Rubriky:
Dobrý den,
chci se zeptat jestli je nutné (a případně proč, čím se řídí) zřídit hydrant nebo požární nádrž u novostavby rodinného domu, který má včetně garáže půdorys větší než 200m2.
Díky.
Michal Šramka
3 odpovědi
Zobrazit všechny reakcePostavte vedle baráku koupací jezírko a zabijete 2 mouchy jednou ranou.
Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, Vyhl. č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb + 268/2011, Vyhl. č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru, Vyhl. č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, Vyhl. č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ČSN 73 0802 –PBS –Nevýrobní objekty, ČSN 73 0873 –PBS –Zásobování požární vodou.
Požadavek pro objekt rodinného domu se zastavěnou požární plochou nad 200m2 je na minimální dimenzi vodovodního řádu DN 100, na kterém jsou osazeny hydranty ve vzdálenosti 150m od objektu a hydranty mezi sebou ve vzdálenostech max. 300 m, s minimálním odběrem Q = 6 l/s. Statický přetlak u hydrantu musí být min. 0,2 MPa. (Zdroj VUT Brno viz https://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace_…
Pro úplnost:
Pro zásobování požární vodou, platí pro území ČR, ČSN 730873, 6/2003, kde jsou stanoveny požadavky na vnitřní a vnější odběrní místa. Podle vyhl. MV ČR č.23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění pozdějších předpisů, příloha č.1, je tato norma pro projektování závazná.
Pro rodinné domy s půdorysnou plochou do 200m2, u vnějších odběrních míst platí, že musí být zřízen:
• buď vodní tok, nebo požární nádrž ve vzdálenosti 600 m objektu rodinného domu, velikost požární nádrže musí být minimálně 14 m3 vody, doba akumulace 36 hodin,
• nebo musí být zřízen podzemní/nadzemní hydrant ve vzdálenosti 200m od objektu, napojený na vodovodní řád, potrubí DN80, Q = 4 až 7,5 l.s-1,
• nebo výtokový stojan ve vzdálenosti 600m od objektu, napojený na vodovodní řád, potrubí DN80, Q = 4 až 7,5 l.s-1,
• nebo plnící místo ve vzdálenosti 3000m od objektu, napojený na vodovodní řád, potrubí DN80, Q = 4 až 7,5 l.s-1.
Všeobecně platí, že splnění požadavku na vnější požární vodu musí, vždy zajistit stavebník.
Pokud není v silách stavebníka, tyto požadavky splnit, je možné přihlédnout k ustanovení čl. 4.5., ČSN 730873, 6/2003, kde je uvedeno v poznámce, „za neekonomické lze bez dalšího průkazu posuzovat případy, kdy náklady na zařízení pro zásobování požární vodou, přesahují 60% celkových nákladů požárního úseku s nejvyššími pořizovacími náklady nebo samostatně stojící rodinné domy“.
Vnitřní odběrní místa se v rodinných domech s půdorysnou plochou do 200 m2 nezřizují. (Zdroj ČKAIT viz http://www.ckait.cz/content/pozarni-voda…
Nicméně jedná se o návrh celého POŽÁRNĚ BEZPEČNOSTNÍHO ŘEŠENÍ.
DK Dagmar Kopačková @dagmar.kopackovaDobrý den,
reaguji sice trochu pozdě, ale protože je toto téma stále aktuální a i na tomto fóru je šířen přepis nepravd (viz. http://www.ckait.cz/content/pozarni-voda… týkající se toho, kdo je ze zákona povinen ke zřízení zdrojů vody pro požární účely, dovolím si také na tomto diskuzním fóru vyvrátit zažitou myšlenku mnoha lidí o tom, že stavebník je tím, kdo by měl zřizovat zdroje vody pro požární účely.
Text níže je v podstatě přepisem z výše uvedeného odkazu ze stránek ČKAITu.
Na základě § 29 odst. 1) písm. k) zákona č. 133/1985 Sb., zákon o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, zdroje vody pro hašení požáru a jejich trvalou použitelnost zabezpečuje obec, nikoliv stavebník.
To, že si obce mnohdy neplní své zákonné povinnosti a nemají vypracován ani požární řád, natož pak zdroje požární vody, není věcí stavebníka a po stavebníkovi nemůže být vyžadováno, aby plnil zákonné povinnosti někoho jiného.
