom vidím , že téměř každá těžká stavba má +/- stejnou energetickou náročnost a zatěžuje životní prostředí +/- stejně.
Dřevostavby jsou možná výhodnější, ale Španělsko si na stavbu své dřevěné flotily v 15 a 16 století vykácelo většinu lesů :-).
|
|
| Předmět: Re (3): K energetické náročnosti výroby cihel a cementu
Autor: Ing. Pavol Ščepán
Datum: 17.04.2003 12:34 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Dobrý deň,
môj zámer bol upozorniť na zrejmú nekorektnosť údajov - energetickej náročnosti výroby :
Pálená cihla je 720 kWh/tunu proti Prostý beton 2770 kWh/t
|
|
| Předmět: Re (4): K energetické náročnosti výroby cihel a cementu
Autor: jan strnad
Datum: 17.04.2003 13:36 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | ja chapu vas zamer, jenze tezko neco pocitat na zaklade neuplnych udaju. Chce to videt celou studii a v tomto pripade nezbyva nez akceptovat zavery, nikoliv je zpochybnovat svymi dohady. IMHO to cislo u betonu je vysoke, to mate pravdu.
|
|
| Předmět: Re (5): K energetické náročnosti výroby cihel a cementu
Autor: Ing. Pavol Ščepán
Datum: 24.04.2003 10:10 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Vážený pán Strnad,
musím Vás upozorniť, že je nevhodné kritizovať moju snahu upozorniť jednoduchým porovnávacím výpočtom na nekorektnosť informácii uvedených jedným z diskutujúcicjh (i keď citovaných) s Vaším uznaním v reakcii "Re (4): K energetické náročnosti výroby cihel a cementu"
že skutočne údaje nie su správne a súčasne využiť nekorektné informácie vo vašej reakcii, Re: potvrzeni tvrzeni
Musím Vás preto opäť upozorniť, že Vami uvedené porovananie vychádza z nesprávnych údajov uvedených jedným z diskutujúcich a energetická náročnosť výroby tehelneho bloku určeného pre nosnú stenu v hrúbke 24 cm :
Tehla metrická 24 CDm má objemovú hmotnosť až 1400 kg/m3 a jej energetická náročnosť bude: 1000 kWh/m3 to zanmená, že Váš výpočet:
430*0,25 = 108 je potrebné korigovať
1000*0,25= 400 (kWh/m2 energetickej náročnosti steny bez tepelnej izolácie)
v porovnaní k stene z betónovej tvarovky vypočítanej podľa nesprávných údajov energetickej náročnosti
500*0,2 = 100 je potrebné korigovať
150*0,2 = 75 (kWh/m2 energetickej náročnosti steny bez tepelnej izolácie)
Pomer tehelný blok : betónová tvárnica je potom
400 : 75 (kWh/m2)
a nie Vami udaný
108 : 100 (kWh/m2)
Rozdiel v energetickej náročnosti, pri rovankej hrúbke izolácie, je rádovo až 4 násobný
Pre ilustráciu neizolovaná tehlová termoizolačná obvodová tvárnica o min. mernej hmotnosti 720 kg/m3 a pre hrúbke 440 mm
500*044 = 220 (kWh/m2)
Ak uvážime že penový polystyrén o mernej hmotnosti 30 kg/m3 má energetickú náročnosť 25 kWh/m3
ak uvažujeme so zateplením len 120 mm potom
25*0,12= 3 (kWh/m2)
z hľadiska amortizácie primárnej energetickej náročnosti izolačných a stavebných materiálov znížením energetickej náročnosti prevádzky stavby je vhodné použiť na obvodovú stenu min. 200 mm izolácie potom :
25*0,2= 5 (kWh/m2)
|
|
| Předmět: Re (6): K energetické náročnosti výroby cihel a cementu
Autor: Jan Strnad
Datum: 24.04.2003 11:52 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Vazeny pane,
omlouvam se, jestli jsem vas urazil. Zkousel jsem najit jakekoliv hodnoverne materialy o enereticke narocnosti - tech je spousta a udaje v nich obsazene se lisi dle toho, zda je dotycny zainteresovan ve stavbe ze dreva, oceli, betonu, cihel ci cehokoliv jineho.
Napda mne vsak jedno docela normalni srovnani - cena za m3 daneho materilu.
