| Příspěvky |
Autor: Petr Jablonecký
Datum: 11.02.2018 12:09 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 113239
reakce na ... | Děkuji všem za reakce.
1) je vyřešen, OT při spádu 55/45 je lehce poddimenzované ale při dosažení venkovní návrhové teploty se jednoduše zvýší teplotní spád.
2) Přemýšlím o THERM 14 KDZ.A s výkonem od 2,4 do 14,6 kW se zásobníkem teplé vody. Na který by mohla být napojena i krbová vložka.
Co se týče oken asi nejjednodušší řešení mi připadá zřídit přes zmíněný RTL ventil podlahové topení po obvodu půdorysu v šířce cca. 40 cm.
budu vděčný za další připomínky.
|
|
Autor: Vladimír Malík
Datum: 10.02.2018 18:44 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 109149
reakce na ... | Pokud budete topit, tak se Vám okna při správné montáži nebudou rosit. Mám okna š x v = 2x2,2 a pokud se rosí po sedmi letech tak zvenku. Může se stát, že bude spodní pás 2-3cm orosený, ale za to můžou většinou kytky nebo nějaká jiná překážka těsně u okna, mám podlahové topení.
Ug je obchodní hodnota, Vás zajímá Uf(rámu) a Uw (celého okna), tyto hodnoty na tom budou hůř než Ug.
Nejdůležitější jsou detaily ostění a kvalitní montáž s paropropustnou páskou, třeba Illbruck.
Také jsem přemýšlel nad konvektory, ale montážní firma se mi zaručila, že se mi okna rosit nebudou.
V.M.
|
|
| |
| |
Autor: Jozef Homola
Datum: 10.02.2018 13:00 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100172
reakce na ... | K otáze č.1. není potřeba řešit "ekonomiku" nějakých 3 dnů, které možná ani nenastanou.
Sezónní ekonomickou účinnst řeší koncepce otopného okruhu (dimneze kotle a ostatních věcí) a tam je skryto podle posledních zpráv od Ecodesignu při EU 10 až 15% účinnosti.
K otázce č.2
Velká a široká okna francouzského typu jsou problémem a to hlavně z hlediska velmi rozsáhlého pásu chladného vzduchu klesajícího podél okny a plazícího se po podlaze do mistnosti kde se teprve ohřívá a mixuje. Vzhledm velikosti místnosti bych větší komfor viděl v rovnoměrnosti rozmístění více radiátorů menšího výkonu.
|
|
| |
 | Autor: Jozef Homola
Datum: 10.02.2018 14:54 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100172
reakce na ... | To máte pravdu pane Šalý, okna jsou jinde ale jinde jsou zdi a jinde je velikost. Takže suma sumárum okno v šířce 3 m a vysoké po strop působí tepelnou asymetrii a budu rád když mne to někdo vyvrátí.
|
|
| |
| Autor: Jozef Homola
Datum: 10.02.2018 16:39 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100172
reakce na ... | S tím nemohu souhlasit. Jestliže nějaké staré okno mělo plochu 1 m2 a činitel přestupu 2,4 W/m2°K, tak je to 2,4 ale když má okno 3x2,5 = 7,5 m2, tak při Uw 1 W/m2°K dá hodntu 3x větší.
|
|
| |
| Autor: Jozef Homola
Datum: 10.02.2018 17:47 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100172
reakce na ... | Vycházel jsem z toho, že u starých domů nebyly na pokoj dvě okna šíře 3 m a od stropu po zem (jak bylo uvedeno v dotazu). Okna stejného rozměru samozřejmě se podstatně liší.
|
|
| Autor: Lubomir Švarc
Datum: 10.02.2018 16:42 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 108029
reakce na ... | Fotogalerie:
 | No,prozatím dělám vše úplně naopak než Vy a řeknu Vám,že nelituji.Akorát nevím,jakým způsobem mám vyjádřit tu asymetrii.
|
|
| Autor: Jaroslav Dítě
Datum: 10.02.2018 14:26 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 124505
reakce na ... | Dobrý den pane Homolo. Vidím, že jste čtivý a jazykově vybavený člověk. Jsou ty zprávy od Ecodesignu někde v překladu do srozumitelné češtiny? Tou srozumitelností myslím to, aby to nebylo psané jako česé zákony, v kterých se nevyznají ani právníci a díky své jednoznačnosti mohou mít nepřeberně množství výkladů.
