Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Diskuze ke článku: Akumulace tepelné energie do stavebních konstrukcí

Autor článku: Ing. Michal Kabrhel
Plné znění článku: Akumulace tepelné energie do stavebních konstrukcí
Anotace článku: Systém vytápění má i při použití obnovitelných zdrojů energie vytvořit v interiéru optimální tepelné a případně i vlhkostní parametry. Při navrhování netradičních zdrojů energie je vhodné sledovat, zda energetický přínos daného řešení odpovídá možnému snížení komfortu užívání a zda jsou v projektu uvažovány i určité nepřesnosti, ke kterým v reálném provozu dojde. Systému provozu domu musí zhodnotit také provoz v letním období a jeho případné zvýšené náklady započítat do celkové bilance energie. K tomu jsou třeba znalosti z oborů technických zařízení budov a stavební fyziky.

přidat ke článku nový příspěvek

Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat.
Chronologický seznam příspěvků
Re: reakce na clanek - pro Miloše PokornéhoEva Kubálková09.10.2006 10:21
Akumulace tepelné energie do stavební konstrukce je nesmysl Miloslav Truksa07.02.2004 00:14
Re: Kombinácia vnútornej/vonkajšej tepelnej izolácieMarian09.10.2003 16:09
Kombinácia vnútornej/vonkajšej tepelnej izolácieAlica18.09.2003 13:00
Re: potvrzeni tvrzeniPeter Svancarek24.07.2003 18:31
Re: reakce na clanekPeter Svancarek24.07.2003 17:27
Re: Velmi zajímavé názoryBronislav Bechník04.06.2003 08:42
Re: Akumulace tepelné energie do stav. konstrukcíBronislav Bechník04.06.2003 08:34
Re (6): Vnútorná tepelná izolácia.Bronislav Bechník04.06.2003 08:27
Re: Re(11):K energetické náročnosti výroby cihel a cementuJan Strnad29.04.2003 21:57
Re(11):K energetické náročnosti výroby cihel a cementuPetr Bořek29.04.2003 18:24
Re (10): K energetické náročnosti výroby cihel a cementuJan Strnad25.04.2003 11:25
Re (10): K energetické náročnosti výroby cihel a cementuJan Strnad25.04.2003 09:57
Re (9): K energetické náročnosti výroby cihel a cementuIng. Pavol Ščepán25.04.2003 09:23
Re (7): K energetické náročnosti výroby cihel a cementuIng. Pavol Ščepán25.04.2003 09:13
Re (8): K energetické náročnosti výroby cihel a cementuJan Strnad25.04.2003 08:57
Re (7): K energetické náročnosti výroby cihel a cementuIng. Pavol Ščepán25.04.2003 08:04
Re (9): K energetické náročnosti výroby cihel a cementupetr kocina24.04.2003 20:34
Re (8): K energetické náročnosti výroby cihel a cementuJan Strnad24.04.2003 18:08
Re (7): K energetické náročnosti výroby cihel a cementupetr kocina24.04.2003 16:37
Re (6): K energetické náročnosti výroby cihel a cementuJan Strnad24.04.2003 11:52
Re: K energetické náročnosti výroby cihel a cementuIng. Pavol Ščepán24.04.2003 10:17
Re (5): K energetické náročnosti výroby cihel a cementuIng. Pavol Ščepán24.04.2003 10:10
Re: K energetické náročnosti výroby cihel a cementuIng. Pavol Ščepán24.04.2003 08:47
Re (4): K energetické náročnosti výroby cihel a cementujan strnad17.04.2003 13:36
Re (3): K energetické náročnosti výroby cihel a cementuIng. Pavol Ščepán17.04.2003 12:34
Re: potvrzeni tvrzenijan strnad17.04.2003 09:15
Re (2): K energetické náročnosti výroby cihel a cementujan strnad17.04.2003 09:13
Re: potvrzeni tvrzeniIng. Pavol Ščepán17.04.2003 08:13
potvrzeni tvrzeniMilos Pokorny16.04.2003 22:17
Re: K energetické náročnosti výroby cihel a cementuIng. Pavol Ščepán16.04.2003 18:12
K energetické náročnosti výroby cihel a cementuDavid Kazda16.04.2003 12:41
Re: co jsem zapomnelkocina16.04.2003 11:42
Re (4): Akumulace vs. zatepleníjan strnad15.04.2003 16:02
Re (3): Akumulace vs. zatepleníIng. Pavol Ščepán15.04.2003 15:01
Re (2): Akumulace vs. zatepleníjan strnad14.04.2003 14:39
Re: Akumulace vs. zatepleníIng. Pavol Ščepán14.04.2003 13:38
Re (4): co jsem zapomnel - ukončení diskuzejan strnad14.04.2003 08:53
Akumulace vs. zatepleníPetr Bořek14.04.2003 06:48
Re (3): co jsem zapomnel - ukončení diskuzeMilos Pokorny12.04.2003 10:31
ProsbaIng. Milan Bechyně12.04.2003 08:26
Re (2): co jsem zapomneljan strnad11.04.2003 19:35
Re: reakce na clanekjan strnad11.04.2003 13:15
Re: co jsem zapomneljan strnad11.04.2003 12:37
co jsem zapomnelMilos Pokorny11.04.2003 10:36
reakce na clanekMilos Pokorny11.04.2003 10:32
Re: odpoved panu Strnadovijan strnad11.04.2003 08:17
odpoved panu StrnadoviMilos Pokorny10.04.2003 19:56
Re: vnitrni zateplovaci systemjan strnad10.04.2003 17:51
Re: vnitrni zateplovaci systemjan strnad10.04.2003 16:51
Re: Velmi zajímavé názoryIng. Pavol Ščepán10.04.2003 16:07
vnitrni zateplovaci systemMilos Pokorny10.04.2003 15:50
Velmi zajímavé názoryDavid Kazda10.04.2003 09:05
Re: Vnitrni tepelna izolace a akumulace teplajan strnad09.04.2003 16:01
Re: Vnitrni tepelna izolace a akumulace teplaIng. Pavol Ščepán09.04.2003 14:00
Vnitrni tepelna izolace a akumulace teplaMilos Pokorny08.04.2003 22:06
Akumulace tepelné energie do stav. konstrukcíPetr Bořek31.03.2003 16:11
Re (5): Vnútorná tepelná izolácia.jan strnad19.03.2003 18:38
Re (4): Vnútorná tepelná izolácia.Ing. Pavol Ščepán19.03.2003 16:00
Re (3): Vnútorná tepelná izolácia.jan strnad18.03.2003 18:54
Re (2): Vnútorná tepelná izolácia.Ing. Pavol Ščepán18.03.2003 17:56
Re: Vnútorná tepelná izolácia.Michal Kabrhel18.03.2003 14:00
Re: Vnútorná tepelná izolácia.jan strnad17.03.2003 13:41
Vnútorná tepelná izolácia.Ing. Pavol Ščepán17.03.2003 11:17

Příspěvky
Předmět: Akumulace tepelné energie do stavební konstrukce je nesmysl
Autor: Miloslav Truksa
Datum: 07.02.2004 00:14 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Akumulace do výměníku z kterého si mohu čerpat teplo je smyslné .Akumulace v konstrukci a především ve vnitřním prostředí stavby přináší jen plno problémů.
Je otázkou jaká barva konstrukce lepé jímá sluneční teplo. V době kdy svítí sluníčko a mám stěnu přikloněnou ke slunci prosklenu v co největší ploše je uvnitř domu k nepřežití. Vnitřní stěny jsou převážně světlé a tak jejich nahřívání probíhá z větší části od přehřátého vzduchu. V době kdy je již sluníčko za hory a já jsem přišel domů z práce probíhá větraní místností s potřebnou výměnou vzduchu uvnitř budovy ( 0,3 až 0,5 * h) - to je docela slušná fujavice okolo stěn místností. Stěny rozhodně s takovou rychlostí neuvolnňují nakondenzované teplo. Vždy budu mít pocit pokud si na stěnu sáhnu,že je povtchově studená a pro mne nepříznivá. Vysvětlete prosím tedy pro mne dům, dřevěný v principu bez akumulačních schopnost a přesto jev něm příjemněji pokud ho nadměrně nepřehřívám obrovskými okny ke sluníčku nebo nadměrným přetápěním v kachlových centrálních kamnech. Už i naši děděčkové používali k zaclonění oken proti sluníčku okenice - ty nejsou jen proti zlodějům. Jímejte sluneční energiii s pomocí střešního totálně černého kolektoru do kamenného výměníku pod základovou deskou domu a odtud si v době potřeby čerpejte,ale rozhodně nejhorší je uvažovat o akumulaci tepla ve stěnách místnosti, protože již to je nekontrolovatelnýn a neregulovatelný prvkem.Pojďte tedy nalézt řešení. Řeknete, v dřevěných domech moc lidí nebydlí. Jsou dráhé a můžou shořet, musi je stavět odborník, při špatném zacházení vám jednou shnije, nebo vám ho spořádají mravenci. Dřevěný dům má však také plno výhod. Těmi jsou lepší vnitřní klima, protože kam necvítí sluvíčko má povrch dřeva shodnou s teplotou okolního vzduch a v zimě pokud mohu pouze trochu zatopit, mám v domě(v místnosti) do pár minut teplo. To všechno může dům bez akumulace tepla do konstrukce s perfektní izolační vlastností stěny. Selský rozum je daný od přírody a né od extrému, proto na tuto cestu je nutné aplikovat moderní stavební materiály a uvědomit si,že teplo z akumulátoru musíme využívat jen když ho potřebujeme a musíme mít co nejmemší ztráty řízené automatikou ( např. rekuperační jednotkou) se zajištěním co nejkvalitnější izolace vnitřního prostoru stavby, proti vnější slotě a nepohodě. Děkuji. M.Truksa

Předmět: Kombinácia vnútornej/vonkajšej tepelnej izolácie
Autor: Alica
Datum: 18.09.2003 13:00 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
So záujmom som si prečítala všetky odkazy na článok ohľadom vnútornej izolácie. Pri práve prebiehajúcej rekonštrukcií staršieho rodinného domu uvažujeme s vnútorným zateplením severnej steny.Táto stena, hr. 30 cm je vyhotovená z bielej cemetovanej tehly, z vonkajšej strany zateplená polystyrénom hr. 5 cm. Radi by sme urobili sendvičovú skladbu tejto steny, len sa obávame uzatvorenia muriva medzi dva vzduchonepriepustné materiály, t.j. stena nebude dýchať. Taktiež zvažujeme aký druh materiálu použiť na vnútorné zateplenie. Budem vďačná za každú radu, postreh k tomuto spôsobu zatepľovania.

Předmět: Re: Kombinácia vnútornej/vonkajšej tepelnej izolácie
Autor: Marian
Datum: 09.10.2003 16:09 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Pri dodatočnom zateplení obytného domu je nutné posúdenie znalca, ktorý na základe obhliadky a výpočtu určí zateplenie, ktoré bude najviac vyhovovať danej stavbe. Vo vašom prípade, ak severná stena je s plných tehál a hrúbka izolácie z vonkajšej strany je 5 cm,tak si môžete len nadávať, že ste nepostupovali ekonomicky a nechali ste sa ovplyvniť nejakým rozdávačom šťastia. Senvičový spôsob zateplenia je opotstatnený u budov, ktoré sa vykurujú príležitosne. Absencia akumulačnej vrstvy, v tomto prípade tehla má za následok rychlejšie vychladzovanie miestnosti a kolísanie teplôt

Předmět: Re(11):K energetické náročnosti výroby cihel a cementu
Autor: Petr Bořek
Datum: 29.04.2003 18:24 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Dovoluji si oponovat zjednodušenému pohledu na věc při posuzování energetické náročnosti výroby stavebních materiálů ve vztahu k jejich prodejní ceně. Základním východiskem je totiž znalost tvorby cenových kalkulací výrobků obecně (např. podle Vyhl. č. 21/1990 Sb. o kalkulaci, která sice již neplatí ale zde uvedené postupy se prakticky beze změny běžně používají v praxi). V hrubých rysech spočívá cenová kalkulace v ocenění jednotlivých položek, z nichž se výsledná cena skládá (tj. materiál, mzdy a odvody, ostatní přímé náklady, energie, režijní náklady výrobní a správní, zisk). Zatímco tzv. přímé náklady (přímý materiál, přímé mzdy, energie, ostatní přímé náklady) se vztahují přímo k tzv. kalkulační jednici, což je např. 1m3 stavebního materiálu, nepřímé náklady, tj. režie, účetní odpisy investice apod. se rozpočítávají na předpokládaný objem výroby za dobu životnosti investice. Z tohoto velmi hrubého základního členění kalkulačních položek vyplývá, že spotřeba energie je pouze jednou z nich a chceme-li posoudit energetickou náročnost jednotlivých druhů stavebních materiálů, měli bychom se zabývat porovnáním výše právě této položky cenové kalkulace. To je v praxi prakticky neproveditelné, protože cenové kalkulace jsou jednou z nejvíce utajovaných částí obchodního tajemství každého výrobce a pokud výrobky nepodléhají regulačním mechanizmům MF ČR v rámci platných legislativních předpisů o cenách (a to stavební materiály nejsou), nelze s dostatečnou věrohodností takové porovnání provést. Cena je dána tržním systémem a je tak veliká, co trh snese. Obchodní strategie výrobců se může ubírat různými směry ale základním pravidlem je, prodávat za cenu co nejvyšší, pokud to stav trhu umožňuje.
Zveřejňované údaje o energetické náročnosti pak představují značně (a často pochybně) zprůměrované hodnoty z různých veřejně dostupných zdrojů, jejichž vypovídací schopnost je nevalná a obvykle slouží pouze jako součást obchodní strategie jednotlivých výrobců k obhájení skrytých zisků, jejichž skutečná výše by v některých případech mohla být považována za nemravnou. Jestliže jistý výrobek má při započtení všech relevantních kalkulačních položek a obvyklé míře zisku např. cenu 100,-/m3 a jiné výrobky stejného užití a podobných vlastností jsou na trhu nabízeny za cenu od 300 do 320,-/m3, byl by výrobce blázen, aby se pochlubil skutečnou cenou ale půjde na velice dobrých (pro něho) 295,-/m3. Tím nepopudí konkurenci, zajistí si místo na trhu a s rezervou odolá případným výkyvům v poptávce po svém produktu. Vydělat co nejvíc je zásadní obchodní strategií každého výrobce či obchodníka a že v cenách existují báječné rezervy potvrzují různé cenové akce, slevy, výprodeje nebo obchodní marže mezi jednotlivými účastníky trhu, které se ve své podstatě mohou pohybovat i vysoko nad v této diskusi vzpomínaných 30%. Přidá-li k tomu ještě masivní reklamou podpořené lepší technické (energetické, ekologické a jiné) vlastnosti (pokud možno obtížně kontrolovatelné nebo hodnocené podle jiných kritérií než je obvyklé), pak si může v podstatě dělat s cenou co chce (samozřejmě opět s ohledem na to, co trh snese).
Netroufám si z tohoto hlediska posuzovat předmět této diskuse, protože k původnímu článku nemá žádný vztah. Tento příspěvek měl za úkol pouze upozornit na problematiku tvorby cen a přispět k racionálnímu pohledu na možná úskalí při posuzování ekonomické výhodnosti či nevýhodnosti stavebních systémů na základě běžně veřejně dostupných informací.
Přeji všem pěkný den.