U betonovych tvarovek je to 1500 Kc/m3 (vychazim z toho, ze 1m2 pri tloustce 20 cm stoji 300Kc).
U cihel CDm je to 1510 Kc/m3 (vychazim z cen Keratherm 5.20 Kc/cihla 12*12*240).
U betonu je to cca 1800 Kc/m3 (B20, ZAPA)
Samozrejme, vse lze prepocitat na minimalni tloustky pro urcite zatizeni (bezny RD), pak je to:
15 cm betonu 270 Kc/m2 (ale neco stoji vyztuz) (cca 5 MPa vypoctova)
24cm CDm 360 Kc/m2 (cca 2.5 MPa vypoctova)
20cm bet. tvarovky 300 Kc/m2 (udaj neznam, ale odhadem mozna kolem 1 az 2 MPa)
Z hlediska pevnosti jsou tedy asi systemy porovnatelne, pricemz:
bet.tvarovka: 100%
cihla CDm: 120%
beton: 90%
Rozdily jsou tedy minimalni (u betonu jsem zamerne vynechal vyztuz, v cene je zase naopak doprava do cca 10km od betonarky). Nejsou pocitany pripadne slevy, ktere u cihel mohou byt klidne az 20%, u betonu do 10% a u tvarovek nevim (rekl bych, ze je to konecna cena). Osobne jsem u cihel dosahl vetsi slevu s dopravou a slozenim zdarma :-) (v cene).
Z toho mi plyne ve srovnani se studiemi o narocnosti jen to, ze bud:
a/vyrobci cihel sve vyrobky dotuji
b/vyrobci betonu a tvarovek vydelavaji vice
c/autori studie pocitaji, co se jim chce a podle toho, kdo jim plati a podle toho vyjdou vysledky, pricemz pro jedinem meritelnem pohledu (kolik to stoji) jsou vysledky velmi odchylne od reality.
osobne se klonim k c/. Nebot a/ znamena krach a b/ obsazeni trhu
|
|
| Předmět: Re (7): K energetické náročnosti výroby cihel a cementu
Autor: petr kocina
Datum: 24.04.2003 16:37 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | priklanim se tez jednoznacne k pismenu c/,i kdyz na variante b/ taky neco bude.jestli to taky nebude urcitymi dohodami mezi vyrobci, jako ted kdyz se v nemecku provalil skandal s cementem.kdo by nechtel bez namahy vydelavat že?
|
|
| Předmět: Re (8): K energetické náročnosti výroby cihel a cementu
Autor: Jan Strnad
Datum: 24.04.2003 18:08 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Mozna mate pravdu (s temi dohodami), mozna ne. Ale pro porovnani je to jedno - rozhoduje cena. A v ni rozdily nejsou. Ja jsem schopen to porovnat jen takto a je to neco, co je pro mne realne a meritelne temer bez odchylek (mohou to ovlivnit dohodnute ceny). A na zaklade teto "studie" lze prohlasit, ze energeticka narocnost je u vsech vyrobku v rozmezi 90 az 120% a neni tedy pro posouzeni jejich ekologickeho prinosu podstatna.
"Studie" se ridi poznatkem, ze v cene vyrobku jsou zohledneny vsechny realne vstupy a podminky a protoze energie je vstupem, musi byt jeji mnozstvi v cene zohledneno. A dotace u nas uz nejsou, takze pri posuzovani ekologicke narocnosti jsou koncove ceny docela dobre a usetri se za ruzne "odborne" studie zapocitavajici do energetickych vstupu i prejeteho chrousta pri doprave :-).
A majitel home3000.net se muze klidne stavet na hlavu - jeho recem o ekologicnosti uverim, az m2 jeho tvarovek bude stat 100-150 Kc :-), popripade az mezi cihlovym blokem a jeho tvarovkou bude podstatny cenovy rozdil - ktery tam neni.
|
|
| Předmět: Re (9): K energetické náročnosti výroby cihel a cementu
Autor: petr kocina
Datum: 24.04.2003 20:34 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | ja nejake vyrazne cenove rozdily nevidim u vice vyrobku,ne jenom u tvarovek.
|
|
| Předmět: Re (10): K energetické náročnosti výroby cihel a cementu
Autor: Jan Strnad
Datum: 25.04.2003 11:25 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Vazeny pane,
myslim, ze jste kdysi mel problem s tloustkou izolace a upevnenim - jednak vam vyrobce udela tloustku PPS na miru (200-300mm neni problem), jednak jsem nasel i vyrobce www.likov-czech.cz, ktery dela hmozdinky pro dute i plne matarialy do tloustek izolace do 270 mm (hmozdinka ma delku 360mm) za vcelku prijatelne ceny.
|
|
| Předmět: Re (7): K energetické náročnosti výroby cihel a cementu
Autor: Ing. Pavol Ščepán
Datum: 25.04.2003 08:04 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Vážení,
súhlasím s Vami, že pre spotrebiteľa je hlavným argumentom cena a nie "ekologogičnosť" výrobku.