|
|
| Autor: Jozef Homola
Datum: 10.02.2018 15:23 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100172
reakce na ... | Fotogalerie:
 | Aby ECODESIGN při EU nebyl zpochynitelný, tak si nechal u odborníků a to zcela nezávislých vypracovat podklady (VHK z Holandska) a vzal v úvahu statistické údaje naměřené IN-SITU v mnoha zemích. Mnohé jsem zde v obrazovém formátu zveřejnil a bylo mne vynadáno. Když to vezmu ze široka. Státy kde topení plynem dominuje mají vypracované národní standardy jak se mají navrhovat otopné okruhy pro kondenzační kotle ale i jiné druhy topení. Obvykle mají na mnoha instalacích pověšeno kalorimetrické měření aby se potvrdila shoda tzv. odhadu se skutečností. Takovéto směrnice mají např. V Dánsku, Velké Británii a jinde. Mám statistické údaje z Rakouska, Dánska, Německa, Španělska a UK. U nás je v tomto směru "pole neorané". Každý stát jmenovaný má nějaké mírně odlišné klimatické podmínky a i jiné zvyklosti v topení a proto nějaká účinnost měřená na kotli při těplotě nasávaného vzduchu 20 až 25°C na zkušebně, při nepřerušovaném vytápění, po 2 hodinové stabilzaci tepelných kapacit a při jednotkovém tepelném spádu 20°C je pro praktické využití k ničemu. Ovšem výrobky konstrukčně lze takto spravedlivě mezi sebou srovnávat i když odlišnosti v podstatě jsou v účinnosti v rozsahu 2%. Zajímavé jsou údaje od největšího spotřebitele plynových kotlů ( UK, 22,5 mil v provozu). Tyto ale v podstatě jsou nepoužitelné pro naše klimatické podmínky, například u nich je průměrná lednová teplota 5°C a topí se kotlem v drtivé většině 2x za den a to ráno a večer a na plný cerez. Jejich "kamenné hrady" s jediným sklem v okně to neumožní (komfortně vytopit dům). Kdybychom ale měly nějaké směrnice pro CS podmínky tak by z nich vyplynulo, že 95% nových domů pokryje a plně vyhoví plynový kotel výkonu 10 kW a méně. Ale takový je na trhu v EU jediný a to GREENSTAR 9i (kromě GEMINOXu ). Taktéž z nějakých výzkumů vyšlo zjištění, že při spotřebě pod 20 000 kWh ročně se přestává rentovat kotel kondenzační versus nízkoteplotní. Prodejci mají zájem ovšem dělat kotle co nejsložitější a co nejdažší a výkon uzpůsobují zákazníkům z bohatých zemí s velkými domy. Saprávně je kondenzační kotel využit, když ročně vyprodukuje 38 až 40% z jeho jmenovitého (maximálního) výkonu.
Pro představu obrázek nějakého výňatku (SEDBUK) jak vypadají procenta sezónní účinnosti, když se porovná moderní kotel nízkoteplotní vs. kondenzační.
|
|
| Autor: Jaroslav Dítě
Datum: 10.02.2018 15:50 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 124505
reakce na ... | Děkuji za obsáhlou odpověď. Na základě vaši odpovědi lze vyvodit, že v našem státě bují střet zájmů. V podstatě politici chtějí ovlivňovat vše. Především v severských státech určí zájmovou oblast a do ní nasměrují odborníky. S výsledkem jejich práce se pak smíří a dále s ní pracují. U nás se vytvoří skupina závislých odborníků a v případě nehodících se výsledků se nechá práce přepracovat, případně se z ní vybere jen to, co se hodí k použití pro naplnění vyšších zájmů. Souhlasíte, nebo to je jinak?
|
|
| Autor: Jozef Homola
Datum: 10.02.2018 16:04 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100172
reakce na ... | Souhlasím a dokonce si to všimli i odborníci při EU. Konstavali to lakonicky jako "neuvážený odklon od správného trendu" (U Česka).