Předmět: Re: Re(11):K energetické náročnosti výroby cihel a cementu
Autor: Jan Strnad
Datum: 29.04.2003 21:57 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
ve všem máte pravdu a pokud si přečtete mé příspěvky, tak jsem se k tématu zisku (rozdílu mezi náklady na výrobu (které neznáme) a prodejní cenou (kterou známe) ) vyjádřil.

Pokud výrobce udává, že je jeho výrobek ekologický, neboť při výrobě spotřeboval méně energie, je to možná pravda, rozdíl v energiích bude ale spotřebován při realizaci zisku a tedy tento argument musí být podepřen nižší cenou a nebo je bezvýznamný.

Bohužel porovnání dle ceny je jediné možné, neboť je reálně měřitelné.

A teorie i praxe nás učí, že pokud se objeví něco, kde lze realizovat velký zisk a vstup do tohoto oboru není zbytečně blokován (vyhlášky, zákony) dojde ke snížení ceny a na pokles míry ziskovosti na běžnou úroveň.

Můj osobní dojem je, že ceny cihel klesají, porobeton a beton mírně stoupá - ale statistiku u ruky nemám (vše přepočítáno na realnou kupní sílu)

Předmět: potvrzeni tvrzeni
Autor: Milos Pokorny
Datum: 16.04.2003 22:17 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Vazeni panove,
z Vaseho porovnani ekonomicke (a s tim souvisejici ekologicke) narocnosti vyroby je zrejme, ze betonove tenkostene tvarnice a jejich vyroba jsou skutecne nejmene ekonomicky narocne a proto take "nejekologictejsi" material pro zdeni ze vsech. Takze mam preci jenom pravdu. Dekuji
Snad bude brzy vsem jasny take fakt, ze jsou i cenove nejvyhodnejsi a proto vhodnejsi (i kvalitativne)pro stavbu nosnych vyzdivanych konstrukci sten nez napr. lehke drevostavby.


Předmět: Re: potvrzeni tvrzeni
Autor: Ing. Pavol Ščepán
Datum: 17.04.2003 08:13 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Dobrý deň,
prosím nezabudnite, že v mojej reakcii uvedenej v diskusii pod: "Re: K energetické náročnosti výroby cihel a cementu"
som do porovnania hodnôt energetickej náročnosti izolačného (ľahčeného) tehlového bloku versus betónová tvárnica nezahrnul energetickú náročnosť výroby izolácie ( steny z betónovej tvárnice) potrebnej k dosiahnutiu rovankého tepelného odporu.
Čo sa týka drevostavieb alebo skôr stavieb s drevenou kostrou tie pravdepodobne budú s energetickou náročnosťou na tom lepšie ako betón, ale korektné údaje nemám k dispozícii.

Předmět: Re: potvrzeni tvrzeni
Autor: jan strnad
Datum: 17.04.2003 09:15 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
No mne z toho porvnání plyne, že vaše tvarovka je na tom +/- stejně jako lehčená cihla. takže kde je vy vidíte tu obrovskou výhodu? (430*0,25 = 108 ve srovnání 500*0,2 = 100)



Předmět: Re: potvrzeni tvrzeni
Autor: Peter Svancarek
Datum: 24.07.2003 18:31 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
ano su mozno energeticke menej narocne, ale nemusite do nich aj tak ten beton nakoniec naliat? A vsetky vyhodu ste stratili. Jedine ze by naozaj bolo treba viac energie na pecenie tehly...


Předmět: K energetické náročnosti výroby cihel a cementu
Autor: David Kazda
Datum: 16.04.2003 12:41 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Bohužel jsem musel citovanou publikaci vrátit a nemám přesný název. Byla to ale ročenka Komise pro snižování energetické náročnosti budov vydaná v Kanadě 2001 - francouzská verze.
Pro srovnání jsem ale našel českou publikaci, ze které cituji

Ale k energetické náročnosti výroby stavebních materiálů
Pálená cihla - energetická náročnost výroby je 720 kWh/tunu
Cement (dle typu) 700 - 900 kWh/tunu
Samotná výroba betonových tvárnic kolem 500 kWh/m3

Primární energetická náročnost přepočet na 1m3
Odlehčená cihla - 430 kWh/m3
Plná cihla - 1360 kWh/m3
Přepalovaná cihla - 1750 kWh/m3
Prostý beton 2770 kWh/m3
Železobeton 3200 kWh/m3
Pórobeton 300 - 550 kWh/m3
Pemzový beton 200 kWh/m3
Struskový beton 500 kWh/m3
Duté bednící tvarovky 500 kWh/m3
Sádrokartonové desky 800 kWh/m3
Sádrové tvarovky 460 kWh/m3

Citace: Nízkoenergetický ekologický dům, Eugen Nagy, Bratislava 2002, str 88, tab, 7.1

Názor si každý udělá sám, jak autor www.home3000.net přišel na svoje hodnoty energetického posouzení stavebních hmot.



Předmět: Re: K energetické náročnosti výroby cihel a cementu
Autor: Ing. Pavol Ščepán
Datum: 16.04.2003 18:12 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Dobrý deň,

k uvádzaným hodnotám mám nasledovné pripomienky:

Ku keramickému stavivu:
ak v jednom metri kubickom plnej pálenej tehly je cca. 1600 kg vypálenej tehlovej hmoty
a platí ako uvádzate energetická náročnosti výroby
Pálená cihla - energetická náročnost výroby je 720 kWh/tunu

potom,
Plná cihla je 1152 kWh/m3 (udávate 1360 kWh/m3 ok údaje sú porovnateľné)
Potom však Odlehčená cihla, (udávate 430 kWh/m3) má mernú hmotnosť len cca. 600 kg/m3 min. hodnota podľa mojich inf. je min. 720 kg/m3 pre obvodovú tvárnicu hrúbky 440 mm

K betónu
ak v jednom metri kubickom betónu je asi 600 kg piesku, 1 400 kg štrku (kameniva), 300 kg cementu a 150 litrov vody čiže merná hmotnosť prostého betónu je cca. 2450 kg/m3 a ďalej
udávate: Cement (dle typu) 700 - 900 kWh/tunu,
potom Prostý beton má náročnosť 270 kWh/m3 a nie ako je uvedené 2770 kWh/m3
Zanedbávam energetickú náročnosť ťažby surovín aj v prípade že u tehál je vo vašich údajoch asi zahrnutá, nakoľko nemám ambíciu presne spočítať energetickú náročnosť betónu a ťažba surovín ( štrk piesok a voda) určite nie je vo výške v 2500 kWh/m3.

Samotná výroba betonových tvárnic o priemernej mernej hmotosti cca. 1200 kg/m3 udávaná "cca. 500 kWh/m3 " je nadhodnotená

Uvádzané, hodnoty (citované z knihy) "Primární energetická náročnost přepočet na 1m3" sú zrejme tendenčné

a moje hodnoty sú :
Prostý beton cca. 300 kWh/m3
plná tehla cca. 1200 kWh/m3

Odlehčená cihla (termoizolačný blok) cca. 500 kWh/m3
betonová tvárnice cca. 150 kWh/m3




Předmět: Re (2): K energetické náročnosti výroby cihel a cementu
Autor: jan strnad
Datum: 17.04.2003 09:13 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
obávám se, že pokud neznámé studii je trochu předčasné dělat přepočty zkácených čísel.

Přispivatel dal k dispozici závěry studie se shrnutím dle jednotlivých často používaných materiálu ve stavebnictví (dinální výrobky).

Zpochybněte jich jinými čísly a nepočítejte něco z částečných údajů, které si dle svých úvah doplňujete.

Já v tom vidím , že téměř každá těžká stavba má +/- stejnou energetickou náročnost a zatěžuje životní prostředí +/- stejně.

Dřevostavby jsou možná výhodnější, ale Španělsko si na stavbu své dřevěné flotily v 15 a 16 století vykácelo většinu lesů :-).


Předmět: Re (3): K energetické náročnosti výroby cihel a cementu
Autor: Ing. Pavol Ščepán
Datum: 17.04.2003 12:34 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Dobrý deň,
môj zámer bol upozorniť na zrejmú nekorektnosť údajov - energetickej náročnosti výroby :
Pálená cihla je 720 kWh/tunu proti Prostý beton 2770 kWh/t


Předmět: Re (4): K energetické náročnosti výroby cihel a cementu
Autor: jan strnad
Datum: 17.04.2003 13:36 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
ja chapu vas zamer, jenze tezko neco pocitat na zaklade neuplnych udaju. Chce to videt celou studii a v tomto pripade nezbyva nez akceptovat zavery, nikoliv je zpochybnovat svymi dohady. IMHO to cislo u betonu je vysoke, to mate pravdu.

Předmět: Re (5): K energetické náročnosti výroby cihel a cementu
Autor: Ing. Pavol Ščepán
Datum: 24.04.2003 10:10 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Vážený pán Strnad,
musím Vás upozorniť, že je nevhodné kritizovať moju snahu upozorniť jednoduchým porovnávacím výpočtom na nekorektnosť informácii uvedených jedným z diskutujúcicjh (i keď citovaných) s Vaším uznaním v reakcii "Re (4): K energetické náročnosti výroby cihel a cementu"
že skutočne údaje nie su správne a súčasne využiť nekorektné informácie vo vašej reakcii, Re: potvrzeni tvrzeni
Musím Vás preto opäť upozorniť, že Vami uvedené porovananie vychádza z nesprávnych údajov uvedených jedným z diskutujúcich a energetická náročnosť výroby tehelneho bloku určeného pre nosnú stenu v hrúbke 24 cm :
Tehla metrická 24 CDm má objemovú hmotnosť až 1400 kg/m3 a jej energetická náročnosť bude: 1000 kWh/m3 to zanmená, že Váš výpočet:
430*0,25 = 108 je potrebné korigovať
1000*0,25= 400 (kWh/m2 energetickej náročnosti steny bez tepelnej izolácie)
v porovnaní k stene z betónovej tvarovky vypočítanej podľa nesprávných údajov energetickej náročnosti
500*0,2 = 100 je potrebné korigovať
150*0,2 = 75 (kWh/m2 energetickej náročnosti steny bez tepelnej izolácie)

Pomer tehelný blok : betónová tvárnica je potom
400 : 75 (kWh/m2)
a nie Vami udaný
108 : 100 (kWh/m2)
Rozdiel v energetickej náročnosti, pri rovankej hrúbke izolácie, je rádovo až 4 násobný

Pre ilustráciu neizolovaná tehlová termoizolačná obvodová tvárnica o min. mernej hmotnosti 720 kg/m3 a pre hrúbke 440 mm
500*044 = 220 (kWh/m2)

Ak uvážime že penový polystyrén o mernej hmotnosti 30 kg/m3 má energetickú náročnosť 25 kWh/m3

ak uvažujeme so zateplením len 120 mm potom
25*0,12= 3 (kWh/m2)


z hľadiska amortizácie primárnej energetickej náročnosti izolačných a stavebných materiálov znížením energetickej náročnosti prevádzky stavby je vhodné použiť na obvodovú stenu min. 200 mm izolácie potom :

25*0,2= 5 (kWh/m2)



Předmět: Re (6): K energetické náročnosti výroby cihel a cementu
Autor: Jan Strnad
Datum: 24.04.2003 11:52 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Vazeny pane,

omlouvam se, jestli jsem vas urazil. Zkousel jsem najit jakekoliv hodnoverne materialy o enereticke narocnosti - tech je spousta a udaje v nich obsazene se lisi dle toho, zda je dotycny zainteresovan ve stavbe ze dreva, oceli, betonu, cihel ci cehokoliv jineho.

Napda mne vsak jedno docela normalni srovnani - cena za m3 daneho materilu.

U betonovych tvarovek je to 1500 Kc/m3 (vychazim z toho, ze 1m2 pri tloustce 20 cm stoji 300Kc).
U cihel CDm je to 1510 Kc/m3 (vychazim z cen Keratherm 5.20 Kc/cihla 12*12*240).

U betonu je to cca 1800 Kc/m3 (B20, ZAPA)

Samozrejme, vse lze prepocitat na minimalni tloustky pro urcite zatizeni (bezny RD), pak je to:
15 cm betonu 270 Kc/m2 (ale neco stoji vyztuz) (cca 5 MPa vypoctova)
24cm CDm 360 Kc/m2 (cca 2.5 MPa vypoctova)
20cm bet. tvarovky 300 Kc/m2 (udaj neznam, ale odhadem mozna kolem 1 az 2 MPa)

Z hlediska pevnosti jsou tedy asi systemy porovnatelne, pricemz:

bet.tvarovka: 100%
cihla CDm: 120%
beton: 90%

Rozdily jsou tedy minimalni (u betonu jsem zamerne vynechal vyztuz, v cene je zase naopak doprava do cca 10km od betonarky). Nejsou pocitany pripadne slevy, ktere u cihel mohou byt klidne az 20%, u betonu do 10% a u tvarovek nevim (rekl bych, ze je to konecna cena). Osobne jsem u cihel dosahl vetsi slevu s dopravou a slozenim zdarma :-) (v cene).

Z toho mi plyne ve srovnani se studiemi o narocnosti jen to, ze bud:

a/vyrobci cihel sve vyrobky dotuji
b/vyrobci betonu a tvarovek vydelavaji vice
c/autori studie pocitaji, co se jim chce a podle toho, kdo jim plati a podle toho vyjdou vysledky, pricemz pro jedinem meritelnem pohledu (kolik to stoji) jsou vysledky velmi odchylne od reality.

osobne se klonim k c/. Nebot a/ znamena krach a b/ obsazeni trhu





Předmět: Re (7): K energetické náročnosti výroby cihel a cementu
Autor: petr kocina
Datum: 24.04.2003 16:37 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
priklanim se tez jednoznacne k pismenu c/,i kdyz na variante b/ taky neco bude.jestli to taky nebude urcitymi dohodami mezi vyrobci, jako ted kdyz se v nemecku provalil skandal s cementem.kdo by nechtel bez namahy vydelavat že?

Předmět: Re (8): K energetické náročnosti výroby cihel a cementu
Autor: Jan Strnad
Datum: 24.04.2003 18:08 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Mozna mate pravdu (s temi dohodami), mozna ne. Ale pro porovnani je to jedno - rozhoduje cena. A v ni rozdily nejsou. Ja jsem schopen to porovnat jen takto a je to neco, co je pro mne realne a meritelne temer bez odchylek (mohou to ovlivnit dohodnute ceny). A na zaklade teto "studie" lze prohlasit, ze energeticka narocnost je u vsech vyrobku v rozmezi 90 az 120% a neni tedy pro posouzeni jejich ekologickeho prinosu podstatna.

"Studie" se ridi poznatkem, ze v cene vyrobku jsou zohledneny vsechny realne vstupy a podminky a protoze energie je vstupem, musi byt jeji mnozstvi v cene zohledneno. A dotace u nas uz nejsou, takze pri posuzovani ekologicke narocnosti jsou koncove ceny docela dobre a usetri se za ruzne "odborne" studie zapocitavajici do energetickych vstupu i prejeteho chrousta pri doprave :-).


A majitel home3000.net se muze klidne stavet na hlavu - jeho recem o ekologicnosti uverim, az m2 jeho tvarovek bude stat 100-150 Kc :-), popripade az mezi cihlovym blokem a jeho tvarovkou bude podstatny cenovy rozdil - ktery tam neni.

Předmět: Re (9): K energetické náročnosti výroby cihel a cementu
Autor: petr kocina
Datum: 24.04.2003 20:34 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
ja nejake vyrazne cenove rozdily nevidim u vice vyrobku,ne jenom u tvarovek.