Súčasne si vo vzťahu k uvedeným variantám uvedomme, že výrobcovia betónu nekonkurujú výrobcom keramických materiálov,
myslím tým že objem vyrobeného betónu použitý na stavbu RD je mizivý v porovnaní s objemom použitým vo verejných, veľkých, stavbách a preto je nezaujímavý a nemajú záujem súperiť v tomto segmente trhu(RD) s "tehlou". Ale súčasne i tehal sa nepodstatným objemom podiela na plášťoch verejných, veľkých, stavieb. To znamená, že cena týchto stavebných materiálov sa neodvíja len od materiálovej a energetickej náročnosti. Preto sa ja prikláňam k alt. c) a b) platí tiež za pripomienky, že výrobca tehál neprerába ale vzhľadom na menší objem výroby a halvný segment trhu, ktorý obsadzuje je na tom horšie ako výrobca betónu
|
|
| Předmět: Re (8): K energetické náročnosti výroby cihel a cementu
Autor: Jan Strnad
Datum: 25.04.2003 08:57 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Beton pro "verejne" stavby se pouzive hlavne z konstrukcnich duvodu - panelak z cihel jiste postavit lze, ale ta konstrukce a naklady :-). Naopak postavit RD z betonu je casto obtizne a ne zrovna obvykle (Velox a podobne systemy ztracenenho bedneni). Ale na prikladu Veloxu, Durisolu, Thermomuru a spol. je videt, ze zajem o soupereni s cihlou na trhu RD zde je.
Namitku, ze cena stavebnich materialu se neodviji jen od materialove a energeticke narocnosti jsem cekal - jenze na to je pomerne jednoducha odpoved - kazda polozka ceny vlastne predstavuje naklady na zajisteni energie (vyrobce betonu ma dejme tomu vetsi zisk a muze si dovolit vytisknout napriklad lepsi a vice barevnych reklam a nebo jeho vedeni muze petkrat v roce letet na Novy Zeland - ale vsechny tyto naklady, byt s vyrobou dane komodity nijak primo nesouvisi, jsou spojene s prodejem, tj. s uplatnenim vyrobku, na trhu a zadna studie mimo prosteho cenoveho porovnani je nedokaze zohlednit (diky jejich rozmanitosti)). Pokud chce kdokoliv argumentovat spotrebiteli nizsi energetickou narocnosti, lze to jedinym zpusobem - umerne nizsi cenou. Vsechny ostatni vypocty jsou castecnym podvodem, protoze pouze ukazuji spotrebu energie na material, nikoliv na jeho prodej a realizaci zisku (a zisk se musi "zmaterializovat").
Tvrdi li tedy nekdo, ze jeho vyrobek je dejme tomu 5krat mene energeticky narocny a proto ekologistejsi, je to mozna pravda, ale pokud tento vyrobek stoji na volnem trhu stejne ci srovnatelne, znamena to, ze naklady spojene s prodejem a materializaci zisku vyvolavaji vetsi energetickou narocnost nez podobne veci u vyrobce na pohled energeticky narocnejsiho vyrobku. Z pohledu kupujiciho jsou na tom pak vyrobky co do ekologicnosti v procesu vyroba-prodej stejne a dalsi argumenty o ekologii muze prinest jeste energeticka narocnost (tedy opet cena) likvidace vyrobku.
Pokud tedy nekdo tvrdi, ze jeho betonovy vyrobek je treba petkrat energeticky uspornejsi (v prohlasenich provozovatele home3000.net mam uz triochu zmatek - jendou ma 3krat*levnejsi konstrukci nez cihla, podruha uspori 30%, potreti ma v tvarovce 7% cementu, jednou akumulaci ma, podruhe zas ne) nez cihla a pritom cihla stoji 360 Kc/m2 a jeho beton 300 kc/m2 tak proste a jednoduse lze - jeho vyrobek by musel stat cca 70 Kc/m2, aby jeho tvrzeni bylo pravdive. protoze v opacnem pripade proste "spali energii" v hodnote 210 Kc nekde jinde a jeho vyrobek je pak jen o 20% energeticky uspornejsi nez cihla :-).
