| Příspěvky |
Autor: Šalý Jaroslav
Datum: 10.12.2017 09:24 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 118337
reakce na ... | Obecně nejlepší řešení jsou "jednoduchá".
Nej zdivo" jsou "betonové" cihly 15 cm a k tomu "tlustý" polystyren, rekuperace je "nutnost", a pro pasivní dům vhodná s cirkulací ("5-ti děrové" jednotky), pak není ani problém s centrálním vysavačem či "kamínkama" -tak 1-2 kW (asi těžko seženete). A chlazení a vytápění zařídí klima jednotka. (Existují i komfortní kompaktní zařízení s TČ, která navíc ohřejí i vodu) Vše ostatní je "zbytečnost".
|
|
 | Autor: pan Pasív
Datum: 10.12.2017 10:51 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 126694
reakce na ... | Naprostý souhlas. Přestože v prvním domě jsem šel přesně opačnou cestou, protože byly dotace a vyšší TZ. Nyní: topit i chladit bych chtěl vzduchem - rekuperací. Pro nizké venkovní teploty a komfort bydlení bych dal pár topných kabelů do podlahy. I to tč je diskutabilní, vlastně by fungovalo jen v zimním období listopad až únor, protože zbytek roku není třeba topit a i vodu by v tomto období ohřála FVE zdarma. A když už tč, tak jedině země-voda(investice do 200m zemního kolektoru je minimální - do 10t). Účinnost proti vzducháči je někde jinde.
S betonovými "cihlami"(asi myslíte VPC) nemám zkušenost, ale těch 15cm tlouštka by se mi moc líbila. Mám obavy, že do takové zdi ne přibiju hřebík, nezavrtám hmoždinku, ani v případě nutnosti neudělám šlic pro rozvod.
|
|
| |
| Autor: pan Pasív
Datum: 16.12.2017 12:07 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 126694
reakce na ... | Děkuji za podporu. AKU Heluz znám, zdil jsem z nich příčky (11,5)mezi obytnými místnostmi doma.
Ta 17,5AKU vypadá jako systém drážka-drážka. Vzniklá mezera se zalévá betonem?
Dával jste do 17,5AKU obvodové zdi i jiné instalace než elektro a krabice vypínačů?
|
|
| Autor: Ales Kadlec
Datum: 18.12.2017 13:05 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 106690
reakce na ... | Ano, vzniklá kapsa se zalije. Já jsem si míchal řídký beton podle oka. Tu zeď to neuvěřitelně ztuží. Proti 25cm porobetonu je to podstatně stabilnější(beru stav před věncem). Do obvodu jsou plánované pouze svislé drážky pro el. instalace. Zrovna se teď na ně chystám. Jinak do obvodu bych stejně nic jiného nedával. Tato cihla mi přišla jako dobrý kompromis mezi VPC a nějakým těžším porobetonem. A i zedník si celkem pochvaloval.
|
|
| |
| Autor: Šalý Jaroslav
Datum: 11.12.2017 12:56 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 118337
reakce na ... | tvrdí se, že centrál (má větší výkon) vytváří podtlak, což v případě krbové vložky bez vnějšího přívodu je nevhodné.
Protože mám 5ti děrovku tak nemohu potvrdit.
|
|
| Autor: Michal Mojžíš
Datum: 11.12.2017 13:00 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 116486
reakce na ... | Nějaký (významnější) podtlak jsem nezaznamenal, ale nijak specificky jsem to nezkoumal.
Především ale krb bez přívodu si snad do takového domu nikdo neinstaluje.
|
|
| |
| Autor: Michal Mojžíš
Datum: 11.12.2017 13:22 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 116486
reakce na ... | Domnívám se, že bude. Krby určené pro NED a PD se totiž vyrábějí jako vzduchotěsné. Takže externí přívod je nutnost.
|
|
| |
Autor: Marek Bednar
Datum: 10.12.2017 09:18 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 110950
reakce na ... | Dobry den,
B1 splnite s pouzitim pouze TC vzduch-voda a pasivni rekuperaci. Sila izolace prizpusobena, aby vysla primarni neobnovitelna energie.