Předmět: Re (10): K energetické náročnosti výroby cihel a cementu
Autor: Jan Strnad
Datum: 25.04.2003 11:25 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Vazeny pane,

myslim, ze jste kdysi mel problem s tloustkou izolace a upevnenim - jednak vam vyrobce udela tloustku PPS na miru (200-300mm neni problem), jednak jsem nasel i vyrobce www.likov-czech.cz, ktery dela hmozdinky pro dute i plne matarialy do tloustek izolace do 270 mm (hmozdinka ma delku 360mm) za vcelku prijatelne ceny.


Předmět: Re (7): K energetické náročnosti výroby cihel a cementu
Autor: Ing. Pavol Ščepán
Datum: 25.04.2003 08:04 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Vážení,
súhlasím s Vami, že pre spotrebiteľa je hlavným argumentom cena a nie "ekologogičnosť" výrobku.
Súčasne si vo vzťahu k uvedeným variantám uvedomme, že výrobcovia betónu nekonkurujú výrobcom keramických materiálov,
myslím tým že objem vyrobeného betónu použitý na stavbu RD je mizivý v porovnaní s objemom použitým vo verejných, veľkých, stavbách a preto je nezaujímavý a nemajú záujem súperiť v tomto segmente trhu(RD) s "tehlou". Ale súčasne i tehal sa nepodstatným objemom podiela na plášťoch verejných, veľkých, stavieb. To znamená, že cena týchto stavebných materiálov sa neodvíja len od materiálovej a energetickej náročnosti. Preto sa ja prikláňam k alt. c) a b) platí tiež za pripomienky, že výrobca tehál neprerába ale vzhľadom na menší objem výroby a halvný segment trhu, ktorý obsadzuje je na tom horšie ako výrobca betónu

Předmět: Re (8): K energetické náročnosti výroby cihel a cementu
Autor: Jan Strnad
Datum: 25.04.2003 08:57 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Beton pro "verejne" stavby se pouzive hlavne z konstrukcnich duvodu - panelak z cihel jiste postavit lze, ale ta konstrukce a naklady :-). Naopak postavit RD z betonu je casto obtizne a ne zrovna obvykle (Velox a podobne systemy ztracenenho bedneni). Ale na prikladu Veloxu, Durisolu, Thermomuru a spol. je videt, ze zajem o soupereni s cihlou na trhu RD zde je.

Namitku, ze cena stavebnich materialu se neodviji jen od materialove a energeticke narocnosti jsem cekal - jenze na to je pomerne jednoducha odpoved - kazda polozka ceny vlastne predstavuje naklady na zajisteni energie (vyrobce betonu ma dejme tomu vetsi zisk a muze si dovolit vytisknout napriklad lepsi a vice barevnych reklam a nebo jeho vedeni muze petkrat v roce letet na Novy Zeland - ale vsechny tyto naklady, byt s vyrobou dane komodity nijak primo nesouvisi, jsou spojene s prodejem, tj. s uplatnenim vyrobku, na trhu a zadna studie mimo prosteho cenoveho porovnani je nedokaze zohlednit (diky jejich rozmanitosti)). Pokud chce kdokoliv argumentovat spotrebiteli nizsi energetickou narocnosti, lze to jedinym zpusobem - umerne nizsi cenou. Vsechny ostatni vypocty jsou castecnym podvodem, protoze pouze ukazuji spotrebu energie na material, nikoliv na jeho prodej a realizaci zisku (a zisk se musi "zmaterializovat").

Tvrdi li tedy nekdo, ze jeho vyrobek je dejme tomu 5krat mene energeticky narocny a proto ekologistejsi, je to mozna pravda, ale pokud tento vyrobek stoji na volnem trhu stejne ci srovnatelne, znamena to, ze naklady spojene s prodejem a materializaci zisku vyvolavaji vetsi energetickou narocnost nez podobne veci u vyrobce na pohled energeticky narocnejsiho vyrobku. Z pohledu kupujiciho jsou na tom pak vyrobky co do ekologicnosti v procesu vyroba-prodej stejne a dalsi argumenty o ekologii muze prinest jeste energeticka narocnost (tedy opet cena) likvidace vyrobku.

Pokud tedy nekdo tvrdi, ze jeho betonovy vyrobek je treba petkrat energeticky uspornejsi (v prohlasenich provozovatele home3000.net mam uz triochu zmatek - jendou ma 3krat*levnejsi konstrukci nez cihla, podruha uspori 30%, potreti ma v tvarovce 7% cementu, jednou akumulaci ma, podruhe zas ne) nez cihla a pritom cihla stoji 360 Kc/m2 a jeho beton 300 kc/m2 tak proste a jednoduse lze - jeho vyrobek by musel stat cca 70 Kc/m2, aby jeho tvrzeni bylo pravdive. protoze v opacnem pripade proste "spali energii" v hodnote 210 Kc nekde jinde a jeho vyrobek je pak jen o 20% energeticky uspornejsi nez cihla :-).

Pokud tedy nekdo tvrdi, ze jeho vyrobek je ekologicky (energeticky nenarocny), existuje na to jedina odpoved: "proc stoji tedy stejne?". A jedinou realnou a akceptovatelnou odpovedi je cena nizsi o udavane procento ekologicke vyhodnosti, nikoliv reci "protoze ....." - tyhle odpovedi jen odhaluji skryte energeticke naklady.

Předmět: Re (9): K energetické náročnosti výroby cihel a cementu
Autor: Ing. Pavol Ščepán
Datum: 25.04.2003 09:23 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Vaše úvahy sú správne,
treba si Však uvedomiť, že veľkovýrobca betónu, ktorý dokáže určiť a udržať cenu betónu pre určitý doastatočne veľký segment trhu nemá záujem "prištipkárčiť" na trhu stavieb RD kde je spotreba betónu smiešna. A to je priestor pre sekundárnych výrobcov kde "ostané" náklady vysoko prekročia náklady na materiálové a energetické vstupy lebo jedinou konkurenciou je tehla a ľahčené keramické materiály.

Předmět: Re (10): K energetické náročnosti výroby cihel a cementu
Autor: Jan Strnad
Datum: 25.04.2003 09:57 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Jenze spotrebiteli je to jedno - tvrzeni o ekologicnosti jsou z jeho pohledu jen reci, rozhoduje cena.
Sekundarni vyrobci se snazi a je to jen dobre - rika se tomu konkurencni boj. Vsak si dne muzete vybrat - palenou cihlu, VP cihlu, porobeton, beton, lisovana tvarovka, drevene panely, drevo atd.....

Předmět: Re (7): K energetické náročnosti výroby cihel a cementu
Autor: Ing. Pavol Ščepán
Datum: 25.04.2003 09:13 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Vážení,
súhlasím s Vami, že pre spotrebiteľa je hlavným argumentom cena a nie "ekologogičnosť" výrobku.
Súčasne si vo vzťahu k uvedeným variantám uvedomme, že výrobcovia betónu nekonkurujú výrobcom keramických materiálov,
myslím tým že objem vyrobeného betónu použitý na stavbu RD je mizivý v porovnaní s objemom použitým vo verejných, veľkých, stavbách a preto je nezaujímavý a nemajú záujem súperiť v tomto segmente trhu(RD) s "tehlou". Ale súčasne i tehal sa nepodstatným objemom podiela na plášťoch verejných, veľkých, stavieb. To znamená, že cena týchto stavebných materiálov sa neodvíja len od materiálovej a energetickej náročnosti. Preto sa ja prikláňam k alt. c) a b) platí tiež za pripomienky, že výrobca tehál neprerába ale vzhľadom na menší objem výroby a halvný segment trhu, ktorý obsadzuje je na tom horšie ako výrobca betónu

Předmět: Re: K energetické náročnosti výroby cihel a cementu
Autor: Ing. Pavol Ščepán
Datum: 24.04.2003 08:47 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Dobrý deň,
pozrel som stránky vydávateľa Vami uvedenej publikácie a priamo podľa obalu knihy je možné zhodnotiť korektnosť informácií o energetickej náročnosti výroby tehla versus ostatné stavebné materiály- skvie sa na ňom nápis "Porotherm": http://www.jaga.sk/sk/knihkupectvo/index.html

Předmět: Re: K energetické náročnosti výroby cihel a cementu
Autor: Ing. Pavol Ščepán
Datum: 24.04.2003 10:17 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Dobrý deň,
pozrel som stránky vydávateľa Vami uvedenej publikácie a priamo podľa obalu knihy je možné zhodnotiť korektnosť informácií o energetickej náročnosti výroby tehla versus ostatné stavebné materiály- skvie sa na ňom nápis "Porotherm": http://www.jaga.sk/sk/knihkupectvo/index.html

Předmět: Akumulace vs. zateplení
Autor: Petr Bořek
Datum: 14.04.2003 06:48 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Vážení,
vášnivá diskuse na téma vnitřní či vnější izolace versus akumulace tepla do stavebních konstrukcí je natolik zajímavá, že si dovolím přispět svými skromnými názory, které v dosud proběhlé diskusi zůstaly jaksi v pozadí. Ve svém dřívějším příspěvku jsem se věnoval hlavnímu tématu původního článku, takže záležitosti tepelné izolace těžkých stavebních konstrukcí jsem záměrně pominul. Dosud zveřejněné příspěvky na této diskusní stránce jsou zajímavé, nicméně pravda, resp. optimální řešení je buď někde uprostřed nebo je skutečně jen otázkou, čemu dá ten který uživatel resp. stavebník přednost.

Věřím, že se mnou budete souhlasit v tom, že hlavní důvod, proč izolovat stavební konstrukce je dosažení úspor tepla, tj. zlepšení tepelně-izolačních vlastností stavební konstrukce. To, že každá varianta způsobu jejich zateplení má své pro a proti vyplývá jak z konfrontačního vedení této diskuse, tak z obecně známých názorů odborné veřejnosti i fyzikálních principů přenosu tepla a vlhkosti stavebními konstrukcemi. Dnešní poznatky jsou na takové úrovni, že lze technicky realizovat oba možné způsoby zateplení stavební konstrukce (třetí způsob, tj. sendvičová stěna se zabudovanou tepelnou izolací z této diskuse jaksi vypadla, i když je další variantou při výstavbě nových objektů) bez toho, že by jeden z nich měl prokazatelně horší vlastnosti než ten druhý z pohledu hlavního důvodu, proč vlastně zateplujeme.

Zastánci vnějšího zateplení správně argumentují, že jeho přínos je kromě hlavního důvodu zejména v tom, že vylučuje negativní vliv tepelných mostů, které se v běžné stavební konstrukci vyskytují téměř vždy a dále, že optimalizuje průběh teploty a vlhkosti v celém průřezu stavební konstrukce, takže tepelné namáhání nosné části je podstatně nižší, z čehož se usuzuje na její delší životnost při současném zachování jejich mechanických a tepelně-izolačních vlastností. Dále uvádějí jako výhodu zachování tepelně akumulačních schopností stavební konstrukce a její příznivý vliv na vnitřní tepelnou pohodu.
Záležitost tepelných mostů, tak jak je na těchto stránkách diskutována je podle mého názoru poněkud mimo realitu. Nelze argumentovat skutečností, že tepelný most buď je nebo není, ale že: velikost (lépe řečeno objem a tvar), umístění ve stavební konstrukci a zejména tepelná vodivost materiálu tvořícího tepelný most je natolik nepříznivá, že ve svém důsledku způsobí buď zhoršení tepelně-izolačních vlastností stavební konstrukce do té míry, že je nutno se jimi odpovědně zabývat (osobně si myslím, že pokud neošetřené tepelné mosty způsobí zhoršení tepelně-izolačních vlastností stavební konstrukce o méně než 5%, lze je klidně pustit z hlavy), nebo jsou zdrojem potenciálního nebezpečí místní kondenzace vlhkosti na vnitřním povrchu stavební konstrukce se všemi negativními vlivy na mikrobiologické klima obytného prostoru.
(Osobně si dovedu představit např. navázání vnitřní příčky do obvodového zdiva pomocí několika ocelových třmenů z kvalitní antikorozní oceli o průměru 10-16mm s izolační mezerou mezi oběma konstrukcemi. Vliv takového tepelného mostu bude zcela jistě zanedbatelný a statika vnitřní příčky vyhovující. Stejně zanedbatelný bude i vliv kotevních prvků soustavy vnějšího zateplení, i když u izolací větší tloušťky to platit nemusí).
V záležitosti tepelných mostů ještě dodávám, že tepelným mostem v pravém slova smyslu je i jakékoliv zasklení, které má menší tepelný odpor než zateplená stavební konstrukce. S touto skutečností se dosud smiřujeme, protože technická řešení jsou v současné době velmi drahá.
Co se týká optimalizace průběhu teploty a vlhkosti v nosné stavební konstrukci a jejího kladného vlivu na životnost této konstrukce, je třeba si uvědomit, že všechny druhy zdicích materiálů, zejména ty klasické mají takové vlastnosti, že jejich životnost při mnohaletém působení širokého spektra klimatických vlivů (povodní nevyjímaje) dosahuje běžně řádů desítek i sta let a při obvyklé údržbě tvoří i bez vnějšího zateplení část stavby s nejdelší životností, takže tato deklarovaná výhoda vnějšího zateplení (prodloužení životnosti stavební konstrukce) je zcela mimo realitu.To ovšem nelze jednoznačně vztáhnout na většinu používaných vnějších zateplovacích systémů, protože solidní podklady tohoto druhu nejsou zatím k dispozici vzhledem k době, v níž se zateplení staveb začalo realizovat. Navíc nelze a priori vyloučit případný negativní vliv vnějšího zateplení na vlastnosti nosné stavební konstrukce právě v důsledku změny teplotního a vlhkostního režimu a to nejméně do doby, kdy dejme tomu po 50 letech (deklarovaná životnost některých zateplovacích technologií) někdo posoudí stav nosné konstrukce ve srovnání se stavem stejné konstrukce bez zateplení. Zní to možná nelogicky, ale tato možnost existuje, i když za současného stavu poznatků v oblasti stavebních konstrukcí se zdá být ryze teoretická.
Co se týká akumulační schopnosti, svůj názor jsem již na této diskusní stránce prezentoval, považuji však za nutné ho trochu doplnit. K tomu, aby akumulace fungovala, je nutno do ní nejprve nějaké teplo dodat a to bez ohledu na to, z jakéhokoliv zdroje. Troufám si tvrdit, že hlavním zdrojem zůstane i u zateplených konstrukcí otopná soustava a jako doplňkový zdroj, časově i výkonově nevypočitatelný, budou pasivní tepelné zisky. Je třeba si uvědomit, že výkon otopné soustavy se v dnešní době obvykle navrhuje na pokrytí tepelné bilance objektu při výpočtové vnější teplotě a výkonová rezerva, která je nutná při delší otopné přestávce nebo redukci vnitřní teploty vytápěného prostoru na dodání dostatečného množství tepla pro kompenzaci povrchové teploty vychladlých akumulačních konstrukcí v rozumném čase se buď nezohledňuje vůbec nebo pouze odhadem (tzv. zátopová přirážka). Tato skutečnost vede ve svém důsledku ke zvýšení nákladů na pořízení otopné soustavy (větší otopné plochy - to se netýká dodatečně zateplovaných objektů, kde původní otopná soustava zůstává a výkonová rezerva je víc než dostačující) a tepelného zdroje (větší výkon, resp. zvýšení teploty otopné vody může být problematické u dodatečně zateplovaných objektů, kde zlepšenou izolaci správce objektu kompenzuje nižší ekvitermní křivkou objektové předávací stanice aby snížil ztráty v trubních rozvodech) a nemusí být v celkových nákladech na novou stavbu vůbec zanedbatelná.
Množství tepla, které je nutné do těžké akumulační konstrukce dodat, aby vnitřní povrchová teplota akumulačních stěn korespondovala s požadovanou vnitřní teplotou vzduchu v prostoru (tj. aby uživatel nebyl vystaven nepříjemnému účinku tzv. studeného sálání resp. aby nebylo nutno nízkou povrchovou teplotu stěn kompenzovat zvýšenou teplotou vnitřního vzduchu) bude vždy vyšší než množství tepla, potřebné k dosažení téhož výsledného účinku u lehké, tepelně izolované vnitřní stěny. Je pravdou, že naakumulované teplo ve stavební konstrukci do jisté míry kompenzuje přestávky nebo útlumy ve vytápění, jde ale o to, jestli takové chování stavební konstrukce je z hlediska časového využívání vnitřních prostor efektivní a žádoucí (viz můj dřívější diskusní příspěvek k tomuto článku).
Nepopírám, že subjektivní pocity kteréhokoliv z nás budou v každém druhu stavby odlišné. Osobně vycházím z názoru, že většina těch, kteří se pro zateplení stávající stavby nebo pro některé konstrukční řešení stavby nové rozhodne bude preferovat v první řadě tepelnou pohodu v obytných prostorách a v druhé řadě náklady na její dosažení (cena stavby nebo zateplení) a udržení (výši provozních nákladů).
Jsem přesvědčen (i na základě svých osobních zkušeností), že vnitřní zateplení stavebních konstrukcí, pokud bude respektovat větší náročnost z hlediska pečlivosti při realizaci a při správném návrhu skladby celé stavební konstrukce (doloženém výpočtem teplotního a vlhkostního profilu a roční bilance kondenzované vlhkosti) bude mít z hlediska tepelně-technického stejné vlastnosti jako zateplení vnější a pro vnitřní tepelnou pohodu minimálně stejný nebo lepší přínos než zateplení vnější. Diskusi o cenách záměrně nekomentuji, protože je záležitostí ryze individuální a s technickým pohledem na probíranou tématiku souvisí jen okrajově.
Přeji všem pěkný den.
P.S. Omlouvám se autorovi článku, že reaguji až po jeho prosbě na ukončení diskuse ale příspěvek byl napsán dříve a na diskusní stránce se neobjevil díky technickým problémům.