Pokud tedy nekdo tvrdi, ze jeho vyrobek je ekologicky (energeticky nenarocny), existuje na to jedina odpoved: "proc stoji tedy stejne?". A jedinou realnou a akceptovatelnou odpovedi je cena nizsi o udavane procento ekologicke vyhodnosti, nikoliv reci "protoze ....." - tyhle odpovedi jen odhaluji skryte energeticke naklady.
|
|
| Předmět: Re (9): K energetické náročnosti výroby cihel a cementu
Autor: Ing. Pavol Ščepán
Datum: 25.04.2003 09:23 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Vaše úvahy sú správne,
treba si Však uvedomiť, že veľkovýrobca betónu, ktorý dokáže určiť a udržať cenu betónu pre určitý doastatočne veľký segment trhu nemá záujem "prištipkárčiť" na trhu stavieb RD kde je spotreba betónu smiešna. A to je priestor pre sekundárnych výrobcov kde "ostané" náklady vysoko prekročia náklady na materiálové a energetické vstupy lebo jedinou konkurenciou je tehla a ľahčené keramické materiály.
|
|
| Předmět: Re (10): K energetické náročnosti výroby cihel a cementu
Autor: Jan Strnad
Datum: 25.04.2003 09:57 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Jenze spotrebiteli je to jedno - tvrzeni o ekologicnosti jsou z jeho pohledu jen reci, rozhoduje cena.
Sekundarni vyrobci se snazi a je to jen dobre - rika se tomu konkurencni boj. Vsak si dne muzete vybrat - palenou cihlu, VP cihlu, porobeton, beton, lisovana tvarovka, drevene panely, drevo atd.....
|
|
| Předmět: Re (7): K energetické náročnosti výroby cihel a cementu
Autor: Ing. Pavol Ščepán
Datum: 25.04.2003 09:13 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Vážení,
súhlasím s Vami, že pre spotrebiteľa je hlavným argumentom cena a nie "ekologogičnosť" výrobku.
Súčasne si vo vzťahu k uvedeným variantám uvedomme, že výrobcovia betónu nekonkurujú výrobcom keramických materiálov,
myslím tým že objem vyrobeného betónu použitý na stavbu RD je mizivý v porovnaní s objemom použitým vo verejných, veľkých, stavbách a preto je nezaujímavý a nemajú záujem súperiť v tomto segmente trhu(RD) s "tehlou". Ale súčasne i tehal sa nepodstatným objemom podiela na plášťoch verejných, veľkých, stavieb. To znamená, že cena týchto stavebných materiálov sa neodvíja len od materiálovej a energetickej náročnosti. Preto sa ja prikláňam k alt. c) a b) platí tiež za pripomienky, že výrobca tehál neprerába ale vzhľadom na menší objem výroby a halvný segment trhu, ktorý obsadzuje je na tom horšie ako výrobca betónu
|
|
| Předmět: Re: K energetické náročnosti výroby cihel a cementu
Autor: Ing. Pavol Ščepán
Datum: 24.04.2003 08:47 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Dobrý deň,
pozrel som stránky vydávateľa Vami uvedenej publikácie a priamo podľa obalu knihy je možné zhodnotiť korektnosť informácií o energetickej náročnosti výroby tehla versus ostatné stavebné materiály- skvie sa na ňom nápis "Porotherm": http://www.jaga.sk/sk/knihkupectvo/index.html
|
|
| Předmět: Re: K energetické náročnosti výroby cihel a cementu
Autor: Ing. Pavol Ščepán
Datum: 24.04.2003 10:17 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Dobrý deň,
pozrel som stránky vydávateľa Vami uvedenej publikácie a priamo podľa obalu knihy je možné zhodnotiť korektnosť informácií o energetickej náročnosti výroby tehla versus ostatné stavebné materiály- skvie sa na ňom nápis "Porotherm": http://www.jaga.sk/sk/knihkupectvo/index.html
|
|
Předmět: Akumulace vs. zateplení
Autor: Petr Bořek
Datum: 14.04.2003 06:48 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Vážení,
vášnivá diskuse na téma vnitřní či vnější izolace versus akumulace tepla do stavebních konstrukcí je natolik zajímavá, že si dovolím přispět svými skromnými názory, které v dosud proběhlé diskusi zůstaly jaksi v pozadí. Ve svém dřívějším příspěvku jsem se věnoval hlavnímu tématu původního článku, takže záležitosti tepelné izolace těžkých stavebních konstrukcí jsem záměrně pominul. Dosud zveřejněné příspěvky na této diskusní stránce jsou zajímavé, nicméně pravda, resp. optimální řešení je buď někde uprostřed nebo je skutečně jen otázkou, čemu dá ten který uživatel resp. stavebník přednost.