Praxe je ale často (bohužel) taková, že státní správa vykonávající státní požární dozor, požaduje v rámci požárně bezpečnostního řešení k té které stavbě určení zabezpečení zdrojů požární vody dle § 41 odst. 2 písm. i) vyhl. č. 246/2001 Sb. Zde se bohužel stavebník potažmo projektant dostávají do pozice "rukojmích", protože je po nich požadováno určení zabezpečení požární vody pro stavbu (zejména podle kritérií ČSN 73 0873) a co je horší, tak občas i dobudování zdrojů požární vody na vlastní náklady, i když zákonnou povinnost má někdo jiný. Povinností ZHODNOTIT zdroje požární vody v požárně bezpečnostním řešení dle § 41 odst. 2 písm. i) vyhl. č. 246/2001 ale NEPŘECHÁZÍ POVINNOST JEJICH ZŘÍZENÍ NA STAVEBNÍKA. Pokud obec povolila na svém území výstavbu v rámci územního plánování, potom se měla zamyslet nad svými návaznými zákonnými povinnostmi a tuto věc měla v součinnosti s příslušnou státní správou řešit již v rámci územního plánování, v rámci schvalování územně plánovací dokumentace.
Prokazování neekonomičnosti zřízení zdrojů požární vody je dosti ošemetné, protože zdrojem požární vody může být dle ČSN 73 0873 mimo jiného i nádrž, která při dnešních cenách plastových podzemních nádrží nedosahuje závratných částek (pořád jsou to ale minimálně desítky tisíc) a např. v případě RD do 200 m2 zastavěné plochy jistě nebude plastová podzemní nádrž převyšovat 60% nákladů na RD. I při prokazování neekonomičnosti zřízení zdrojů požární vody se ale pořád bavíme o tom, že by tímto prokazováním stavebník plnil povinnost, která mu ze zákona nepřísluší. Jednoduše není zákonným zřizovatelem zdrojů požární vody, tak jaképak prokazování ze stavebníkovi, resp. projektantovi strany.
Pokud již stavebník s projektantem neví, jak z této situace ven bez toho, aby se podvolili a na vlastní náklady zřizovali zdroje požární vody, je možné provést analýzu zdolávání požáru, ze které v některých případech může vyjít závěr, že si potřebné množství vody pro zásah přivezou hasiči ve své technice. Stejně jako u prokazování neekonomičnosti se ale pořád bavíme o tom, že stavebník, resp. projektant hodnotí něco za někoho jiného. Analýzu zdolávání požáru by měl být schopen vypracovat každý normální projektant PBS v rámci PBŘ, pokud k ní tedy bude chtít přistoupit a nebude se chtít dohadovat o povinnostech zřízení zdrojů požární vody viz. text výše.
Existují i obce, které znají své povinnosti a i když nemají na svém území k dispozici zdroje požární vody přesně podle požadavků ČSN 73 0873, tak mají pro území své obce zpracovánu analýzu zdolávání požáru, která tvoří přílohu k požárnímu řadu obce a na základě této analýzy je pak možné přesvědčit státní správu vykonávající státní požární dozor (odkázáním se na tuto analýzu při hodnocení zdrojů požární vody dle § 41 odst. 2 písm. i) vyhl. č. 246/2001 Sb. v požárně bezpečnostním řešení), že se nad zdroji požární vody a nad možnostmi provedení protipožárního zásahu na území obce někdo zamyslel. Takové obce si pak splnily své povinnosti a stavebník pak není zatěžován nad rámec svých povinností.
U značně odlehlých staveb (např. na vrcholcích hor), kde se nedá moc předpokládat včasné provedení zásahu jednotek HZS, může být plnění zákonných povinností na zdroje požární vody jaksi bezpředmětné a vyžaduje to určité kompromisy v jednáních mezi stavebníkem, obcí a státní správou, ale v ostatních případech, tzn. v běžně dostupných oblastech a v běžně dostupných územích obcí, by zdroje požární vody měla řešit ze zákona obec (ať už jejich zbudováním nebo např. pořízením analýzy zdolávání požáru pro území obce) za dohledu státní správy a jako poslední, nikoliv první v řadě, pak stavebník potažmo projektant.
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
Přihlášení
nebo se přihlaste emailem
Nemáte účet?
Vypadá to, že nejste přihlášen
Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.
Technická podpora
Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.