Předmět: Re: Akumulace vs. zateplení
Autor: Ing. Pavol Ščepán
Datum: 14.04.2003 13:38 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Dobrý deň,
predpokladám, že upozornenie o ukončení diskusie patrilo len "vášnivým" diskutérom, ktorý skĺzli do nevhodnej roviny.
K Vami prezentovanému názoru len na doplnenie:
v pilotnom článku diskusie sa prezentuje akumulačná schopnosť masívnej konštrukcie len z pohľadu časového presunu využitia možných tepelných ziskov t. j rádovo hodiny, ale málo si všíma akumuláciu z hľadiska tlmenia krátkodobých teplotných výkyvov t.j. rádovo minúty. Táto funkcia masívnej konštrukcie vo vnútri stavby sa mi javí rozhodne významnejšou, a to v súvislosti, keď investor uvažuje s využitím tepelných, "pasívnych", solárnych získov v objektoch, kde okamžitý tepelný výkon dodaný slnkom cez okná môže významne prevýšiť okamžitú potrebu tepla. (ak nikto nie je doma nič sa nestane ak Však pocítite potrebu okamžite vetrať celá investícia do akumulačných stien ja zbytočná alebo aspoň degradovaná rovnako ako investícia do plochy okien realizovanej z dôvodu pasívneho využitia slnečnej energie, t.j. nad rámec potreby osvetlenia)
Návrh celej konštrukcie stavby, podľa môjho názoru, musí reflektovať viaceré požiadavky. Vášnivý diskutéry pozabudli na komplexnosť stavby a oboch som zaradil do katégorie "dodávateľov" t.j. absentuje u nich nestrannosť.
V diskusi zaznievali upozornenia na nedotiahnutie detailov, to je však necnosť všetkých stavieb (nie stavebných systémov)kde je snahou stavebníka alebo dodávateľa niečo zlacniť. A správne je upozornené v príspevku "Akumulace vs. zateplení" na význam tepelného mostu. Súčasne však treba povedať, že v prípade stavby, ktorú teplotechnicky navrhujem tak aby len vyhovela odporučeným údajom, pripravil som do budúcnosti, v prípade inštalovania dodatočného zateplenia, že vzrastie význam tepelných mostov, pred zateplením navýznamých a degraduje sa účinok dodatočného zateplenia ( riešenie tepelných mostov napr. v päte nosného muru, je často v reále nemožné). Túto skutočnosť nepriamo demonštroval významný výrobca vo svojom propagačnom materiále, kde dokazuje ekonomickú nevýhodnosť zateplenia tehlovej steny nad úroveň R=2, čo je pravda práve vtedy ak vychádzame z dodatočného zateplenia objektu ( ako je v prospekte udané) s R podlahy a stropu menej ako 1,6. Obchodný problém je však v tom, že táto informácia, pre menej technicky zdatného stavebníka, vyznieva ako keby sa nemal zapodievať otázkou či jeho stavba z teplotechnického hladiska, bude vyhovať i o 20 rokov a uspokojiť sa s dosahovanou hodnotou R= 2,5. (tak ako sa to stalo mnohým stavebníkom v ČR a SR v 80 tych rokoch.)
Čo sa týka sporu medzi vnútorným a vonkajším zateplením je otázkou nielen porovnanie ceny, ale i komplexu vlastností, ktoré investor od stavby požaduje napr. spomeniem možno pre niekoho málo významnú vlastnosť:
"Ľahká - neakuulačná" obvodová konštrukcia, (ktorú preferujem ako som uviedol na počiatku diskusie) spolu s hmotnými priečkami, či už budú nenosné( zabezpečujú okrem akumulačných vlastností i dostatočné akustické tlmenie pri prijateľnej hrúbke ( t.j. 11,5 cm alebo max 14 cm)alebo nosné (17,5 cm). Naopak montované priečky pre porovanteľné parametre akustického útlmu dosahujú hrúbku min. 20 cm, ako vedľajší účinok súčasne dosahujú i veľký odpor prestupu tepla, čo je nadbytočná vlastnosť a nemusí byť u vnútornej priečky výhodou.

Předmět: Re (2): Akumulace vs. zateplení
Autor: jan strnad
Datum: 14.04.2003 14:39 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Vazeny pane,

nejsem dodavatel ani izolaci, ani stavebnich materialu a cenove sarady prodejcu jsou mi "ukradene". Jenze kdyz nekdo zacina tvrdit, ze stavi o 30% levneji, je treba aby to dokazal, ne jen www strankami, ale i kde dosahuje uspory. Bohuzel dost mych znamych na tyto praktiky doplatilo (ruzne a z ruznych pricin).

Zaradit mne do kategorie dodavetel, je proto pomerne troufale, zvlaste, kdyz nehajim ani tak material, jako zpusob konstrukce :-).

Ve vyctu sve komplexnosti stavby mate pravdu a ostatne i ja jsem na tyto problemy v diskuzich zde upozornoval.

Bohuzel i lehka konstrukce neresi problemy spatneho navrhu a i takovyto projekt musi byt dotazen do detailu a bohuzel musi navrhu odpovidat i realizace - coz je problem pri bezne dnesni kvalite pracovniku ve stavebnictvi.

Sokl u drevene stavby muste izolavat obvykle take, s okny tezko u bezne vystavby neco udelate a podobnych problemu je vice.

Clanek, ktery vzpominate, existuje asi ve vice variantach, vcetne uplneho zatepleni, bohuzel se dle autora obvykle dochazi k R do cca 4, pak zacinaji prevladat ztraty vetranim, bezna spotreba domacnosti a ztraty okny, takze zateplovani vlastni konstrukce mimo okna ztraci na vyznamu. Pak je dlouho nic a pote se jako vyhodne jevi zase pasivni domy, coz je IMHO v nasich podminkach vec tezko realizovatelna a IMHO sporna - ale nechci vyvolavat diskuzi, ktera jiz jednou probehla. Teoreticky je pasivni dum asi skvely.

Z toho plyne, za vlastni konstrukce domu (lehka, tezka) nema az tak zasadni vyznam, je dobre ji uvazit v pripade dalsich pozadavku napriklad na rychlost stavby ci rezimu uzivani. Dnesni zdenen domy stavene v lepsim pripade pres leto, v horsim pres zimu, s pouzitim mokrych procesu, nejsou zrovna idealni reseni a investori toto vyzadujici si zadelavaji na pripadne budouci problemy. V pripade, ze chci rychle bydlet, je asi lepsi lehka stavba.
Podobne pokud je dum vyuzivan narazove, tzv. nocleharna, ci jeno o vikendech, neni akumulace nezbytna a naopak neni vitana. Ovsem zalezi na klimaticky podminkach - nase zeme nema ani extremen dlouha obdobi tepla ani extremne dlouhe zimy a spor mezi zastanci tezkych akumulacnich stabeb a lehkych tak bude vzdy dopredu odsouzen k remize.

Problem v odhadu budoucnosti budete mit vzdy - v 80 letech byl R stavby kolem 1 az 1.5, vyjimecne pres 2 - stavebnici byli ale obvykle radi, ze vubec bylo z ceho stavet a spekulace o tepelne izolaci ci odporu by je asi pobavili. Do budoucnosti nikdo nevidi a o trendech muzeme jen diskutovat. Podobny stavitel dnes jiz pravdepodobne vymenil okna (diky pramizerne kvalite vetsiny oken z 80 let museli), nekteri majitele jeste starsich domu jiz stavbu zateplili. A to vcetne vami vzpominaneho soklu.
Podobne majitele lehkych domku (Okal) provedli casto vymenu puvodni ploche strechy za sikmou a jinou beznou udrzbu.

Co se tyce akustickeho utlumu, lehka pricka dokaze casto izolovat pri spravnem provedeni lepe nez hmotna (cihlova) a vyrazne lepe nez polotezka (porobeton).

Předmět: Re (3): Akumulace vs. zateplení
Autor: Ing. Pavol Ščepán
Datum: 15.04.2003 15:01 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Dobrý deň,
vážený pane, v prvom rade sa Vám ospravedlňujem za vskutku prehnané označenie "dodávateľ". Naopak aj napriek našim názorovým rozdielom oceňujem ochotu diskutova. K spomenutému výroku, zaradeniu, ma viedla naozaj len tá skutočnosť, že vhodnosť alebo nevhodnosť konfrontovaných spôsobov zateplenia posudzujete z konštrukčných východísk klasickej stavby a nepripúšťate, aspoň ja som mal ten pocit ( viď. začiatok tejto diskusie), inú konštrukciu než základová doska + obvodové nosné múry + klasický drevený krov a technológie týmto vyhovujúce. Prepáčte ak môj postreh nebol správny.
Na záver však predsa postreh ku konkrétnej veci, t.j. k zhodnoteniu vnútornej masívnej konštrukcie z kompexného pohľadu.
Vo vašej reakcii na moje porovanie vlastností ťažkých a ľahkých vnútorných priečok ste odpovedali polopravdou a to že ľahké konštrukcie dosahujú lepšie hodnoty akustického útlmu než ťažké ale bez dopovedania za akých technických a rozmerových parametrov, ktoré je potrebné vynaložiť.
Myslím si však, že v teto diskusii nie je možné racionálne postúpiť vpred do toho času než sa odborníci dohodnú akým spôsobom budú postupovať pri posudzovaní energetickej náročnosti budov ( t.j. nielen prevádzkovej spotreby energií ale i energetických nárokov na realizáciu stavby)
s priateľským pozdravom

Předmět: Re (4): Akumulace vs. zateplení
Autor: jan strnad
Datum: 15.04.2003 16:02 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
K lehkym a tezkym konstrukcim a jejich prostupu:

plna cihla na kantku: cca 42 dB
porobeton: cca 35 dB
Sadrokarton s izolaci: cca 41 dB

Derovana cihla, pricka 150mm: cca 48 dB
Porobeton: cca 42 db
Sadrokarton, dvojite oplasteni: cca 49 dB

Dalo by se dale porovnavat - sadrokartonova pricka musi byt samozrejme dobre provedena.


S tim postrehem o konstrukci mate pravdu - tohle jedine se zatim jakztakz ve stavebnictvi RD dnes zvlada a komplexni provedeni vnitrniho zatepleni je pomerne narocne a pritom prinos pro stavebnika nevidim (proc by si pak stavel tezkou stavbu a ne primo drevostavbu?). Presto zaroven trvam i na podminkach, ktere jsem napsal pro vhodnost jednotlivych typu staveb - je skutecne tezke hledat pricinu poruch ve stavbe, ktera nevyschla a ve ktere se jiz zije - beznou poruchou jsou bud plisne a nebo trhajici se omitka, horsimi pak nadouvajici se podlahy a jine speciality.

Odbornici se nikdy nedohodnou, respektive jednou dohodnute s ebude vzdy napadat. Ostatne i ten akusticky utlum se meri za urcitych podminek, ktere proste pro nekoho nemusi byt akceptovatelne (rozlozeni frekvence hluku)



Předmět: Prosba
Autor: Ing. Milan Bechyně
Datum: 12.04.2003 08:26 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Vážení pánové,
děkuji Vám za Vaše příspěvky do diskuze k článku. Protože se ale diskuze týká výhradně problému vnitřního zateplení a nikoliv celého článku, rozhodli jsme se v nejbližší době publikovat článek s podrobnějšími informacemi o nabízeném systému s využitím vnitřního zateplením. Chtěl bych Vás proto požádat o ukončení diskuze na toto téma u tohoto článku. Samozřejmě uvítáme další diskuzi na toto téma u nově publikovaného článku.

Předmět: co jsem zapomnel
Autor: Milos Pokorny
Datum: 11.04.2003 10:36 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Tepelné ztráty pro RD s nuceným větráním dokážeme systémem vnitřního zateplení bez akumulace tepla snížit až na 3,5kW. Kdo nevěří.......

Předmět: Re: co jsem zapomnel
Autor: jan strnad
Datum: 11.04.2003 12:37 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Takže prakticky stavíte pasivní domy se 120mm izolace a R obvodové stěny 3.2.

Uf, a pak že není perpetum mobile.....

Předmět: Re (2): co jsem zapomnel
Autor: jan strnad
Datum: 11.04.2003 19:35 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Samozrejme zalezi na rozmerech domku, v pripade 8*8 m bez nadezdivky podkrovi je tech vasich 3.5 kW realnych, ale v pripade vetsi stavby asi stezi. I tak mate problem, jak to teplovzdusne vytopit vami pouzitou Atreou v pripadech teplot - i kdyt to asi resite.

Tepelne ztraty a akumulace IMHO spolu nijak vyrazne nesouvisi.

IMHO R=3.2 mate asi jenom tam, kde nejsou instalace, navazani stropu a vnitrnich sten - je to v praxi mene.

IMHO domecek 8*8m zrovna asi neni idealem vetsiny stavebniku.

Předmět: Re (3): co jsem zapomnel - ukončení diskuze
Autor: Milos Pokorny
Datum: 12.04.2003 10:31 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Vazeny pane,
akceptuji Vas nazor, nic vsak nemeni na mem postoji.
Když je podle Vašeho mínění na stavění vše tak jednoduché a běžné, proč se tedy staví všude stále tak draze ?
Končím diskusi a přeji Vám s Vašim způsobem výstvby mnoho spokojených zákazníků.