Věřím, že se mnou budete souhlasit v tom, že hlavní důvod, proč izolovat stavební konstrukce je dosažení úspor tepla, tj. zlepšení tepelně-izolačních vlastností stavební konstrukce. To, že každá varianta způsobu jejich zateplení má své pro a proti vyplývá jak z konfrontačního vedení této diskuse, tak z obecně známých názorů odborné veřejnosti i fyzikálních principů přenosu tepla a vlhkosti stavebními konstrukcemi. Dnešní poznatky jsou na takové úrovni, že lze technicky realizovat oba možné způsoby zateplení stavební konstrukce (třetí způsob, tj. sendvičová stěna se zabudovanou tepelnou izolací z této diskuse jaksi vypadla, i když je další variantou při výstavbě nových objektů) bez toho, že by jeden z nich měl prokazatelně horší vlastnosti než ten druhý z pohledu hlavního důvodu, proč vlastně zateplujeme.
Zastánci vnějšího zateplení správně argumentují, že jeho přínos je kromě hlavního důvodu zejména v tom, že vylučuje negativní vliv tepelných mostů, které se v běžné stavební konstrukci vyskytují téměř vždy a dále, že optimalizuje průběh teploty a vlhkosti v celém průřezu stavební konstrukce, takže tepelné namáhání nosné části je podstatně nižší, z čehož se usuzuje na její delší životnost při současném zachování jejich mechanických a tepelně-izolačních vlastností. Dále uvádějí jako výhodu zachování tepelně akumulačních schopností stavební konstrukce a její příznivý vliv na vnitřní tepelnou pohodu.
Záležitost tepelných mostů, tak jak je na těchto stránkách diskutována je podle mého názoru poněkud mimo realitu. Nelze argumentovat skutečností, že tepelný most buď je nebo není, ale že: velikost (lépe řečeno objem a tvar), umístění ve stavební konstrukci a zejména tepelná vodivost materiálu tvořícího tepelný most je natolik nepříznivá, že ve svém důsledku způsobí buď zhoršení tepelně-izolačních vlastností stavební konstrukce do té míry, že je nutno se jimi odpovědně zabývat (osobně si myslím, že pokud neošetřené tepelné mosty způsobí zhoršení tepelně-izolačních vlastností stavební konstrukce o méně než 5%, lze je klidně pustit z hlavy), nebo jsou zdrojem potenciálního nebezpečí místní kondenzace vlhkosti na vnitřním povrchu stavební konstrukce se všemi negativními vlivy na mikrobiologické klima obytného prostoru.
(Osobně si dovedu představit např. navázání vnitřní příčky do obvodového zdiva pomocí několika ocelových třmenů z kvalitní antikorozní oceli o průměru 10-16mm s izolační mezerou mezi oběma konstrukcemi. Vliv takového tepelného mostu bude zcela jistě zanedbatelný a statika vnitřní příčky vyhovující. Stejně zanedbatelný bude i vliv kotevních prvků soustavy vnějšího zateplení, i když u izolací větší tloušťky to platit nemusí).
V záležitosti tepelných mostů ještě dodávám, že tepelným mostem v pravém slova smyslu je i jakékoliv zasklení, které má menší tepelný odpor než zateplená stavební konstrukce. S touto skutečností se dosud smiřujeme, protože technická řešení jsou v současné době velmi drahá.