B2 uz bude narocnejsi na sirku izolace, ale podle me toho jde docilit. Vytapeni TC vzduch-voda a pro splneneni primarni neobnovitelne energie bude potreba FVE.
Ja jdu cestou B2 s patrovym domem. V dome pouze TC vzduch-voda + pasivni rekuperace.
TC zeme-voda s malym vykonem nabizi napr. firma Ochsner Europa mini EWP 2. http://www.ochsnercz.cz/produkty/59/53/europa-mini-ewp-2.html
P.s. krb v pasivu je mor dnesni doby ;-)
EDIT: vyssi ucinnosti RJ nenazenete lepsi hodnoty. Pro vsechny RJ je jedno univerzalni cislo ve vypoctu. Podminkou je pouze splneni ucinnosti myslim 75%.
|
|
Autor: Roman Novák
Datum: 07.12.2017 22:58 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 105259
reakce na ... | Dobrý den,
3. Asi se zde zaměňuje neprůvzdušnost s paropropustností. S neprůvzdušností nemá volba izolantu prakticky nic společného.
Z hlediska paropropustnosti už to může být jinak a volbou izolantu, který brání více propuštění par než zbytek skladby stěny se v tomto případě nic nezkazí. Naopak když zajdeme do maličkostí, tak vodní pára, která neprojde konstrukcí domu, ale bude nucena opustit dům přes rekuperaci tak zlepší její energetickou účinnost.
7. Na rozdíl od NED nebude od věci řešit tepelné mosty, pokud dům má být maximálně úsporný.
|
|
Autor: Jiří Kubíček
Datum: 07.12.2017 20:03 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 113007
reakce na ... | Dobrý den, na tyto otázky vám na dálku v rámci fóra asi nikdo přesně neodpoví. Musí se udělat přesný výpočet pro NZÚ, vše je závislé mimo síly izolací i na tvaru domu, rozloze domu, klimatickém pásmu, umístění a velikosti oken atd. Osobně si myslím, že při uvedeném tvaru domu budete na tu nejvyšší dotaci dosahovat těžko, ale třeba to za určitých podmínek půjde (problém asi bude pro podoblast podpory B2 splnění požadavku pro měrnou potřebu tepla). Použití a kombinace různých technologií pak souvisí se splněním požadavku po neobnovitelnou primární energii. Různé možnosti se musí přesně spočítat a to vám asi nikdo v rámci tohoto fóra neudělá.
Takže:
1) pro B2 bude pravděpodobně problém s měrnou potřebou tepla
2) izolace souvisí s měrnou potřebou tepla, s čímž souvisí i rekuperace - snižuje TZ domu, ostatní technologie jako je TČ, případná aktivní část rekuperace, soláry, FTV atd. souvisí pouze s neobnovitelnou primární energií, měrnou potřebu tepla vám tedy nevylepší
3) nevidím důvod, proč by minerál vadil pasivnímu domu, nikdy vám žádnou konstrukci nebude tvořit samotný minerál, další součástí je např. zdivo, případná parozábrana nebo parobrzda, OSB desky atd., a to jsou věci určující průvzdušnost obálky budovy
4) nedokáži odpovědět, nepamatuji si, že bych se setkal s někým, kdo použil pro obvodové zdivo jen 20 cm cihlovzduch
5) nejsem odborník na krby, ale po splnění určitých podmínek to lze dát krb do PD, např. viz. zde:
https://www.asb-portal.cz/stavebnictvi/konstrukce-a-prvky/kominove-systemy/patri-krb-do-pasivniho-domu
http://www.dumazahrada.cz/stavba-rekonstrukce/stavba/19810-krb-v-pasivnim-dome/
https://mujdum.dumabyt.cz/rubriky/stavba/kamna-a-krby-v-pasivnim-dome_2394.html
6) nevidím důvod, proč by nešlo v PD použít TČ země/voda a rekuperaci, ale nevím, jak přesně to myslíte "zapojit k rekuperaci", jestli máte na mysli nějaké speciální propojení rekuperace a TČ země/voda, v tom by vám musel poradit někdo znalejší
|
|
| Autor: pan Pasív
Datum: 10.12.2017 07:28 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 126694
reakce na ... | Dobrý den p.Kubíčku,
díky za odpověd. U mě je dána poloha i klim.pásmo domu pozemkem, tvarem obdélníku asi 12x16m(do patrového jít nechci) a jestli tedy dobře rozumím, tak s hodnotou měrné potřeby tepla už mohu "hýbat" jen:
- kvalitou a sílou izolací
- účinností rekuperace
- velikostí oken k jihu
Ad 3- Spíše jsem myslel, zda dává nějaký smysl u PD zateplovat vatou, když se neuplatní hlavní vlastnost vaty - prodyšnost\průvzdušnost. Tedy asi nejlepším řešením bude použití šedého fasádního EPS na zateplení stěn. Nebo PUR,ale to je finanční sebevražda.