To platí i pro TČ a jiné komodity jako izolace. V jiných zemích (některých) se smí tvrdit jen to co je naměřené akreditovanou zkušebnou. U nás se beztrestně v reklamě často tvrdí opak. Dokonce mají státy vytvořené a placené instituce (státem), které nesmí být na nikom závislé a ty jediné mohou stanovovat (Odobřit - APPROVAL) parametry. Ze začátku existence EU se v Bruseli pohybovalo až 800 lobistů (nějak navázaných na poslance), kteří měli jediný úkol a to prosadit něčí zájmy případně ohnout fyziku.
EDIT
Pokud má zájem někdo může se podívat jak takový "REPORT" z Dánska vypadá
http://www.dgc.eu/sites/default/files/filarkiv/documents/R1603_facts_gas_boilers.pdf
|
|
| Autor: Marcel Marcel
Datum: 10.02.2018 17:48 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 122355
reakce na ... | Zdravím pán Homola,
bolo by možné nejak upresniť zdroj tohoto tvrdenia? : "z nějakých výzkumů vyšlo zjištění, že při spotřebě pod 20 000 kWh ročně se přestává rentovat kotel kondenzační versus nízkoteplotní"
Prípadne vysvetliť na čom také tvrdenie je postavené ?
|
|
| Autor: Jozef Homola
Datum: 10.02.2018 18:15 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100172
reakce na ... | Fotogalerie:
    | To je mé tvrzení opřené o výsledky měření v mnoha krajinách. Zde přímo na hlavní stránce TZB byla reklama (na obrázku), kde se zdůvodnilo jak se kotel zapaltí za 4 roky. Při podrobnější prohlídce zjistíte, že se tam manipulovalo se spotřebou plynu a poplatky jiné se upravili ke svému účelu. Nicméně kotel výkonu 24 kW by potřeboval dům o tepelných ztrátách 20 kW. O tom, že při tak velké spotřebě už se kotel vyplatí asi nebude pochyb. Horší to je, když se spotřebuje do domu na topení jenom 8000 kWh, tedy 5x méně. Tam už to taková paráda nebude. Poplatky jsou v každé krajině jiné a to jak za plyn, tak za jiné služby.
|
|
| Autor: Marcel Marcel
Datum: 10.02.2018 21:36 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 122355
reakce na ... | Nerozumiem. Ak má niekto nový dom s predpokladanou spotrebou 8000kWh prečo by tam mal dať 24kW kotol ? Aj menšie kotle sú predsa bežné. Z tých grafov je jasné že účinnosť kondenzačného kotla pri príprave TUV je nižšia....ale stále (v celom intervale 10000-20000kwh) je účinnosť o cca 6% lepšia ako u nízkoteplotného kotla.
|
|
| Autor: Jozef Homola
Datum: 10.02.2018 22:06 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100172
reakce na ... | Fotogalerie:
 | Máte pravdu v tom, že obvykle je ten kondenzační lepší až 6% vůči tomu nízkoteplotnímu. Běžně se uvádí 5% ale se ví, že realita instalací a způsob využívání se podepisuje na 10 až 15%-ním zhoršení. Chce to vyvarovat se většině chyb které jsou vyjmenované na obrázku ale neví se jak to zajistit. Na toto téma byla moc zajímavá debata v komisích při EU. Od návrhu sankcí (penalizace) za nesprávnou - nevhodnou realizaci až na ztížnost, že úroveń instalací vlastně určují topenáři opustivší školu se čtyřkami.
Takže těch 6% dejme tomu je ušetřeno na plynu ale není ušetřeno na nákladech na pořízení kotle, odkouření a pravidelné údržbě. Cenu náhradních dílů vynecháme, předpokládejme bezporuchovost.
Poznámka k výkonu 24 kW
To je nutnost u kotlů pro přípravu TUV průtokem.
|
|
Autor: Radek Radek
Datum: 10.02.2018 12:28 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 122080
reakce na ... | Zpátečku od radiátorů protáhnete v betonu před francouzskými okny,
Případně lze použít RTL ventil , ale není to nutné .
|
|
Jak poznat poškozené stavební dříví, jak se projevuje dřevokazný hmyz a houby
O fotovoltaiku je v ČR zájem, bariérou jsou vstupní náklady
Tmavé dekory dveří v kontrastu nebo v tónu?
Další plavební komora na Vltavě? Povodí chce oživit debatu o stavbě