Co se týká optimalizace průběhu teploty a vlhkosti v nosné stavební konstrukci a jejího kladného vlivu na životnost této konstrukce, je třeba si uvědomit, že všechny druhy zdicích materiálů, zejména ty klasické mají takové vlastnosti, že jejich životnost při mnohaletém působení širokého spektra klimatických vlivů (povodní nevyjímaje) dosahuje běžně řádů desítek i sta let a při obvyklé údržbě tvoří i bez vnějšího zateplení část stavby s nejdelší životností, takže tato deklarovaná výhoda vnějšího zateplení (prodloužení životnosti stavební konstrukce) je zcela mimo realitu.To ovšem nelze jednoznačně vztáhnout na většinu používaných vnějších zateplovacích systémů, protože solidní podklady tohoto druhu nejsou zatím k dispozici vzhledem k době, v níž se zateplení staveb začalo realizovat. Navíc nelze a priori vyloučit případný negativní vliv vnějšího zateplení na vlastnosti nosné stavební konstrukce právě v důsledku změny teplotního a vlhkostního režimu a to nejméně do doby, kdy dejme tomu po 50 letech (deklarovaná životnost některých zateplovacích technologií) někdo posoudí stav nosné konstrukce ve srovnání se stavem stejné konstrukce bez zateplení. Zní to možná nelogicky, ale tato možnost existuje, i když za současného stavu poznatků v oblasti stavebních konstrukcí se zdá být ryze teoretická.
Co se týká akumulační schopnosti, svůj názor jsem již na této diskusní stránce prezentoval, považuji však za nutné ho trochu doplnit. K tomu, aby akumulace fungovala, je nutno do ní nejprve nějaké teplo dodat a to bez ohledu na to, z jakéhokoliv zdroje. Troufám si tvrdit, že hlavním zdrojem zůstane i u zateplených konstrukcí otopná soustava a jako doplňkový zdroj, časově i výkonově nevypočitatelný, budou pasivní tepelné zisky. Je třeba si uvědomit, že výkon otopné soustavy se v dnešní době obvykle navrhuje na pokrytí tepelné bilance objektu při výpočtové vnější teplotě a výkonová rezerva, která je nutná při delší otopné přestávce nebo redukci vnitřní teploty vytápěného prostoru na dodání dostatečného množství tepla pro kompenzaci povrchové teploty vychladlých akumulačních konstrukcí v rozumném čase se buď nezohledňuje vůbec nebo pouze odhadem (tzv. zátopová přirážka). Tato skutečnost vede ve svém důsledku ke zvýšení nákladů na pořízení otopné soustavy (větší otopné plochy - to se netýká dodatečně zateplovaných objektů, kde původní otopná soustava zůstává a výkonová rezerva je víc než dostačující) a tepelného zdroje (větší výkon, resp. zvýšení teploty otopné vody může být problematické u dodatečně zateplovaných objektů, kde zlepšenou izolaci správce objektu kompenzuje nižší ekvitermní křivkou objektové předávací stanice aby snížil ztráty v trubních rozvodech) a nemusí být v celkových nákladech na novou stavbu vůbec zanedbatelná.
Množství tepla, které je nutné do těžké akumulační konstrukce dodat, aby vnitřní povrchová teplota akumulačních stěn korespondovala s požadovanou vnitřní teplotou vzduchu v prostoru (tj. aby uživatel nebyl vystaven nepříjemnému účinku tzv. studeného sálání resp. aby nebylo nutno nízkou povrchovou teplotu stěn kompenzovat zvýšenou teplotou vnitřního vzduchu) bude vždy vyšší než množství tepla, potřebné k dosažení téhož výsledného účinku u lehké, tepelně izolované vnitřní stěny. Je pravdou, že naakumulované teplo ve stavební konstrukci do jisté míry kompenzuje přestávky nebo útlumy ve vytápění, jde ale o to, jestli takové chování stavební konstrukce je z hlediska časového využívání vnitřních prostor efektivní a žádoucí (viz můj dřívější diskusní příspěvek k tomuto článku).
Nepopírám, že subjektivní pocity kteréhokoliv z nás budou v každém druhu stavby odlišné. Osobně vycházím z názoru, že většina těch, kteří se pro zateplení stávající stavby nebo pro některé konstrukční řešení stavby nové rozhodne bude preferovat v první řadě tepelnou pohodu v obytných prostorách a v druhé řadě náklady na její dosažení (cena stavby nebo zateplení) a udržení (výši provozních nákladů).