Předmět: Re (4): co jsem zapomnel - ukončení diskuze
Autor: jan strnad
Datum: 14.04.2003 08:53 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Jak víte, že se staví draze? Z toho, za kolik se stavba prodá? Prodejní cena stavby nemá s cenou výstavby žádnou přímou spojitost.
Myslíte, že v Praze je o 30% oproti Brnu dražší materiál? Není, často je dokonce levnější.
Je tam dražší práce?
O trochu možná ano, ale tak o 10% - to mate na celé stavbě na výšení o 3-5%.

Stavba v Praze je o 30% dražší zkrátka proto, že lidé, kteří chtějí v Praze bydlet, jsou schopni a ochotni o 30% více zaplatit těm, kteří jsou jim schopni a ochotni bydlení zajistit. Ten, kdo jim prodává, není filantrop, a chce mít maximální zisk - ke střetu nabídkové a poptávkové ceny dochází právě na těch 130% celostátního průměru.

Pokud vy stavíte o 30% levněji než konkurence, tak buď i o 30% levněji prodáváte a pak jste blázen či lidumil (protože trh je prostě schopen zaplatit 100% místo vašich 70% a pokud chcete konkurovat cenou, je dobré prodávat tak do 90% - protože jinak vás "převálcuje" vaše dražší konkurence(bláýzen v případě, že si to neuvědumejte a lidumil, pokud si toho vědom jste)) a nebo si nechcete připustit, že za vaše stavby není nikdo ochoten zaplatit více jak těch 70% a tak si nalháváte, že jste levnější (rychlovarná konvice na tržišti stojí 200Kč, v obchodě pak 600Kč - výrobní náklady u obou mohou být naprosto stejné) - bohužel tohle je často sebeklam (a někdy i záměrný) některých firmiček.

Pokud firma prodava dum za 1.000.000 Kč, tak její náklady jsou obvykle 800.000 Kč až 900.000 Kč.
Pokud vy nabízete dům za 700.000 Kč, nejste levnější - jednoduše nerealizujete zisk (viz i stručný rozbor vašeho průběhu stavby - není jasné, kdy by vznikal propastný cenový rozdíl jak v materiálu, tak v práci).

Dal by se napsat článek o tom, kolik co stojí na m2 domu - často přes 30% nákladů tvoří výdaje na financování stavby domu (ne zrovna sranda ve stavbě bytovek).

Já žádné zákazníky v oblasti stavebnictví nemám :-), takže váš konkurent nejsem.

Omlouvám se, že vybočuji z diskuze na téma akumulace, případně vnitřní izolace, ale ptal jste se, proč se staví draze.....

Předmět: Re: co jsem zapomnel
Autor: kocina
Datum: 16.04.2003 11:42 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
pane Pokorny, nebylo by lepsi uvest kubaturu vytapeneho domu?8x8m muze byt vytapena plocha 1 000m3,ale taky 180m3.zalezi kolik to ma pater.jinak zastancem vnitrni izolace v zadnem pripade nejsem ani neznam nikoho kdo by to tak mel vyreseno.proc se tedy panelaky neizoluji zevnitr,ale vzdy z venku???

Předmět: reakce na clanek
Autor: Milos Pokorny
Datum: 11.04.2003 10:32 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Vazeny pane Strnade,
ocenuji nasi otevrenou diskusi.
Dam Vam za pravdu ze neni vhodne delat reklamu na verejnem webu, proto nebudu odbocovat od tematu diskuze - akumulace tepla do stavebnich konstrukci. Tam je muj nazor jednoznacny, akumulace je draha, ekologicky nevhodna a neni az takovym prinosem jak se uvadi. TO JE MUJ OSOBNI NAZOR !!! Obyvatele montovanych drevostaveb mi mozna daji za pravdu, ze jim akumulace nechybi.
Neutikam v zadnem pripade od tematu a jsem ochoten k dalsimu vysvetlovani primo mezi nami.
Presto nemohu s dovolenim nenechat nektere vase pripominky bez povsimnuti.
Cenovou usporu proste dosahnu, tvrdte si co chcete. Když si někdo bude chtít dům koupit, zaplatí pouze pevnou smluvní částku a dostane za to dům podle popisu. (omluvte prosím reklamu, ale nenechám si líbit že lžu)
Vnitřní nosnou stěnu NEMÁM s obvodem svázanou a nemám tedy ani tepelný most. Strop je izolavan dole i nahoře, k tomu ve věnci - tepelný most nemám. Proč si troufáte tvrdit - že jsou houby řešený, když o mojí konstrukci víte asi tolik, jako kde je nyní Saddam Husain.
Je hezké, že si navzájem dovolujeme mít vlastní názory a zastávat je.
Já pouze a jenom tvrdím, že existuje alternativní systém s vnitřním zateplením, bez zvláštní potřeby akumulace do konstrukce a já jej umím cenově výhodněji aplikovat.
Ostatní ať si přebere každý sám.


Předmět: Re: reakce na clanek
Autor: jan strnad
Datum: 11.04.2003 13:15 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Važený pane,
já vaši cenovu politiku za lži neoznačuji, jen říkám, že takováhle úspora prostě není sama sebou a klasicky postavena zdena stavba pri stejnem zpusobu stala asi stejne. Vzdyt se podivejte na postup vasi stavby na adrese:
http://www.home3000.net/?V=8&lang=CR

a reknete mi, kde je tedy ta uspora 30%? V cem konkretne?

Projektová dokumentace a revizní zprávy
musi byt shodna

Zemní práce
opet stejne

Základová konstrukce stavby
stejne (ZB zaklady, dimenzovani je obvykle od zakladove pudy, u RD zridka kdy dle konstrukce)

Odvodnění a kanalizace
stejne

Obvodové stěny
nosny material neni usetrenim, pracnost zdeni 10 tvarnic je shodna s 12 u P+D, cca o 30% mensi nez CDm (dle normovaného rozpisu i mene)
vnitrni izolace muze predstavovat usetreni v pracnosti, metralu a kvalita, dale jednim postupem udelate vnitrni omitky.
Vnejsi omitky na betonu budou bud trohcu nakladnejsi a nebo na tom budou stejne, v principu tyhle prace a material nemohou zpusobit 30% rozdil v cene (v zdene stavbe lze vnitrni omitky realizovat take sadrokartonem).
Takze rozdil je zde pouze v nutnosti ukotvit vnejsi izolant a hjeho ponekud vyssi cena.

Vnitřní nosné stěny
Nechapu, proc si libujete v tom, jak ve vasi stavbe AKUMULACE chybi a v tomhle odstavci prave AKUMULACI UVADITE JAKO FUNKCI VNITRNICH STEN.

Nicmeme k te vasi konstrukci - beton neni pro rizeni vlhkosti v RD prave vhodny, aby byla vlhkost alespon trochu korigovana, doporucuji se bud omitky v tloustce cca 20mm ci vice a nebo 2*sadrokartonova deska (ne jedna, kterou mate vy) - takze ta vase konstrukce ma proste nejake nedostatky.

Vnitřní nenosné příčky
stejne lze realizovat i ve zdene stavbe

Stropní konstrukce
Stejne i ve zdene stavbe, lze reailzovat i z jinych materialu..

Střešní konstrukce
Většinou dražší než klasické zateplení mezi krokvemi, ale vyšší komfort.

Schodiště
IMHO lepší je betonové, ale i toto se běžně používá (i když část lidí dá přednost dřevěnému)

Vnější omítka
Stejně drahá jako u vnějšího zateplení

Vnitřní povrchové úpravy
Stejné

Okna
Klidně mohou být u zděného domku, není mi jasné 20ti letá záruka (výrobce a nebo vy - pokud vy, je to tak 5 let :-)) - ale IMHO je to vase obchodni politika a pokud vam na to nekdo skoci...... (doufam, ze alespon dodrzujete staticke tabulky vyrobce profilu a radeji s rezervou - 20 let je na stalost plastoveho prvku vetsich rozmeru dlouha doba a lide vam to omlati o hlavu i kvuli drobne netesnosti). A to utopeni 200mm - IMHO nechapu lidi, kterym se to libi a jeste bez vnitrniho parapetu.

Zbytkem nebudu travit cas - popis je navlas stejny jak pro makovy, tak tvarovohy domek.

Takze kde je ta uspora? Na cem se usetri? Na vytapeni? Na izolacich podlah? To neni uspora, to je proste neprostaveny material.

Jinak domky podobnych konstrukci (dole obyvak, kuchyn, zadveri, WC, technika, nahore dva pokoje a koupelna) se sveho casu se ziskem prodavali za ceny mirne pres milion a to i s pozemkem (cca 200m2).
A pokud vezmete vas projekt a objedete par firem, zjistete, ze zadnou realnou usporu svym klientum nabidnout nemuzete.

Vase garance je mi po urictych zkusenostech k smichu, temer kazdy tyden se potkam z nestastnikem, ktery si myslel, ze pevna castka ve smlouve mu zajisti klidne spani - neni to pravidlem, je spousta solidnich firem, ale bohuzel vice tech ne zcela solidnich.

K ta vasi vnitrni stene:

Na obrazku:
http://www.home3000.net/foto/1565big.jpg
je jasne videt stena obvodova a stena vnitrni pred nanensenim izolace - a vnitrni je provazana s obvodovou.

Vas strop ma tedy minimalne izolaci vence (coz je vnejsi izolace), jenze jak je ulozen na obvodove stene, aby tam nedoslo ke vzniku tepelneho mostu (mrska teplo se nesiri jen podle primek :-)) - tepelna izolace by mela byt pretahnuta cca 20cm nad a 20 pod ulozeni stropu - coz pochybuji, ze mate.
Strop je pak zaizolavan 30mm zespod a 40mm nahore - navic spatnym PPS, pokud jsme u stavebnich norem (minimalni hustota 25 kg/m3 pro podlahy obc,vystavby - pravda, v tomhle nejste sam, kvuli par desetikorunam to sidi normalni firmy a pak reste poklesle podlahy, ze). Takze s R u stropu jste na obvode tak nekde kolem 1, tedy asi jako okna - ale mozna mate strop ulozen jeste rafinovanaji, nevim.

Vy jste jako ten Saddam, plno reci o drtive porazce a kdyz chce clovek detaily, tak je to tajemstvi, pokud to zhodntoium na zaklade toho, co ukazate, jsou to neoverena fakta a ve skutecnosti vse vypada jinak nez na obrazcich.

A uz ponekolikáte opakuji, obratte si to sve zatepleni ven a mate po vetsine problemu......

Akumulace s tim nema co do cineni.... (v lehkem montovanem domecku klidne muze byt akumulacni stena).


Předmět: Re: reakce na clanek
Autor: Peter Svancarek
Datum: 24.07.2003 17:27 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
vazeny pane Pokorny,
Dovolim si oponovat aj drevostavby maju akumulacne plochy. Mam na mysli sadrokartonove dosky. Aj ked hrubka je neporovnatelne mensia ako v pripade masivnej stavby svoj ucinok to ma. Tiez si myslim ze akumulacia je nevhodna, ale len ak sa jedna o akumulaciu do velmi masivneho muriva. Nejaka ta akumulacia je vsak potrebna. Mnozstvo potrebnej teplo akumulujucej hmoty vsak vyrazne klesa s rastucou hrubkou zateplenia. AKO VAM STROPY(PODLAHY) DRZIA? Zeby LEVITACIA?:) Dalsia vec je ze najlepsi sposob ako zvysit zivotnost stavby je chranit nosne konstrukcie, a tie vo vami propagovanom systeme nie su chranene pred vykyvmi prostredia. Ja chcem stavat z Tatramatu2000, to je polystyrenova tvarnica- 6 cm polystyrenove steny a 13 alebo 15 cm betonove jadro. Na to kontaktne prilepim 25 cm polystyrenu. Myslite ze by bolo vyhodnejsie ho dat z vnutornej strany? Ak si myslite, ze v prirode je pouzitie izolacie pouzivane tymto sposobom hlboko sa mylite.Ak ste aj veniec odizoloval, problem vam ostane s mostom cez murivo nad a pod vencom! Prosim vysvetlit v com je uspora ceny!Ak musite este izolovat stropy, tak je cena vasho systemu naopak vacsia ako pri vonkajsom zatepleni- jedine ze by ste zateplovali nepodpivniceny bungallow. Co v pripade poschodovych a podpivnicenych domov? Ozaj mate vlastnu stranku? Rad by som si porovnal vase naklady s nakladmi ktore mi vychadzaju v porovnani s inymi predajcami.

Předmět: Re: reakce na clanek - pro Miloše Pokorného
Autor: Eva Kubálková
Datum: 09.10.2006 10:21 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Dobrý den,
hledám spolužáka Miloše Pokorného ze SPŠ stavební, Zborovská 45, Praha 5, třída 4.F. Maturovali jsme v roce 1981.
Pokud jsem natrefila, prosím ozvěte se mi.

Přeji hezký den

Eva Kubálková
mobil:+420 728 332 372

Předmět: odpoved panu Strnadovi
Autor: Milos Pokorny
Datum: 10.04.2003 19:56 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Dobry vecer,
prave jsem vytvoril rozsahlou odpoved na Vas prispevek. Bohuzel mi byl pri ukladani na server odepren pristup a takovy dobry text je v pr...

Pokusim se znovu, uz ale ne tak rozsahle.

Vase argumentace vychazi bohuzel pouze z Vasich domenek a pouheho domysleni se chybejicich udaju z mych stranek www.home3000.net
Ujistuji Vas a Vsechny dalsi ctenare, ZE MNOU PREDSTAVOVANY SYSTEM NEMA JEDINNY TEPELNY MOST A JE DO POSLEDNIHO DETAILU DOKONALE PROPRACOVAN. Ti co to vymysleli nebyli blbci.
Z Vaseho prispevku vznika dojem, ze pylikuji po cesku naco na koleni v garazi a potrebuji poradit kde ma byt okno. To, ze na strankach neni uplny a vycerpavajici prehled je umysl. Chtel bych pouze podat zakladni informaci a kdo ma zajem, muze me o dalsi informace kontaktovat. Studoval jsem dlouho a draze nabizenou technologii a nemam v umyslu ji prozatim do posledniho detailu zverejnit na internetu. To jiste pochopite.
Nikoho nenutim mnou nabizenym zpusobem stavet a AKCEPTUJI take ostatni stavebni technologie. Kazdy muze stavet jak chce a za kolik chce. Nebo jste snad ode me cetl nekde neco jineho? Mam ale velky problem: At pocitam jak chci, jsem proste levnejsi nez jini.
Mate naprostou pravdu v tom, ze uvadeni cen materialu za m2 je zavadejici a urcite to vyhodim. To mi ale moc nepomuze. Spocital jsem totiz, kolik stoji v CR prumerny m2 uzitne plochy na klic a jsem porad 0 30% levnejsi. Je to hrich, ze umim postavit kvalitni dum za mene penez?
Jeste jednou zaverem uvedu, ze SYSTEM neni zajic v pytli a KDO CHCE kvalitni dum za malo penez, tem ma sanci. Kdo ne, opravdu nemusi.

A abych nezapomel: Porovnavate kondenzaci ve vnejsim zatepleni 150mm silnem. To je samo neco jineho, ale moc takovych staveb jsem jeste nevidel.
Ja proste dam zevnitr mene a levneji. Nic mi tam nekondenzuje, nemam tepelne mosty v napojeni pricek, ANI OKEN !!!!,(naopak jsou tesna), mam izolovany zaveseny strop atd. atd. atd.
Mate problem se zavesovanim na sadrokarton, ja Vam tam povesim v byte co chcete.
Je unavne, odpovidat na kazdy Vami napadeny argument nebo detail. Udelam to uplne jinak. Az tam bude nejaky opravdu za slovo stojici problem, budu teprve reagovat.