Ad 6- Neznám konkrétní provedení rekuperačních jednotek a šlo mi o to, zda lze jednoduše k RJ připojit primár zemního kolektoru se solankou. Nebo zda má rekuperace přímé napojení okruhu zdroje teplé vody pro využití ohřevu TUV a ohřevu vzduchu. Asi bude dobré se stavit na veletrh a prodiskutovat možnosti RJ s jednotlivými výrobci.
|
|
| Autor: Roman Novák
Datum: 10.12.2017 09:01 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 105259
reakce na ... | Dobrý den,
domnívám se že žádný výrobce přípravu pro napojení zemního kolektoru k RJ nemá. Pokud se budete dodavatelů tázat tak Vám dopředu mohu říct, že takové kombinace zamítají z důvodu špatné celkové účinnosti a mají pravdu.
ZR pasivnímu výměníku předeším snižuje účinnost a tak jeho hlavní výhodou zůstane funkce protizámrzné ochrany a na to lze najít daleko levnější řešení.
ZR v kombinaci s aktivní rekuperací už vychází trochu lépe. V létě taková kombinace lépe chladí. V zimě také dokáže vylepšit účinnost, ale pořád to není ono.
Aby se výkony obou zařízení mohly "téměř sčítat" je potřeba rekuperovat do vody (TUV) a "nevyužitelné" teplo v TUV poslat nejlépe do podlahy. Tím se to celé komplikuje.
Všeobecně platí, že i nejlepší RJ mají svůj limit v energii odpadního vzduchu, která v zimním období výrazně klesá. Takže pokud chcete dům maximálně úsporný bude lepší využít zemní kolektor pro TČ země/voda s nezávislým větracím systémem, když Vás v případě dotace návratnost tolik nezajímá.
|
|
| Autor: Jiří Kubíček
Datum: 10.12.2017 19:07 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 113007
reakce na ... | Dobrý den, s tou měrnou potřebou tepla souhlas, ničím jiným už to nevylepšíte při zachování velikosti a tvaru domu a při výpočtu jsou u účinnosti rekuperace dány nějaké tabulkové hodnoty a nemusíte se tudíž honit za nějakým "nejlepším strojem". Mimochodem o reálné účinnosti už toho bylo napsáno hodně a zastávám názor, že zpravidla bude menší, než ta zadaná do výpočtu. Zda zateplovat minerálem nebo jiným izolantem vždy závisí na celém složení konstrukce, a je jedno, v jakém standardu je dům postaven. O rekuperace a jejich možnosti jsem se do detailu zatím nezajímal a nevím o nikom, kdo by propojoval zemní kolektor a RJ, blíže se vám už k tomu vyjádřil p. Novák.
|
|
Autor: Andy Bonde
Datum: 07.12.2017 13:35 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 120053
reakce na ... | Dobrý den,
loni jsem jeden PD na dotaci NZU počítal, jednalo se o bungalov o ploše cca 195 m2. Situace je taková, že bungalovy těžko splňují tu měrnou potřebu tepla na vytápění, ostatní parametry nejsou problém. V tomhle případě muselo být 30 cm izolace na stěny, strop 40 cm, podlaha 30 cm, a samozřejmě kvalitní výplně otvorů.
K ostatnímu: důraz je kladen jak na míru zateplení tak i na technologie, každá má svoje podmínky plnění. Neprůvzdušnost ovlivňují především jiné vrstvy než typ izolace.
|
|