Jsem přesvědčen (i na základě svých osobních zkušeností), že vnitřní zateplení stavebních konstrukcí, pokud bude respektovat větší náročnost z hlediska pečlivosti při realizaci a při správném návrhu skladby celé stavební konstrukce (doloženém výpočtem teplotního a vlhkostního profilu a roční bilance kondenzované vlhkosti) bude mít z hlediska tepelně-technického stejné vlastnosti jako zateplení vnější a pro vnitřní tepelnou pohodu minimálně stejný nebo lepší přínos než zateplení vnější. Diskusi o cenách záměrně nekomentuji, protože je záležitostí ryze individuální a s technickým pohledem na probíranou tématiku souvisí jen okrajově.
Přeji všem pěkný den.
P.S. Omlouvám se autorovi článku, že reaguji až po jeho prosbě na ukončení diskuse ale příspěvek byl napsán dříve a na diskusní stránce se neobjevil díky technickým problémům.
|
|
| Předmět: Re: Akumulace vs. zateplení
Autor: Ing. Pavol Ščepán
Datum: 14.04.2003 13:38 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Dobrý deň,
predpokladám, že upozornenie o ukončení diskusie patrilo len "vášnivým" diskutérom, ktorý skĺzli do nevhodnej roviny.
K Vami prezentovanému názoru len na doplnenie:
v pilotnom článku diskusie sa prezentuje akumulačná schopnosť masívnej konštrukcie len z pohľadu časového presunu využitia možných tepelných ziskov t. j rádovo hodiny, ale málo si všíma akumuláciu z hľadiska tlmenia krátkodobých teplotných výkyvov t.j. rádovo minúty. Táto funkcia masívnej konštrukcie vo vnútri stavby sa mi javí rozhodne významnejšou, a to v súvislosti, keď investor uvažuje s využitím tepelných, "pasívnych", solárnych získov v objektoch, kde okamžitý tepelný výkon dodaný slnkom cez okná môže významne prevýšiť okamžitú potrebu tepla. (ak nikto nie je doma nič sa nestane ak Však pocítite potrebu okamžite vetrať celá investícia do akumulačných stien ja zbytočná alebo aspoň degradovaná rovnako ako investícia do plochy okien realizovanej z dôvodu pasívneho využitia slnečnej energie, t.j. nad rámec potreby osvetlenia)
Návrh celej konštrukcie stavby, podľa môjho názoru, musí reflektovať viaceré požiadavky. Vášnivý diskutéry pozabudli na komplexnosť stavby a oboch som zaradil do katégorie "dodávateľov" t.j. absentuje u nich nestrannosť.
V diskusi zaznievali upozornenia na nedotiahnutie detailov, to je však necnosť všetkých stavieb (nie stavebných systémov)kde je snahou stavebníka alebo dodávateľa niečo zlacniť. A správne je upozornené v príspevku "Akumulace vs. zateplení" na význam tepelného mostu. Súčasne však treba povedať, že v prípade stavby, ktorú teplotechnicky navrhujem tak aby len vyhovela odporučeným údajom, pripravil som do budúcnosti, v prípade inštalovania dodatočného zateplenia, že vzrastie význam tepelných mostov, pred zateplením navýznamých a degraduje sa účinok dodatočného zateplenia ( riešenie tepelných mostov napr. v päte nosného muru, je často v reále nemožné). Túto skutočnosť nepriamo demonštroval významný výrobca vo svojom propagačnom materiále, kde dokazuje ekonomickú nevýhodnosť zateplenia tehlovej steny nad úroveň R=2, čo je pravda práve vtedy ak vychádzame z dodatočného zateplenia objektu ( ako je v prospekte udané) s R podlahy a stropu menej ako 1,6. Obchodný problém je však v tom, že táto informácia, pre menej technicky zdatného stavebníka, vyznieva ako keby sa nemal zapodievať otázkou či jeho stavba z teplotechnického hladiska, bude vyhovať i o 20 rokov a uspokojiť sa s dosahovanou hodnotou R= 2,5. (tak ako sa to stalo mnohým stavebníkom v ČR a SR v 80 tych rokoch.)