Asi se budu muset vsem omluvit za to, ze dokazu postavit vysoce kvalitni dum za malo penez a jeste k tomu taky malo protopim ! ALE OPRAVDU SE MNOU NEMUSITE STAVET KDYZ CHCETE STAVET JINAK - jestli lepe posudte prosim sami.



Předmět: Re: odpoved panu Strnadovi
Autor: jan strnad
Datum: 11.04.2003 08:17 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Vazeny pane,

cena domu je z velke casti dana cenou zarizovacich predmetu (podlahy, omitky, dlazby, obklady, krytina, dvere, okna, topeni), cena samotne konstrukce nehraje az tak velkou roli. Vami uvadene usetreni o 30% proste a jednoduse nelze docilit. IMHO kazdy ma svoji svobodnou vuli a vymlouvat nekomu jeho predstavy proste nechci - usetrit lze leda na praci ci pouzitim levnejsich materialu. Existuji typove domy stavene ruznymi technologiemi a pri srovnatelne vnitrni vybave stoji +/- stejne - rozdil 30% tam rozhodne neni. A naopak, na prvni pohled stejne domy mohou stat velmi ruzne (roztpyl 30% neni vyjimkou) v zavislosti na vynalozene vlastni praci stavebnika, cene a kvalite zarizovacich predmetu, vyuziti uveru apod.)

Ostatne podivejte se na svuj postup výstavby - usetrit lze snad na omitkach a na praci se zateplenim, ale tyhle prace rozhodne nesetri 30% ceny domu. Nosny system, jak jsem vam jiz spocital, zadne vyznamnejsi uspory generovat nemuze.

Co se tyce kondenzace, mam spocitany i varianty se 100mm - ubezpecuji vas, ze i tam se tvori radove ml vody, nikoliv litry a konstrukce je porad pomerne nadstandarne zateplena.
Tloustka izolantu nehraje pri vnejsim zatepleni do cca 150mm zadnou vyznamnejsi roli v cene.
Obavam se, ze bez pouziti parozabrany vam ve vasi konstrukci proste neco kondenzovat musi - ale jiste mate prislusne vypocty a tak moji domnenku nemusite vyvracet jen recimi :-).

Tepelny most u okna muze a nemusi byt - to vazne zalezi na uchyceni a nechci se tady dohadovat nad par malymi fotagrafiemi. Ale ze je okno ve stene utopene, coz muze byt problem predevsim u malych oken, mne asi nevymluvite - alespon tento detail je na vasich fotkach viditelny. Rovnez neexistence vnitrniho parapetu je z fotek viditelna - ale ano, priznavam, ze tyto veci jsou subjektivniho razu.

Jak je tedy reseno uchyceni stropu ve vasi stavbe? To snad neni tajemstvi, ze neni pouzita vnejsi izolace a presto neni vytvoren tepelny most? Jaky tepelny odpor ma vase stropni konstrukce cca 1 m od obvodove steny?
Jak resite napojeni vnitrnich nosnych sten? Maji a nebo nemaji vnitrni izolaci? To snad neni tajemstvi.
Ja resite vytapeni? Skutecne se spolehate v pomerne spatne zaizolovanem domku s R=3.2 jen na vzduch?

Vazeny pane, nelibi se vam, pokud nekdo prohlasi, ze vnejsi izolace je lepsi nez vnitrni - protoze to nicim nepodklada.
Pokud si nekdo , tedy ja, da tedy tu praci, ze vam vypise nectnosti vcetne toho, jak je neresite ve sve konstrukci, odpovite, ze je unavne protiargumentovat a potencialni tepelne mosty jsou reseny - houby jsou reseny, proste pokud vnitrni nosna stena je provazana s vnejsi stenou, tak je tam tepleny most a muzete si stokrat rikat ze neni - i blbec laik tohle pochopi. Takze prosim popiste zpusob napojeni, nebot jinak se nema o tom cenu bavit (a z vasich fotek bohuzel plyne co jsem napsal - prime provazani)

Ja respektuji vasi snahu prodat vas system - ale respektujete vy moje pravo se k nemu vyjadrit - delate si reklamu na verejnem webu urcenem pro diskuze a tak ma jaksi verenost (tedy ja) se k vasi nabidce vyslovit. Do vasi cenove politiky a jak ji nabizite my nic neni a je mi ukradana - vasi potencialmni klienti budou mit mozna dobry pocit, ze usetrili (coz je IMHO jen pocit, nebot skutecnost je jina).

Proti vasi nosne konstrukci nic nemam - ale tvrdim, ze stejne dobre ji lze izolovat zvenci, vyjde to levneji a odstrani se hodne technickych problemu. U strechy se vam to libi (plnym pravem), u sten to popirate - IMHO trochu rozporuplny postoj, nezda se vam?

Předmět: vnitrni zateplovaci system
Autor: Milos Pokorny
Datum: 10.04.2003 15:50 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Dobry den vazeni panove.
Jsem rad, ze muj vstup nachazi ohlas. A taky proto, ze jsem v ohlasu nenasel zadne skutecne argumenty proti. Krome nevhodnych urazek pana Strnada nenabizite nic jineho nez papouskovani neceho drive nauceneho. Pokud nekdo tvrdi, ze je vnejsi izolace lepsi a nebo ze paleni hliny je ekologicky mene narocne nez 8% cementu ve tvarnici, mel by to umet dolozit.
Ze je system vnitrniho zatepleni drazsi preci nei pravda. Na mych strankach naleznete porovnani ....
Kdyz nekdo tvrdi, ze je vnejsi zatepleni lepsi, proc tedy cihlari nedelaji slabe steny a neizoluji sami. Vite proc? Oni vi ze to je nesmysl! Vi, kolik vody v konstrukci kondenzuje a proto to oni sami nikdy NEDOPORUCI !!!!
Konstatovani, ze paleni hliny je ekologictejsi nez vyroba cementu muze byt snad pravdive, ale do nasich tvarnic potrebujeme pouze max. 8% a v celkovem mnozstvi vyrobeneho materialu tedy nemuze byt sebenensich pochyb o tom, co je ekologictejsi. Ze budou zastanci cihel rvat ocekavam.
Dulezite je, ze nikoho nenutim takto stavet. Kazdy je svobodny a muze stavet i za 2x vice penez. Ja umim zdeny RD na klic za milion korun, rocni topeni s vetranim za 10 tisic. Vy snad z cihel a vnejsim zateplenim taky?


Předmět: Re: vnitrni zateplovaci system
Autor: jan strnad
Datum: 10.04.2003 16:51 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Vazeny pane,

pokud porovnavate vnitrni a vnejsi zatepleni pouze u obvodove steny, pak jiste vychazi vnitrni zatepleni vyhodneji - jednotlive slozky tohoto systemu nebudou tolik zatezovany a proto nemusi byt tak kvalitni.

Ovsem pri vnitrnim zatepleni musite vyresit napriklad problem tepelnych mostu - jednak kolem oken (soude dle obrazku chytate je do stejne roviny jako vnitrni izolaci - takze jednak nemate zadny vnitrni parapet (priznavam, silne individualni vec)), jednak vam chte nechte vznika tepleny most v olasti osteni okna z vnejsi strny (pokud toto ovsem nepretahnete z vnejsi strany izolantem). Okno je ale ponekud utopene (200mm).

Dalsi tepelny most vas ceka u stropu ci podlah - proste i ty musite izolavat a nebo v techto mistech bude dochazet k promrzani - podlahu u domu zatepleneho zvenku muzete izolovat mene, stropy pak jiz vubec (jen bezna krocejova izolace). ve vasem systemu se tedy bud nezatepluje a v tom pripade mate na svem betonovem strope do hloubky mistnosti min 1.5 perfektni tepelny most a nebo zatepluje, ale v tom pripade cenu tohoto zatepleni zapominate zapocitat do ceny sveho systemu (a napriklad strop musite zaizolovat z obou stran a zaizolavany podhled vas stezi prijde na 120Kc/m2).

Taktez neuvadite zpusoby uchyceni tezsich predmetu (kuchyni, umyvadel) - asi nebude zcela triviální, ale samozrejme lze to resit.

Podobne jsme nenasel popis napojeni pricek ci nosnych sten - v pripade ze jsou spojeny s obvodovu nosnou konstrukci domu, musi byt alespon cast sve delky izolovany. Pokud ne, neni statika takoveho domu trivialni (preci jenom klasicky vyzdeny dum ma steny provazane a svazane) a muze vyzadovat specialni reseni - taktez radeji neuvadite.

Zateplovani cihel se bezne dela a doporucuje, vase naznaky o mnozstvi vody zkondenzovane v cihle jsou typu "jenda pani povidala" - zkondenzovana voda je spolehlive odvedena z konstrukce v prubehu roku, u nekterych zateplovacich systemu ani ke kondenzaci nedojde - nechal jste si nekdy udelat vypocet, pokud tvrdite tyhle veci?

(ja ano, pri 30cm P+D cihly a 15cm PPS s dif. odporem 40 a teplotach 21 uvnitr a -15 venku cinilo celkove zkondenzovane mnozstvi vody par ml/m2 rok s tim, ze komplex mel odparovaci kapacitu nekolik kg/m2/rok). Pri dif. odporu vnejsi vrstvy pod 20 (specialni PPS, mineralní zat. systemy) ke kondenzaci nedoslo vubec. A malo pozorne ctete materialy vyrobcu, Tondach moznost zatepleni u cihel 24P+D, 30P+D, CDm 1.2 a 1.4 běžne uvádí.

A k cenovemu porovnani:
10 tvárnic x 30,0 Kč 300,00 Kč
1 m2 komplex 10+1 320,00 Kč
beton pro zdění 15,00 Kč
lepidlo na komplex 10,00 Kč
cena konstrukce 645,00 Kč /m2

Lze uvest:
Cihly AKU 24 (cdm), - 64 * 5.70 = 364 Kč
1 m2 zateplení 12 cm = 315 Kč
malta pro zdění = 24 Kč
cena omítky = 40 kč
Cena konstrukce 743 Kč/m2

Tedy jen o cca 100Kč více, ale se 100% vyloučením tepelných mostů, s akumulací, s možností vyrovnávat vnitřní vlhkostní klima (což vy nemáte). Vnitřní nosné konstrukce pak budou levnější, čímž se vnější systém stane levnějším. Volbou zdiciho materialu lze naklady bud snizit ci zvysit.

A pokud je váš systém tak energeticky málo náročný, proč je pak tak drahý (moje cihly stojí +/-stejně jako váš beton)? Zastánci cihel totiž vůbec řvát nemusí.....

Ve svém výpočtu jsem zanedbal různé lišty (okenní, rohové), které většinou tvoří cca 20-40% ceny zateplení, ale to vy taky, takže jsme si kvit :-).

Váš systém lze bez problémů klidně obrátit a dát izolaci z vnější strany - proč slepě přebíráte cizí vzory? To snad není urážka.....

Osazení okna = teplený most kolem ramu, navíc je okno zapadené ve stěně (a nebo je zapadane ve stene)
Vnitřní nosné stěny bez zateplení = tepelný most
Instalace ve vnitřní izolační vrstvě na obovodově stěně = tepelný most

Izolace podkroví - vámi popsaný způsob (nadkrokevní izolace) namá žádnou spojitost s tím, zda je dům masivní či makový, ale obvykle je dražší než u nás masově používané a ne tak vhodné zateplení mezi krokve. Zateplení mezi krokve se používá pro poměrnou cenovou dostupnost a snadnost provedení (riziková je snad jen parozabrana) - ale uznavam, ze vnejsi zatepleni strechy je lepsi. Nechapu ovsem, ze stejny princip popirate u sten :-).


Předmět: Re: vnitrni zateplovaci system
Autor: jan strnad
Datum: 10.04.2003 17:51 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
A ještě doplění, vnitřní povrchová teplota stěny ve složení

omítka
30 P+D
izolace 10 cm

je prakticky navlas stejná (teroeticky o trochu vyšší - pár dsestin stupně) jako u konstrukce

sádrokarton
izolace 10 cm
beton 20cm

Takže tvrzení na vašich stránkách o lepších vlastnostech vašich stěn jsou dalším nepodloženým tvzením, které v praxi nemá význam (v obou případech je to při 20 vnitřní a -12 vnější cca 20 stupnů - stěna bude stěží teplejší než vzduch uvnitř místnosti, takže můžete, pokud je váš izolant podstatně lepší než klasický PPS, leda zvýšit teplotu o 1 stupeň - tedy o plus minus praktickou nulu)

Co se týče akumulace, uvádíte ji jako výhodu u vnitřních nosných stěn - bohužel buď tam bude akumulace, tepelný most a nebo speciální statika (což pochybuji, neboť na těch pár fotogafiích je vnitřní stěna zapracována do vnější).

Co se týče potřeby topení, je jejich velikost dána jednak režimem vytápěním (používaní domu), jednak tepelnými ztrátami.

Ušetřit ve srovanání s masivní zateplenou stavbou lze jen tím režimem, ale pak musíte "vyházet" ze své konstrukce všechny masivní prvky - tedy jak stropy či podlahy, tak "akumulační" nosné stěny - a soudě dle popisu to neděláte a tak mohu kidně konstatovat, že váš dům má +/- stejnou spotřebu energii na topení jako izolovaný klasický masivní dům.
Přitom uznávám, že lehká "neakumulační" stavba může mít niží spotřebu, pokud slouží "na přespání" - ale úspora je tak 20%-30% v tom nejlepším případě (ale to jsou jen subjektivní zkušenosti - jeden soused má zděnou stavbu na jih, druhý montovanou v "zákrytu" - podlahová plocha +/- stejná, náklady na topení také). Ale teroeticky tady prostor na úspory je a lepší či jednodušší řiditelnost vytápění uznávám.

To, že možnou část úspor na stavbu "vašeho" domu tvoří vynechání teplovodního topení, taktéž nikde přímo neuvádíte (ať se čtnář dovtípí). A že výkon teplovzdušné topení v domku s R=3.2 je taktak :-), či spíše nedostačný a není mi jasné, kde vezmete tu teplou vodu na ohřev vzduchu (a trpělivost necat protéct malým prostorem těch 2000m3 vzduchu) - i tak ale máte výkon maximálně 9 kW (a EC umí cca 1KW :-)). Ale takhle výkonná jednotka je v nepoměru s celkovou kubatorou...

Viděl jsem již několik domečků, které měli díky různým flígnám a novým technologiím stát 500.000 Kč, 1.000.000 Kč či 1.250.000 Kč (to dle roku) - ale ve výsledku stáli vždy buď stejně, nebo byly malé a nebo ošizené. Kolik stál m2 nosné stěny nebylo obvykle rozhodující. Tihle "šizunkové" ale obvykle velmi pečlivě počítali pozdějším neštastníkům, jak je ten jejich systém levný (oblíbený je především m2 nosné stěny a m2 stropu) - tím nechci říci, že patříte mezi ně, aby jste se neurazil (i když uvádíte přesně tytéž údaje).

Nechci říci, že vaš systém je špatný, pouze vás upozornit, že vaše argumenty jsou vyvratitelné (pokud ne přímo nepravdivé) a váš domek bude stát úplně stejně. Respektuji vaši snahu prodat ten svůj systém.

