Vyhledávání

Logo TZB-info

Rady a zkušenosti díky portálu TZB-info

Kam dál pro informace ze stavebnictví

  • TZB-info Stavebnictví. Úspory energií. Technická zařízení budov.
  • ESTAV.cz Architektura. Stavba. Bydlení.
  • estav.tv On-line televize pro architekturu, stavbu a bydlení.
  • Kalkulátor cen energií Nezávislý porovnávač cen elektřiny a plynu
  • Energospot Nejrychlejší přehled o spotových cenách elektřiny

plisen na stresnich tramech

Reklama
plisen na stresnich tramech

Jelikoz sadrove omitky a podlahy uvolnuji straslivou vlhkost a i vetrani a odvlhcovani ji zdolava diky pocasi velmi pomalu - napadla vusepritomna vlhkost stropni tramy na kterych se zacala tvorit bila plisen. Nevim co ted s tim ? Obavam se aby mi tramy neshnily, Mam to necim osetrit, pripadne cim ? Ma to ted vubec cenu osetrovat kdyz vlhkost tam bude jeste minimnalne mesic porad a tramy nejsou suche ? Jak toto resite ? Predem dkiky za rady

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele
Registrovat

2 odpovědi

Zobrazit všechny reakce

Dobrý den. Nejspolehlivější a nejrychlejší řešení je vysoušení pomocí kondenzačních sušiček. Jinak samovolné vysoušení bude zdlouhavé. Dalo by se to udělat podle návodu pana Homoly, nicméně, muselo by se to dělat tak, že byste měl topení s ohromným nadvýkonem, nahřál by se barák, tím by se ohromně zvýšila RV vzduchu a ten by se vždy nárazově větráním vyměnil za suchý, ale studený vzduch z venkovního prostoru. Bratranec v roce 1997 měl při katastrofálních povodních asi měsíc zatopené sklepy. Vymyslel jsem mu řešení, které se osvědčilo : udělal ve sklepě ústřední topení a celé léto tam topil na plné pecky. V jednom okně zabudoval obrovský ventilátor, který se spínal pomocí spínacích hodin. Za tři měsíce tam byla stejná vlhkost, jako v nadzemních částech baráku. Vy to tak asi uděláte, nicméně princip je stejný s tím rozdílem, že nyní máte venku podstatně sušší vzduch. Filip

Není lepšího počasí na vysušování než v zimě. Dokonce i učebnice malíře pokojů píše, že malby nejrychleji schnou v zimě. Takže "brutálně větrat" ale taky topit. Veškerá odpařená vlhkost potřebuje dodat výparné teplo. Na 1 kg vody je potřeba dodat k odpaření při 20°C přesně 2 453 737 J. To sice vypadá jako velké číslo ale převedením na kWh je to 0,681 kWh/kg vody. Takže odpařit a "vyhnat ven". Venkovní vymražený vzduch (zbavený vlhkosti) a následně ohřátý je lačný po vlhkosti. Znamená to topit hodně. Musí se krýt tepelné ztráty prostupem, dodat teplo k ohřátí venkovního vzduchu a dodat výparné teplo ve vázané vodě.

Reklama

Přihlášení

nebo se přihlaste emailem

Zapomněli jste heslo?

Nemáte účet?

Registrovat se

Vypadá to, že nejste přihlášen

Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.

Registrovat se

Technická podpora

Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.