Čo sa týka sporu medzi vnútorným a vonkajším zateplením je otázkou nielen porovnanie ceny, ale i komplexu vlastností, ktoré investor od stavby požaduje napr. spomeniem možno pre niekoho málo významnú vlastnosť:
"Ľahká - neakuulačná" obvodová konštrukcia, (ktorú preferujem ako som uviedol na počiatku diskusie) spolu s hmotnými priečkami, či už budú nenosné( zabezpečujú okrem akumulačných vlastností i dostatočné akustické tlmenie pri prijateľnej hrúbke ( t.j. 11,5 cm alebo max 14 cm)alebo nosné (17,5 cm). Naopak montované priečky pre porovanteľné parametre akustického útlmu dosahujú hrúbku min. 20 cm, ako vedľajší účinok súčasne dosahujú i veľký odpor prestupu tepla, čo je nadbytočná vlastnosť a nemusí byť u vnútornej priečky výhodou.
|
|
| Předmět: Re (2): Akumulace vs. zateplení
Autor: jan strnad
Datum: 14.04.2003 14:39 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Vazeny pane,
nejsem dodavatel ani izolaci, ani stavebnich materialu a cenove sarady prodejcu jsou mi "ukradene". Jenze kdyz nekdo zacina tvrdit, ze stavi o 30% levneji, je treba aby to dokazal, ne jen www strankami, ale i kde dosahuje uspory. Bohuzel dost mych znamych na tyto praktiky doplatilo (ruzne a z ruznych pricin).
Zaradit mne do kategorie dodavetel, je proto pomerne troufale, zvlaste, kdyz nehajim ani tak material, jako zpusob konstrukce :-).
Ve vyctu sve komplexnosti stavby mate pravdu a ostatne i ja jsem na tyto problemy v diskuzich zde upozornoval.
Bohuzel i lehka konstrukce neresi problemy spatneho navrhu a i takovyto projekt musi byt dotazen do detailu a bohuzel musi navrhu odpovidat i realizace - coz je problem pri bezne dnesni kvalite pracovniku ve stavebnictvi.
Sokl u drevene stavby muste izolavat obvykle take, s okny tezko u bezne vystavby neco udelate a podobnych problemu je vice.
Clanek, ktery vzpominate, existuje asi ve vice variantach, vcetne uplneho zatepleni, bohuzel se dle autora obvykle dochazi k R do cca 4, pak zacinaji prevladat ztraty vetranim, bezna spotreba domacnosti a ztraty okny, takze zateplovani vlastni konstrukce mimo okna ztraci na vyznamu. Pak je dlouho nic a pote se jako vyhodne jevi zase pasivni domy, coz je IMHO v nasich podminkach vec tezko realizovatelna a IMHO sporna - ale nechci vyvolavat diskuzi, ktera jiz jednou probehla. Teoreticky je pasivni dum asi skvely.
Z toho plyne, za vlastni konstrukce domu (lehka, tezka) nema az tak zasadni vyznam, je dobre ji uvazit v pripade dalsich pozadavku napriklad na rychlost stavby ci rezimu uzivani. Dnesni zdenen domy stavene v lepsim pripade pres leto, v horsim pres zimu, s pouzitim mokrych procesu, nejsou zrovna idealni reseni a investori toto vyzadujici si zadelavaji na pripadne budouci problemy. V pripade, ze chci rychle bydlet, je asi lepsi lehka stavba.
Podobne pokud je dum vyuzivan narazove, tzv. nocleharna, ci jeno o vikendech, neni akumulace nezbytna a naopak neni vitana. Ovsem zalezi na klimaticky podminkach - nase zeme nema ani extremen dlouha obdobi tepla ani extremne dlouhe zimy a spor mezi zastanci tezkych akumulacnich stabeb a lehkych tak bude vzdy dopredu odsouzen k remize.
Problem v odhadu budoucnosti budete mit vzdy - v 80 letech byl R stavby kolem 1 az 1.5, vyjimecne pres 2 - stavebnici byli ale obvykle radi, ze vubec bylo z ceho stavet a spekulace o tepelne izolaci ci odporu by je asi pobavili. Do budoucnosti nikdo nevidi a o trendech muzeme jen diskutovat. Podobny stavitel dnes jiz pravdepodobne vymenil okna (diky pramizerne kvalite vetsiny oken z 80 let museli), nekteri majitele jeste starsich domu jiz stavbu zateplili. A to vcetne vami vzpominaneho soklu.
Podobne majitele lehkych domku (Okal) provedli casto vymenu puvodni ploche strechy za sikmou a jinou beznou udrzbu.
Co se tyce akustickeho utlumu, lehka pricka dokaze casto izolovat pri spravnem provedeni lepe nez hmotna (cihlova) a vyrazne lepe nez polotezka (porobeton).
|
|
|