Předmět: Velmi zajímavé názory
Autor: David Kazda
Datum: 10.04.2003 09:05 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Dobrý den. Se zájmem jsem si přečetl diskuzu. Sám jsem zastáncem vnější izolace a víceméně souhlasím s autorem článku. Zaujal mne však odkaz na www.home3000.net. Po přečtení některých článků na těchto stránkách jsem se opravdu pobavil. Když někdo srovnává energetickou náročnost a vliv na životní prostředí při výrobě keramických prvků z pálené hlíny s se zdivem z betonových skořepin. Autor asi nezná energetickou náročnost výroby cementu? Nedávno jsem četl zajímavou studii vypracovanou v Kanadě, kde se shodou okolností srovnávala energetická náročnost stavebních materiálů. V závěru porovnání energetické náročnosti různých materiálů s klasickou pálenou cihlou a dle jejich výpočtů byla cihla nejméně náročným materiálem s ohledem na životnost a posuzované parametry.
S pozdravem
David Kazda

Předmět: Re: Velmi zajímavé názory
Autor: Ing. Pavol Ščepán
Datum: 10.04.2003 16:07 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Dobrý deň,
prosím Vás uvedte jednoznačne zdroj, ktorý uverejňuje nezmysly o vyššej energetickej náročnosti domu postaveného z betónovej konštrukcie v porovnaní s keramickou, ďakujem

Předmět: Re: Velmi zajímavé názory
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 04.06.2003 08:42 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
taky jsem četl podobné srovnání
nejlépe vyšlo dřevo
ale nebyla zahrnuta nepálená hlína

Předmět: Vnitrni tepelna izolace a akumulace tepla
Autor: Milos Pokorny
Datum: 08.04.2003 22:06 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Vazeni panove,
problematikou vnitrni tepelne izolace se podrobne zajimam a proto jsem velmi pozorne cetl Vase prispevky.
Nejvice me prekvapuje, jake slabe a nepravdive argumenty maji nekteri z Vas proti vnitrni izolaci. Uvadena tvrzeni nejsou podlozena a vychazi pouze z toho, co nas kdysi nekdo ve skole naucil.
Kdyz se ale rozhledeneme jinde po svete (krome nemecka) uvidime, ze tepelna izolace na vnitrni strane obvodovych sten naprosto vitezi. Jak kvalitativne, tak i cenove. Kdo tvrdi, ze je moc draha tak by si to mel nejdrive spocitat. Konstrukce je totiz az 3x levnejsi nez klasicka palena hlina pri dosazeni vyssich hodnot tepelneho odporu R a tim nizssich tepelnych ztrat - to znamena ze usetrime i na vytapeni ......
Nez bych se dale rozepisoval, nabizim vam podivat se na moje stranky www.home3000.net Tam je dost jednoznacne predstavovan neobvykly system vystavby s vnitrnim zateplenim se vsemi jeho vyhodami.
Ja si myslim ze je naprosto zbytecne, vymyslet neco uz davno vymyslene a overene. Staci kouknout do ciziny
Uvitam potom velmi naslednou diskusi.
Pane Borek, jste jeden z mala kteri vidi dale nez na spicku sveho nosu. Akumulace tak, jak je u nas opevovana je skutecne jenom napousteni drahe energie do konstrukce, ktera nas ale neohreje.


Předmět: Re: Vnitrni tepelna izolace a akumulace tepla
Autor: Ing. Pavol Ščepán
Datum: 09.04.2003 14:00 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Dobrý deň,
súhlasím so všeobecnými zhodnoteniami predchádzajúcej diskusie, čo sa však týka importovanej technológie,odporúčam Vám prepočítať množstvo zkondenzovanej vody v nosnej betónovej konštrukcii a poronať výsledky pre vykurovacie obdobie v klimatických podmienkach Francúzska a Českej republiky.
Podľa môjho názoru budete musieť na rozdiel od originálnej technológie riešiť dodatočnú parozábranu alebo minimálne použiť expandovaný polystyrén s väčšou hustotou (v prípade použitia extrudovaného sa však asi dotanete do nepriaznivej cenovej relácie)
Kvitujem skutočnosť, že na www stránke uvádzate i potrebu vetrania je Však potrebné zdôrazniť viac túto skutočnosť práve v súvislosti so znižovaním množstva prebytočnej vlhkosti vzduchu s vylúčením nebezpečnej kodenzáciie tejto vlhkosti v nosnej konštrukcii.
Ďalšou možnosťou riešenia je odvetranie medzery medzi nosnou konštrukciou a izoláciou do exteriéru.
Prajem Vám veľa úspechu a vytrvalosti, moje skúsenosti nielen z tejto diskusie ukazujú, že namemorovaná dogma nezohľadňujúca vývoj spolu s tradíciou účinne pôsobí.

P.S.: pozrite sa na ekonomické porovnanie Vašej stavebných sytémov www stránky, niektoré porovnávacie údaje chýbajú

Předmět: Re: Vnitrni tepelna izolace a akumulace tepla
Autor: jan strnad
Datum: 09.04.2003 16:01 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Vazeny pane,
tezko muze vitezit vnitrni izolace a to jak v cene, tak kvalite.
Pri vnitrni izolaci musite chte nechte izolovat vetsi plochu mistnosti, tedy tezko usetrite.
Pokud je nosna konstrukce vystavena mensim vykyvum teplot (coz je za vnejsi izolaci), prodluzuje se jeji zivotnost - tedy kvalitativne je to nekde jinde.

Je mozna pravda, ze v dobre izolovane lehke stavbe akumulace nechybi, ale u tohoto typu stavby je pojem vnitrni ci vnejsi izolace velmi diskutabilni - to k panu Borkovi.
Panelaky, ktere ve svem prispevku zminil, jsou sice masivni stavby s dostatecnym ohromnym potencialem, ale bohuzel spatne provedene - pokud se zatepli, zlepsuje se pohoda jak v lete, tak v zime (vlastni zkusenost) - proste ta akumulace tam pracuje.
Bylo mi dano prozit urcitou dobu i v lehkych neizolovanych (velmi bidne) drevostavbach americkeho typu - po nasich zdenych stavbach se mi v lete pri vypadku klimatizace velmi styskalo - ale to je subjektivni dojem.

V parnem lete je v me stavebni boudce napadnuti, v stavenem masivnim domu s izolaci naopak prijemne - zase subjektivni dojem.

Vas zpusob vystavby lze velmi jednoduse upravit na moznost venkovniho zatepleni - ze si slepe opisete francouzsky vzor je vase blbost ci neznalost pozadavku zakaznika (protoze u nas je proste venkovni izolace lepsi).

Pokud jsem nekdy kouknul do ciziny, byl tam trend jasny - masivni dum byl snem kazdeho, ne kazdy na nej mel :-).



Předmět: Akumulace tepelné energie do stav. konstrukcí
Autor: Petr Bořek
Datum: 31.03.2003 16:11 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Dovoluji si oponovat některým názorům, uvedeným v předmětném příspěvku:



Naakumulované teplo do stavebních konstrukcí z tepelných zisků se uvolňuje, jak se píše v článku "po západu slunce" tj. jeho převážná část v době, kdy interiér není využíván a otopná soustava vytápí objekt na tlumenou teplotu. Tato teplota je obvykle nižší, než je teplota, vnucená prostoru akumulací ze stavebních konstrukcí. Naakumulované teplo nepřináší (kromě zpomalení chladnutí vnitřního prostoru) žádný užitek.


Masivní vnitřní konstrukce (příčky, podlaha) by musely být celoplošně přístupné přímému slunečnímu záření a vybaveny vhodnou povrchovou úpravou, zejména barevným řešením. Vhodná úprava pro tento účel preferuje tmavé barvy, což je pro interiér, určený k pobytu osob jen málokdy přijatelné. Akumulace tepelných zisků nepřímo prostřednictvím zvýšené teploty vnitřního vzduchu je podmíněna intenzivním prouděním ohřátého vzduchu kolem stavebních konstrukcí, což u příček výrazně omezuje jejich obestavění nábytkem. Volné akumulační stěny s odpovídajícím barevným řešením mohou být součástí milionářských objektů, nikoliv běžné výstavby. Navržené uspořádání podlahy (dlažba) je nepřijatelné i v případě, že akumulační konstrukce podlahy bude tepelně izolována, protože zcela jistě nebude dodržen požadavek čl. 3.3 ČSN 73 0540-2 na pokles dotykové teploty pro obytné prostory. Podlahy tohoto typu jsou běžně konstruovány včetně nízkoteplotní podlahové vytápěcí soustavy teplovodní nebo elektrické a toto uspořádání již principiálně znemožňuje využití podlahy pro akumulaci tepelných zisků. Povrchová teplota vytápěné podlahy bude v provozních podmínkách zpravidla vyšší než teplota okolního vzduchu, takže k žádnému přenosu tepla nedojde nehledě k tomu, že akumulační schopnost podlahové konstrukce bude vyčerpána akumulací tepla z otopné soustavy.


Aby zisk z akumulovaného tepla do stavební konstrukce byl v rovnováze s požadavkem na vnitřní teplotu interiéru, zajišťující dostatečný tepelný komfort pro uživatele, musely by být akumulační části stavební konstrukce zřejmě dosti přesně spočítány pro nějaké optimálně stanovené vstupní podmínky (délka slun. svitu, poloha slunce nad obzorem, roční období). To je prakticky nereálné, což znamená, že vždy bude docházet k určitému diskomfortu, kdy vnitřní teplota prostoru i při odstavení otopné soustavy bude vyšší než normovaná, resp. přijatelná pro uživatele. Tepelný zisk z akumulace sice uspoří část nákladů na vytápění ale za cenu zhoršení vnitřní pohody. Většina z nás na vlastní kůži zná nesnesitelné podmínky v letním období u převážné většiny klasických staveb, kdy "díky" akumulaci tepla do stavební konstrukce nelze ani intenzivním větráním zajistit vnitřní pohodu obytných prostorů ve dne, natož (v důsledku fázového posunu teplotní vlny) v noci. Pokud stavba není vybavena systémem nuceného větrání se zpětným získáváním tepla, který zajistí redistribucí tepla mezi jednotlivými obytnými prostory, případně akumulaci do vhodného média, jsou přínosy akumulovaného tepla ve stavební konstrukci diskutabilní. Provozní doba větracího systému a tím i náklady na jeho provoz budou totiž výrazně vyšší v případě, že jsou tepelné zisky naakumulovány v těžkých stavebních konstrukcích než v případě lehké stavby bez záměrné akumulace, kdy tepelné zisky pouze zvýší teplotu vnitřního vzduchu.


Neřízená a náhodná akumulace tepla do stavebních konstrukcí nepříznivě ovlivňuje účinnost regulačních systémů všech typů otopných soustav, protože do regulační soustavy vstupuje další náhodný a neregulovatelný zdroj tepla. Běžné systémy v takovém případě pouze odstaví otopnou soustavu a s přebytkem tepla si neporadí (není-li součástí komplexní regulace i výše zmíněný větrací systém). Tato skutečnost zcela degraduje špičkové vlastnosti moderních prostorových termostatů, schopných udržovat vnitřní teplotu s přesností na desetiny °C, o adaptabilních regulátorech ani nemluvě. Otopná soustava v takovém případě pracuje většinou v triviálním režimu zapnuto-vypnuto a technické možnosti inteligentní regulace, které mají být podle deklarovaných údajů výrobců zdrojem nezanedbatelných energetických úspor zůstávají nevyužity.


Výhoda akumulace tepelných zisků, spočívající v omezení kolísání vnitřní teploty je rovněž diskutabilní. Vnitřní teplota je proměnný faktor zcela odvislý od okamžitého požadavku uživatele a řídí se pouze jeho subjektivními pocity, přímo odvozenými od druhu vykonávané činnosti. Na takové požadavky může efektivně reagovat pružná a regulovatelná otopná soustava, nikoliv stavební konstrukce s naakumulovanými přebytky tepla, byť získanými zadarmo.


Závěr: Podle mého názoru je neřízená akumulace tepelných zisků do masivních vnitřních stavebních konstrukcí spíše nežádoucí a její přínos v úspoře nákladů na vytápění je zanedbatelný ve srovnání s negativním vlivem na vnitřní uživatelský komfort takto řešených staveb. Není rozhodující, zda se jedná o běžnou výstavbu nebo nizkoenergetické domy.


P.S. Vím o čem mluvím. Víc jak 10 let bydlím v montovaném RD s dodatečným vnitřním zateplením a akumulace tepla mi nikdy nechyběla.


Předmět: Re: Akumulace tepelné energie do stav. konstrukcí
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 04.06.2003 08:34 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Dnes obvyklý denní rytmus je
- ráno vstanu a jdu do práce - opustím dům
- odpoledne jsem v obytných místnostech
- v noci v ložnici
solární zisky jsou v zimě od 9 do 15 (pokud jsou)
takže se vracejí právě v době, kdy se obyvatelé vrátí z práce a ze školy
i podlahovka se dá vypnout, pak vychladne a může akumulovat
znamená to nějakým způsobem svázat regulaci s předpovědí počasí
(nejspíš ručně)

Předmět: Vnútorná tepelná izolácia.
Autor: Ing. Pavol Ščepán
Datum: 17.03.2003 11:17 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Prosím o vysvetlenie autora článku prečo jednoznačne označil vnútornú tep. izoláciu obvodových stien ako nevhodnú, cit.: "Pro akumulaci tepla není vhodné použití vnitřní tepelné izolace."
Výsledkom úvah publikovaných v článku o možnostiach pasívneho využívania slnečnej energie je nakoniec použitie masívnej vnútornej konštrukcie t.j. v obytnom dome priečok, pokiaľ sa jedná o viacpodlažnú stavbu, i spolu s konštrukciou stropu.
Mám pocit, že pri uvedenom citáte jedná o prevzatie tradície, ale v čase, keď pri splnení technických podmienok a za prijateľných nákladov je možné realizovať vnútorné izolácie v strešných vostavbách (obytných priestorov v podkroviach rodinných alebo obytných domov)je tento názor vhodným námetom na diskusiu.
Podľa môjho názoru nie je žiaden dôvod vylučovať izolačnú konštrukciu obvodových stien (teda ľahkú)z "hry".
ďakujem

Předmět: Re: Vnútorná tepelná izolácia.
Autor: jan strnad
Datum: 17.03.2003 13:41 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Ale obvodove steny preci nejsou sikma strecha :-).

Jinak u podkrovi cesto neni mozne provest masivni kontrukci jako pricku (unosnost celek kontrukce) a s akumulaci jsou tedy problemy.

To, ze je vyhodnejsi zateplit zvenku nez zevnitr je snad jasne. Co chcete vysvetlovat? Vnitrni zatepleni totiz obykle predpoklada kompletni zatepleni jak obvodovych sten, tak i stropu a podlahy. Akumulace se pak casto smrskava pouze a jen na vnitrni steny, kde je problematicke napojeni na vnejsi steny - tepelne mosty (u vestaveb tento problem casto nevznika diky konstrukcnimu reseni, kdy teprve na vnitrne zatepleny palst strechy navazuje trebas masivni kontrukce vnitrnich pricek, zakotvenych nahore nejlepe do kovovych vaznic krovu - toto reseni neni prilis vhodne pro klasicka patra a klasickou vystavbu)
Dalsim problem je kondenzade vodnich par a nutnost dukladneho provedeni parozabrany.
Dale upevnovani zarizovacich predmetu predstavuje problem (tech tezsich).

Vnejsi zatepleni resi celou radu problemu vzniklych vnitrnim zatepleni a prakticky prinasi jen vyhody. To se o vnitrnim zatepleni rici neda.
Lehka konstrukce je trochu neco jineho nez vnitrni zatepleni a casto se provadi jen s betonovou podlahou v prizemi, zbytek je pak jiz opravdu "lehky" a akumualce po vetsinou neschopny. Snizena akumulace nemusi byt nutne na zavadu, na rozdil od vnitrniho zatepleni, ktere prinasi problemy.



Předmět: Re (2): Vnútorná tepelná izolácia.
Autor: Ing. Pavol Ščepán
Datum: 18.03.2003 17:56 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Dobrý deň,
ďakujem za obe reakcie, musím ozrejmiť, že som práve také očakával a dovoľujem si nesúhlasiť,
názory sú prezentované z pohľadu tradičnej výstavby, keď požadujeme od obvodových stien aby súčasne plnili dve hlavné funkcie t.j. nosnú a izolačnú prípadne akumulačnú, ale to už je len hodnota pridaná k funkcii nosnej.
Fyzikálne vlastnosti, ktoré zabezpečujú obe hlavné funkcie sú však v protiklade a konštruktér hľadá kompromis.
Táto cesta je však za súčasného ale hlavne pripravovaného stavu v predpisoch týkajúcich sa tepelnej ochrany budov v slepej uličke.
Toto sa v praxi prejavuje
- dodatočným zateplovaním obvodových stien z ľahčených keramických materiálov, ktoré pred necelým desaťročím boli považované za dostatočný tepelne izolujúce, kontaktným spôsobom alebo v lepšom prípade s odvetranou fasádou
- u novostavieb projektovaným zateplením kontaktným sôsobom pri použití opäť ľahčených keramických materiálov prvotne určených pre zabudovanie bez ďalšej tepelnej izolácie, v rozmeroch zabezpečujúcich splnenie požadovaných hodnôt tepelného odporu, nie však doporučených, podľa súčasného predpisu o tepelnej ochrane,

Podľa môjho názoru je preto nevyhnutné orientovať sa na konštrukcie, ktoré zabezpečia oddelenie spomenutých funkcií
za čo najnižších nákladov. To je možné dosiahnuť vonkajším alebo vnútorným zateplením nosnej konštrukcie a súčasne si myslím, že je pre investorov nevýhodné pokračovať v klasickom spôsobe konštrukcie stavieb.
Podľa môjho názoru je perspektívne použitie v poradí
- nosného obvodového plášťa v zložení: masívna nosná konštrukcia odvetraná vzduchová medzera a vnútorná izolácia predstavenou stenou v kombinácii s masívnou vnútornou nenosnou konštrukciou stavby
-ľahkého (len izolačné) obvodové plášte v správnej skladbe vrstiev s odvetraním, zavesené na masívnej vnútornej nosnej konštrukcii stavby (uživateľská nevýhoda, problém so zabezpečením proti neoprávnenému násilnému vniknutiu cez plášť)
- až naostatok klasický, t.j. buď vrstvené murivo s vloženou izoláciou s odvetraním alebo vnutorná masívna, len nosná konštrukcia s vonkajšou izoláciou a odvetranou fasádou, dovoľujem si vysloviť názor, že kontaktný spôsob, pri súčasnom stave v kvalitatívnych parametroch v stavebníctve použiteľných izolácií, je potrebné vylúčiť z nasledovných dôvodov:
1. problém kotvenia pri zateplení s hrúbkou väčšou ako 15 cm a súčasne investične náročná povrchová ochrana
2. nie je možné dodržať podmienku difúznej otvorenosti konštrukci smerom do otvoreného priestoru


K uvádzaným nevýhodám v príspevkoch:
Nemôžem súhlasiť s tvrdením že, strecha je čosi iné ako obvodová stena alebo cit.: "Izolace podkroví a střech patří ale skutečně do jiné kategorie konstrukcí.", viď. konštrukcie montovaných stavieb s odvetranou fasádou z ťažkým alebo ľahkým krytom -zloženie vrstiev je identické.

Nemôžem súhlasiť s tvrdením že, cit: "Vnitrni zatepleni totiz obykle predpoklada kompletni zatepleni jak obvodovych sten, tak i stropu a podlahy." táto podmienka platí pre akýkoľvek spôsob zateplenia

Nemôžem súhlasiť s tvrdením, že vnútorné (nosné) steny je nevyhnutné napájať na vonkajší plášť (vznik tepelných mostov), súvisí to práve s celkovým pojatím stavby, ak napr. určím za nosný systém vnútorné steny (akumulačné) a tieto tepelne odizolujem od podkladu ( rovnako ako by som izoloval nosné obvodové) a prípadne použijem monolitický (akumulačný) strop prvého nadzemného podlažia ( podlaha druhého) tak ako obvodové steny použijem ľahké izolačné panely zavesené na tejto vnútornej nosnej konštrukcii.

Nemôžem súhlasiť s tvrdením, že "Dalsim problem je kondenzace vodnich par a nutnost dukladneho provedeni parozabrany." opäť je to problém všetkých ľahkých obvodových a strešných plášťov a je riešiteľný okrem uvedenej parozábrany súčasne i správnou skladbou plášťa t.j. difúzne otvorený smerom do voľného priestoru alebo odvetranej medzery spojenej s vonkajším priestorom

Nemôžem súhlasiť s tvrdením, že "..upevnovani zarizovacich predmetu predstavuje problem" opäť je to problém i vonkajšieho zateplenia a upozorňujem na skutočnosť, že je väčšia potreba vešať ťažké predmety na fasádu ako na vnútornú obvodovú stenu, tam je zväčša potrebné v oblasti okien (ľahké predmety) a tam je možné využiť pomocný rám okennej konštrukie.

S pozdravom


Předmět: Re (3): Vnútorná tepelná izolácia.
Autor: jan strnad
Datum: 18.03.2003 18:54 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Vazeny pane,

s postrehem o tezke slucitelnosti pozadavku na nosnost, izolaci a akumulaci mate pravdu, ostatne proto se prislo se zateplovanim neboli a s vrstvenou skladbkou steny.

Vami navrhovane upravy jsou v podstate az na prvni priklady vnejsiho zatepleni.

Montovane stavby vetsinou neodeluji nosnou a izolacni vrstvu, tyto jsou "prolnuty" v jednom rezu (nosna ramova konstrukce s vlozenym izolantem, nekdy predsazena jeste znacne tenci izolace z venkovni strany) - vyrobci pritom radi udavaji R v mistech, kde neni nosna konstrukce a "zapominaji" na ne tak vyrazne, ale presto k celkovemu R prispivajici, nosne konstrukce.
I u strech je snaha presunout izolaco mimo nosny system a to smerem ven (ruzne DACH tabule apod.)

vnitrni zatepleni predpoklada, pokud chcete zamezit vzniku teplenych mostu, zatepleni jak podlahy, tak i stropu a velke casti vnitrnich sten, pokud jsou spojeny s obvodovym venkovnim zdivem (coz obvykle kvuli statice by mely). Akumlacni schopnost stropu vam tito pada, u podlahy se +/- muze uplatnit betonova mazanina.

Celkova tloustka kontrukce je pomerne enormni (15 cm pod stropem + 15 cm ZB strop + 15 cm izolace nad stropem + 8 cm podlaha = 53 cm pri vnitrnim zatepleni - ve srovnani vnejsi zatepleni je pak 0 pod stropem + 15 cm ZB strop + 4 cm izolace nad stropem (hlavne krocejova) + 8 cm podlaha = 27 cm). problem provedeni povrchove vrstvy izolantu zustava :-).


Pokud by jste hodlal stropy nejka zavesovat na vnitrni nosne steny, i to je mozne, i kdyz ponekud staticky narocne. Myslim, ze uzivatel radeji bude riskovat spatne technicke parametry venkovni izolace (i kdyz pro dodrzeni postupu a predpisu je zivotnost konsrukce v redu nekolika desitek let) nez spatne provedeni zaveseni stropu, ktere ohrozi statiku cele stavby a je velmi narocne na provedeni - pokud chcete stropy zavesovat napriklad pomoci ocelovych lan na vnitrni steny, tedy asi takto:
/|\
/ | \
-------


Problem kotveni je u vnitrni izolace prakticky shodny s problemem kotveni u vnejsi izolace a tak problem s ukotvenim 15 cm izoalce budete resit tak jako tak.
Prizdivky (tedy skladba venek-prizdivka-izolant-nosna stena - vnitrek) se pouzivaji hlavne u drazsich domu.
Neni pravda jak pisete, ze "nie je možné dodržať podmienku difúznej otvorenosti konštrukci " - klasicky izolant ma difuzi kolem 40, upraveny kolem 10, cihelny blok kolem 8 a kamenna vlna kolem 2.

Zarizovaci predmety obvykle problem predstavuji, ale IMHO ve srovnani s dalsimi problemy je to prkotina. Pokud je pri vnejsim zatepleni prizdivka, zavesite na ni snad krome balkonu vsechno. Priznavam , ze zavesit balkon nelze - ale ten lze zase zateplit (nevyhodna tloustka konstrukce) a nebo posadit na vlastni konstrukci bodove chycenou k domu.

Obavam se, ze vnitrni zatepleni je financne i konstrukce velmi narocne.

Předmět: Re (4): Vnútorná tepelná izolácia.
Autor: Ing. Pavol Ščepán
Datum: 19.03.2003 16:00 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Dobrý deň, ďakujem za odpoveď,
mám pocit, že si nie celkom dobre rozumieme, mojím zámerom nebolo zmenšovať význam technológie zatepľovania stavby pomocou vonkajších izolácií, chcel som dať do diskusie myšlienku, že je práve čas na prehodnotenie zaužívaných postupov, a nepopieram, overených historickou skúsenosťou viacerých generácií, ale súčasne upozorňujem na fakt, že túto tradíciu občianskej stavby sme nútení v súčasnosti pozmeňovať prvkami, ktoré nie su jej súčasťou (myslím tým tepelné izolácie), ktoré menia parametre tradičnej stavby overené časom a môžu viesť k predčasnej fyzickej amortizácii alebo neefektívnemu vynakladaniu energie (napr. kombináciu tepelne izolačného tehelného bloku s aplikovaným kontaktným zateplením s investične náročným silikátovým krytím).
Veľmi pozorne sledujem články na túto tému a diskusie k nim na portále TZB-info a článok uverejnený
https://www.tzb-info.cz/1381-k-metodam-hodnoceni-stavebne-energeticke-koncepce-budov-a-k-podporam-environmentalne-setrnych-reseni-i
je v tomto mimoriadne podnetný najmä zmienka o "Vyjádření vlastností budovy pomocí potřeby primární energie z neobnovitelných zdrojů" vo vzťahu k vlastnej spotrebe energie pri prevádzke. Preto jednoznačné vyradenie jedného spôsobu zateplenia v diskutovanom článku ma vyprovokovala k výzve na zdôvodnenie.
Súhlasím s Vami, že pri súčasnom nazeraní na technológiu výstavby občianskej stavby (rodinného domu) sa javí riešenie s vnútornou tep. izoláciou ťažkopádnym. Práve preto je treba zvoliť zásadne iný prístup k celej konštrukcii stavby.
Súčasne však iná diskusia k článku
https://www.tzb-info.cz/1324-rodinny-dum-v-horovicich-z-pohledu-uzivatele-a-architekta odhalila i slabiny alebo nedôslednosť pri riešení tepelnej izolácie objektu komentovaného v článku ako i v prípade otázok stavebníkov na diskutujúcich.
Čo sa týka Vašich konkrétnych postrehov
-pripomienky k náročnosti vnútorného zateplenia sa týkajú klasickej stavby dodatočne zateplovanej, ako som v úvode naznačil, využitie vnútornej izolácie môže byť efektívne jedine pri zmene "filozofie" stavby t.j. opustiť klasický spôsob
-ľahkým (len izolačná funkcia) obvodovým plášťom som nemal na mysli súčasnosti používaný plášť montovaného domu (ten obsahuje i nosnú časť a nepotrebuje vnútornú konštrukciu nosných priečok domu)
s pozdravom

Předmět: Re (5): Vnútorná tepelná izolácia.
Autor: jan strnad
Datum: 19.03.2003 18:38 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Vazeny pane,

bylo by tedy dobre popsat jaky zpusob konstrukce navrhujete. Vnitrni izolace nutne vede k izolaci obvodu vnitrniho prostoru a bude tedy pri jakekoliv predstavitelne konstrukci bud nakladnejsi a nebo s tepelnymi mosty.

Cihelne bloky o tloustce 25 ci 30 cm vyhovuji vetsinou jak ye statickeho hlediska, tak pri dodatecnem zatepleni PPS ci vlnou o tloustce do 15 cm vychazeji vetsinou cenove srovnatele s toutez stavbou z cihelnych bloku 45 cm a to pri lepsich vlastnostech (eliminace tep. mostu v oblasti prekladu, paty, ulozeni stropu a dalsi kritickych mistech). Kondenzace vodnich par nastava vetsinou v izolantu (tloustky kolem 10 cm) a nosna stena je hranena pred velkymi vykyvy teplot. Tedy znatelny pokrok vuci stavbe bez izolace prakticky za tutez cenu.


Neni mozne zavesovat stropy na venkovni nosne zdi a zaroven si nemyslet, ze zde nevznikne bez izolace tepelny most.
Neni mozne stavet lehkou konstrukci a zaroven ocekavet nejake akumulacni vlastnosti.

Je ovsem mozne postavit lehkou konstrukci s masivni vnitrni stenou urcenou jen pro akumulaci. Pokud bude nosna cast venkem, vznikaji tepelne mosty, ktere ovsem nemusi byt vyrazne (pokud uvazujte drevo).

I logickou uvahou se ovsem da dojit k tomu, v cem je vnitrni izolace lepsi ci horsi:
vyhody jsou prakticky jedine a to snizene namahani izolacni vrstvy a tim jeji delsi zivotnost
Nevyhody jsou pracnost provedeni, navyseni ceny a vystaveni nosne casti povetrnostnim vlivum (coz odpovida klasicke vystavbe)

nevyhou vnejsi izolace je pak snizeni zivotnosti teto vrstvy vystavenim povetrnostnim vlivum
vyhoud je pak prijatelna cena i pracnost a ochrana nosne casti.

Myslim, ze na tomto nic nezmeni zadna zmena "filozofie" - nosna cast musi stat na zakladu, strop ukotven do nosnych zdi, nosne zdi svazany mezi sebou a nad sebou (venec). Proste skorapka stavby musi +/- vypadat porad stejne, pokud nechcete mit naklady pro stavbu RD neospravednitelne (lze provest betonovou nosnou konstrukci a na ni zavesit izolaci - ale to je opet venkovni izolace, nikoliv vnitrni)

Předmět: Re (6): Vnútorná tepelná izolácia.
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 04.06.2003 08:27 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Nosná konstrukce nemusí být zároveň obálka stavby

Předmět: Re: Vnútorná tepelná izolácia.
Autor: Michal Kabrhel
Datum: 18.03.2003 14:00 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Dobrý den,
domnívám se že vnější izolace převyšuje tu vnitřní v řadě ohledů. Vnitřní izolace tak má místo tam, kde tu vnější nelze použít, například pokud je nutné zachovat fasádu objektu. Jinak její aplikace je náročnější (je nutné dobře izolovat rohy místností) a pokud by se umístila pouze na vnější konstrukce neřešila by vůbec rizika vyplývající z tepelných mostů. Řadu nevýhod již zmínil pan Strnad ve své reakci.
Izolace podkroví a střech patří ale skutečně do jiné kategorie konstrukcí.
S pozdravem Michal Kabrhel


přidat ke článku nový příspěvek

Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:
Toto je nemoderovaná diskuse čtenářů portálu TZB-info. Redakce nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo příspěvky odstraňovat.